Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Krajské volby 2020 - Svobodní v Jihočeském kraji


Mgr. Libor Vondráček

26 let, Jindřichův Hradec
lídr v Jihočeském kraji
předseda strany Svobodní, právník – ústavní právo

Právník a jindřichohradecký patriot je ve Svobodných od roku 2012. Jako lídr kandidátky v krajských volbách kandiduje i proto, že jeho zkušenost s komunální politikou mu přinesla poznání skutečného vlivu kraje na chod města.

„Blahobyt obcí by měl být nezávislý na vedení kraje. Proto zrušíme krajské dotace a více než 600 000 000 Kč ročně férově rozdšlíme obcím podle počtu obyvatel.
Kromě zásadového pohledu shora ovšem koukáme na kraj také praktickýma očima komunálních politiků. Máme totiž ve svých řadách zastupitele, kteří se úspěšně perou za Jindřichův Hradec. Hradečáci se tak mohou spolehnout, že společně dohlédneme na to, aby se s nimi kraj bavil o důležitých věcech. Změna ředitele střední školy nebo stavba kruháče před vjezdem do města už se neobejde bez dostatečné komunikace s Hradečáky a s lidmi, kterých se takové změny bytostně dotknou. Kraj musí být pro obce dobrý sluha, ne zlý pán.“

Celá kandidátka

Jméno a příjmeníPovoláníBydlištěVěk
1Mgr. Libor Vondráčekpředseda strany Svobodní, právník – ústavní právoJindřichův Hradec26
2Ing. Jaroslav Chalupskýmanažer kvality, radní města, podnikatel, ekonomJindřichův Hradec46
3Milada Petrůředitel ob.k. Jihočeské hospodářské komory, radníJindřichův Hradec55
4Ing. Libor Votava, PhD.ekonom, učitel na VŠE, zastupitel, finanční výborJindřichův Hradec50
5Bc. Felix Hanekpodnikatel, FB admin Práskni fízla, výbor pro ÚPJindřichův Hradec28
6Mgr. Danuše Bednářová, DiS.podnikatelka, krajinná tvorba a péče o dřevinyJindřichův Hradec55
7Vlastislav Košnerchovatel koní, bývalý zastupitel, dopravní komiseJindřichův Hradec48
8Jan Kadleczastupitel, student práv, dobrovolný hasičRadimovice u Tábora21
9Ing. Pavel Dvořáktechnik, zastupitel, bývalý starostaPřeštěnice56
10Ing. Ondřej Klorvedoucí skladu, zastupitel obceDoudleby39
11Bc. Aleš Procházkapedagog, popularizátor historie ČR a vojenstvíPísek30
12Ladislav Štercljednatel odpadové společnost Rumpold-TTýn nad Vltavou64
13Filip Valtrtechnik, organizátor kulturních akcíTýn nad Vltavou43
14Vratislav Škorpilobchodní referent, amatérský herecPrachatice54
15Ing. Philip Prentis, Ph.D.programátorVeselí nad Lužnicí40
16Bc. Kateřina Boháčkovázaměstnanec stavební firmy, koordinátor pobočkyPísek27
17Bc. Tomáš Lejsekekonomický analytik, novinář, studentČeské Budějovice24
18Ing. Radek Svoboda, Ph.D.reaktorový inženýrČeské Budějovice53
19Tomáš Hospodářskýmajitel 1. pražírny kávy v ČB, automobilistaČeské Budějovice42
20Ing. Marie Procházkováředitelka střední školyPísek58
21Vít Kosšéfkuchař v rodinné restauraciJindřichův Hradec35
22Mgr. Jana Šoustarová BeranováSŠ učitelka cizích jazyků, OA TGM J. HradecJindřichův Hradec46
23Mgr. Bc. Šárka Vondráčkováučitelka ZŠ, speciální pedagogJindřichův Hradec47
24Petr Chaloupekbývalý inspektor cizinecké policie letiště PrahaJindřichův Hradec41
25Luděk Mitasživnostník, rybářJindřichův Hradec49
26JUDr. Pavel Davidstátní zástupce na penzi, odborník na kriminalituJindřichův Hradec74
27Václav PickaOSVČ ve stavebnictví, předseda osadního výboruJindřichův Hradec47
28Mgr. Jiří ŠvehlaadvokátČestice40
29Tomáš Hubkahasič-strojník, záchranář, předseda Radioklubu PísekPísek28
30Petr MoostechnikTábor50
31Mgr. Marika Čápováadministrativní pracovnice v logisticeČeské Budějovice41
32Iveta Mášamajitelka a návrhářka svatebního salonu YvetteyČeské Budějovice31
33Lenka Fabešováeditorka dat, účetníDačice48
34BcA. Věra Lukášovápedagog volného času, lektor čtenářské gramotnostiPísek46
35Michaela Křížovápracovník v sociálním zařízeníPísek27
36Irena Kadlecovádětská sestraRadimovice u Tábora52
37Mgr. Zuzana Prentis, DiS.učitelka klavíru a matematikyVeselí nad Lužnicí32
38Viktor Juraasistent distribuce zbožíČeské Budějovice31
39Josef Mařík, DiS.provozní technik, amatérský fotbalistaLedenice38
40Petr BílekelektromontérKrtov43
41Jaroslav Marvanreferent v oddělení nákupu, studentPluhův Žďár24
42David Štaflcopywritter, studentVčelná21
43Josef Štěpánekpracovník bezpečnostní službySoběslav27
44Stanislav Kučerarenovátor moto veteránů, student informatikyHlupín20
45Tomáš Maxafinanční poradce, zpěvák v popmusic kapeleBavorov20
46Jaroslav Machovecmentor zahraničních studentů, student, fotbalistaRudolfov22
47Josef Benedastavbyvedoucí liniových staveb, hráč fotbaluDolní Pěna22
48Mgr. Tomáš Sedláčekučitel ZŠPísek31
49Ladislav Prachařobsluha CNC, motocyklista, alpinistaTrhové Sviny45
50Kristýna Maršalovástudentka pedagogiky, lektorka streetdance DDMStrakonice18
51Ing. Vojtěch Hálafinanční controller, senior controllerČeské Budějovice 736
52Ing. Jan Třeštíkarchitekt quality monitoring software, rybářLibníč41
53Ing. Petr Jaroštechnik, dopravní expertČeské Budějovice46
54Ing. Miroslav KrálmanažerAdamov48
55Ing. Maxim KysilpodnikatelVimperk28
56Bc. Pavla Procházková, DiS.referent veřejných zakázek ministerstva obranyBrloh35
57Mgr. Petr Mašekgeograf, turistický průvodceProtivín31
58Karel Hůdadělník specializující se na výrobu zemědělských strojůStrakonice64
59Matyáš Adamprodukční Budějovický Majáles, studentStrmilov19
60Ing. Jan Burdaakustický inženýrNová Bystřice27

Program

7+1 otázek,

na které se nejčastěji ptáte na jihu Čech

  • 1. Ze ZŠ budou vycházet v porovnání s minulostí silnější ročníky. Měly by na to zareagovat střední školy zřízené krajem?
    Na naší kandidátce máme středoškolskou ředitelku, učitelku i speciální pedagožku. Na základě jejich zkušeností víme, že byl studentů spíše nedostatek a případný lokální přebytek vyřeší nejlépe školy samy. Do budoucna totiž očekáváme zvýšený zájem hlavně o školy navázané na firmy a na praxi. Takové školy mohou vznikat samovolně a Svobodní jim určitě nebudou házet klacky pod nohy, naopak.
    Kraje však zřizují i školy speciální. Proto by bylo dobré ukončit tlak na inkluzi a dát najevo zájem o kvalitní speciální školství. Aby zde děti se speciálními potřebami mohly opět častěji nacházet vhodné prostředí pro výuku.
  • 2. Jak se stavíte k dostavbě JE Temelín?
    Na kandidátce máme Ing. Radka Svobodu, Ph.D., který dohlíží výběrové řízení pro dostavbu JE Dukovany. V sousedním kraji je naším předsedou Mgr. Jiří Strachota, CSc., bývalý zaměstnanec uychlovače v CERNu. Proto nikoho nepřekvapí, že podporujeme dostavbu JE Temelín.
    Nebýt strašení z Rakouska mohl být Temelín už dávno dvakrát výkonnější než dnes, a i proto se náš předseda podílel na zakládání spolku podporujícího myšlenku jeho dostavby.
    Naštěstí to u nás tehdy nedospělo do tak absurdní situace jako v Rakousku, abychom už postavenou elektrárnu ani nespustili. Což si vzhledem k menšímu potenciálu vodních elektráren v ČR můžeme také hůře dovolit.
  • 3. Co si myslíte o přímíchávání biopaliv?
    Kvůli jednomu strašení jsme otevřeli „poloviční Temelín” a kvůli druhému strašení roste na okolních polích plno řepky. Z ní získáte sice super olej, ale hlavně získáte 90 Kč z každé nádrže auta, pokud patříte mezi „vyvolené zpracovatele biopaliv”. Takže se vyplatí ji pěstovat mnohem víc než třeba před 20 lety.
    Svobodní přitom už v roce 2010 tvrdili, že dotace do řepky kvůli přimíchávání do paliv škodí nejen ekonomice jako jiné dotace, ale i naší krajině – proto tuto povinnost chceme od té doby zrušit.
    Povinnosti z EU, kterými se to tehdy odůvodňovalo, už dnes neplatí, a ani tehdy neměla být hloupá směrnice záminkou pro podpoření devastace českého trhu a přírody.
  • 4. Vnímáte sucho a změnu klimatu jako významný problém? Má se mu kraj věnovat?
    Sucho je skutečným problémem české krajiny z mnoha důvodů. Díky uznávanému biologovi docentu Janu Pokornému víme, že stromy jsou schopné ovlivnit místní klima výrazněji než auta. V Jindřichově Hradci, kde je naším zastupitelem, jsme se tedy postavili proti plošnému kácení z estetických důvodů a zasadili jsme se o zachování vzrostlého parku. V kraji se pak zasadíme o více pravomocí pro obce na Šumavě v péči o tamní lesy. Budeme spotřebovávat méně papíru na krajském úřadě, abychom šetřili stromy i vodu. A podpoříme krajský pozemkový úřad ve zkvalitnění a zrychlení pozemkových úprav. Upustíme naopak od hlásání mantry European Green New Deal. Tato politika české krajině nijak nepomůže, pouze naší pozornost odvrátí od skutečných řešení a z boje proti CO2 udělá výhodný byznys vyvolených z daní lidí v EU.
  • 5. Jaké jsou vaše cíle? Míříte na hejtmana?
    Chceme získat maximum hlasů a na kraji dělat hlídacího psa. Nehrajeme o hejtmana. Jde o to bránit vzniku dalších nesmyslů, na kterých bohatnou jen vyvolení, jako letiště, Rio Lipno, krajské dotace atd. Jsme hrdí Jihočeši. Nechceme to ovšem dokazovat tím, že budeme z kraje tlačit Jihočechům naše představy o světě. Naopak chceme pomoci strčit nohu do dveří, když se o to bude pokoušet někdo jiný, kdo bude neuvážlivě měnit chod jihočeských měst a obcí bez toho, aby se s místními bavil. Proto potřebujeme přes 5 %.
  • 6. Co si myslíte o letišti u Českých Budějovic?
    Dřív, než se z toho stalo krajské téma, varoval před budováním letiště náš kandidát Radek Svoboda, člen územní komise v Č. Budějovicích, v době, kdy Svobodní ještě neexistovali.
    Ti od počátku činnosti na jihu Čech nesouhlasili s budováním letiště za peníze daňových poplatníků. Báli jsme se dotování ztrátového provozu a tato věštba se bohužel vyplnila. Nechceme, aby nadále letiště fungovalo na úkor investic do škol, nemocnic či komunikací.
    Jeho provoz nemá obstarávat kraj. Pokud je Jihočeské letiště tak skvělá věc, bude ho provozovat soukromý investor. Rizika z provozu ale už ponese on, ne Jihočeši, a kraj si ponechá jen strategické pozemky pod letištěm.
  • 7. Jak hodnotíte stav silnic? Které stavby a projekty považujete za prioritní?
    Kromě stavby silnic nových je potřeba myslet také na údržbu a rozšiřování silnic stávajících. Silnice jsou místem, kde se mohou potkat motoristé s cyklisty, a proto jsou úseky s úzkou vozovkou a vysokou frekvencí vozidel velmi nebezpečné pro všechny účastníky provozu. Za prioritní považuji dostavbu D3 a D4, a také ty obchvaty obcí, které jsou prokazatelně v souladu s většinovým přesvědčením místních (např. obchvat v Kardašově Řečici). Průtahy silnic skrze města jsou totiž podobně nebezpečné jako úzká vozovka mimo obec. Přednostní musí být investice do projektů, které jsou již dlouho součástí krajských územních zásady územního rozvoje a přípravy jsou v pokročilejší fázi.
    Kraj by měl stále pokračovat ve vykupování pozemků pod plánovanými dálnicemi a silnicemi I. třídy, za to si už v minulosti vysloužil naší pochvalu a na stavbě D3 je znát, že v tom byl úspěšnější než Středočeský.
  • BONUS: Co se kraji za poslední 4 roky nepovedlo?
    Ani po změně hejtmana na hejtmanku se nepovedlo přeměnit kraj na místo, kde se všem měří stejným metrem.
    Důkazem toho je nedávný rozhovor bývalého starosty s místostarostou o krajském rozpočtu. V něm doslova zazní: “Tyvole tam není pro Hradec vůbec nic.”, podle “hejtmanky není úplně ideální prostor pro Hradec” a “kdy bude lepší, když tu máme vás?”. Celý záznam najdete na: našem webu.

7+1 krajských Svobodných bodů

ZA NEZÁVISLOST měst a obcí na kraji

  • 1. FÉROVÁ KOMUNIKACE S OBCEMI
    Kraje májí pod svou střechu zvát obce s podobnými problémy, aby jim vytvořili vhodné podmínky, pro řešení problémů po svém. Kraje by měli omezit nařizování, zakazování a rozdělování z centra.
    Kde musí rozhodnout sami (střední školství, doprava či nemocnice), tam nesmí zanedbat komunikaci s občany a obcemi jichž se to dotýká. Prosperita obcí by měla být závislá na šikovnosti starosty, ne zda s ním kraj komunikuje nebo je v „té správné partě“.
  • 2. ZDRAVÉ A ROZUMNÉ HOSPODAŘENÍ
    Kraje mají hospodařit zásadně s vyrovnaným rozpočtem.
     Dluhy mohou tvořit jen v mimořádných situacích (jako jsou přírodní katastrofy), a to jen za souhlasu kvalifikované většiny zastupitelů. V takovém případě musí být spolu s půjčkou stanoven plán splácení dluhu z přebytků v následujících letech. Svobodní toto pravidlo hospodaření prosazují pro veřejné rozpočty na státní, krajské i obecní úrovni.
  • 3. PRIORITOU JE VEŘEJNÝ MAJETEK
    Kraje mají vynakládat prostředky především na záležitosti, které nelze zajistit tržním způsobem
     a kdy nedochází k neférovému zvýhodňování jedněch na úkor druhých a k omezování soukromého vlastnictví.
  • 4. STOP NEKALÉ KONKURENCI KRAJE
    Kraje nemají podnikat.
    Kraje svými aktivitami nesmí deformovat tržní prostředí. Kraje by např. neměly provozovat nebo financovat ani nemocnice, ani autobusy, ani vlaky. Tzv. dopravní obslužnost by měla být ponechána volné soutěži konkurujících si dopravců.
  • 5. POJISTKA PROTI ŠPATNÉMU ROZHODNUTÍ
    Svobodní navrhují lidové veto
    , tedy možnost zrušit lidovým hlasováním to rozhodnutí krajského zastupitelstva, které je v rozporu s přáním většiny občanů. Zastupitelstvo, které jedná proti vůli voličů, musí odstoupit.
  • 6. SKUTEČNĚ VEŘEJNÉ KRAJSKÉ ZAKÁZKY
    V případě krajských zakázek se kraje nesmějí odvolávat na obchodní tajemství a uzavřené smlouvy mají být veřejné.
     Výběrová řízení musí být veřejná, průhledná, bez losování a s maximální mírou konkurence.
  • 7. DAŇOVÁ NEZÁVISLOST SAMOSPRÁV
    Svobodní podporují změny daňových zákonů
     tak, aby maximum peněz zůstalo v kapsách lidí, aby se omezilo přerozdělování jak na úrovni státu, tak na úrovni krajů a obcí. Přerozdělování výnosu daní občanů České republiky na úrovni Evropské unie je třeba odstranit. Kraje by měly hospodařit s penězi vybranými v kraji bez centrálního přerozdělování přes Prahu či Brusel.
  • BONUS: ÚSTAVNÍ OCHRANA ČESKÉ KORUNY!
    Výklad Lisabonské smlouvy je různý. Proto navrhneme, aby náš kraj předložil ústavodárnou iniciativu pro ukotvení české koruny v Ústavě.


Celé noviny v PDF.

Přidejte se k nám a zahajme léčbu ČR!

Videa

Studio Svobodného přístavu: O (české) ekonomice s Markétou Šichtařovou
14.04. 2024

Další daň hrozí zatížit kapsy lidí
11.04. 2024

Vondráček nabídl Peksovi vizi EU, když tvrdil, že jen Piráti, ví jak změnit Green Deal.
09.04. 2024

Matěj Gregor, kandidát z 2. místa do EU voleb za Svobodné na Prima CNN o migraci, o migračním paktu.
05.04. 2024

Libor Vondráček

Zdravíme naše věrné i méně věrné diváky, těší nás, že jste tady s námi. Je čtvrtek večer a se čtvrtkem večer přichází taky pořad facka zprava, tentokrát, tentokrát zprava. Vedle mě sedí Jan Tománek, Honzo, ahoj,

Jan Tománek

Ahoj, Libere,

Libor Vondráček

Jsem rád, že jsi dorazil. My si dneska spolu budeme povídat o svobodě slova, o tvé tvorbě, o zpětné vazbě, kterou dostáváš na svých streamech i o tom třeba, jak se daří některé myšlenky ventilovat, šířit, jestli náhodou neexistují nějaké skryté hranice toho, o čem se třeba smí mluvit, nesmí mluvit, protože myslím si, že se potýkáme poslední roky, zejména od doby, kdy tady velkým tématem byl covid s tím, že ta svoboda slova a šíření některých informací po sociálních sítích a po internetu obecně není úplně stejné a některé názory můžou zaznívat, jiné je třeba takzvaně korigovat, jak řekl náš pan premiér, máme právo na korigované informace, nicméně nebudeme se bavit jenom o tom, o čem jste se mohli sami dočíst v popisku toho videa, nebudeme tady klást otázky, které jsme si připravili, ale budeme klást i vaše dotazy, vaše otázky, takže i tentokrát se můžete ptát, pokud nám stihnete položit dotaz do půl deváté. Určitě se na vás dostane, takže pišjste, pište ty otázky, včas to stíháme všechno probrat. Těším se na ně, jsem velice rád vždycky, když se na něco ptáte v průběhu těch rozhovorů, tak to zajímavým způsobem rozvíjí tu naší diskuzi. No, ale protože už je téměř svátek, tak to zase nebudeme brát tak moc vážně a možná se budeme snažit i trochu v takovém odlehčeném duchu ta témata, která ne vždycky jsou lehká, nakousávat. A já začnu takovou veselou historkou, ty jsme přinesl knihu, jestli nevíte průvodce králičí Norou, nejnovější knížka od Honzy Tománka s tím, že ty máš řád, ty zvířecí motivy ve svých dílech, Kozí příběh, to je zase něco, co určitě můžou znát i mladší diváci, kteří mají rádi.

Jan Tománek

Ty jsi zamluvil veselou historku, jestli chtějí veselou hysterku?

Libor Vondráček

Ano, beru to trošku zeširoka, já už jsem trošku ve sváteční náladě, ale veselá historka, pojďme zpátky k tomu, Honza dneska přišel na rozhovor a říká tady ti nesu knížku a já jsem teda poděkoval, říkal jsem, ty už mi jí jednou dál, dostal jsem ji od tebe na cvičení někde, nevím, nevím, jestli to bylo na cvičení nebo v kavárně po cvičení, ale určitě jsem ji od tebe dostal, nicméně je to dobře, že ji tady mám s sebou, protože na ní takhle můžu mávat. Na naše diváky, aby se třeba i více zajímali o tom, co je vevnitř. A ty nám to trošku i prozradíš, asi nebudeš spoilerovat. Stoprocentně, ale chápu správně, že to, co se dělo v těch uplynulých letech, nejenom tobě, ale i celé naší společnosti, tak tě trochu motivovalo k tomu, o čem je.

Jan Tománek

To, ani ne, co se dělo, ale co se děje. A spíš a vždycky říkám, že já jsem tu knihu napsal vlastně jako z lenosti, protože já nevím, jestli ses někdy, jestli třeba to už většinou asi moc neděláme, když někomu se snažíš vysvětlit vlastně, když se tě zeptá, co vlastně se děje a s čím máš ten problém, jo, tak ono těch témat a těch problémů je vlastně jakoby tolik, že já, když o tom začnu mluvit, ať už jako člověk začne Green dealem přes nějakej covid, přes, já nevím, problémy, jak se tlačej Gender XY, přes, přes nějaký změny školství, tlačení, tlačení grede, rezetu, Green dealu a všech těchhle těch věcí, tak vlastně člověk, když o tom pak začne mluvit, tak si připadá po pěti minutách vlastně jak blázen konspirátor a vlastně nevíš, kudy to vůbec zachytit, jo, takže vlastně já jsem do tý knížky vlastně napsal takových 33 vlastně základních kapitol, těchhle těch všech témat s tím, že každý z, každý z těch témat má nějaký jako 23 stránky a je to takovej jako, takový hrubej průvodce tu králičí Norou vlastně, když začínáš s tou konspirací, tak abys věděl, od čeho se máš odpíchnout, a pak je to už na samostudium.

Jan Tománek: Reagují jeho knihy na boj o svobodu slova?
28.03. 2024 | Délka 01:21:50

27. února vystoupil Libor Vondráček na semináři, který pořádal ústavně-právní výbor Senátu, s příspěvkem proti zavedení korespondenční volby.

Na otázku zavedení korespondenční volby se dívám optikou politika, ale hlavně optikou právníka, který je laureátem Rigerovy ceny právě za práci věnovanou volbám.

Vše podstatné, co bychom z hlediska Ústavy měli ke korespondenční volbě znát, najdeme v článku 18.

Obhájci korespondenční volby často argumentují snahou na zajištění ústavního požadavku rovnosti aktivní volebního práva. To podle nich není rovné pro občany žijící v cizině, kteří mají často nejbližší volební místnost vzdálenou hodiny cesty. Opírají se přitom o znění článku 18 odstavce 3, dle kterého má každý občan České republiky starší 18 let, ať už se nachází kdekoliv na světě, právo volit. Nic podrobnějšího z hlediska snadné dostupnosti volby ovšem Ústava neříká.

Zavedení korespondenční volby je tak sice odpovědí na ústavní požadavek rovnosti dostupnosti výkonu aktivního práva v zahraničí, ale odpůrci korespondenční volby zároveň často připomínají, že je také příčinou narušení požadavku tajnosti, přímosti, ale opět i rovnosti dostupnosti výkonu aktivního práva pro více než 8 milionů voličů v tuzemsku. Voliči žijící dlouhodobě na území České republiky by totiž podle návrhu neměli právo volit korespondenčně.

V případě zavedení korespondenční volby by se tak jednalo o typický spor, který by Ústavní soud posuzoval prostřednictvím použití testu proporcionality. Kritérium vhodnosti by jistě posoudil pozitivně, neboť korespondenční volba má pozitivní vliv na požadavek rovnosti volebního práva. Avšak už při posuzování kritéria potřebnosti by Ústavní soud mohl namítat, že z hlediska rovnosti lze nabídnout i jinou změnu volebních zákonů, která bude mít na rovnost volebního práva pozitivní efekt, přestože daleko méně naruší tajnost a přímost volby, ke třetímu kroku a samotnému poměřování kolizních práv by tak ani nemusel dojít.

Jednoduchou změnou u 5 % vstupní klauzule do Poslanecké sněmovny lze totiž zabránit daleko zásadnější nerovnosti v otázce zastoupení jednotlivých voličů. Vždyť po minulých volbách nemá více než 1 100 000 zúčastněných voličů stejné zastoupení v dolní komoře, jako zbytek, protože přes 20 % voličů dalo svůj hlas stranám, které nejsou ve Sněmovně. Ústava v článku 18 odstavci 1 přitom říká, že by Sněmovna měla být ve zkratce věrným zrcadlem společnosti, zatímco do Senátu se podle odstavce 2 volí dle zásady většinového systému.

Tvrdím proto, že daleko efektivněji a méně sporně lze naplnit požadavek rovnosti volebního práva 1 100 000 voličů, jejichž hlasy se nepromítly do složení Sněmovny, než se pokoušet korespondenční volbou reagovat na nekomfort výkonu volebního práva u cca 100 000 voličů v zahraničí.

Má-li někdo upřímný zájem zabývat se v době aktuálních zásadních politických problémů právě otázkou rovnosti volebního práva, měl by nejprve dle mého názoru řešit otázku rovného započtení hlasů voličů v tuzemsku před obsazením křesel v Poslanecké sněmovně, a až poté řešit otázku, která se týká desetiny voličů v cizině. Pokud by někdo dnes řešil obě tyto otázky, a právě v tomto pořadí, vyhnul by se podezření, že jde z jeho strany o zištnou a účelovou snahu změnit volební pravidla ve svůj prospěch.

Jako politik pak dodávám, že jsem proti korespondenční volbě bez ohledu na to, kdo dnes v cizině získává hlasy. Kromě toho, že stále neexistuje takový způsob, která by nenarušil žádný ze čtyř ústavních požadavků na volby (tajnost, rovnost, přímost a všeobecnost), mohou korespondenční volby zásadně poškodit důvěru ve férový průběh sčítání demokratických voleb.

Je třeba si vážit toho, že naše organizace voleb byla doposud téměř nezpochybnitelná a lidé vždy výsledky respektovali. Po zkušenostech například z Rakouska či USA přitom víme, že důvěra ve výsledek voleb není samozřejmostí, a proto tvrdím, že snahy zavést korespondenční volbu jsou dnes podobně nezodpovědné jako hrátky s ohněm na seníku. Zvlášť v momentně, kdy se bavíme o tak nízkém počtu lidí, kterým by měla korespondenční volba subjektivně pomoci.

Její obhájci dnes hrozbu nedůvěryhodnosti volební procedury buď nezodpovědně ignorují z důvodu účelovosti, anebo jí jdou úmyslně naproti. Obojí je velká chyba. Ne proto říkám nejen jako právník, ale i jako politik.

Libor Vondráček na semináři o korespondenční volbě
06.03. 2024 | Délka 38:25