Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Můžeme být

svobodnou zemí

Ano, opravdu je to možné. Pokud máte chvilku,
rádi vám představíme, jak toho chceme dosáhnout my.
Budeme rádi, pokud nás podpoříte!

Chci vědět víc

Kandidáti v Jihomoravském kraji

Petr Pořízek

Ing. Petr Pořízek, MBA

49 let, Brno
lídr v Jihomoravském kraji
ekonom a manažer

Rodák z brněnských Židenic se po studiu na Vysokém učení technickém v Brně vrhnul v roce 1992 na podnikání. Devatenáct let spoluvlastnil a řídil firmu, která se zabývala marketingovou komunikací. Titul MBA získal na Nottingham Trent University.

Brněnský patriot ve volném čase nejraději cestuje po Evropě nebo běhá. Zajímá ho také historie nebo hudba Antonína Dvořáka.

Má rád knihu Frederica Bastiata Co je a co není vidět a poslouchá klasickou hudbu a jeho mottem je „svoboda a odpovědnost“. Je ženatý a má syna a dceru.

Další kandidáti

Jméno a příjmeníPovoláníBydlištěVěk
2Mgr. Terézia Mlýnková Iškovázastupitelka města Hodonín, právničkaHodonín27
3Milan Jirkůfyzioterapeut, instruktor pohybové terapie, masér, živnostníkBrno33
4Bc. David Pokornýmístopředseda Brno autem, student fyzikálního inženýrstvíBrno22
5Mgr. et Mgr. Jan Wernerpolitolog, doktorand na Masarykově univerzitěBrno30
6Ing. Kateřina Vránováobchodník se zahraničímRadějov35
7MUDr. Petra Mištríkoválékařka (neurolog)Rosice35
8Bc. Josef Vagunda-Drgáčvinař, ekonom, zastupitel MutěnicMutěnice40
9Pavel Procházkamajitel prodejnyMoravský Krumlov59
10Bc. Oldřiška SkočíkováúčetníMutěnice40
11Ing. Oldřich Peprlaprovozovatel občerstveníBrno34
12Bc. Michal SýkoramanažerŠebrov-Kateřina34
13Mgr. Bc. Jitka Beránkováasistentka ředitelkyBrno43
14Ing. arch. Pavel Sáňkastředoškolský učitelBrno56
15MUDr. Mgr. Erik StiborlékařHodonín38
16Mgr. et Mgr. Pavel Vavřín, Ph.D.podnikatel, vysokoškolský učitelBrno42
17Zdeněk RůžičkapodnikatelBýkovice57
18Dušan SovišpodnikatelBlatnice pod Svatým Antonínkem41
19Ing. Jan HlaváčekkonzultantBrno41
20Mgr. Jakub JežekprávníkBrno34
21Ondřej MarvanobchodníkMoravské Knínice31
22Ing. Roman Bartolšicmarketingový specialistaBrno25
23Tomáš Psotagrafik tiskových podkladůŠlapanice44
24Mgr. Adam TrcalaobchodníkBrno27
25Eva Jirkůsestra domácí péčeBrno60
26Pavel Ovesnýstrategický nákupčí, audio inženýrČebín35
27Mgr. David Němečekproducent a promotérBrno46
28Mgr. Jiří Šebekučitel, lektor, manažerBrno26
29Jaromír MátltechnikStarovice49
30Mgr. Pavel Misesprogramátor a konzultantBrno31
31Viktor NavrátilživnostníkBrno47
32Patrik Kölblsoftwarový analytik a vývojářIvančice31
33Ing. Radim VladíkekonomBrno47

Videa

27. února vystoupil Libor Vondráček na semináři, který pořádal ústavně-právní výbor Senátu, s příspěvkem proti zavedení korespondenční volby.

Na otázku zavedení korespondenční volby se dívám optikou politika, ale hlavně optikou právníka, který je laureátem Rigerovy ceny právě za práci věnovanou volbám.

Vše podstatné, co bychom z hlediska Ústavy měli ke korespondenční volbě znát, najdeme v článku 18.

Obhájci korespondenční volby často argumentují snahou na zajištění ústavního požadavku rovnosti aktivní volebního práva. To podle nich není rovné pro občany žijící v cizině, kteří mají často nejbližší volební místnost vzdálenou hodiny cesty. Opírají se přitom o znění článku 18 odstavce 3, dle kterého má každý občan České republiky starší 18 let, ať už se nachází kdekoliv na světě, právo volit. Nic podrobnějšího z hlediska snadné dostupnosti volby ovšem Ústava neříká.

Zavedení korespondenční volby je tak sice odpovědí na ústavní požadavek rovnosti dostupnosti výkonu aktivního práva v zahraničí, ale odpůrci korespondenční volby zároveň často připomínají, že je také příčinou narušení požadavku tajnosti, přímosti, ale opět i rovnosti dostupnosti výkonu aktivního práva pro více než 8 milionů voličů v tuzemsku. Voliči žijící dlouhodobě na území České republiky by totiž podle návrhu neměli právo volit korespondenčně.

V případě zavedení korespondenční volby by se tak jednalo o typický spor, který by Ústavní soud posuzoval prostřednictvím použití testu proporcionality. Kritérium vhodnosti by jistě posoudil pozitivně, neboť korespondenční volba má pozitivní vliv na požadavek rovnosti volebního práva. Avšak už při posuzování kritéria potřebnosti by Ústavní soud mohl namítat, že z hlediska rovnosti lze nabídnout i jinou změnu volebních zákonů, která bude mít na rovnost volebního práva pozitivní efekt, přestože daleko méně naruší tajnost a přímost volby, ke třetímu kroku a samotnému poměřování kolizních práv by tak ani nemusel dojít.

Jednoduchou změnou u 5 % vstupní klauzule do Poslanecké sněmovny lze totiž zabránit daleko zásadnější nerovnosti v otázce zastoupení jednotlivých voličů. Vždyť po minulých volbách nemá více než 1 100 000 zúčastněných voličů stejné zastoupení v dolní komoře, jako zbytek, protože přes 20 % voličů dalo svůj hlas stranám, které nejsou ve Sněmovně. Ústava v článku 18 odstavci 1 přitom říká, že by Sněmovna měla být ve zkratce věrným zrcadlem společnosti, zatímco do Senátu se podle odstavce 2 volí dle zásady většinového systému.

Tvrdím proto, že daleko efektivněji a méně sporně lze naplnit požadavek rovnosti volebního práva 1 100 000 voličů, jejichž hlasy se nepromítly do složení Sněmovny, než se pokoušet korespondenční volbou reagovat na nekomfort výkonu volebního práva u cca 100 000 voličů v zahraničí.

Má-li někdo upřímný zájem zabývat se v době aktuálních zásadních politických problémů právě otázkou rovnosti volebního práva, měl by nejprve dle mého názoru řešit otázku rovného započtení hlasů voličů v tuzemsku před obsazením křesel v Poslanecké sněmovně, a až poté řešit otázku, která se týká desetiny voličů v cizině. Pokud by někdo dnes řešil obě tyto otázky, a právě v tomto pořadí, vyhnul by se podezření, že jde z jeho strany o zištnou a účelovou snahu změnit volební pravidla ve svůj prospěch.

Jako politik pak dodávám, že jsem proti korespondenční volbě bez ohledu na to, kdo dnes v cizině získává hlasy. Kromě toho, že stále neexistuje takový způsob, která by nenarušil žádný ze čtyř ústavních požadavků na volby (tajnost, rovnost, přímost a všeobecnost), mohou korespondenční volby zásadně poškodit důvěru ve férový průběh sčítání demokratických voleb.

Je třeba si vážit toho, že naše organizace voleb byla doposud téměř nezpochybnitelná a lidé vždy výsledky respektovali. Po zkušenostech například z Rakouska či USA přitom víme, že důvěra ve výsledek voleb není samozřejmostí, a proto tvrdím, že snahy zavést korespondenční volbu jsou dnes podobně nezodpovědné jako hrátky s ohněm na seníku. Zvlášť v momentně, kdy se bavíme o tak nízkém počtu lidí, kterým by měla korespondenční volba subjektivně pomoci.

Její obhájci dnes hrozbu nedůvěryhodnosti volební procedury buď nezodpovědně ignorují z důvodu účelovosti, anebo jí jdou úmyslně naproti. Obojí je velká chyba. Ne proto říkám nejen jako právník, ale i jako politik.

Libor Vondráček na semináři o korespondenční volbě
06.03. 2024 | Délka 38:25

Šichtařová natvrdo o Green Dealu na Prima CNN v duelu s poradcem Křečkem
21.02. 2024 | Délka 38:25

Karel Diviš v duelu s Peksou, Unie zničila volný trh a zemědělci se zlobí kvůli euronesmyslům
21.02. 2024 | Délka 38:25