První příspěvek Jaroslava Chalupského v Senátu

Jarda Chalupský se zapojil hned do diskuse v prvním jednání Senátu PČR. Připomínky a dotazy směrovaly na vícepremiera vlády Karla Havlíčka, který přišel referovat Senátorům, jak „skvěle“ zvládají krizi COVID19 zejména v oblasti podpory živnostníkům, malým firmám a drobným podnikatelům. Senátor za Pelhřimovsko a Jindřichohradecko si to nemyslí, ostatně jako další Senátoři, a proto se pokusili vládě naznačit, jakým směrem by se také mohly ubírat myšlenky na ulehčení dopadů krize. Výrazná kritika se snesla na pana ministra od senátora Wagenknechta.

Z webu senat.cz:

2. schůze Senátu
1. den schůze – 12.11.2020

Informace vlády, jakým způsobem zohlednila usnesení Senátu č. 496 k vyhodnocení průběhu první vlny pandemie koronaviru na území České republiky a opatřením k prevenci druhé vlny přijaté na 26. schůzi Senátu dne 20. srpna 2020

Tisk č. 316 Audiozáznam vystoupeníVideozáznam vystoupeníKontext vystoupení

čas 11:06:04 – 11:13:59:

Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři, já bych chtěl navázat trošku na pana senátora Wagenknechta, se kterým naprosto souhlasím, říkal také, jak to cítím. Já bych vám chtěl zprostředkovat situaci z regionů. Já zastupuji jižní Čechy, Vysočinu, tento region. Když jsem se tam bavil s podnikateli, s živnostníky, OSVČ, malé firmy, tak mi říkali, že první vlna, kterou jakž takž ustáli, bylo to doopravdy na hraně i s nějakou formou podpory státu, byla pro ně poměrně zatěžující. Trošičku se vzpamatovali přes sezonu, kdy hodně lidí z Prahy odjelo do jižních Čech, kde jim to ekonomicky pomohlo. Nicméně teď, když se s nimi bavím, druhá vlna je o 30 – 50 % tržby vlny první. Bavíme se o tržbách, což znamená v podstatě třeba v restauratérství, kde je cenová kalkulace zhruba na třetiny, tzn. 30 % suroviny, 30 % energie a 30 % zisku, takže z toho si umíte jistě udělat představu, jak to vychází ziskově. Všichni mají obavy z toho, že to, co je před nimi, což oni nedokážou odhadnout, co vůbec přijde, že to bude o likvidaci podnikání, mluví se i o vyhlazování drobné podnikatelské sféry, která už má obavy z toho, že se jí nepodaří další ekonomický růst nastartovat. Samozřejmě to bude souviset s tím, jak dlouho opatření budou trvat.

Slyšeli jsme, jakou má vláda představu o pomoci. Je to složité. Všechny tyto věci, které jsou, trošku mi to připadá, že si vláda hraje na firmu, vytváří produkty COVID I, COVID II, COVID III, COVID Plus, COVID Nájemné. Teď to mezi sebou nějakým způsobem koresponduje, jedno vylučuje druhé, je to složité. Něco jako když operátoři měli svoje nabídky, sto produktů, přičemž se používala jen jedna, protože se v tom nikdo nevyznal. Pro podnikatele je to stejně tak složité. Já si říkám, proč by nebylo možné inspirovat se v jiných zemích, kde už vláda ví a zná, má finanční napojení s jednotlivými podnikateli, kteří pravidelně, buď měsíčně, nebo kvartálně, nebo ročně, platí daně, je tam ta finanční linka, proč to není možné udělat jednoduše jako v některých zemích, kdy jedním enterem zase zpátky opačným směrem pošle vláda podporu formou nějaké daňové vratky finančnímu subjektu, resp. podnikateli nebo podnikatelskému subjektu.

Šlo by použít i to, jak jsme se bavili, že jsou nějaká období, kdy je sezona, mimosezona. Toto by se tam zohlednilo také, u každého subjektu vy víte na měsíční, na kvartální bázi, jestli jsou odvody větší nebo menší. Pokud daňový subjekt pošle do státního rozpočtu milion korun ročně, tak přece z takových prostředků se dá nějaká část vrátit zpátky. To by mohla být jednoduchá forma, jak pomoct jednoduše, rychle podnikatelské sféře.

Druhá poměrně palčivá věc je, když řeknu nájemné… Samozřejmě nájem je poměrně velká položka v nákladech. Většinou se dá, každý rozumný pronajímatel se domluví a v tomto ustoupí, protože ví, že náklady krize musejí nést všichni. Co je problém, jsou stálé platby. Máte jističe, elektrika, plyn, takovéto věci. Takže paradoxně, i když oni mají teď vypnuté prodejny, vypnutá fitcentra a podobně, stejně chodí zálohové platby, takže oni v zásadě elektrárnám, plynárnám přispívají do plusu, ale ve chvíli, kdy to nezaplatíte, už vám chodí upomínky a už se dostáváte do nějakého cyklu dlužníka.

To by byla možná druhá linka, která by pomohla. Mohly by to být tyto dvě jednoduché linky, kdyby se je podařilo nějakým způsobem správně uchopit, ty by asi pomohly nejlépe. Ještě zmíním COVID, jak to vyřídit, vypapírovat. Znamená to, kolegové to zkoušeli, dělali, někteří žádali, je to na půl dne až jeden den papírování, kdy si ještě k tomu musím vyřídit nějaké další záležitosti, elektronický podpis, zajít na poštu, zajít na CzechPoint, tohle vyřídit, tohle udělat, pak teprve můžu sednout a začít papírovat nějaký COVID. To, jak to pak probíhá, jaké jsou tam chyby, vracení, chybovost formulářů, to už je potom agenda jiná.

Vy jste potom ještě zmiňoval následnou podporu. Já si myslím, že největší pomoc podnikatelům v následné podpoře nejsou nějaké stimuly, investiční pobídky. Myslím, že největší a nejplošnější podpora je to, kdybyste se zaměřili na redukci státního aparátu. Já strašně málo slyším to, že se někde začnou řezat náklady. Kdy jindy by se měl státní aparát odtučňovat než teď? Tzn. hledat úspory, hledat, kde tyto věci uspořit.

Kdybyste se mě zeptal, co v podstatě by nejvíc pomohlo… Budu mluvit o drobných podnikatelích, nevím ty korporáty, souhlasím s panem Wagenknechtem, ve chvíli, kdy stimulujete všechno do řetězců, je strach, že se tady začneme přibližovat k nějaké socialistické struktuře, kdy tady budou tři velké řetězce, dva velké internetové obchody a přes ty se bude obchodovat všechno, protože nikdo ostatní už nebude existovat, nebo se bude pracovat pro stát. Kdybyste se tedy zeptal, co by pomohlo nejlépe, podle mě by stát neměl určovat, kdo co má dělat. Měl by to nechat na první linii, na tom front endu, který nejvíc a nejlépe ví, jakým způsobem věci zaopatřit. Tzn. vysvětlit riziko, v čem to spočívá, v čem radíte, v čem doporučujete, co ošetřit. Ve finále nechat podnikatele, soukromníka, živnostníka, aby tyto věci zaopatřil. Samozřejmě to striktně kontrolovat, jestli je to dodržované, ale věřím tomu, že na front endu se každý jednotlivec dokáže nad tím rozumně a racionálně zamyslet a ty podmínky naplnit. Díky tomu je třeba schopen fungovat třeba v nějakém omezeném případě. Já znám ze svého okolí spoustu podnikatelů, ať už mají různá fitcentra, tělocvičny, různé obchody, jsou schopni a jdou i za hranu, jsou papežštější než papež, dezinfekci berou vážně, zredukují si počet zákazníků, klientů a nějakým způsobem s tím pracují, umí to naplnit. Třeba mě zaujalo, viděl jsem příspěvek, jak v Praze naložili s tím, že existují hotely, kde můžete přečkat karanténu. Tak jsem si říkal, to je přesně případ, kdy podnikatelský subjekt to umí nejlépe uchopit. Řekne si přesně, co mají být ty podmínky, a on je umí racionálně zvládnout, včetně jídla, včetně komunikace, včetně kontaktu personálu s tím člověkem. A tohle zajistit.

Takže bych se jenom chtěl zeptat, proč věci musí být tak složité, proč nejdou udělat jednoduše, proč se nelze inspirovat třeba někde v zahraničí, kde v Holandsku jedním příkazem během pár dnů měly podnikatelské subjekty tisíce eur na účtech s tím, že… Snažte se s tím nějak vyjít, postarat. Byla poskytnuta pomoc velmi rychle. V tomto případě platí, kdo rychle dává, dvakrát dává.

Děkuji.

Ohodnoťte článek:

(1 hlas)