Politická rozprava: Bohuslav Coufal o kryptoměnách, Bitcoinu především a CBDC
Proslov z Republikového sněmu, 11. 11. 2023.
Politická rozprava: Robert Vlášek – Koruna vs. Euro.
Proslov z Republikového sněmu, 11.11.2023.
Nedělní vysílání s hostem, těším se na vás! Matěj Gregor je ostravský rodák a patriot. Milovník sportu a literatury. V současné době studuje literaturu, český jazyk a historii na Ostravské univerzitě. Je taktéž předsedou a mluvčím spolku Odchod.
Politická rozprava: Markéta Šichtařová – oznámila vstup do strany
Proslov z Republikového sněmu, 11.11.2023.
Pokud se stanete příznivci Svobodných, budete moci v primárních volbách určit přední pozice na naší kandidátce. První takové hlasování proběhlo už v roce 2009 a další primárky probíhají nyní. Pomozte nám najít nejlepší kandidáty.
Kdo bude kandidovat za Svobodné ve volbách do Evropského parlamentu? To se dozvíme již velmi brzy, k dříve zvolenému lídrovi Liboru Vondráčkovi se připojí pestrá parta.
Vše startuje po Republikovém sněmu Svobodných, který se letos uskuteční 11. listopadu v Praze. Primárky probíhají vždy jednokolovou volbou, která startuje 13. listopadu ve volebním systému Svobodných. Nejdříve se bude volit v pořadí druhé místo na kandidátní listině. Poté budou následovat primárky na další pozice.
Kandidovat i volit v primárkách mohou všichni členové a registrovaní příznivci, které nominuje Republikové předsednictvo.
Staňte se našimi registrovanými příznivci, nebo dokonce členy, a pomozte nám vybrat ty nejlepší do čela kandidátky: https://svobodni.cz/registrace/
Kdo potřebuje totální endoprotézu, nejspíše si bude muset počkat. I takový důsledek může mít protest lékařů proti přesčasům. Na problémy související s omezeným provozem některých oddělení, které povede třeba ke rušení neakutních operací, se připravují nemocnice po celém Česku. Ministrům zdravotnictví a práce zbývá už poslední měsíc, aby s lékaři našli nad přesčasy společnou řeč. Podle poslance Toma Philippa (KDU-ČSL) může stávka zdravotníků vést i k tomu, že nebude mít kdo odsloužit noční směny v ambulanci.
Nechceme v nemocnicích bydlet a silně přetažený lékař může být sobě i pacientovi nebezpečný. Takové je poselství stovek lékařů po celé zemi směřované vedením nemocnic i zákonodárcům. Od prosince jich proto velká část odmítla brát přesčasy.
Třeba v olomoucké fakultní nemocnici nechce dál sloužit přesčasy víc než stovka lékařů. Vedení zařízení se v tuto chvíli snaží situaci řešit. „Výpověď z přesčasů podalo přibližně 110 lékařů z celkového počtu zhruba 580 sloužících doktorů,“ uvedl pro CNN Prima NEWS mluvčí nemocnice Adam Fritscher.
S podobným scénářem se potýkají i v Jihlavě. V místní nemocnici odmítá sloužit přesčasy přibližně polovina z 300 lékařů. „Může dojít k omezení plánované péče, což se týká například plánovaných operací, jakou je třeba totální endoprotéza,“ vysvětlila pro CNN Prima NEWS mluvčí tamního zařízení Monika Zachrlová. Vedle toho ve Fakultní nemocnici v Brně se jedná o třetinu doktorů.
Lékaři přitom nejsou naštvaní na vedení nemocnic. Špatný je podle nich celý systém. „České zdravotnictví se nachází dlouhodobě v neuspokojivém stavu. Dochází k porušování zákona, které se děje už desetiletí a které se týká přesčasů. Jde o plošné porušovaní napříč celou zemí,“ řekl pro CNN Prima NEWS vedoucí lékař ambulantního úseku Porodnickogynekologické kliniky FN Olomouc Ondřej Malchar.
Už nyní prý někteří slouží i víc než 800 hodin přesčasů ročně, a to často o víkendech. Zákonná norma je přitom maximálně 416 hodin. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se s lékaři sešel na konci října. Další schůzku přislíbil na příští týden.
„Tématem diskuze bylo vyjasnění, jaký je rozdíl mezi směnou, přesčasem a kombinací, ale i to, co stojí za pojmem 24hodinový pobyt na pracovišti. Chci, aby to bylo naprosto přesné,“ pronesl na konci října šéf resortu. Sami lékaři navrhují například omezit noční pohotovosti. Ty prý nemusí nutně držet každá nemocnice.
40 hodin týdně, zní od mladých lékařů
O sporných přesčasech hovořili ve vysílání CNN Prima NEWS i poslanec a místopředseda výboru pro zdravotnictví Tom Philipp (KDU-ČSL) a sportovní trenér a podnikatel Dalibor Veselý. Mladí lékaři jsou podle Veselého nuceni trávit v nemocnicích neúměrné množství času. Právě to bylo důvodem, proč opustil zdravotnické prostředí. „Zatímco všude v Evropě se množství práce snižuje, u nás se doktorům ještě navyšuje jenom proto, aby se legalizovalo něco, co bylo dříve nezákonné,“ uvedl podnikatel v souvislosti s pozměňovacím návrhem.
„Kdyby se mladí lékaři neozvali, systém pojede dál a nic se řešit nebude. Chceme se dostat k možnosti, že mít standardní pracovní týden o 40 hodinách je možné i pro profesi lékaře,“ vypíchl Veselý.
Podle zákonodárce je takový návrh možný, ale pouze za předpokladu, že dojde k výrazným změnám v celkovém pracovním systému. „V tuto chvíli je ale zavedení tohoto počtu pracovních hodin nemožné s přihlédnutím ke zhruba 20 tisícům lékařů, kteří jsou k dispozici,“ zdůraznil Philipp. Dodal rovněž, že v prosinci může docházet k tomu, že noční směny, zvláště v ambulanci, nebude mít kdo odsloužit. Pokud lékaři dodrží svůj slib, mohla by podle něj mít některá oddělení výrazně omezenou péči.
Vrácení poplatku za obnovitelné zdroje (OZE) a zdražení dalších částí elektřiny je jen předehrou před přechodem na zelené zdroje energie. Pro CNN Prima NEWS to řekl energetický expert Pavel Janeček. Historie poplatku OZE se táhne už od boomu solárních elektráren před více než deseti lety.
Regulovaná složka elektřiny pro domácnosti vzroste podle návrhu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) oproti letošnímu roku o 71 procent, což bude znamenat zdražení asi o 1 408 korun za megawatthodinu (MWh) s DPH. Ještě výrazněji stoupne regulovaná část ceny elektřiny pro velké odběratele. Podle energetického experta Pavla Janečka se jedná o neuvěřitelný krok, který zlikviduje český průmysl. Zároveň připomíná, že nejvíce zasažené budou domácnosti, které si pořídily ekologicky úsporné tepelné čerpadlo.
Zatímco u domácností má být nárůst oproti letošku o 71 procent, na hladině vysokého napětí půjde o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent.
Podle bývalého předsedy představenstva Pražské plynárenské Pavla Janečka to může mít negativní důsledky na české firmy. „Je to atentát na český průmysl. Jedná se o něco neuvěřitelného a zvýšení souvisí s obnovitelnými zdroji,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Janeček.
Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny tvoří u domácností asi 40 procent konečné ceny, u plynu je její podíl kolem 20 procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky elektřiny na konečné ceně nižší.
Podle Janečka stojí podobné poplatky za obnovitelné zdroje energií za koncem konkurenceschopnosti českého průmyslu. Polostátní skupina ČEZ navíc uvedla, že bude tlumit uhelné zdroje kvůli odklonu od uhlí kolem roku 2026. „My budeme za tři roky uzavírat uhelné elektrárny kvůli finančním spekulacím a kvůli ceně emisních povolenek. V Německu se ale těmto zdrojům prodlužuje životnost,“ řekl Janeček.
Návrh Energetického regulačního úřadu je navíc podle Janečka zajímavý tím, že znevýhodňuje ekologické zdroje. „V sazbě D57d, kde jsou i tepelná čerpadla, dochází k největšímu zdražení. Ti, kdo si namontovali ekologicky příznivé tepelné čerpadlo, tak budou nově nejvíce znevýhodnění,“ dodal Janeček.
Energie budou tématem i ve Sněmovně
Důvodem vysokého nárůstu je zejména přenesení části plateb na odběratele, které letos kvůli energetické krizi dotoval stát. Jde především o poplatky za obnovitelné zdroje energie (POZE), dále náklady na technické ztráty v přenosové a distribuční soustavě nebo náklady na podpůrné služby. Roli také hraje snížení regulované složky na letošní rok. Oproti roku 2021, jenž byl posledním nedotovaným rokem, bude zdražení asi o 800 korun za MWh.
Navýšení regulované složky by se mělo projevit individuálně, výraznější však bude u elektřiny. Její regulovaná část v příštím roce vzroste podle návrhu na všech úrovních.
U plynu by měl být nárůst regulované složky o něco nižší. U domácností by regulovaná část plynu měla meziročně vzrůst asi o 39 procent, což by znamenalo zdražení asi o 125 korun za MWh plynu. U velkoodběratelů by nárůst měl činit 42,5 procenta, v přepočtu asi 63 korun za MWh.
Co se týče plynu, je navýšení mírnější zejména kvůli jeho nižšímu podílu na konečné ceně. V případě plynu se také do cen nepromítají platby za POZE.
I přes letošní zlevňování dodavatelů bude elektřina v příštím roce zřejmě dražší. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) dříve připustil, že elektřina může zdražit zhruba do 10 procent. U plynu by ceny měly spíše mírně klesat.
Návrh už okomentoval místopředseda opozičního hnutí ANO a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, podle něhož jde o debakl současného ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN). „Stalo se přesně to, před čím jsem varoval. Proto jsme také navrhovali scénář, který by tomuto vývoji předešel. Neposlouchají, a že to odnesou lidé a firmy, je jim jedno. Takhle se fakt hospodářství nenastartuje,“ uvedl na sociální síti X .
Vrácení poplatku za obnovitelné zdroje (OZE) a zdražení dalších částí elektřiny je jen předehrou před přechodem na zelené zdroje energie. Pro CNN Prima NEWS to řekl energetický expert Pavel Janeček. Historie poplatku OZE se táhne už od boomu solárních elektráren před více než deseti lety.
Energetický regulační úřad (ERÚ) po svém rozhodnutí zdražit distribuci a některé poplatky vyvolal mezi energetiky a politiky bouři. Od nového roku by totiž měla skokově zdražit regulovaná složka elektřiny. Vláda Petra Fialy (ODS) navíc vrací poplatek za obnovitelné zdroje energie, který byl od loňského podzimu odpuštěný.
Část zdražení regulované složky jde zřejmě na vrub přípravám na dekarbonizaci a přesunu na zelené zdroje. „Je to jednoznačné. Dokonce bych řekl, že jde spíše o ochutnávku Green Dealu,“ řekl pro CNN Prima NEWS bývalý předseda představenstva Pražské plynárenské Pavel Janeček.
Podle něj by vláda měla jasně říci, že jde o dodatečné zdanění. Kabinet se totiž zavázal ke zvyšování podílu obnovitelných zdrojů. „Bylo by fér říci, že jde o dodatečnou daň za vládní rozhodnutí, protože s energetikou to nemá nic společného,“ pronesl dále Janeček.
Energetický regulační úřad může sáhnout do regulované složky elektřiny. Ovlivňovat může například poplatky za jističe, které ale netvoří velkou část celkové ceny elektřiny. „Sice jsou méně významné, ale zvyšují se násobně. A poplatky za přepravenou energii jsou i 2,5násobné,“ okomentoval Janeček rozhodnutí ERÚ.
Další část nárůstu ceny jde za poplatky na obnovitelné zdroje energií. Ty pochází ze solárního boomu mezi lety 2009 až 2010. Tehdejší politické reprezentace se zavázaly, že solárníkům poskytnout podporu na dalších 20 let. Majitelům fotovoltaických elektráren se začalo přezdívat solární barony, protože hojně využívaly slíbené finanční podpory a masivně investovali.
Dotace tak stále solárním baronům plynou a to prostřednictvím poplatku za obnovitelné zdroje v rámci regulované složky elektřiny. Část zdražení elektřiny od příštího roku tak lze přičíst podpoře těchto zdrojů.
Zdražení zatíží firmy i domácnosti
Zdražení dopadne v příštím roce na firmy i domácnosti. Zástupci podnikatelů už během úterý jednali s premiérem Petrem Fialou (ODS) o menším zdražení regulované části elektřiny. Energetický regulační úřad je ale ze zákona nezávislý, a vláda tedy nemůže rozhodnout o cenotvorbě.
Podobně se vláda také nemůže jednoduše rozhodnout o zrušení poplatku za obnovitelné zdroje energie. V platnosti je totiž legislativa, která podporu z výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů garantuje . V případě zrušení dotací by stát musel čelit arbitrážím.
Bývalý předseda představenstva Pražské plynárenské, Pavel Janeček, v rozhovoru s moderátorem Karel Voříškem diskutoval o návrhu energetického regulačního úřadu na zvýšení regulované složky elektřiny. Janeček tvrdí, že zvýšení je způsobeno obnovitelnými zdroji a nároky energetických společností, které si podle něj nárokovaly více peněz, než by bylo potřeba. Odpovídaje na otázku moderátora, Janeček vyjádřil pochybnosti o slibech premiéra Fialy, že se cena elektřiny nezvýší, a varoval před negativními dopady zvýšení ceny na ekonomiku a běžné uživatele.
Přepis rozhovoru:
Karel Voříšek, moderátor:
A v Hlavních zprávách je s námi PavelJaneček, bývalý předseda představenstva Pražské plynárenské. Přeji dobrý večer. Pojďme to tedy celé postupně rozklíčovat. Co na návrh energetického regulačního úřadu říkáte? Proč přišel s tak razantním zvýšením regulované složky elektřiny?
PavelJaneček, energetický expert:
Dobrý večer. Já se domnívám, že zvýšení regulované složky elektřiny, je primárně způsobeno obnovitelnými zdroji a tím, že je potřeba jaksi vyzálohovat obnovitelné zdroje, které se postupně připojují do sítě. Samozřejmě je to určité vytváření polštáře pro energetické společnosti, distribuční společnosti, které, které si v podstatě podle mého názoru zbytečně mnoho nárokovali. Totiž ten ten proces, který který vyústil tímto oznámením regulačního úřadu, probíhá asi tak, že jsou dotazovány distribuční společnosti, takzvané regulované subjekty a ty vznášejí své nároky. No a podle toho potom regulační úřad zváží, zda nároky jsou oprávněné či neoprávněné nejsou a vynese onen výrok. A domnívám se, že energetické společnosti, protože samozřejmě utrpěly škody v minulých letech, tak myslím tím distribuční společnosti, takže si nárokují daleko vyšší peníze, než by bylo potřeba.
Karel Voříšek, moderátor:
Jak to vůbec je? Vysvětlete to. Zvýší se cena hlavně elektrické energie o desítky %, nebo věříte slibům premiéra Fialy, které jsme slyšeli, že to tak nebude?
PavelJaneček, energetický expert:
Pan premiér se pustil na tenký led, s odpuštěním. Pan premiér prostě garantuje něco, co nebo hovoří o něčem, co garantovat v žádném případě nemůže. On hovoří o tom, že silová složka energie, to znamená ta komoditní část, prostě klesá a to také není pravda. A v podstatě jde o to, že pan premiér věří, že tato enormní nárůst za distribuční ceny jaksi bude bude kompenzován snížením té komoditní části. To opravdu garantovat nemůže.
Karel Voříšek, moderátor:
Takže vy věříte tomu, že to bude tak, jak říká energetický regulátor? Že to bude průměrně o těch 71 %. Pokud by opravdu tomu tak bylo, jak tvrdí opozice i někteří experti a ta cena by skočila. Co to bude znamenat pro ekonomiku a hlavně pro nás běžné uživatele?
PavelJaneček, energetický expert:
Tak v každém případě je to takové zvýšení té regulované složky elektrické energie a plynu. Tam jsou částky, které jsou nehorázné. Tam jsou částky za takzvaný jistič elektrické energie, kde kde se zdražuje násobně třeba o 147 % u té regulované složky z tarifu d 57 d, který je aplikován pro topenařinu a pro tepelná čerpadla. Uvědomme si, že lidi tady byli přesvědčováni o tom, aby odstoupili od plynu a podobně přešli k tepelným čerpadlům a tepelné čerpadlo dneska by mělo být jaksi uznáno jako efektivní a levná a také dostupná ekologická složka nebo způsob vytápění a ti lidi v podstatě tímto způsobem mohli býti do jisté míry oklamání, ale ta částka za ten, za ten jistič není zásadní. Zásadní je cena za distribuovanou megawattu. A tam já vidím cenu, která se navyšuje třeba dvaapůlkrát. To znamená, uvědomte si, že třeba taková domácnost, která má 17 MW spotřebu plyn teda jistič, který, který se zvyšuje ze 147 korun na 423, tak zaplatí jenom za poplatek za jistič navíc cca čtyři a půl 1000 korun ročně a potom minimálně dvaapůlkrát více za distribuci.
Karel Voříšek, moderátor:
Je vidět, že vás ten problém opravdu hodně zajímá. Hodně bere. Stejně tak nás. My se tématu budeme věnovat i v dalších zpravodajských relacích CNN Prima NEWS. Děkuji za vaše slova pro Hlavní zprávy. Dobrý večer.
PavelJaneček, energetický expert:
Dobrý večer.
INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Veřejné finance v Česku nejsou stabilizované, průmysl stagnuje, a bez započtení automobilového průmyslu dokonce klesá, HDP neroste. Není tak pravdivé tvrzení ministra financí Zbyňka Stanjury, že tuto krizi máme za sebou. Za hodně nebezpečný lze považovat i vládou schválený návrh novely zákona o státní službě. „Má se zjednodušit přijímání státních zaměstnanců – ale kde je zjednodušení jejich propouštění?! Nikde! Stát bude narůstat ještě rychleji! A jak může stát chtít slevit z požadavků na vzdělání? Vždyť už nyní stát drží rezervoár státních zaměstnanců propuštěných pro neschopnost a čeká, až jim vyprší odstupné a ochranná lhůta,“ říká pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová.
„Reálné mzdy díky poklesu inflace letos po dvou letech opět porostou, to se projeví ve zvýšené spotřebě domácností a návratu ekonomiky k růstu, a to dokonce mírně vyššímu, než jsme čekali v lednu. V absolutním vyjádření už by HDP měl být vyšší, než byl před covidem. Dá se říci, že tuto krizi máme za sebou,“ prohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura. Podle čeho se nejlépe pozná, že krize skončila a že ji máme za sebou?
Že krize skončila a máme ji za sebou, se pozná podle toho, že jsou stabilizované veřejné finance, roste průmysl, roste HDP na hlavu, roste chuť firem investovat, přicházejí zahraniční investice. No, a u nás veřejné finance stabilizované nejsou, průmysl stagnuje, a bez započtení automobilového průmyslu dokonce klesá, HDP neroste. Naopak konec krize nelze poznat ani podle inflace, ani podle spotřeby. Nejtěžší krize naopak bývají doprovázeny stagflací, tedy výrazným poklesem cen…
Strážce státní kasy pochválil i efekt konsolidačního balíčku. Považuje za podstatné, že ozdravný balíček, který začal platit od letošního roku, ekonomiku ani domácí spotřebu nějak výrazněji nebrzdí, a přitom obrací kurz směrem k nižším rozpočtovým deficitům, které budou splňovat maastrichtská kritéria. V roce 2021 byl státní rozpočet v deficitu 419,70 miliardy korun, o rok později 360,41 miliardy korun, loni 288,50 miliardy korun a na letošek je plánován ve výši 252 miliard korun. Lze čtvrtbilionový plánovaný schodek pro tento rok ve srovnání s loňskem brát jako obrácení kurzu směrem k nižším rozpočtovým deficitům? Nebo kolik by musel ve skutečnosti maximálně být, abyste dala ministru financí za pravdu?
Nehrajme si tu na stanovení nějakého limitu. V tom to vůbec není! Dokonce osvícený ministr financí, který by měl silnou politickou podporu, by dost možná v prvním roce na cestě za vyrovnáním veřejných financí vysekl podobně velký schodek! A víte proč? Protože by správně věděl, že cesta nevede skrze zvyšování příjmů, ale skrze snižování výdajů! A proto by snížil obě strany rozpočtu: výdaje i příjmy. Tím by sice snižoval číselně schodek pomalejším tempem, ale současně by tím dokázal něco jiného, mnohem významnějšího: totiž snížení podílu veřejného sektoru na HDP. A to je to klíčové, co českou, ale i evropskou ekonomiku ničí. Takže i kdyby příští ministr financí dosáhl stejně velkého schodku jako pan Stanjura, ale současně jen za polovičních příjmů rozpočtu než Stanjura, byl by to majstrštyk hodný obdivu. Proto opravdu nelze uvažovat otrocky tak, že se podíváme na číslo schodku a dáme známku.
Václav Klaus ve své nové knize „Dílčí reformy jsou málo – řešením je systémová změna“ volá po zmenšení role a pravomocí státu a osvobození trhu, protože jen tak vybředneme z chronické stagnace. Česko podle něj musí podstoupit „myšlenkový zvrat“, který by měl někdo začít politicky prosazovat, ať už nějaká politická strana nebo její část. Vidíte na politické scéně nějaké subjekty, které by se toho mohly chopit, a existuje vůbec společenská poptávka po změně ekonomického systému a hospodářské politiky v České republice?
Jestli vidím subjekty, které by se systémové změny mohly chopit? Ano, vidím Svobodné, kterým jsem ekonomickou část programu přesně v tomto duchu psala na začátku roku já. A v tomto programu jsem došla k prakticky stejným závěrům jako Václav Klaus, konkrétně jsem v něm uvedla: „Poškození ekonomiky je již tak velké, že ho nelze opravit pouhou změnou parametrů. Nelze vrátit prosperitu jakýmikoliv balíčky, přesunem dotací, změnou daní, novou regulací. Jediná cesta k prosperitě je nová ekonomická přeměna podobně jako přechod ze socialistické centrálně plánované ekonomiky na tržní v 90. letech. Nejde o nadsázku, protože míra přerozdělování již dosáhla poloviny HDP, tedy nenápadně jsme se opět stali z poloviny socialistickou ekonomikou. Právě odtud plynou všechny neefektivity, regulace, útoky na soukromý majetek i svobodu slova.“
Společenská poptávka po takové ekonomické přeměně roste, ale dosud nedosáhla prahové úrovně. V programu Svobodných, za který se osobně stavím i já, jsem na toto téma uvedla: „Až k nové přeměně ekonomiky nazraje čas a vůle občanů, budeme moci prožít ekonomický rozmach a euforii. Než čas nazraje a společnost si změnu vyžádá, lze při znalosti diagnózy projevy ideologie a ničení naší ekonomiky alespoň brzdit na základě tří myšlenkových pilířů, které se vzájemně prolínají. Tyto pilíře jsou:
Podle europoslance Jiřího Pospíšila slovenské prezidentské volby potvrdily, že Slovensko se postupně stává dalším trojským koněm Putina v EU, a následuje tak cestu Maďarska. Je mu moc líto všech těch Slováků, kteří chtěli jít jinou cestou… cestou demokracie a svobody. Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová zase připomněla, že už jednou jsme ústy naší vlády upozornili Slováky, že považujeme za nebezpečné, jak si zahrávají se zahraničněpolitickou situací. Je vítězství Petera Pellegriniho pro Česko nějakou hrozbou, jak by se dalo soudit z těchto výroků?
Slovenské volby nejsou pro Česko žádnou hrozbou. A je celkem nepochopitelné, do jaké míry čeští politici odmítají respektovat hlas lidu, ještě navíc ne vlastního, ale sousedního, a jak se vymezují k rozhodnutí Slováků, do kterého jim nic není.
Slováci jsou nám nejbližším národem po všech stránkách. A měli bychom v našem vlastním zájmu držet pospolu, může se to hodně hodit. Vymezovat se proti jejich rozhodnutí je minimálně neprozíravé, ale já bych ještě spíš řekla přímo znevažující.
V oficiálním výstupu ze středečního jednání vlády zaznělo, že se státní služba má stát ještě efektivnější, profesionálnější, apolitičtější, ale také atraktivnější pro kvalitní uchazeče. Vládou schválený návrh novely zákona o státní službě mění systém služebního označení státních zaměstnanců, zjednodušuje služební ohodnocení či ruší nefunkční kárné řízení. Zjednodušit se má i přijímání nových státních zaměstnanců zrychlením výběrových řízení či možností slevit na určitých pozicích ze zákonem požadovaného dosaženého vzdělání. Pokud jsou v té zprávě vypíchnuty opravdu nejpodstatnější změny, mohou s efektivitou a profesionalitou ve státní službě skutečně zahýbat?
Tohle je přece hrozně nebezpečná zpráva, protože ještě víc posiluje stát proti lidem! Uvědomme si: má se zjednodušit přijímání státních zaměstnanců – ale kde je zjednodušení jejich propouštění?! Nikde! Stát bude narůstat ještě rychleji! A jak může stát chtít slevit z požadavků na vzdělání? Vždyť už nyní stát drží rezervoár státních zaměstnanců propuštěných pro neschopnost a čeká, až jim vyprší odstupné a ochranná lhůta, říká se tomu hantýrkou státní správy „rybník“. To jsou lidé, kterých se stát neumí zbavit a ještě dlouho po vyhazovu je živí, a přitom jsou to lidé úplně pracovně marní.
Spolek Kverulant vydal zprávu, že Poslanecká sněmovna v roce 2022 už pod vedením Markéty Pekarové Adamové utratila oproti dřívějším letům o 141 milionů navíc. Rozpočet nedodržela ani v roce 2023, a to si ho oproti roku 2022 navýšila o 90 milionů, stejně utratila ještě o 46 milionů víc. Ve vyjádření PS se ale píše, že s ohledem na nebývale vysokou míru inflace nelze srovnávat „předcovidové“ roky a současnost, neboť se za tu dobu výrazně zvýšily náklady, což se promítá i do rozpočtu Sněmovny. Jak si mělo vedení PS počínat, aby se vyhnulo této veřejné kritice ze strany Kverulanta?
Na stát sice nasazuju hodně, ale v rámci objektivity zase někdy musím připustit, že něco je více a něco méně špatné. Zrovna v tomto případě skutečně nelze srovnávat rok, kdy jsme dosahovali nejvyšší inflace, s roky předešlými. A taky je trochu odvádění pozornosti jít po tomto překročení rozpočtu (jakkoliv je špatné), když jinde utíkají státu miliardy, tedy o několik řádů vyšší částky. Aby bylo jasné, o čem mluvím, tak jen namátkový příklad:
Snížení počtu státních zaměstnanců jen na úroveň roku 2016 (na 437 291 osob) by znamenalo úsporu pro stát na hrubých mzdách přes 26 miliard korun ročně. Při zahrnutí celkových nákladů zaměstnavatele by úspora už byla více než 35 miliard korun ročně. To právě tady utíkají skutečné peníze.
