Jak přišel na slogan Patříme do Evropy, ne Evropě? Co ho přimělo zapojit se do politiky? Na tyto otázky i vaše dotazy odpoví ve 11. ledna Miloš Knor k v živém vysílání Libora Vondráčka. Vysílání můžete sledovat na https://www.youtube.com/@Svobodni2009… #fackazprava s Liborem Vondráčkem
Plány na uzdravení financí představil v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS předseda Svobodných Libor Vondráček. Ten by především reguloval počet státních zaměstnanců. Konsolidační balíček je „látání děr ve státním rozpočtu“, řekl předseda Sociální demokracie Michal Šmarda. SOCDEM by podle něj šla v řešení krize jinou cestou – snížila by daně, které se dotýkají obyčejných lidí, a naopak daňově zatížila rentu, majetek a zisk.
Lídr Svobodných si nebral servítky s vládou Petra Fialy. „Nabíráme nové úředníky v rámci služebního zákona,“ namítl Vondráček. „Teď se škrtají pouze tabulková místa, ale je třeba propouštět i reálné úředníky.“ Regulace by se podle něj měla týkat i učitelů a dalších pracovníků ve školství. „Je třeba zrušit inkluzi, to je třicet tisíc zaměstnanců v regionálním školství,“ láteřil Vondráček.
Ekonomice by podle předsedy Svobodných prospělo, kdyby současná vláda rušila „jeden úřad za druhým“, a také radil zvrátit některé kroky vlád předchozích. Zmínil například zákaz kouření v hospodách nebo zavírání provozoven o svátcích. „V podstatě nic kromě EET se nezrušilo,“ shrnul Vondráček.
Balíček, který koncem listopadu podepsal prezident Petr Pavel, například zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. V nižší sazbě budou hlavně potraviny, do vyšší se přesunou některé služby nebo třeba točené pivo. Sazba daně z příjmů firem se zvyšuje z 19 na 21 procent. Daň z nemovitostí se zvýší v průměru o 1,8 násobek. V příštích dvou letech vzroste spotřební daň z lihu o deset procent, v dalším roce o pět procent.
Podle šéfa SOCDEM Michala Šmardy vláda svými kroky bere peníze „nejslabším“. „Vodné a stočné velmi snadno vyberu. Stát si tuhle daň vybral podle toho, že je naprosto bez nákladů. Vodu si doma pouští všichni, takže peníze okamžitě přitečou,“ upřesnil svůj názor. „To, čeho jsme svědky, není konsolidace veřejných financí, ale je to látání některých děr ve státním rozpočtu,“ okomentoval.
Za nejhorší však prý považuje to, že Fialův kabinet komplikuje život nejmenším živnostníkům. „Budeme se asi dohadovat o tom, jestli je, nebo není správné více zdanit velké úspěšné firmy, energetické firmy, banky a podobně, ale rozhodně se nikdy nebudu stavět za nikoho, kdo komplikuje život kadeřnici, zedníkovi nebo řidiči kamionu,“ řekl Šmarda. „Lidé by měli mít menší bariéry k tomu, aby se stali úspěšnými, a teprve tehdy, když se jim to podaří, by měli státu odvést to, co mají,“ dodal.
Zdroj: CNN Prima (název článku redakčně upraven)
Co na to vaše peněženka (CNN Prima NEWS, 9. 1. 2024)
(Přepis rozhovoru)
ÚČASTNÍCI:
LV = Libor Vondráček, předseda strany Svobodní; MS = Michal Šmarda, předseda Sociální demokracie; TV = Tomáš Vzorek, moderátor
TV: A je tady čas na dnešní diskuzi. Ještě jednou mi dovolte přivítat mé hosty, Michal Šmarda, předseda strany SOCDEM, tedy Sociální demokracie, hezký podvečer.
MS: Krásný dobrý večer.
TV: A vítám i předsedu strany Svobodní Libora Vondráčka, hezký večer i vám.
LV: Hezký večer vám i divákům.
TV: Jak už jsem říkal, tak dneska to bude taková ekonomicko-politická diskuze. Takže já možná začnu tou politikou a dovolil bych si poprosit o vaši reakci na kauzu Mariana Jurečky, o které se v posledních dnech tak hovoří. A to je ten večírek v době střelby na Filozofické fakultě.
LV: Tak já bych řekl, že sama kauza, která se samozřejmě týká té tragické události, tak sama ta kauza je trochu takové netéma, ale vyjadřuje to určité věci, které symbolizuje vlastně to, jak přistupuje vláda ať už ke svému chování, ke svým slibům. To znamená pokrytectví a papalášství, to je něco, co lze nějakým způsobem připodobnit k tomu, jak se zachoval pan Jurečka. Protože on dlouhodobě moralizoval některé jiné politiky, vyzýval je k rezignaci při daleko možná méně závažných kauzách. No a papalášství, to je taky otázka ve chvíli, kdy tady vláda zvyšuje daně, ve chvíli, kdy tady chce získat prostředky od daňových poplatníků, tak je vůbec otázka, jestli by měla ke konci roku pořádat nějaké večírky a utrácet peníze daňových poplatníků. Je to symbolika, není to tak moc peněz. Státní rozpočet to samozřejmě nevytrhne, ale přece jenom ta symbolika je důležitá. A to, že se ten večírek konal, a to, že proběhl za účasti pana Jurečky a že se k tomu nepostavil jako chlap, aby to vysvětlil, tak to si myslím, že je velice špatně.
TV: Jenom, abychom to doplnili, za vás tedy Marian Jurečka měl vyvodit nějakou i osobní odpovědnost, měl třeba rezignovat?
LV: Já si osobně myslím, že hlavně musí měřit sám sobě stejně jako ostatním, takže pokud vyzývá jiné politiky, aby v podobných kauzách rezignovali, tak by se podle toho měl zachovat.
TV: Pane Šmardo, stejná otázka.
MS: Já jsem nikdy nezneužíval tady těch kauz spojených s různými večírky a restauracemi a nějakým chozením spát někdy kolem čtvrté ráno k tomu, abych je nějak politicky využíval a abych z toho dělal politické skandály. Pan ministr Jurečka manažersky selhává při řízení Úřadu práce, kde nejsou vypláceny podpory dlouhé měsíce. Jsou tam velké problémy, lidi jsou tam propouštěni, přestože tam chybí. Selhává při řízení České správy sociálního zabezpečení, kde víte, že důchody, jak byly teď ty velké množství předčasných důchodů, tak lidé zůstali bez důchodu několik měsíců. Tohle všechno jsou dostatečné důvody k tomu, aby ho pan premiér vyměnil jako ministra práce a sociálních věcí. Jestli pan premiér je slabým premiérem a nemůže si dovolit z vlády vyhodit předsedu koaliční strany, tak dobrá, ať ho nechá vicepremiérem. Tam je to asi skoro jedno. Může být na večírku klidně do pěti do rána, ne do půl čtvrté. A může toho vicepremiéra bez agendy dělat dál, ale ministrem práce a sociálních věcí by měl být někdo, kdo je schopen zajistit, že například lidé, kteří pracují v těžkých profesích, v náročných profesích, tak konečně bude ten katalog těch profesí vydán a ti lidé ty důchody dostanou. Na Ministerstvu práce a sociálních věcí v posledních letech…
TV: Tam musíme dodat, že tam šlo o porodní bolesti, protože se tam zaváděly poměrně značné změny. A ten systém to vstřebal postupně.
MS: Jsou to porodní bolesti, já vím, ale asi dva roky, dva roky už ty porodní bolesti trvají a uznejte sám, porod, který trvá dva roky, je trošičku už příliš dlouhý. A na Ministerstvu práce vždycky byly nebo poslední dvě ministryně byly bojovnice, které dokázaly vybojovat, aby nebyli důchodci nebo nebyli zaměstnanci těmi, kteří nesou ty největší náklady. Pan Jurečka to prostě nedělá, a to je mnohem horší než…
TV: K těm důchodům se dneska určitě ještě dostaneme, já se vás budu ptát i na vaše řešení, ale mě teď zajímá i ta politická odpovědnost, jestli byste ji vy jako politik vyvodil sám u sebe, kdybyste se dostal podobné situace.
MS: Víte co, já bych se nedostal do této situace, že jo. To, že jdete na večírek, to, že na něm zůstanete o něco déle, to, že si neuvědomíte nějaké souvislosti, to všechno se vám může stát. Já bych na místě pana Jurečky nelhal, nemlžil. Prostě, pokud se rozpomínáte na podrobnosti toho, co jste nějaký večer dělal tři týdny, tak je to samo o sobě trapné a dostáváte se do situace, kdy si vás ti lidé kolem vás nemohou vážit. A pokud máte před sebou takhle složitou agendu a vaši podřízení se za vás stydí, tak je to něco, kde to nemůžete dělat. Proto říkám, dobrá, pokud to politika vyžaduje, ať zůstane vicepremiérem, to je asi jedno, kdo to dělá, ale ministrem práce a sociálních věcí by měl být člověk, který má skutečně společenskou autoritu, tu pan Jurečka ztratil a už ji pravděpodobně nikdy nezíská.
LV: Nevím, jestli bude ještě příležitost v tomhle pořadu. Já musím dát panu předsedovi za pravdu, určitě to vnímám velice podobně a takovéto obracení různých názorů pana Jurečky, myslím, že to je typické ve chvíli, kdy tady čtyři roky vládl s Andrejem Babišem, dneska se zase vůči němu staví velice zády, prostě on ty názory na sebe a na své chování a na ostatní kolegy mění tak, jak se mu to hodí, a bohužel je to pro něj tak trochu už typické.
MS: Já jsem byl velmi kritický, já bych se pana Jurečky. Pamatuji si, kdy byl ministrem zemědělství a ať teda vyvážím trochu, tak jako ministr zemědělství, já jsem si ho jako ministra zemědělství vážil, dělal práci, které rozuměl, v té době a jako ministr zemědělství zdaleka neselhával tak, jako selhává teď v pozici ministra práce a sociálních věcí a možná i ty večírky jakoby do půl čtvrté ráno mohou být důsledkem…
TV: Ministr Jurečka tady v tuhle chvíli není, nemůže se bránit. Já jsem chtěl znát vaše stanovisko. Kritizovat zbytečně nebudeme, protože mě budou spíš zajímat vaše řešení na různé problémy. Zítra začne Ústavní soud projednávat návrh ANO na zrušení vládní novely ohledně valorizace penzí. Za prvé mě zajímá, jak očekáváte, že to dopadne, a jak byste vůbec celou tu záležitost řešili, pokud byste vy byli ve vládě.
LV: Tak za prvé, když se podívám na tu právní stránku věci, tak já jako právník mám pocit, že nevidím moc rozdílu mezi tím, kdy se tady podobným způsobem měnilo zpětně nějaké zhodnocení stavebních spoření a Ústavní soud už rozhodl, že to tedy není ústavněprávní postup a dneska…
TV: To znamená, očekáváte, že to Ústavní soud shodí, ten soud.
LV: Dneska je složení Ústavního soudu trochu jiné, uvidíme, ale sám za sebe já tam ty rozdíly nevidím, to znamená, ve smyslu, jak rozhodl dříve Ústavní soud, předpokládám, že rozhodne stejně.
TV: Jako právník byste v tom viděl nějaký precedent, že by prostě bylo.
LV: Už tam ten precedens je.
TV: A ohledně toho, ohledně té valorizace, jak byste postupoval vy? Řešil by, že bylo třeba samozřejmě sáhnout do toho rozpočtu, někde ušetřit. Vy byste sáhl na valorizaci penzí?
LV: Tak my bychom to nepochybně hlavně začali řešit daleko dřív, než to tato vláda začala řešit. Která ještě na konci toho roku 2022 říkala, že v žádném případě se na valorizace sahat nebude. Pak proběhla prezidentská volba a pak se to najednou udělalo na poslední chvíli a jakoby zpětně. Takže to je číslo jedna. Druhá věc je, že to se tady nazývá nějakou důchodovou reformou, reálně důchodová reforma není ani tato změna valorizací, ani to, co představil Marian Jurečka. My dlouhodobě prosazujeme systém chilských důchodů tak, jak byl zaveden, kdy je to velice transparentní, lidé přesně ví, jakým způsobem si spoří ve svém vlastním důchodovém fondu, a ve chvíli, kdy tady je ten průběžný systém, tak zkrátka jsou rukojmí toho, že politici v nějakém momentě, třeba i zpětně, udělají rozhodnutí tak, jak ho udělala tahle ta vláda. To znamená, my bychom připravili reformu, která skutečně reformou je. A já se divím, když vlastně vládní strany, které dneska…
TV: Ale to přece není reálné, abyste z toho průběžného systému přišel na jiný, z čeho by to ten rozpočet, to přechodné období, financoval?
LV: Tam to přechodné období vlastně probíhalo i v Chile a probíhá i v jiných zemích, kde se ty zásadní změny provádí, prostě je tam nějaký plynulý poměrný přestup do toho systému, kde je vůle, tam je cesta. Ale řeknu základní myšlenku. Tady ta vláda, která je složena z pěti stran, tak v zásadě osm let ty strany nebyly ve vládě, kromě KDU-ČSL. Mohly se chystat na to, že například vrátí ten třetí pilíř důchodu nebo druhý pilíř důchodu, tak, jak byl zrušen za vlády KDU-ČSL, ČSSD a ANO, a mohly na to reagovat zkrátka velice rychle. Oni často oprávněně a dobře kritizovaly ty vlády, které tu byly předtím, já jsem zkrátka očekával, že když se dostanou k moci, tak ty věci začnou uvádět do nějakého stavu tak, jak si to představují.
TV: Dobře, ale tohle muselo být řešeno operativně. Bylo třeba snížit schodek rozpočtu, tady je 20 miliard, které se nějakým způsobem ušetřily, takže vy byste těch 20 miliard, které se ušetří tou valorizací, vzal kde?
LV: Já bych to řekl tak. V první řadě vláda, kdybych byl premiér, v první řadě naše vláda škrtá tyto, tyto, tyto státní výdaje, a protože jsme škrtli v první řadě sami u sebe, tak plánujeme, že se tady sníží valorizace důchodů tak, aby to ten systém udržel. Ale musí to jít ruku v ruce. Není možné to měnit zpětně a měnit to v podstatě povýšenecky, arogantně, my to změníme, ale sami sobě zvýšíme počet náměstků politických a máme jako vláda rekordní počet 18 členů. To prostě není možné a chápu, že se lidi zlobí, a v žádném případě to není možný dělat protiústavně.
TV: Vlastně stejná otázka, pojďme se opravdu vžít do té role vlády. V loňském roce schodek rozpočtu obrovský, bylo třeba ušetřit. Sáhl byste na valorizaci penzí?
MS: Ten časový pres, do kterého se vláda dostala, tak ten si způsobila sama tím, že předtím rok vůbec nic nedělala a potom to potřebovala vyřešit za tři měsíce. Dostala do toho časového presu i prezidenta republiky, po kterém pak chtěla, aby podepisoval ve zkrácených lhůtách. Je to pres, do kterého se vláda dostala sama svým rozhodnutím. Když se rok flákáte, tak pak musíte spěchat a já jsem přesvědčen, že ta vláda spěchala zbytečně a že na to spěchat nemusela.
TV: To se zase dostáváme k té kritice. Mě zajímá vaše řešení.
MS: A druhou věcí je to, druhou věcí je to, a pan Vondráček na to upozornil, že ta vláda nepostupuje stejně v různých případech. Když se podíváme na daň z mimořádných výnosů, tak tam vláda brala velké ohledy na banky a na velké energetické firmy. A na další. Říkala, hlavně nesmíme nikoho překvapit tím, že bychom to zaváděli tak, že by to platilo byť jen o chvíli zpětně, kdežto u důchodů takovéto ohledy nebrala. Tam ta oprávněná očekávání těch důchodců a to, že to vlastně dělá zpětně, to jí nevadilo. Tady vidíme ten dvojí metr, kdy k bankám přistoupila tak, aby se všichni stačili připravit a nemuseli vlastně tu legrační windfall tax…
TV: Takže vy byste byl důraznější v tom řešení u windfall tax.
MS: No, podívejte se, my jsme přišli, ono to nemá cenu vytrhávat, ty jednotlivé body. My jsme přišli s naším vlastním návrhem konsolidace veřejných financí, který na straně příjmů přináší veřejným rozpočtům 180–200 miliard korun ročně, což by vyřešilo většinu strukturálního deficitu České republiky, a zároveň přicházíme s tím, že významná část musí být i na straně výdajů. Ale ty výdaje, ono to nejde jenom o to, kolik je politických náměstků…
TV: To zvýšení těch příjmů by spočívalo v čem, v tom vašem návrhu?
MS: To zvýšení těch příjmů spočívá například v zavedení sektorových daní, například u bank. Kdy ty daně by byly ale skutečně funkční tím, že by to byla daň z bankovních aktiv, nikoliv z toho, co lze optimalizovat, ale z toho, co optimalizovat skutečně nelze. Byla by to například digitální daň tak, jak je obvyklá v Rakousku, kdy podobně jako jsou zdaňovány naše české firmy, jako je například seznam a další, tak by byly zdaňovány i velké nadnárodní koncerny typu Google nebo meta a dalších. Ale těch opatření je víc, týká se to i například nerostů a podobně. Takže těch opatření, máme je i na www.sodem.cz, jsou tam pečlivě vypsány, a je to 180–200 miliard korun na straně příjmu. Je fér říct, že Sociální demokracie si uvědomuje, že stát musí ty peníze vybrat. Jsme jediní, kdo to na rovinu přiznává, a občas na to doplácíme. Ostatní se tváří, že mohou jenom utrácet a nemusí vybírat daně. Ale přicházíme i s úsporami, ale ty úspory musí být systémové, nesmí to být škrty, kdy jednou vezmu trochu důchodcům, podruhé vyhodím pár úředníků z Úřadu práce a myslím si, že je to reforma, to žádná reforma není. Pokud máme ušetřit na provozu státu, musíme rušit celé agendy, slučovat je, případně je dělat efektivněji. Takovouto reformu by bylo například zavedení jednotného inkasního místa. By byla například skutečná digitalizace, která skutečně šetří lidem běhání po úřadech. Nicméně k tomu nedochází. To, co vidíme, to není reforma, to jsou pouhé škrty. A to se týká i té důchodové reformy, tady souhlasím, protože to, že snížím někomu důchody, to, že prodloužím věk pro odchod do důchodu, to není reforma, to je pouze zhoršování situace našim seniorům.
TV: Mají i Svobodní připravený nějaký návrh zvýšeného příjmu pro stát, aby to nebylo jenom o škrtech?
LV: Tak to je asi něco, na čem se s panem kolegou neshodneme. Je to teda tak, že když se zvýší daně, neznamená to automaticky, že se vybere více peněz. My máme čerstvou zkušenost, že se zvedaly tzv. daně z neřestí, některé spotřební daně se zvedly, no a ke konci roku jsme dostali zprávu, že se vybralo méně na daních. To znamená, vyšší sazba automaticky neznamená zvýšený výnos daně. Lidé si jezdí kupovat cigarety do Polska a my prostě víme, že tady tyhle věci nefungují. Stejně jako windfall tax nezafungovala. Místo slibovaných 80 miliard, což uváděl pan Stanjura, když tu daň představoval někdy v červenci loňského roku nebo předloňského 2022, skutečně 85 miliard, byl to nějaký rozhovor, Seznam Zprávy, tak vybral ani ne jednu miliardu. To znamená, já mám trochu pocit, že on tady zkouší zavádět ty sektorové daně za paní Maláčovou, která by to ráda prosazovala v té předchozí vládě, vyzkoušel to za ni, že to nefunguje, a myslím si, že to je potvrzení toho, že když to nefunguje panu Stanjurovi, tak by to nefungovalo ani paní Maláčové, ani nikomu jinému, kdo by to chtěl zavádět. Takže v první řadě je potřeba šetřit na těch výdajích, protože nám daleko více rostou výdaje státu. Tady není problém s tím, že by nám pomalu rostly příjmy. Příjmy byly největší v historii v tomto roce, nikdy nebyly tak vysoké příjmy do státního rozpočtu jako v roce 2023. To znamená ve chvíli, kdy NKÚ upozorňuje, že se z naší ekonomiky nestává nebo není z ní tržní hospodářství, ale je to dotační hospodářství, dotační ekonomika, tak je to prostě problém. A tady to musíme řešit, protože to jsou stovky miliard, které dáváme v rámci dotací. A podle nás to je zásadní chyba a prostě stát musí šetřit v první řadě sám u sebe a dělat opatření, která oživí ekonomiku. Což třeba naráží na to, že pan Jurečka, spíše než kvůli této věci, by měl být kritizován panem premiérem za to, že tady už provedl změny zákoníku práce, které de facto znemožní používání dohod. Což samozřejmě v této situaci, kdy se nám zvyšuje nezaměstnanost, je velký problém. A já si myslím, dokonce ani senátor za ČSSD proto nehlasoval, jak moc je to sešněrování toho podnikatelského prostředí. Takže to je potvrzení toho, že je to v zásadě velice špatný krok. A my tady používáme mnoho kroků, jak umrtvovat podnikání, tak bychom měli začít používat kroky, které oživí podnikání.
TV: Vy jste zmiňoval miliardu na windfall tax, to jste myslel asi jenom banky?
LV: Banky, no.
TV: Banky. Jinak samozřejmě ta windfalltex byla daleko vyšší.
MS: No, u bank to bylo, nebyla to miliarda, bylo to asi 700 milionů korun dokonce
LV: Ani ne miliarda.
MS: Takže ty banky se z toho v podstatě vyzuly úplně. Samozřejmě u energetických firem to bylo víc, bylo to necelých 60 miliard, tuším, že dohromady to bylo asi 57 nebo 58 miliard, nicméně z toho bylo asi 30 miliard od polostátního ČEZu, který samozřejmě optimalizuje méně než ostatní, na to si ten stát dohlédne. Ale ono nemůžeme věčně sanovat státní rozpočet z ČEZu. Tu si tam vezmeme 30 miliard na dani z mimořádných výnosů, tu si tam vezmeme přes 50 miliard na dividendě, to nejsou peníze, které by byly navíc, každý člověk, tyhle peníze, které stát vybral, tak každý člověk je viděl na svém účtu za elektrickou energii.
TV: Mimochodem, když jste zmínil ČEZ, to je taky poměrně velké téma, protože se mluvilo hodně o zestátnění ČEZu, tak mě by možná zajímal názor Sociálních demokratů, chtěli byste to? Přistoupili byste k tomu?
MS: Já si myslím, že zestátnění ČEZu, a to znamená vykoupení drobných akcionářů, to je jedna z možných cest. Skutečně, když máme významnou energetickou firmu, ve které stát má většinu, tak je potřeba, aby plnila právě tu strategickou funkci. Koneckonců, možná si vzpomenete, že když ČEZ přicházel s tím, že bude budovat jadernou elektrárnu, tak po státu požadoval, aby mu byla garantována minimální výkupní cena energie.
TV: Máte představu, kde byste na to vzal, na ten výkup těch…?
MS: A já jsem přesvědčen, že když stát, když ČEZ požaduje minimální výkupní cenu, tak úplně stejně fér je říct, ano, dobře, můžeme ti garantovat minimální výkupní cenu a za to chceme, aby ty jsi nám garantoval maximální výkupní cenu. To je naprosto stejné kritérium. Co se týče těch peněz na výkup akcií, no, tak ona by to byla poměrně dobrá investice. Vidíte, že ČEZ je schopen, když je to potřeba, produkovat dividendu až 50, 60 miliard korun. To znamená, že výkup těchto akcií, to je něco, kdy já kritizuju vysoký schodek státního rozpočtu.
TV: No nebyla by to malá částka.
MS: Ale na co bych si uměl představit, no, tak mohlo by to být až 200 miliard korun podle některých údajů. Nicméně to je něco, na co bych si uměl představit, že si stát půjčí. Je to rozhodně lepší než si půjčovat na dotace pro miliardáře. Tady já se shodnu na tom, že pokud jsme dotační ekonomikou, tak dotovány by měly být pouze veřejné služby, dotovány by nevratně měly být pouze rozvoj infrastruktury a podobně. Ale není důvod, abychom tady dotovali byznys soukromých firem, ať už jsou to, a já je nebudu dneska jmenovat, to je asi zbytečné, ale víme, které firmy, které tady produkují zisky v miliardách korun. Zároveň dostávají v miliardách korun dotace, což je naprosto zbytečné mrhání prostředky, které by mohly sloužit mnohem lépe, například na tyto strategické projekty.
TV: Takže v rámci jakéhosi, řekněme, větší jistoty v té energetice pro lidi, tak byste šel do většího schodku třeba i o 200 miliard.
MS: No tak je to investice. Je to investice a pokud investujete, tak si na to můžete půjčit, jo. Já jsem, podívejte se, každý komunální politik, každý člověk, který někdy budoval malou firmu, každý člověk, který řídil nějaký pracovní kolektiv, nebo třeba i to město nebo tu obec, tak ví, že je něco jiného zadlužovat se tím stylem, když se prodává statek, zbude i na hostinu, to znamená utrácet peníze za spotřebu, a něco jiného je skutečně investovat. Investovat do něčeho, co vám v budoucnu ty peníze znovu přinese. To není hloupé utrácení, to je skutečně významná investice.
TV: Tomu rozumím. Ale přesto by to bylo v době, kdy se Česko zadlužuje v podstatě rekordním tempem. Dobrá, nechme teď reagovat pana…
MS: Pokud by výnos byl vyšší, než jsou úroky z dluhu, který tím způsobíte, no tak pak je to skvělá investice. Vždycky.
TV: Dobře. Váš názor? Poprosím o komentář.
LV: Nejhorší je ten kočkopes, který je tady dneska, to znamená polostátní. Není to ani tak, ani tak, když se to politikům hodí, tak samozřejmě skrze ideologii se snaží tlačit ČEZ, aby uzavíral uhelné elektrárny, aby plnil nějaké jejich cíle, které jsou stejně nesplnitelné. A naopak, když potom jde o to, aby se například energie prodávaly nějakým jiným způsobem, než se prodávají dneska, tak řeknou, to my nemůžeme, poškodili bychom zájmy minoritních akcionářů. Což je nakonec pravda, určitě bychom neměli poškozovat zájmy minoritních akcionářů. Takže my si musíme říct, jestli chceme, aby naše energetika byla racionální, nebo aby byla ideologická. Ve chvíli, kdy je ideologická, tak může být řešením i to, že tady budeme mít zcela státní ČEZ, který v rámci tou ideologií pokřivené energetické koncepce prostě bude fungovat tak, že na tom naši podnikatelé nebo naši občané nebudou tak strašně špatně s energiemi, jak jsou na tom…
TV: To je hezká obecná teorie. Mě zajímá, jak by si to představovali Svobodní?
LV: No, v první řadě my bychom si představovali, abychom opustili tu ideologii, a pak tady bude řešením to, že tu bude spoustu soukromých firem, které se budou snažit v rámci toho zákona ekonomického, nabídka a poptávka, tak se budou snažit nabízet co nejvíce energie.
TV: Takže spíše vyšší konkurence než zestátnit ČEZ.
LV: Samozřejmě. To je věc, která funguje. Vždycky to funguje, vždycky to fungovalo, fungovat to bude. Ale pokud my nemáme takovou politickou reprezentaci, která je schopná, stejně jako třeba v Polsku, vyjednat výjimku, abychom tady mohli delší dobu dělat energii z uhlí, tak potom je otázka, jestli skutečně menším zlem by nebylo, že teda tady nebude ten kočkopes a že bude ČEZ zcela státní.
TV: Pojďme teď k dopadům konsolidačního balíčku, protože ten nám začal platit od 1. ledna. Je to v každém případě další zátěž pro peněženky lidí. Už je. Budete chystat nějakou kampaň v rámci voleb, které nás čekají? Tak co byste lidem slíbil, jak byste je tou krizí provedl? A nemusí se to týkat jenom konsolidačního balíčku.
MS: Především to, čeho jsme svědky, není konsolidace veřejných financí, není to skutečná reforma, ale je to látání některých děr ve státním rozpočtu. A ty peníze se berou tam, kde je nejmenší odpor, to znamená, berou se těm nejslabším. Jestliže například lidem zdražím stočné a vodné, tak je to prostě daň, kterou já velmi snadno vyberu. A stát si tuhle daň vybral podle toho, že je to naprosto bez nákladů, bez všeho. Všichni lidé si doma pouští vodu, okamžitě mi přitečou peníze. To samé se týká dalších operací, které ten stát provedl. Já to nejhorší vidím na tom, když on ještě víc jakoby znemožňuje aktivitu lidem. To znamená, kdy komplikuje život těm nejmenším živnostníkům. To znamená, my se asi budeme dohadovat o tom, jestli je správné nebo není správné více zdanit velké úspěšné firmy, jestli je správné zdanit energetické firmy, banky a podobně, ale já se rozhodně nikdy nebudu stavět za nikoho, kdo ještě víc komplikuje život drobným živnostníkům. Kadeřnici, zedníkovi, řidičovi kamionu, to jsou prostě lidi, kteří jako se snaží se živit sami a ten stát dneska jim mnohem víc komplikuje život. To samé ty dohody.
TV: No dobře. Takže vy byste tedy nezvyšoval vodné, stočné, pravděpodobně byste asi nezvyšoval některé daně, ale to znamená, že by vám zase chyběly peníze, tak….
MS: Nezatěžoval bych větší administrativu například ani ty dohody. Kdy skutečně na ty sezónní práce v zemědělství, v různých oborech potřebujete člověka na dva měsíce, potřebujete ho velmi krátkodobě. A ten stát fakticky znemožňuje zaměstnávání těch lidí. Mimochodem, bude komplikovat život i třeba dobrovolným hasičům nebo bude komplikovat život i fotbalovým trenérům a dalším a dalším. Kdy prostě jakoby on ty lidi nutí švindlovat, dělá z nich pitomce prostě a je to něco prostě, co já ministrovi Jurečkovi možná vyčítám mnohem víc než nějaký hloupý večírek. My bychom šli naprosto jinou cestou. My bychom šli cestou skutečné modernizace daní, kdyby byla mnohem méně zatížena aktivita lidí, aktivita občanů, to znamená méně daněna práce, nižší daně a pseudodaně z práce, a mnohem více by byla daňově zatížena renta, majetek a zisk. To je reforma, která by vedla k tomu.
TV: To znamená progresivní daň.
MS: To znamená především nižší zdanění aktivity jako takové a větší zdanění výsledků té aktivity.
TV: To znamená, úspěšně by platili více, ať to řekneme lidově.
MS: Lidé by měli menší bariéry k tomu, aby se stali úspěšnými, a teprve tehdy, když se jim to podaří, tak by odvedli státu to, co mu odvézt mají. To je ta filozofie. Podívejte se, takovéto úspěšné by bylo daněno více. Vždycky se říká, nesmíme tady mít vysoké daně, protože jinak tady nebudou úspěšné firmy. A když se…
TV: Já vás přeruším, protože se pomalinku blíže k závěru a chci nechat ještě reagovat pana Vondráčka. Vaše řešení?
LV: My už tady progresivní zdanění máme. Málo se o tom mluví, ono taky často ve chvíli, kdy se řekne rovná daň a naproti tomu je progresivní, tak se lidem může zdát, že ta rovná daň je jako že snad všichni platí stejné daně. Ne. Je to procentuálně…
TV: Prosím jenom stručně, co byste vy slíbil lidem?
LV: My bychom určitě šetřili na výdajích státu. To znamená, je třeba zrušit školní inkluzi tak, jak byla povinně zavedena, to je 30 000 zaměstnanců v regionálním školství, předchozí vlády to udělaly. Předchozí vlády zakázaly kouření v hospodách, zakázaly provozovny otevřené o svátcích, to znamená, tyto věci měla tato vláda rušit. Jeden krok za druhým, rušit jeden úřad za druhým, který vznikl za těch předchozích vlád a mohli bychom oživit ekonomiku. V podstatě nic kromě EET se nezrušilo, jedeme dál, nabíráme nové úředníky v rámci služebního zákona, prostě ty věci nejde dělat takovým způsobem, jak by bylo potřeba. To znamená, teď se škrtají pouze tabulková místa, ale je třeba reálná místa, reálné úředníky je třeba propouštět.
TV: Tak já věřím, že ve vašich kampaních se toho dozvíme více. V tuto chvíli nám čas už bohužel vypršel. Mými hosty byli předseda strany Svobodní Libor Vondráček a předseda strany Sociální demokracie Michal Šmarda. Pánové, díky moc, že jste přišli.
LV: Děkujeme za pozvání.
MS: Mockrát děkuji a mějte se hezky, na shledanou.
Hostem pořadu Zákony Bohatství Tomáše Lukavce byl Matěj Gregor Moravskoslezský krajský předsedseda Svobodných, ostravský rodák a patriot. Milovník sportu a literatury. Aktuálně také dvojka na kandidátce do eurovoleb a student českého jazyka a historii Ostravské univerzitě.
Svobodní půjdou do voleb do Evropského parlamentu (EP) s podporou Strany soukromníků, regionálního hnutí Pro Plzeň a hnutí Zdraví, Sport a vzdělání 2012. Jednat o podpoře chce strana i s dalšími subjekty. Na dnešní tiskové konferenci to oznámil předseda Svobodných a lídr kandidátky Libor Vondráček. Celou kandidátku strana zatím nepředstavila, podle Vondráčka na ní budou dva bývalí prezidentští kandidáti. – Praha 8. ledna (ČTK)
Strana v prosinci oznámila, že na druhém místě kandidátky bude šéf buňky v Moravskoslezském kraji Matěj Gregor, třetí má být bývalý prezidentský kandidát Karel Diviš.
Podpora od tří subjektů je podle Vondráčka potvrzením toho, že se Svobodným postupně daří spojovat pravicové osobnosti a subjekty. Podle předsedy Strany soukromníků Petra Bajera je podpora snahou zabránit štěpení pravicových voličů. Se Svobodnými mají podle něj společné cíle například v zabránění federalizaci Evropy nebo boji proti byrokracii. Soukromníci se se Svobodnými spojili již v minulosti, v minulých sněmovních volbách kandidovali v uskupení s Trikolorou.
Ve volbách do Evropského parlamentu nelze slibovat, že europoslanci některé věci prosadí, lze ale slíbit, že se budou držet určitých zásad a hájit české zájmy a pravicové voliče, uvedl Vondráček. Zástupci čtyř subjektů na tiskové konferenci podepsali dokument sedmi zásad pro eurovolby. Podle nich chtějí Svobodní v EP usilovat mimo jiné o zrušení zákazu aut se spalovacím motorem, ochranu české koruny nebo důslednější ochranu vnějších hranic před nelegální migrací.
Volby do Evropského parlamentu se uskuteční letos v červnu. Voliči budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel, což bude o 15 víc než v končícím období. Zvýšení počtu křesel je reakcí na demografické změny v EU. Česko má nyní 21 mandátů a jejich počet se měnit nebude.
Lídrem kandidátní listiny koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) je europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Samostatně budou kandidovat Piráti v čele s europoslancem Marcelem Kolajou, na předních místech listiny hnutí STAN budou ekonomka a bývalá prezidentská kandidátka Danuše Nerudová a někdejší poslanec hnutí Jan Farský.
V čele kandidátky ANO bude bývalá ministryně pro místní rozvoj a nynější místopředsedkyně Sněmovny Klára Dostálová. Lídrem listiny hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) je někdejší europoslanec Petr Mach, který v minulosti stál v čele Svobodných.
4. ledna pronesl své přání pro rok 2024 předseda Svobodných Libor Vondráček.
Vážení a milí spoluobčané, rád bych se s Vámi po skončení náročného roku pozdravil a společně s Vámi se s nadějí podíval do roku, který nás čeká.
Rok 2023 nám bezpochyby přinesl mnoho těžkostí, nenadálých problémů a ke konci bohužel také jednu obrovskou tragédii. Mnozí z nás mají obavy z budoucnosti, někteří se dokonce přestávají cítit bezpečně a snad každý vnímá nějakou míru zklamání z vývoje našeho společného státu v posledních letech. Skoro by se chtělo současný stav věcí veřejných a atmosféru v naší zemi nazvat Havlovským termínem „blbá nálada“.
Je třeba přiznat, že důvodů pro tento negativní pohled máme mnoho. Pracujeme více a jsme produktivnější než kdy v minulosti, ale za naše platy si nekoupíme to, co dříve. Mladí lidé si mohou jen velmi těžko pořídit vlastní bydlení a položit tak základ důstojnému životu. – Valí se na nás zdánlivě nekonečná série zákazů, příkazů a papalášského poučování, které znova a znova zvyšují naše životní náklady a otravují nás v každodenním životě. Zdá se, že nás před nimi nikdo nechrání, nikdo se nás nezastává, nikoho vlastně moc nezajímáme. Politici nabízejí pouze prázdné marketingové tlachání, které nás má ukonejšit a odvrátit naši pozornost od podstaty skutečných problémů.
Myslím si, že dnes je použití pojmu „blbá nálada“ daleko oprávněnější, než bylo v roce 1997, kdy jej Václav Havel poprvé použil. Přesto ani nyní nejsem jeho příznivcem. Stejně jako tehdy, ani dnes totiž nenabízí žádnou naději, nebo myšlenku, jak těžkosti překonat. A já jsem přesvědčen, že právě to jsou věci, které velmi potřebujeme. Je přitom zodpovědností nás, politiků, abychom pozitivní vizi společnosti nabídli a byli odhodláni ji spolu s odborníky realizovat bez zbytečných ústupků (těm, kterým na naši zemi nezáleží).
Musíme obnovit důvěru v kompetenci našich vrcholných představitelů, jedině tak budeme totiž moci věřit, že pro naši bezpečnost a prosperitu dělají maximum. V době často zcela iracionálních událostí a rozhodnutí v sousedních zemích potřebuje naše ekonomika jasnou a sebevědomou energetickou koncepci, která nebude ve vleku nejnovějších výstřelků Bruselského aktivismu. Vzhledem k dramaticky se zhoršující geopolitické situaci lze jen těžko přecenit důležitost neohebné a suverénní zahraniční i obrané politiky.
Myšlenky, které Svobodní zastávají, takovou vizi pro Naši společnost nabídnout mohou, o čem Vás snad přesvědčí i pravidelná čtvrteční vysílání, která tímto dnes začínají. Já sám i všichni členové a příznivci budeme v příštím roce na rozvoji této vize usilovně pracovat a věřím, že se nám to spolu s Vámi podaří.
Cítím při těchto slovech velkou odpovědnost, neboť úspěch při naplňování vize je důležitý pro to, abychom mohli do budoucnosti hledět s optimismem, zdravým sebevědomím a ano i s dobrou náladou.
Do nového roku 2024 si tedy přejme, abychom dokázali nastartovat změny, které učiní Českou republiku bezpečnější a nezávislejší, a přinesou více svobody i prosperity nám všem.
Přeji nám zkrátka všechno nejlepší.
Výzva prezidenta Petra Pavla k přijetí eura je součástí salámové metody. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl předseda strany Svobodných Libor Vondráček, podle kterého jde primárně o likvidaci české koruny. Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) je však přesvědčen, že ustanovením nové měny by se předešlo nejasnostem v rozpočtech po srovnání kurzů. A to jak na státní, tak i na firemní úrovni.
„Slova prezidenta v novoročním projevu jsou pro mě součástí salámové metody, jak se přiblížit k přijetí eura. Současně se jedná o známku tragického selhání ODS, která pod vlivem koaličních partnerů připouští diskuze o tomto tématu,“ uvedl předseda Svobodných.
Celá diskuze se podle něj přitom stáčí zcela jiným směrem. „Není řeč o euru, které se využívá již dávno. Od tohoto roku navíc podnikatelé mohou vést účetnictví i platit mzdy v eurech. Bavíme se tu o zrušení české koruny. Firmy si přitom mohou vést dva účty v různých měnách. Nerozumím tedy, proč zastánci eura tak tlačí na likvidaci tuzemského oběživa,“ vyčetl podporovatelům evropské měny v pořadu Zprávy Plus.
Naopak Peksa podporu Pavla v této otázce vítá a označuje ji za logický argument. V koexistenci dvou měn však vidí problém. „Jakýkoliv rozpočet – ať už na státní, či firemní úrovni – naplánujete v jedné měně, a když se posunou kurzy, celý rozpočet se sesype. Veškeré plánování je tak ztracené,“ vysvětlil europoslanec s tím, že se jedná o výrazně „neefektivní způsob“.
„Očekával bych, že ODS, která si staví na tom, že stojí za podnikateli, je bude chtít této otravné byrokracie výměny penízků za jiné ušetřit,“ dodal.
Vondráček však tvrzení o soukromnících ostře odmítl. „Podle průzkumů agentury STEM chce 80 procent podnikatelů zachovat korunu. O zavádění eura mají zájem pouze úzké zájmové skupiny, přičemž lidé něco takového nechtějí,“ nadhodil šéf Svobodných.
„Zeptejte se členů Svazu průmyslu a dopravy, zeptejte se kohokoliv, kdo reprezentuje český průmysl, a dozvíte se, že by tento krok uvítali,“ reagoval Peksa, který uznal i existenci zájmových skupin. Tu vidí především ve směnárenském lobby.
Zdroj: CNN Prima (název článku redakčně upraven)
ZPRÁVY PLUS (CNN Prima NEWS, 3. 1. 2024)
(Přepis rozhovoru)
ÚČASTNÍCI:
LV = Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a kandidát do EP za tuto stranu; MK = Mikuláš Peksa, europoslanec, kandidát do EP za Českou pirátskou stranu; M = moderátor
(ve vstupu: PP = Petr Pavel, prezident ČR; JS = Jan Socha, reportér; TP = Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu)
M: Hezké dopoledne, je šest minut po půl jedenácté, tady na CNN Prima NEWS začínají Zprávy PLUS, jsme rádi, že jste s námi. Prezident Pavel v novoročním projevu znovu vyvolal debatu o přijetí eura. Společná evropská měna je pro něj logickou budoucností i pro Českou republiku.
PP: Evropská unie nám dává šanci, jak nejlépe uplatnit náš vliv a prosadit naše zájmy. Spolu s NATO je pro nás zárukou, že má Česká republika silné partnery, o které se může opřít. A taková záruka je dnes nedocenitelná. Právě letos si připomínáme dvacáté a dvacáté páté výročí vstupu do těchto organizací. To nám nabízí příležitost ohlédnout se a zároveň se podívat do budoucna, kterým směrem chceme jít. Je to také příležitost připomenout si závazky, které jsme při vstupu do aliance a do unie dobrovolně přijali. Prvním jsou výdaje na obranu země. Ten letos po dlouhé době opět plníme. Druhým je přijetí společné evropské měny. Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku dovedou. Přes nekončící diskuse o výhodách a nevýhodách eura pro zemi s otevřenou exportní ekonomikou ležící ve středu Evropy je společná měna logickou budoucností.
M: Jak jsme slyšeli, prezident Petr Pavel vyzval ve svém novoročním projevu k urychlení procesu přijetí eura. Podrobné informace k jeho zavedení teď má kolega Jan Socha.
JS: Euro v současné době používá 20 z 27 členských zemí Evropské unie. Evropská měnová unie byla vytvořena na základě smlouvy o Evropské unii, a to 1. ledna 1999. V té době začalo euro využívat v bezhotovostním platebním styku celkem 11 zemí. V lednu 2002 se do oběhu dostaly první eurobankovky a mince, používaly se dva měsíce současně s národními měnami a od 1. března 2002 je euro jedinou měnou v zemích evropské měnové unie. A jak na tom bylo od roku 2002 euro vůči naší měně? První roky mělo hodnotu kolem 30 Kč. Vůbec nejvíce si lidé za euro připlatili v roce 2004, konkrétně v květnu, kdy zároveň Česká republika vstoupila do Evropské unie. Zlom nastal v roce 2009, kdy euro kleslo pod 30 Kč, nyní se pak euro pohybovalo kolem 24 Kč.
M: Přijmout euro, nebo ne? To už je téma pro mé dva hosty, kterými jsou europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa, hezký den.
MP: Dobrý den vám i divákům.
M: A také předseda Svobodných Libor Vondráček, dobrý den i vám.
LV: Děkuji za pozvání.
M: Pane Pekso, začnu u vás. Jak jsme slyšeli úryvek z toho novoročního projevu Petra Pavla, pro někoho možná největším překvapením, že tak napřímo podpořil, aby Česká republika přijala euro. Bylo to i pro vás překvapení?
MP: Příjemně mě to potěšilo od prezidenta. Zároveň je to velmi logický argument. To euro je vlastně věc, která dlouhodobě pomáhá jak firmám, tak domácnostem vlastně řešit různé problémy, které jsou spojené s tím vyměňováním nebyrokraticky, efektivněji, takže je logické, že k němu různé státy přistupují, a je logické, že prezident republiky, který vlastně zodpovídá za to, aby Česká republika plnila své závazky, vyzývá k tomu, abychom tenhle závazek, který jsme učinili už před 20 lety, také splnili.
M: Říkáte, že vás to potěšilo, tedy nepřekvapilo, je to podle vás logické.
MP: Dává to velice smysl.
M: Pane Vondráčku, podle vás, dává to smysl?
LV: Ne. Tak za mě je to bohužel součást salámové metody, jak se přibližujeme k přijetí eura. Je to současně jakási známka tragického selhání ODS, která připouští diskuse o tomto tématu, ačkoliv ještě před několika lety na to měla jednoznačný názor, dneska už se pomalu pod vlivem svých koaličních partnerů začíná přiklánět k tomu, aby to skutečně téma bylo, takže mě to mrzí. Bohužel se skutečně k tomu přibližujeme. Jednání vlády má v tuto chvíli na pořadu jednání to, abychom se bavili o vstupu do systému ERM II. Ale nechci vás opravovat, nicméně jsem zastáncem toho, abychom věci nazývali pravými jmény, koneckonců jsme z pravé části politického spektra, a my se tady nebavíme o přijímání eura. To už se přijímá dávno, a dokonce od 1. 1. 2024. Lidé, občané, podnikatelé mohou vést účetnictví v eurech, platit mzdy v eurech, mohou i platit daně v eurech, ale bavíme se o zrušení koruny. Protože to, o čem se teď bavíme, to je přibližování se k tomu, že naše koruna zanikne, že bude zlikvidována. Přijímat euro, a můžete to zkusit v různých obchodech platit eurem, já myslím, že vás nevyženou, a dokonce už od toho 1. 1. i pro ty firmy není nutné, aby si vedly vlastně dva účty v různých měnách. Takže v tomto ohledu já vůbec nerozumím tomu, proč zastánci eura tlačí na likvidaci české koruny, proč jim nestačí to, že tady je konkurenční prostředí pro obě dvě měny. A s tím já jsem spokojen, já konkurenci i svobodě fandím.
M: Tak určitě víte, co mám na mysli tím přijímáním eura. To, že samozřejmě přejdeme na euro jako jedinou měnu, s čímž by souviselo spousta věcí. Ať už by to bylo přeceňování zboží, ať už by to bylo vlastně oceňování veškerých služeb, mezd. A tam bude otázka, s jakým kurzem, zdali se bude zaokrouhlovat. Pane Pekso, neobávají se lidé právě tohoto?
MP: Já chápu tu obavu, ale my to vlastně řešíme dnes a denně právě kvůli tomu, že ty dvě měny existují vedle sebe. To prostě souvisí s tím, že v podstatě libovolný rozpočet, jaký uděláte, ať už je to právě ve státu, ve firmě nebo kdekoliv jinde, cokoliv tam plánujete, naplánujete v jedné měně, a pak se vám ty kurzy vůči sobě posunou a celý ten rozpočet se vám rozsype, veškeré plánování je ztracené a můžete začít vlastně zase odznova. Tohle je strašně neefektivní způsob organizace a je to jedna z věcí, po které právě ti podnikatelé dlouhodobě volají, jak tady bylo řečeno. Já bych očekával ODS, která se dlouhodobě staví, řekněme, na pozici té strany, která jako že podnikatelům vychází vstříc, že právě přesně v tomhle, jim tu byrokracii ušetří a konečně nás vlastně téhle otravné byrokracie s vyměňováním jedněch penízků za druhé zbaví.
M: Pane Vondráčku, můžete na to reagovat?
LV: Ne, určitě to není takhle. Vy sami máte k dispozici průzkum od agentury STEM, byl tady několikrát prezentovaný. 82 % občanů chce zachovat českou korunu, ne ji zrušit, a 80 % podnikatelů také chce zachovat českou korunu. To znamená, je to nepravda, že by podnikatelé chtěli zavádět euro. A jsou to čísla od STEMu. STEM to měří 20 let, dlouhodobě, jsou to čísla tady prezentovaná. Pan kolega Farský od vás z koalice, z Pirátů-STAN to prezentoval na své akci 17. března, přišel tam pan Buchtík ze STEMu. Lidé nechtějí zavádět euro, podnikatelé nechtějí zavádět euro, pouze úzké zájmové skupinky a někteří další, jejichž motivaci nerozumím, chtějí zavádět euro, tlačí na to za každou cenu, ale lidé to rozhodně nechtějí, a to jsou tvrdá data.
MP: Zeptejte se Svazu průmyslu a dopravy.
LV: No tak to jsou ty zájmové skupinky.
MP: Zeptejte se kohokoli, kdo právě reprezentuje ten český průmysl, a dozvíte se, že to euro chtějí, protože prostě pro ně je to logické a přirozené. Já uznávám, existují zájmové skupiny, typicky směnárníci, kteří euro nechtějí, protože vydělávají na tom, že vymění jedny penízky za druhé. Ale co se týče těch ostatních, kteří si od nich tuhle službu musí kupovat, tak ty to samozřejmě nechtějí.
LV: Tak směnárníků, nevím, kolik je v populaci, ale 80 % všech podnikatelů…
MP: To jsou nějaká hodně podivná čísla.
LV: A to jsou pevná data. Ne, to je STEM, to si můžete prohlídnout. To není nic, co jsem si vycucal z prstu.
M: Jak ale víme, o tom zavedení eura nebudou rozhodovat lidé, nebude se o tom rozhodovat v referendu, bude to politické rozhodnutí, proč právě ODS teď už je tak svolná? Je to o tom, domluvit se v koalici, je to něco za něco?
MP: No, ona právě moc svolná není, oni systematicky vlastně veškerou aktivitu, která by k tomu směřovala i včetně toho, co slíbili už…
M: Ale už právě připouštějí tu možnost.
MP: No, to právě by bylo hezké, kdyby to připouštěli, ale oni to právě nedělají. Ten problém je skutečně v tom, že my musíme splnit nějaké konkrétní kroky, které je třeba udělat kvůli tomu, aby se ta ekonomika na euro připravila. Typicky právě vstoupit do toho mechanismu směnných kurzů II. A to je věc, kterou ODS slíbila udělat, protože slíbila splnit Maastrichtská kritéria. No a nedělá je.
M: Pane Vondráčku, vstup do toho režimu směnných kurzů. Je to na pořadu dne? A pokud by k tomu došlo dnes, bylo by to pro nás výhodné? Protože jak víme, kurz eura vůči koruně vlastně roste, pro nás by to bylo teď nevýhodné. To znamená počkat třeba, až se dostaneme třeba opět zase někam k těm 23 korunám, pokud se to tak vůbec dá očekávat v blízké budoucnosti?
LV: My už jsme si tady něco jako vstup do ERM II vyzkoušeli, když byl intervenční režim České národní banky, a v podstatě se banka snažila držet ten kurz na nějaké úrovni. Bylo to, jako kdybychom vstoupili do ERM II. A pro naši ekonomiku to nebylo nic pěkného. My jsme viděli důsledky, jaké nám to přineslo. Makroekonomická čísla ze všech ostatních zemí ve čtyřech různých argumentech, jestli na to bude čas, rád to řeknu, hovoří proti přijetí eura, proti vstupu do ERM II. A je velká chyba, že skutečně v tomto směru ODS připustila, že do druhého programového prohlášení se dostalo to, že se vytvoří analýza o tom, jestli máme nebo nemáme vstoupit do ERM II. Tím připustila, že se o tom vůbec bude mluvit, že se teďka na vládě o tom bude hlasovat, a to ve stavu, kdy jim bylo zcela jasné, že většina ministrů, členů vlády, chce vstoupit do ERM II. To znamená, sami jim nahráli na smeč, dostali to do programového prohlášení a v tom původním programovém prohlášení, po kterém získala tato vláda důvěru, tak v tomto nebylo. To znamená, je to další způsob, jak salámovou metodou ty věci přibližovat někam dál od těch předvolebních slibů, dál od toho původního programového prohlášení.
M: Pane Pekso, vy se usmíváte, můžete reagovat?
MP: Já asi oceňuji, že ODS učinila tak demokratický krok, že vůbec umožnila, abychom o tom směli mluvit. To je pokrok, to uznávám. Nicméně kromě toho, že o tom můžeme mluvit, s tím v podstatě neudělali vůbec nic dalšího. Tam bylo jasně napsáno, v rámci programového prohlášení vlády, že máme splnit Maastrichtská kritéria, včetně tedy toho, že vstoupíme do ERM II. Já očekávám, že tedy pan ministr Stanjura dodá, co slíbil, a jaksi vstoupíme do ERM II. Kde to je? Neděje se to a je to chyba.
M: Jedna věc je splňovat ta Maastrichtská kritéria, čehož zřejmě budeme schopni. Vstup do toho systému směnných kurzů…
MP: To je jedno z nich.
M: Ano, to je samozřejmě jedno z nich, i ty ostatní. Inflace, úrokové sazby a teď to čtvrté mi vypadlo. Nevadí. V každém případě, co to bude pro obyvatele znamenat? Můžete jim skutečně zaručit, že tím nepoklesnou reálné mzdy?
MP: Naopak, tímto způsobem se stabilizují. Právě proto, že to dává tu pevnou oporu té konkrétní národní měně ve vztahu k těm, toho okolí. Typický příklad v tomhle směru je Dánsko, které je v systému ERM II dlouhodobě. Oni mají prostě trvalou výjimku z přijetí eura, to znamená, že v tom režimu ERM II zůstávají časově neomezeně. Dánsko je země s jednou z nejnižších inflací v Evropské unii. Je to věc, která prakticky a efektivně omezuje tu drahotu, kterou tady pozorujeme u nás, respektive by omezovala, kdybychom tedy ten krok tímhle směrem udělali.
M: Pane Vondráčku, je to skutečně tak? Máme příklady z jiných zemí, nevedlo to k tomu, že by se zhoršila životní úroveň?
LV: Víte, euro, to je nástroj, který v různých zemích může fungovat různě. Možná i pro některé země může dávat smysl. Česká republika rozhodně není tou zemí, která by něco získala tím, že by se přijalo euro. A já řeknu čtyři makroekonomické argumenty. Zaprvé země s podobnou ekonomikou jako my po přijetí eura začaly divergovat, to znamená, vzdalovaly se s vývojem HDP vůči eurozóně, předtím se přibližovaly, pak se vzdalovaly. Další, nemělo to pozitivní vliv na objem mezinárodního obchodu, prostě jim to nepomohlo. To jsou všechno argumenty, které jsou vyvrácené, vyvrácené ekonomy. Třetí věc je, že samozřejmě dneska se tady často zaměňuje vysoká inflace s přijetím eura. V Polsku mají menší inflaci než my, vývoj HDP tam je úplně jiný. To znamená, to není otázka měny, to je otázka zejména fiskální politiky. To, jak se rozhazují u nás peníze, to je ten důvod, proč tady je vysoká inflace. No a čtvrtá věc je, že státy po přijetí eura zásadně zvyšují své státní dluhy, protože si mohou půjčovat laciněji, tím pádem je to více láká si půjčovat. A to jsou prostě tvrdá data. 100 % nezávislých ekonomů, ekonomů z České národní banky, Ministerstev financí, VŠE, kteří přišli na kulatý stůl Senátu, který se pořádal k otázce přijetí eura, respektive zachování koruny, se shodlo, že euro přijímat nemáme. To znamená, já v tomto smyslu vůbec nevidím důvod, proč se tady s panem kolegou o tom bavíme, proč se tu třeba nebavíme o tom, že tu cestičku umeteme k používání bitcoinu tak, jak jsme jí umetli k používání eura a dolaru. Proč teda tu měnovou konkurenci nechceme ještě rozšířit? Ať si lidé sami vyberou, kterou měnou chtějí platit. Já jsem pro to se bavit, jenom řeknu, určitě nejsem nedemokrat, nemyslím si, že se o tom nemáme bavit, ale je prostě politickou chybu ODS, že připustila tu diskusi na úrovni vlády, když je v menšině.
M: A teď přidám argument prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy. Podle něj by přijetím eura firmy ušetřily miliardy, neutrácely by totiž za převádění na koruny nebo z korun.
TP: Těch výhod je dlouhá řada, ale to, co je asi základní, je obrovské úspory pro české firmy. České firmy každý rok vyhazují miliardy korun za bankovní poplatky kvůli směnám, kvůli zajišťování se vůči pohybu kurzu. Ty miliardy by mohly investovat do vývoje, do pronikání na nové trhy, do vyšších mezd pro své zaměstnance, místo toho je velmi neefektivně platí bankám.
M: Pane Pekso, počítám, že s tímto vy souhlasíte.
MP: Velice. Já si myslím, že to vyvrací argumenty, které tady kolega Vondráček přednášel na začátku. Prostě český byznys to chce.
M: Pane Vondráčku, není to i skvělý kšeft pro vlastně ten bankovnický sektor?
LV: Pan Prouza se asi baví jenom s těmi 20 % podnikatelů, kteří si to přejí, 80 % podnikatelů s tím problém nemá. To znamená…
M: Už jsem říkal, že problém zavedení toho eura nerozhodují lidé v referendu, bude to politické rozhodnutí, je to na vládě.
LV: To znamená, není demokratické naopak dneska tlačit na to, abychom euro přijali, když 82 % občanů si to nepřeje. To prostě demokratické není. Ale ty argumenty neplatí. Podnikatelé v praxi říkají, že to tak není, od 1. 1. mohou vést účetnictví a platit daně v eurech, to znamená, nemusí to převádět, je to na nich. Pokud jsou to pouze exportéři do České republiky, žádné svoje produkty ani služby nevyváží, tak proč by měli mít problém s tím, že budou mít pouze účet v eurech? Nebudou nic převádět a transakční náklady odchází pryč. Ale i s těmi se dá vyrovnat. Podnikatelé to umí, tak nechme je dělat svoji práci.
M: Pane Pekso, už jsem říkal několikrát, je to politické rozhodnutí, je tedy podle vás pouze ta ODS jediná, kdo to brzdí?
MP: Dá se to tak říct. Ta ODS je prostě, nakolik já vidím vnitřní fungování té vlády, je prostě ODS překážkou pro řešení velké části problémů. Mimochodem právě tohohle toho. Takže asi kdyby tam byl někdo rozumnější, já vnímám, že i v rámci ODS jsou nějací lidé, kteří toto nevidí tak černobílé a kteří jaksi vnímají i výhody eura, a kdyby se tihle ti lidé dostali jaksi, řekněme, k možnosti zrealizovat svou vizi, tak by to bylo nepochybně lepší.
M: Jak zásadní rozkol v koalici to je? Může to mít i nějaké větší následky? Anebo to neberete jako nějaký problém?
MP: Tak to je asi dobrá otázka. Ale řekl bych, spíše na ty členy těch koaličních stran, protože koneckonců ten závazek v tom programovém prohlášení vlády je, to znamená, ministr financí by měl plnit. A pokud ministr financí neplní, tak si myslím, že je to odpovědnost všech těch, řekněme, zbývajících předsedů parlamentních stran, aby nějakým způsobem přesvědčili jak tedy premiéra a předsedu ODS, tak tedy příslušného ministra financí, že splnit mají. V opačném případě tedy je třeba situaci nějak řešit důrazněji.
M: Pane Vondráčku, vy jste se pousmál, když byla řeč o tom, že by se mělo plnit to programové prohlášení. Tak co vás v souvislosti s tím napadlo?
LV: A tak v tomto smyslu pan ministr financí zrovna v této otázce plní to, co slíbil, a skutečně nechal vytvořit tu analýzu. Ta vznikla, podílela se na ní Česká národní banka, Ministerstvo financí. Závěry té analýzy jsou jednoznačné, nedoporučují vstupovat do ERM II. To znamená, zrovna v této otázce bych mohl pana ministra Stanjuru pochválit, přestože třeba jeho kolega pan Kupka, který tu seděl včera večer, tak už připouštěl, že by se euro postupně klidně přijímat mohlo. Já si myslím, že by to byla zásadní chyba. My jsme před rokem touto dobou odevzdali do Senátu naši petici, pod kterou máme přes 30 000 podpisů. Lidé chtějí zachovat českou korunu a Svobodní za to budou vždycky bojovat.
M: Předseda Svobodných Libor Vondráček a europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa byli našimi hosty, pánové, díky a přeju hezký den.
MP: Děkujeme za pozvání.
LV: Děkujeme za pozvání.
Velká část veřejnosti opovrhuje zbraněmi a zbrojním průmyslem. Nejde jen o jednotlivce, ale také o bankovní společnosti. Proč banky odmítají úvěrovat obranný průmysl a staví se mu zády? Dokázali bychom se v případě napadení ochránit a je pro nás NATO jediná obranná varianta?
Hostem středečního Prostoru pro dva byl Jiří Hynek, vedoucí delegace České republiky při poradní skupině NATO pro průmysl a od roku 2011 také prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR.
Zdroj: Radio prostor
Miroslav Havrda v diskusi s Romanem Prymulou na Primě řekl, že očekává omluvu za nezákonná opatření z doby COVIDu. „Respirační choroby zase zahlcují nemocnice a zároveň se objevují nežádoucí účinky u opakovaných dávek vakcín. Je třeba žít zdravě, chodit na sluníčko, hýbat se a kromě vitaminů si pod stromeček nadělit třeba i oxymetr. Hlavně bychom se ale měli vyhnout obchodování se strachem,“ řekl náš místopředseda v pořadu Zprávy Plus.
Evropská unie je socialistický centrálně řízený moloch, jehož špičky se po vzoru Miloše Zemana učí v Číně, jak řídit společnost. Euro je špatný projekt pro Českou republiku. Greendeal je byznysový projekt a centrálně řízená parodie na ochranu přírody.
Kapitoly:
00:00 Úvod a představení kandidátů strany Svobodní do Evropského parlamentu
04:56 Pozastavení se nad neúspěchem v posledních parlamentních volbách
09:22 Uvažuje strana Svobodných o nějaké předvolební koalici do dalších parlamentních voleb a jaký bude váš recept pro prolomení 5% hranice?
15:21 Jaký má vaše strana postoj k EU? Spokojenost, referendum, reforma, nebo jiný přístup?
25:49 Přímá demokracie ano či ne?
31:22 Je strana Svobodných pro zachování české měny?
37:07 Jaký máte názor na naše členství v NATO.
42:56 Názor na greendeal a jeho silové prosazování v EU. Skandálně vysoké ceny elektřiny v ČR a jak je dostat zpět na „normální“ hladinu?
54:03 Postoj Svobodných k Rusko – Ukrajinskému a Izraelsko – Palestinskému konfliktu
1:02:18 Vztah svobodných ke kryptoměnám. Jste pro úplnou deregulaci decentralizovaných digitálních měn založených na technologii blockchain?
1:05:56 Závěr a rozloučení s diváky
Velké emoce provázel názorový střet dvou kandidátů do Evropského parlamentu. V diskusním pořadu na Prima CNN News proti sobě usedli Marcel Kolaja, místopředseda unijního parlamentu za Piráty, a někdejší prezidentský kandidát Karel Diviš, který bude v příštím roce usilovat o mandát europoslance za Svobodné. Ten se obořil do Pirátů především proto, že prosazuji eurofederalismus, který naopak Svobodní z principu odmítají.
„Pokud jde o migraci, tak Evropská unie selhává. Diskutujeme o tom řadu let a stále nemáme migrační pakt, který by zajišťoval dodržování mezinárodních dohod a fungování Evropy jako jednotného celku. Měli bychom konečně ten migrační pakt dotáhnout,“ prohlásil Marcel Kolaja, pirátský místopředseda Evropského parlamentu. Podle Karla Diviše je třeba přitvrdit v migrační politice a jednoduše nevpouštět na území Evropy pašerácké lodě s lidmi, kteří nemají u nás nárok na azyl. „Pašeráci musí pochopit, že to nemá smysl,“ uvedl Diviš.
„Házet všechny do jednoho pytle mně přijde jako hodně velký problém. Samozřejmě bychom se měli snažit dělat takovou politiku, aby tito lidé vůbec neměli potřebu do těch lodí nasedat. Měli bychom samozřejmě bojovat proti pašeráctví jako takovému,“ reagoval Kolaja.
Velké rozpory měli diskutující pak především v otázce Green Dealu. „Myslím si, že to je velká chyba této vlády, že připustila Green Deal v podobě, která se na nás valí,“ udeřil Karel Diviš, který připomněl, že vše začalo v Německu, které označilo jadernou energetiku za špatný zdroj energie. „My Češi, kteří jsme ještě se Slováky měli a máme čtyři výborné jaderné elektrárny, tak jsme se proti tomu neohradili. Čekali jsme, až to za nás udělali Francouzi. Zaplať pánbůh, že to teda do té taxonomie přišlo,“ vysvětlil Diviš, který v této souvislosti poukázal ještě na jednu zásadní věc.
„My si pořád stěžujeme na EU, co dělá špatně. Místo toho, abychom řekli, že budeme v ČR ti první, kdo podpoří životní prostředí, že jaderná energetika je v pořádku, že potřebujeme rychle dostavět jaderné elektrárny, abychom mohli touto elektřinou opět zásobovat třeba Němce. To znamená, my si ty peníze prostě vezmeme na to, co potřebujeme. Tak jako si Poláci dostavěli dálnice, neptali se nikoho, neřešili nějakou byrokratickou mašinérii, posunuli se během deseti let o třicet let dopředu, o patnáct nás předstihli,“ uvedl několik příkladů s tím, že jako Češi pořád na něco čekáme. „Musíme být sebevědomí, hájit český národní zájem, což znamená, že nemůžeme být tzv. odtokovou ekonomikou, že je sice fajn, když máme zahraniční investory, když produkujeme HDP, ale podstatný je hrubý národní produkt. A v tomto ohledu vlastně nemáme nic ve svých rukou,“ dodal Karel Diviš.
Na tuto kritiku reagoval Marcel Kolaja s tím, že je rád, že se v tomto směru Piráti odlišují. „My vnímáme Green Deal jako příležitost, koneckonců je to v programovém prohlášení vlády takto napsáno. Green Deal je způsob, jak z ČR udělat z montovny mozkovnu. Díky tomu dokážeme posunout českou ekonomiku, aby byla modernější, abychom se dostali na špičku v technologiích, které jsou šetrné vůči životnímu prostředí. Toto je ta modernizace ekonomiky, která bude probíhat v celém světě. A Green Deal je prostředek, jak můžeme tuto transformaci chytit jakožto příležitost za pačesy. Ten, kdo říká pravý opak, tak příliš nechápe, k čemu vlastně ten Green Deal je, protože skutečně je to obrovská příležitost,“ uvedl místopředseda Pirátů.
„Pro nás je velmi důležitý ekonomický rozvoj Evropy. Koneckonců s tím ten Green Deal právě souvisí. My chceme, aby peníze končily tam, kde mají, aby peníze nekončily v kapsách oligarchů. Koneckonců jedna z těch našich priorit je právě sociálně spravedlivá ekonomická transformace, která, jak říkám, je nevyhnutelná,“ dodal Kolaja.
„Svobodní reprezentují lidi, kteří milují ty čtyři základní svobody – volný pohyb zboží, osob, kapitálu, služeb. A pak si představíte Piráty, kteří jsou na druhé straně mince, kteří mluví o eurofederalismu, v podstatě o vzniku nějakých Spojených států evropských. Je to legitimní téma, já se na to nezlobím. O tom budou volby, které ukážou, kde se evropský otáčkoměr zastaví. Jestli skutečně budeme chtít spět k nějakým Spojeným státům evropským, nebo ne. A já říkám za sebe, je to absolutní nesmysl z principu věci, protože dokud lidé budou lidmi, tak nemůžou být rovnostářští, nemůžou si sdílet věci apod. To je ten velký omyl, který by konečně někdo měl i té mladší generaci vysvětlit, že už jsme tento socialismus a centrální plánování, co s tím souvisí, měli,“ udeřil v diskusi Karel Diviš.
„Nevím, proč tady jako pan Diviš to staví do nějakého rozporu. My vidíme budoucnost EU, která je postavena na větší spolupráci, a měli bychom snad být jako proti čtyřem základním svobodám? Tomu vůbec nerozumím. Nesmysly o socialismu a centrálním plánování, to úplně vynechám stranou, protože to je úplně mimo,“ reagoval Kolaja.
Evropská unie není dravá a neumí zápasit se zbytkem světa, protože řada evropských podnikatelů je závislá na dotacích a nechtějí svobodné podnikání. Myslí si to Van Sang Tran, ředitel integračního centra, předseda politického hnutí Zdraví Sport Prosperita 2012. „Migrační pakt je jakoby zárukou pro migranty a převaděče lidí, že stačí, aby se dostali nelegálně na území EU, a Evropské unie se bude o ně dobře starat,“ myslí si Tran, který i letos kandiduje do Evropského parlamentu na kandidátní listině Svobodných.
Když jste v roce 2019 poprvé kandidoval do Evropského parlamentu, chtěl jste se stát prvním vietnamským europoslancem. Tehdy jste podporu více než šedesátitisícové vietnamské komunity nezískal. Proč by to podle vás mělo být letos jinak?
Od počátku jsem s tím počítal. Naše komunita je sice početná, ale počet lidí, kteří mají občanství je stále málo. Dnes po pěti letech mohu mít už víc lidí, ale pořád to není moje priorita. V roce 2019 jsem začínal politickou dráhu vstupem do eurovoleb, a dnes už mám zkušenosti z politiky. Současně jsem se před rokem stal předsedou našeho politického hnutí Zdraví Sport Vzdělání 2012. Naše hnutí má cca 80 zastupitelů ve všech krajích republiky. Z tohoto důvodu jsem přesvědčený, že dokážu oslovit voliče lépe než před pěti lety.
Proč je podle vás důležité, aby měla vietnamská komunita své přímé zastání v Evropském parlamentu? Chcete se soustředit na některé specifické problémy, které trápí příslušníky této komunity? Můžete být prosím konkrétní?
Samozřejmě Vietnamců v Evropě je dle mého odhadu cca 500 tisíc až 700 tisíc, tak proč by neměla mít zástupce? A ano, chci se pustit do sociální a pobytové agendy v EU, jako stop nelegální migraci, a naopak vytvořit vhodné podmínky pro příjezd kvalifikovaných pracovníků i studentů ze zahraničí. Klidně si přiznejme, že Evropa stárne, a na důchody potřebujeme mladé lidí. Mně se na EU nelíbí vůbec povinné migrační kvóty, ani Green Deal. O těchto věcech vietnamská komunita v ČR má ponětí, protože jsme byli toho svědky s ukrajinskou komunitou. Elektroauta jsou také věci, nad kterými Vietnamcům zůstává rozum stát. Vždyť oni to jsou toho svědkem ve Vietnamu, kde jediná vietnamská firma vyrábí elektroauta, a nikdo to nekupuje.
Je možné vlastně očekávat, že by vietnamská komunita byla ve svých politických názorech více homogennější, než je většinová populace? Přece jen otevřeně hájíte pravicovou a eurospektickou politiku, ke které se lidé hlásí spíš v menšině…
Ano, vietnamská komunita se v politice zajímá jen o pár základních témat. Něco jako podmínky v podnikání a příznivější podmínky pro pobyt cizinců, kteří zde pracují, studují nebo podnikají. Hájím hlavně zdravý rozum a politiku svobodného podnikání. Jsem pravicový a poté, co jsem převzal předsednictvo našeho hnutí, tak v tom pokračuji a šířím dál. Dle mého, nikdo z naší komunity nehájí sociální stát, ale zajímá je volnost v podnikání, aby mohli pracovat a nemuseli moc myslet na byrokracii. Jinak co se týče EU, jsem toho názoru, že EU zaostává a není ji už kam posunout, snaží se jen zbytečně věci regulovat. Nechme také, aby se mladí politici dostali do parlamentu. Konec konců, je to jejich budoucnost a oni si to mohou měnit dle svého!
Dlouhá léta stojíte v čele integračního centra. Jak jste se k této práci dostal a co vás na ní nejvíce naplňuje?
Já jsem jediný zakladatel a skoro 10 let se tomu věnuji. Jelikož moje práce je o integraci a propojení vietnamsko-českých vztahů, tak vím přesně, jak to mezi Vietnamci a Čechy funguje. A funguje to úplně skvěle. Vietnamci skvěle vaří, Češi si pochutnávají a obě strany se mají rádi. Prostě láska prochází žaludkem po česku. Od začátku jsem měl jen malý cíl, že udělám integrační blog pro Vietnamce, a vysvětlit jim, jak a co kde funguje. Jenže jsem byl jediný, kdo to dělá. Po pár letech už jsem měl polovinu komunity na facebooku, a dnes mě lidé poznávají nejen v Čechách, ale také doma ve Vietnamu na ulici. Mě ta práce baví a dává smysl, protože jsem komunitu někam posunul. A bylo by to skvělé, kdyby měli svého politického zástupce.
Kdybyste se měl zamyslet nad fungováním Evropské unie jako celku, co byste jí vytkl především? A naopak, najdete něco, za co byste Evropskou unii mohl veřejně pochválit?
Evropská unie jako od základu je určitě nejlepší řešení, jak spolupracovat na bázi hospodářství a lidského kapitálu. Vše ale zkazilo to, že začala nařizovat, co, kdo, jaký stát může dělat. Beru jen praxi, kde některé státy poskytovaly občanství za nákup nemovitosti v jejich státě. EU byla proti tomu a je konec éry zlatých víz. EU není ani dravá, neumí zápasit se zbytkem světa, protože i místní podnikatelé nejsou dost silní na globálním trhu, pokud žijí z dotací.
V poslední době se v rámci celé Evropské unie mluví o migračním paktu. Jak se na tuto debatu dívají příslušníci vietnamské komunity? Přestože se to nedá srovnávat, byli i Vietnamci ti, pro které se Česká republika stala novým domovem. Rezonuje toto téma ve vaší komunitě v této souvislosti třeba nějak jinak, než ve většinové populaci?
Migrační pakt jde mimo chápání naší komunity. Víme, že EU je štědrá, ale přece zde potřebujeme více pracujících cizinců nebo studentů. Potřebujeme v EU hlavně ty, kteří mají motivaci se někam stěhovat, naučit se tam a pracovat. To se EU nepovedlo. Ten pakt je jakoby zárukou pro migranty a převaděče lidí, že stačí, aby se dostali nelegálně na území EU, a bude se o ně dobře starat. Přitom si na důchod musejí Češi půjčovat. Tak tohle mi přijde jako úplný úlet.
Velkým tématem těchto voleb je také diskuse o evropské zelené politice. Kdyby bylo na vás, měl by se Green Deal pouze nějak parametricky upravit, nebo od základu zrušit?
Řeknu to jednoduše. Celý Green Deal bych zrušil. Potom postupně bych implementoval drobné změny a podmínky, aby se vyzkoušelo, jak to jde v praxi. Jako udělat si balíček Green Deal a říct, že do 20 let se to musí udělat, je šílené.
Velkou emoci vyvolává také debata o povinném zavedení eura. Sám jste podnikatel, jak se k této problematice stavíte vy?
V době, kdy EU není silná ani svou politikou, ani hospodářstvím, ani bezpečností, tak bych euro nezavedl. S korunou nemám problém, a klidně bych s ní platil dalších 50 let.
Převzato z Parlamentních listů
Redakčně upraveno
