Videa

Vrácení poplatku za obnovitelné zdroje (OZE) a zdražení dalších částí elektřiny je jen předehrou před přechodem na zelené zdroje energie. Pro CNN Prima NEWS to řekl energetický expert Pavel Janeček. Historie poplatku OZE se táhne už od boomu solárních elektráren před více než deseti lety.

Regulovaná složka elektřiny pro domácnosti vzroste podle návrhu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) oproti letošnímu roku o 71 procent, což bude znamenat zdražení asi o 1 408 korun za megawatthodinu (MWh) s DPH. Ještě výrazněji stoupne regulovaná část ceny elektřiny pro velké odběratele. Podle energetického experta Pavla Janečka se jedná o neuvěřitelný krok, který zlikviduje český průmysl. Zároveň připomíná, že nejvíce zasažené budou domácnosti, které si pořídily ekologicky úsporné tepelné čerpadlo.

Zatímco u domácností má být nárůst oproti letošku o 71 procent, na hladině vysokého napětí půjde o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent.

Podle bývalého předsedy představenstva Pražské plynárenské Pavla Janečka to může mít negativní důsledky na české firmy. „Je to atentát na český průmysl. Jedná se o něco neuvěřitelného a zvýšení souvisí s obnovitelnými zdroji,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Janeček.

Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny tvoří u domácností asi 40 procent konečné ceny, u plynu je její podíl kolem 20 procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky elektřiny na konečné ceně nižší.

Podle Janečka stojí podobné poplatky za obnovitelné zdroje energií za koncem konkurenceschopnosti českého průmyslu. Polostátní skupina ČEZ navíc uvedla, že bude tlumit uhelné zdroje kvůli odklonu od uhlí kolem roku 2026. „My budeme za tři roky uzavírat uhelné elektrárny kvůli finančním spekulacím a kvůli ceně emisních povolenek. V Německu se ale těmto zdrojům prodlužuje životnost,“ řekl Janeček.

Návrh Energetického regulačního úřadu je navíc podle Janečka zajímavý tím, že znevýhodňuje ekologické zdroje. „V sazbě D57d, kde jsou i tepelná čerpadla, dochází k největšímu zdražení. Ti, kdo si namontovali ekologicky příznivé tepelné čerpadlo, tak budou nově nejvíce znevýhodnění,“ dodal Janeček.

Energie budou tématem i ve Sněmovně

Důvodem vysokého nárůstu je zejména přenesení části plateb na odběratele, které letos kvůli energetické krizi dotoval stát. Jde především o poplatky za obnovitelné zdroje energie (POZE), dále náklady na technické ztráty v přenosové a distribuční soustavě nebo náklady na podpůrné služby. Roli také hraje snížení regulované složky na letošní rok. Oproti roku 2021, jenž byl posledním nedotovaným rokem, bude zdražení asi o 800 korun za MWh.

Navýšení regulované složky by se mělo projevit individuálně, výraznější však bude u elektřiny. Její regulovaná část v příštím roce vzroste podle návrhu na všech úrovních.

U plynu by měl být nárůst regulované složky o něco nižší. U domácností by regulovaná část plynu měla meziročně vzrůst asi o 39 procent, což by znamenalo zdražení asi o 125 korun za MWh plynu. U velkoodběratelů by nárůst měl činit 42,5 procenta, v přepočtu asi 63 korun za MWh.

Co se týče plynu, je navýšení mírnější zejména kvůli jeho nižšímu podílu na konečné ceně. V případě plynu se také do cen nepromítají platby za POZE.

I přes letošní zlevňování dodavatelů bude elektřina v příštím roce zřejmě dražší. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) dříve připustil, že elektřina může zdražit zhruba do 10 procent. U plynu by ceny měly spíše mírně klesat.

Návrh už okomentoval místopředseda opozičního hnutí ANO a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, podle něhož jde o debakl současného ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN). „Stalo se přesně to, před čím jsem varoval. Proto jsme také navrhovali scénář, který by tomuto vývoji předešel. Neposlouchají, a že to odnesou lidé a firmy, je jim jedno. Takhle se fakt hospodářství nenastartuje,“ uvedl na sociální síti X .

Vrácení poplatku za obnovitelné zdroje (OZE) a zdražení dalších částí elektřiny je jen předehrou před přechodem na zelené zdroje energie. Pro CNN Prima NEWS to řekl energetický expert Pavel Janeček. Historie poplatku OZE se táhne už od boomu solárních elektráren před více než deseti lety.

Energetický regulační úřad (ERÚ) po svém rozhodnutí zdražit distribuci a některé poplatky vyvolal mezi energetiky a politiky bouři. Od nového roku by totiž měla skokově zdražit regulovaná složka elektřiny. Vláda Petra Fialy (ODS) navíc vrací poplatek za obnovitelné zdroje energie, který byl od loňského podzimu odpuštěný.

Část zdražení regulované složky jde zřejmě na vrub přípravám na dekarbonizaci a přesunu na zelené zdroje. „Je to jednoznačné. Dokonce bych řekl, že jde spíše o ochutnávku Green Dealu,“ řekl pro CNN Prima NEWS bývalý předseda představenstva Pražské plynárenské Pavel Janeček.

Podle něj by vláda měla jasně říci, že jde o dodatečné zdanění. Kabinet se totiž zavázal ke zvyšování podílu obnovitelných zdrojů. „Bylo by fér říci, že jde o dodatečnou daň za vládní rozhodnutí, protože s energetikou to nemá nic společného,“ pronesl dále Janeček.

Energetický regulační úřad může sáhnout do regulované složky elektřiny. Ovlivňovat může například poplatky za jističe, které ale netvoří velkou část celkové ceny elektřiny. „Sice jsou méně významné, ale zvyšují se násobně. A poplatky za přepravenou energii jsou i 2,5násobné,“ okomentoval Janeček rozhodnutí ERÚ.

Další část nárůstu ceny jde za poplatky na obnovitelné zdroje energií. Ty pochází ze solárního boomu mezi lety 2009 až 2010. Tehdejší politické reprezentace se zavázaly, že solárníkům poskytnout podporu na dalších 20 let. Majitelům fotovoltaických elektráren se začalo přezdívat solární barony, protože hojně využívaly slíbené finanční podpory a masivně investovali.

Dotace tak stále solárním baronům plynou a to prostřednictvím poplatku za obnovitelné zdroje v rámci regulované složky elektřiny. Část zdražení elektřiny od příštího roku tak lze přičíst podpoře těchto zdrojů.

Zdražení zatíží firmy i domácnosti

Zdražení dopadne v příštím roce na firmy i domácnosti. Zástupci podnikatelů už během úterý jednali s premiérem Petrem Fialou (ODS) o menším zdražení regulované části elektřiny. Energetický regulační úřad je ale ze zákona nezávislý, a vláda tedy nemůže rozhodnout o cenotvorbě.

Podobně se vláda také nemůže jednoduše rozhodnout o zrušení poplatku za obnovitelné zdroje energie. V platnosti je totiž legislativa, která podporu z výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů garantuje . V případě zrušení dotací by stát musel čelit arbitrážím.

Bývalý předseda představenstva Pražské plynárenské, Pavel Janeček, v rozhovoru s moderátorem Karel Voříškem diskutoval o návrhu energetického regulačního úřadu na zvýšení regulované složky elektřiny. Janeček tvrdí, že zvýšení je způsobeno obnovitelnými zdroji a nároky energetických společností, které si podle něj nárokovaly více peněz, než by bylo potřeba. Odpovídaje na otázku moderátora, Janeček vyjádřil pochybnosti o slibech premiéra Fialy, že se cena elektřiny nezvýší, a varoval před negativními dopady zvýšení ceny na ekonomiku a běžné uživatele.

Přepis rozhovoru:

Karel Voříšek, moderátor:

A v Hlavních zprávách je s námi PavelJaneček, bývalý předseda představenstva Pražské plynárenské. Přeji dobrý večer. Pojďme to tedy celé postupně rozklíčovat. Co na návrh energetického regulačního úřadu říkáte? Proč přišel s tak razantním zvýšením regulované složky elektřiny?

PavelJaneček, energetický expert:

Dobrý večer. Já se domnívám, že zvýšení regulované složky elektřiny, je primárně způsobeno obnovitelnými zdroji a tím, že je potřeba jaksi vyzálohovat obnovitelné zdroje, které se postupně připojují do sítě. Samozřejmě je to určité vytváření polštáře pro energetické společnosti, distribuční společnosti, které, které si v podstatě podle mého názoru zbytečně mnoho nárokovali. Totiž ten ten proces, který který vyústil tímto oznámením regulačního úřadu, probíhá asi tak, že jsou dotazovány distribuční společnosti, takzvané regulované subjekty a ty vznášejí své nároky. No a podle toho potom regulační úřad zváží, zda nároky jsou oprávněné či neoprávněné nejsou a vynese onen výrok. A domnívám se, že energetické společnosti, protože samozřejmě utrpěly škody v minulých letech, tak myslím tím distribuční společnosti, takže si nárokují daleko vyšší peníze, než by bylo potřeba.

Karel Voříšek, moderátor:

Jak to vůbec je? Vysvětlete to. Zvýší se cena hlavně elektrické energie o desítky %, nebo věříte slibům premiéra Fialy, které jsme slyšeli, že to tak nebude?

PavelJaneček, energetický expert:

Pan premiér se pustil na tenký led, s odpuštěním. Pan premiér prostě garantuje něco, co nebo hovoří o něčem, co garantovat v žádném případě nemůže. On hovoří o tom, že silová složka energie, to znamená ta komoditní část, prostě klesá a to také není pravda. A v podstatě jde o to, že pan premiér věří, že tato enormní nárůst za distribuční ceny jaksi bude bude kompenzován snížením té komoditní části. To opravdu garantovat nemůže.

Karel Voříšek, moderátor:

Takže vy věříte tomu, že to bude tak, jak říká energetický regulátor? Že to bude průměrně o těch 71 %. Pokud by opravdu tomu tak bylo, jak tvrdí opozice i někteří experti a ta cena by skočila. Co to bude znamenat pro ekonomiku a hlavně pro nás běžné uživatele?

PavelJaneček, energetický expert:

Tak v každém případě je to takové zvýšení té regulované složky elektrické energie a plynu. Tam jsou částky, které jsou nehorázné. Tam jsou částky za takzvaný jistič elektrické energie, kde kde se zdražuje násobně třeba o 147 % u té regulované složky z tarifu d 57 d, který je aplikován pro topenařinu a pro tepelná čerpadla. Uvědomme si, že lidi tady byli přesvědčováni o tom, aby odstoupili od plynu a podobně přešli k tepelným čerpadlům a tepelné čerpadlo dneska by mělo být jaksi uznáno jako efektivní a levná a také dostupná ekologická složka nebo způsob vytápění a ti lidi v podstatě tímto způsobem mohli býti do jisté míry oklamání, ale ta částka za ten, za ten jistič není zásadní. Zásadní je cena za distribuovanou megawattu. A tam já vidím cenu, která se navyšuje třeba dvaapůlkrát. To znamená, uvědomte si, že třeba taková domácnost, která má 17 MW spotřebu plyn teda jistič, který, který se zvyšuje ze 147 korun na 423, tak zaplatí jenom za poplatek za jistič navíc cca čtyři a půl 1000 korun ročně a potom minimálně dvaapůlkrát více za distribuci.

Karel Voříšek, moderátor:

Je vidět, že vás ten problém opravdu hodně zajímá. Hodně bere. Stejně tak nás. My se tématu budeme věnovat i v dalších zpravodajských relacích CNN Prima NEWS. Děkuji za vaše slova pro Hlavní zprávy. Dobrý večer.

PavelJaneček, energetický expert:

Dobrý večer.

Kandidát do Evropského parlamentu Karel Diviš souhlasí s tím, že současná vláda měla škrtat více, lépe než tato vláda to dělal jako bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Diviš a Pospíšil zdůrazňují, že škrty měly přijít na straně státu, ne na úkor občanů.

Jestli se Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) něco povedlo, tak to byly jeho škrty, řekl v pořadu Co na to vaše peněženka kandidát do Evropského parlamentu Karel Diviš. Současná vláda podle něj měla po vzoru bývalého ministra financí víc škrtat. Zdůraznil, že měly přijít na straně státu, ne na úkor občanů.

„Vadí mi, že vládní konsolidační balíček úplně zabrzdil nastartování české ekonomiky,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS neúspěšný prezidentský kandidát Diviš. Zároveň uvedl, že vláda měla víc škrtat, podobně jako bývalý šéf státní kasy z kabinetů Mirka Topolánka a Petra Nečase.

„Já bych daleko víc škrtal. Jestli se něco povedlo otci zakladateli TOP 09 Miroslavu Kalouskovi, byly to jeho škrty v době minulé krize v letech 2009 a 2010. Škrtal hned a na nic nečekal. To se mi líbí,“ uvedl Diviš, který bude příští rok usilovat o křeslo europoslance na kandidátce Svobodných.

K pochvale pro bývalého šéfa TOP 09 se přidal i Pospíšil. „Miroslav Kalousek se nebál seknout do veřejných výdajů, tedy škrtat více, ale škrtat na straně státu, ne na straně občanů. To je podle mě klíčové. Ve chvíli, kdy narůstají mandatorní výdaje a rozpočet je čím dál více nabubřelý, tak je třeba primárně třeba šetřit na rozpočtu,“ uvedl europoslanec v pořadu Co na to vaše peněženka.

Kabinet Petra Fialy (ODS) na příští rok počítá se schodkem státního rozpočtu ve výši 252 miliard korun. TOP 09 podle Pospíšila chtěla šetřit ještě víc a schodek snížit. „Byl to kompromis ve vládní koalici. Budu doufat, že se oněch 252 miliard schodku podaří dodržet,“ uvedl Pospíšil.

Zároveň zkritizoval opozici, že straší před vyšším schodkem. „V situaci, když máme rozvrácené veřejné finance, je pro opozici strašně jednoduché pouze kritizovat a nic nenavrhovat. Ale hnutí ANO za ten rozpočet částečně nese odpovědnost,“ řekl europoslanec. Narážel tím na skutečnost, že resort financí mělo pod sebou osm let hnutí Andreje Babiše (ANO).

Přepis rozhovoru:

A já už dvojici hostů přivítám. V tuto chvíli zdravím Jiřího Pospíšila. Pěkný večer. Krásný večer. A ve studiu vítám také Karla Diviše. Pěkný večer i vám. Dobrý večer vám i vašim divákům. Pane Diviši, začnu s dovolením rovnou u vás. Danuše Nerudová, ekonomka, také kandidátka na prezidentku, v rozhovoru v pátek v reakci na schválení rozpočtu ve sněmovně prohlásila, že konsolidace mohla být mnohem vyšší. Takže když teď vidíte ty mediální přestřelky vlády a opozice, tak jak se to povedlo? Tak jak se to povedlo, co se týká občanů, vlastně se teprve ukáže. Sami víte nebo sama víte, že pokud třeba snížíte DPH áčko, tak není jasné, jak se to promítne do finálních cen. Myslím si, že to, co všechny občany trápí a co trápí mě, ať už jako občana, otce dvou dětí nebo jako podnikatel, jako politika, je to, že tady je zhruba 2 miliony osob žije buď v chudobě, nebo od výplaty k výplatě, což nějakých 30 let revoluci je úplně strašné. Takže kdo si vylosuje z těch jednotlivých sociálních skupin toho Černého Petra víc nebo méně, to si nedokážu hodnotit. Mně prostě vadí, že ten konzervační balíček úplně vlastně zabrzdil nějaké nastartování, nastartování ekonomiky. Tak abych to shrnula, tak byste přidával nebo ubíral v tom balíčku, v tom rozpočtu? Já bych jako když tady máme hosta s TOP 09, tak bych jednak daleko víc škrtal, protože otec zakladatel TOP 09 pan Kalousek byl ministrem financí a jestli se mu něco povedlo, podle mého ekonomického názoru vzdělání. V době té minulé krize v letech 2 devět, dva 10 tak výrazně škrtala hned nečekal na nic. Takže to se mi líbí. A pak věc, o které se málo mluví, kdy vláda na té tiskovce v rámci toho balíčku říkala, že nebude vlastně omezovat investice z evropských peněz pro investiční peníze, tak já sám jsem z IT oboru, kde se chystaly projekty mnoho let různých českých firem v tzv. oblasti ipcej to zas bude znát pan europoslanec impoltnprodjexkomon juropeninte rest společné evropské projekty toho celoevropského zájmu, kde byly české IT firmy, které chtěly opravdu udělat unikátní věci, co se týká využití cloudových služeb, využití umělé inteligence. A toto všechno vláda zastavila a vyšumělo to, prošumělo to a nikdo se o tom ani třeba nebaví. Takže jeden konkrétní příklad s dovolením postupně. Obrátím se na pana Pospíšila. Pane europoslanče, nehoníte tedy tzv. dva zajíce najednou ve chvíli, kdy váš kolega Zbyněk Staňura, ministr financí, říká, že vláda chtěla být sociálně smířlivá nebo sociálně citlivá, když budu přesná, ale zároveň jsou tady kritici, kteří říkají, mělo seškrtat více. Já osobně si také myslím, že se mělo škrtat více. Pan kolega diskutér tady zmiňoval Miroslava Kalouska. Má pravdu? Miroslav Kalousek se nebál seknout do veřejných výdajů, tedy škrtat více, ale škrtat na straně státu, ne na straně občanů. A to si myslím, že je to klíčové, že ve chvíli, kdy tady narůstají mandatorní výdaje, kdy rozpočet je čím dál více nabubřelý, tak je třeba primárně šetřit na rozpočtu. Já si pamatuji dobu, byl jsem v té době vládě, kdy opravdu Miroslav Kalousek šel a ostrou tužkou seškrtal výdaje jednotlivých resortů včetně ministerstva spravedlnosti. Tehdy. Uvidíme, jak to bude se dařit této vládě. To schodek 252 miliard je kompromis. TOPka bych chtěla, aby ten schodek byl menší. Strany typu stát by ten schodek možná chtěli větší, jak jsem zaznamenal. Kterých představitelů. Toto je kompromis. Já alespoň budu doufat, že tady sedí 252 miliard podaří dodržet a že to číslo nakonec nebude větší, horší, jak o tom hovoří opozice. Ta samozřejmě straší. On je strašně jednoduché v této chvíli pouze kritizovat, když tu máme rozvrácené veřejné finance a nic nenavrhovat. Andrej Babiš i SPD to mají strašně jednoduché, protože kritizují, sami nic nenavrhují a hnutí ANO za ten rozpočet částečně nese odpovědnost. Andrej Babiš tady osm let vládl jako ministr financí a pak jako premiér, takže škrtat by se mělo určitě více. V tom má pan kolega diskutuje pravdu pan Diviš, že opravdu pokud budeme jenom zvedat daně, tak to oslabí celkový hospodářský růst a je to jaksi na úkor občanů, ne na úkor státu, takové reformy. Pane Pospíšil, ještě krátce, protože nesedí tady opozice, jak jste správně zmínil, pan Diviš, on říkal, že když už se škrtá, tak se škrtá na nesprávných místech. Jestli jsem to pochopila, tak vaše reakce na to? To jako bych, já zase úplně nedokážu potvrdit, já nejsem člen té vlády ani člen sněmovny. Tak to je informace, kterou se omlouvám, ne úplně potvrdit. Obecně škrtání dotací jako takových, pokud nemají investiční charakter, ale víceméně jsou to dotace, které narušují trh, tak je podle mě správný princip. Ale teď bychom se museli podívat na konkrétní škrtání, které nastává. A dodám k tomu tolik. Pořád si myslím, že je možné šetřit na straně státu a k tomu ještě prostor určitě je. Na druhou stranu říkám, tato vláda v té politické bídě, jaké se nacházíme, našla odvahu, našla odpovědnost a něco navrhuje. Takže my to buď máme reformní kroky, které se snaží prosadit tato vláda a snížit schodek rozpočtu za dva roky o 150 miliard, anebo to máme opozici, která říká, zdá se, šetřit nemusíme, jakékoliv šetření je špatně. Ono totiž, aby byla se férový vůči vládě, on udělá šetření, které se nijak nedotkne občanů. Takové zkrátka neexistuje. Nebo to které sociální skupiny se dotýká a v jakém rozsahu. A tady já souhlasím s tím, co říká pan kolega Diviš. Nemělo by se to dotýkat těch nejchudších, ty by, ti by neměli nést dopady za kroky a změny v daňovém systému, které se na. Čili děkuji. Tak zkusme být konkrétní. Dnešní zpráva, ve školském rozpočtu chybí více peněz, než se původně uvádělo. Školství, jeden z resortů, kde se muselo škrtat, ale nakonec údajně ne tolik, jak bylo plánováno. Celkově ale to vypadá, že nejsou prostředky na 17 tisíc nepedagogických pozic. To je dnešní zpráva na Seznam Zprávách. Pane Diviše, není to právě ten případ, že to dopadne zkrátka na střední třídu, na to nejchudší? Tak já musím říct, že je fajn, že mě pan europoslanec Pospíšil vlastně chválí a souhlasí se mnou, ale musí si uvědomit, že on je součástí TOP 09, je součástí té vládní koalice. Abych odpověděl konkrétně, pokud by se chtělo, tak všechny věci jdou udělat, jo. My třeba říkáme správně, že chceme dát dvě % HDP na obranu a my je vydáme vlastně hned v tom roce, kupujeme nějaký pětatřicítky, místo abychom teda rozložili, dorovnali ty dvě % HDP. Všichni asi se shodnou, že v dnešním světě, kde vládnou války, bohužel je potřeba posílí obranyschopnost země, ale může se to dělat postupně. Může, omlouvám, ta otázka zněla jinak. Ta otázka zněla tak, peníze bylo nutné šetřit ve školství. Peníze se dají najít i v jiných těch kapitolách, rozložit se třeba ty investice na obranu a část peněz dát do školství například. Všechno se dá udělat. Když, pane Pospíšile, budu citovat pana Diviše, přece jen tady jste zástupce vládnoucí koalice, tak bylo nutné škrtat právě ve školství, když máte jednu z priorit danou investici do vzdělávání? Já jsem také řekla, tu vládu já chválím za to, že to je jediná politická síla v této zemi, která byla schopna, ochotna činit nepopulární kroky. A ve chvíli, a tady opakuji, já pana Diviše nechválím, to, že s něčím, s tím souhlasím, mně připadá, že v korektní politice neznamená, že je špatně. Ale ještě k tomu řeknu jednu věc. To, že ta vláda musí, učiní kroky, které se někoho dotknou, to je realita. A ve chvíli, kdy se navýšily peníze a garantují se peníze pedagogickým pracovníkům, tak bohužel nepedagogických pracovníků je ta situace složitější a někdy se ty peníze ušetřit musí. A já vám teď neumím říci, jestli jsou jiné oblasti ve školství, kde je možné i tam nějaké peníze ušetřit. To je jako velmi sporné. Říká třeba pan kolega Diviš ve vztahu k těm penězům do obrany. Žijeme v geopolitické situaci, válka na Ukrajině, blížící se možný konflikt na blízkém východu. V tuto chvíli zatím teda jenom válka jenom v uvozovkách, zdůrazňuje, mezi Hamasem a Izraelem, ale nevíme, kam se rozšíří. No, máme tedy odkládat nárůst peněz na obranu? Já si myslím, že si to nemůžeme dovolit. To, že ten nárůst byl nutný učinit okamžitě v tuto chvilku, protože bezpečnost této země, zkrátka priorita číslo jedna. Tak to aspoň čtu já v tomto směru. Takže někde se to ušetřit ty peníze musí a bude muset ministr školství a vláda řešit, nakolik jsme schopni s úsporami v oblasti školství přežít, aniž by to mělo dopad na kvalitu školství v této zemi. Pane dějiště, nemá pan Pospíšil pravdu? Není ta rovnice zkrátka neporovnatelná? Tak já mu platím tím, že s ním také souhlasím. A říkal jsem to v té větě první své, že určitě potřebujeme posílit obranyschopnost země. Ale víte, jak je to třeba tím tendrem na ty f 35. Za každou cenu se musí kupovat ta nejdražší technologie, když mnoho třeba vojenských expertů říká, že bychom vystačili s těmi Gripeny, že by to bylo levnější. Vláda si ani nenechala udělat tu nabídku, jo, rozumím všem těm věcem, že říkají, že přece jenom to není tak moderní atd. Spoustu vojenských expertů řekne, že by to stačilo. A tam byste třeba ušetřila peníze. Jasně, že já když budu z resortu armády, že budu chtít mít nejmodernější, nejmodernější technologie, stejně tak jako v IT, stejně jako ve všem, to je přirozené. Ale otázka, jestli skutečně třeba tady nešly ušetřit peníze a dát je třeba třeba do toho školství. Třeba. Pánové, posunu trochu list. Vy, obrátím list, vy jste oba kandidovali nebo budete kandidovat do Evropského parlamentu. Pan Pospíšil bude obhajovat svůj post. Když se podíváme na zadlužení ČR vůči HDP. Tak, máme to s otazníkem. Řekla jsem to za vás. Když se podíváme na české zadlužení vůči HDP, tak je stále relativně nízké. Řada ekonomů stále přibližuje, že standard v EU 84 %. Pane Pospíšile, existují podmínky, za kterých byste toleroval výší dluh vůči HDP? Máte pravdu. Ta míra dluhu vůči HDP je nižší než v jiných zemích, zemích západní Evropy. Problém ale je, jakým tempem se od doby COVIDu, od doby vlád Andreje Babiše zadlužujeme. Řekl to někde moc hezky. Pan Hampl, kterého považuje za jedno z předních ekonomů. Sice naše letadlo relativně vysoko, ale řítí se prudce dolů a ta rychlost pádu je rychlejší než v jiných zemích. A vezměte si jednu věc, je to zadlužení malé, velké. Je třeba říci, že příští rok tato vláda zaplatí 90 pět miliard korun pouze na obsluhu toho dluhu, to znamená pouze na úroky z toho dluhu. To je takový balík peněz. Pamatuji si dobu, kdy ta částka byla čtvrtinová, pětinová v době, kdy jsme ve vládě byli v rámci Nečasovy vlády. A dneska ta částka je tak obrovská, že to jsou, že to je rozpočet jednoho velkého resortu, jedno velkého ministerstva, kolik škol, km dálnic bychom byli postavit. Jinými slovy říci, nevadí to, nejsme zadluženi, zadlužíme se dále. Když to někdo říká hokej, ale musí tomu přiznat, jsme připraveni ročně vyhodit zbytečně desítky miliard korun pouze na úroky. Takže já žádným dluhem nesouhlasím. Chápu, že dneska moderním trendem, že každá demokratická země je do určité míry zadlužena, ale říkejme občanům i tebe, za jakou cenu, co musíme vynaložit na obsluhu dluhu. Takže já jsem pro to udělal maximum, pro to, abychom ten dluh snížili nebo aspoň aby dál nenarůstala. My jsme tady nemuseli více a více peněz vyhazovat na úroky. Letos je to osmdesát miliard, příští rok devadesát pět, patnáct miliard navíc, to tak je. Proč jsem se ptala, protože například ekonom Jan Švejnar razí teorii, že by toleroval takové dluhy, když to parafrázuji, ve chvíli, kdyby stát realizoval efektivní investice s nějakou vysokou návratností, tak pane Diviši, dokážete takové představit? Tak o tom jsem já tady mluvil. Pokud by byla skutečně vláda rozumná a měla velkou odvahu, tak když už jsme tedy roztočili takto velké deficity, tak já říkám, možná to mohl být poslední pokus a skutečně ty peníze dát do těch investic, strategických investic, inovativních projektů. A už se vám jmenoval konkrétní příklad, si to najděte, ICE, který třeba zarazil, ale určitě takových věcí bude víc. A k tomu 80 procentnímu zadlužení vůči HDP, to je pravda. Pak zase teda nechápu stranu to 9 a TOP 09 a jednoho z jejich vlastně lídrů do eurovoleb pana Niedermayera, proč trvají na přijímání eura ve chvíli, kdy je vidět, že ani ta Eurozóna neplní ta Masters k kritéria, z nichž jedno je právě šedesátiprocentní zadlužení? Určitě dobře, že to zadlužení máme, máme nižší, ale vlastně roztáčí se neuvěřitelná pila spirála a prostě nedává to vůbec smysl. To je vlastně dobrá otázka. Pane Pospíšile, je to stále tak vysoko na tématu dne přijímání eura ve chvíli, kdy budete kandidovat do Evropského parlamentu tzv. spolu, tedy s ODS a s KDU-ČSL? Pro TOP 09 je euro klíčovou programovou lodí. Ale prosím, nepleťme si národní politiku, evropskou politiku. Ono samo, že to vypadá, že euro souvisí s evropskými volbami a s evropskou politikou, ale o tom, zda euro v této zemi bude či nebude přijato, rozhoduje česká vláda a následně český parlament. Je to tedy vnitrostátní rozhodnutí a vidíte, že spoluvládne na české úrovni euro v tuto chvíli v zásadě, pokud jim neřeší a nezpůsobuje to kolizi nebo rozpad této vlády. Takže zní to lákavě, ale myslím si, že tři strany dokáží spolu solidně kandidovat a přitom nemusí mít společný názor na euro, které je vnitrostátním tématem. Nedával bych to úplně dohromady. Pane Diviše, je zdánlivě jednoduchá otázka, jak teď nastartovat českou ekonomiku? No, nastartovat českou ekonomiku, jak jsem říkal, vlastně udělat nějaká strategická rozhodnutí, strategické investice a vláda by jasně měla říci, co je český národní zájem, český národní zájem, která odvětví budeme dlouhodobě podporovat, v čem chce ČR být dobrá, protože pokud tady nebudeme mít finální výrobce českých produktů a služeb, tak se nikam neposuneme, jo, my se tady furt bavíme o HDP a v několika svých článcích pořád apeluji na to, že bychom se měli bavit o hrubém národním produktu, to znamená, co vyprodukují české firmy, čeští lidé, ať už doma nebo v zahraničí, protože to je to klíčové. Pokud tady budeme jenom spoléhat na zahraniční kapitál a ještě ty podmínky vzhledem ke Green Dealu. A mluvila jste o energetické krizi. Víte, že svobodní hodně brojí pro. Omlouvám 1 těm spalovacím motorům. Obyčejná odpověď. Stačí krátká. Co by byla ta jedna jediná věc, jak nastartovat ekonomiku? Co by byl ten národní zájem? No, určitě strategické, strategické investice. Já jsem mluvil třeba. Já, já jsem o tom mluvil v prezidentské kampani. Vlastně kdybychom to udělali, tak dneska jsme zabili dvě mouchy jednou ranou. Třeba obranné technologie, jo, já jsem mluvil o tzv. armádě. Dneska o to víc se to ukazuje jako naprosto strategická věc a máte tam IT, ve kterém jsme dobří, máte tam obranný průmysl, kde ČR taky hraje prim, tak to ještě třeba víc podpořit. Ale ať vláda vybere, ale ať hlavně něco dělá. Pane Pospíšile, má teď být priorita nastartovat ekonomiku, o čemž jsme tady hovořili, anebo se snažit udržet nebo zajistit lepší životní standard Čechům? Já si myslím, že vláda teď musela udělat nepopulární kroky a opět říkám, kdyby opozice předložila vlastní návrh, lepší návrh, tak určitě se o tom můžeme bavit. Ale ta neudělala nic a tato vláda prosadila konzervační balíček, to je nutnost a udělala to. A teď musí přijít druhý krok poté, co se stabilizují veřejné finance, a to je krok právě oživení, nastartování růstu. Odborníci o tom hovoří, vláda v té roli, v té věci může sehrát svoji roli. Například pokud vím, tak dneska jsem měl, pan premiér potkat se zástupci průmyslu, kteří chtějí prosadit kick a faktory u Plzně. To jsou investiční projekty, ve kterých se vláda může realizovat. Kdo může podporovat takové investice v ČR? A ty mají smysl. Podívej se třeba, jak Německo podporuje investice v oblasti polovodičů, investice z Asie, z Tchaj-wanu atd. A i my takové specifické, vysoce sofistikované investice s vysokou přidanou hodnotou bychom měli na našem území podporovat. Takže já doufám, že to vláda bude dělat. Teď řešila veřejné peníze, teď může přijít čas na posílení hospodářského růstu. Pánové, za malou chvíli poděkuji. Mluvili jsme o výdajích a také příjmech státu, tak tady jsou bližší čísla. Daňoví poplatníci příští rok zaplatí více než tisíc sedm set miliard korun. Spotřeba státu rychle roste. Výdaje za posledních deset let narostly o zhruba tisíc miliard korun. Příjmy rostou o poznání pomaleji. Vláda tvrdí, že předkládá odpovědný rozpočet, který pečlivě zvažuje, jak peníze daňových poplatníků utratí. Do rozpočtu státu přispějí zvýšenou zátěží skoro všichni. Firmy vyšší daní z příjmu, zaměstnanci znovuzavedením nemocenského pojištění. Zvedá se daň z nemovitosti, ruší se některé daňové výjimky a mění se daň z přidané hodnoty. To, co teda skutečně pocítí, je to, že tento rok za ně vláda zaplatila ten příspěvek na ty obnovitelné zdroje energie a přestanou platit. To jsou právě ty dotace, které se sníží. To, co platila vláda za občany, zvednou se jim ceny energií, všichni asi pocítí pro Čechy typické pivo, které bude přeřazeno, to čepované, do té nejvyšší sazby daňové. Přes polovinu výdajů tvoří sociální výdaje a výdaje na politiku zaměstnanosti. Pane Diviši, čeho vy se osobně bojíte po nástupu konsolidačního balíčku? Já osobně, tak jako občan, jak jsem říkal, vlastně někdo si toho Černého Petra vylosuje méně, někdo více. Já pořád se mi nelíbí, jak se tady řešila a řeší ta energetická krize a prostě pořád se nemůžu smířit s tím, když máme jednu z nejlevnějších výrob elektřiny, že platíme takové šílené peníze za elektřinu. Pane Pospíšile, má podle vás vláda plán b, pokud opět narostou ceny energií? Předpokládám, že ano. Minulý rok toto vláda řešila. Řešila to v době mnohem emocionálně vypjatější, kdy ceny začaly na počátku topné sezony výrazněji růst. Byli jsme schopni, a to jako výhoda, tady já musím chválit EU, v rámci spolupráce zemí v Evropě získat zásoby zemního plynu, nové přívody plynu z Holandska, z Polska, nové terminály, to je cesta, kudy do budoucna zajistit energii. Ve chvíli, kdy například nebude dostatek plynu, tak by dlouhodobě ten plyn zkrátka neměl zdražovat, jo, ta situace je opravdu jiná než na počátku ukrajinské krize nebo ukrajinské války nebo ještě lépe řečeno útoku Ruska na Ukrajinu. A já si myslím, že i přes určité třeba cenové výkyvy, které mohou nastat, tak dlouhodobě se do situace jako na počátku vlády nevrátíme. Máme totiž alternativní zdroje právě například pro zemní plyn. Pane Diviši, pan Pospíšil v tomto případě spoléhá mimo jiné také na EU. Tak jak to vidíte vy? Jak to vidím, tak tu akceschopnost, respektive neakceschopnost unie vidíme, vidíme na každém kroku. A on tady říkal o tom, že nesměšovat evropskou politiku s českou politikou, to úplně dobře nejde, byť samo technicky souhlasím, že třeba oru nerozhoduje europoslanec, ale to, jak jsme, jak jsme vlastně třeba v oblasti toho Green Dealu reagovali. Euro 7 jsme měli jsme ze stolu, protože prostě máme jinou strukturu ekonomiky než Němci a než Francouzi. Euro 7 jako z krátkodobého pohledu se může někdo říct, ano, pochválíme vládu za to, jak třeba konstatoval tady předseda svobodných Vondráček, že to není trest smrti, ale doživotí, že se o dali nějaký problém, respektive že to vlastně zase umocní tu elektromobilitu, protože teda nebude muset být nějaké jiné spalovací motory. Zůstaňme s dovolením, možná pane oděvěšiuté energetiky. Tak tam hodnotíte postavení Česka v rámci unie jak? Ne, tak zase upřímně to, že v té těžké situaci jsme zajistili nebo vláda zajistila ten plyn, to jsem několikrát hodnotil kladně, ale co se týká elektřiny, ta vláda prostě zaspala. Měla zastropovat ceny, ceny u výrobců, prostě nenechat to dojít takto daleko. České firmy i v tom automotive dneska krachují, jsou skupovány často německými firmami. Já se bavím s různými výrobci této oblasti a vlastně stane se, že už nám tady nebude patřit nic a nebudeme mít české výrobce, české producenty a potom s námi, nevím, co budeme dělat dál, potom s námi dáme asi nebo já pospíšilo. Když se vrátíme ještě k té energetice a nechám vás také zareagovat na pana Diviše, tak vy jste tady mluvil o tom, že česká vláda a pohotově zareagovala ve chvíli, kdy propukla válce, válka na Ukrajině, zareagovala na plynovou soběstačnost. Ale nehrozí tady podobná situace teď v souvislosti s vývojem konfliktu nebo války chcete v Izraeli, respektive na území Gazy? To mi kladete dobrou otázku, ale ještě dovolte jednu reakci na pana Diviše. Eura sedm, to je přesně příklad, kdy český ministr dopravy dal dohromady koalice, koalici zemí, která zablokovala ten nefunkční a destruktivní původní, podle někoho možná ambiciózní návrh Euro 7, který by vedl k poškození automobilového průmyslu v Evropě. Tady přece to je příklad toho, jak středně velká země, když je jakoby akční ministr, dokáže dát dohromady ostatní státy a zablokovat rozhodnutí, jo. Většina českých politiků na EU tady nadává, a když pak přiletí do Bruselu, tak tam dál nic neudělají. To byli mnozí ministři v minulých vládách atd. a za všechno může je Evropa. Ale tady je přece důkaz toho, že když ministr je akční, tak může to rozhodování Evropy výrazně ovlivnit spíše. Děkuji ještě. Prosím k té. Vašemu dotazu mi krátce. Ano, já chtěl na to reagovat, protože si myslím, že to byl úspěch opravdu pana, pana Kupky. A k té vaší otázce, samozřejmě, že konflikt, pokud se rozroste do světového nebo řekněme významného lokálního konfliktu, bude bohužel mít dopad na suroviny. Takže odpověď na váš dotaz je podle toho, zda konflikt se rozroste, do války se zapojí nedej bože třeba Hizballáh, pokynu Íránu atd., tak to už může mít dopad na ceny ropy a mezeni ceny zemního plynu na celém světě. Pokud ten konflikt zůstane lokální, pak si myslím, že dlouhodobě to mít vliv na ceny surovin nebude. Pane Pospíšile. Děkuji, děkuji pro ten, pro tuto chvíli, přeji vám hezký večer. Děkuji a přeji vám všem krásný večer, panu kolegovi do studia, všem divákům. Pane Diviše, na vás poslední otázka. Evropská komise zatím stopla podporu Gazy, nicméně tam dál proudí humanitární pomoc. Pro obnovu té finanční pomoci stačíme opravdu velmi stručně, máme Pánov finanční pomoci nejsem, protože nikdy není jisté, že se ty peníze nedostanou do rukou teroristů na nákup zbraní. Samozřejmě věcná materiální nebo lidská humanitární pomoc je naprosto v pořádku. Kandidát do Evropského parlamentu Karel Diviš. I vám děkuji, že jste tady byl. Děkuji za pozvání, hezký večer vám divákům i panu Pospíšilovi. Na dnešní peněženky je to vše, ale bude tady další zase. Zítra vás čekají hlavní zprávy. Na viděnou.

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ

Prezident Petr Pavel nepokračoval v tradici svého předchůdce Miloše Zemana a nepřišel se na úvod jednání Poslanecké sněmovny vyjádřit ke státnímu rozpočtu, nejdůležitějšímu zákonu země. Je to udivující o to víc, že se chystá vyzvat ke komplexnímu auditu fungování státních institucí a právě i státního rozpočtu. „Odváděcí manévr. Zrovna politické nastavení prezidenta je takové, že se neustále dovolává ‚hodnot‘, které jsou principiálně spojené s většími veřejnými výdaji. Rozhodně není pravičák, který by volal po nízkých daní. Tudíž jde jen o kouřovou clonu a vylepšování PR,“ říká pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová.

Zákon o státním rozpočtu je nejdůležitější zákon, jehož prostřednictvím vláda vykonává své funkce. Pro příští rok má být se schodkem 252 miliard korun, ale od vícero ekonomů zaznělo, že vláda s rozpočtem „kouzlila“, když část investičních výdajů ve výši 18 miliard, co měly být součástí státního rozpočtu, vyvedla do mimorozpočtového fondu, konkrétně do Státního fondu dopravní infrastruktury. Je tenhle laciný účetní trik, který má vládě dopomoci vykázat snahu o rozpočtovou konsolidaci, podobným projevem neúcty k zásadnímu zákonu, jako když se prezident Petr Pavel nedostavil za poslanci, když začali jednat o rozpočtu, což bylo samozřejmostí pro jeho předchůdce Miloše Zemana, který se navíc ve Sněmovně k rozpočtu vždy vyjádřil?

Úcta, neúcta… To jsou takové trochu prázdné pojmy, jsou to emoce. Státní rozpočet ale není o emocích, ale o faktech. Je mi úplně jedno, jestli někdo bude schvalovat rozpočet v kravatě, nebo v triku, jde o to, s jakými částkami ho schválí. A ty částky jsou špatně. Je taky jedno, jestli nějaké peníze označíme za součást rozpočtu, nebo za mimorozpočtový fond; jediné podstatné je, že o tyhle peníze se ze státních peněz víc vydá, než do nich přiteče. Zadlužení, které pak pocítíme na vlastní kůži, bude stejné.

Neúčast hlavy státu při zahájení jednání o státním rozpočtu mě udivila proto, že se Petr Pavel chystá vyzvat ke komplexnímu auditu fungování státních institucí a právě i státního rozpočtu. Co by měl takový audit přinést a čím si vysvětlit, že po něm volá zrovna tento prezident?

Odváděcí manévr. Zrovna politické nastavení prezidenta je takové, že se neustále dovolává „hodnot“, které jsou principiálně spojené s většími veřejnými výdaji. Rozhodně není například pravičák, který by volal po nízkých daní. Tudíž jde jen o kouřovou clonu a vylepšování PR.

Výbor pro ústavní záležitosti Evropského parlamentu odhlasoval dokument, jenž navrhuje členským státům zrušit právo veta a jejich další kompetence předat do Bruselu. Týká se agend obrany, zahraniční politiky, energetiky i dalších. „Vláda, evropští poslanci, celá zahraniční politika ČR musí od první minuty hlasitě říkat jasné ne a postupovat společně se spojenci,“ zareagoval místopředseda Sněmovny Jan Skopeček z ODS. Při veškerém respektu k němu, není to v téhle fázi už prohraná bitva?

My k tomu nesmíme přistupovat jako k prohrané bitvě. Umíte si představit, co kdyby svět při každém pokusu o agresi stáhl kalhoty a prohlásil, že se vzdává, protože to je předem prohraná bitva? Kdybychom se spojili my, Slováci, Maďaři – byla by šance. S Poláky po posledním výsledku voleb spíš nepočítám, ti jsou nyní nastaveni hodně proevropsky.

Za socialismu se do dárkových potravinových košů vedle atraktivního a mnohdy nedostatkového zboží přidávalo i to, o které zákazník jinak ani nezavadil. Tahle vzpomínka se mi vybavila při čtení diskusního příspěvku „Kdo chce volit ODS, nebude volit ultraprogresivistu Niedermayera, který v Evropském parlamentu hlasoval pro úplně všechny promigrační návrhy včetně návrhu na vysoké pokuty pro Česko za to, že nechce přijímat africké a arabské migranty“ pod článkem o společné kandidátce tří stran Spolu do eurovoleb. Protože dva preferenční hlasy toho moc nezmění, bude volba Vondry i volbou Niedermayera. Nepřipadá Vám také, že voliči ODS budou v pozici českého zákazníka za socialismu? Měli by „koupit“, nebo ne?

No, mně hlavně připadá, že tu dochází ke značnému nedorozumění. Voliči ODS totiž stále ještě z historických důvodů k ODS přistupují, jako kdyby se jednalo o pravicovou stranu. Tou ODS zcela jistě v době svého založení byla, dokonce byla pravicově konzervativní stranou. Postupem času se ale posunula doleva a k politickému liberalismu. Dneska už rozhodně není jako celek pravicovou stranou, byť v ní stále existuje třeba frakce Tea party, která odpovídá původnímu směřování ODS. To je ale strana ve straně. Takže k té vaší původní otázce, zda Niedermayera v rámci ODS brát, či ne: Dneska bych řekla, že Luděk Niedermayer do ODS perfektně zapadá. A pokud někdo chce pravici, musí jinam.

Před týdnem jste devítibodovou vizi TOP 09 „Česko musí zrychlit“ označila za rétorické bezobsažné cvičení. Krátce po ní představili na programové konferenci S láskou ke všem generacím své plány lidovci: Daňové prázdniny pro rodiny se třemi a více dětmi. Zakotvení nároku na dlouhodobé nájemní bydlení pro ty, kdo řádně platí nájem. Skončit se systémem „koupím, zmačkám, zahodím“ a více využívat systém vracení obalů a jejich nového využití. Zavést bonusy při platbě zdravotního pojištění za dodržování zásad zdravého životního stylu a znevýhodnit při sebepoškozování. Jsou pro vás tyhle konkrétní sliby přijatelnější než ty bezobsažné od prázdné „topky“?

Mám z toho husí kůži. Slyším v tom jasné cinkání extrémně levicové liberální rétoriky, což je paradoxní zejména ve spojení s těmi rodinnými akcenty, se kterými to nejde moc dohromady, protože jsou zase konzervativní. Vezměte třeba ten „nárok“ na dlouhodobé nájemní bydlení pro ty, kdo řádně platí nájem. Platit řádně nájem je povinnost toho, kdo si bydlení kupuje. To, s čím lidovci přicházejí, je ve skutečnosti oklešťování vlastnických práv. Pokud totiž někdo má „nárok“ na dlouhodobé bydlení, vy jako majitel bytu nemáte právo vyhodit ho, tedy máte omezená vlastnická práva. Bonusy a malusy ve zdravotnictví mi zase náramně připomínají čínské sociální kredity. A teď si kladu otázku čistě analyticky jako politolog: Koho si, probůh, lidovci myslí, že tímhle podivným mixem osloví? Vždyť to není ani konzervativní, ani liberální, je to, jako kdyby to uvařili pejsek s kočičkou. Mladé městské liberály tím rozhodně neosloví a starší moravské katolíky tím ztratí.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se začalo zabývat evropskou směrnicí, která má umožnit zaměstnancům zjistit u zaměstnavatele, jaká je ve firmě průměrná finanční odměna na stejné pozici včetně toho, jaká je u mužů a žen. Může převedení této směrnice do českého právního řádu přinést požadovaný efekt, jímž je boj proti nerovnému odměňování u mužů a žen?

Přinese to závist. Zaměstnanci bývají vše, jen ne racionální, pokud jde o náhled na jejich vlastní plat. Většina z nich není schopná pobrat, že jsou odměňování ne podle vzdělání, ne podle vynaloženého úsilí – ale podle nahraditelnosti, nebo podle finančního efektu pro firmu. Zkrátka podle jejich tržní ceny na trhu práce. A jakmile se začnou zaměstnanci mezi sebou poměřovat a dorovnávat, tak vlastně ničíme jejich tržní ocenění na trhu práce. Tedy trh práce přestává efektivně fungovat. Socialismus jak z praku.