Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Svobodní vědí, kde ušetřit 140 miliard pro státní rozpočet!

Svobodní vědí, kde ušetřit 140 miliard pro státní rozpočet!

Tisková zpráva, Praha, 18. 12. 2020

TZ: Rozpočet lze podpořit jen při snížení výdajů. Víme o 140 miliardách úspor pro příští rok a o 180 pro roky další.

Svobodní nedávno podpořili snížení daní prostřednictvím svého senátora Jaroslava Chalupského. Aktuálně nabízí souhrn škrtů ve státním rozpočtu ve výši 140 miliard pro příští rok a 180 miliard pro rok další. Kromě toho otevírají také debatu o rušení a redukci úřadů, zároveň tvrdí, že by bylo vhodné zahájit odluku některých státních podniků a neziskových organizací od státu.

„Pokud nebude snížení výdajů aspoň z poloviny úspěšné jako snížení daní, považujeme krátké rozpočtové provizorium za lepší řešení. Proto nabízíme ostatním parlamentním stranám návrhy na úsporu 140 miliard pro příští rok a 180 miliard pro rozpočty příští. Šlo by o přesun položek do položky „obsluha státního dluhu“. Nechceme ale zůstat jen u toho. Máme také ambiciózní plán na rušení a redukci 35 úřadů a odstátnění některých podniků i neziskových organizací, který jsme schopni provést v dalších třech letech,“ říká Libor Vondráček.

K plánu Svobodných jejich předseda dodává: „Výdaje na státní zaměstnance vzrostly za posledních 8 let o 75 %. To není pouze kvůli snaze vlády zalíbit se svým zaměstnancům, je to dlouhodobý trend, který souvisí se stále složitější legislativou a zavaděním stále více povinností pro státní úřady i soukromníky, které musí o to více státních zaměstnanců „hlídat“. Svobodní chtějí jít přesně opačnou cestou. Prosekání legislativní džungle a snížení daní se navíc historicky osvědčilo jako nejúčinnější nástroj pro vytvoření tlaku na snížení mandatorních výdajů státu.“

Svobodní nabízí pro rok 2021 souhrn konkrétních škrtů v celkové výši přesahující 139 miliard. Libor Vondráček ale přiznává, že nejde o originální dílo jeho strany: „Nestačí hledat řešení v jednom hlasování o státním rozpočtu, ale současná situace vytváří akutní potřebu najít už v něm dostatečný prostor k úsporám. Nůžky mezi těmi, kteří státní rozpočet živí a kteří jsou z něj živeni, se totiž v letošním roce nebývale rozevřely. Citelné omezení ekonomiky kvůli COVIDu nás tedy přimělo hledat inspiraci u ostatních parlamentních stran. Není možné začít škrtat až po volbách. Už včera bylo pozdě začít odtučňovat státní aparát. Proto jsme bezostyšně dali na jednu hromadu naše dlouhodobé plány i navrhované škrty poslanců Trikolory a ODS, se kterou v rámci senátorského klubu debatoval o nutnosti hledat úspory i náš senátor Jaroslav Chalupský.“

Právě Jaroslav Chalupský vystoupil minulý týden v Senátu k plánovanému daňovému balíčku a v patnáctiminutovém projevu přirovnal peněženku k reálnému nástroji výkonu „demokracie a svobody“.

„Vláda nám nachystala míč na penaltu a byla by škoda tu penaltu nekopnout,“ uvedl v závěru projevu, ve kterém se snažil vysvětlit, proč se připojí k podpoře snížení daní, které nakonec Senátem prošlo.

Tomu předcházelo zmínění několika položek z konkrétního seznamu Svobodných, kterými by se dalo ušetřit: „Jsou to ty různé inkluze, dotace, podpory na něco, slevy na jízdné, atd. Třeba ti studenti. V podstatě studenti žili na kolejích, nějak to fungovalo nebo si pronajímali priváty apod. Ve chvíli, kdy dostali tuhle pobídku, oni odhlásili priváty, začali doopravdy žít na těch kolejích, ale na těch skutečných kolejích, po kterých jezdí vlak, protože jim se vyplatilo jezdit Pendolinem tam a zpátky. Naplnili vlak a lidé, kteří jezdili do práce Pendolinem, zase začali jezdit autem prostě ve čtyřech, pěti lidech, protože už se do vlaku nevešli. Takže to jsou zrovna takové věci, které potom měly tyto konsekvence. Různé cukrování voličů, boj s klimatem, stavební spoření, neinvestiční transfery podnikatelům, atd. To jsou všechno věci, které by neměly být. Obecně ty dotace, to je taková rakovina toho tržního prostředí.“

Podrobné výpočty naleznete v příloze.

PhDr. Marek Hejduk, LL. M. MBA
tiskový mluvčí Svobodných

Příloha 1:

Navrhované změny k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2021 (ST 1067)

-139 030 430 535

kapitola

ukazatel

rozdíl

po změně

Pozn.

306 Ministerstvo zahraničních věcí v ukazateli 

Ostatní výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí

-1 000 000 000

5 026 792 514

Snížit rozpočet MZV. Příspěvky mezinárodním organizacím jsou kritizované i ve zprávě NKÚ, kde se zmiňuje jejich neefektivita a nejasný přínos pro ČR. 

306 Ministerstvo zahraničních věcí v ukazateli 

Příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím

-500 000 000

1 260 174 042

Snížit rozpočet MZV. Příspěvky mezinárodním organizacím jsou kritizované i ve zprávě NKÚ, kde se zmiňuje jejich neefektivita a nejasný přínos pro ČR. 

312 Ministerstvo financí

Výdaje na zabezpečení úkolů celní správy

-150 000 000

6 016 875 629

 

312 Ministerstvo financí

Výdaje na zabezpečení úkolů finanční správy

-1 000 000 000

11 961 669 154

Je třeba snížit výdaje na finanční zprávu. V současné době je pozastavená účinnost EET a Účtenkovky, na kterou se dříve nabírali nový zaměstnanci. Klesá ekonomická aktivita firem a živnostníků. Finanční správa je známa svými excesy a nadužíváním zajišťovacích příkazů nad rámec svých povinností. 

313 Ministerstvo práce a sociálních věcí

Aktivní politika zaměstnanosti

-2 103 595 900

0

Aktivní politika zaměstnanosti se skládá jak z dobrých politik (veřejně prospěšné práce), tak z investičních pobídek na tvorbu pracovních míst, dotací na dojíždění a dalších, které jsou zbytné či přímo škodlivé.

313 Ministerstvo práce a sociálních věcí

Dávky nemocenského pojištění

-3 000 000 000

40 100 000 000

 

313 Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ostatní výdaje organizačních složek státu

-1 800 000 000

15 633 809 462

 

313 Ministerstvo práce a sociálních věcí

Neinvestiční nedávkové transfery

-10 000 000 000

16 169 551 769

Upravit rozpočet MPSV. Položka neinvestiční nedávkové transfery ještě v roce 2016 tvořila cca 11 miliard, nyní je navrhováno 26. Proto je výrazná korekce ve výši 10 miliard opodstatněná, jedná se jen o návrat o 5 let zpět. 

314 Ministerstvo vnitra 

Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva vnitra a ostatních organizačních složek státu

-2 000 000 000

12 415 336 387

 

315 Ministerstvo životního prostředí

Ostatní činnosti v životním prostředí

-400 000 000

3 762 819 535

 

315 Ministerstvo životního prostředí v ukazateli 

Ochrana klimatu a ovzduší

-800 000 000

3 000 000 000

 

315 Ministerstvo životního prostředí v ukazateli 

Ostatní činnosti v životním prostředí

-1 000 000 000

3 162 819 535

 

317 Ministerstvo pro místní rozvoj

Ostatní činnosti resortu

-80 000 000

738 458 887

 

317 Ministerstvo pro místní rozvoj

Ostatní výdaje na regionální rozvoj a cestovní ruch

-7 000 000 000

20 888 625 927

Kritika míří jak na evropské dotace, tak na MMR. Dotace vedou k neefektivní alokaci zdrojů a zvýhodňování příjemců proti konkurenci.

321 Grantová agentura České republiky

Dotace jiným subjektům

-2 000 000 000

2 260 763 000

Hlavním motorem technologických inovací jsou soukromé subjekty, proto navrhujeme snížení veřejných prostředků určených pro vybrané, často spřátelené, firmy. Primární výzkum může být i nadále financován z veřejných prostředků, proto dochází pouze k mírné korekci rozpočtu Akademie věd.

322 Ministerstvo průmyslu a obchodu

Podpora podnikání

-3 000 000 000

23 500 000 000

Dotace pokřivují trh a pro příjemce zařizují neférovou konkurenční výhodu. V této situaci podnikatelům nejvíce pomůže zrušení superhrubé mzdy, které bude kompenzováno mj. snížením dotací a zlepšením konkurenčního prostředí.

322 Ministerstvo průmyslu a obchodu

Další činnost resortu

-250 000 000

2 239 881 659

 

322 Ministerstvo průmyslu a obchodu

Dotace na strategické investiční akce

-150 000 000

0

 

322 Ministerstvo průmyslu a obchodu

Výdaje příspěvkových organizací (PO) řízených ministerstvem

-150 000 000

425 000 000

 

322 Ministerstvo průmyslu a obchodu 

Dotace na obnovitelné zdroje energie

-11 500 000 000

21 500 000 000

Snížení dotací pro OZE. Výše tohoto ukazatele je v současné situaci nemorální, přínos dotací do OZE pro zlepšení životního prostředí neexistuje. Jedná se o plýtvání veřejnými prostředky.

327 Ministerstvo dopravy

Kompenzace slev jízdného

-6 000 000 000

0

 

327 Ministerstvo dopravy

Ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu

-1 600 000 000

8 793 507 806

 

329 Ministerstvo zemědělství

Podpora agropotravinářského komplexu

-4 000 000 000

36 412 016 621

 

329 Ministerstvo zemědělství

Ostatní výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost

-900 000 000

8 036 382 374

 

333 Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy 

Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací

-7 000 000 000

172 325 281 556

Zdroje lze ušetřit zrušením plošné inkluze.

333 Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy 

Vysoké školy

-2 800 000 000

22 811 676 980

Počet soukromých i veřejných vysokých škol je v České republice značně naddimenzovaný a z peněz daňových poplatníků jsou udržovány neperspektivní a někdy značně obskurní obory bez reálného uplatnění.

333 Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy 

Výzkum, experimentální vývoj a inovace

-2 000 000 000

18 604 634 851

Počet soukromých i veřejných vysokých škol je v České republice značně naddimenzovaný a z peněz daňových poplatníků jsou udržovány neperspektivní a někdy značně obskurní obory bez reálného uplatnění

361 Akademie věd 

Výdaje celkem

-1 000 000 000

5 769 651 580

Hlavním motorem technologických inovací jsou soukromé subjekty, proto navrhujeme snížení veřejných prostředků určených pro vybrané, často spřátelené, firmy. Primární výzkum může být i nadále financován z veřejných prostředků, proto dochází pouze k mírné korekci rozpočtu Akademie věd.

362 Národní sportovní agentura 

Dotace do oblasti sportu

-1 000 000 000

5 798 243 296

Zrušení dotací profesionálnímu sportu.

377 Technologická agentura ČR

Dotace jiným subjektům

-2 000 000 000

2 693 863 600

Hlavním motorem technologických inovací jsou soukromé subjekty, proto navrhujeme snížení veřejných prostředků určených pro vybrané, často spřátelené, firmy. Primární výzkum může být i nadále financován z veřejných prostředků, proto dochází pouze k mírné korekci rozpočtu Akademie věd.

398 Všeobecná pokladní správa

Vládní rozpočtová rezerva

-1 000 000 000

5 525 058 449

 

398 Všeobecná pokladní správa

Ostatní výdaje

-1 500 000 000

6 528 874 218

 

398 Všeobecná pokladní správa 

Stavební spoření

-4 200 000 000

0

Zrušení státní podpory u stavebního spoření u nově uzavřených smluv, kapitálový trh nabízí lepší možnosti.

Změna všech kapitol 

Snížení prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci v OSS a PO

-16 799 791 103

223 197 224 660

 

Změna všech kapitol 

Výdajová položka  51 Neinvestiční nákupy a související výdaje

-22 566 501 879

100 426 372 528

Vyhlásit stop stav na přijímání nových státních zaměstnanců. Stát přitom plánuje najmout dalších 7 tisíc zaměstnanců. Efektivata úředníků je nízká.

Změna všech kapitol 

Výdajová položka 521 Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům

-10 890 699 989

43 562 799 957

 

Změna všech kapitol 

Výdajová položka 522 Neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím

-1 669 641 664

15 026 774 979

 

345 Český statistický úřad

345 Český statistický úřad

-1 000 000 000

929 632 196

Snížení výdajů.

 

Zrušení dotací politickým stranám

-1 220 200 000

0

 

 

Dodatečný výnos na spotřební dani (v případě zrušení povinnosti přimíchávání biopaliv)

-2 000 000 000

0

 

 


 

Příloha 2: 

Další možné úspory

-41 052 045 044

kapitola

ukazatel

rozdíl

po změně

Pozn.

349 Energetický regulační úřad

 

-318 848 000

0

 

333 Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy 

Zrušení 9. třídy

-20 000 000 000

0

Mnoho lidí vychodilo 8 tříd a nejsou ani chudší ani méněcennější.

334 Ministerstvo kultury

bez státního fondu kinematografie

-4 011 040 475

11 007 870 855

 

334 Ministerstvo kultury

Státního fond kinematografie

-1 007 870 855

0

 

398 Všeobecná pokladní správa

Odvody do rozpočtu Evropské unie

-15 714 285 714

39 285 714 286

2/7 výdajů do eurofondů a 2 roky krize by měli vést ke snížení rozpočtu EU o 2/7, včetně platů

 


 

Příloha 3:

Přes 70 miliard korun ročně ušetříme díky zrušení a reorganizaci dalších 35 zbytečných úřadů. Následkem toho bude uvolněno přes 7000 pracovníků z těchto úřadů, kteří si v době nízké nezaměstnanosti jednoduše naleznou uplatnění v soukromém sektoru.

Součástí úsporného plánu uskutečnitelného v horizontu tří let může být ideálně také odlukou neziskových organizací a státních podniků od státu.

Úspory přes 70 miliard dosažitelné do tří let – rušení dalších 35 úřadů nad rámec již zmíněných, jejich reorganizací a odlukou neziskových organizací a státních podniků od státu.

Organizace

CENIA, česká informační agentura životního prostředí

Centrum dopravního výzkumu

Odbor ministerstva: Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám

CERMAT (Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání)

CzechInvest (Agentura pro podporu podnikání a investic)

CzechTourism (Česká centrála cestovního ruchu)

CzechTrade (Česká agentura na podporu obchodu)

Česká exportní banka

Exportní garanční a pojišťovací společnost

Grantová agentura České republiky

Institut umění – Divadelní ústav

Kancelář veřejného ochránce práv

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

Národní ústav lidové kultury

Národní vzdělávací fond

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání

Rada vlády pro lidská práva a menšiny

Správa státních hmotných rezerv

Státní energetická inspekce

Státní fond rozvoje bydlení

Státní fond životního prostředí České republiky

Státní úřad inspekce práce

Státní zemědělský intervenční fond

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů

Ústav územního rozvoje

Ústav zemědělské ekonomiky a informací

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Vinařský fond

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí

Výzkumný ústav zemědělské techniky

Výzkumný ústav živočišné výroby

Organizace

Intergram

OSA (Ochranný svaz autorský)

Česká pošta

České dráhy

ČEZ

Česká televize

Český rozhlas

ČTK

 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

A avizovaná dvojice už je se mnou ve studiu. Já tady vítám Johannu Nejedlovou,

pěkný večer. Pěkný večer vám i divákům. A zdravými Matěje Gregora. Pěkně. Dobrý. Děkuji za pozvání. Tak, ale začnu s dovolením dámou a vrátím se k jednomu tématu, které bude velmi žhavé, bude zítra

probírané ve sněmovně, protože se tam uskuteční mimořádná schůze a řeč bude o migračním paktu. Já jenom připomenu, že ten prošel minulý týden Evropským parlamentem, míří znovu na Radu

ministrů a opozice jasně říká, že ministr vnitra Vít Rakušan by ho měl odmítnout. Naposledy jsme se hlasování zdrželi. Jaký je váš postoj? Já bych předně chtěla

říct, že velmi dobře, že žijeme ve státě, ze kterého ještě nikdo nikam nemusí utíkat, ale měli bychom chápat to, že jsou lidé, kteří ze svých států uprchnou

musí. My jako zelení, možná překvapivě jsme taky proti tomu migračnímu paktu, ale z úplně jiných důvodů než ostatní. My jsme přesvědčeni o tom, že je nastavený tak, že nám nepomůže

řešit migraci, nepomůže migrantům a zásadně zkomplikuje jejich situaci. Je tam spousta výjimek z výjime, což znamená, že třeba

ty příchozí azylanti nebudou moct projít sami tím řízením a budou potřebovat pomoc. Nelíbí se nám, že budou drženi v detencích. Někdy to může vypadat, podle

toho, jak jsme to zkoumali, že tam můžou být až roky. To není výhodný pro nikoho. Nás to stojí peníze. Pro ně je to podle mě nehumánní. Ale jsem přesvědčena o tom, že hlavní problém je

v tom, že tady teď máme spoustu politiků a političek, kteří místo toho, aby řešili naše reálné problémy, který nás v Česku a v Evropě trápí, tak zvedají

nenávist vůči migrantům, Rose míchávají rasismus, xenofobii, náboženskou nesnášenlivost. Věc, která je

prostě přirozená. To, že jsou státy, ze kterých lidé musí uprchnout a my bychom jim měli pomoct a postarat se o to, aby byli dobře integrovaní, takto neřeší a místo toho prostě jenom na to

já si půjčím tu první část. Vy byste byli proti, ale z jiných důvodů, než je v tuto chvíli většina politiků. Doplním, že podobný postoj zastávají třeba Piráti v tuto chvíli, pane Gregore. Svobodní, tuším,

by byli také proti, ale z opačných důvodů. My jsme čekali, než se to schválí, abychom viděli tu konečnou podobu, s jakou to vlastně půjde do toho finálního tažení. A naprosto mě vykolejilo,

že Vít Rakušan, který sliboval, že by v tom migračním paktu měla být výjimka pro ČR z důvodu toho, jak jsme přistupovali k invazi na Ukrajinu a k začlenění ukrajinských uprchlíků, tak

lhal, protože žádná výjimka tam není. A tady toto mi teď visí jako obrovská otázka, na kterou doufám, že dostaneme odpověď v té zmiňované sněmovní schůzi, aby na ministr vnitra takto lhal mi jako Svobodní

jsme samozřejmě proti a myslím si, že když chceme argumentovat proti migračnímu paktu, tak určitě není třeba rozpoutávat nějakou nenávist. My vidíme, že ta integrace těch uprchlíků v těch západních zemích, které do

toho šly dříve, dlouhodobě nefunguje. Můžeme se podívat na vyšší kriminalitu, na problémy ve školství v Německu, ve Francii atd. migrační pakt bude velký problém jak pro ty země, tak pro ty uprchlíky.00:08:10

Právě proto, že se EU opět snaží ovládnout azylová řízení 27 členských zemí a snaží se za ně rozhodovat, kdo kde půjde, kolik kdo zaplatí,

jakému budou dány sociální jistoty. A takový moloch pochopitelně nejde utřídit. A mě pro mě překvapuje to, že stejné chyby jsme viděli v roce 2016, že opět selhalo migrační řešení

a EU, která měla téměř deset let na to přijít s nějakým novým řešením, s ochranou vnějších hranic, tak by se nám to líbilo ve Svobodných. Tak zase přišla s něčím, co nařizuje, kolik kdo má přijmout a kolik

má kdo platit. A to je škoda. Změní dynamiku. Zůstanu u vás. Vy jste hovořil o těch kvótách a té výjimce tedy tady je spor o to, nakolik má Česko mít výjimku, protože v tuto chvíli má zhruba tři procenta jaksi

migrační kvóty splněné tím, že jsme přijali uprchlíky z Ukrajiny. Tak vy potřebujete nějakou další definici a do jasně ní vlastně té výjimky nebo toho konstatování

kolem kvót. Mě naprosto udivuje, že se v roce 2024 bude ČR někoho ptát, kolik může a nemusí přijímat migrantů na základě nějakých kvót. Já mám zato, že ČR je pořád suverénní země, která si může sama rozhodovat o tom, kolik lidí přijme, za jakých podmínek, jaké jim nabídne sociální podpory. A přece nepotřebujeme EU, aby nám říkala,

kolik migrantů máme nebo nemáme přijímat, za jakých podmínek. Takže abych ty kvóty vymazal úplně, celý migrační pakt společně s ním. Máme být víc suverénní, nebo víc integrovaní? Toto byl přesně příklad toho, co jsem říkala. Máme nějaký jiný podstatný problém, který bychom měli řešit a nestrašit uprchlíky? My víme, že český, slovenský, evropský firmy potřebují zaměstnance,

máme tady a chybí jim. Máme tady možnost dobře integrovat lidi, kteří utíkají a potřebují pomoc. My můžeme pomoct, můžeme dohlédnout na ten integrační proces a můžeme z toho, že sem přišli, ve výsledku všichni, benefit. Ovad jde ale o to, abychom se koukli na to, kde jsou problémy a napravili Jeanne. Ne jako nadávali na to, že jsou

lidi, kteří potřebují utéct a snažili se tady stavět nějaké zdi, které nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Pojďme po té ekonomické podstatě. Já si půjčím argument hnutí ANO, které se

mimo jiné bude ptát, nakolik máme dostupný detenční zařízení a kolik případně bude stát vybudování dalších. To je jeden z ekonomických prvků. Znáte odpověď? No, my především říkáme,

že ty lidé nemají chodit do detenčních zařízení, protože za nás třeba to ten migrační pakt říká. Není správné, aby malé děti byly zavřený v něčem, co připomíná vězení. Myslíme si, že by měl být rychlý proces. V ideálním případě. My bychom chtěli, aby ti lidé mohli žádat o humanitární výzva už

v zemích svého původu, tudíž by je buď dostali nebo nedostali a nemuseli jsme řešit, jestli budou v nějakých detencích, protože by sem přicházeli především lidé, jejichž pobyt

už byl schválen. Což je ale něco, s čím ten migrační pakt, s kterým vy nesouhlasíte, vlastně počítá. Víte, ono je to hrozně těžké takto říct, s čím počítá nebo nepočítá právě

v tuto chvíli, kdy jsme teď zjistili, že některé výjimky, které měl obsahovat, obsahovat nebude. Teď bude taky dlouhá diskuse, kdy se k tomu budou ty národní státy vyjadřovat, takže já bych ještě v tuto chvíli počkal, jaká bude konečná verze

toho paktu. A já bych jenom zareagoval na jednu věc. Když chce někdo v ČR pracovat, tak se dají vyřídit věci, jako jsou pracovní víza a hlavně my jsme v posledních dvou, třech letech přijali zhruba 300 – 400

tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A toto je věc, která bude trvat deset let, dvacet let, než uvidíme, jak se to povedlo, jak se začlenilo, jak si na to zvyklo školství. A v tuto chvíli bych byl velice opatrný k tomu, abychom

nějakými kvótami k tomu šli. Navíc ten migrační pakt, a to je podle mě velký problém, on vlastně říká, že když nějaká země toho migranta přijme, tak on odsud vlastně nemůže pryč. A vzniknou tady situace, kdy někdo,

kdo chtěl třeba nejčastěji do Německa, do Francie, do těch zemí, které jsou známy tou velkou sociální podporou těch příchozích migrantů, tak on může skončit v ČR, bude mít nárok na sociální podporu pouze

tady a my tady budeme mít lidi, kteří tady vůbec vlastně nechtěli. A to je problém, se kterým můžeme mít. Nebo vidíte, že ten problém už tady opravdu je, že to riziko tady je. Jak se můžu dál zopakovat,

jestli. Vy hovoříte o tom, že tady zůstanou desítky, nebo zmiňoval jste problém, že by tady zmiňovali, zůstávali takoví lidé, ale vidíte ten problém? Ano. V minulé migrační vlně, tak tady byli

lidi, kteří byli, kteří byli z íránské skupiny a potom se vrátili zpátky a mohli třeba jít do jiné evropské země. Migrační pakt ale říká, že kdo přijde do ČR, nebo řekněme to na rovinu, bude přidělen

do ČR, což mě taky připadá nehumánní, tak on nebude mít nárok na jinou sociální podporu v žádné jiné zemi EU a bude tady muset zůstat, nebo bude muset jít do té země, ze které teda on z nějakých

důvodů odešel. Takže to je za mě absolutní nesmysl. Já se tady shodnu v tom, že bychom neměli nutit lidi, kteří utíkají ze svých zemí, být ve státě, ve kterém být nechtějí. Rozumím

že třeba chtějí tam, kde už mají nějakou komunitu a můžeme jim dát nějakou pobídku, aby chtěli jít do Česka, ale neměli bychom je k tomu nutit. Ale nejzásadnější je to, že vy tady

tvrdíte, že je tady nějaký obrovský problém s migrací. My jsme přijali šest milionů lidí z Ukrajiny v celé Evropě za poslední dva roky. Ten migrační problém, o kterém tady mluvíme, je00:13:00

200 tisíc lidí ročně, který přicházejí tou jižní a středozemní cestou. Neporovnatelný čísla. Ten problém je vlastně jako marginální, když se podíváme na to, kolik těch lidí00:13:10

přichází. A to, co vy říkáte a co říkají ostatní politici, je prostě strašení a není to správný. Pojďme ještě jednou k té ekonomické podstatě. Vaše reakce? Já se na to musím zareagovat.00:13:20

To není strašení lidmi. Já vím, že asi máme nějakou vizi, nebo vy máte nějakou vizi, jak chcete začleňovat lidi, ale prosím, podívejme se na ten západ, podívejme se do toho Německa, podívejme se do té Francie.00:13:30

To není, to není žádné strašení. Pojďme si konečně přiznat, že opravdu začleňování lidí z Blízkého východu, afrických migrantů přineslo Evropy opravdu obrovské problémy, zvýšenou kriminalitu,00:13:40

ty lidi se nedaří začlenit, často třeba ani dodneška neumí jazyk. Vznikají ghetta v celé západní Evropě. Paní Nejedlová, nechci tady jako vyvolávat žádné silné emoce vůči vám, ale opravdu, jestli o tom chcete mluvit, běžte00:13:50

se tam podívat, jsou to věci na. Děkuji. Za chvíli, za malou chvíli. Dám příklad právě na těch Ukrajincích. Ale ještě jeden ekonomický rozměr a vrátím se k té mimořádné schůzi hnutí ANO, které zároveň bude diskutovat00:14:00

o tom, nakolik se máme v rozpočtu připravit na to, že budeme muset platit právě za výjimku, pokud jde o přijímání nebo ne přibývání uprchlíků? Máme se vyzbrojovat v rozpočtu00:14:10

teď už dopředu, že se vyplatíme z té případné kvóty, pane Gregore? No tak pokud nám EU samozřejmě dá vybrat mezi nějakou bezpečností ČR, ať už je to v otázkách kriminality00:14:20

nebo zdravotnictví nebo stabilního školství anebo se vyplácet, tak je to taková trošku Sofii na volba, kdy já úplně nevím, na kterou stranu se v tuto chvíli přiklonit a já doufám, že vláda vezme rozum do hrsti a00:14:30

tak jako před volbami koalice spolu slibovala, že nebude uvrtá vad ČR do migračních paktů, do zákazu a tak se k tomu postaví čelem, ten slib dodrží a prostě to nepůjde. Takže v tuto chvíli to nezáleží00:14:40

úplně na hnutí ANO ani na té mimořádné schůzi, ale na vládě, jak se k tomu postaví. A bohužel toto nejde predikovat, protože vidíme, že ministr vnitra Rakušan už jednou o migračním paktu prokazatelně lhal.00:14:50

Paní Nejedlová, jak by se k tomu měla vláda postavit? Já ještě jednou můžu jenom zopakovat, že jsou tady lidé, kteří potřebují utéct ze své země. My můžeme nastavit dobře integrační,00:15:01

dobře integrační postup tak, aby byli pro Evropu a Česko přínosem, protože tady máme firmy, které si stěžují, že nemají dostatek zaměstnanců. Můžeme00:15:10

z toho všichni těžit, anebo můžeme strašit, vyvolávat nenávist místo toho, abychom řešili reálné problémy, který tady v Česku i v Evropě máme. Tak já teď půjdu k těm datům. Vy jste tady00:15:20

hovořil o Ukrajincích, tak já připomenu, že podle Ministerstva vnitra státy se na začátku letošního roku za první čtvrtletí poslal na dávkách Ukrajincům 0,9 desetin miliardy korun. Na00:15:30

druhou stranu ti pracující, kterých je převážná část, do rozpočtu, do naší státní kasy odvedli o miliardu víc, než je ta zmiňovaná částka, tedy téměř dvě miliardy. Tak je to přínos00:15:40

migrace nebo není? Já jsem o tom nedávno tady diskutoval právě v tomto pořadu, že to se ukáže dlouhodobě, jaký přínos to je. Ale samozřejmě to začleňování migrantů z Ukrajiny je mnohem00:15:50

lehčí, protože ukrajinština je slovanský jazyk podobně jako čeština. To znamená, já jako učitel jsem také pomáhal se studiem těch dětí. Bylo to šikovné, bylo tam vidět zájem a ono skutečně řada těch Ukrajinců v ČR00:16:00

opravdu pracuje. Budou přínosem pro státní rozpočet? Samozřejmě. My už dávno předtím, než začala agrese na Ukrajině, tak jsme viděli, že české zdravotnictví má personální nedostatky, že se to propisuje do školství.00:16:10

A právě tady musíme být opatrní, abychom právě v době, kdy začne těch 300 tisíc lidí se rozhodovat, jestli v té ČR zůstanou, nebo se v případě ukončení konfliktu vrátí zpátky na Ukrajinu, případně00:16:20

kdy to vůbec bude. Takže tady uvidíme za dlouhé roky. Jak říkám, to je otázka na desítky let, jak se to povedlo. Ale samozřejmě zatím můžeme říct, že ta integrace těch Ukrajinců je mnohem úspěšnější, než00:16:30

by byla, než by byla integrace stejného počtu lidí, kteří by přišli z úplně jiného kontinentu, úplně jiné, z úplně jiné části světa. Paní Nejedlová, když vy hovoříte o další integraci,00:16:40

jak tedy tyto lidi namotivovat, aby zůstali a skutečně zůstali za prací a jiným životem? My víme, že ty lidi sem přicházejí a chtějí se tady jako uplatnit00:16:50

na trhu práce, nechtějí sedět doma nebo být zavřený v detenci. My musíme umožnit přístup na ten pracovní trh, což často právě ti azylanti nemají, takže se ani integrovat nemůžou. A00:17:00

musíme jim pomoct tím, aby rozuměli naší řeči a aby znali ty naše zvyklosti a pravidla dodržovali. Na tom se asi všichni shodneme. Když tady někdo00:17:10

je, tak musí ty pravidla znát a musí je dodržovat. Potřebuje k tomu jenom to, abychom mu vysvětlili, jaký ta pravidla jsou a nakolik je toto ekonomicky náročné. Já00:17:20

na to nemám žádnou kalkulaci, ale rozhodně vím, že když ty lidi přivedeme a budou tady pracovat, takto výhodné nakonec bude. Pane Gregore. Jo, tak jako tady je třeba hlavně říct, že ti00:17:30

Ukrajinci tady přišli bez jakéhokoliv migračního paktu a EU nikomu nenařizovala, kolik má nebo nemá přím od lidí z Ukrajiny. A samozřejmě je rozdíl, když se tu znovu bavíme o lidech, kteří tu chtějí přijít za rodinou,00:17:40

chtějí tu přijít za práci, můžou využívat už platných azylových zákonů ČR, azylové řízení, požádat si o občanství, případně přes rodinného příslušníka, případně pracovní vízum.00:17:50

Ale to, co EU chce způsobit tím migračním paktem, tak to nebude jenom ekonomicky náročné, ono to bude hlavně opravdu ohrožení bezpečnosti ČR. A to není strašení, protože skutečně tady půjdou lidi,00:18:00

kteří tady nechtějí být a přijdou tady ze zemí, které se v západní Evropě ukázaly, že opravdu nejsou schopni se integrovat do té Evropy. Prosinci víme. Není ten český prvek moment, kdy na sebe00:18:10

ukázat a říct, podívejte se, my jsme to zvládli, jsme inspirací. U západu ČR. Myslím teď v té integraci Ukrajinců. Ano, ale my se bavíme o integraci Ukrajinců, což je sousední země,00:18:20

což je sousední země Slovenska. Je to země, která je opravdu stovky km vzdušnou čarou. Pro ty lidi je lehčí naučit se jazyk. Často už tady někoho z příbuzných měli. Řada Ukrajinců už tady měla funkční organizace,00:18:30

protože přes pracovní agentury tu řada Ukrajinců pracovala. Ale tady se bavíme lidí ze zemí třetího světa, z Afriky, případně z Blízkého východu. A tam prostě na tom západě vidíme, že je to obrovský průser.00:18:40

A i když to nejde tak vidět, jak ho to třeba jde vidět v těch zemích, tak je to obrovský průser. Já tady zmíním, že se. Pak problém. Tam se máme škatulkovat? Ale. Pardon.00:18:50

Gory. Například Stockholm, byl vyhlášený stav teroristické nouze právě kvůli těm ghetům. A to je něco, čeho my tady čelíme. Pokud to bude migrační pakt a budou tu proudit tisíce, desítky tisíc lidí. Posuneme00:19:00

v té. Diskuse a máme tedy škatulkovat? Vy si myslíte, že lidi z Afriky jsou nějaký horší lidé, nebo co tím myslíte? Když říká já i hrozbou nebo. Prosím. U00:19:10

naučí. N. Nepodsouvejte mi něco, to jsem vůbec neřekl. Já jsem pouze řekl to, žena i na západě Evropy vidíme, kam tady toto dospělo. Vidíme, jaký byl ten konflikt těch lidí, kteří přišli z úplně jiné kultury.00:19:20

Vznikly tam ghetta, na školách se někteří učitelé v Německu bojí učit. Já nevím, proč to je, ale vidím, že to tady je. A pokud vidím, že někdo chce podobná migrační pravidla dát do ČR, tak je to prostě hloupost.00:19:30

Německo, Francie a další země si tu migrační krizi vyvolaly sami. Němečtí politici říkali, pojďte k nám, my to zvládneme. A s tím čelí. ČR tady tento zájem nemá. Máme tady momentálně 300 tisíc lidí,00:19:40

kteří přišli z Ukrajiny. Ti můžou úplně v pohodě momentálně tady pracovat, co tady začlení. Žádné velké problémy tady nemáme a já prostě nevidím důvod, proč dávat Brusel. Kdo00:19:50

tam na vás s dovolením navážu, vrátím se ještě jednou k tomu pracovnímu trhu a také k těm ekonomickým výhodám. Další kandidátka do Evropského parlamentu Danuše Nerudová už v roce 2022 odhadla, že Ukrajinci,00:20:01

kteří zde zůstanou za prací, by mohli na důchodovém pojištění odvézt až 13 miliard korun. Tak je to možná díra, kterou jsme vlastně schopni zalepit právě v tom penzijním systému.00:20:10

No, nám bohužel, jak to tak vypadá, nezbývá nic jiného, než pracovat s tím, že do Česka a do Evropy přijdou lidé, kteří hledají novou příležitost. Naštěstí00:20:20

jsme kontinentem, kde se lidem stále ještě daří. Někteří lidé utíkají z nebezpečí, někteří lidé sem chtějí prostě přijít žít z jiných důvodů. A my bychom00:20:30

prostě měli vše udělat všechno proto, aby to pro nás byla výhoda a abychom z toho mohli těžit. Máme tady prostě nízkou porodnost. Je00:20:40

to i selhání třeba rodinné politiky a podpory žen, ale dlouhodobě se ukazuje, že jedním z těch způsobů00:20:50

řešení je prostě migrace. Jsou migranti řešením důchodového schodku, pane Gregor? Ten důchodový schodek nevznikl náhodou. Ten důchodový schodek vznikl, protože ten důchodový00:21:00

systém je prostě postavený na špatných základech. On prostě nepočítá s tím, že ta porodnost může a nemusí kolísat. A vidíme to právě v té velké generaci Husákových dětí, kdy ta porodnost těchto lidí00:21:10

v době, kdy dospěli, byla prostě řádově nižší, a proto tu vůbec nějaký důchodový problém dneska je. A my, pokud chceme, aby se tato krize neopakovala, nechceme každých dvacet let ob jednu generaci zkrátka lepit00:21:20

díry v důchodovém systému tím, že budeme uměle zvyšovat poptávku po migraci, tak my prostě ten systém musíme předělat. U nás se tomuto tématu ve svobodných věnuje ekonomka Markéta Šichtařová. Ta například přišla00:21:30

s určitými. To jsem se s opuštěním. Pane Gregor, na to jsem se neptala. Já se ptám na to, zda těch 13 miliard je něco, z čeho se dá čerpat, na čem se dá stavět, zda vlastně vynakládat podobné analýzy jako00:21:41

naděje důchodového systému. Víte, víte, pokud budeme počítat s tím, že migranti přinesou 13 miliard do důchodového systému, tak musíme počítat, že ti migranti přirozeně přinesou vyšší výdaje, ať00:21:50

už je to v tom oblasti zdravotnictví, v oblasti školství, v oblasti, v oblasti úřadu. Takže toto prostě není řešení a paní Nerudová je bohužel známá tím, že i když je má profesorů ekonomie, tak ji vůbec nerozumíte.00:22:00

Norové, to nevychází panně. Ale jakoby opět podle mě jako nepřemýšlíte nad tím, co jsou naše reálné problémy. Nám tady chybí lékaři. Lékaři jsou bohužel už často00:22:10

v důchodovém věku. Nemáme dostatek mladých lékařů. Potřebujeme přivést nové lidi, kteří budou dělat tuto práci. Těch profesí, které je potřeba obsadit lidmi, kteří tady prostě nejsou,00:22:20

je mnoho. Jsou to třeba pečovatelé, jsou to zdravotní sestry. A my potřebujeme nějakým způsobem tady tu situaci vyřešit a nevyřešíme ji tím, že budeme nad tím problémem00:22:30

zavírat oči a čekat, až se někde narodí. Přiznává, že konkrétně například u lékařů se nedaří nostrifikovat dané dokumenty, že se nepohybují00:22:40

Ukrajinci třeba v podobném systému jako čeští doktoři, že často chybí právě ta jazyková motivace. Je tam jazyková bariéra, ale se to podařilo vyřešit za uplynulé dva roky. Je to problém,00:22:50

který se dá vyřešit. Bohužel naši politici a političky v tomto selhali. Já jsem ten problém viděla už rovnou, když jsem, ti lidé přicházeli. Oni měli rovnou00:23:00

začít absolvovat vzdělávání jazyce tak, aby se dorozuměli. Měli jsme se vynasnažit, aby mohli pracovat ve své profesi, abychom co nejdřív uznali tu jejich kvalifikaci00:23:10

a využili jsme nejvíc ten jejich potenciál. Bohužel to v části, u části těch lidí dopadlo tak, že dělají nekvalifikovanou práci nebo práci, na kterou nevyužíváme00:23:20

jejich kvalifikaci. A dopadlo to tak, že bohužel některým lidem, kteří v Česku žili před tím, tu práci sebrali. A ti lidé jsou teď pochopitelně rozčílený00:23:30

a jsou naštvaný na tu, na tu část těch Ukrajinců, kteří sem přišli a je to z mého pohledu chyba toho, jak se k té situaci postavila naše vláda a jak tu situaci nezvládl.00:23:40

Uzavřeme téma migrace. Poslední otázka tímto směrem, pane Gregore, nezvládla tedy situaci česká vláda, nebo zvládla a nezvládla ji EU? V oblasti čeho? V oblasti migrace případě? No tak v oblasti00:23:50

migrace se to prostě nedá říct, protože pokud se bavíte o tom ukrajinském přílivu 300 tisíc lidí, tak to prostě ukáže čas. Já ze své zkušenosti v Moravskoslezském kraji můžu říct, že koordinaci těch00:24:00

center, která pomáhala i s tou integrací, tak to prostě nezvládli, protože nekomunikovali, neměli instrukce a ti lidi často pracovali na kolenou. Takže za mě tady v tomto ohledu to určitě nezvládli. Ale to, jak00:24:10

to bude vypadat v ČR a jaký bude ten důsledek, to prostě ukáže otázka dalších, dalších několika vlád, takže to není otázka jenom této vlády. Završím téma migrace, další klíčové téma do evropských00:24:20

voleb bude také Green Deal, alespoň to ukazuje průzkum mimo jiné společnosti STEM Mark. Paní Nejedlová, změní se podle vás po těch červnových volbách nějak zásadně poměr sil v Evropském parlamentu,00:24:31

který zároveň přepíše přístup ke Green Dealu? Samozřejmě neumím odhadnout, jak prostě volby dopadnou. A co můžu říct, je to, že je chyba, když tady00:24:40

teď politici a političky říkají, že Green Deal je potřeba zásadně opravit, zrušit, brzdit, že potřebujeme rally, ve skutečnosti tito00:24:50

politici nevidí, jaká je budoucnost. My nezbytně nutně potřebujeme transformovat naši ekonomiku tak, aby byla zelená a abychom dokázali konkurovat00:25:00

Číně a Spojeným státům, kteří do tady té zelené transformace investují, tak to musíme udělat, jinak my konkurenceschopní nebude. Přesto, když se podíváte do praxe, tak00:25:10

nesouhlasíte s těmi argumenty. Je to náročné, je to pracné, stojí to spousty peněz. Jsme tady v situaci, kdy řada firem se ocitla opravdu v krizi po vysoké inflaci, energetických00:25:20

nárocích loňského roku. Green Deal je nástroj. Ten nástroj je soubor opatření, který slouží k tomu, abychom snížili emise CO2 v00:25:30

našem prostředí. Většina lidí v Česku rozumí tomu, že toto potřebujeme dělat, protože tady před námi je globální klimatická krize. Minulý týden bylo venku00:25:40

na koupání, to v dubnu není normální. Ten nástroj může mít nějaký mouchy, může být potřeba ho upravovat v budoucnu, ale ten cíl zásadní je správný.00:25:50

Pardon, vidíte tam jenom krátce, ať dám prostor panu Gregorovi. Prostor pro úpravy máte vy tam za sebe nějak. My si myslíme, že ten Green Deal má být ambicióznější, ale zároveň je potřeba dohlédnout na to,00:26:00

aby všechny peníze, který do něj Evropa investuje, nakonec pomohly občanům a občankám Evropy a Česka v tom, aby se jim líp žilo. Nechceme, aby ty peníze šly00:26:10

především velkým byznysům, což se teď občas děje. Tak předpokládám, že pro vás Green Deal už je ambiciózní. Jak se k němu postavíte vy? No tak samozřejmě my svobodní, až se dostaneme do Evropského parlamentu,00:26:20

tak budeme chtít, europoslanci dalších zemí blokovat veškerá nařízení, která z Green Dealu vyplývají, protože toto je prostě slepá ulička. Paní Nejedlová říkala transformovat ekonomiku, ale tu ekonomiku00:26:30

chtějí transformovat lidé, kteří ekonomice absolutně nerozumějí. A pojďme si to ukázat na reálných čísel. Zkrátka a dobře miliardy, miliardy eur, které se momentálně tisknou a které proudí,00:26:40

jak říkala paní Nejedlová, do toho byznysu, to se děje opět stejně. Tady my například se bavíme hodně o zákazu spalovacích motorů, který zkrátka dobře způsobí výpadek na tom pracovním trhu a který hlavně způsobí00:26:50

to, že lidé nebudou mít jakýkoliv dostupnou automobilovou dopravu, protože tady se bavíme pořád o nějaké ekologii, bavíme se o nějakém životním prostředí, ale to, že Evropa zakáže auta a Green Deal,00:27:00

to zkrátka nezmění v klima vůbec nic. Prostě a dobře je třeba Gregor tuto chvíli končím. Kde byste začal? Já vím. Když říkáte, že byste postupně rušil. Víte, no, já bych začal00:27:10

u toho zákazu spalovacích motorů, který si samozřejmě odložila po vystoupení z EU Velká Británie, prozatím tuším o pět nebo deset let. A takto budou následovat další země, protože zkrátka dobře ty návrhy, čím víc00:27:20

se blíží ta data 2032 1050, tak tím více se ukazuje, že je to nereálné. Prostě my si musíme uvědomit, že peníze se netisknou v tiskárně a lithiové baterie nerostou v lese na stromě00:27:30

a že zkrátka veškeré návrhy, které EU říká, tak nepomáhají ani životnímu prostředí a ani ne transformují ekonomiku. A já tady prostě musím zmínit, že tady tyto pokusy o to transformovat ekonomiku00:27:40

a za peníze občanů rozhodovat o jejich životě, to vždycky selhalo. V případě zelených můžeme zmínit ten byznys se solárními barony nebo přimíchávání biopaliv. To byly dvě věci, které stály desítky, možná00:27:50

stovky miliard korun. To zaplatili lidi ze svých kapes. Nezměnilo to na životním prostředí s nic, akorát to opět omezoval. Vrátím se na paní, na Jedlovou. Podobné argumenty v tuto chvíli používá například00:28:00

Svaz průmyslu a dopravy, který říká, že Green Deal je potřeba udělat, nicméně že je přehnaný. Je potřeba trošku z těch závazků ustupovat, když to vezmu velmi jednoduše. A00:28:10

zmiňuje vlastně to stejné, co zmiňoval tady pan Gregor, a sice, že spousta těch věcí jsou podmíněny elektrifikací, výstavbu nových zdrojů, ať už to je třeba jádro a dalších elektráren,00:28:20

což chce čas, akce, finance. Přesně. Jak tento proces urychlit a financovat? Máte recept, paní? Je potřeba ty finance vzít, navýšit ten rozpočet na tu zelenou00:28:30

transformaci a pořádně se do toho pustit. My nemůžeme před tím problémem, který tady máme a o kterém ví už celý svět, a to je to globální oteplování, strkat hlavu do písku, pokud to00:28:40

budeme. Pokud toto budeme dělat, tak nám ujede vlak. Naše ekonomika naopak zkolabuje, lidi tady nebudou mít práci, nebude.00:28:51

Nechce nám tady dobře žít. My teď každou korunu, kterou investujeme do té transformace, tak ta se nám čtyřikrát vrátí. Čím déle to budeme odkládat, tím to bude dražší. Ty peníze00:29:00

EU má kde vzít. Evropský rozpočet je momentálně jedno procento HDP. My jako zelení jsme přesvědčeni, že je potřeba ten rozpočet výrazně posílit. A peníze00:29:10

se na to dají najít, zelení třeba dlouhodobě podporují řešení daňových rájů, do kterých unikají až 200 miliard eur, který by se00:29:20

daly na toto využít. Bohužel nám tady momentálně vládnou politici a političky, kteří jsou financovaní třeba firmami, kteří v těch daňových rájích. Děkuji. Opět do aktuální situace. Vy jste tady00:29:30

zmiňovala tu konkurenční výhodu, a sice, že Spojené státy už se ponořili do nové zelené ekonomiky, stejně tak třeba Čína, která je v tuto chvíli vlastně na vrcholu výroby elektroaut,

tak budeme je moci ještě nějak dohnat, pokud se vlastně neobrátíme na ta zelená pravidla. No tak Spojené státy se sice integrovali nebo se hloubí, ponořili do zelené ekonomiky a taky

zadlužení vůči jejich HDP za posledních 30 let raketově skočilo. A co se týká Číny, tak to prostě nemůžeme porovnávat s Evropou. Čína začala dělat ekonomicky rozumné kroky už před dvaceti lety, tak ji vypustila

emise, které mi tady nevypustíme za další tři století. A teď to snižuje. A samozřejmě Green Deal, to je přesně důvod, proč my budeme později závislí na zemích, jako je Rusko a Čína, protože my zkrátka ten průmysl naprosto

tím Grendelem zničíme, pokud s ním něco okamžitě neuděláme. Já teda nevím, jestli spaní Nejedlovou, žijeme ve stejné zemi, ale v ČR nemůžeme hledat žádné další peníze, které budeme posílat do EU.

Tam jsme posílali peníze z emisních povolenek, kde ty peníze jsou? A pardon, já nevěřím nikomu, kdo lítá tryskovým letadlem prostě na klimatické konference do Dubaje nebo z Vídně do Bratislavy,00:30:30

což šla von der Leyenová děla. Ještě prošel, pane Gregore, omlouvám se, náš. Jasně. Na chvíli dvojice kandidátů do Evropského parlamentu Matěj Gregor na Hedlová. Děkuji. 

Hezký večer. Nízká. Na shledanou. Hezký večer přeji i vám, vám z peněženky je to vše. Těším se na viděnou na CNN Prima News.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31