Do probíhající debaty o první vlně rušení poboček bych zahrnul rovněž variantu úplného zrušení pošty, které by mohlo vést k úspoře, k větší spokojenosti občanů a dokonce k mnohem kvalitnější péči o ty, kdo to potřebují.
Inspirace
V devadesátých letech Pentagon musel šetřit a došlo i na šetření v logistice. Spoustu peněz spotřebovávala přeprava vojenského materiálu. Zjistilo se, že až na výjimky se přepravují malé zásilky, jako třeba spisy nebo jednotlivé součástky, které někde chybí. Většinou zajišťovala přepravu dvojice vojáků, kteří si sedli do vojenského auta a odvezli například karburátor z Kalifornie na Floridu. Přeprava jim trvala několik dnů, někdy i týdnů.
Návrhy na úspory připravovaly nezávislé týmy. Každý návrh měl vlastní strukturu uzlových bodů, do kterých zásilku přepraví odesilatel, které si zásilku předávají. V některých variantách se využívaly letecké a železniční spoje. Všechny varianty zaměstnávaly spoustu vojáků a vyžadovaly techniku v pohotovosti. Žádný projekt ale nepřinášel zásadní úsporu.
Nakonec někdo přišel s nápadem využít služeb komerčních přepravních společností. Úspory byly grandiosní. Firma, která se přepravou po Státech zabývá jako svou hlavní činností, udržuje dostatečné kapacity, má vymyšlenou síť vlastních přepravních center, má k dispozici dostatek pracovníků, udržuje v pohotovosti auta i letadla, využívá vlaků, svou síť nepřetržitě optimalizuje, aby byla levná a rychlá. Ukázalo se, že erár nedokáže konkurovat soukromým specializovaným firmám. Rozhodnutí bylo jednoznačné: zcela zrušit erární přepravní logistiku a pro veřejné účely využívat normální komerční civilní služby.
Když nyní diskutujeme o prvním stupni redukce poboček České pošty (další kola rušení budou brzy následovat), napadá mne, zda bychom se nemohli inspirovat.
Historie pošty
Proč vůbec vznikla státní pošta? Kromě antické přepravy zpráv, která zcela zanikla s rozpadem Římské říše, najdeme zárodky v roce 1500 v císařském pověření rodu Turn-Taxisů, kteří zajišťovali pravidelné poštovní spojení mezi určenými místy, zpočátku jen pro zásilky, ale zanedlouho bylo pověření rozšířeno i na přepravu osob. Po sto letech byly pro tuto rodinu poštovní úřady hodně výnosným podnikem. Už tehdy vznikaly takzvané „černé kabinety“, někdy také zvané „Briefloge“ (lóže), specializované místnosti na některých stanicích, kde se během přepřahání kontroloval obsah převážených zásilek. Citlivé dopisy se pro císaře přepisovaly. A za úplatek se přepisovalo i pro jiné osoby. Rod Turn-Taxisů začal být příliš mocným, takže veřejná zakázka byla z mocenských důvodů dělena na menší územní celky. V době bělohorské bitvy svěřila Vídeň poštovní přepravu na habsburském území hrabatům z Paarů. Jan Kryštof Paar se stal v roce 1624 nejvyšším dvorským dědičným poštmistrem.
Poštovní stanice byly zřizovány podél stanovených udržovaných silnic na základě licence (privilegia). Poštovní přepřahací stanice musela poskytovat pohostinské služby každému příchozímu, na rozdíl od některých hospod a krčem, které fungovaly se souhlasem místní vrchnosti na jiných spíše právovárečných principech. Pošty musely zajišťovat přepravu dopisů i osob pro veřejnost a musely držet v pohotovosti stanovený počet koňů pro přepřahání. V druhé polovině 18. století měla pošta v habsburské monarchii 658 stanic, z toho 97 v českých zemích. Poštmistři i postilióni byli povinně ozbrojeni, kromě šavle nosili bubínkový revolver, aby mohli chránit zásilky, k přepadení poštovních vozů totiž skutečně docházelo. V cílových městech se zřizovaly poštovní výdejny.
C. k. pošta měla už tehdy mohutnou nestátní konkurenci v podobě formanů. Ti převáželi mnohem objemnější zásilky, ale i dopisy a peníze a ještě k tomu levněji. Aby se nemuseli zdržovat doručováním v cílové destinaci, zřizovali si také vlastní struktury skladů, výdejen a doručitelů.
Co stát nepotřebuje
V době komunistické totality Pošta zajišťovala kontrolu obsahu posílaných dopisů, jenom už to nebyly „černé kabinety“, ale obrovské specializované úřady. Ty už nepotřebujeme. Vzhledem k aktuální nevelké a nepředvídatelné rychlosti poštovního spojení (v devatenáctém století u nás fungovalo ranní a odpolední doručování – na dopis, který přišel ráno se odpovídalo odpolední poštou), si zločinci a spiklenci posílají protistátní informace elektronicky a zašifrovaně, Českou poštu v žádném případě nepoužívají. Například Alexandr Miškin odstartoval celou akci ve Vrběticích tím, že se vyfotil před staroměstským orlojem a umístil fotku na Facebook, kdyby totiž čekal, až Česká pošta doručí do Moskvy pohlednici, nikdy by se jim to nepovedlo.
Úkoly pošty
Co vlastně stát potřebuje a co potřebují občané?
a) Česká republika je členem Světové poštovní unie (zal. 1874) a musí zajistit, že zásilka, která přijde ze zahraničí, bude doručena na libovolnou adresu v ČR. To je velmi přesné zadání: víme, kolik zásilek ze zahraničí do ČR v průměru přijde. ČR by mohla vyhlásit jednoduché výběrové řízení, zda by nějaká firma chtěla tuto státní zakázku získat. Není totiž pravda, že každá firma umí všechno a žádná firma neumí všechno nejlépe. Prostě by se vybrala firma, která je v doručování ze zahraničí nejlepší – nejlevnější a nejrychlejší. Zcela jistě by dokázala při proclívání balíčků, což je hlavní agenda, poskytovat mnohem lepší služby, než Pošta.
b) Česká republika zatím chce mít možnost posílat doporučené úřední dopisy na adresu trvalého bydliště občana. V mnoha případech je to úplně nesmyslná činnost, protože trvalé bydliště často není místem skutečného pobytu. Protože si náš byrokratický stát nepřeje kooperativní vztahy s občany[1], uzákonila se tzv. fikce doručení – když si občan dopis nevyzvedne, protože neví, že mu přišel, po uplynutí lhůty stát začne jednat, jako by zpráva byla doručena. To se pak nesmíme divit, že máme rekordní počet insolvencí, že každé správní řízení trvá dlouho, že je státní správa nefunkční. Drahý projekt evidence obyvatel nám komunikaci mezi státem a občanem neusnadňuje. Český byrokratický moloch proto vytvořil dost nesmyslný a drahý projekt datových schránek, ve srovnání s normální elektronickou komunikací notně nepraktických[2].
V řadě zemí je elektronická komunikace se státem dobrovolná. Mnoha lidem opravdu šetří čas. Takoví lidé státu dobrovolně sdělí (resp. si nastaví) svou e-mailovou adresu, na které se státem chtějí komunikovat. Nepotřebují žádnou datovou schránku. Při převzetí mailové zprávy potvrdí přijetí. Je to mnohem flexibilnější a mnohem levnější. A občanů, kteří si přejí kooperativní vztahy se státem je většina.
V případě nedoručení stát dostane informaci, že zpráva doručena nebyla. Co kdyby i Česká republika začala slušným občanům věřit a při komunikaci by jako první pokus využila takovéto dobrovolné elektronické komunikace? Občan ovšem může být na pochybách, zda doručená zpráva opravdu přichází od dotyčného úřadu. Proto stát potřebuje jak pro komunikaci mezi dvěma státními úřady, tak pro zasílání obsílek občanům, elektronický podpis, který každému občanovi a adresátovi umožní bleskurychle si ověřit[3], že zásilka je opravdu úřední. Jednoduché a levné. Zatím to u nás nefunguje. Teprve na druhý pokus o doručení by se použila klasická doporučená zásilka[4]. Byla by to nesporná úspora!
Na doručování doporučených dopisů, kterých zbude po zavedení dobrovolné mailové komunikace se státem jen málo, může stát vypsat výběrové řízení. Zatímco skoro každý má zkušenost s tím, jak si poštovní doručovatelé mnohdy usnadňují práci („že to podepíšete za manželku …“), může si dát stát do smlouvy naprosto spolehlivá kritéria doručení. Přepravní společnosti mají svou logistickou strukturu, mají vozidla, mají zaměstnance, umí flexibilně zaměstnat brigádníky, jejich zaměstnanci znají svůj obvod a jeho obyvatele, mají na adresáty telefonní i mailové spojení, flexibilně se s nimi domluví na praktickém doručení. Tedy něco, co Pošta neumí.
Pro zajímavost je třeba uvést, že v některých zemích z úsporných důvodů nahradil poštovní kontakt obecní nebo soudní doručovatel, který problematického adresáta fyzicky vyhledá (někdy skoro detektivními metodami) a zásilku mu prostě předá do ruky.
c) Zvláštní služba, kterou pro stát Pošta zajišťuje, je doručování hlasovacích lístků na adresu trvalého bydliště. Vzhledem k tomu, že obálky jsou na jméno s adresou, je to jenom větší zakázka stejného typu, jako obyčejný dopis. S jistotou by tuto službu dokázala soukromá společnost zajistit levněji. Opět na dobrovolném základě by stát mohl nabídnout tomu, kdo si to vyžádá, že mu bude informace obsažená na volebních lístcích doručena mailem a lístky si vyzvedne až ve volební místnosti. V mnoha případech by nemusely lístky ležet někde ve schránce na adrese, kde je někdo sice hlášen, ale nebydlí tam.
d) Pošta také zajišťuje přepravu cenných psaní, ale to zajišťují přepravní společnosti také a lépe, vlastně je to jenom rozšíření o možnost pojistit si přepravovanou zásilku.
e) Pokud jde o doručování balíků, vůbec nemá smysl trvat na tom, že balík doručuje nepříliš kvalitní státní instituce, když existuje celá škála různých specializovaných přepravních firem. Kdyby stát opravdu trval na nějakých zvláštních pravidlech, může si je dát do smlouvy a v extrémním případě může nutná pravidla uzákonit (podobně to stát udělal u telefonních operátorů).
f) Doručování reklamních materiálů, což Pošta nyní dělá, stát vůbec zařizovat nemusí. A už vůbec není důvod, aby to zajišťovala dotovaná státní instituce. Bylo by nejlepší, kdyby stát tuto službu přenechal v plném rozsahu konkurenci.
g) Pokud stále ještě potřebujeme síť poštovních schránek, zcela jistě by prozatím mohla existovat samostatná státní zakázka na vybírání schránek a doručování běžných dopisů. V mnoha oblastech se místo plechových dopisních schránek prosazují elektronicky ovládané boxy, které poskytují mnohem více služeb.
h) Pošta umí kromě zásilek také přepravovat peníze. Je to extrémně drahá služba, protože kvůli tomu musí být každá poštovní pobočka bezpečnostně zajištěna. A stejně došlo, jak si jistě vzpomeneme, k několika velkým poštovním loupežím. Finanční služby Pošta zajišťuje ve spolupráci s bankou ČSOB. Podle dosavadních diskusí se zdá, že nejcitlivějším poštovním problémem je doručování důchodů. Není známo, pro kolik občanů je toto skutečně zásadní, ale předpokládejme, že jsou takové případy.
Přepážku vyplácející peníze docela dobře nahradí bankomat. Určitě by nějaká banka dokázala po stát zajistit umístění bankomatů do vybraných obcí, zejména kdyby mohla využít radniční budovy. Bankomaty umí peníze nejen vydat, ale i odeslat. Ale možná jsou i takoví občané, kteří si peníze v bankomatu vybírat nechtějí, takoví lidé možná potřebují individuální péči, třeba popovídat si na poště. Pokud nyní musí stát mnoha miliardami poštu dotovat, aby nezkrachovala, měl by si spočítat, zda není levnější místo pošty zaměstnat sociální pracovníky, kteří takové občany jednou týdně navštíví, pomohou jim se vším, co potřebují a případně jim za stanovených podmínek pomohou i s vyzvednutím důchodu. Opět by stát přesná pravidla (a odpovědnost) formuloval ve smlouvě, případně by je mohl uzákonit. Pravděpodobně by se našla charitativní organizace, která by tyto služby dokázala v rámci zakázky poskytovat smysluplněji, než Pošta.
Případně by mohla do určených lokalit jezdit mobilní úřadovna, která by přijela na základě elektronické žádosti (pro své občany bez počítače by žádost zprostředkovával místní úřad), nebo by do vesnice jezdila pravidelně, vyřídila by peněžní služby a odeslání i doručení balíků.
i) Poslední službou, kterou Pošta poskytuje, je kontaktní bod státní správy Czech-Point. S poštovními službami to nijak nesouvisí, jde o státní správu. Za prvé by tuto službu měl zajišťovat každý státní úřad automaticky, a v některých případech tak už činí, a přinejmenším pověřené obecní úřady by to měly poskytovat povinně, další pokud chtějí. Vedle toho tyto služby poskytuje také každé notářství. Pokud jsou notářské služby pro některé obce obtížně dostupné, bylo by určitě vhodné, aby stát dohodou s notářskou komorou stanovil dostupnost notářských služeb pro občany.
j) Možná zbývají poštovní úřady na ústavních institucích jako je Pražský hrad, Úřad vlády, Sněmovna, Senát atd. Zcela jistě by se dala v rámci sjednaných komerčních služeb domluvit existence toho, čemu se nyní říká poštovna.
Závěr
Neexistuje žádná služba České pošty, kterou by stát potřeboval poskytovat formou státní instituce, a neexistuje žádná poštovní služba, kterou by neuměly privátní firmy poskytovat levněji a lépe. Pokud bychom si přáli mít přívětivější a úspornější stát, pak úplné zrušení pošty je jedním z prvních kroků, které musíme podstoupit.
[1] Nekooperativní vztahy zatěžují drtivou většinu slušných občanů, které stát apriorně podezírá na základě presumpce viny, zatímco občané, kteří se pokoušejí uniknout komunikaci, se v takovém systému snadno schovají.
[2] Datová schránka je založena na certifikaci způsobu doručení, který se ale rychle vyvíjí a mění, stát nikdy nebude stačit vývoji. Jenže už po staletí je vyzkoušeno, že podstatou úřední komunikace je podpis (certifikace) přenášené informace nezávisle na způsobu doručení. Mnoho zpráv se doručuje přes sociální sítě a chatovací funkce, mnohdy se už e-mail nepoužívá.
[3] Například by ověření mohla poskytovat mobilní aplikace.
[4] Systém trvalého bydliště a doručovací fikce potřebuje také zásadní reformu.
Jiří Payne
Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.
A avizovaná dvojice už je se mnou ve studiu. Já tady vítám Johannu Nejedlovou,
pěkný večer. Pěkný večer vám i divákům. A zdravými Matěje Gregora. Pěkně. Dobrý. Děkuji za pozvání. Tak, ale začnu s dovolením dámou a vrátím se k jednomu tématu, které bude velmi žhavé, bude zítra
probírané ve sněmovně, protože se tam uskuteční mimořádná schůze a řeč bude o migračním paktu. Já jenom připomenu, že ten prošel minulý týden Evropským parlamentem, míří znovu na Radu
ministrů a opozice jasně říká, že ministr vnitra Vít Rakušan by ho měl odmítnout. Naposledy jsme se hlasování zdrželi. Jaký je váš postoj? Já bych předně chtěla
říct, že velmi dobře, že žijeme ve státě, ze kterého ještě nikdo nikam nemusí utíkat, ale měli bychom chápat to, že jsou lidé, kteří ze svých států uprchnou
musí. My jako zelení, možná překvapivě jsme taky proti tomu migračnímu paktu, ale z úplně jiných důvodů než ostatní. My jsme přesvědčeni o tom, že je nastavený tak, že nám nepomůže
řešit migraci, nepomůže migrantům a zásadně zkomplikuje jejich situaci. Je tam spousta výjimek z výjime, což znamená, že třeba
ty příchozí azylanti nebudou moct projít sami tím řízením a budou potřebovat pomoc. Nelíbí se nám, že budou drženi v detencích. Někdy to může vypadat, podle
toho, jak jsme to zkoumali, že tam můžou být až roky. To není výhodný pro nikoho. Nás to stojí peníze. Pro ně je to podle mě nehumánní. Ale jsem přesvědčena o tom, že hlavní problém je
v tom, že tady teď máme spoustu politiků a političek, kteří místo toho, aby řešili naše reálné problémy, který nás v Česku a v Evropě trápí, tak zvedají
nenávist vůči migrantům, Rose míchávají rasismus, xenofobii, náboženskou nesnášenlivost. Věc, která je
prostě přirozená. To, že jsou státy, ze kterých lidé musí uprchnout a my bychom jim měli pomoct a postarat se o to, aby byli dobře integrovaní, takto neřeší a místo toho prostě jenom na to
já si půjčím tu první část. Vy byste byli proti, ale z jiných důvodů, než je v tuto chvíli většina politiků. Doplním, že podobný postoj zastávají třeba Piráti v tuto chvíli, pane Gregore. Svobodní, tuším,
by byli také proti, ale z opačných důvodů. My jsme čekali, než se to schválí, abychom viděli tu konečnou podobu, s jakou to vlastně půjde do toho finálního tažení. A naprosto mě vykolejilo,
že Vít Rakušan, který sliboval, že by v tom migračním paktu měla být výjimka pro ČR z důvodu toho, jak jsme přistupovali k invazi na Ukrajinu a k začlenění ukrajinských uprchlíků, tak
lhal, protože žádná výjimka tam není. A tady toto mi teď visí jako obrovská otázka, na kterou doufám, že dostaneme odpověď v té zmiňované sněmovní schůzi, aby na ministr vnitra takto lhal mi jako Svobodní
jsme samozřejmě proti a myslím si, že když chceme argumentovat proti migračnímu paktu, tak určitě není třeba rozpoutávat nějakou nenávist. My vidíme, že ta integrace těch uprchlíků v těch západních zemích, které do
toho šly dříve, dlouhodobě nefunguje. Můžeme se podívat na vyšší kriminalitu, na problémy ve školství v Německu, ve Francii atd. migrační pakt bude velký problém jak pro ty země, tak pro ty uprchlíky.00:08:10
Právě proto, že se EU opět snaží ovládnout azylová řízení 27 členských zemí a snaží se za ně rozhodovat, kdo kde půjde, kolik kdo zaplatí,
jakému budou dány sociální jistoty. A takový moloch pochopitelně nejde utřídit. A mě pro mě překvapuje to, že stejné chyby jsme viděli v roce 2016, že opět selhalo migrační řešení
a EU, která měla téměř deset let na to přijít s nějakým novým řešením, s ochranou vnějších hranic, tak by se nám to líbilo ve Svobodných. Tak zase přišla s něčím, co nařizuje, kolik kdo má přijmout a kolik
má kdo platit. A to je škoda. Změní dynamiku. Zůstanu u vás. Vy jste hovořil o těch kvótách a té výjimce tedy tady je spor o to, nakolik má Česko mít výjimku, protože v tuto chvíli má zhruba tři procenta jaksi
migrační kvóty splněné tím, že jsme přijali uprchlíky z Ukrajiny. Tak vy potřebujete nějakou další definici a do jasně ní vlastně té výjimky nebo toho konstatování
kolem kvót. Mě naprosto udivuje, že se v roce 2024 bude ČR někoho ptát, kolik může a nemusí přijímat migrantů na základě nějakých kvót. Já mám zato, že ČR je pořád suverénní země, která si může sama rozhodovat o tom, kolik lidí přijme, za jakých podmínek, jaké jim nabídne sociální podpory. A přece nepotřebujeme EU, aby nám říkala,
kolik migrantů máme nebo nemáme přijímat, za jakých podmínek. Takže abych ty kvóty vymazal úplně, celý migrační pakt společně s ním. Máme být víc suverénní, nebo víc integrovaní? Toto byl přesně příklad toho, co jsem říkala. Máme nějaký jiný podstatný problém, který bychom měli řešit a nestrašit uprchlíky? My víme, že český, slovenský, evropský firmy potřebují zaměstnance,
máme tady a chybí jim. Máme tady možnost dobře integrovat lidi, kteří utíkají a potřebují pomoc. My můžeme pomoct, můžeme dohlédnout na ten integrační proces a můžeme z toho, že sem přišli, ve výsledku všichni, benefit. Ovad jde ale o to, abychom se koukli na to, kde jsou problémy a napravili Jeanne. Ne jako nadávali na to, že jsou
lidi, kteří potřebují utéct a snažili se tady stavět nějaké zdi, které nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Pojďme po té ekonomické podstatě. Já si půjčím argument hnutí ANO, které se
mimo jiné bude ptát, nakolik máme dostupný detenční zařízení a kolik případně bude stát vybudování dalších. To je jeden z ekonomických prvků. Znáte odpověď? No, my především říkáme,
že ty lidé nemají chodit do detenčních zařízení, protože za nás třeba to ten migrační pakt říká. Není správné, aby malé děti byly zavřený v něčem, co připomíná vězení. Myslíme si, že by měl být rychlý proces. V ideálním případě. My bychom chtěli, aby ti lidé mohli žádat o humanitární výzva už
v zemích svého původu, tudíž by je buď dostali nebo nedostali a nemuseli jsme řešit, jestli budou v nějakých detencích, protože by sem přicházeli především lidé, jejichž pobyt
už byl schválen. Což je ale něco, s čím ten migrační pakt, s kterým vy nesouhlasíte, vlastně počítá. Víte, ono je to hrozně těžké takto říct, s čím počítá nebo nepočítá právě
v tuto chvíli, kdy jsme teď zjistili, že některé výjimky, které měl obsahovat, obsahovat nebude. Teď bude taky dlouhá diskuse, kdy se k tomu budou ty národní státy vyjadřovat, takže já bych ještě v tuto chvíli počkal, jaká bude konečná verze
toho paktu. A já bych jenom zareagoval na jednu věc. Když chce někdo v ČR pracovat, tak se dají vyřídit věci, jako jsou pracovní víza a hlavně my jsme v posledních dvou, třech letech přijali zhruba 300 – 400
tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A toto je věc, která bude trvat deset let, dvacet let, než uvidíme, jak se to povedlo, jak se začlenilo, jak si na to zvyklo školství. A v tuto chvíli bych byl velice opatrný k tomu, abychom
nějakými kvótami k tomu šli. Navíc ten migrační pakt, a to je podle mě velký problém, on vlastně říká, že když nějaká země toho migranta přijme, tak on odsud vlastně nemůže pryč. A vzniknou tady situace, kdy někdo,
kdo chtěl třeba nejčastěji do Německa, do Francie, do těch zemí, které jsou známy tou velkou sociální podporou těch příchozích migrantů, tak on může skončit v ČR, bude mít nárok na sociální podporu pouze
tady a my tady budeme mít lidi, kteří tady vůbec vlastně nechtěli. A to je problém, se kterým můžeme mít. Nebo vidíte, že ten problém už tady opravdu je, že to riziko tady je. Jak se můžu dál zopakovat,
jestli. Vy hovoříte o tom, že tady zůstanou desítky, nebo zmiňoval jste problém, že by tady zmiňovali, zůstávali takoví lidé, ale vidíte ten problém? Ano. V minulé migrační vlně, tak tady byli
lidi, kteří byli, kteří byli z íránské skupiny a potom se vrátili zpátky a mohli třeba jít do jiné evropské země. Migrační pakt ale říká, že kdo přijde do ČR, nebo řekněme to na rovinu, bude přidělen
do ČR, což mě taky připadá nehumánní, tak on nebude mít nárok na jinou sociální podporu v žádné jiné zemi EU a bude tady muset zůstat, nebo bude muset jít do té země, ze které teda on z nějakých
důvodů odešel. Takže to je za mě absolutní nesmysl. Já se tady shodnu v tom, že bychom neměli nutit lidi, kteří utíkají ze svých zemí, být ve státě, ve kterém být nechtějí. Rozumím
že třeba chtějí tam, kde už mají nějakou komunitu a můžeme jim dát nějakou pobídku, aby chtěli jít do Česka, ale neměli bychom je k tomu nutit. Ale nejzásadnější je to, že vy tady
tvrdíte, že je tady nějaký obrovský problém s migrací. My jsme přijali šest milionů lidí z Ukrajiny v celé Evropě za poslední dva roky. Ten migrační problém, o kterém tady mluvíme, je00:13:00
200 tisíc lidí ročně, který přicházejí tou jižní a středozemní cestou. Neporovnatelný čísla. Ten problém je vlastně jako marginální, když se podíváme na to, kolik těch lidí00:13:10
přichází. A to, co vy říkáte a co říkají ostatní politici, je prostě strašení a není to správný. Pojďme ještě jednou k té ekonomické podstatě. Vaše reakce? Já se na to musím zareagovat.00:13:20
To není strašení lidmi. Já vím, že asi máme nějakou vizi, nebo vy máte nějakou vizi, jak chcete začleňovat lidi, ale prosím, podívejme se na ten západ, podívejme se do toho Německa, podívejme se do té Francie.00:13:30
To není, to není žádné strašení. Pojďme si konečně přiznat, že opravdu začleňování lidí z Blízkého východu, afrických migrantů přineslo Evropy opravdu obrovské problémy, zvýšenou kriminalitu,00:13:40
ty lidi se nedaří začlenit, často třeba ani dodneška neumí jazyk. Vznikají ghetta v celé západní Evropě. Paní Nejedlová, nechci tady jako vyvolávat žádné silné emoce vůči vám, ale opravdu, jestli o tom chcete mluvit, běžte00:13:50
se tam podívat, jsou to věci na. Děkuji. Za chvíli, za malou chvíli. Dám příklad právě na těch Ukrajincích. Ale ještě jeden ekonomický rozměr a vrátím se k té mimořádné schůzi hnutí ANO, které zároveň bude diskutovat00:14:00
o tom, nakolik se máme v rozpočtu připravit na to, že budeme muset platit právě za výjimku, pokud jde o přijímání nebo ne přibývání uprchlíků? Máme se vyzbrojovat v rozpočtu00:14:10
teď už dopředu, že se vyplatíme z té případné kvóty, pane Gregore? No tak pokud nám EU samozřejmě dá vybrat mezi nějakou bezpečností ČR, ať už je to v otázkách kriminality00:14:20
nebo zdravotnictví nebo stabilního školství anebo se vyplácet, tak je to taková trošku Sofii na volba, kdy já úplně nevím, na kterou stranu se v tuto chvíli přiklonit a já doufám, že vláda vezme rozum do hrsti a00:14:30
tak jako před volbami koalice spolu slibovala, že nebude uvrtá vad ČR do migračních paktů, do zákazu a tak se k tomu postaví čelem, ten slib dodrží a prostě to nepůjde. Takže v tuto chvíli to nezáleží00:14:40
úplně na hnutí ANO ani na té mimořádné schůzi, ale na vládě, jak se k tomu postaví. A bohužel toto nejde predikovat, protože vidíme, že ministr vnitra Rakušan už jednou o migračním paktu prokazatelně lhal.00:14:50
Paní Nejedlová, jak by se k tomu měla vláda postavit? Já ještě jednou můžu jenom zopakovat, že jsou tady lidé, kteří potřebují utéct ze své země. My můžeme nastavit dobře integrační,00:15:01
dobře integrační postup tak, aby byli pro Evropu a Česko přínosem, protože tady máme firmy, které si stěžují, že nemají dostatek zaměstnanců. Můžeme00:15:10
z toho všichni těžit, anebo můžeme strašit, vyvolávat nenávist místo toho, abychom řešili reálné problémy, který tady v Česku i v Evropě máme. Tak já teď půjdu k těm datům. Vy jste tady00:15:20
hovořil o Ukrajincích, tak já připomenu, že podle Ministerstva vnitra státy se na začátku letošního roku za první čtvrtletí poslal na dávkách Ukrajincům 0,9 desetin miliardy korun. Na00:15:30
druhou stranu ti pracující, kterých je převážná část, do rozpočtu, do naší státní kasy odvedli o miliardu víc, než je ta zmiňovaná částka, tedy téměř dvě miliardy. Tak je to přínos00:15:40
migrace nebo není? Já jsem o tom nedávno tady diskutoval právě v tomto pořadu, že to se ukáže dlouhodobě, jaký přínos to je. Ale samozřejmě to začleňování migrantů z Ukrajiny je mnohem00:15:50
lehčí, protože ukrajinština je slovanský jazyk podobně jako čeština. To znamená, já jako učitel jsem také pomáhal se studiem těch dětí. Bylo to šikovné, bylo tam vidět zájem a ono skutečně řada těch Ukrajinců v ČR00:16:00
opravdu pracuje. Budou přínosem pro státní rozpočet? Samozřejmě. My už dávno předtím, než začala agrese na Ukrajině, tak jsme viděli, že české zdravotnictví má personální nedostatky, že se to propisuje do školství.00:16:10
A právě tady musíme být opatrní, abychom právě v době, kdy začne těch 300 tisíc lidí se rozhodovat, jestli v té ČR zůstanou, nebo se v případě ukončení konfliktu vrátí zpátky na Ukrajinu, případně00:16:20
kdy to vůbec bude. Takže tady uvidíme za dlouhé roky. Jak říkám, to je otázka na desítky let, jak se to povedlo. Ale samozřejmě zatím můžeme říct, že ta integrace těch Ukrajinců je mnohem úspěšnější, než00:16:30
by byla, než by byla integrace stejného počtu lidí, kteří by přišli z úplně jiného kontinentu, úplně jiné, z úplně jiné části světa. Paní Nejedlová, když vy hovoříte o další integraci,00:16:40
jak tedy tyto lidi namotivovat, aby zůstali a skutečně zůstali za prací a jiným životem? My víme, že ty lidi sem přicházejí a chtějí se tady jako uplatnit00:16:50
na trhu práce, nechtějí sedět doma nebo být zavřený v detenci. My musíme umožnit přístup na ten pracovní trh, což často právě ti azylanti nemají, takže se ani integrovat nemůžou. A00:17:00
musíme jim pomoct tím, aby rozuměli naší řeči a aby znali ty naše zvyklosti a pravidla dodržovali. Na tom se asi všichni shodneme. Když tady někdo00:17:10
je, tak musí ty pravidla znát a musí je dodržovat. Potřebuje k tomu jenom to, abychom mu vysvětlili, jaký ta pravidla jsou a nakolik je toto ekonomicky náročné. Já00:17:20
na to nemám žádnou kalkulaci, ale rozhodně vím, že když ty lidi přivedeme a budou tady pracovat, takto výhodné nakonec bude. Pane Gregore. Jo, tak jako tady je třeba hlavně říct, že ti00:17:30
Ukrajinci tady přišli bez jakéhokoliv migračního paktu a EU nikomu nenařizovala, kolik má nebo nemá přím od lidí z Ukrajiny. A samozřejmě je rozdíl, když se tu znovu bavíme o lidech, kteří tu chtějí přijít za rodinou,00:17:40
chtějí tu přijít za práci, můžou využívat už platných azylových zákonů ČR, azylové řízení, požádat si o občanství, případně přes rodinného příslušníka, případně pracovní vízum.00:17:50
Ale to, co EU chce způsobit tím migračním paktem, tak to nebude jenom ekonomicky náročné, ono to bude hlavně opravdu ohrožení bezpečnosti ČR. A to není strašení, protože skutečně tady půjdou lidi,00:18:00
kteří tady nechtějí být a přijdou tady ze zemí, které se v západní Evropě ukázaly, že opravdu nejsou schopni se integrovat do té Evropy. Prosinci víme. Není ten český prvek moment, kdy na sebe00:18:10
ukázat a říct, podívejte se, my jsme to zvládli, jsme inspirací. U západu ČR. Myslím teď v té integraci Ukrajinců. Ano, ale my se bavíme o integraci Ukrajinců, což je sousední země,00:18:20
což je sousední země Slovenska. Je to země, která je opravdu stovky km vzdušnou čarou. Pro ty lidi je lehčí naučit se jazyk. Často už tady někoho z příbuzných měli. Řada Ukrajinců už tady měla funkční organizace,00:18:30
protože přes pracovní agentury tu řada Ukrajinců pracovala. Ale tady se bavíme lidí ze zemí třetího světa, z Afriky, případně z Blízkého východu. A tam prostě na tom západě vidíme, že je to obrovský průser.00:18:40
A i když to nejde tak vidět, jak ho to třeba jde vidět v těch zemích, tak je to obrovský průser. Já tady zmíním, že se. Pak problém. Tam se máme škatulkovat? Ale. Pardon.00:18:50
Gory. Například Stockholm, byl vyhlášený stav teroristické nouze právě kvůli těm ghetům. A to je něco, čeho my tady čelíme. Pokud to bude migrační pakt a budou tu proudit tisíce, desítky tisíc lidí. Posuneme00:19:00
v té. Diskuse a máme tedy škatulkovat? Vy si myslíte, že lidi z Afriky jsou nějaký horší lidé, nebo co tím myslíte? Když říká já i hrozbou nebo. Prosím. U00:19:10
naučí. N. Nepodsouvejte mi něco, to jsem vůbec neřekl. Já jsem pouze řekl to, žena i na západě Evropy vidíme, kam tady toto dospělo. Vidíme, jaký byl ten konflikt těch lidí, kteří přišli z úplně jiné kultury.00:19:20
Vznikly tam ghetta, na školách se někteří učitelé v Německu bojí učit. Já nevím, proč to je, ale vidím, že to tady je. A pokud vidím, že někdo chce podobná migrační pravidla dát do ČR, tak je to prostě hloupost.00:19:30
Německo, Francie a další země si tu migrační krizi vyvolaly sami. Němečtí politici říkali, pojďte k nám, my to zvládneme. A s tím čelí. ČR tady tento zájem nemá. Máme tady momentálně 300 tisíc lidí,00:19:40
kteří přišli z Ukrajiny. Ti můžou úplně v pohodě momentálně tady pracovat, co tady začlení. Žádné velké problémy tady nemáme a já prostě nevidím důvod, proč dávat Brusel. Kdo00:19:50
tam na vás s dovolením navážu, vrátím se ještě jednou k tomu pracovnímu trhu a také k těm ekonomickým výhodám. Další kandidátka do Evropského parlamentu Danuše Nerudová už v roce 2022 odhadla, že Ukrajinci,00:20:01
kteří zde zůstanou za prací, by mohli na důchodovém pojištění odvézt až 13 miliard korun. Tak je to možná díra, kterou jsme vlastně schopni zalepit právě v tom penzijním systému.00:20:10
No, nám bohužel, jak to tak vypadá, nezbývá nic jiného, než pracovat s tím, že do Česka a do Evropy přijdou lidé, kteří hledají novou příležitost. Naštěstí00:20:20
jsme kontinentem, kde se lidem stále ještě daří. Někteří lidé utíkají z nebezpečí, někteří lidé sem chtějí prostě přijít žít z jiných důvodů. A my bychom00:20:30
prostě měli vše udělat všechno proto, aby to pro nás byla výhoda a abychom z toho mohli těžit. Máme tady prostě nízkou porodnost. Je00:20:40
to i selhání třeba rodinné politiky a podpory žen, ale dlouhodobě se ukazuje, že jedním z těch způsobů00:20:50
řešení je prostě migrace. Jsou migranti řešením důchodového schodku, pane Gregor? Ten důchodový schodek nevznikl náhodou. Ten důchodový schodek vznikl, protože ten důchodový00:21:00
systém je prostě postavený na špatných základech. On prostě nepočítá s tím, že ta porodnost může a nemusí kolísat. A vidíme to právě v té velké generaci Husákových dětí, kdy ta porodnost těchto lidí00:21:10
v době, kdy dospěli, byla prostě řádově nižší, a proto tu vůbec nějaký důchodový problém dneska je. A my, pokud chceme, aby se tato krize neopakovala, nechceme každých dvacet let ob jednu generaci zkrátka lepit00:21:20
díry v důchodovém systému tím, že budeme uměle zvyšovat poptávku po migraci, tak my prostě ten systém musíme předělat. U nás se tomuto tématu ve svobodných věnuje ekonomka MarkétaŠichtařová. Ta například přišla00:21:30
s určitými. To jsem se s opuštěním. Pane Gregor, na to jsem se neptala. Já se ptám na to, zda těch 13 miliard je něco, z čeho se dá čerpat, na čem se dá stavět, zda vlastně vynakládat podobné analýzy jako00:21:41
naděje důchodového systému. Víte, víte, pokud budeme počítat s tím, že migranti přinesou 13 miliard do důchodového systému, tak musíme počítat, že ti migranti přirozeně přinesou vyšší výdaje, ať00:21:50
už je to v tom oblasti zdravotnictví, v oblasti školství, v oblasti, v oblasti úřadu. Takže toto prostě není řešení a paní Nerudová je bohužel známá tím, že i když je má profesorů ekonomie, tak ji vůbec nerozumíte.00:22:00
Norové, to nevychází panně. Ale jakoby opět podle mě jako nepřemýšlíte nad tím, co jsou naše reálné problémy. Nám tady chybí lékaři. Lékaři jsou bohužel už často00:22:10
v důchodovém věku. Nemáme dostatek mladých lékařů. Potřebujeme přivést nové lidi, kteří budou dělat tuto práci. Těch profesí, které je potřeba obsadit lidmi, kteří tady prostě nejsou,00:22:20
je mnoho. Jsou to třeba pečovatelé, jsou to zdravotní sestry. A my potřebujeme nějakým způsobem tady tu situaci vyřešit a nevyřešíme ji tím, že budeme nad tím problémem00:22:30
zavírat oči a čekat, až se někde narodí. Přiznává, že konkrétně například u lékařů se nedaří nostrifikovat dané dokumenty, že se nepohybují00:22:40
Ukrajinci třeba v podobném systému jako čeští doktoři, že často chybí právě ta jazyková motivace. Je tam jazyková bariéra, ale se to podařilo vyřešit za uplynulé dva roky. Je to problém,00:22:50
který se dá vyřešit. Bohužel naši politici a političky v tomto selhali. Já jsem ten problém viděla už rovnou, když jsem, ti lidé přicházeli. Oni měli rovnou00:23:00
začít absolvovat vzdělávání jazyce tak, aby se dorozuměli. Měli jsme se vynasnažit, aby mohli pracovat ve své profesi, abychom co nejdřív uznali tu jejich kvalifikaci00:23:10
a využili jsme nejvíc ten jejich potenciál. Bohužel to v části, u části těch lidí dopadlo tak, že dělají nekvalifikovanou práci nebo práci, na kterou nevyužíváme00:23:20
jejich kvalifikaci. A dopadlo to tak, že bohužel některým lidem, kteří v Česku žili před tím, tu práci sebrali. A ti lidé jsou teď pochopitelně rozčílený00:23:30
a jsou naštvaný na tu, na tu část těch Ukrajinců, kteří sem přišli a je to z mého pohledu chyba toho, jak se k té situaci postavila naše vláda a jak tu situaci nezvládl.00:23:40
Uzavřeme téma migrace. Poslední otázka tímto směrem, pane Gregore, nezvládla tedy situaci česká vláda, nebo zvládla a nezvládla ji EU? V oblasti čeho? V oblasti migrace případě? No tak v oblasti00:23:50
migrace se to prostě nedá říct, protože pokud se bavíte o tom ukrajinském přílivu 300 tisíc lidí, tak to prostě ukáže čas. Já ze své zkušenosti v Moravskoslezském kraji můžu říct, že koordinaci těch00:24:00
center, která pomáhala i s tou integrací, tak to prostě nezvládli, protože nekomunikovali, neměli instrukce a ti lidi často pracovali na kolenou. Takže za mě tady v tomto ohledu to určitě nezvládli. Ale to, jak00:24:10
to bude vypadat v ČR a jaký bude ten důsledek, to prostě ukáže otázka dalších, dalších několika vlád, takže to není otázka jenom této vlády. Završím téma migrace, další klíčové téma do evropských00:24:20
voleb bude také Green Deal, alespoň to ukazuje průzkum mimo jiné společnosti STEM Mark. Paní Nejedlová, změní se podle vás po těch červnových volbách nějak zásadně poměr sil v Evropském parlamentu,00:24:31
který zároveň přepíše přístup ke Green Dealu? Samozřejmě neumím odhadnout, jak prostě volby dopadnou. A co můžu říct, je to, že je chyba, když tady00:24:40
teď politici a političky říkají, že Green Deal je potřeba zásadně opravit, zrušit, brzdit, že potřebujeme rally, ve skutečnosti tito00:24:50
politici nevidí, jaká je budoucnost. My nezbytně nutně potřebujeme transformovat naši ekonomiku tak, aby byla zelená a abychom dokázali konkurovat00:25:00
Číně a Spojeným státům, kteří do tady té zelené transformace investují, tak to musíme udělat, jinak my konkurenceschopní nebude. Přesto, když se podíváte do praxe, tak00:25:10
nesouhlasíte s těmi argumenty. Je to náročné, je to pracné, stojí to spousty peněz. Jsme tady v situaci, kdy řada firem se ocitla opravdu v krizi po vysoké inflaci, energetických00:25:20
nárocích loňského roku. Green Deal je nástroj. Ten nástroj je soubor opatření, který slouží k tomu, abychom snížili emise CO2 v00:25:30
našem prostředí. Většina lidí v Česku rozumí tomu, že toto potřebujeme dělat, protože tady před námi je globální klimatická krize. Minulý týden bylo venku00:25:40
na koupání, to v dubnu není normální. Ten nástroj může mít nějaký mouchy, může být potřeba ho upravovat v budoucnu, ale ten cíl zásadní je správný.00:25:50
Pardon, vidíte tam jenom krátce, ať dám prostor panu Gregorovi. Prostor pro úpravy máte vy tam za sebe nějak. My si myslíme, že ten Green Deal má být ambicióznější, ale zároveň je potřeba dohlédnout na to,00:26:00
aby všechny peníze, který do něj Evropa investuje, nakonec pomohly občanům a občankám Evropy a Česka v tom, aby se jim líp žilo. Nechceme, aby ty peníze šly00:26:10
především velkým byznysům, což se teď občas děje. Tak předpokládám, že pro vás Green Deal už je ambiciózní. Jak se k němu postavíte vy? No tak samozřejmě my svobodní, až se dostaneme do Evropského parlamentu,00:26:20
tak budeme chtít, europoslanci dalších zemí blokovat veškerá nařízení, která z Green Dealu vyplývají, protože toto je prostě slepá ulička. Paní Nejedlová říkala transformovat ekonomiku, ale tu ekonomiku00:26:30
chtějí transformovat lidé, kteří ekonomice absolutně nerozumějí. A pojďme si to ukázat na reálných čísel. Zkrátka a dobře miliardy, miliardy eur, které se momentálně tisknou a které proudí,00:26:40
jak říkala paní Nejedlová, do toho byznysu, to se děje opět stejně. Tady my například se bavíme hodně o zákazu spalovacích motorů, který zkrátka dobře způsobí výpadek na tom pracovním trhu a který hlavně způsobí00:26:50
to, že lidé nebudou mít jakýkoliv dostupnou automobilovou dopravu, protože tady se bavíme pořád o nějaké ekologii, bavíme se o nějakém životním prostředí, ale to, že Evropa zakáže auta a Green Deal,00:27:00
to zkrátka nezmění v klima vůbec nic. Prostě a dobře je třeba Gregor tuto chvíli končím. Kde byste začal? Já vím. Když říkáte, že byste postupně rušil. Víte, no, já bych začal00:27:10
u toho zákazu spalovacích motorů, který si samozřejmě odložila po vystoupení z EU Velká Británie, prozatím tuším o pět nebo deset let. A takto budou následovat další země, protože zkrátka dobře ty návrhy, čím víc00:27:20
se blíží ta data 2032 1050, tak tím více se ukazuje, že je to nereálné. Prostě my si musíme uvědomit, že peníze se netisknou v tiskárně a lithiové baterie nerostou v lese na stromě00:27:30
a že zkrátka veškeré návrhy, které EU říká, tak nepomáhají ani životnímu prostředí a ani ne transformují ekonomiku. A já tady prostě musím zmínit, že tady tyto pokusy o to transformovat ekonomiku00:27:40
a za peníze občanů rozhodovat o jejich životě, to vždycky selhalo. V případě zelených můžeme zmínit ten byznys se solárními barony nebo přimíchávání biopaliv. To byly dvě věci, které stály desítky, možná00:27:50
stovky miliard korun. To zaplatili lidi ze svých kapes. Nezměnilo to na životním prostředí s nic, akorát to opět omezoval. Vrátím se na paní, na Jedlovou. Podobné argumenty v tuto chvíli používá například00:28:00
Svaz průmyslu a dopravy, který říká, že Green Deal je potřeba udělat, nicméně že je přehnaný. Je potřeba trošku z těch závazků ustupovat, když to vezmu velmi jednoduše. A00:28:10
zmiňuje vlastně to stejné, co zmiňoval tady pan Gregor, a sice, že spousta těch věcí jsou podmíněny elektrifikací, výstavbu nových zdrojů, ať už to je třeba jádro a dalších elektráren,00:28:20
což chce čas, akce, finance. Přesně. Jak tento proces urychlit a financovat? Máte recept, paní? Je potřeba ty finance vzít, navýšit ten rozpočet na tu zelenou00:28:30
transformaci a pořádně se do toho pustit. My nemůžeme před tím problémem, který tady máme a o kterém ví už celý svět, a to je to globální oteplování, strkat hlavu do písku, pokud to00:28:40
budeme. Pokud toto budeme dělat, tak nám ujede vlak. Naše ekonomika naopak zkolabuje, lidi tady nebudou mít práci, nebude.00:28:51
Nechce nám tady dobře žít. My teď každou korunu, kterou investujeme do té transformace, tak ta se nám čtyřikrát vrátí. Čím déle to budeme odkládat, tím to bude dražší. Ty peníze00:29:00
EU má kde vzít. Evropský rozpočet je momentálně jedno procento HDP. My jako zelení jsme přesvědčeni, že je potřeba ten rozpočet výrazně posílit. A peníze00:29:10
se na to dají najít, zelení třeba dlouhodobě podporují řešení daňových rájů, do kterých unikají až 200 miliard eur, který by se00:29:20
daly na toto využít. Bohužel nám tady momentálně vládnou politici a političky, kteří jsou financovaní třeba firmami, kteří v těch daňových rájích. Děkuji. Opět do aktuální situace. Vy jste tady00:29:30
zmiňovala tu konkurenční výhodu, a sice, že Spojené státy už se ponořili do nové zelené ekonomiky, stejně tak třeba Čína, která je v tuto chvíli vlastně na vrcholu výroby elektroaut,
tak budeme je moci ještě nějak dohnat, pokud se vlastně neobrátíme na ta zelená pravidla. No tak Spojené státy se sice integrovali nebo se hloubí, ponořili do zelené ekonomiky a taky
zadlužení vůči jejich HDP za posledních 30 let raketově skočilo. A co se týká Číny, tak to prostě nemůžeme porovnávat s Evropou. Čína začala dělat ekonomicky rozumné kroky už před dvaceti lety, tak ji vypustila
emise, které mi tady nevypustíme za další tři století. A teď to snižuje. A samozřejmě Green Deal, to je přesně důvod, proč my budeme později závislí na zemích, jako je Rusko a Čína, protože my zkrátka ten průmysl naprosto
tím Grendelem zničíme, pokud s ním něco okamžitě neuděláme. Já teda nevím, jestli spaní Nejedlovou, žijeme ve stejné zemi, ale v ČR nemůžeme hledat žádné další peníze, které budeme posílat do EU.
Tam jsme posílali peníze z emisních povolenek, kde ty peníze jsou? A pardon, já nevěřím nikomu, kdo lítá tryskovým letadlem prostě na klimatické konference do Dubaje nebo z Vídně do Bratislavy,00:30:30
což šla von der Leyenová děla. Ještě prošel, pane Gregore, omlouvám se, náš. Jasně. Na chvíli dvojice kandidátů do Evropského parlamentu MatějGregor na Hedlová. Děkuji.
Hezký večer. Nízká. Na shledanou. Hezký večer přeji i vám, vám z peněženky je to vše. Těším se na viděnou na CNN Prima News.
