Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Svobodní v médiích: Barcelona, EET a volby, kandidátní listiny či drahé máslo

Svobodní v médiích: Barcelona, EET a volby, kandidátní listiny či drahé máslo

V pátek 18. 8. se Petr Mach na ČT24 vyjádřil k útokům v Barceloně„Je mi líto, že tu jsou další oběti. Je tu zjevně vyhlášena válka ze strany Islámského státu. Pro Českou republiku jsou největší hrozbou migrační kvóty a je dobře, že je po nátlaku veřejnosti česká vláda odmítla,“ řekl v České televizi europoslanec a předseda Svobodných Petr Mach s tím, že EU a Evropská komise při řešení imigrační krize a terorismu selhává a porušuje vlastní nařízení.

Server Bleskově zveřejnil 22. 8. článek Josefa Kálese Káles: Připomínka roku 1968 – naši spojenci jsou na Západě:Před pár dny jsme si připomněli smutné výročí 49 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem do naší země. Jedna z nejtemnějších událostí moderních českých dějin změnila postoj veřejnosti k Sovětskému svazu, říká lídr kandidátky v Pardubickém kraji, místopředseda Svobodných, zastupitel Chrudimi Josef Káles.

„Je těžké srovnávat Sovětský svaz s dnešním Ruskem, je však zřejmé, že Putinův režim je nedemokratický. Pokud chce někdo srovnávat stav demokracie, svobody a politického systému v Rusku a v zemích západní Evropy s tím, že je Západ, kvůli „ovlivněným“ médiím a stále narůstajícímu počtu regulací všech oblastí života, stejný, ne-li horší než Rusko, strašně se plete,“ je přesvědčen Káles. Evropa se podle jeho slov mění a s ní se mění i Česká republika. „V posledních letech přibývá regulací a zákazů. Dochází k utahování šroubů. Řešením však rozhodně není příklon k Rusku, ale liberalizace našich zákonů a znovunabytí nezávislosti v mnoha oblastech politiky,“ říká Káles.

O volbách

Průzkum oblíbenosti předsedů politických stran zveřejnil 16. 8. server Expres.cz v článku Proč Kalouska nikdo nemá rád? Žebříček věrohodnosti předsedu zabolíZ průzkumu oblíbenosti a důvěry občanů v jednotlivé politiky vyplývá, že Miroslav Kalousek je nejméně oblíbeným politikem. Záporné hlasy totiž obdržel od 69 % respondentů, a to opravdu není hezké. Naproti tomu se těší důvěře 16,4 % dotazovaných.

To ovšem také není velká výhra, protože se tím zařazuje po bok lídrů výrazně menších politických uskupení, kdy ho trumfnul i Petr Mach ze Svobodných se 17,1 % a hned v závěsu za ním se drží Ivan Bartoš z Pirátské strany s 16,1 % a potom až Zelený Matěj Stropnický s 11,4 %.

Slovenský server Euractiv.sk zveřejnil 18. 8. článek Európske témy v českých parlamentných voľbáchProti takzvaným kvótam premiestňovania, ktoré sú v Českej republike už dlho kontroverzné, sa explicitne stavajú vo svojich programoch vládna Česká sociálna demokracia (ČSSD), Občiansko-demokratická strana (ODS), komunisti z KSČM a Strana slobodných občanov (Svobodní).

Článek vyšel i v české verzi na Euractiv.cz.

O dotacích

Krajské listy zveřejnily 17. 8. článek To se vám obrátí kudla v kapse. Chudí dotují bohaté: Evropské dotace fungují doslova perverzně. Miliardy pro Babiše nebo na žvýkačkyZ další analýzy, tentokrát Ondřeje Konečného ze Strany svobodných občanů, která prosazuje zrušení evropských dotací, vyplývá, že v období 2007- 2013 byl největším čerpatelem dotací skutečně Agrofert Andreje Babiše, který již získal celkem 4,3 miliardy korun. V pořadí druhý magnát, Tomáš Chrenek, pak získal pro Třinecké železárny 2,3 miliardy. Následují Jan Světlík a monopolní dodavatel vody, francouzská firma Veolia. Ta zdaleka není jedinou zahraniční firmou, jež u nás dotace čerpá. Ze zcela zvráceného dotačního systému si mnoha miliony polepšily nadnárodní koncerny Coca-Cola, Heineken, Wrigley či Nestlé. A jak vyplývá z informací Ministerstva pro místní rozvoj, totéž se stane v období 2014 – 2020. Nejvíce opět dostanou čeští miliardáři a silné firmy.

Strana svobodných občanů také upozorňuje na mediální masáž, jíž je v souvislosti s dotacemi podrobena veřejnost. Stěžuje si, že je nám pořád předkládáno, jak na dotačním systému EU vyděláváme, ale již se mlčí o tom, na co byly tyto peníze vynaloženy a v jakých kapsách nakonec skončily. „Evropské dotace se staly synonymem rozkrádání, korupce, plýtvání, klientelismu, získávání neospravedlnitelných výhod na trhu. A je to jen zčásti vina lidí, kteří se v prostředí dotací pohybují: jakýkoliv systém dotací z tzv. veřejných rozpočtů totiž automaticky generuje míru korupce přímo úměrnou velikosti balíku peněz, s nimiž se operuje, a také vzdálenosti od jeho zdroje. Abstraktní „evropský rozpočet“ či „evropské peníze“, které nepatří nikomu a zároveň patří všem, nabízejí bezpočet temných zákoutí, v nichž se mohou dobývači renty pohodlně ukrývat a budovat si své pozice – a získat nakonec i ty nejvyšší. Třeba i ministerská křesla, jako definitivní nástroj, jak si dosažené pozice pojistit,“ konstatuje Luboš Zálom ze Strany svobodných občanů.

Ten zároveň připomíná, na jak kontroverzní projekty byly evropské dotace vyplýtvány: „Například na rozhledny v údolích, hektary solárních elektráren, cyklostezky odnikud nikam, soukromé architektonické podivnosti, farmu Bolka Polívky, bezpočet nikým nenavštěvovaných penzionů, či noční kluby atd. Je přesvědčen, že spíše než nástroj, jak zvyšovat blahobyt občanů, jsou evropské dotace prostředkem postupného pošlapávání naší sebeúcty a samostatnosti. „Bruselská politická aristokracie se pokouší si nás všechny koupit – za peníze, s nimiž nemá žádné morální právo disponovat. Jsou to peníze německých, francouzských, španělských, britských a dalších daňových poplatníků. Jim byly ukradeny státem – nám nepatří. To si musíme uvědomit – nechceme-li být pouhými nesamostatnými kořistníky, ochotnými poníženě se plazit před bruselskými mocipány,“ upozorňuje Luboš Zálom.

O nás, bez nás

18. 8. zveřejnila Mladá fronta DNES článek Naštvaný živnostník? Žádná škodaSamozřejmě, že by spousta podnikatelů mohla svým zaměstnancům přidat. A jistě se mezi nimi najdou mnozí darebáci. Ale říkat to automaticky o každém, kdo dá třeba na malém městě v kraji s vyšší nezaměstnaností práci jedné uklízečce nebo jednomu malíři… Je to potřeba? A zrovna od politika, jehož strana byla několik let u moci, a je tedy do určité míry zodpovědná za platy ve veřejném sektoru, které taky zrovna ten soukromý moc vpřed neženou. Avšak je dost možné, že tímto výrokem chtěl Zaorálek jen doložit to, co je z myšle- nek jeho spolustraníků patrné už léta, jenom si to pořád nechtějí přiznat. Že ČSSD jednoduše není strana pro živnostníky. A na tom není nic špatného. Program přizpůsobený na míru soukromníkům by měly mít pravicové strany, ODS nebo Svobodní. Ti by měli za drobné živnostníky potit krev a dosahovat úplně jiných volebních výsledků než v posledních letech.

18. 8. zveřejnil Deník Referendum článek Jana Smiggels Kavková: Ženy v politice. Revoluce se nekonáNa opačné straně stojí s nulovým počtem lídryň Piráti. V roce 2013 se u nich našla lídryně alespoň jedna. Pouze jednu ženu do čela kandidátky postavila TOP 09 (stejně jako v roce 2013) a Svobodní (v roce 2013 byli všichni lídři muži).

Server Neviditelný pes zveřejnil 22. 8. článek POLITIKA: Bájná pětiprocentní hranicePřežití na politické scéně je však pouze podmínkou nutnou. Má-li nové sdružení skutečně něco prosadit, musí mít i další vlastnosti. Uvedu zde dva konkrétní případy, u kterých dle mého názoru právě tyto další vlastnosti chybějí: 1) Svobodní – co je na nich určitě sympatické, že jsou dlouhodobě konzistentní ve svých názorech. Tyto názory, ať už s nimi souhlasíme či nikoliv, však nejsou přijatelné pro většinu veřejnosti, což mnohdy bývá způsobeno spíše způsobem prezentace a neochotou naslouchat připomínkám, než podstatou názoru.

Zprávy z regionů

Benešov

Benešovský deník zveřejnil 17. 8. článek Benešovské centrum si pro své akce zamluvili politiciVeřejná shromáždění, která je nutné předem oznámit radnici, chystají na Masarykově náměstí v centru Benešova další politické subjekty. U fontány se začnou politici kvůli parlamentním volbám se svými voliči scházet už v úterý 22. srpna a skončí s tím až těsně před volbami, ve čtvrtek 19. října. V horní části náměstí budou postupně volební programy prezentovat hnutí ANO 2011, ODS, ČSSD, Svobodní, Realisté i KSČM.

Liberec

23. 8. zveřejnil server Genusplus.cz článek Mrtvý kůň v Liberci jménem ODA? Nesuďme před startem, může jedině překvapitJe totiž pravda, že liberečtí voliči budou mít v dalších městských volbách začasté nelehkou situaci – samozřejmě jsou zde voliči tradičních stran – ODS, která se pokusí přesvědčit o svém návratu, ČSSD, která bude bojovat proti dalšímu propadu TOP 09, která v Liberci stále marně hledá své místo, KSČM, která má tradiční a víceméně stabilní podporu. Část voličů si jistě získají Starostové pro Liberecký kraj, taženi stále Martinem Půtou. Kam se ale obrátí voliči ANO, které je v Liberci ve stavu agónie po vlastní sebelikvidaci, kam půjdou nespokojení voliči Změny, kteří již pochopili, že toto kontroverzní politické uskupení není alternativou. Stejně tak je voličský potenciál u KDU-ČSL, které v Liberci nikdy nebylo silné, nebo u Zelených, Pirátů či Svobodných, kteří sami dávají dohromady jen slabá procenta, pokud by se ale spojili do jednoho politického subjektu, zaštítěného ODA, mohl by se na scéně objevit zajímavý politický subjekt s ambicí uspět a prostředky na kampaň.

Články, zmínky či citace 9. – 16. srpna 2017

Média se tento týden věnovala především podání a složení kandidátních listin, a to jak celorepublikově, tak podrobně i v jednotlivých krajích. Počet zmínek Svobodných v přehledech kandidujících stran se vyšplhal na více než 80 včetně nejsledovanějších a nejčtenějších jakou jsou Česká televize, novinky.cz, idnes.cz, Blesk a další.

ČTK připojila i vizitku lídra Petra Macha: vysokoškolský učitel, předseda Svobodných a europoslanec (od 2014). Vystudoval obory statistika ekonometrie a finance na Vysoké škole ekonomické v Praze. Od roku 1999 působil deset let v Centru pro ekonomiku a politiku (CEP), mezi roky 2003 a 2009 byl jeho výkonným ředitelem. Byl členem Mladých konzervativců (1995 až 1998), mezi roky 1997 a 2007 byl v ODS. V roce 2009 založil novou Stranu svobodných občanů. Je ženatý, má syna.

O předraženém máslu

13. 8. zveřejnily Byznys noviny vyjádření Petra Macha k rekordním cenám másla Závratnou cenu másla způsobila Evropská unie a její dotace na snížení produkce, tvrdí MachZávratnou cenu másla v Česku zavinila Evropská unie dotacemi vyplácenými na podporu snižování produkce mléka a mléčných výrobků. Uvedl to europoslanec a předseda Svobodných Petr Mach. Podle ministerstva zemědělství za zvýšení ceny másla může snížená poptávka po margarínu a zvýšená poptávka po máslu.

Cena klasické „čtvrtky“ másla se dnes v Česku pohybuje v průměru kolem 50 korun.

Mach poukázal na to, že Evropská unie pomocí dotací za nevyrábění mléka omezuje produkci mléka a mléčných výrobků. Proto podle něho cena másla nyní „roste do závratných výšin“.

„Soudruzi v Bruselu neodhadli poptávku a nabídku. Je to jako ve slavném románu Hlava XXII,“ uvedl Mach s tím, že když úředníci v Bruselu chtěli omezit výrobu mléka, aby cena příliš neklesla, „nějak se spletli ve svých odhadech a cena másla je nyní v celé Evropě na rekordní úrovni“.

14. 8. se tématu věnoval server Bleskově.cz v článku Mach: Proč stojí máslo 50 korun? Kvůli EU!.

O zákazu zbraní

9. 8. zveřejnily Byznys noviny článek Česko podalo žalobu na Evropskou unii kvůli zákazu držení zbraní. Chce ji zneplatnitNa plénu Evropského parlamentu směrnici zkritizoval i europoslanec Petr Mach. „Jste posedlí regulací. Dnes regulujte zbraně a klece pro králíky, zítra budete regulovat třeba internet. Pohár trpělivosti přetekl a má země už toho má dost,” řekl Petr Mach na plénu Evropského parlamentu.

Směrnici, kterou schválil Evropský parlament v polovině března, musí státy Unie zahrnout do svého vnitrostátního práva do 15 měsíců. Cílem normy je zabránit teroristům ve vyzbrojování.

Kritici ale tvrdí, že teroristé neútočí legálně drženými zbraněmi. Zároveň upozorňují na to, že směrnice je v rozporu s právem EU, protože zasahuje do vnitřních záležitostí státu.

Různé

9. 8. zveřejnilo Echo24 článek Chudí dotují bohaté: Agrofert není jediný. Nejvíc dotací končí u velkých firemOndřej Konečný, člen republikového výboru Strany svobodných občanů, která dlouhodobě prosazuje zrušení evropských dotací, dal pro sever Neviditelný pes dohromady žebříček největších čerpačů dotací z evropského rozpočtu 2007 až 2013.

Jedničkou je s obrovským náskokem nepřekvapivě Babišův Agrofert, jemuž přitekly 4,3 miliardy korun. Dvojkou Třinecké železárny miliardáře Tomáše Chrenka, který to dotáhl na 2,3 miliardy korun. Následují dnes v potížích se potácející Vítkovice známého mecenáše moderního umění a revitalizace Ostravy Jana Světlíka. Ty zkasírovaly 1,4 miliardy korun. Za nimi francouzská Veolia, monopolní dodavatel vody s 816 miliony korun. Za ní Energetický průmyslový holding druhého nejbohatšího Čecha Daniela Křetínského.

12. 8. zveřejnily Parlamentní listy text Zastánci i odpůrci Prague Pride se střetli: „Můžu si vzít za manželku třeba kámen. Stát se nemá co vměšovat“, „Spletli si zemi, kde to pořádají!“: Konečná sestava debaty k Týdnu hrdosti na půdě holešovického „Institutu kryptoanarchie“ tak nakonec nevěstila nic dramatického. Konzervativní pohled na věc v ní zastupoval člen širšího vedení křesťanských demokratů Václav David. Za sexuální menšiny vystoupil prezident LGBT studentského spolku Charlie David Mařák. Liberální pozici zastával objektivista a nezávislý publicista Luboš Zálom. Libertarián a anarchokapitalista Urza v diskusi reprezentoval názory blízké myšlenkovému zázemí samotné Paralelní Polis.

9. 8. zveřejnil server Info.cz článek Jedna z mála jistot letošních voleb: ODS i TOP 09 zůstanou na okraji politiky„Nejdůležitější, ne ale jediný, faktor, je velká konkurence na politickém trhu,“ komentuje situaci napravo od politického středu v rozhovoru pro INFO.CZ politolog Lubomír Kopeček. Připomíná, že oproti situaci kolem roku 2006, kdy ODS naprosto dominovala pravé straně politického spektra, je dnes konkurenčních hráčů zasahujících do této části mnohem více. Kromě hnutí ANO zmiňuje nejen TOP 09 a lidovce, ale i drobné subjekty jako jsou Strana svobodných občanů či STAN. „Znejistění a znechucení voličů vedlo k volebnímu zemětřesení roku 2010 a ještě většímu v roce 2013 a vytvořilo ODS konkurenci, která se dnes už více či méně etablovala. V tu chvíli je těžké pro ODS znovu se vrátit do pozice velké strany a sebeschopnější lídr s tím nic moc neudělá, alespoň ne v těchto volbách,“ vysvětluje Kopeček.

10. 8. zveřejnil server Multi-kulti.cz článek TV Nova rozebírala sledovanost politiků na Facebooku. Opomněla Tomia Okamuru a Petra MachaTelevize Nova několika dny zveřejnila v hlavních zprávách reportáž o sledovanosti lídrů politických stran na sociálních sítích. Ve své statistice však vynechala například lídra SPD Tomia Okamuru, který nejsledovanějšího politika podle televize předhání o více než sto tisíc sledujících.

Podle televize je nejsledovanějším lídrem Andrej Babiš se 130 000 sledujícími, druhý je Kalousek se 41 000 a třetí místo obsazuje Petr Fiala z ODS s 24 000 sledujícími. Kdyby však Nova sledovala všechny lídry všech českých politických stran, žebříček by dostál několika změn.

Tak například hned na prvním místě by místo Babiše měl správně být přehlížený lídr SPD Tomio Okamura, jehož profil sleduje 261 000 profilů na Facebooku. Na Babiše má náskok 131 000. Babiš by se tak propadl na druhé místo a Kalousek na třetí. Fiala by se však propadl až na páté, jelikož s 31 000 sledujícími na Facebooku jej předhání Petr Mach, předseda Svobodných.

“TV NOVA předvedla v hlavních večerních zprávách velkou lež a obelhala tak diváky – naservírovala zmanipulovaný žebříček “popularity” jednotlivých lídrů politických stran na Facebooku,” začal svůj kritický příspěvek Okamura. Mach žebříček nikterak výrazně neokomentoval.

13. 8. server Info.cz zveřejnil článek Češi souzení v Turecku zaplatili za proces přes 300 tisíc korun. Víme, kteří politici jim přispěliNa pomoc dvojici, které soud minulý týden vyměřil shodně šest let a tři měsíce vězení, přispěli v minulých měsících i čeští politici, především z KDU-ČSL a TOP 09. Podle informací redakce nejvyšší částkou přispěla europoslankyně Michaela Šojdrová. Celkově zaslala 51 tisíc korun. Dvacetitisícovou částku poslal europoslanec Jaromír Štětina. Z europoslanců dále několika tisíci korun přispěl také Tomáš Zdechovský a Petr Mach.

Dění v regionech

Hodonín

10. 8. zveřejnil Deník.cz text Ostuda. Zastupitel Sedlačík čelí kritice vedení Hodonína. Kvůli černochoviPodobně se vyjádřila i opoziční zastupitelka za Svobodné Terézia Mlýnková Išková. „Roman Sedlačík udělal ostudu nejen sobě, ale celému městu. Jeho hysterická reakce byla přehnaná. Osobně mám větší strach z těch, kdo si myslí, že policie může bezdůvodně legitimovat lidi procházející se po ulici než z přítomnosti turistů z jiných států,“ prohlásila zastupitelka.

Vyšlo i v tištěné podobě Znojemského, Hodonínského a Břeclavského deníku.

15. 8. se tématu věnoval i Týdeník Slovácko.

15. 8.vyšel v Týdeníku Slovácko článek Pastelky chtějí prodat za čtyřicet procentPodle vedoucího právního odboru Petra Spaziera navíc musí město při prodeji odůvodnit snížení ceny. Právě snížení cen kritizovali už i dříve opoziční Svobodní. „Byty se mají prodat za tržní cenu. Znalecký posudek reflektuje technický stav budovy, není proto důvod byty prodávat levněji, než je jejich hodnota,“ uvedla zastupitelka za Svobodné Terézia Mlýnková Išková. Letos zatím radnice prodala jen jeden byt, a to v někdejším sídle oborů základní umělecké školy v Dobrovolského ulici. „Město v současné době vlastní 354 bytů, k tomu ještě jednadvacet nově vybudovaných v Žižkově ulici, kde vznikl Komunitní dům seniorů,“ přiblížil aktuální stav mluvčí radnice Josef Horníček. I když v posledním volebním období prodalo město jen 24 bytových jednotek, od roku 1996 odprodalo téměř tři a půl tisíce bytů.

Tématu se věnoval i Deník a vyšlo i v tištěné podobě Hodonínského deníku.

Turnov

11. 8. zveřejnil server Turnovsko v akci článek Zastupieléposunuli hřiště s umělou trávou v Turnově dálV diskuzi se zastupitel Tomáš Hudec (ČSSD) přiklonil k tomu, přidat ještě z rozpočtu města další tři miliony než byla původně plánovaná spoluúčast, což je lepší, než mít na ploše hřiště úhor. Podle něho klub jen za zimní pronájmy umělých povrchů ve městech v okolí ušetří nejméně 200 tisíc ročně. Zastupitel Vítězslav Sekanina (Strana svobodných občanů) spoluúčast města považuje za vysokou, více by si podle něho měli platit ti, kdo na sportovištích sportují. Hřiště podle něho bude sloužit jen úzkému okruhu sportovců.

Moravskoslezský kraj

16. 8. zveřejnily regionální mutace Deníku článek Užili si dovolenou i festivaly. Teď už krajští lídři vyhlížejí volby: Radomír Klein, Svobodní, 50 let, Veselí u Oder: Už v květnu jsem byl s kamarády na 14 dnů na motorce v Pyrenejích, což byla nádherná cesta. Tím pádem o prázdninách už jsem byl „jen“ tady v našem regionu a věnoval se myslivosti a včelám. A jinak chodím pravidelně na Colours i proto, že je naše firma sponzoruje.

Články, zmínky či citace 2. – 9. srpna 2017

Svobodní v médiích: o kapitalismu, Polsku a Perníkové chaloupce

6. 8. v 6 hodin odvysílala Česká televize v pořadu Zajímavosti z regionů (od 1:57 do 3:42) reportáž o bojkotu EET v Perníkové chaloupce. „Provozovatel restaurace Perníková chaloupka v Rábech nedaleko Pardubic se rozhodl pro velmi neobvyklý bojkot elektronické evidence tržeb a taky voličů hnutí ANO.

Do podniku smí vstoupit jen za konkrétních podmínek.

Policie ani úřady se zatím postupem podnikatele nezabývají.

Lidé mohou jít do areálu Perníkové chaloupky jenom za předpokladu, že mají u sebe buď tuto pozvánku strany Svobodných, nebo řeknou heslo.

Luděk Šorm se rozhodl zákazníkům účtovat deset korun za evidenci účtenky už loni v prosinci.

Kuriózní poplatek nazval babišné.

Teď svůj areál dokonce pronajal politické straně Svobodní, o voliče ANO nemá zájem, pokud nezopakují heslo pro vstup do areálu.

V minulosti už bojkot podnikatele Luďka Šorma prověřovala i finanční správa, ale nakonec uznala, že účtování takzvaného babišného není nezákonné.“

O volbách

ČTK vydala 2. 8. zprávu Do sněmovních voleb by se letos mohlo přihlásit 28 stran a hnutíDo sněmovních voleb by se letos mohlo přihlásit 28 stran a hnutí, což je o čtyři více než při předchozích volbách před čtyřmi lety. Vyplývá to ze seznamu, který na svém webu zveřejnil Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Počet uskupení, která se skutečně rozhodla kandidovat, bude znám za dva týdny. Lhůta pro nominace končí v úterý 15. srpna.

Kromě ANO 2011, ČSSD, ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Starostů a hnutí SPD Tomia Okamury jsou na seznamu úřadu rovněž Piráti, Svobodní a Zelení, Strana práv občanů nebo Severočeši.cz, kteří mají zastoupení v Senátu. Z dalších stran na soupisce figurují například Realisté, Rozumní, Občanská demokratická aliance nebo Národní socialisté, které zakládal expředseda ČSSD Jiří Paroubek.

Zprávu zveřejnila i další média, třeba Pražský deník nebo Týden, v tištěné podobě pak v deníku E15.

O nás, bez nás

5. 8. zveřejnily Krajské listy článek Kdo platí, poroučí, tak to chodí. A dělit miliardáře v politice na padouchy a čistokrevné sympaťáky je naivní, píše komentátor na adresu Dědka. Ale nejen jeho…:Véčka a Piráti ovšem nebyli jediní, komu se podařilo na příspěvky za voličské hlasy dosáhnout (a zrovna tuto stranu opravdu nepodezříváme z ´politického byznysu´, ostatně mají dokonale transparentní účetnictví, každému na jejich stránkách k nahlédnutí). Zelení si v roce 2013 přišli 16 milionů, Svobodní získali 12,2 milionu a Strana práv občanů takto vydělala 7,5 milionu korun. Holt, mít své voliče se vyplácí…

8. 8. zveřejnilo Právo na str. 2 článek Robejšek zlákal do voleb politologa TomskéhoTomský byl v 90. letech členem ODS. Po skandálech kolem financování strany přestoupil v roce 1998 do Unie svobody. Tu však brzy opustil, protože podle jeho slov byla málo pravicová. Nakrátko vstoupil i do Strany svobodných občanů, ale ta mu připadala „extrémně libertariánská“.

Dění v regionech

8.8. zveřejnila ČTK v řadě regionů články o kandidátkách v krajích. V seznamech byla zmíněna i Strana svobodných občanů, někde se jmény krajských lídrů.

Zprávu pak převzala i regionální média.

(dap, ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

A avizovaná dvojice už je se mnou ve studiu. Já tady vítám Johannu Nejedlovou,

pěkný večer. Pěkný večer vám i divákům. A zdravými Matěje Gregora. Pěkně. Dobrý. Děkuji za pozvání. Tak, ale začnu s dovolením dámou a vrátím se k jednomu tématu, které bude velmi žhavé, bude zítra

probírané ve sněmovně, protože se tam uskuteční mimořádná schůze a řeč bude o migračním paktu. Já jenom připomenu, že ten prošel minulý týden Evropským parlamentem, míří znovu na Radu

ministrů a opozice jasně říká, že ministr vnitra Vít Rakušan by ho měl odmítnout. Naposledy jsme se hlasování zdrželi. Jaký je váš postoj? Já bych předně chtěla

říct, že velmi dobře, že žijeme ve státě, ze kterého ještě nikdo nikam nemusí utíkat, ale měli bychom chápat to, že jsou lidé, kteří ze svých států uprchnou

musí. My jako zelení, možná překvapivě jsme taky proti tomu migračnímu paktu, ale z úplně jiných důvodů než ostatní. My jsme přesvědčeni o tom, že je nastavený tak, že nám nepomůže

řešit migraci, nepomůže migrantům a zásadně zkomplikuje jejich situaci. Je tam spousta výjimek z výjime, což znamená, že třeba

ty příchozí azylanti nebudou moct projít sami tím řízením a budou potřebovat pomoc. Nelíbí se nám, že budou drženi v detencích. Někdy to může vypadat, podle

toho, jak jsme to zkoumali, že tam můžou být až roky. To není výhodný pro nikoho. Nás to stojí peníze. Pro ně je to podle mě nehumánní. Ale jsem přesvědčena o tom, že hlavní problém je

v tom, že tady teď máme spoustu politiků a političek, kteří místo toho, aby řešili naše reálné problémy, který nás v Česku a v Evropě trápí, tak zvedají

nenávist vůči migrantům, Rose míchávají rasismus, xenofobii, náboženskou nesnášenlivost. Věc, která je

prostě přirozená. To, že jsou státy, ze kterých lidé musí uprchnout a my bychom jim měli pomoct a postarat se o to, aby byli dobře integrovaní, takto neřeší a místo toho prostě jenom na to

já si půjčím tu první část. Vy byste byli proti, ale z jiných důvodů, než je v tuto chvíli většina politiků. Doplním, že podobný postoj zastávají třeba Piráti v tuto chvíli, pane Gregore. Svobodní, tuším,

by byli také proti, ale z opačných důvodů. My jsme čekali, než se to schválí, abychom viděli tu konečnou podobu, s jakou to vlastně půjde do toho finálního tažení. A naprosto mě vykolejilo,

že Vít Rakušan, který sliboval, že by v tom migračním paktu měla být výjimka pro ČR z důvodu toho, jak jsme přistupovali k invazi na Ukrajinu a k začlenění ukrajinských uprchlíků, tak

lhal, protože žádná výjimka tam není. A tady toto mi teď visí jako obrovská otázka, na kterou doufám, že dostaneme odpověď v té zmiňované sněmovní schůzi, aby na ministr vnitra takto lhal mi jako Svobodní

jsme samozřejmě proti a myslím si, že když chceme argumentovat proti migračnímu paktu, tak určitě není třeba rozpoutávat nějakou nenávist. My vidíme, že ta integrace těch uprchlíků v těch západních zemích, které do

toho šly dříve, dlouhodobě nefunguje. Můžeme se podívat na vyšší kriminalitu, na problémy ve školství v Německu, ve Francii atd. migrační pakt bude velký problém jak pro ty země, tak pro ty uprchlíky.00:08:10

Právě proto, že se EU opět snaží ovládnout azylová řízení 27 členských zemí a snaží se za ně rozhodovat, kdo kde půjde, kolik kdo zaplatí,

jakému budou dány sociální jistoty. A takový moloch pochopitelně nejde utřídit. A mě pro mě překvapuje to, že stejné chyby jsme viděli v roce 2016, že opět selhalo migrační řešení

a EU, která měla téměř deset let na to přijít s nějakým novým řešením, s ochranou vnějších hranic, tak by se nám to líbilo ve Svobodných. Tak zase přišla s něčím, co nařizuje, kolik kdo má přijmout a kolik

má kdo platit. A to je škoda. Změní dynamiku. Zůstanu u vás. Vy jste hovořil o těch kvótách a té výjimce tedy tady je spor o to, nakolik má Česko mít výjimku, protože v tuto chvíli má zhruba tři procenta jaksi

migrační kvóty splněné tím, že jsme přijali uprchlíky z Ukrajiny. Tak vy potřebujete nějakou další definici a do jasně ní vlastně té výjimky nebo toho konstatování

kolem kvót. Mě naprosto udivuje, že se v roce 2024 bude ČR někoho ptát, kolik může a nemusí přijímat migrantů na základě nějakých kvót. Já mám zato, že ČR je pořád suverénní země, která si může sama rozhodovat o tom, kolik lidí přijme, za jakých podmínek, jaké jim nabídne sociální podpory. A přece nepotřebujeme EU, aby nám říkala,

kolik migrantů máme nebo nemáme přijímat, za jakých podmínek. Takže abych ty kvóty vymazal úplně, celý migrační pakt společně s ním. Máme být víc suverénní, nebo víc integrovaní? Toto byl přesně příklad toho, co jsem říkala. Máme nějaký jiný podstatný problém, který bychom měli řešit a nestrašit uprchlíky? My víme, že český, slovenský, evropský firmy potřebují zaměstnance,

máme tady a chybí jim. Máme tady možnost dobře integrovat lidi, kteří utíkají a potřebují pomoc. My můžeme pomoct, můžeme dohlédnout na ten integrační proces a můžeme z toho, že sem přišli, ve výsledku všichni, benefit. Ovad jde ale o to, abychom se koukli na to, kde jsou problémy a napravili Jeanne. Ne jako nadávali na to, že jsou

lidi, kteří potřebují utéct a snažili se tady stavět nějaké zdi, které nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Pojďme po té ekonomické podstatě. Já si půjčím argument hnutí ANO, které se

mimo jiné bude ptát, nakolik máme dostupný detenční zařízení a kolik případně bude stát vybudování dalších. To je jeden z ekonomických prvků. Znáte odpověď? No, my především říkáme,

že ty lidé nemají chodit do detenčních zařízení, protože za nás třeba to ten migrační pakt říká. Není správné, aby malé děti byly zavřený v něčem, co připomíná vězení. Myslíme si, že by měl být rychlý proces. V ideálním případě. My bychom chtěli, aby ti lidé mohli žádat o humanitární výzva už

v zemích svého původu, tudíž by je buď dostali nebo nedostali a nemuseli jsme řešit, jestli budou v nějakých detencích, protože by sem přicházeli především lidé, jejichž pobyt

už byl schválen. Což je ale něco, s čím ten migrační pakt, s kterým vy nesouhlasíte, vlastně počítá. Víte, ono je to hrozně těžké takto říct, s čím počítá nebo nepočítá právě

v tuto chvíli, kdy jsme teď zjistili, že některé výjimky, které měl obsahovat, obsahovat nebude. Teď bude taky dlouhá diskuse, kdy se k tomu budou ty národní státy vyjadřovat, takže já bych ještě v tuto chvíli počkal, jaká bude konečná verze

toho paktu. A já bych jenom zareagoval na jednu věc. Když chce někdo v ČR pracovat, tak se dají vyřídit věci, jako jsou pracovní víza a hlavně my jsme v posledních dvou, třech letech přijali zhruba 300 – 400

tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A toto je věc, která bude trvat deset let, dvacet let, než uvidíme, jak se to povedlo, jak se začlenilo, jak si na to zvyklo školství. A v tuto chvíli bych byl velice opatrný k tomu, abychom

nějakými kvótami k tomu šli. Navíc ten migrační pakt, a to je podle mě velký problém, on vlastně říká, že když nějaká země toho migranta přijme, tak on odsud vlastně nemůže pryč. A vzniknou tady situace, kdy někdo,

kdo chtěl třeba nejčastěji do Německa, do Francie, do těch zemí, které jsou známy tou velkou sociální podporou těch příchozích migrantů, tak on může skončit v ČR, bude mít nárok na sociální podporu pouze

tady a my tady budeme mít lidi, kteří tady vůbec vlastně nechtěli. A to je problém, se kterým můžeme mít. Nebo vidíte, že ten problém už tady opravdu je, že to riziko tady je. Jak se můžu dál zopakovat,

jestli. Vy hovoříte o tom, že tady zůstanou desítky, nebo zmiňoval jste problém, že by tady zmiňovali, zůstávali takoví lidé, ale vidíte ten problém? Ano. V minulé migrační vlně, tak tady byli

lidi, kteří byli, kteří byli z íránské skupiny a potom se vrátili zpátky a mohli třeba jít do jiné evropské země. Migrační pakt ale říká, že kdo přijde do ČR, nebo řekněme to na rovinu, bude přidělen

do ČR, což mě taky připadá nehumánní, tak on nebude mít nárok na jinou sociální podporu v žádné jiné zemi EU a bude tady muset zůstat, nebo bude muset jít do té země, ze které teda on z nějakých

důvodů odešel. Takže to je za mě absolutní nesmysl. Já se tady shodnu v tom, že bychom neměli nutit lidi, kteří utíkají ze svých zemí, být ve státě, ve kterém být nechtějí. Rozumím

že třeba chtějí tam, kde už mají nějakou komunitu a můžeme jim dát nějakou pobídku, aby chtěli jít do Česka, ale neměli bychom je k tomu nutit. Ale nejzásadnější je to, že vy tady

tvrdíte, že je tady nějaký obrovský problém s migrací. My jsme přijali šest milionů lidí z Ukrajiny v celé Evropě za poslední dva roky. Ten migrační problém, o kterém tady mluvíme, je00:13:00

200 tisíc lidí ročně, který přicházejí tou jižní a středozemní cestou. Neporovnatelný čísla. Ten problém je vlastně jako marginální, když se podíváme na to, kolik těch lidí00:13:10

přichází. A to, co vy říkáte a co říkají ostatní politici, je prostě strašení a není to správný. Pojďme ještě jednou k té ekonomické podstatě. Vaše reakce? Já se na to musím zareagovat.00:13:20

To není strašení lidmi. Já vím, že asi máme nějakou vizi, nebo vy máte nějakou vizi, jak chcete začleňovat lidi, ale prosím, podívejme se na ten západ, podívejme se do toho Německa, podívejme se do té Francie.00:13:30

To není, to není žádné strašení. Pojďme si konečně přiznat, že opravdu začleňování lidí z Blízkého východu, afrických migrantů přineslo Evropy opravdu obrovské problémy, zvýšenou kriminalitu,00:13:40

ty lidi se nedaří začlenit, často třeba ani dodneška neumí jazyk. Vznikají ghetta v celé západní Evropě. Paní Nejedlová, nechci tady jako vyvolávat žádné silné emoce vůči vám, ale opravdu, jestli o tom chcete mluvit, běžte00:13:50

se tam podívat, jsou to věci na. Děkuji. Za chvíli, za malou chvíli. Dám příklad právě na těch Ukrajincích. Ale ještě jeden ekonomický rozměr a vrátím se k té mimořádné schůzi hnutí ANO, které zároveň bude diskutovat00:14:00

o tom, nakolik se máme v rozpočtu připravit na to, že budeme muset platit právě za výjimku, pokud jde o přijímání nebo ne přibývání uprchlíků? Máme se vyzbrojovat v rozpočtu00:14:10

teď už dopředu, že se vyplatíme z té případné kvóty, pane Gregore? No tak pokud nám EU samozřejmě dá vybrat mezi nějakou bezpečností ČR, ať už je to v otázkách kriminality00:14:20

nebo zdravotnictví nebo stabilního školství anebo se vyplácet, tak je to taková trošku Sofii na volba, kdy já úplně nevím, na kterou stranu se v tuto chvíli přiklonit a já doufám, že vláda vezme rozum do hrsti a00:14:30

tak jako před volbami koalice spolu slibovala, že nebude uvrtá vad ČR do migračních paktů, do zákazu a tak se k tomu postaví čelem, ten slib dodrží a prostě to nepůjde. Takže v tuto chvíli to nezáleží00:14:40

úplně na hnutí ANO ani na té mimořádné schůzi, ale na vládě, jak se k tomu postaví. A bohužel toto nejde predikovat, protože vidíme, že ministr vnitra Rakušan už jednou o migračním paktu prokazatelně lhal.00:14:50

Paní Nejedlová, jak by se k tomu měla vláda postavit? Já ještě jednou můžu jenom zopakovat, že jsou tady lidé, kteří potřebují utéct ze své země. My můžeme nastavit dobře integrační,00:15:01

dobře integrační postup tak, aby byli pro Evropu a Česko přínosem, protože tady máme firmy, které si stěžují, že nemají dostatek zaměstnanců. Můžeme00:15:10

z toho všichni těžit, anebo můžeme strašit, vyvolávat nenávist místo toho, abychom řešili reálné problémy, který tady v Česku i v Evropě máme. Tak já teď půjdu k těm datům. Vy jste tady00:15:20

hovořil o Ukrajincích, tak já připomenu, že podle Ministerstva vnitra státy se na začátku letošního roku za první čtvrtletí poslal na dávkách Ukrajincům 0,9 desetin miliardy korun. Na00:15:30

druhou stranu ti pracující, kterých je převážná část, do rozpočtu, do naší státní kasy odvedli o miliardu víc, než je ta zmiňovaná částka, tedy téměř dvě miliardy. Tak je to přínos00:15:40

migrace nebo není? Já jsem o tom nedávno tady diskutoval právě v tomto pořadu, že to se ukáže dlouhodobě, jaký přínos to je. Ale samozřejmě to začleňování migrantů z Ukrajiny je mnohem00:15:50

lehčí, protože ukrajinština je slovanský jazyk podobně jako čeština. To znamená, já jako učitel jsem také pomáhal se studiem těch dětí. Bylo to šikovné, bylo tam vidět zájem a ono skutečně řada těch Ukrajinců v ČR00:16:00

opravdu pracuje. Budou přínosem pro státní rozpočet? Samozřejmě. My už dávno předtím, než začala agrese na Ukrajině, tak jsme viděli, že české zdravotnictví má personální nedostatky, že se to propisuje do školství.00:16:10

A právě tady musíme být opatrní, abychom právě v době, kdy začne těch 300 tisíc lidí se rozhodovat, jestli v té ČR zůstanou, nebo se v případě ukončení konfliktu vrátí zpátky na Ukrajinu, případně00:16:20

kdy to vůbec bude. Takže tady uvidíme za dlouhé roky. Jak říkám, to je otázka na desítky let, jak se to povedlo. Ale samozřejmě zatím můžeme říct, že ta integrace těch Ukrajinců je mnohem úspěšnější, než00:16:30

by byla, než by byla integrace stejného počtu lidí, kteří by přišli z úplně jiného kontinentu, úplně jiné, z úplně jiné části světa. Paní Nejedlová, když vy hovoříte o další integraci,00:16:40

jak tedy tyto lidi namotivovat, aby zůstali a skutečně zůstali za prací a jiným životem? My víme, že ty lidi sem přicházejí a chtějí se tady jako uplatnit00:16:50

na trhu práce, nechtějí sedět doma nebo být zavřený v detenci. My musíme umožnit přístup na ten pracovní trh, což často právě ti azylanti nemají, takže se ani integrovat nemůžou. A00:17:00

musíme jim pomoct tím, aby rozuměli naší řeči a aby znali ty naše zvyklosti a pravidla dodržovali. Na tom se asi všichni shodneme. Když tady někdo00:17:10

je, tak musí ty pravidla znát a musí je dodržovat. Potřebuje k tomu jenom to, abychom mu vysvětlili, jaký ta pravidla jsou a nakolik je toto ekonomicky náročné. Já00:17:20

na to nemám žádnou kalkulaci, ale rozhodně vím, že když ty lidi přivedeme a budou tady pracovat, takto výhodné nakonec bude. Pane Gregore. Jo, tak jako tady je třeba hlavně říct, že ti00:17:30

Ukrajinci tady přišli bez jakéhokoliv migračního paktu a EU nikomu nenařizovala, kolik má nebo nemá přím od lidí z Ukrajiny. A samozřejmě je rozdíl, když se tu znovu bavíme o lidech, kteří tu chtějí přijít za rodinou,00:17:40

chtějí tu přijít za práci, můžou využívat už platných azylových zákonů ČR, azylové řízení, požádat si o občanství, případně přes rodinného příslušníka, případně pracovní vízum.00:17:50

Ale to, co EU chce způsobit tím migračním paktem, tak to nebude jenom ekonomicky náročné, ono to bude hlavně opravdu ohrožení bezpečnosti ČR. A to není strašení, protože skutečně tady půjdou lidi,00:18:00

kteří tady nechtějí být a přijdou tady ze zemí, které se v západní Evropě ukázaly, že opravdu nejsou schopni se integrovat do té Evropy. Prosinci víme. Není ten český prvek moment, kdy na sebe00:18:10

ukázat a říct, podívejte se, my jsme to zvládli, jsme inspirací. U západu ČR. Myslím teď v té integraci Ukrajinců. Ano, ale my se bavíme o integraci Ukrajinců, což je sousední země,00:18:20

což je sousední země Slovenska. Je to země, která je opravdu stovky km vzdušnou čarou. Pro ty lidi je lehčí naučit se jazyk. Často už tady někoho z příbuzných měli. Řada Ukrajinců už tady měla funkční organizace,00:18:30

protože přes pracovní agentury tu řada Ukrajinců pracovala. Ale tady se bavíme lidí ze zemí třetího světa, z Afriky, případně z Blízkého východu. A tam prostě na tom západě vidíme, že je to obrovský průser.00:18:40

A i když to nejde tak vidět, jak ho to třeba jde vidět v těch zemích, tak je to obrovský průser. Já tady zmíním, že se. Pak problém. Tam se máme škatulkovat? Ale. Pardon.00:18:50

Gory. Například Stockholm, byl vyhlášený stav teroristické nouze právě kvůli těm ghetům. A to je něco, čeho my tady čelíme. Pokud to bude migrační pakt a budou tu proudit tisíce, desítky tisíc lidí. Posuneme00:19:00

v té. Diskuse a máme tedy škatulkovat? Vy si myslíte, že lidi z Afriky jsou nějaký horší lidé, nebo co tím myslíte? Když říká já i hrozbou nebo. Prosím. U00:19:10

naučí. N. Nepodsouvejte mi něco, to jsem vůbec neřekl. Já jsem pouze řekl to, žena i na západě Evropy vidíme, kam tady toto dospělo. Vidíme, jaký byl ten konflikt těch lidí, kteří přišli z úplně jiné kultury.00:19:20

Vznikly tam ghetta, na školách se někteří učitelé v Německu bojí učit. Já nevím, proč to je, ale vidím, že to tady je. A pokud vidím, že někdo chce podobná migrační pravidla dát do ČR, tak je to prostě hloupost.00:19:30

Německo, Francie a další země si tu migrační krizi vyvolaly sami. Němečtí politici říkali, pojďte k nám, my to zvládneme. A s tím čelí. ČR tady tento zájem nemá. Máme tady momentálně 300 tisíc lidí,00:19:40

kteří přišli z Ukrajiny. Ti můžou úplně v pohodě momentálně tady pracovat, co tady začlení. Žádné velké problémy tady nemáme a já prostě nevidím důvod, proč dávat Brusel. Kdo00:19:50

tam na vás s dovolením navážu, vrátím se ještě jednou k tomu pracovnímu trhu a také k těm ekonomickým výhodám. Další kandidátka do Evropského parlamentu Danuše Nerudová už v roce 2022 odhadla, že Ukrajinci,00:20:01

kteří zde zůstanou za prací, by mohli na důchodovém pojištění odvézt až 13 miliard korun. Tak je to možná díra, kterou jsme vlastně schopni zalepit právě v tom penzijním systému.00:20:10

No, nám bohužel, jak to tak vypadá, nezbývá nic jiného, než pracovat s tím, že do Česka a do Evropy přijdou lidé, kteří hledají novou příležitost. Naštěstí00:20:20

jsme kontinentem, kde se lidem stále ještě daří. Někteří lidé utíkají z nebezpečí, někteří lidé sem chtějí prostě přijít žít z jiných důvodů. A my bychom00:20:30

prostě měli vše udělat všechno proto, aby to pro nás byla výhoda a abychom z toho mohli těžit. Máme tady prostě nízkou porodnost. Je00:20:40

to i selhání třeba rodinné politiky a podpory žen, ale dlouhodobě se ukazuje, že jedním z těch způsobů00:20:50

řešení je prostě migrace. Jsou migranti řešením důchodového schodku, pane Gregor? Ten důchodový schodek nevznikl náhodou. Ten důchodový schodek vznikl, protože ten důchodový00:21:00

systém je prostě postavený na špatných základech. On prostě nepočítá s tím, že ta porodnost může a nemusí kolísat. A vidíme to právě v té velké generaci Husákových dětí, kdy ta porodnost těchto lidí00:21:10

v době, kdy dospěli, byla prostě řádově nižší, a proto tu vůbec nějaký důchodový problém dneska je. A my, pokud chceme, aby se tato krize neopakovala, nechceme každých dvacet let ob jednu generaci zkrátka lepit00:21:20

díry v důchodovém systému tím, že budeme uměle zvyšovat poptávku po migraci, tak my prostě ten systém musíme předělat. U nás se tomuto tématu ve svobodných věnuje ekonomka Markéta Šichtařová. Ta například přišla00:21:30

s určitými. To jsem se s opuštěním. Pane Gregor, na to jsem se neptala. Já se ptám na to, zda těch 13 miliard je něco, z čeho se dá čerpat, na čem se dá stavět, zda vlastně vynakládat podobné analýzy jako00:21:41

naděje důchodového systému. Víte, víte, pokud budeme počítat s tím, že migranti přinesou 13 miliard do důchodového systému, tak musíme počítat, že ti migranti přirozeně přinesou vyšší výdaje, ať00:21:50

už je to v tom oblasti zdravotnictví, v oblasti školství, v oblasti, v oblasti úřadu. Takže toto prostě není řešení a paní Nerudová je bohužel známá tím, že i když je má profesorů ekonomie, tak ji vůbec nerozumíte.00:22:00

Norové, to nevychází panně. Ale jakoby opět podle mě jako nepřemýšlíte nad tím, co jsou naše reálné problémy. Nám tady chybí lékaři. Lékaři jsou bohužel už často00:22:10

v důchodovém věku. Nemáme dostatek mladých lékařů. Potřebujeme přivést nové lidi, kteří budou dělat tuto práci. Těch profesí, které je potřeba obsadit lidmi, kteří tady prostě nejsou,00:22:20

je mnoho. Jsou to třeba pečovatelé, jsou to zdravotní sestry. A my potřebujeme nějakým způsobem tady tu situaci vyřešit a nevyřešíme ji tím, že budeme nad tím problémem00:22:30

zavírat oči a čekat, až se někde narodí. Přiznává, že konkrétně například u lékařů se nedaří nostrifikovat dané dokumenty, že se nepohybují00:22:40

Ukrajinci třeba v podobném systému jako čeští doktoři, že často chybí právě ta jazyková motivace. Je tam jazyková bariéra, ale se to podařilo vyřešit za uplynulé dva roky. Je to problém,00:22:50

který se dá vyřešit. Bohužel naši politici a političky v tomto selhali. Já jsem ten problém viděla už rovnou, když jsem, ti lidé přicházeli. Oni měli rovnou00:23:00

začít absolvovat vzdělávání jazyce tak, aby se dorozuměli. Měli jsme se vynasnažit, aby mohli pracovat ve své profesi, abychom co nejdřív uznali tu jejich kvalifikaci00:23:10

a využili jsme nejvíc ten jejich potenciál. Bohužel to v části, u části těch lidí dopadlo tak, že dělají nekvalifikovanou práci nebo práci, na kterou nevyužíváme00:23:20

jejich kvalifikaci. A dopadlo to tak, že bohužel některým lidem, kteří v Česku žili před tím, tu práci sebrali. A ti lidé jsou teď pochopitelně rozčílený00:23:30

a jsou naštvaný na tu, na tu část těch Ukrajinců, kteří sem přišli a je to z mého pohledu chyba toho, jak se k té situaci postavila naše vláda a jak tu situaci nezvládl.00:23:40

Uzavřeme téma migrace. Poslední otázka tímto směrem, pane Gregore, nezvládla tedy situaci česká vláda, nebo zvládla a nezvládla ji EU? V oblasti čeho? V oblasti migrace případě? No tak v oblasti00:23:50

migrace se to prostě nedá říct, protože pokud se bavíte o tom ukrajinském přílivu 300 tisíc lidí, tak to prostě ukáže čas. Já ze své zkušenosti v Moravskoslezském kraji můžu říct, že koordinaci těch00:24:00

center, která pomáhala i s tou integrací, tak to prostě nezvládli, protože nekomunikovali, neměli instrukce a ti lidi často pracovali na kolenou. Takže za mě tady v tomto ohledu to určitě nezvládli. Ale to, jak00:24:10

to bude vypadat v ČR a jaký bude ten důsledek, to prostě ukáže otázka dalších, dalších několika vlád, takže to není otázka jenom této vlády. Završím téma migrace, další klíčové téma do evropských00:24:20

voleb bude také Green Deal, alespoň to ukazuje průzkum mimo jiné společnosti STEM Mark. Paní Nejedlová, změní se podle vás po těch červnových volbách nějak zásadně poměr sil v Evropském parlamentu,00:24:31

který zároveň přepíše přístup ke Green Dealu? Samozřejmě neumím odhadnout, jak prostě volby dopadnou. A co můžu říct, je to, že je chyba, když tady00:24:40

teď politici a političky říkají, že Green Deal je potřeba zásadně opravit, zrušit, brzdit, že potřebujeme rally, ve skutečnosti tito00:24:50

politici nevidí, jaká je budoucnost. My nezbytně nutně potřebujeme transformovat naši ekonomiku tak, aby byla zelená a abychom dokázali konkurovat00:25:00

Číně a Spojeným státům, kteří do tady té zelené transformace investují, tak to musíme udělat, jinak my konkurenceschopní nebude. Přesto, když se podíváte do praxe, tak00:25:10

nesouhlasíte s těmi argumenty. Je to náročné, je to pracné, stojí to spousty peněz. Jsme tady v situaci, kdy řada firem se ocitla opravdu v krizi po vysoké inflaci, energetických00:25:20

nárocích loňského roku. Green Deal je nástroj. Ten nástroj je soubor opatření, který slouží k tomu, abychom snížili emise CO2 v00:25:30

našem prostředí. Většina lidí v Česku rozumí tomu, že toto potřebujeme dělat, protože tady před námi je globální klimatická krize. Minulý týden bylo venku00:25:40

na koupání, to v dubnu není normální. Ten nástroj může mít nějaký mouchy, může být potřeba ho upravovat v budoucnu, ale ten cíl zásadní je správný.00:25:50

Pardon, vidíte tam jenom krátce, ať dám prostor panu Gregorovi. Prostor pro úpravy máte vy tam za sebe nějak. My si myslíme, že ten Green Deal má být ambicióznější, ale zároveň je potřeba dohlédnout na to,00:26:00

aby všechny peníze, který do něj Evropa investuje, nakonec pomohly občanům a občankám Evropy a Česka v tom, aby se jim líp žilo. Nechceme, aby ty peníze šly00:26:10

především velkým byznysům, což se teď občas děje. Tak předpokládám, že pro vás Green Deal už je ambiciózní. Jak se k němu postavíte vy? No tak samozřejmě my svobodní, až se dostaneme do Evropského parlamentu,00:26:20

tak budeme chtít, europoslanci dalších zemí blokovat veškerá nařízení, která z Green Dealu vyplývají, protože toto je prostě slepá ulička. Paní Nejedlová říkala transformovat ekonomiku, ale tu ekonomiku00:26:30

chtějí transformovat lidé, kteří ekonomice absolutně nerozumějí. A pojďme si to ukázat na reálných čísel. Zkrátka a dobře miliardy, miliardy eur, které se momentálně tisknou a které proudí,00:26:40

jak říkala paní Nejedlová, do toho byznysu, to se děje opět stejně. Tady my například se bavíme hodně o zákazu spalovacích motorů, který zkrátka dobře způsobí výpadek na tom pracovním trhu a který hlavně způsobí00:26:50

to, že lidé nebudou mít jakýkoliv dostupnou automobilovou dopravu, protože tady se bavíme pořád o nějaké ekologii, bavíme se o nějakém životním prostředí, ale to, že Evropa zakáže auta a Green Deal,00:27:00

to zkrátka nezmění v klima vůbec nic. Prostě a dobře je třeba Gregor tuto chvíli končím. Kde byste začal? Já vím. Když říkáte, že byste postupně rušil. Víte, no, já bych začal00:27:10

u toho zákazu spalovacích motorů, který si samozřejmě odložila po vystoupení z EU Velká Británie, prozatím tuším o pět nebo deset let. A takto budou následovat další země, protože zkrátka dobře ty návrhy, čím víc00:27:20

se blíží ta data 2032 1050, tak tím více se ukazuje, že je to nereálné. Prostě my si musíme uvědomit, že peníze se netisknou v tiskárně a lithiové baterie nerostou v lese na stromě00:27:30

a že zkrátka veškeré návrhy, které EU říká, tak nepomáhají ani životnímu prostředí a ani ne transformují ekonomiku. A já tady prostě musím zmínit, že tady tyto pokusy o to transformovat ekonomiku00:27:40

a za peníze občanů rozhodovat o jejich životě, to vždycky selhalo. V případě zelených můžeme zmínit ten byznys se solárními barony nebo přimíchávání biopaliv. To byly dvě věci, které stály desítky, možná00:27:50

stovky miliard korun. To zaplatili lidi ze svých kapes. Nezměnilo to na životním prostředí s nic, akorát to opět omezoval. Vrátím se na paní, na Jedlovou. Podobné argumenty v tuto chvíli používá například00:28:00

Svaz průmyslu a dopravy, který říká, že Green Deal je potřeba udělat, nicméně že je přehnaný. Je potřeba trošku z těch závazků ustupovat, když to vezmu velmi jednoduše. A00:28:10

zmiňuje vlastně to stejné, co zmiňoval tady pan Gregor, a sice, že spousta těch věcí jsou podmíněny elektrifikací, výstavbu nových zdrojů, ať už to je třeba jádro a dalších elektráren,00:28:20

což chce čas, akce, finance. Přesně. Jak tento proces urychlit a financovat? Máte recept, paní? Je potřeba ty finance vzít, navýšit ten rozpočet na tu zelenou00:28:30

transformaci a pořádně se do toho pustit. My nemůžeme před tím problémem, který tady máme a o kterém ví už celý svět, a to je to globální oteplování, strkat hlavu do písku, pokud to00:28:40

budeme. Pokud toto budeme dělat, tak nám ujede vlak. Naše ekonomika naopak zkolabuje, lidi tady nebudou mít práci, nebude.00:28:51

Nechce nám tady dobře žít. My teď každou korunu, kterou investujeme do té transformace, tak ta se nám čtyřikrát vrátí. Čím déle to budeme odkládat, tím to bude dražší. Ty peníze00:29:00

EU má kde vzít. Evropský rozpočet je momentálně jedno procento HDP. My jako zelení jsme přesvědčeni, že je potřeba ten rozpočet výrazně posílit. A peníze00:29:10

se na to dají najít, zelení třeba dlouhodobě podporují řešení daňových rájů, do kterých unikají až 200 miliard eur, který by se00:29:20

daly na toto využít. Bohužel nám tady momentálně vládnou politici a političky, kteří jsou financovaní třeba firmami, kteří v těch daňových rájích. Děkuji. Opět do aktuální situace. Vy jste tady00:29:30

zmiňovala tu konkurenční výhodu, a sice, že Spojené státy už se ponořili do nové zelené ekonomiky, stejně tak třeba Čína, která je v tuto chvíli vlastně na vrcholu výroby elektroaut,

tak budeme je moci ještě nějak dohnat, pokud se vlastně neobrátíme na ta zelená pravidla. No tak Spojené státy se sice integrovali nebo se hloubí, ponořili do zelené ekonomiky a taky

zadlužení vůči jejich HDP za posledních 30 let raketově skočilo. A co se týká Číny, tak to prostě nemůžeme porovnávat s Evropou. Čína začala dělat ekonomicky rozumné kroky už před dvaceti lety, tak ji vypustila

emise, které mi tady nevypustíme za další tři století. A teď to snižuje. A samozřejmě Green Deal, to je přesně důvod, proč my budeme později závislí na zemích, jako je Rusko a Čína, protože my zkrátka ten průmysl naprosto

tím Grendelem zničíme, pokud s ním něco okamžitě neuděláme. Já teda nevím, jestli spaní Nejedlovou, žijeme ve stejné zemi, ale v ČR nemůžeme hledat žádné další peníze, které budeme posílat do EU.

Tam jsme posílali peníze z emisních povolenek, kde ty peníze jsou? A pardon, já nevěřím nikomu, kdo lítá tryskovým letadlem prostě na klimatické konference do Dubaje nebo z Vídně do Bratislavy,00:30:30

což šla von der Leyenová děla. Ještě prošel, pane Gregore, omlouvám se, náš. Jasně. Na chvíli dvojice kandidátů do Evropského parlamentu Matěj Gregor na Hedlová. Děkuji. 

Hezký večer. Nízká. Na shledanou. Hezký večer přeji i vám, vám z peněženky je to vše. Těším se na viděnou na CNN Prima News.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31