Vopat: Proč tolik rozruchu kvůli zbraňové směrnici

Témata:

Žádné jiné nařízení z dílny EU nerozvířilo českou politickou scénu tak, jak se to povedlo letos schválené směrnici 2017/853 o kontrole nabývání a držení zbraní. Proč vyvolala tolik rozruchu?

Nejprve jak samotná směrnice vznikala. V roce 2013 představila eurokomisařka Cecilie Malström návrh na zpřísnění evropské legislativy.  Tento návrh byl po čase „uložen k ledu“ mimo jiné i z důvodu nadcházejících voleb do EP. Chvíli to vypadalo, že se nad ním zavřela voda definitivně, ale ukázalo se, že bruselský úředník má dar trpělivosti. A jednou navržené zpřísnění prosadí stůj co stůj, jen co se naskytne lepší šance.

V listopadu 2015 došlo v Paříži k dalšímu z řady teroristických útoků. To byl ten správný spouštěcí moment, kdy byl tento starý návrh opět vytažen na světlo, tentokrát ale v novém kabátě. Zabalen do mediálně populárních klišé o „boji proti terorismu“ (ačkoliv neobsahuje nic, čím by jen nepatrně ztížil spáchání teroristického útoku) prošel celou cestu až do finální podoby směrnice.

Pokud provedeme srovnání této směrnice s naším stávajícím Zákonem o zbraních a střelivu, nemůžeme dospět k jinému závěru, než že směrnice je špatná a bude mít na naši legislativu i občany negativní dopady. Stávající zákon je po odborné stránce vyvážený a hlavně je napsán tak jasně a srozumitelně, že je snadná vymahatelnost práva.  Ze směrnice je naopak snadno čitelné, že ideologický záměr „musíme něco zakázat“ těžce převážil odbornou stránku. Proto v ní také najdeme spoustu věcí nelogických, zbytečně omezujících, zmatečných, vzájemně si odporujících, které nebude snadné/možné ani vymáhat. V tomto duchu se vyjádřili:

Je zřejmé, že došlo k velké shodě na tom, co je špatný a co dobrý směr. Ve svobodné zemi by logicky následovalo uplatnění toho dobrého. Místo toho (na základě našich povinností vyplývajících z členství v EU) je nyní pracovníky ministerstva vnitra připravován návrh zákona  o zbraních dle požadavků směrnice EU.

Nedá se ani spočítat kolik sil, času a peněz bylo (a ještě bude) ztraceno ve snahách zastavit směrnici a následně zmírnit její dopady. Návrhem změny Ústavy počínaje, přes žalobu na neplatnost směrnice, až k pozměňovacím návrhům právě vytvářeného zákona o zbraních. Těžko říci, kolik ještě bude podobných „euronesmyslů“, kterými budeme muset zaplevelovat a degradovat naši legislativu. Jak dlouho ještě potrvá, než se ve společnosti rozběhnou seriozní debaty o alternativních možnostech členství  EU.

Jedna velice pozitivní věc se v souvislosti s touto směrnicí ale najde.  A tou je schopnost a odhodlání  českých občanů nevzdat se dalších svých svobod bez boje. Česká (nejen) střelecká veřejnost v uplynulých měsících jasně ukázala, že spojit síly a něco dělat pro zachování svobody má stále smysl. Že i když se věci zdají být beznadějné a předem prohrané, je správné rovně stát, neohnout se a trvat na svých názorech. EU navzdory.

Miroslav Vopat,
člen Svobodných v Plzeňském kraji

Ohodnoťte článek:

(1 hlas)
Dostávejte informace o Svobodných

Přihlaste si náš e-mailový odběr a buďte v obraze.