Vondráček: Druhá klička vlády by už mohla připravit poškozené o odškodnění, ale radši stále vše dokumentujte.

Vláda má nápad (respektive zatím jen ANO) – další nápad, jak … se vyhnout odškodňovacím povinnostem plynoucím z krizového zákona. 🧐

Na rozdíl od té první, tato právní klička by vládě mohla vyjít. Proto je třeba pozorně sledovat, kteří poslanci, pro to zvednou ruku.

Jestliže přijde druhá vlna a součástí změny zákona nebude obdoba § 36 Krizového zákona – odškodnění, pak v případě zavírání obchodů v další vlně už bude moci vláda jen uplácet zástupy potenciálních voličů a nechat poškozené zcela legálně ekonomicky vykrvácet.

Nevidím to zcela jednoznačné, ale spíše jsem toho názoru, že v případě přijetí takového zákona už nebude muset odškodňovat ty, kteří v zájmu všech ostatních přicházejí nouzovými opatřeními k újmě. A právě poslanci, kteří pro toto zvednou ruku bez „odškodňovacího paragrafu“, to zaviní – soud totiž svým rozsudkem řekl mimo jiné to, že vláda se bez poslanců ze své odškodňovací povinnosti nemůže vyvázat.

Přesto stále platí doporučení pro všechny poškození:

Shromažďujte faktury či jakékoli další důkazy, zapisujte fakta, vše foťte a případně i natáčejte. Důkazní břemeno o výši škody dle § 36 Krizového zákona nese poškozený, tzn. poškozený musí prokázat, že mu škoda vznikla v požadované výši.

Nevím jaké bude konkrétní znění budoucího zákona, přesto minimálně do doby platnosti Nouzového stavu se vyplatí uvědomit si tato pravidla.

Kdo? Nárok na náhradu škody může uplatnit každá fyzická či právnická osoba, které byla v příčinné souvislosti s vyhlášením nouzového stavu způsobena škoda.

Dokdy? Nároku mohou poškození lze uplatnit písemně do 6-ti měsíců od okamžiku, kdy se o škodě dozvěděli (subjektivní lhůta), nejpozději však do 5-ti let od vzniku škody (objektivní lhůta).

Jak? v rámci podání je třeba: 1) identifikovat poškozeného, 2) stanovit důvod vzniku škody (prokázat příčinnou souvislost s jednáním vlády) a vyjádřit a doložit výš

Kolik? Do požadované částky lze započítat škodu (zmenšení majetku) a to, co měl poškozený dle předpokladů nabýt (ušlý zisk). Všechny obdržené kompenzace od státu samozřejmě neruší nárok jako takový, ale měly by být započteny do celkového vyčíslení a ponížit tedy výši nároku.

Je vhodné lepší uvést vše, o čem se poškozený domnívá, že je v příčinné souvislosti mezi vznikem škody a krizovým opatřením, než se ostýchat – rozhodovací orgány totiž mohou vidět vše jinou optikou, to nad čím podnikatel pochyboval uznat, a to co mu přišlo snáze prokazatelné naopak odmítnout uznat. Pro stanovení výše škody lze vycházet ze čtvrtletí, které předcházelo škodné události případně ze stejného období v minulém roce. Lze uvést ušlý zisk (na základě např. daňového přiznání, výplatní pásky, smlouvy, faktury, dodací listy) znehodnocené zásoby výplata mezd (pokud nedosáhnete na jinou kompenzaci).


Celé znění § 36 zákona č. 240/2000 Sb., Krizový zákon

(1) Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.

(2) Náhrada věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření nebo při uloženém poskytnutí věcných prostředků se poskytuje podle právních předpisů platných v době vzniku škody.

(3) Náhrada újmy na zdraví vzniklé při výkonu uložené pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci vykonané v rámci organizované činnosti se poskytuje obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů, pokud nárok na náhradu této škody nevznikl již z pracovněprávního vztahu.

(4) Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření nebo cvičení, při němž anebo v jehož důsledku vznikla škoda či újma.

(5) Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Orgán krizového řízení může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody.

(6) Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik škodné události.

(7) Orgán krizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení nákladů, které vynaložil jako náhradu škody, po původci havárie nebo jiné události, v jejímž důsledku vznikla krizová situace a musela být nařízena krizová opatření.

Libor Vondráček

předseda strany

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: http://liborvondracek.cz/druha-klicka-vlady-by-uz-mohla-pripravit-poskozene-o-odskodneni-ale-radsi-stale-vse-dokumentujte/

Ohodnoťte článek:

(1 hlas)
Dostávejte informace o Svobodných

Přihlaste si náš e-mailový odběr a buďte v obraze.