Přesně to by patrně řekl Nigel Farage bývalý předseda UKIP a poslanec evropského parlamentu našemu prezidentskému kandidátovi. Bylo to v letech 2015 – 2018 kdy vrcholila migrační krize do EU a ze Sýrie a afrického Sahelu se do Evropy hrnulo statisíce migrantů.
Tehdy poprvé vznikla iniciativa společné evropské armády PESCO a FRONTEX. Tedy jako reakce na migraci organizovanou francouzskými a německými neziskovkami. Nebo spíše a přesněji tajnými službami.
Nebylo tudíž příliš překvapivé, že hlavními tahouny této politiky byli ty státy, které také představovali cílovou destinaci pro přerozdělované migranty. Tedy Francie, Německo a Švédsko. Právě Švédsko chtělo společnou armádou EU kompenzovat nemožnost vstoupit do NATO. Společná armáda by se jim stejně jako Finsku náramně hodila do krámu. Státy na jihu šlo naopak přesvědčit potlačením africké migrace. Koho však přesvědčit nešlo byli Britové.
Po volbách do evropského parlamentu v roce 2019 se však muselo na tento plán na nějakou dobu zapomenout jelikož majoritním tématem byl BREXIT. Navíc bylo stále více jasné, že mnoho zemí uplatní své právo veta a takové tendence budou odmítnuty. Taková míra integrace představovala pro mohé státy neakceptovatelný zásah do vlastní suverenity a také práva na sebeurčení. Začala se tudíž hrát vysoká hra o právo veta v EU a jeho zrušení.
Dál už to známe doutnající konflikt na Ukrajině přešel znenadání do horké fáze a přetavil se na konflikt mezinárodního významu. Krize energií vyvolaná výbuchem NordStream 2 a sankční politikou EU, zažehla debatu nad vzdáním se práva veta kvůli zastropování cen energií na úrovni EU.
Fanatická podpora Ukrajiny odzbrojila zbytek východní evropy. Nikoliv však té západní. Bude tudíž nutné znovu přezbrojit východní armády. Navíc v tu nejnevhodnější dobu. Problémem jsou peníze, státy na to nemají prostředky jelikož jsou předlužené, mnohdy platí eurem a hospodaří již nyní s rekordními schodky. A zde je to riziko.
Bylo to v červnu 2018 kdy se Laure Mandeville, novinářka největšího francouzského listu le Figaro zeptala ve velkém interwiew premiéra Babiše, co si myslí o vzniku jednotné evropské armády. Ten jí slušně odpálkoval a řekl, že taková iniciativa nemá podporu vlády. Zkuste si tipnout, kterou část tohoto interwiew ČTK českým čtenářům zamlčela? Poté začal Covid-19 a válka na Ukrajině.
Takže díky generále, ale tebe volit pro jistotu nebudu. Svobodní byli vždy proti hlubší integraci do EU. Tvojí volbou mám pocit, že bych podporoval pravý opak. Tendence na vznik armády EU budou v době války logicky sílit. Evropskou Ukrajinu si se vší úctou strčte za klobouk. Nebo třeba do NATO.. Na což bych ovšem také moc nesázel.
Tomáš Vochozka
Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.
