Vít Mareček: glosa o povinném testování

Rád si čtu glosy Miroslava Macka. Osvěží. Poučí. Inspirují. Občas ocituje rovněž z dopisů, které mu zasílají jeho čtenáři. A tyto postřehy od čtenáře glos R. M. jsou trefné a smutné zároveň:

„Povinné testování se od 6. dubna rozšíří o firmy do deseti zaměstnanců a živnostníky, kteří se při práci setkávají s třetími osobami. V pondělí to odsouhlasila vláda. A to si opravdu někdo myslí, že ráno přijdou například malíři, automechanici, pekaři, truhláři a další (kteří často pracují v malých firmách do 10 lidí) do práce a vzájemně si strčí špejli do nosu?

Fajn. A co dál? Kdo to bude kontrolovat? Budou se testy obsahující biologický materiál archivovat? Jak, kde, kým a po jakou dobu? Pokud nebudou, tak předpokládám, že jako důkaz bude stačit pouze doklad o nákupu příslušného množství testů, které mohou následně putovat nepoužité přímo do koše. Takže nejde o výsledky, ale množství prodaných testů, tedy o peníze… Otázku “komu to prospěje?” si nepokládám, je to zbytečné.

Ale co na to např. takový Úřad na ochranu osobních údajů? Učitelé se nesmí žáka ani dotknout, nesmí se mu podívat do vlasů, zda nemá vši, když se celou dobu ve vyučování drbe na hlavě. Je téměř zločin zeptat se zaměstnankyně, zda například není těhotná, a to i přes skutečnost, že zákoník práce nařizuje zaměstnavateli upravit těhotným ženám (správně bych měl napsat osobám, ale v Česku to ještě risknu) pracoviště a poskytnout jim úlevy v souladu se zákonem. A co předpisy a pravidla pro odběr a nakládání s biologickými materiály? Ty už se dodržovat nemusí? To už dneska bude odebírat biologický materiál každý každému na vrátnici? Kdejaký opilec či feťák má právo odmítnout test na přítomnost omamných a psychotropních látek, i když je k tomu vyzván přímo Policii ČR, ale slušný pracující člověk musí strpět, aby mu doslova kdokoliv prováděl odběr vzorku z nosohltanu?

Znamená to tedy, že právo na duševní a tělesnou integritu, jak ji definuje § 91 a následující Občanského zákoníku, už neplatí? A co článek 4 odst. 1 Listiny práv a svobod (Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod) Ten už také neplatí? A ustanovení čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR (Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá) bylo zrušeno kdy? A kým? Pánem v červeném svetru nebo pánem, který zachraňuje tisíce mrtvých? V poslední době mám problém s některými pojmy. Nesnáším například slovo “Projekt”, protože kdejaký blbec, který neumí nic smysluplného udělat, tvoří projekt. A ještě větší blbec se ho snaží realizovat jen proto, aby se zavděčil…“

A tak se dovoluji zeptat: Ještě někdo soudný v naší zemi pochybuje, že Normalizace 2.0 uhání mílovými kroky?

MUDr. Vít Mareček, příznivec Svobodných

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Ohodnoťte článek:

(1 hlas)