Svobodní v médiích: zrušení mlčenlivosti, Liberland, komunismus a lidové veto

Témata:

Články, zmínky či citace 7. – 14. března 2018. Vyšel komentář Tomáše Pajonka, zaujaly i články Svobodných a blížící se komunální volby.

8. 3. zveřejnilo Echo24 článek Tomáše Pajonka Piráti jdou daleko za hranu„Omlouvám se za zlikvidované firmy, ale peníze šly do státního rozpočtu, mají z toho prospěch všichni lidé“

Víte, kdo to kdysi řekl? Byl to Ivan Pilný, toho času ministr financí a komentoval čísla finanční správy, která se týkala zajišťovacích příkazů. Byla půlka roku 2017 a to dobou už 1500 firem přišlo o majetek kvůli vydanému zajišťovacímu příkazu. 1,17 mld. Kč je hodnota majetku, který během té doby dokázala finanční správa zabavit.

Pro mě osobně je to jasná zpráva, že by finanční správa měla mít co nejméně pravomocí, protože může dojít velice jednoduše k jejich zneužití. Je to konkrétní příklad toho, co se může stát, když budou úředníci jednat bez předešlého rozhodnutí soudu, na vlastní pěst.

Firmy a jednotlivci se často na právníky obrací právě v případech sporu s orgány státní správy. Je to jejich právo. Koneckonců, slyšíme poměrně často, jak se státní správa plete a jak zase prohrála další spor u soudu. Bruntálská firma VHS-Ropa plus o tom ví své, v roce 2014 na ni byl podán zajišťovací příkaz. Jednalo se o 10 milionů korun údajně nezaplacených na daních. Následovala daňová exekuce, a i přes pravomocné rozhodnutí o neplatnosti zajišťovacího příkazu, nemá firma peníze dodnes zpět.

Piráti (Michálek, Ferjenčík) předložili ve sněmovně pozměňovací návrh, který ovšem prokazatelně zvyšuje pravomoci finanční správě. O co jde?

Daňové orgány by nově mohly za určitých podmínek od advokátů požadovat informace, které jsou kryty mlčenlivostí. Konkrétně bude možné mlčenlivost prolomit „v případě zjištění skutečností nasvědčujících tomu, že ze strany daňového subjektu, kterého se údaje a dokumenty týkají, nedošlo nebo nedojde ke splnění daňové povinnosti ve výši přesahující hodnotu 500 000 Kč.“ Výběr firem tedy bude na základě podezření, že došlo nebo může dojít k daňovému úniku. Žádný soud, žádné nezávislé hodnocení oprávněnosti prolomení mlčenlivosti dle zákona, nic. Příměr se zadržovacími příkazy je v tomto bodě na místě.

Proč to ale Piráti prosazují? Přece z důvodu boje proti daňovým únikům. Celá novela je postavena na základě Evropské směrnice DAC 5, která zavádí povinnost bank, poskytovatelů platebních služeb, advokátů a poradců poskytovat daňové správě informace, které vyplývají ze zákona o boji proti praní špinavých peněz. Směrnice je ovšem momentálně limitovaná pouze na bankovní sektor, a to pouze v případě zahraničních daňových úniků.

Piráti jdou ovšem daleko za hranu této směrnice.

Mlčenlivost advokáta je jedním ze základních principů právního státu a také důvodů, proč se nemusíme bát se na advokáta obrátit a probrat s ním velmi citlivé záležitosti. Extrémně složitý daňový systém vyvolává více otázek než odpovědí a podnikatelé často neví, co a jaké dani podléhá, jaké jsou výjimky, a v extrémním případě také zda určité jednání je právně postižitelné či nikoliv. Musí proto jít za právníky, vyložit jim dopodrobna svůj problém a následně získat poradenskou službu. Evropský soud pro lidská práva i Ústavní soud opakovaně konstatovali, že základ institutu mlčenlivosti advokátů je v ústavně garantovaných právech na spravedlivý proces.

Návrh Pirátů by znamenal, že by kterýkoliv finanční úřad mohl žádat o jakoukoliv informaci o jakémkoliv klientovi na základě toho, že si finanční úřad myslí, že advokátův klient nesplnil svou daňovou povinnost.

A advokát by žádané informace musel vydat.

Boj se „šedou ekonomikou“ nelze vyhrát dalšími regulacemi. Další regulace vytváří pouze další „šedé zóny“ a právě narušení vztahu mezi advokátem a klientem, by jednu novou vytvořil. Logicky, by pak vznikali prostředníci a sami advokáti by nemohli adekvátně zastupovat svého klienta. V podstatě by to nutilo právníky, aby sami operovali na hraně ilegality.¨

8.  3. zveřejnil server Svobodný svět názor Tomáše Pajonka na současné politické dění v článku Střípky (143)

Situace ve státě se nám zásadně mění

To co se děje se skutečně dá nazvat sametovou kontrarevolucí.

AB koncentruje moc. Jednu silovou složku po druhé. Jeden státní penězovod po druhém. Jeden mediální kanál za druhým. Ne vše ovládá přímo, s něčím mu evidentně pomůžou „Zemanovi“ spojenci.

Mění se ředitelé státních a polostátních společností, mění se vedení státních médií.

To se dělo vždy. Jenže. Ouha.

Kdysi bylo stran více, kmotrů více. Navzájem se rvali. Navíc se rvali skrz „své“ politiky a to ještě alespoň trochu museli ponechávat zdání demokracie a nějakých politických ideálů.

Z mnoha chobotnic se stává chobotnice 4.0, která navíc nemá žádnou vnitřní opozici a tisíce ambiciózních oportunistů.

Věc má ještě jeden aspekt.

Babišovi jde o život. Zamyslete se nad tím. On nechce do vězení. A to mu reálně hrozí. Musí uchopit totální a maximální moc. Co přitom pokřiví a zničí, je mu úplně jedno. Jeho motivace nám zničit šanci na další svobodné volby je jasná. Nepůjde do tepláků!

Napsal předseda Svobodných Tomáš Pajonk.

Liberland

14. 3. zveřejnil měsíčník Lidé a země na stránkách 94 -101 článek VÍTEJTE V LIBERLANDU!Podobně jako vetkl Tomáš Garrigue Masaryk první republice heslo mistra Jana Husa „Pravda vítězí“, Vít Jedlička, President of Free Republic Liberland a člen Strany svobodných občanů, dal do vínku své Svobodné republice Liberland heslo „Žít a nechat žít“. Tím však veškerá podobnost končí.

Stát Liberland o rozloze sedmi kilometrů čtverečních založil Vít Jedlička na západním břehu Dunaje na hranici mezi Chorvatskem a Srbskem v roce 2015. „Mezinárodní právo je anarchie. Stát si můžete založit, kde chcete, pokud k tomu máte dost podpory. My jsme měli štěstí, že jsme objevili území, které si nenárokoval žádný stát. To nám výrazně ulehčilo situaci. Dodnes si na Liberland neklade nikdo jiný nárok kromě nás,“ říká prezident Jedlička s tím, že pokud by byl jeho Liberland mezinárodním společenstvím uznán, stal by se po Vatikánu a Monaku třetím nejmenším suverénním státem na světě. Nejbližší území státu Liberland, v němž není nic jiného než břeh, les a ruina domu, z něhož poslední lidé odešli před třiceti lety, je chorvatská obec Zmajevac. Na některých mapách je toto území označeno jako „Gornja Siga“. Vít Jedlička na otázku, co ho opravňuje k tomu, považovat se za prezidenta určité části tohoto území, odpovídá, že podle mezinárodního práva k vyhlášení nového státu stačí jeho vyhlášení a ústava, a to za podmínky, že stát je vyhlášen na území, na něž si nenárokuje právo žádný jiný stát, což je přesně případ Liberlandu. „Ani srbská, ani chorvatská strana o území nemá zájem. Například Chorvatsko je nemá jako své území zaneseno ani ve svých mapách,“ přidává. Faktem je, že zmíněné území je předmětem vleklého územního sporu mezi Záhřebem a Bělehradem o několik menších podunajských oblastí, jehož výsledkem je, že u některých oblastí se neví, zda jsou srbské, nebo chorvatské.

Důvod, kde se u Víta Jedlička zrodila myšlenka na samostatný stát, můžeme najít v jeho proslovu, jejž pronesl na konferenci Strany svobodných občanů před několika málo roky. „Touha člověka po svobodném životě mimo spáry politiků je potřeba zabudovaná hluboko do myšlení většiny lidí. Narodili jsme se do světa, kde o polovině našeho příjmu rozhoduje stát. Ve světě regulovaném stovkami tisíc nařízení a regulací. Do systému, ve kterém se stává normou to, že bohatí okrádají skrz stát chudé a naopak,“ uvedl tehdy ještě ne jako prezident Liberlandu, aby pokračoval dál v duchu politicky vyhraněného postoje: „Drtivá většina našich spoluobčanů mylně věří, že žijeme v kapitalismu, a přitom jsme se již krátce po tom, co jsme se zbavili komunismu, vydali mílovými kroky směrem k eurosocialismu. Díky revoluci jsme získali značnou část osobních svobod, ale ekonomických svobod jsme získali pomálu. Na žebříčku ekonomické svobody jsme obsadili společně s Botswanou 52. místo a já si myslím, že by to České republice daleko více slušelo v první desítce.“ V Jedličkově Liberlandu i proto byla již ustavena vláda složená z lidí z různých zemí. Ministr financí přitom Liberland představuje jako výhodnou investici. Liberland prezentuje jako stát pro ty, kteří respektují individuální práva na svobodu, soukromý majetek a sledují osobní štěstí. O tom, že obdobné myšlenky padají na úrodnou půdu, svědčí fakt, že Liberland úspěšně získává finanční dary na svůj provoz, registruje offshorové firmy, na své značky registruje auta svých občanů a v posledních měsících jedná o konkrétní podobě telekomunikační věže, solární elektrárny a další infrastruktury, již chce na svém území vybudovat.

Na otázku, zda je Vít Jedlička stále aktivní ve Straně svobodných občanů, mluvčí strany Martin Rumler odpovídá, že už dávno ne. „Je plně pohlcen svým Liberlandem, na práci ve straně už nemá čas,“ vysvětluje. A má pravdu. Vít Jedlička jako prezident Liberlandu cestuje po světě a přednáší o tom, jaké hodnoty jeho Liberland vyznává. Média přitom nepřestávají chrlit fantastické zprávy o tom, kterak nový stát otevřel své další zahraniční zastoupení nebo právě formuje vlastní fotbalovou reprezentaci se sídlem v Olomouci. Liberland má dokonce už i své vlastní pivo. Firma, jež se rozhodla využít jeho značky, ho chce nabídnout po celém světě, a dokonce, bude-li k tomu vůle, neváhá ani spolupracovat s lokálními pivovary na chorvatské i srbské straně Svobodné republiky Liberland.

Vít Jedlička absolvoval v roce 2007 VŠE Praha, obor mezinárodní obchod, od roku 2010 do roku 2013 studoval politologii na CEVRO institutu. Profesně se zaměřoval na marketing, obchod a IT systémy. Od roku 2001 byl členem ODS, od roku 2009 členem Strany svobodných občanů, z pozice lídra v Královéhradeckém kraji dvakrát kandidoval za Svobodné do Poslanecké sněmovny PČR.

O komunismu

12. 3. zveřejnil server Svobodný svět článek Josefa Kálese Komunistická „oběť“ čelí mediálnímu tlaku?Jaký tlak komunisti vyvíjeli po roce 1948 na tisíce českých rodin, jejichž členy věšeli, posílali je do kriminálů a zabavovali jim firmy a veškerý majetek, který svou tvrdou prací budovaly desítky, ne-li stovky, let? Jak si může dovolit něco takového říct poslanec hlásící se ke straně, která má na svědomí takové hrůzy? Jak je vůbec možné, že se stále najde taková spousta lidí, kteří KSČM volí? A ještě více lidí volí strany, kterým se nepříčí jít s komunisty do koalice.

Demokratické strany jsou komunisty a bývalými stbáky nazývány žumpou a demonstrace jsou těmito lidmi považovány za nedemokratické nástroje. Vedle toho se najde naštěstí jen několik málo konspirátorů, kteří za vším vidí Soroše a další postrachy, a jsou ochotni přehlížet, že s každým dnem vlády stran závislých na politice strachu a vymýšlení nových a nových regulací, přicházíme čím dál více o svobodu a demokracii. Jsem rád, že pořád můžeme vyjít do ulic a říci svůj názor nahlas. A budu dělat vše proto, aby nám tato možnost zůstala.

Na závěr budu ostřejší a omlouvám se za to všem čtenářům, hlavně dámám, ale budu citovat. Budu citovat člověka, který po roce 1948 přišel o prosperující firmu tehdy již s více než stoletou tradicí a o všechen majetek. Musel přihlížet tomu, jak komunisté rozhodují, kdo bude žít v „jeho“ domě, a měl problémy dostat nějakou důstojnou práci. Byl to můj děda. Říkával, že jednou přijde krásný den a všichni komunisti půjdou do prdele. Na ten den se těším a budu se snažit všemi demokratickými prostředky napomoci tomu, aby takový krásný den přišel brzy.

O lidovém vetu

10. 3. zveřejnil server Svobodný svět článek Josefa Lebdušky Referendum, veto nebo fraška?Českou republikou začíná rezonovat požadavek na lidová referenda. Tedy co to tedy vlastně je, to lidové referendum? Samozřejmě existuje mnoho podob referenda.

Demokracie je klasicky definována jako vláda lidu. Lid si však může vládnout buďto přímo nebo prostřednictvím svých volených zástupců. Čistou formu přímé demokracie historicky zastupovala athénská polis, kde politická rozhodnutí přináležela lidovému shromáždění, ne tedy jen pouze úzkému kruhu vyvolených — držitelů úřadu.

Tedy referendu, ano či ne? Ovšemže ano, jen ne nějaké pseudoreferendum, dávající alibi politikům, ale referendum o výsledcích jejich politické práce. Referendum, podobné tomu ve Švýcarsku, kdy sice existují referenda o tom co dělat, či nedělat, ale také referenda o souhlasu, či nesouhlasu s politiky přijatým zákonem. A to nejenom o zákonech na místní úrovni, ale i o mezinárodních smlouvách a dohodách. Referendum, které by politikům zcela jasně řeklo, vytváříte zmetky, běžte od válu, pusťte tam jiné. A takový typ referenda předkládá jen jediná strana. Neparlamentní Svobodní, kteří navrhují lidové veto, které funguje ve Švýcarsku, jehož některé prvky například fungují v Itálii i dalších zemích.

Ano, je potřeba nastavit parametry. Jak vyvolat referendum, kolik je potřeba nasbírat podpisů pod petici o referendu, kolik procent voličů se musí účastnit, aby referendum bylo platné, do kdy musí politici akceptovat výsledky referenda, nebo lidového veta.

To ovšem nic nemění na tom, že neexistuje žádná překážka k tomu, aby lid, který je zdrojem veškeré státní moci mohl vykonávat státní moc co nejvíce přímo.

Komunální volby

10. 3. zveřejnilo Echo24 článek Boj o magistrát začíná. ODS startuje kampaň, ČSSD vyvrací zprávu o DrahošoviODS začala kontaktní kampaň, kdy kandidáti vyrážejí do ulic a baví se s lidmi o problémech. „Reakce jsou pozitivní. Lidé oceňují, že za nimi přicházíme teď, a ne těsně před volbami, kdy to dělá každý,“ řekla první místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija. Spekuluje se, že ODS půjde do voleb se Stranou svobodných občanů.

Vyšlo i na serveru Echoprime.cz.

(dap, ler)

Ohodnoťte článek:

(1 hlas)

Na toto téma jsme napsali

Svobodní v médiích: Pajonk v TV, o právu na vlastní chutě a zprávy z regionů

Články, zmínky či citace 11. – 18. dubna 2018. Předseda se objevil v televizi, tištěných i on line médiích. Mnoho se toho ve spojitosti se Svobodnými dělo v regionech.

Svobodní odevzdali výroční zprávu za rok 2017

Strana svobodných občanů uzavřela a odevzdala výroční zprávu za rok 2017. Nyní už ji má Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí k dispozici.

Svobodní v médiích: o zdanění digitálních firem, obchodní válce mezi EU a USA či komunálních volbách

Články, zmínky či citace 21. – 28. března 2018. Novináři projevili zájem o názory na obchodní válku USA, zdanění digitálních firem i o dění v regionech.

Svobodní v médiích: o volbách v Rusku, o nezávislé České televizi a dění v regionech

Články, zmínky či citace 14. – 21. března 2018. Média zájímalo, co si Svobodní myslí o Rusku, České televizi a výrazně byli vidět Svobodní v některých regionech.

Novou kandidátku Chrudimáků povede zastupitel Petr Lichtenberg

Transparentní radnice, zodpovědné hospodaření a oživení života v Chrudimi. To jsou první priority nově vzniklé kandidátní listiny pro podzimní komunální volby nazvané Chrudimáci. Na společném postupu se dohodli zástupci Svobodných, TOP 09 a další nezávislí kandidáti.

Pomozte nám

Staňte se příznivcem

Získejte možnost hlasovat v otevřených primárkách. Dostávejte pravidelné aktuality Svobodných do e-mailové schránky a pozvánky na naše akce.
Chci se stát příznivcem

Staňte se členem

Spolurozhodujte o politice Svobodných na jednotlivých úrovních. Účastněte se dění uvnitř Svobodných a volte kandidáty a orgány strany.
Chci se stát členem

Přispějte finančně

Přispějte Svobodným na jejich transparentní účet a podpořte důležitou volební kampaň v tomto roce.
Chci finančně přispět