Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Svobodní v médiích: zbavení imunity Le Penové, dotované mléko, daně či biopaliva

Svobodní v médiích: zbavení imunity Le Penové, dotované mléko, daně či biopaliva

Články, zmínky či citace 2. února – 8. března 2017

Byznys noviny zveřejnily 2. 3. článek Francie chce dostat Le Penovou do vězení za její boj proti islamistům: Francie chce dostat za mříže šéfku Národní fronty a kandidátku na prezidentku Marine Le Penovou. Tamní vláda požádala europarlament o zbavení její imunity. Europoslanec a předseda Svobodných Petr Mach hlasoval proti návrhu zrušení imunity šéfky Národní fronty. „Poslanecká imunita mi dává smysl právě jako ochrana před stíháním ze strany státu za názory a výroky. Většina EP ale před stíháním za tuto nevinnou věc Le Penovou ochránit nechce. Hlasovali pro zbavení imunity, a tak může trestní stíhání Le Penové ve Francii pokračovat. Nelíbí se mi, když se vede politický boj kriminalizací soupeřů,“ uvedl Mach.

2. 3. server Prvnízprávy.cz zveřejnil text Nelíbí se mi, když se vede politický boj kriminalizací soupeřů: Francouzská vláda Le Penovou stíhá za to, že na twitteru sdílela fotky dokumentující násilí Islámského státu – a za to jí hrozí ve Francii tři roky vězení. Europoslanec a předseda Svobodných Petr Mach hlasoval PROTI a říká k tomu: „Poslanecká imunita mi dává smysl právě jako ochrana před stíháním ze strany státu za názory a výroky. Většina EP ale před stíháním za tuto nevinnou věc Le Penovou ochránit nechce, hlasovali pro zbavení imunity, a tak může trestní stíhání Le Penové ve Francii pokračovat. Nelíbí se mi, když se vede politický boj kriminalizací soupeřů“.

4. 3. zveřejnil server Bezpolitickékorektnosti.cz článek Záhadné praktiky kolem hlasování o zbavení imunity Marine Le Pen: Ještě tu máme jednoho poslance, a to Petra Macha, jehož postoj je ze sociálních sítí také znám a vzhledem k příslušnosti očekáván. Hlasoval jako jeden z mála proti zbavení imunity Le Pen.

Dotované mléko

Server Echo24 zveřejnil 7. 3. článek Mléko ve školách zdarma, stát zaplatí 670 mil.: Návrh min. zemědělství ještě musí schválit kabinet, projedná to ve středu. Od příštího škol. roku by děti dle návrhu dostaly zdarma i neochucené mléčné výrobky , na ochucené rodiče připlatí. V tomto škol. roce stát přispěl 47 mil. Kč. Zvýšit se má i podpora na školní dotované ovoce a zeleninu (příští rok až 260 mil. Kč, letos 75 mil.). ( Facebook ) „Nechte peníze lidem v kapsách místo dotací, páni ministři. A nechte na rodičích, co budou jíst jejich děti k svačině,“ napsal na soc. síť šéf Strany svobodných občanů a europoslanec Petr Mach.

Omezování internetu

Místopředseda Radim Smetka byl 4. 3. hostem pořadu České televize Politické spektrum na téma Nástrahy internetu.

O volbách

Radim Smetka byl 4. 3. i hostem pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty. V pořadu se diskutovalo o daňovém balíčku, který přichystala ČSSD a který je založen především na vyšším, to jest progresivním zdanění osob s příjmem nad 50 tisíc korun.

iDNES.cz zveřejnil 6. 3. komentář Miroslava Koreckého Kdo ukočíruje Babiše: „Dejte nám hodně hlasů a půjdeme do vlády s Babišem, slibuje ODS. Dejte dost hlasů Svobodným a Babiš nebude vládnout, dodávám za Svobodné já,“ vyzýval šéf strany Petr Mach. Zrovna Svobodné nějaké příští vládnutí trápit nemusí. Také topka je asi dilematu zbavena, vzhledem k tomu, jak si z Babiše udělala své jediné politické téma.
Vyšlo i v tištěné podobě Mladé fronty DNES na str. 6

O daních

3. 3. zveřejnil server Peníze.cz článek Sobotkovy „spravedlivé daně“ jsou jen zfušovaný facelift: Negativní daň mají ve svém programu Svobodní, o danění externalit mluví Zelení. Všude jinde ticho. Půl roku před volbami to tedy vypadá, že v nové sněmovně usednou jen strany, které se vzmůžou maximálně na zfušovaný facelift v mnoha ohledech nespravedlivého systému. Nic jiného totiž daňová reforma Bohuslava Sobotky není.

Biopaliva

Server Ostrava-online.cz zveřejnil 2. 3. článek Terézie Iškové  Omezení biopaliv aneb když EU objeví Ameriku: Evropská unie nás léta nutila používat biopaliva, prý v zájmu životního prostředí. Evropská komise zjistila, po deseti letech povinného přimíchávání biopaliv v ČR, že takto obohacené pohonné hmoty životnímu prostředí škodí, zejména kvůli změnám využití krajiny. I Česká republika se stala monokulturní krajinou řepky. Komise navíc přesně neví, odkud pochází biopaliva, které jsou na evropský trh dovážena. Nad takovými biopalivy tak visí otazník, za jakých podmínek jsou vyráběna.
Proti snížení podílu biopaliv samozřejmě nejvíc křičí jejich výrobci a mezi největší dodavatele biopaliv v Česku patří firmy ministra financí Andreje Babiše.
Svobodní dlouhodobě prosazují konec povinných biopaliv. Biopaliva přírodě jen škodí. Jejich masivní povinné používání je výsledkem lobbingu dodavatelů, který draze platíme my všichni.

Různé

ČTK informovala 3. 3. o schůzce europoslanců s předsedou vlády v článku Sobotka se počtvrté sejde s českými europoslanci: Brexit bude hlavním tématem čtvrtého setkání premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) s českými poslanci Evropského parlamentu. V Evropském parlamentu mají zástupce všechny parlamentní strany kromě Úsvitu – Národní koalice a hnutí Svoboda a přímá demokracie. Jednoho europoslance má mimoparlamentní Strana svobodných občanů.
Vyšlo i na online serveru ČTK českénoviny.cz.

O nás, bez nás

Respekt zveřejnil 4. 3. článek Klaus 2.0: Loni v Jindřichově Hradci po jedné ze svých debat o školství zůstal Klaus v sále se členy ODS a rozpovídal se o stranických záležitostech, o nichž obvykle nemluví. Při tom se svěřil, že uvažoval o vstupu ke Svobodným, malé radikální straně, s níž sdílí víc názorů, pak si ale uvědomil, že v rámci ODS dosáhne svých cílů nejsnáze. „ODS má silnou základnu a mladé aktivní lidi,“ prohlásil. Rozhodl se tedy opět zažádat o členství, byť raději v Praze 6, kde míval jeho otec silnou podporu.

4. 3. zveřejnily Lidové noviny na str. 14 článek Zrada jako vztah k EU: I jestřábi chtějí mít někoho, komu mohou důvěřovat. Tuto potřebu minimalizují a jednu skupinu lidí či jen jednoho člověka – obvykle politika či náboženského vůdce. Ukázkovým příkladem je česká euroskeptická Strana svobodných občanů.
Její předseda Petr Mach není dostatečně charismatický, aby uspokojil potřebu k někomu vzhlížet. Členové strany si proto napřed vybrali Václava Klause. Po roztržce s ním začal být na sociálních sítích a v textech Svobodných vychvalován americký konzervativec Ron Paul. Po jeho ústupu ze slávy funkci idolu převzal hlavní muž brexitu Nigel Farage.

Průzkum

6. 3. zveřejnil Týden průzkum Babišovo ANO a ODS jdou nahoru, ČSSD padá k naprostému dnu: Mimo dolní komoru zřejmě podle výsledků posledního průzkumu zůstanou i Svobodní (2,1 %), Zelení (2,2 %) a noví Realisté politologa Petra Robejška, i když se za měsíc z nuly dostali na 0,7 procenta.
Vyšlo i v tištěné podobě Týdnu na str. 11

Dění v regionech

Hodonín

Hodonínský deník 8. 3. na titulní stránce zveřejnil článek Petice. Lidé odmítají halu u domů: Navíc proti změně plochy smíšené obytné na smíšenou výrobní vystoupili i opoziční Svobodní. Ti již dříve radnici kritizovali, že před více než rokem neprodala pozemky, na nichž má vyrůst výrobní a skladovací hala, tomu, kdo nabízel nejvíce peněz. Také se jim nelíbilo, že vítězný záměr nebyl ve shodě s územním plánem. „Není přece možné, aby byly hodonínské průmyslové zóny poloprázdné a výroba se přesunula do zóny obytné. Takovýto nekoncepční přístup odmítáme,“ uvedla opoziční zastupitelka Terézia Mlýnková Išková.

Praha – Letňany

Letňanské listy zveřejnily 6. 3. v rubrice Diskuzní fórum vyjádření našeho zastupitele Martina Halamy: Přímé přenosy z jednání ZMČ Praha 18 byly zavedeny poměrně nedávno. Nákupem audio a video techniky městská část umožnila sledovat schůze ZMČ i těm občanům, kterým třeba pracovní (či jiné) důvody neumožňují osobní účast. To je hlavní přínos přenosů. Je to další služba občanům: sledovat přímý přenos na internetu nebo shlédnout uložený záznam.
Mylným je názor, že přenosy mají za úkol zapojit občany do politického života MČ, či dokonce zvýšit úroveň politické kultury. Každý občan Letňan, který chce aktivně vystupovat se svými názory a chce se podílet na správě naší MČ, tuto možnost má. Ovšem ta je podmíněna právě investicí v podobě času.
Pohříchu však technika není využívána všude, kde by mohla. Např. při pořizování záznamů z pořádaných prezentací (parkování, lesopark, atp.). Video se nepoužilo ani v případě mimořádně svolané schůze ZMČ. Protože ji nechala svolat opoziční sedmička zastupitelů? Jak je vidět, politickou kulturu přenosy opravdu nezvyšují.
Závěrem chci vyslovit rázný nesouhlas s výběrem letošních termínů plesu a masopustu! Kulturní akce musí být pořádány pro letňanské obyvatele, jejich konání během jarních prázdnin je krajně nevhodné! Návštěvnost tomu, bohužel, odpovídala!

Praha 3

V březnových Novinách Prahy 3 vyšly dva články zastupitele Mojmíra Mikuláše. Anketa o farmářských trzích a text o odpovědích na podněty občanů.

Moravskoslezský kraj

Server Ostrava-online.cz zveřejnil 3. 3. článek Jiřího Zapletala Téma: jsme nejbohatší kraj v širém okolí: Samozřejmě, kritizovat umí každý. Ale mají Svobodní řešení? Máme. Je prosté. Představte si, že máte v obci hospodu (přežila třeba Babišovi zákazy). Když bude obecní, tak je vlastně všech a nikoho. Hospodskému je jedno, jestli mu tam chodí lidi. On dostává svůj plat, občas si přivydělá bokem a je veselý chlapík. Jenomže pokud bude hospoda ztrátová, tuto ztrátu zaplatí všichni obyvatelé obce z daní. Místo nových chodníků platí provoz hospody. Jak tento problém vyřešit? Hospodu prodáte do soukromých rukou. Najednou se hospodský bude snažit, protože co nevydělá sám, zadarmo nedostane. Všichni jsou spokojeni – hospoda funguje, chodníky jsou opravené. Když to lze udělat s hospodou, proč by to nešlo s letištěm?

Milevsko

Mladá fronta DNES zveřejnila 8. 3. na str. 14 článek Novým radním je František Koutník: František Koutník doplnil městskou radu na plný počet po rezignaci Miroslava Doubka (Strana svobodných občanů), který vystoupil současně také z koalice. Hlavním důvodem byl podle Doubka nesouhlas se zásadním porušováním koaliční dohody.

(dap, ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Zdravím. Tady Markéta Šichtařová ze společnosti Nextfinance. Dneska vám chci říct dost osobní věc, to, co vám teď řeknu, nemám nijak připravené. Bude to absolutní improvizace od srdíčka. Když jsme před více než 30 lety prožívali revoluci, tak jsme chtěli být součástí vyspělého a rozvinutého západu, chtěli jsme se odstřihnout od nefunkčního socialistického východu, no a dneska po víc než 30 letech se něco ošklivě zvrtnulo. Já mám soukromou konzultační společnost a v rámci téhle společnosti přicházím denně do kontaktu s kvantem lidí naprosto ze všech částí ekonomiky, od soukromého sektoru o státní, od velkých ředitelů velkých podniků o drobné živnostníky, ale i důchodce, kteří si chtějí nějak přilepšit k důchodu. Zkrátka přicházím do kontaktu s celým spektrem a průřezem české společnosti. A už dlouhou dobu, minimálně poslední tři nebo čtyři roky se setkávám s tím, že v podstatě všichni ti lidé, kteří mě oslovují, mají něco společného, já u nich cítím narůstající míru skepse a frustrace k poslednímu ekonomickému vývoji. No, a v poslední době tenhle můj pocit ještě zintenzivnil. Stala jsem se externistkou v jednom rádiu a tak trošku navedla dělám moderátorku v jednom, v jednom rádiu a jsem si zvu různé zajímavé osobnosti, které mají co říct k ekonomice. Vyzpovídala jsem už lidi, kteří působí v energetice, ve zdravotnictví, v těžkém průmyslu, ve službách, ve zbrojařství, a tak bych mohla pokračovat a prakticky všichni tihle lidé vždycky se se mnou podíleli. O rostoucí míru frustrace zástupci zemědělců říkali my už nemůžeme dál provozovat naše zemědělské podniky, nám už to prostě nefunguje, my už meleme. Z posledního, budeme letos znovu ve ztrátě. Jsme obviňováni z toho, že čerpáme dotace a že chceme další peníze a chceme další dotace. To není pravda, my prostě jenom chceme, aby nám stát nezasahoval do podnikání, my jenom chceme vyrábět, ale my nemůžeme vyrábět, protože my ty dotace dostáváme naopak za to, že nevyrábíme. Mluvila jsem se zástupci obranného průmyslu, ti říkají, vláda chce, abychom dodávali zbraně na Ukrajinu nebo třeba obranné systémy na Ukrajinu. Ale my nemůžeme, protože ačkoliv na nás vláda tlačí, tak banky nám v podstatě znemožňují, aby nám protistrana připsala peníze na účet, takže my nemáme z čeho vyrábět, takže my jsme pod dvojím tlakem, my prostě tímhle způsobem už nemůžeme fungovat dál. Mluvila se zástupci automobilového průmyslu, říkají, my sice se orientujeme na elektroauta, protože to je momentálně móda v celé Evropě, ale ono to prostě nefunguje. My vynakládáme obrovské investice na vývoj něčeho, o čem tušíme, že to bude slepá vývojová větev, protože s největší pravděpodobností budoucnost je v různých typech motorů, ale rozhodně ne pouze v elektromobilitě. My už tímhle způsobem nemůžeme fungovat dál, my chceme, aby někdo zachránil automobilový průmysl, mluvila jsem se zástupci energetiky, energetici říkají, my musíme uzavřít naše provozy, my jsme teď vypnuli další tepelnou elektrárnu, protože je prostě neekonomické provozovat ji a přitom ceny elektřiny před nedávnem byly na historických rekordech, přesto přese všechno. Kvůli politice Evropské unie. Kvůli emisním povolenkám se prostě nevyplatí vyrábět. Energetici říkají, energetická krize se znovu vrátí, státní energetická koncepce je naprosto nedomyšlená, v podstatě neexistuje. Je to guláš a bude z toho znovu velký průšvih. Mluvila jsem se zástupci potravinářů, potravináři říkají, my jsme nařčeni z toho, že máme drahé ceny, vysoké ceny potravin, ale jak máme vyrábět levné potraviny, když máme takhle drahé energie? V podstatě všichni, s kým mluvíte, tak uvažují o tom, že odejdou nejenom z České republiky, ale obecně z Evropy mimo Evropskou unii do nějaké třetí země, kde je levnější pracovní síla, kde je míň regulací, kde jsou levnější energie. Potom mluvíte s lidmi, kteří působí ve službách nebo třeba i na některých místech státní sféry a ti všichni si stěžují na to, že zápolí se svobodou slova, že se musí samo cenzurovat, že sice zatím se jim třeba nic konkrétního nestalo, ale že oni vědí, že v případě, že by si příliš pustili pusu na špacír, tak že by špatně dopadli a ta frustrace v té společnosti ohromně roste a co je na tom nejhorší? Všichni ti lidi, se kterými mluvíte, tak říkají, my se snažíme být diplomatičtí, my to nechceme říct na plná ústa, protože kdybychom to řekli, tak by hrozilo, že na nás stát zaklekne ještě víc, my se snažíme alespoň ještě chvíli fungovat a já si uvědomuje, vždycky vám 100 chutí jim to namítnout, ale když budete mlčet, tak naopak stát uvidí, že ustupujete a zatlačí na vás ještě víc, protože když nebudete klást odpor, bude se to jenom zhoršovat. Ono to není tak, že ti kolektivisté chtějí dosáhnout nějaké hranice a tam se zastaví a dál už nepůjdou, ono to je tak, že oni si budou pořád uzurpovat víc prostoru, dokud jim ten prostor budeme dávat. A právě na základě toho, jak mluvím s rostoucím okruhem lidí, kteří jsou už naprosto zoufalí, tak roste i moje frustrace z té současné ekonomické nebo možná celospolečenské situace a snad úplně nejhorší na tom je, že potom tady je obrovská skupina lidí, kteří jsou třeba zaměstnanci a vůbec si neuvědomují, co se děje, co tady bublá pod pokličkou, že jejich zaměstnavatelé mají obrovské problémy, protože oni v podstatě mají svoje jisté, oni mají pocit, že když by náhodou přišli o práci, stejně je státní sektor vždycky znovu zaměstná. Takže v podstatě se vůbec nic neděje a tihle lidé strkají hlavu do písku a nechtějí vidět, co se děje, buďto nechtějí vidět proto, protože to opravdu nevnímají, protože oni sami vzhledem k tomu, že třeba veřejně o ničem nemluví, tak se ani s žádnou cenzurou nesetkávají a nebo případně si to nechtějí připustit, protože kdyby si to museli připustit, tak by je asi padli hrozné deprese, zkrátka oni se prostě před vnímáním té situace uzavírají, takže společnost se polarizuje a na jedné straně tady obrovská skupina těch, kteří nevnímají, že něco je čím dál víc špatně, a na druhé straně je tady rostoucí skupina těch, kdo se probouzejí, kdo už vidí, že něco je špatně, ale v podstatě se to bojí říci, tak tohle není ten vysněný západ, na který jsme chtěli vstoupit v roce 1989 po krátké oblevě a doby bezbřehé svobody. V devadesátých letech se to všechno začalo znovu lámat a dneska směřujeme v podstatě zpátky do socialismu a teď já chci zdůraznit, že když říkám, že směřujeme do socialismu, tak to není vůbec nic nadneseného, není to nic květnatého, je to prostě fakt, protože když se podíváte na vývoj veřejných financí, tak zjistíte, že už v podstatě polovina výkonu ekonomiky je dneska přerozdělovaná státem, to znamená, my už jsme z poloviny, socialistická ekonomika, před rokem 89 bylo přerozdělováno státem něco přes 80 % HDP, tedy hospodářského výstupu a byli jsme ryze socialistická ekonomika, 100 procent výkonu nemohlo být přerozdělováno v historii nikde nikdy. O to se pokusili komunisté během několika dějinných příkladů. Pokusil se o to Stalin během válečné ekonomiky, pokusil se o to třeba polpot, pokusil se o to Mao ce Tung. Vždycky to skončilo hladomorem a totální kalamitou a mrtvými. Takže 100 procent ekonomiky spravované státem, to je komunismus, a to je technicky neproveditelné. No a my jsme dneska poloviční socialismus, protože už jsme zhruba na 50 %, takže když říkám, že se vracíme před rok 89, není to vůbec žádná nadsázka, to je prostě tvrdý statistický fakt. Když budete poslouchat vládu, tak zjistíte, že vláda je neustále povinně optimistická, poradci vlády, vládní ekonomové, členové vlády, všichni nám vykládají, jak už směřujeme ke šťastným zítřkům, jak už byla doba covidová, překonaná, že všechno zlé, co se u nás děje, že za to může třeba válka na Ukrajině a tak dál, vždycky tam jsou nějaké výmluvy, kdo za to může, ale faktem je, že statistika neukazuje, že bysme směřovali k těm lepším zítřkům. Vláda vám třeba řekne, že se zlepšují veřejné finance, protože vláda přijala nějaký daňový balíček, kterému říká konsolidační balíček a že na základě toho se veřejné finance zlepšily. No jo, ale vláda už vám neřekne kontext. A ten kontext zní, že v tom době, v té době socialismu před rokem 1989 my jsme jako Československo měli v vyrovnané veřejné finance, my jsme neměli žádný velký veřejný dluh, naše veřejné finance byly v podstatě v pořádku, ale ten problém, který u nás byl, spočíval v tom, že stát vlastnil a přerozděloval skoro všechno a to, co dneska dělá vláda, je, že ona sice trochu možná zlepšuje veřejné finance, trochu možná zlepšuje schodky státního rozpočtu, ale za cenu toho, že neustále meziročně rostou jak příjmy, tak výdaje státního rozpočtu, a to o víc než o inflaci. To znamená, že ten stát se neustále rozpíná, to znamená, že my se vracíme k tomu socialismu před ten rok 89. To jsou prostě statistická fakta. Stačí, když se rozkliknete stránky ministerstva financí a podíváte se na vývoj státního rozpočtu v meziročním srovnání a podíváte se, jak se vyvíjí příjmy a výdaje tohoto státního rozpočtu a tam se například dočtete položku, že transfery příspěvkovým organizacím, tedy v podstatě dotace, vzrostly meziročně o 26 %, o 26 % se zvýšil tento typ dotací a vláda říká, že všechno je v pořádku a že se zlepšují veřejné finance, to prostě není pravda. No, a tahle frustrace, kterou já zažívám v té poslední době, která je spojená hlavně s tím, že tedy mnoho těch podnikatelů pláče nad svým podnikáním, nad tím, že jsou likvidováni, ale že se v podstatě bojí ozvat, protože mají pocit, že když budou mlčet, budou s tím systémem konformní, tak se ještě nějakou dobu udrží. Tak tahle moje frustrace vyústila v určité rozhodnutí. Jedna věc je nevědět, co se děje, a mlčet, to je samozřejmě akceptovatelné, pokud ale víte, co se děje a mlčíte, tak to znamená tolerování toho zla a tolerovat zlo je zlo samo o sobě, takže já nechci tolerovat tohle zlo, já nechci tolerovat, mlčky souhlasit s tímto ničením naší ekonomiky a s ničením v podstatě našich civilizačních hodnot. A proto jsem se rozhodla k něčemu, o čem jsem roky doufala, že se mi to vyhne, co jsem nikdy nechtěla dělat, ale co teď? Mám pocit, že už mě k tomu situace dotlačila, totiž budu kandidovat do senátu a za chvíli vám vysvětlím, proč. Svoje síly jsem spojila se stranou svobodných, protože je to podle mého soudu jediná skutečně pravicová strana v České republice, a byť je to zatím Malá Strana, vidím v ní velký potenciál a já chci vrátit pravici její skutečný obsah, pravice u nás v podstatě zanikla, strany, které původně byly pravicové, zejména mám na mysli ODS, se posunuly doleva, protože jestliže nějaká strana přijme daňový balíček, který zvětšuje zdanění a zvětšuje stát. Což přesně sedí na ODS, tak to prostě není pravicová strana, ona sice o sobě jako pravicové straně mluví, ale její reálné kroky tomu absolutně neodpovídají. Čili ODS je už dneska pouze karikaturou té původní strany, která to kdysi byla, proto strana svobodných je pro mě jediná akceptovatelná a v rámci této strany svobodných na podzim budu kandidovat do senátu, ano? Jsem jeden člověk. Samozřejmě, že i kdybych se do toho senátu dostala, tak to nebude znamenat žádnou velkou revoluci v nastavení české ekonomiky, a přesto se domnívám, že má smysl neházet flintu do žita a že každý jednotlivec, ať už v rámci europarlamentu nebo senátu, anebo Poslanecké sněmovny. Je ohromně důležitý, protože, víte, i v padesátých letech minulého století existovaly velké rozdíly mezi zeměmi socialistického bloku, například v Sovětském svazu probíhaly stalinské čistky, existovaly tam gulagy, u nás v padesátých letech to nebylo snadné. Lidé z politických důvodů přicházely o práci, mnozí z nich seděli ve vězení, několik lidí zaplatilo i životem, ale zdaleka ten systém nebyl tak strašlivý, jako byl v Sovětském svazu a ten rozdíl, proč ten systém nebyl tak strašlivý, byl v tom, že u nás jsme nikdy nedošli do takového extrému, jako došli v Sovětském svazu, a než jsme do toho extrému my stačili dojít, tak se situace v Sovětském Rusku už zase začala obracet. Začalo tam docházet k mírné oblevě, takže u nás jsme nikdy vlastně nestihli dojít do těch nejhorších konců a už to je ten důvod, proč má smysl všechny ty špatné věci, které se momentálně dějí, má smysl brzdit? I malé brzdění těchto věcí je smysluplné, protože potom nestačíme dojít do těch nejhorších konců. Stačí se podívat například na rozdíl mezi českou, německou energetikou, německá energetika i v daleko extrémnějším stavu než česká, daleko víc se v Německu tlačí na zelené obnovitelné zdroje, Němci si vypnuli svoje jaderné elektrárny. Kdybychom my udělali totéž, co udělali Němci, naše energetická krize by byla ještě mnohem horší, než jaká byla dneska. Jsme ve stavu, kdy v podstatě Němci od nás naší stále ještě v uvozovkách, levnou energii nakupují, kdybychom my byli tak extrémní, jako jsou dneska Němci, situace u nás by byla totálně neúnosná, a to je přesně ten důvod, proč má smysl i v několika málo lidech brzdit implementování těch změn, které k nám přicházejí ze západu. Já vám nebudu říkat to, co asi chcete slyšet, totiž, že se nějakými parametry dá ta situace úplně pozměnit a vylepšit to už se dneska nedá. Rozhodně není pravda, že můžeme tady pošudlat jednu daň tady trošičku zkrátit jednu dotaci a zase bude dobře. To jsou takové parametrické změny, které odpovídají třeba Dubčekovu pražskému jaru v roce 1968 nebo Gorbačovově perestrojce v osmdesátých letech. Ne, že by to bylo špatné, znamenalo to určitou oblevu a úlevu, ale to byly právě ty změny, které umožňovaly tak nějak trošku lépe žít v rámci té totality, ale rozhodně to nebylo poražení té totality k tomu, abychom se my vymanili z toho socialistického systému, tak jsme museli projít zcela zásadní transformací ekonomiky na začátku devadesátých let. No a vzhledem k tomu, že jsem právě řekla, že už v podstatě 1/2 českého hospodářství dneska je socialistická, tak dneska už se to opravdu nedá pošudlat nějakými parametrickými úpravami, abychom my se mohli znovu vrátit k prosperitě, tak musíme projít naprosto zásadní proměnou celé ekonomiky, ekonom v podstatě má jasno v tom, jakým způsobem ta proměna musí vypadat, ale problém je v tom, že zatím potom ještě není celospolečenská poptávka, zatím ještě se neprobudilo dostatek lidí, takové množství, jako se probudilo třeba v roce 1989. Navíc jsme ještě příliš ovlivňováni tím vývojem v západní Evropě, který směřuje k nám, a proto v tuto chvíli ještě nejde takhle jednoduše udělat ono vylepšení a znovu nastartování české ekonomiky. Ale v okamžiku, kdy známe diagnózu a víme, co je špatně, tak můžeme alespoň ty špatné věci brzdit do té doby, než čas nazraje na tu zásadní společensko ekonomickou přeměnu celé ekonomiky a potom můžeme být tedy připraveni do těch změn pozitivně nastoupit. Jak tedy zní ona diagnóza těch problémů? Nejenom české, ale obecně evropské ekonomiky, ta diagnóza zní tak, že celá Evropa byla zachvácena novou levicovou progresivistickou kolektivistickou ideologií, která se nazývá esg nebo isg a jejímž nejviditelnějším projevem, takovou špičkou ledovce je Green Deal, ale Green Deal není jediným projevem téhle ideologie. Dalšími projevy jsou například různé genderové ideologie nebo kontrola svobody slova, ona rétorika o dezolátech a dezinformacích a podobně. Musíme si uvědomit, že zatímco ekologie je skvělá věc, tak Green Deal nemá s ekologii vůbec nic společného a je to v podstatě pouze ona levicová kolektivistická ideologie, jejímž cílem je v podstatě likvidace evropského průmyslu a likvidace evropského blahobytu, tahle ideologie musí být absolutně odmítnutá, jestliže tedy máme brzdit ono zlo a jestliže máme brzdit ony negativní změny, které se u nás stále ještě dějí a stále ještě se stupňují, tak musíme vyjít ze tří myšlenkových východisek, musíme být z toho, že absolutně odmítneme Green Deal, že vyhlásíme nulovou toleranci pro Green Deal. Pozor, nemá to nic společného s ekologií. Za druhé si musíme jednoznačně zachovat českou korunu, protože pokud si ji nezachováme, pokud přijmeme euro, tak tím v podstatě dáváme evropské centrální bance bianco šek na zavedení digitální měny centrální banky, což znamená absolutní sledování našich občanů a v podstatě čínský kreditní systém. Velký bratr. No a za třetí, musíme začít dramaticky odbourávat dotace, dotace dneska jsou hlavní příčinou toho, proč stát už tvoří polovinu ekonomiky a proč například není na důchody pouze dotace? Sami o sobě dneska představují zhruba 1/3 státního rozpočtu. Pokud bychom odbourali ideologicky motivované dotace, které souvisejí s Green Dealem, s gendery, s dotováním neziskovek, které do našich dětí cpou věci o genderu ve školách a tak dál. Pokud bychom tohle všechno odbourali, najednou by nebyl třeba ani problém s důchodovou reformou. Asi vás to překvapí, ale ony ty veřejné finance samy o sobě nejsou až tak špatném stavu, to, co tam je naprosto kalamitní, je právě ona složka dotací, takže dotace musíme začít dramaticky odbourávat. I jeden jedinec v jakémkoliv zastupitelském sboru, ať už to je europarlament, senát nebo Poslanecká sněmovna, jeden člověk může vždycky hlasovat podle těchto tří základních myšlenkových pilířů, a pokud vždycky zvedne ruku, anebo naopak nezvedne ruku v souladu s těmito principy? Nikdy nezvedne ruku pro zvýšení daní, vždycky zvedne ruku pro odbourání regulací, vždycky zvedne ruku proti čemukoliv, co souvisí s Green dealem a tak dál, potom jeden jednotlivec může brzdit to zlo, které se na nás hrne a může způsobit, může být onen jazýčkem na vahách, který způsobí, že bude rozdíl mezi naší zemí a mezitím třeba ještě daleko větším zlem, které zachvátí některé západní země a pokud se nám podaří tohle zlo brzdit, tak já jsem přesvědčená o tom, že to dějinné kyvadlo se překlopí zase na obrácenou stranu, protože žádný nesvobodný systém netrvá donekonečna a nazraje celospolečenská poptávka k tomu, abychom provedli přeměnu české ekonomiky a přeměnu české společnosti něčemu lepšímu a zažili další svobodné období, tak, jako jsme ho zažívali ve svobodných devadesátkách. To je ten důvod, proč jsem se rozhodla letos kandidovat do senátu.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31