Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Svobodní v médiích: O Bannonovi, šelmách a volbách senátních i komunálních

Svobodní v médiích: O Bannonovi, šelmách a volbách senátních i komunálních

31. 7. vydalo Aktuálně článek Bývalá Trumpova pravá ruka chce spojit euroskeptiky. Okamuru si Bannon nezískal, Klaus ho ale chválí: Obě hlavní české euroskeptické strany jsou ale k Bannonovi zatím opatrné. Okamura sdělil Aktuálně.cz, že Bannonovu iniciativu sice vítá. Dodal však, že hnutí The Movement „je privátní nadace a nevíme, kdo tuto aktivitu financuje a jaké je celkové pozadí“.

„Jsme politici, za námi stojí občané a my tuto cestu preferujeme,“ uvedl Okamura s tím, že chce nejdříve počkat, s čím konkrétním Bannon přijde. „Pakliže se ukáže, že The Movement přijde s relevantními tématy, tak s nimi možná spolupracovat budeme.“

Předseda Svobodných Tomáš Pajonk je k Bannonovi ještě o poznání chladnější. „Jen prostý euroskepticismus je podle mě málo pro vznik jednotného hnutí a pro spojení jinak velmi odlišných stran s velmi rozdílným pohledem na svět a společnost,“ tvrdí.

Upozornil, že zatímco Svobodní vyznávají liberální ekonomický program, Bannon sám sebe označuje za národního konzervativce a podporuje státní zásahy do ekonomiky nebo protekcionismus. „Nemyslím si, že by Svobodní v jeho hnutí měli místo,“ uzavírá Pajonk.

28. 7. vydal web TV NOVA článek Evropa se bojí příštích voleb! V parlamentu posílí euroskeptici: Euroskeptici mají v Evropském parlamentu dvě skupiny, radikálnější Evropu národů a svobod (ENF), s níž by v případě zvolení do europarlamentu jistě spolupracovala SPD , a umírněnější Evropu svobody a přímé demokracie (EFDD), jejímž členem je i český europoslanec za Stranu svobodných občanů Jiří Payne.

Přestože EFDD ztratí hlavního podporovatele brexitu , Stranu za nezávislost Spojeného království, mělo by podle odhadů Reuters posílit ze 45 na 59 křesel, hlavně díky očekávanému úspěchu italského Hnutí 5 hvězd a německé Alternativy pro Německo. ENF má pak svojí sílu skoro zdvojnásobit, z 35 na 63 europoslanců.

27. 7. vydaly Novinky článek Volby by vyhrálo ANO, polepšila si ODS: Vítězem voleb by se podle červencového volebního modelu společnosti Median stalo hnutí ANO se ziskem 30 procent hlasů. ODS by měla 14 a Piráti 11,5 procenta. SPD, komunisté a ČSSD by shodně obdrželi 8,5 procenta, lidovci 5,5 a TOP 09 pět procent.

Do Sněmovny by se podle Medianu nedostalo hnutí STAN, které by získalo 4 procenta. Zelení by měli 2,5 a Svobodní 1,5 procenta hlasů.

Blesk vydal 1. 8. článek Češi projedí ve stravenkách miliardy, rušit je chtěl už Kalousek. Kdo je proti nim dnes?: Stravenky mají hned několik vášnivých odpůrců. Coby tehdejší ministr financí si s jejich koncem pohrával třeba Miroslav Kalousek (TOP 09). Před sedmi lety dokonce prohlašoval, že proti daňovému zvýhodnění stravenek a dalším daňovým výjimkám bude „bojovat do posledního dechu“ . Zrušením se dokonce zabývala vláda, ale nakonec jeho nápad neprošel.

Loni také proti stravenkám ostře vystoupila Asociace hotelů a restaurací ČR a přišla s návrhem jejich zrušení. Jako jeden z důvodů uvedla vysoké provize, které restaurace platí stravenkovým firmám. „Stravenky postupně ztrácejí na svém původním významu a jsou zneužívány pro jiné účely, než za jakými jsou vydávány,“ řekl prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.

Stravenky před dvěma lety kritizoval také bývalý europoslanec Petr Mach (Svobodní). Podle něj jde jen o zbytečnou byrokracii, která jen živí firmy vydávající stravenky.

Reflex vydal 1. 8. článek Vítejte v Liberlandu! Jak se žije ve virtuální balkánské republice?: Podobně jako vetkl Tomáš Garrigue Masaryk první republice heslo mistra Jana Husa „Pravda vítězí“, Vít Jedlička, President of Free Republic Liberland a člen Stranysvobodných občanů, dal do vínku své Svobodné republice Liberland heslo „Žít a nechat žít“. Tím však veškerá podobnost končí.

Důvod, kde se u Víta Jedlička zrodila myšlenka na samostatný stát, můžeme najít v jeho proslovu, jejž pronesl na konferenci Strany svobodných občanů před několika málo roky. „Touha člověka po svobodném životě mimo spáry politiků je potřeba zabudovaná hluboko do myšlení většiny lidí. Narodili jsme se do světa, kde o polovině našeho příjmu rozhoduje stát. Ve světě regulovaném stovkami tisíc nařízení a regulací. Do systému, ve kterém se stává normou to, že bohatí okrádají skrz stát chudé a naopak,“ uvedl tehdy ještě ne jako prezident Liberlandu, aby pokračoval dál v duchu politicky vyhraněného postoje: „Drtivá většina našich spoluobčanů mylně věří, že žijeme v kapitalismu, a přitom jsme se již krátce po tom, co jsme se zbavili komunismu, vydali mílovými kroky směrem k eurosocialismu. Díky revoluci jsme získali značnou část osobních svobod, ale ekonomických svobod jsme získali pomálu. Na žebříčku ekonomické svobody jsme obsadili společně s Botswanou 52. místo a já si myslím, že by to České republice daleko více slušelo v první desítce.“

Na otázku, zda je Vít Jedlička stále aktivní ve Straně svobodných občanů, mluvčí strany Martin Rumler odpovídá, že už dávno ne. „Je plně pohlcen svým Liberlandem, na práci ve straně už nemá čas,“ vysvětluje. A má pravdu. Vít Jedlička jako prezident Liberlandu cestuje po světě a přednáší o tom, jaké hodnoty jeho Liberland vyznává. Média přitom nepřestávají chrlit fantastické zprávy o tom, kterak nový stát otevřel své další zahraniční zastoupení nebo právě formuje vlastní fotbalovou reprezentaci se sídlem v Olomouci.

30. 7. vydal Neviditelný pes článek Jiřího Payna POLITIKA: Výsměch voličům: Poslanci pod vedením Aleše Juchelky za ANO navrhují zákon, který přejmenovává mateřskou dovolenou. Prý to má nějaký symbolický význam.

Zákonů má být co nejméně a mají se měnit pouze tehdy, je-li to naprosto nezbytně nutné. Juchelkův návrh je legislativní zvěrstvo. Legislativní rozvernost vedoucí pana poslance k terminologickým hrátkám je výsměchem voličům. Projednání a schválení každého zákona stojí desítky milionů korun. Zákony se skrytým symbolickým významem opravdu nejsou politickou prioritou a deficitní rozpočet by měl znamenat zejména pro koaliční poslance, že budou předkládat jen dokonale zpracované návrhy s předem projednanou podporou své vlády. Návrh je výsměchem špatně fungující nespravedlivé justici, šílené situaci insolvenčně postižených občanů, nepříliš fungujícímu školství, které funguje jen kvůli dobré vůli pedagogů, omezování práva na informace, nakládání povinností, které má plnit stát, na běžné občany atd.

30. 7. vydalo Forum24 článek Jak europoslanec Payne překrucuje fakta o brexitu:  „To vítězství brexitu bylo tak přesvědčivé, ta účast ve volbách byla vyšší než kdykoli předtím v jakýchkoli volbách. Takže to referendum je velmi zřetelné, ten rozdíl byl poměrně vysoký.“

Pan Payne ovšem už nedodal, že vůbec nezáleží na absolutním počtu odevzdaných hlasů, nýbrž na poměru hlasů pro a proti. Vítězství s procentuálním podílem 51,9 % není vůbec ohromující. Referendum by bylo platné i při nižší volební účasti.

Nevýhody plynoucí z členství v EU

„Například Škodovka nemůže exportovat na řadu světových trhů, na které by se jinak dostala, kdybychom nebyli v Evropské unii, takže máme z toho obrovské nevýhody také.“

Pan Payne si bere do úst firmu Škoda a opět uvádí nepravdu. Mohl a měl by vědět, že Škodě nestačí výrobní kapacity – hodně se o tom psalo i v souvislosti s letošním kolektivním vyjednáváním. Problém s vývozem tedy firma zjevně nemá. Podle prohlášení mluvčího automobilky automobilka navíc podporuje zavedení eura.

Problém pozemní hranice s Irskem

„Já si myslím, že tady to je přesně na Evropské unii. Protože například ve Skandinávii mezi Švédskem a Norskem hranice neexistuje. Vůbec. Tam je prostě takovej kolík a něm je razítko a když nějakej kamion potřebuje vorazítkovat na hranici, tak si to sám orazítkuje. Tak jenom když se chce, tak lze vytvořit hranici, která neexistuje a je volně průchodná, to znamená, teď je jenom na ochotě EU, jestli prostě je ochotná o režimu na hranici diskutovat.“

Pan Payne opět zkresluje. Úmyslně se nezmiňuje o tom, že mezi Švédskem a Norskem sice existuje vnější hranice EU, ale Norsko, ač nečlen EU (ale spolu s Islandem a Lichtenštejnskem člen Evropského sdružení volného obchodu), je součástí Evropského hospodářského prostoru. I Británie mohla využít jeden z typů přidružení k EU, jaký už existuje s ESVO, případně se Švýcarskem či Kanadou. Všechny ovšem znamenají, že Velká Británie by musela veškeré normy Evropské unie, případně by stejně musela přispívat, ale nemohla by o ničem rozhodovat.

Deník vydal 28. 7. článek Duel Deníku: Zakázali byste soukromníkům chov velkých šelem?, kde byl protagonistou i člen Svobodných a veterinář Jiří Žák: Já bych nic nezakazoval. Nedá se na základě jednoho nebo dvou případů, které se objevily v médiích, generalizovat, že všichni chovatelé dělají něco špatně. Politici jsou často neschopní a nedokážou tyto případy řešit. Vypadají pak v televizi neschopně a to je důvod, proč radši navrhnou zákaz.

Místo plošného zákazu bych proto spíš apeloval na úřady, které mají dohled nad chovy na starosti, aby začaly týraná zvířata skutečně odhalovat a postihovat. Mediálně známý případ pana Berouska totiž neodhalila Správní veterinární správa, která má chovy tygrů kontrolovat, ale Česká inspekce životního prostředí spolu s celníky a policií. Takže někdo, kdo vůbec neřeší týrání zvířat jako takové. Jinak se může stát, že časem zakážeme chov šelem, čímž ale jenom dosáhneme toho, že se přesunou do ilegality a zůstanou bez kontroly úplně.

Pokud jde o mazlicí zoo, tak si sice nemyslím, že jsou velké šelmy k takovému zacházení vhodné, ale ani tady bych nic generalizoval a nezakazoval.

29. 7. vydal Český rozhlas článek Triatlon o víkendu ochromil dopravu v Praze. ‚Ve světě je to běžné,‘ reaguje na stížnosti starosta Richter: Kritiku dopravní situace v metropoli vyvolaly na facebooku snímky starosty Prahy 5 Pavla Richtera z TOP 09 , který se závodu také účastnil. Lidé si pod příspěvky stěžovali na zpoždění dopravních spojů nebo nedostatečné označení uzavírek .

„Na autobus z Prahy Na Knížecí do Příbrami jsme s babičkou, dědou a synem, kterému je rok a půl, čekali na slunci přes dvě hodiny,“ popsala serveru iROZHLAS.cz Andrea Machová, manželka bývalého europoslance a předsedy Svobodných Petra Macha.

O dopravní situaci se Machová podle svých slov dozvěděla až náhodou od řidiče autobusu, který dorazil z Příbrami. „Řekl nám, že kvůli závodům jede doprava krokem, a tak nic nejezdí. Vzdali jsme to a jeli zpátky k nám do Košíř. Nikde nebyla jediná cedulka s informací o závodu, nic. Lidi na zastávce zuřili,“ doplnila.

Zpoždění některých linek potvrdila serveru iROZHLAS.cz také mluvčí pražského dopravního podniku Aneta Řehková: „Autobusy v oblasti Zbraslavi a Radotína nabíraly zpoždění přibližně 40 až 50 minut.“

Kritice se ale mluvčí brání, víkendové omezení řady tramvajových i autobusových linek směrem na jih od centra metropole bylo podle ní hlášeno dopředu. „Všechny zastávky v dotčené oblasti byly označeny. Mohlo se stát, že to nějaký vandal strhl, ale dopravní podnik vše označil,“ pokračovala Řehková.

Regiony

ČTK a následně některá regionální média vydaly 31. 7. zprávu se seznamem stran a hnutí, které kandidují v komunálních volbách v krajských městech. I zde byli Svobodní v přehledu často uvedeni.

České Budějovice

MF DNES vydala 1. 8. článek Šestáka vyzve sedm zájemců o místo v Senátu: Šest mužů a dvě ženy. To je celkový počet zaregistrovaných kandidátů do senátních voleb v jediném jihočeském volebním obvodu České Budějovice, kde budou voliči při říjnových komunálních volbách vybírat i svého zástupce do Senátu. Pozici bude obhajovat bývalý ředitel Jihočeského divadla Jiří Šesták, kterého stejně jako před šesti lety nominovala koalice hnutí STAN a OPB.

O senátní křeslo v českobudějovickém obvodu usilují ještě čtyři zástupci z mimoparlamentních stran a hnutí – podnikatel Štěpán Tampír za Svobodné, sociálně právní poradkyně Marie Paukejová za ČSNS, zubní lékařka Blanka Sýkorová za hnutí Pro zdraví a sport a pedagog Lubomír Pána za SPD.

Hradec Králové

MF DNES vydala 31. 7. zprávu Vyhrajte nám volby, my si upravíme program: Zoufalá Benešova třída v Hradci Králové je ve středu zájmu politiků, jen jiným způsobem, než by si tisíce tamních obyvatel představovaly. Strany, hnutí či uskupení tu rozpoutaly populistický lov na hlasy, když slibují urychlenou rekonstrukci.

Do komunálních voleb ještě zbývají více než dva měsíce, ale lov na hlasy už začal. Přestože některé strany se teprve rozkoukávají a narychlo dávají dohromady program, v případě hradecké Benešovy třídy a oprav, které zamrzly zhruba v polovině, mají všechny jasno a kopírují jedna druhou: Vyřídíme, seženeme peníze, opravíme a ještě za sebou vytřeme. Tolik v krátkosti sliby, které jsou některé subjekty schopné garantovat v boji o hlasy obyvatel zhruba dvacetitisícového sídliště.

Nástroje propagandy mohou být různé. Proto si již nyní někteří kandidáti podávají dveře v místních domech Harmonie, kde žijí převážně senioři a zdravotně postižení. Proto už u polikliniky visí billboard, na kterém lídryně koalice STAN a Svobodných Lenka Jaklová ubezpečuje: „Priorita č. 1. Opravíme Benešovku!“ Proto již některé strany kontaktovaly Spolek pro rozvoj Moravského Předměstí s vážně míněnou nabídkou: Vy nám pomůžete sehnat hlasy, my vám na oplátku slíbíme, že urychlená revitalizace třídy bude zařazena do priorit našeho programu.

Jirkov

28. 7. vydal Chomutovský deník článek Jirkov i Vejprty zasáhl požár odpadků: Situaci na facebookových stránkách Jirkovští komentoval zastupitel Josef Šebek (Svobodní). „Prosil jsem město, abychom s tím něco udělali. Prý to nejde, neboť panelák není náš (města). Marně. A to přesto, že sklepy jsou narvané vším možným až po východ z baráku, tudíž je otázka času, kdy se něco stane,“ napsal. Dodal, že se zastupitelé o tamní dění příliš nezajímají.

Tomu oponuje místostarostka Dana Jurštaková (ODS). Do Nových Ervěnic podniká už třetí rok pravidelné kontrolní výjezdy ve spolupráci se sociálními pracovníky, zaměstnanci úřadu práce a městskou policií, kdy obyvatele tlačí k dodržování pravidel. „Další možnosti ale nemáme. Snažili jsme se jednat s majiteli bytů, ti ale nechtějí, aby jim město mluvilo do podnikání,“ vysvětlila.

Praha 3

31. 7. odvysílala Česká televize reportáž Opravy Koněvovy ulice: Objížďka pro osobní auta měří 700 m, vede ulicemi Jana Želivského, Jeseniovou, Ambožovou, Biskupcovou a Buchovcovou. Nákladní auta se musí vydat na Krejcárek a po Spojovací, najedou si 5 kilometrů. Opraví se tady vozovka, nové budou i chodníky a inženýrské sítě.

Mojmír Mikuláš /Svobodní/ radní pro dopravu, Praha 3: V zásadě tady vidíme havarijní stav podloží pod tou komunikací. S ohledem na to, že je tady jen jeden jízdní pruh, museli jsme v tomto směru komunikaci uzavřít.

26. 7. odvysílala TV Prima reportáž Opravy ulic likvidují drobné živnostníky: Jenže místním podnikatelům i radním městské části už došla trpělivost a s peticí se teď obracejí na magistrát.

Josef Mráz, autor petice: Ta petice je jednoduchá. My teď vyzýváme všechny zodpovědné orgány, aby se s námi sešly.

Mojmír Mikuláš, radní pro dopravu Prahy 3: U těchto závažných rekonstrukcí by primárním kritériem při posuzování těch zakázek měl být čas, a ne cena, jak to bývá v Praze.

Jan Marvan, reportér: Místním teď nezbývá než věřit, že alespoň část ulice se zprovozní letos na podzim a budou moci své obchody doplnit zbožím. A snad se zastaví i pár zákazníků.

(ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

A avizovaná dvojice už je se mnou ve studiu. Já tady vítám Johannu Nejedlovou,

pěkný večer. Pěkný večer vám i divákům. A zdravými Matěje Gregora. Pěkně. Dobrý. Děkuji za pozvání. Tak, ale začnu s dovolením dámou a vrátím se k jednomu tématu, které bude velmi žhavé, bude zítra

probírané ve sněmovně, protože se tam uskuteční mimořádná schůze a řeč bude o migračním paktu. Já jenom připomenu, že ten prošel minulý týden Evropským parlamentem, míří znovu na Radu

ministrů a opozice jasně říká, že ministr vnitra Vít Rakušan by ho měl odmítnout. Naposledy jsme se hlasování zdrželi. Jaký je váš postoj? Já bych předně chtěla

říct, že velmi dobře, že žijeme ve státě, ze kterého ještě nikdo nikam nemusí utíkat, ale měli bychom chápat to, že jsou lidé, kteří ze svých států uprchnou

musí. My jako zelení, možná překvapivě jsme taky proti tomu migračnímu paktu, ale z úplně jiných důvodů než ostatní. My jsme přesvědčeni o tom, že je nastavený tak, že nám nepomůže

řešit migraci, nepomůže migrantům a zásadně zkomplikuje jejich situaci. Je tam spousta výjimek z výjime, což znamená, že třeba

ty příchozí azylanti nebudou moct projít sami tím řízením a budou potřebovat pomoc. Nelíbí se nám, že budou drženi v detencích. Někdy to může vypadat, podle

toho, jak jsme to zkoumali, že tam můžou být až roky. To není výhodný pro nikoho. Nás to stojí peníze. Pro ně je to podle mě nehumánní. Ale jsem přesvědčena o tom, že hlavní problém je

v tom, že tady teď máme spoustu politiků a političek, kteří místo toho, aby řešili naše reálné problémy, který nás v Česku a v Evropě trápí, tak zvedají

nenávist vůči migrantům, Rose míchávají rasismus, xenofobii, náboženskou nesnášenlivost. Věc, která je

prostě přirozená. To, že jsou státy, ze kterých lidé musí uprchnout a my bychom jim měli pomoct a postarat se o to, aby byli dobře integrovaní, takto neřeší a místo toho prostě jenom na to

já si půjčím tu první část. Vy byste byli proti, ale z jiných důvodů, než je v tuto chvíli většina politiků. Doplním, že podobný postoj zastávají třeba Piráti v tuto chvíli, pane Gregore. Svobodní, tuším,

by byli také proti, ale z opačných důvodů. My jsme čekali, než se to schválí, abychom viděli tu konečnou podobu, s jakou to vlastně půjde do toho finálního tažení. A naprosto mě vykolejilo,

že Vít Rakušan, který sliboval, že by v tom migračním paktu měla být výjimka pro ČR z důvodu toho, jak jsme přistupovali k invazi na Ukrajinu a k začlenění ukrajinských uprchlíků, tak

lhal, protože žádná výjimka tam není. A tady toto mi teď visí jako obrovská otázka, na kterou doufám, že dostaneme odpověď v té zmiňované sněmovní schůzi, aby na ministr vnitra takto lhal mi jako Svobodní

jsme samozřejmě proti a myslím si, že když chceme argumentovat proti migračnímu paktu, tak určitě není třeba rozpoutávat nějakou nenávist. My vidíme, že ta integrace těch uprchlíků v těch západních zemích, které do

toho šly dříve, dlouhodobě nefunguje. Můžeme se podívat na vyšší kriminalitu, na problémy ve školství v Německu, ve Francii atd. migrační pakt bude velký problém jak pro ty země, tak pro ty uprchlíky.00:08:10

Právě proto, že se EU opět snaží ovládnout azylová řízení 27 členských zemí a snaží se za ně rozhodovat, kdo kde půjde, kolik kdo zaplatí,

jakému budou dány sociální jistoty. A takový moloch pochopitelně nejde utřídit. A mě pro mě překvapuje to, že stejné chyby jsme viděli v roce 2016, že opět selhalo migrační řešení

a EU, která měla téměř deset let na to přijít s nějakým novým řešením, s ochranou vnějších hranic, tak by se nám to líbilo ve Svobodných. Tak zase přišla s něčím, co nařizuje, kolik kdo má přijmout a kolik

má kdo platit. A to je škoda. Změní dynamiku. Zůstanu u vás. Vy jste hovořil o těch kvótách a té výjimce tedy tady je spor o to, nakolik má Česko mít výjimku, protože v tuto chvíli má zhruba tři procenta jaksi

migrační kvóty splněné tím, že jsme přijali uprchlíky z Ukrajiny. Tak vy potřebujete nějakou další definici a do jasně ní vlastně té výjimky nebo toho konstatování

kolem kvót. Mě naprosto udivuje, že se v roce 2024 bude ČR někoho ptát, kolik může a nemusí přijímat migrantů na základě nějakých kvót. Já mám zato, že ČR je pořád suverénní země, která si může sama rozhodovat o tom, kolik lidí přijme, za jakých podmínek, jaké jim nabídne sociální podpory. A přece nepotřebujeme EU, aby nám říkala,

kolik migrantů máme nebo nemáme přijímat, za jakých podmínek. Takže abych ty kvóty vymazal úplně, celý migrační pakt společně s ním. Máme být víc suverénní, nebo víc integrovaní? Toto byl přesně příklad toho, co jsem říkala. Máme nějaký jiný podstatný problém, který bychom měli řešit a nestrašit uprchlíky? My víme, že český, slovenský, evropský firmy potřebují zaměstnance,

máme tady a chybí jim. Máme tady možnost dobře integrovat lidi, kteří utíkají a potřebují pomoc. My můžeme pomoct, můžeme dohlédnout na ten integrační proces a můžeme z toho, že sem přišli, ve výsledku všichni, benefit. Ovad jde ale o to, abychom se koukli na to, kde jsou problémy a napravili Jeanne. Ne jako nadávali na to, že jsou

lidi, kteří potřebují utéct a snažili se tady stavět nějaké zdi, které nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Pojďme po té ekonomické podstatě. Já si půjčím argument hnutí ANO, které se

mimo jiné bude ptát, nakolik máme dostupný detenční zařízení a kolik případně bude stát vybudování dalších. To je jeden z ekonomických prvků. Znáte odpověď? No, my především říkáme,

že ty lidé nemají chodit do detenčních zařízení, protože za nás třeba to ten migrační pakt říká. Není správné, aby malé děti byly zavřený v něčem, co připomíná vězení. Myslíme si, že by měl být rychlý proces. V ideálním případě. My bychom chtěli, aby ti lidé mohli žádat o humanitární výzva už

v zemích svého původu, tudíž by je buď dostali nebo nedostali a nemuseli jsme řešit, jestli budou v nějakých detencích, protože by sem přicházeli především lidé, jejichž pobyt

už byl schválen. Což je ale něco, s čím ten migrační pakt, s kterým vy nesouhlasíte, vlastně počítá. Víte, ono je to hrozně těžké takto říct, s čím počítá nebo nepočítá právě

v tuto chvíli, kdy jsme teď zjistili, že některé výjimky, které měl obsahovat, obsahovat nebude. Teď bude taky dlouhá diskuse, kdy se k tomu budou ty národní státy vyjadřovat, takže já bych ještě v tuto chvíli počkal, jaká bude konečná verze

toho paktu. A já bych jenom zareagoval na jednu věc. Když chce někdo v ČR pracovat, tak se dají vyřídit věci, jako jsou pracovní víza a hlavně my jsme v posledních dvou, třech letech přijali zhruba 300 – 400

tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A toto je věc, která bude trvat deset let, dvacet let, než uvidíme, jak se to povedlo, jak se začlenilo, jak si na to zvyklo školství. A v tuto chvíli bych byl velice opatrný k tomu, abychom

nějakými kvótami k tomu šli. Navíc ten migrační pakt, a to je podle mě velký problém, on vlastně říká, že když nějaká země toho migranta přijme, tak on odsud vlastně nemůže pryč. A vzniknou tady situace, kdy někdo,

kdo chtěl třeba nejčastěji do Německa, do Francie, do těch zemí, které jsou známy tou velkou sociální podporou těch příchozích migrantů, tak on může skončit v ČR, bude mít nárok na sociální podporu pouze

tady a my tady budeme mít lidi, kteří tady vůbec vlastně nechtěli. A to je problém, se kterým můžeme mít. Nebo vidíte, že ten problém už tady opravdu je, že to riziko tady je. Jak se můžu dál zopakovat,

jestli. Vy hovoříte o tom, že tady zůstanou desítky, nebo zmiňoval jste problém, že by tady zmiňovali, zůstávali takoví lidé, ale vidíte ten problém? Ano. V minulé migrační vlně, tak tady byli

lidi, kteří byli, kteří byli z íránské skupiny a potom se vrátili zpátky a mohli třeba jít do jiné evropské země. Migrační pakt ale říká, že kdo přijde do ČR, nebo řekněme to na rovinu, bude přidělen

do ČR, což mě taky připadá nehumánní, tak on nebude mít nárok na jinou sociální podporu v žádné jiné zemi EU a bude tady muset zůstat, nebo bude muset jít do té země, ze které teda on z nějakých

důvodů odešel. Takže to je za mě absolutní nesmysl. Já se tady shodnu v tom, že bychom neměli nutit lidi, kteří utíkají ze svých zemí, být ve státě, ve kterém být nechtějí. Rozumím

že třeba chtějí tam, kde už mají nějakou komunitu a můžeme jim dát nějakou pobídku, aby chtěli jít do Česka, ale neměli bychom je k tomu nutit. Ale nejzásadnější je to, že vy tady

tvrdíte, že je tady nějaký obrovský problém s migrací. My jsme přijali šest milionů lidí z Ukrajiny v celé Evropě za poslední dva roky. Ten migrační problém, o kterém tady mluvíme, je00:13:00

200 tisíc lidí ročně, který přicházejí tou jižní a středozemní cestou. Neporovnatelný čísla. Ten problém je vlastně jako marginální, když se podíváme na to, kolik těch lidí00:13:10

přichází. A to, co vy říkáte a co říkají ostatní politici, je prostě strašení a není to správný. Pojďme ještě jednou k té ekonomické podstatě. Vaše reakce? Já se na to musím zareagovat.00:13:20

To není strašení lidmi. Já vím, že asi máme nějakou vizi, nebo vy máte nějakou vizi, jak chcete začleňovat lidi, ale prosím, podívejme se na ten západ, podívejme se do toho Německa, podívejme se do té Francie.00:13:30

To není, to není žádné strašení. Pojďme si konečně přiznat, že opravdu začleňování lidí z Blízkého východu, afrických migrantů přineslo Evropy opravdu obrovské problémy, zvýšenou kriminalitu,00:13:40

ty lidi se nedaří začlenit, často třeba ani dodneška neumí jazyk. Vznikají ghetta v celé západní Evropě. Paní Nejedlová, nechci tady jako vyvolávat žádné silné emoce vůči vám, ale opravdu, jestli o tom chcete mluvit, běžte00:13:50

se tam podívat, jsou to věci na. Děkuji. Za chvíli, za malou chvíli. Dám příklad právě na těch Ukrajincích. Ale ještě jeden ekonomický rozměr a vrátím se k té mimořádné schůzi hnutí ANO, které zároveň bude diskutovat00:14:00

o tom, nakolik se máme v rozpočtu připravit na to, že budeme muset platit právě za výjimku, pokud jde o přijímání nebo ne přibývání uprchlíků? Máme se vyzbrojovat v rozpočtu00:14:10

teď už dopředu, že se vyplatíme z té případné kvóty, pane Gregore? No tak pokud nám EU samozřejmě dá vybrat mezi nějakou bezpečností ČR, ať už je to v otázkách kriminality00:14:20

nebo zdravotnictví nebo stabilního školství anebo se vyplácet, tak je to taková trošku Sofii na volba, kdy já úplně nevím, na kterou stranu se v tuto chvíli přiklonit a já doufám, že vláda vezme rozum do hrsti a00:14:30

tak jako před volbami koalice spolu slibovala, že nebude uvrtá vad ČR do migračních paktů, do zákazu a tak se k tomu postaví čelem, ten slib dodrží a prostě to nepůjde. Takže v tuto chvíli to nezáleží00:14:40

úplně na hnutí ANO ani na té mimořádné schůzi, ale na vládě, jak se k tomu postaví. A bohužel toto nejde predikovat, protože vidíme, že ministr vnitra Rakušan už jednou o migračním paktu prokazatelně lhal.00:14:50

Paní Nejedlová, jak by se k tomu měla vláda postavit? Já ještě jednou můžu jenom zopakovat, že jsou tady lidé, kteří potřebují utéct ze své země. My můžeme nastavit dobře integrační,00:15:01

dobře integrační postup tak, aby byli pro Evropu a Česko přínosem, protože tady máme firmy, které si stěžují, že nemají dostatek zaměstnanců. Můžeme00:15:10

z toho všichni těžit, anebo můžeme strašit, vyvolávat nenávist místo toho, abychom řešili reálné problémy, který tady v Česku i v Evropě máme. Tak já teď půjdu k těm datům. Vy jste tady00:15:20

hovořil o Ukrajincích, tak já připomenu, že podle Ministerstva vnitra státy se na začátku letošního roku za první čtvrtletí poslal na dávkách Ukrajincům 0,9 desetin miliardy korun. Na00:15:30

druhou stranu ti pracující, kterých je převážná část, do rozpočtu, do naší státní kasy odvedli o miliardu víc, než je ta zmiňovaná částka, tedy téměř dvě miliardy. Tak je to přínos00:15:40

migrace nebo není? Já jsem o tom nedávno tady diskutoval právě v tomto pořadu, že to se ukáže dlouhodobě, jaký přínos to je. Ale samozřejmě to začleňování migrantů z Ukrajiny je mnohem00:15:50

lehčí, protože ukrajinština je slovanský jazyk podobně jako čeština. To znamená, já jako učitel jsem také pomáhal se studiem těch dětí. Bylo to šikovné, bylo tam vidět zájem a ono skutečně řada těch Ukrajinců v ČR00:16:00

opravdu pracuje. Budou přínosem pro státní rozpočet? Samozřejmě. My už dávno předtím, než začala agrese na Ukrajině, tak jsme viděli, že české zdravotnictví má personální nedostatky, že se to propisuje do školství.00:16:10

A právě tady musíme být opatrní, abychom právě v době, kdy začne těch 300 tisíc lidí se rozhodovat, jestli v té ČR zůstanou, nebo se v případě ukončení konfliktu vrátí zpátky na Ukrajinu, případně00:16:20

kdy to vůbec bude. Takže tady uvidíme za dlouhé roky. Jak říkám, to je otázka na desítky let, jak se to povedlo. Ale samozřejmě zatím můžeme říct, že ta integrace těch Ukrajinců je mnohem úspěšnější, než00:16:30

by byla, než by byla integrace stejného počtu lidí, kteří by přišli z úplně jiného kontinentu, úplně jiné, z úplně jiné části světa. Paní Nejedlová, když vy hovoříte o další integraci,00:16:40

jak tedy tyto lidi namotivovat, aby zůstali a skutečně zůstali za prací a jiným životem? My víme, že ty lidi sem přicházejí a chtějí se tady jako uplatnit00:16:50

na trhu práce, nechtějí sedět doma nebo být zavřený v detenci. My musíme umožnit přístup na ten pracovní trh, což často právě ti azylanti nemají, takže se ani integrovat nemůžou. A00:17:00

musíme jim pomoct tím, aby rozuměli naší řeči a aby znali ty naše zvyklosti a pravidla dodržovali. Na tom se asi všichni shodneme. Když tady někdo00:17:10

je, tak musí ty pravidla znát a musí je dodržovat. Potřebuje k tomu jenom to, abychom mu vysvětlili, jaký ta pravidla jsou a nakolik je toto ekonomicky náročné. Já00:17:20

na to nemám žádnou kalkulaci, ale rozhodně vím, že když ty lidi přivedeme a budou tady pracovat, takto výhodné nakonec bude. Pane Gregore. Jo, tak jako tady je třeba hlavně říct, že ti00:17:30

Ukrajinci tady přišli bez jakéhokoliv migračního paktu a EU nikomu nenařizovala, kolik má nebo nemá přím od lidí z Ukrajiny. A samozřejmě je rozdíl, když se tu znovu bavíme o lidech, kteří tu chtějí přijít za rodinou,00:17:40

chtějí tu přijít za práci, můžou využívat už platných azylových zákonů ČR, azylové řízení, požádat si o občanství, případně přes rodinného příslušníka, případně pracovní vízum.00:17:50

Ale to, co EU chce způsobit tím migračním paktem, tak to nebude jenom ekonomicky náročné, ono to bude hlavně opravdu ohrožení bezpečnosti ČR. A to není strašení, protože skutečně tady půjdou lidi,00:18:00

kteří tady nechtějí být a přijdou tady ze zemí, které se v západní Evropě ukázaly, že opravdu nejsou schopni se integrovat do té Evropy. Prosinci víme. Není ten český prvek moment, kdy na sebe00:18:10

ukázat a říct, podívejte se, my jsme to zvládli, jsme inspirací. U západu ČR. Myslím teď v té integraci Ukrajinců. Ano, ale my se bavíme o integraci Ukrajinců, což je sousední země,00:18:20

což je sousední země Slovenska. Je to země, která je opravdu stovky km vzdušnou čarou. Pro ty lidi je lehčí naučit se jazyk. Často už tady někoho z příbuzných měli. Řada Ukrajinců už tady měla funkční organizace,00:18:30

protože přes pracovní agentury tu řada Ukrajinců pracovala. Ale tady se bavíme lidí ze zemí třetího světa, z Afriky, případně z Blízkého východu. A tam prostě na tom západě vidíme, že je to obrovský průser.00:18:40

A i když to nejde tak vidět, jak ho to třeba jde vidět v těch zemích, tak je to obrovský průser. Já tady zmíním, že se. Pak problém. Tam se máme škatulkovat? Ale. Pardon.00:18:50

Gory. Například Stockholm, byl vyhlášený stav teroristické nouze právě kvůli těm ghetům. A to je něco, čeho my tady čelíme. Pokud to bude migrační pakt a budou tu proudit tisíce, desítky tisíc lidí. Posuneme00:19:00

v té. Diskuse a máme tedy škatulkovat? Vy si myslíte, že lidi z Afriky jsou nějaký horší lidé, nebo co tím myslíte? Když říká já i hrozbou nebo. Prosím. U00:19:10

naučí. N. Nepodsouvejte mi něco, to jsem vůbec neřekl. Já jsem pouze řekl to, žena i na západě Evropy vidíme, kam tady toto dospělo. Vidíme, jaký byl ten konflikt těch lidí, kteří přišli z úplně jiné kultury.00:19:20

Vznikly tam ghetta, na školách se někteří učitelé v Německu bojí učit. Já nevím, proč to je, ale vidím, že to tady je. A pokud vidím, že někdo chce podobná migrační pravidla dát do ČR, tak je to prostě hloupost.00:19:30

Německo, Francie a další země si tu migrační krizi vyvolaly sami. Němečtí politici říkali, pojďte k nám, my to zvládneme. A s tím čelí. ČR tady tento zájem nemá. Máme tady momentálně 300 tisíc lidí,00:19:40

kteří přišli z Ukrajiny. Ti můžou úplně v pohodě momentálně tady pracovat, co tady začlení. Žádné velké problémy tady nemáme a já prostě nevidím důvod, proč dávat Brusel. Kdo00:19:50

tam na vás s dovolením navážu, vrátím se ještě jednou k tomu pracovnímu trhu a také k těm ekonomickým výhodám. Další kandidátka do Evropského parlamentu Danuše Nerudová už v roce 2022 odhadla, že Ukrajinci,00:20:01

kteří zde zůstanou za prací, by mohli na důchodovém pojištění odvézt až 13 miliard korun. Tak je to možná díra, kterou jsme vlastně schopni zalepit právě v tom penzijním systému.00:20:10

No, nám bohužel, jak to tak vypadá, nezbývá nic jiného, než pracovat s tím, že do Česka a do Evropy přijdou lidé, kteří hledají novou příležitost. Naštěstí00:20:20

jsme kontinentem, kde se lidem stále ještě daří. Někteří lidé utíkají z nebezpečí, někteří lidé sem chtějí prostě přijít žít z jiných důvodů. A my bychom00:20:30

prostě měli vše udělat všechno proto, aby to pro nás byla výhoda a abychom z toho mohli těžit. Máme tady prostě nízkou porodnost. Je00:20:40

to i selhání třeba rodinné politiky a podpory žen, ale dlouhodobě se ukazuje, že jedním z těch způsobů00:20:50

řešení je prostě migrace. Jsou migranti řešením důchodového schodku, pane Gregor? Ten důchodový schodek nevznikl náhodou. Ten důchodový schodek vznikl, protože ten důchodový00:21:00

systém je prostě postavený na špatných základech. On prostě nepočítá s tím, že ta porodnost může a nemusí kolísat. A vidíme to právě v té velké generaci Husákových dětí, kdy ta porodnost těchto lidí00:21:10

v době, kdy dospěli, byla prostě řádově nižší, a proto tu vůbec nějaký důchodový problém dneska je. A my, pokud chceme, aby se tato krize neopakovala, nechceme každých dvacet let ob jednu generaci zkrátka lepit00:21:20

díry v důchodovém systému tím, že budeme uměle zvyšovat poptávku po migraci, tak my prostě ten systém musíme předělat. U nás se tomuto tématu ve svobodných věnuje ekonomka Markéta Šichtařová. Ta například přišla00:21:30

s určitými. To jsem se s opuštěním. Pane Gregor, na to jsem se neptala. Já se ptám na to, zda těch 13 miliard je něco, z čeho se dá čerpat, na čem se dá stavět, zda vlastně vynakládat podobné analýzy jako00:21:41

naděje důchodového systému. Víte, víte, pokud budeme počítat s tím, že migranti přinesou 13 miliard do důchodového systému, tak musíme počítat, že ti migranti přirozeně přinesou vyšší výdaje, ať00:21:50

už je to v tom oblasti zdravotnictví, v oblasti školství, v oblasti, v oblasti úřadu. Takže toto prostě není řešení a paní Nerudová je bohužel známá tím, že i když je má profesorů ekonomie, tak ji vůbec nerozumíte.00:22:00

Norové, to nevychází panně. Ale jakoby opět podle mě jako nepřemýšlíte nad tím, co jsou naše reálné problémy. Nám tady chybí lékaři. Lékaři jsou bohužel už často00:22:10

v důchodovém věku. Nemáme dostatek mladých lékařů. Potřebujeme přivést nové lidi, kteří budou dělat tuto práci. Těch profesí, které je potřeba obsadit lidmi, kteří tady prostě nejsou,00:22:20

je mnoho. Jsou to třeba pečovatelé, jsou to zdravotní sestry. A my potřebujeme nějakým způsobem tady tu situaci vyřešit a nevyřešíme ji tím, že budeme nad tím problémem00:22:30

zavírat oči a čekat, až se někde narodí. Přiznává, že konkrétně například u lékařů se nedaří nostrifikovat dané dokumenty, že se nepohybují00:22:40

Ukrajinci třeba v podobném systému jako čeští doktoři, že často chybí právě ta jazyková motivace. Je tam jazyková bariéra, ale se to podařilo vyřešit za uplynulé dva roky. Je to problém,00:22:50

který se dá vyřešit. Bohužel naši politici a političky v tomto selhali. Já jsem ten problém viděla už rovnou, když jsem, ti lidé přicházeli. Oni měli rovnou00:23:00

začít absolvovat vzdělávání jazyce tak, aby se dorozuměli. Měli jsme se vynasnažit, aby mohli pracovat ve své profesi, abychom co nejdřív uznali tu jejich kvalifikaci00:23:10

a využili jsme nejvíc ten jejich potenciál. Bohužel to v části, u části těch lidí dopadlo tak, že dělají nekvalifikovanou práci nebo práci, na kterou nevyužíváme00:23:20

jejich kvalifikaci. A dopadlo to tak, že bohužel některým lidem, kteří v Česku žili před tím, tu práci sebrali. A ti lidé jsou teď pochopitelně rozčílený00:23:30

a jsou naštvaný na tu, na tu část těch Ukrajinců, kteří sem přišli a je to z mého pohledu chyba toho, jak se k té situaci postavila naše vláda a jak tu situaci nezvládl.00:23:40

Uzavřeme téma migrace. Poslední otázka tímto směrem, pane Gregore, nezvládla tedy situaci česká vláda, nebo zvládla a nezvládla ji EU? V oblasti čeho? V oblasti migrace případě? No tak v oblasti00:23:50

migrace se to prostě nedá říct, protože pokud se bavíte o tom ukrajinském přílivu 300 tisíc lidí, tak to prostě ukáže čas. Já ze své zkušenosti v Moravskoslezském kraji můžu říct, že koordinaci těch00:24:00

center, která pomáhala i s tou integrací, tak to prostě nezvládli, protože nekomunikovali, neměli instrukce a ti lidi často pracovali na kolenou. Takže za mě tady v tomto ohledu to určitě nezvládli. Ale to, jak00:24:10

to bude vypadat v ČR a jaký bude ten důsledek, to prostě ukáže otázka dalších, dalších několika vlád, takže to není otázka jenom této vlády. Završím téma migrace, další klíčové téma do evropských00:24:20

voleb bude také Green Deal, alespoň to ukazuje průzkum mimo jiné společnosti STEM Mark. Paní Nejedlová, změní se podle vás po těch červnových volbách nějak zásadně poměr sil v Evropském parlamentu,00:24:31

který zároveň přepíše přístup ke Green Dealu? Samozřejmě neumím odhadnout, jak prostě volby dopadnou. A co můžu říct, je to, že je chyba, když tady00:24:40

teď politici a političky říkají, že Green Deal je potřeba zásadně opravit, zrušit, brzdit, že potřebujeme rally, ve skutečnosti tito00:24:50

politici nevidí, jaká je budoucnost. My nezbytně nutně potřebujeme transformovat naši ekonomiku tak, aby byla zelená a abychom dokázali konkurovat00:25:00

Číně a Spojeným státům, kteří do tady té zelené transformace investují, tak to musíme udělat, jinak my konkurenceschopní nebude. Přesto, když se podíváte do praxe, tak00:25:10

nesouhlasíte s těmi argumenty. Je to náročné, je to pracné, stojí to spousty peněz. Jsme tady v situaci, kdy řada firem se ocitla opravdu v krizi po vysoké inflaci, energetických00:25:20

nárocích loňského roku. Green Deal je nástroj. Ten nástroj je soubor opatření, který slouží k tomu, abychom snížili emise CO2 v00:25:30

našem prostředí. Většina lidí v Česku rozumí tomu, že toto potřebujeme dělat, protože tady před námi je globální klimatická krize. Minulý týden bylo venku00:25:40

na koupání, to v dubnu není normální. Ten nástroj může mít nějaký mouchy, může být potřeba ho upravovat v budoucnu, ale ten cíl zásadní je správný.00:25:50

Pardon, vidíte tam jenom krátce, ať dám prostor panu Gregorovi. Prostor pro úpravy máte vy tam za sebe nějak. My si myslíme, že ten Green Deal má být ambicióznější, ale zároveň je potřeba dohlédnout na to,00:26:00

aby všechny peníze, který do něj Evropa investuje, nakonec pomohly občanům a občankám Evropy a Česka v tom, aby se jim líp žilo. Nechceme, aby ty peníze šly00:26:10

především velkým byznysům, což se teď občas děje. Tak předpokládám, že pro vás Green Deal už je ambiciózní. Jak se k němu postavíte vy? No tak samozřejmě my svobodní, až se dostaneme do Evropského parlamentu,00:26:20

tak budeme chtít, europoslanci dalších zemí blokovat veškerá nařízení, která z Green Dealu vyplývají, protože toto je prostě slepá ulička. Paní Nejedlová říkala transformovat ekonomiku, ale tu ekonomiku00:26:30

chtějí transformovat lidé, kteří ekonomice absolutně nerozumějí. A pojďme si to ukázat na reálných čísel. Zkrátka a dobře miliardy, miliardy eur, které se momentálně tisknou a které proudí,00:26:40

jak říkala paní Nejedlová, do toho byznysu, to se děje opět stejně. Tady my například se bavíme hodně o zákazu spalovacích motorů, který zkrátka dobře způsobí výpadek na tom pracovním trhu a který hlavně způsobí00:26:50

to, že lidé nebudou mít jakýkoliv dostupnou automobilovou dopravu, protože tady se bavíme pořád o nějaké ekologii, bavíme se o nějakém životním prostředí, ale to, že Evropa zakáže auta a Green Deal,00:27:00

to zkrátka nezmění v klima vůbec nic. Prostě a dobře je třeba Gregor tuto chvíli končím. Kde byste začal? Já vím. Když říkáte, že byste postupně rušil. Víte, no, já bych začal00:27:10

u toho zákazu spalovacích motorů, který si samozřejmě odložila po vystoupení z EU Velká Británie, prozatím tuším o pět nebo deset let. A takto budou následovat další země, protože zkrátka dobře ty návrhy, čím víc00:27:20

se blíží ta data 2032 1050, tak tím více se ukazuje, že je to nereálné. Prostě my si musíme uvědomit, že peníze se netisknou v tiskárně a lithiové baterie nerostou v lese na stromě00:27:30

a že zkrátka veškeré návrhy, které EU říká, tak nepomáhají ani životnímu prostředí a ani ne transformují ekonomiku. A já tady prostě musím zmínit, že tady tyto pokusy o to transformovat ekonomiku00:27:40

a za peníze občanů rozhodovat o jejich životě, to vždycky selhalo. V případě zelených můžeme zmínit ten byznys se solárními barony nebo přimíchávání biopaliv. To byly dvě věci, které stály desítky, možná00:27:50

stovky miliard korun. To zaplatili lidi ze svých kapes. Nezměnilo to na životním prostředí s nic, akorát to opět omezoval. Vrátím se na paní, na Jedlovou. Podobné argumenty v tuto chvíli používá například00:28:00

Svaz průmyslu a dopravy, který říká, že Green Deal je potřeba udělat, nicméně že je přehnaný. Je potřeba trošku z těch závazků ustupovat, když to vezmu velmi jednoduše. A00:28:10

zmiňuje vlastně to stejné, co zmiňoval tady pan Gregor, a sice, že spousta těch věcí jsou podmíněny elektrifikací, výstavbu nových zdrojů, ať už to je třeba jádro a dalších elektráren,00:28:20

což chce čas, akce, finance. Přesně. Jak tento proces urychlit a financovat? Máte recept, paní? Je potřeba ty finance vzít, navýšit ten rozpočet na tu zelenou00:28:30

transformaci a pořádně se do toho pustit. My nemůžeme před tím problémem, který tady máme a o kterém ví už celý svět, a to je to globální oteplování, strkat hlavu do písku, pokud to00:28:40

budeme. Pokud toto budeme dělat, tak nám ujede vlak. Naše ekonomika naopak zkolabuje, lidi tady nebudou mít práci, nebude.00:28:51

Nechce nám tady dobře žít. My teď každou korunu, kterou investujeme do té transformace, tak ta se nám čtyřikrát vrátí. Čím déle to budeme odkládat, tím to bude dražší. Ty peníze00:29:00

EU má kde vzít. Evropský rozpočet je momentálně jedno procento HDP. My jako zelení jsme přesvědčeni, že je potřeba ten rozpočet výrazně posílit. A peníze00:29:10

se na to dají najít, zelení třeba dlouhodobě podporují řešení daňových rájů, do kterých unikají až 200 miliard eur, který by se00:29:20

daly na toto využít. Bohužel nám tady momentálně vládnou politici a političky, kteří jsou financovaní třeba firmami, kteří v těch daňových rájích. Děkuji. Opět do aktuální situace. Vy jste tady00:29:30

zmiňovala tu konkurenční výhodu, a sice, že Spojené státy už se ponořili do nové zelené ekonomiky, stejně tak třeba Čína, která je v tuto chvíli vlastně na vrcholu výroby elektroaut,

tak budeme je moci ještě nějak dohnat, pokud se vlastně neobrátíme na ta zelená pravidla. No tak Spojené státy se sice integrovali nebo se hloubí, ponořili do zelené ekonomiky a taky

zadlužení vůči jejich HDP za posledních 30 let raketově skočilo. A co se týká Číny, tak to prostě nemůžeme porovnávat s Evropou. Čína začala dělat ekonomicky rozumné kroky už před dvaceti lety, tak ji vypustila

emise, které mi tady nevypustíme za další tři století. A teď to snižuje. A samozřejmě Green Deal, to je přesně důvod, proč my budeme později závislí na zemích, jako je Rusko a Čína, protože my zkrátka ten průmysl naprosto

tím Grendelem zničíme, pokud s ním něco okamžitě neuděláme. Já teda nevím, jestli spaní Nejedlovou, žijeme ve stejné zemi, ale v ČR nemůžeme hledat žádné další peníze, které budeme posílat do EU.

Tam jsme posílali peníze z emisních povolenek, kde ty peníze jsou? A pardon, já nevěřím nikomu, kdo lítá tryskovým letadlem prostě na klimatické konference do Dubaje nebo z Vídně do Bratislavy,00:30:30

což šla von der Leyenová děla. Ještě prošel, pane Gregore, omlouvám se, náš. Jasně. Na chvíli dvojice kandidátů do Evropského parlamentu Matěj Gregor na Hedlová. Děkuji. 

Hezký večer. Nízká. Na shledanou. Hezký večer přeji i vám, vám z peněženky je to vše. Těším se na viděnou na CNN Prima News.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31