Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Svobodní v médiích: mobily ve školách, autorská práva a komunální volby

Svobodní v médiích: mobily ve školách, autorská práva a komunální volby

5. 9. odvysílal web Seznam zprávy debatu Bude platit zákaz mobilů i v českých školách?: V Duelu spolu diskutují předseda STAN Petr Gazdík a předseda Svobodných Tomáš Pajonk.

Proti používání mobilních telefonů dětmi ve školách jsou dvě třetiny rodičů, mezi učiteli je počet příznivců a odpůrců mobilů vyrovnaný. Minimálně třetina kantorů v hodinách používá internet v mobilu k výuce. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro operátora T-Mobile.

Odpůrci používání mobilů ve školách z řad rodičů mají za to, že telefony rozptylují děti od výuky, a zejména starší žáci je mohou zneužít při testech. Mnoha rodičům také vadí fakt, že se děti navzájem trumfují, kdo má lepší mobil, což může vést k šikaně či zvětšování sociálních rozdílů. Naopak mladší rodiče jsou k používání mobilních telefonů benevolentnější. Jejich argumentem je to, že mobily či tablety jsou běžnou součástí dnešní doby, děti je používají přirozeně a škola by je měla připravovat na život i po této stránce.

Zatímco plošný zákaz mobilů si přejí zejména starší učitelé, většina vyučujících do 35 let vidí v internetu a mobilních telefonech pomocníky pro výuku. Internet používají při práci s žáky tři čtvrtiny učitelů. Dalších zhruba 40 procent vyučujících internet při hodinách využívá, ale žáci musí mít mobily během výuky schované. Nejčastěji se internet v mobilech používá pro výuku cizích jazyků a pro využití interaktivních aplikací.

6. 9. odvysílal web Seznam zprávy debatu Mají Facebook a Google platit novinářům za to, že sdílí jejich obsah?: Nabízíme Duel europoslance za Svobodné Jiřího Payna a Václava Macha, ředitele Unie vydavatelů.

Předmětem sporů je zejména článek 11, který chce zavést tzv. daň z odkazu. Má zajistit to, aby platformy typu Google News, Facebook, Twitter, Wikipedia ale i třeba Seznam.cz platily za to, že svým návštěvníkům sdílí náhledy textů z jiných webů. Šíření obsahu celého článku bez souhlasu je nelegální už teď.

Podle vydavatelů jim sdílení odvádí reklamu, jejíž výnosy pak končí u digitálních platforem. A proto chtějí podíl z výnosů z reklamy. Mediálním domům vadí sdílení náhledů článků, perexu, související grafiky nebo i citací.

Návrh reformy je založen na legislativě zavedené v Německu nebo ve Španělsku. V obou zemích se ale poplatky za sdílení neosvědčily. Google totiž odmítl cokoli platit a raději přestal úryvky článků na Google News zobrazovat. Španělské Google News je zrušené dodnes.

Ještě hlasitěji jsou slyšet kritici článku 13 připravované směrnice. Ten ukládá vyhledávačům a sociálním sítím striktnější povinnosti v oblasti obsahu nahrávaného uživateli. Provozovatelé jednotlivých serverů budou muset aktivně kontrolovat, co na ně běžní uživatelé nahrávají a vyhledávat nelegální obsah.

Ekonomický deník vydal 12. 9. článek Vezme nám EU svobodný internet? Jak se k nové směrnici o autorských právech staví čeští europoslanci: Zeptali jsme se všech českých europoslankyň a europoslanců, jak se k celé záležitosti staví a zdá návrh podpoří. Evžen Tošenovský návrh podpoří (konkrétně článek 3 a 11), ale bude hlasovat proti článku 13. Celkově z nové směrnice není příliš nadšený a nepovažuje ji za dobře připravenou. Ještě o něco kritičtější byl Jiří Payne, který k celé záležitosti uvedl: „EU dělá vše pro to, aby zaostávala. Opět vychází z principu: my víme co je pro vás dobré a my vám to přikážeme! Sebeobrana proti EU je obtížná.“ Europoslanecpotvrdil, že bude hlasovat proti.

10. 9. vydal Mediažurnál článek Unie vydavatelů: Nedopusťme omezení autorské ochrany v digitálním prostředí: Dne 6. září 2018 se uskutečnila v televizním pořadu Duel na kanálu Seznam Zprávy diskuse o návrhu evropské směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu, o které bude znovu jednat a hlasovat 11. a 12. září 2018 Evropský parlament, mezi poslancem Evropského parlamentu Jiřím Paynem a výkonným ředitelem Unie vydavatelů Václavem Machem. Jiří Payne patří k jedněm z nejvýraznějších kritiků této směrnice. Naopak Václav Mach hájil potřebu nové úpravy autorského práva, které by vytvářelo předpoklad pro ochranu tvorby autorů i v podmínkách digitálního šíření obsahu, které činí daleko jednodušší kopírování a umožňuje i sofistikovanější využívání původní tvorby ke komerčním účelům například digitálními platformami.

6. 9. odvysílala Česká televize Interview ČT24, hostem byl Jiří Payne: Jeden z důvodů, proč lidé do Evropy přichází, je podle europoslance Payna ten, že se EU uzavřela do svého jednotného trhu.

Evropské státy by podle něj neměly přijímat migranty, kteří míří do Německa, ale naopak na něj apelovat. „Migrační krizi nezvládá ani Německo, neví, kdo všechno tam bydlí, nezná pravá jména ani původ lidí, a to je ta situace, se kterou si myslím, že jsou Němci nespokojení. Za to nemůže přece nikdo jiný, a není žádný důvod, abychom v této věci drželi solidaritu, že když někdo něco dělá špatně, aby to dělali i ostatní špatně. My bychom měli apelovat na Německo, ať jsou solidární s těmi státy, které mají na svém území pořádek, ať mají přesnou evidenci, kdo tam je a odkud přišel,“ uvedl v Interview ČT24 Payne.

Podle něj je problém už v samotném schengenském prostoru. „Přistěhovalci, kteří přicházejí, chtějí třeba do Německa nebo Švédska, ale hranice hlídá Itálie nebo Řecko a Německo na to nemá vůbec žádný vliv, to je ten problém,“ uvedl.

„Když jsme ještě nebyli v NATO, v zahraničním výboru jsme probírali, co bychom dělali, kdyby došlo k nějaké velké migrační vlně, třeba kvůli výbuchu atomové elektrárny. Přemýšleli jsme, že bychom udělali špalír – ať rychle jdou dál. A takto se chová Rakousko a spousta zemí. Maďarská vláda organizovala autobusy, aby se do Německa dostali uprchlíci rychle,“ řekl Payne ve vysílání České televize.

10. 9 vydal server Moneymag článek Evropa by dokázala zastavit migraci za dva týdny! Ale nechce, tvrdí poslanec: Evropa by dokázala nelegální migraci zastavit za pouhé dva týdny. Pokud by chtěla. Namísto toho spřádá plán, tvrdí poslanec Evropského parlamentu Jiří Payne.

Evropská unie by podle europoslance neměla přijímat migranty. Tvrdí, že migrační krizi nezvládá ani Německo, neví, kdo tam bydlí, nezná pravá jména příchozích ani jejich původ. Proto bychom od nich uprchlíky brát neměli.

„Za to nemůže přece nikdo jiný, a není žádný důvod, abychom v této věci drželi solidaritu, že když někdo něco dělá špatně, aby to dělali i ostatní špatně. My bychom měli apelovat na Německo, ať jsou solidární s těmi státy, které mají na svém území pořádek, ať mají přesnou evidenci, kdo tam je a odkud přišel,“ uvedl v pořadu Interview ČT24 Payne.

Blesk vydal na webu 12. 9. článek Europarlament doporučil řízení proti Maďarsku: Český poslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL) se nakonec rozhodl hlasovat proti, i když původně předpokládal, že se zdrží. Ale neprošel žádný z návrhů zmírňující zprávu o situaci v Maďarsku, která je podle Svobody ve skutečnosti méně černobílá – a proto by se nemělo sahat po „atomové bombě“, jakou by v EU představovalo spuštění procedury podle článku sedm lisabonské smlouvy.

Proti hlasovali i Svobodovi kolegové u lidovců Michaela Šojdrová a Tomáš Zdechovský, dále zástupci ODS Evžen Tošenovský a Jan Zahradil, Jiří Payne (Strana svobodnýchobčanů), Jan Keller (za ČSSD), komunisté Jaromír Kohlíček, Kateřina Konečná a Jiří Maštálka.

Pro doporučení hlasovali naopak členové klubu evropských liberálů, zvolení za ANO: Dita Charanzová, Martina Dlabajová, Petr Ježek a Pavel Telička, jakož i Stanislav Polčák (Starostové a nezávislí), poslanci za TOP 09 Luděk Niedermayer, Jiří Pospíšil a Jaromír Štětina a z řad socialistů Miroslav Poche.

Pavel Poc (ČSSD) se zdržel.

Olga Sehnalová (ČSSD) nefiguruje na výpisu z hlasování; hlasování se tedy patrně nezúčastnila.

Tématu se věnovaly i iDNES, Týden nebo Globe24.

 

 

10. 9. vydal server Ekonomický magazín článek Jiřího Zapletala Peníze na obchvaty? Politici raději rozdávají slevy na jízdném: Prvního září 2018, den kdy si vládnoucí politici opět za peníze nás všech snaží koupit voliče. Od tohoto dne získávají studenti a důchodci slevu na jízdném pětasedmdesát procent. Politici u korýtek předpokládají, že všichni studenti a důchodci jsou natolik natvrdlí, že jim na tento lep lehce skočí.

Je pravdou, že se mezi nimi bohužel najde určitá skupina lidí, která bude tento krok považovat za prospěšný – studentům je na školách horem dolem vlévána státem nařízená politika, že žít na cizí účet je správné, důchodcům je mnohdy připomínáno, jak skvěle se žilo za socialismu. Ze smutných výsledků posledních voleb je zřejmé, že se nejedná o malou skupinu. Avšak jsou zde lidé rozumní – studenti, kteří nechodí do školy pro biflování cizí pravdy, důchodci, kteří něco za svůj život sami vybudovali. Mohu jen doufat, že nejen oni na tak zřejmý úplatek neskočí.

Celá tato úlitba vybraným jedincům nás bude stát cca 6 miliard korun. V rámci rozpočtu se to nemusí zdát příliš, ale zkuste si to představit. Trošku s nadhledem lze říci, že 6 miliard je výnos DPH z prodeje 1,8 miliard bochníků chleba, které když se položí za sebou, vytvoří řetěz o délce 562 500 km. Tzn. že by pokryly celou silniční síť v naší zemi desetkrát…

6. 9. vydal web Silvarium článek Mlýnková Išková (Svobodní): Kterak se díky kůrovci přišlo na revoluční myšlenky: Vydáno v Zprávy z oboru lesnictví a dřevařství

Ministerstvo zemědělství proto zřídilo pracovní skupinu, která hledá řešení problémů způsobených kůrovcovou kalamitou. Z jednání této skupiny vyplynulo několik návrhů, mezi nimiž byly také dva velmi zajímavé, nebála bych se je nazvat přímo revolučními. Ten první se týká asanace postižených stromů chemickými prostředky. V současné době ji mohou vykovávat jen specializované firmy, vlastníci ji nemohou provést sami. To je zejména u drobných majitelů velký problém, protože jim nejen objednáním si externích služeb vznikají další náklady, ale často také dochází k tomu, že na službu čekají dlouho a na zásah už bývá mnohdy pozdě. Návrh tedy zní tak, aby ministerstvo zemědělství udělilo výjimku pro užití chemie na asanaci kůrovcové dřevní hmoty a majitelé ji mohli provádět sami. Podle dalšího návrhu by se mělo snížit DPH u palivového dřeva z 15 na 10 %. Vlastníci lesů budou mít zvýšené výdaje kvůli zalesnění kalamitních holin. Díky tomuto opatření tak vydělají více peněz, které budou moci použít na zmíněné zvýšené výdaje.

Regiony

V desítkách případů média v obcích a městech zmínila Svobodné v přehledu kandidujících stran v komunálních i senátních volbách.

9. 9. zveřejnila Česká televize článek i televizní příspěvek V Praze zvažuje nejvíc lidí volbu Pirátů a ODS. V Ostravě a Brně má nejvyšší potenciál ANO: Nejvyšší volební potenciál pro říjnové komunální volby mají v Praze Piráti a ODS. V Brně uvažuje nejvíc lidí o volbě hnutí ANO, Koalice ODS a Svobodných a Pirátů. V Ostravě pak má nejvyšší volební potenciál hnutí ANO. Ukazují to výsledky výzkumu, který si Česká televize nechala zpracovat společnostmi Kantar TNS a Median.

Beroun

10. 9. zveřejnila MF DNES článek Beroun hledá jednotnou tvář. Koho na radnici?: Samostatně tentokrát nekandiduje Stranasvobodných občanů. Její zástupce najdou voliči v uskupení Lepší Beroun. Na postu číslo tři je lídr Svobodných z voleb 2014 Luboš Zálom. Jedničkou je živnostník Jiří Míka, který kandiduje bez příslušnosti k jakékoli politické straně. A zajímavost závěrem. Začátkem srpna došlo k podpisu memoranda Za férovou berounskou kampaň. Dokument, který se například vymezuje proti používání osobních útoků v předvolební argumentaci, signovali zástupci berounské ODS, ČSSD, Beroun sobě a také KDU-ČSL, STAN a TOP 09.

Brno

11. 9. odvysílala TV Nova reportáž Podzimní volby: Velký průzkum pro TV Nova: V Brně má největší volební potenciál hnutí ANO, a to téměř 27 %. Co se týče druhého místa, tak tam mají největší volební potenciál – téměř 23 % – strana ODS a Svobodní. Třetí místo, třetí největší volební potenciál mají Piráti, a to téměř 19 %. Co se týče kandidátů na brněnské primátory, tak za hnutí ANO jeto Petr Vokřál, za ODS Markéta Vaňková a za Piráty Tomáš Koláčný. I jich jsme se zeptali, co je podle nich největším problémem Brna.

11. 9. vydaly Lidové noviny článek V Praze ANO ztrácí, v Brně je vpředu: Právě občanští demokraté se spolu s Piráty drží na vrcholu aktuálního průzkumu Kantaru a Medianu pro ČT. Obě strany v něm mají volební potenciál 33 procent. „Myslím si, že ODS v uplynulé době dělala tu kampaň dobře. Připomínala, že umí město řídit, a myslím si, že dobře využila i toho, že pozice strany v celostátním měřítku pod vedením pana Petra Fialy posiluje,“ zhodnotil Herzmann. Naopak poněkud skeptický je k pozici Pirátů. A to kvůli tomu, že jim podporu vyjadřují hlavně hodně mladí lidé. „Patří ke skupině voličů, kteří k tomuto typu voleb příliš nechodí. Je proto velkým otazníkem, jestli počátkem října k urnám skutečně přijdou, i když to teď v posledním průzkumu deklarují,“ řekl sociolog. V Brně jsou Piráti na třetím místě. Na špici je ANO, následované koalicí ODS a Svobodných.

10. 9. zveřejnilo Echo24 článek Politicky roztříštěné Brno. Lídra nezměnilo pouze hnutí ANO: Jedničkou občanských demokratů, kteří mají společnou kandidátku se Svobodnými, bude Markéta Vaňková. Ta prohlásila, že strana se pokusí získat 18 procent hlasů, tedy o 10 procent více než v minulých volbách. „Za úspěch budu považovat vítězství. Chceme dosáhnout zhruba 18 procent. Pomoct by nám k tomu měl program a dobří kandidáti,“ řekla Markéta Vaňková. Občanští demokraté se chtějí zaměřit také na dopravu a lepší organizaci a koordinaci staveních prací. Za úkol si dávají také lepší řešení parkování.

Nejvyšší potenciál, 28 procent, na vítězství v nadcházejících komunálním volbách v Brně má hnutí ANO, které v nich získalo nejvíce hlasů i před čtyřmi lety. Těsně za ním je však společná kandidátka ODS a Svobodných, která disponuje volebním potenciálem ve výši 27 procent. Následují Piráti s 23 procenty, lidovci se 17 procenty a ČSSD s 16 procenty. Vyplynulo to z průzkumu, který pro Českou televizi provedly společnosti Kantar TNS a Median.

Břeclav

10. 9. vydala MF DNES článek Témata voleb v Břeclavi: doprava a osud cukrovaru: Ivan Dvořák (ODS, TOP 09, Svobodní):  Za poslední čtyři roky vnímám pozitivně pozvolné zlepšování podnikatelského prostředí. Příslibem pro částečné odlehčení dopravě snad budou nové semafory. Mrzí mne sportovní úpadek místního fotbalu a hokeje. A pokud jde například o nákladný Saunový svět, jsem v rozpacích. Nemáme tu řadu fungujících saun? Zvláště když v loňském roce proběhla rekonstrukce wellness centra na krytém bazéně.

Děčín

Děčínský deník vydal 12. 9. článek Předvolební billboardy ANO se staly terčem vtipů politické konkurence: Pozadu nezůstala ani děčínská ODS, která reagovala na slogan ANO „Děčín řešíme, přímo a hned“. Také lídr kandidátky ODS Tomáš Brčák má číslo na šéfa strany, v jejíchž barvách jde do voleb. Na rozdíl od vládního hnutí Andreje Babiše ale chtějí přistupovat k řešení problémů Děčína jinak, nechtějí je řešit v Praze, případně na základě pokynů z Prahy.

„Problémy Děčína si vyřešíme sami,“ píše na nové předvolební fotce ODS, která v Děčíně kandiduje společně se Svobodnými.

Hradec Králové

12. 9. vydala MF DNES článek Moc jsem důvěřoval: Zdeněk Fink může být vůbec prvním primátorem Hradce Králové novodobých dějin, který bude zvolen už do třetího funkčního období, ostatně i jeho Hradecký demokratický klub (HDK) je favoritem říjnových komunálních voleb.

Podle celostátních průzkumů to ve volbách vypadá nadějně i pro dva subjekty, které sbíraly spíš protestní hlasy, pro hnutí ANO a Piráty. Jsou to pro vás potenciální koaliční partneři?

Do komunální politiky se netahají vztahy, které přicházejí shora. Jednat se dá v podstatě s každým, ale může se stát, že se někdo už v kampani chová tak nevybíravě, že vám budoucí vztah znechutí ještě před tím, než začne.

Budete konkrétnější?

Například STAN a Svobodní a ani ANO si v kampani příliš neberou servítky, byť nyní už svou rétoriku poněkud zjemnily.

Cheb

7. 9. vydala MF DNES článek Politici v Chebu zkusí pomoci zdravotníkům: Cheb může být místem bez zbytečné byrokracie

Václav Jakl Strana svobodných občanů: Nebudu slibovat to, co může udělat jen vláda nebo kraj. Osobně si myslím, že na okresní úrovni není správné mít vysoce specializovaná a drahá odborná zdravotnická pracoviště. Pak se nedostávají prostředky na běžnou základní péči. Chebská nemocnice je krajská. Přesto ji město významně finančně podporuje. Naposledy částkou 40 mil. Kč na její rekonstrukci (dostavbu). Někteří zastupitelé uvažovali o možnosti převzetí krajské nemocnice pod město, jiní přišli s nápadem přispívat na platy lékařů a zdravotních sester z rozpočtu města. Myslím, že taková řešení jsou přinejmenším sporná a mnoho dobrého by pro město ve svém důsledku nepřinesla. Co ale může zařídit město samo, je vybudovat pověst Chebu jako místa, kde byrokrati neotravují lidem život. Pak sem přijdou nejen lékaři a sestry.

Chrudim

7. 9. vydal týdeník 5+2 článek Do politiky selský rozum: Petr Lichtenberg nevede v Chrudimi do letošních voleb jen Svobodné. Ke kandidátce se kromě Svobodných připojila TOP09 a Nezávislí. Koalice pod názvem Chrudimáci si klade za hlavní cíl transparentnost radnice. „Již nyní, díky našim stávajícím zastupitelům, je možné si přečíst veškeré podklady pro jednání zastupitelstva na městském webu. Zároveň je možné si ověřit, jak jednotlivý zastupitel u každého projednávaného bodu hlasoval. To dříve možné nebylo,“ říká opoziční zastupitel Petr Lichtenberg, který by se rád zasadil o snížení počtu úředníků na chrudimské radnici. V hlavě má hned několik variant. „Zajímavá je pro mě ta varianta, že v případě odcházejícího úředníka bude vyhodnoceno, zdali jeho pracovní náplň musí být vůbec obsazena. Pokud nikoliv, nebude obsazena a pokud ano, bude nabídnuta část z jeho mzdy jeho stávajícímu kolegovi, či kolegům a část jeho mzdy bude uspořena,“ navrhuje Petr Lichtenberg, pro kterého je také nepřijatelné, aby Chrudim po volbách pokračovala v režimu čtyř místostarostů.

Jihlava

iDNES.cz vydal 11. 9. článek Strany se trumfují, co bude zdarma. Zaplatí to všichni z daní, říká ekonom: „Svět zadarmo“ ovšem není jen doménou levice. Teplický primátor Jaroslav Kubera z ODS poplatky za odpad zrušil už před dvaceti lety. Pravicové hnutí Společně pro Jihlavu tvořené Svobodnými a Realisty má také pro letošek v programu autobusy zdarma.

Vyšlo i v tištěné MF DNES.

8. 9. zveřejnil Jihlavský deník článek Svobodní a Realisté chtějí prosadit MHD zdarma: Hlavním bodem programu koalice je zrušení jízdného v MHD. „Chceme občanům vrátit co nejvíce peněz, které odevzdali na daních. Proto chceme zavést MHD bez jízdného, protože dopravní podnik už si občané bohatě platí z rozpočtu města,“ uvedl Martin Rumler, tiskový mluvčí Svobodných. Dodal, že celkový příjem z jízdného má dopravní podnik zhruba 48 milionů korun ročně.

Další body programu Svobodných a Realistů Společně pro Jihlavu jsou snížení poplatků za svoz odpadu, snížení daně z nemovitých věcí a zastavení nelegální ekonomické migrace. Zároveň chtějí, aby město mělo transparentní účet a vyrovnaný rozpočet.

Lídrem koalice Společně pro Jihlavu a kandidátem na primátora je podnikatel, dokumentarista a hudebník Pavel Vacek. „Zhoubná politická korektnost, rostoucí moc úředníků a neustálé zavádění a zvyšování různých daní a poplatků jsou hlavní důvody, proč jsem se rozhodl vstoupit do politiky a kandidovat na primátora Jihlavy,“ vysvětlil Vacek.

Dvojka kandidátky je zástupce Strany svobodných občanů Pavel Paulát. Komunální politiku považuje za spor zájmů občanů s klientelismem, kde se staví na stranu občanů. „Proto chci lidem z Jihlavy zlevnit život,“ prohlásil. Na třetím místě pak je Lenka Blažková, zástupkyně Realistů. Její prioritou je podpora mladých rodin.

Kampaň vyvrcholí prvního října na Masarykově náměstí rockovým koncertem. Na něm vystoupí mimo jiné kapela Autobus, kde zpívá Pavel Vacek.

6. 9. zveřejnila MF DNES článek Slibují městskou dopravu zdarma: Koalice Společně pro Jihlavu, kterou tvoří politická uskupení Svobodní a Realisté, představila hlavní programové priority pro nadcházející volební období. Lidem slibuje, že by městskou hromadnou dopravu v krajském městě poskytla všem zdarma. „Celkový příjem z jízdného je v Jihlavě zhruba 48 milionů korun ročně. A tuto částku město ve svém miliardovém rozpočtu pro své občany lehce najde. Jen provozní výdaje města a platy jeho úředníků nás všechny stojí ročně 400 milionů korun,“ uvedl lídr kandidátky Pavel Vacek

Jindřichův Hradec

11. 9. vydal server Hradec žije článek Ptáme se lídrů #06 – Měli by úředníci zveřejňovat platy?: Milada Petrů (Hradec srdcem a rozumem a Svobodní):Domnívám se, že tato informace je již dostatečně veřejně dostupná a dohledatelná, neboť se jedná o tabulkové platy, které nejsou nikterak tajeny. Jestli je vystavovat na homepage města jako takový „proaktivní striptýz“, to si úplně nemyslím, že je dobrá věc. Měla by to být informace pro ty, kteří s ní umí naložit.

Na druhou stranu, pokud o to občan požádá, měl by dostat jasnou a ucelenou informaci o platu a příjmech toho kterého radního, vedoucího odboru atd., tedy částku, kterou celkově za svou veřejnou službu od občanů dostává měsíčně a ročně včetně všech odměn atp. Je zkrátka třeba důsledně dodržovat mnohokrát oslavovaný zákon 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.

Stejně transparentní odpověď by měl ale dostat o jakémkoli pracovníkovi úřadu a vedle toho také hodnocení jeho práce, ze kterého by bylo patrné, že pracovník, který se k občanům chová více jako k zákazníkům a je jim dobrým poradcem pro věci veřejné správy, je také lépe ohodnocen. Pracovník, který má měřitelně dobré výsledky, např. vysoudí či zachrání městu, tedy nám všem, X milionů Kč, by měl dostat odměnu a měl by být citelně lépe ohodnocen, než ten kdo „je do počtu“. To nám udrží ve veřejné sféře výkonné a erudované pracovníky, kteří znají svou práci, a lidé jsou s nimi na výsost spokojeni.

7. 9. vydal server Hradec žije článek Ptáme se lídrů #05 – Jak je na tom kultura?: Milada Petrů (Hradec srdcem a rozumem + Svobodní): Kultura jde ruku v ruce s kulturností občanů. Pokud budeme nakloněni růstu počtu obyvatel, které generuje sociální bydlení v městských bytech a v ubytovnách, pak se kulturnost obyvatel Hradce moc nezvýší. Nebudou plná divadla, kina, koncertní sály, ale nonstopy, herny a lavičky obsazené polehávajícími s PET lahvemi.

 

V souvislosti s kulturou a sportem se mi líbil jeden projekt na Slovensku, kde si ho úspěšně vyzkoušeli. Rozhodli se, že vrátí na zkoušku nějakou menší část peněz z rozpočtu zpět lidem ve formě poukázek či městských stravenek. Že zřídí takové „městské bankovky“, které rozdají občanům města, daňovým poplatníkům, a ti si za ně mohou zaplatit takovou formu kultury či sportovního vyžití, které je jim libo.

V podstatě je to forma vrácení části daně zpět lidem, když už nelze daně snižovat. S přesvědčením, že lidé vědí podstatně lépe než úředník, za co chtějí peníze/poukázky utratit.

Liberec

10. 9. vydal server Genus plus článek Předvolební kampaň v Liberci připomíná soutěž o největší plakát, zatím vede ANO: Skromnější než před čtyřmi lety je kampaň sociálních demokratů, která bude stát méně než půl milionu korun. Kandidáti ČSSD jsou na plakátech i autobusech. Lídr kandidátky a primář místní urologie Jan Mečl se na sociálních sítích prezentuje i videoklipem „přichází nový lídr“. O něco více než 600.000 korun se do kampaně chystají dát občanští demokraté, kteří kampaň v Liberci zahájí v pondělí. Podobnou částku má připravenou také uskupení PRO 2016 s podporou Svobodných, které do voleb vede končící primátor Tibor Batthyány.

6. 9. zveřejnil server Genus plus článek Hit libereckého volebního bilboardového folklóru: Nebudeme se hádat: O primátorovi se po zrušení liberecké buňky ANO mluvilo jako o politické mrtvole. Ale Tibor Batthyány se odejít nechystá, vytvořil vlastní hnutí Pro 2016 ( FB účet ) ucházející se o přízeň voličů s podporou Svobodných a šikovného marketingu. Bilboardy nesou jasná sdělení „Pro záchranu bazénu“, „Pro snížení daně z nemovitostí“ a tak dále. Překvapivé je, že heslo „Pro rozvoj Ještědu“ nedoplnil o slůvko „další“ a nepochlubil se tak, co za uplynulé volební období dokázal. Pravda, tématem opravy bazénu se snaží voliče získat i ANO a přinejmenším ještě jedna další strana nebo hnutí. Že si nepamatuji název, nesvědčí o mé počínající skleróze, ale dokazuje to, jak si jsou bilboardové kampaně podobné jako vejce vejci .

Lom

Server e-mostecko zveřejnil 9. 9. článek Rodina starostky v Lomu chtěla levně získat pozemek ve městě, teď vyhrožuje policií kvůli zveřejnění dokumentu: Ta proběhla v pondělí 3. září 2018 a byl na ní nezákonně doporučen ke schválení prodej stavebního pozemku č. 106, o rozloze 1735m2, přímo paní starostce Kateřině Schwarzové a jejímu muži za pouhých 100kč/m2.

Hned další pondělí 10. září 2018 měl být bod zařazen na jednání posledního zastupitelstva města před volbami a pozemek prodán. Tyto dokumenty na svém Facebooku zveřejnili kandidáti strany Svobodní Lom, ve snaze upozornit na podezřelý postup, velmi nízkou cenu a celý prodej zastavit. Listinu naleznete na tomto odkazu na facebookových stránkách strany.

Toto se povedlo a reakce starostky na sebe nenechala dlouho čekat. Za zveřejnění dokumentu, který se běžně v okolních městech zveřejňuje na internetové úřední desce neprodleně, hrozí v Lomu trestním stíháním. „Strach nemáme,“ říká lídr kandidátky Vladimír Urban a dodává, „Jsme rádi, že se nám podařilo prodej zastavit. Bod byl z pondělního jednání stažen. Tím dostanou možnost podat nabídky i další občané a prodej této zajímavé stavební parcely přinese do městské pokladny mnohem více peněz. Bereme to jako velký úspěch a také důkaz toho, že s transparentním vedením města, které své občany bude poctivě informovat o důležitém dění, k takovým věcem již nebude docházet. To platí i pro zadávání veřejných zakázek, u kterých město také není příliš sdílné. Otevřenost zaručuje výhody rozšířené nabídky. Při zadávání zakázek poctivým výběrovým řízením ušetříme nemalé finance. Město Lom má na víc! Dejte nám možnost to dokázat.“

Písek

10. 9. vydal server Písecký svět článek Beseda s Petrem Machem: EU chřadne, ale existuje alternativa!: Ve středu 19. září 2018 proběhne v píseckém Hotelu Biograf beseda s Petrem Machem: EU chřadne, ale existuje alternativa! Pojďte besedovat s bývalým europoslancem a předsedou Svobodných nejen o Evropské unii.

„Evropa je nemocná, ztrácí dynamiku a růst. Eurozóna je v dluhové krizi. Jsme zavaleni celou řadou nesmyslných regulací. Výsledkem je ztráta růstu. Dnes už se běžně mluví o tom, že Evropskou unii je potřeba „nějak reformovat“. Je to ale vůbec možné? Lze ještě v Evropě navázat čistě dobrovolnou spolupráci? Alternativy EU existují, a my Svobodnímáme konkrétní plán, jak na to,“ říká Petr Mach.

Praha 3

11. 9. vydala MF DNES článek Vzpoura v řadách Pirátů: Problém však může být ještě větší, než teď Piráti přiznávají. Jejich počínání a vnitřní spory zaměstnávají i zástupce žižkovské TOP 09 a Zelených. Obě strany totiž uvažují o tom, že by po volbách v případě zisku většiny mohly udělat společnou koalici a poslat tak do opozice předvolební koalici ODS, lidovců a Svobodných, kterou vnímají jako silného hráče do voleb. Riziko dalšího rozpadu Pirátů ale tyto představy nabourává.

10. 9. vydal server Kauza3 článek 300 prázdných městských bytů je hanba, říká současný starosta a lídr Koalice pro Prahu 3 Alexander Bellu: Kdo vymyslel Koalici pro Prahu 3 (ODS, KDU-ČSL, Svobodní)?

Přiznám se, že to byl můj nápad. Jsme tradiční konzervativní strany založené na křesťanských tradicích evropského kontinentu. Základní hodnoty máme společné.

Jaká byla motivace?

Dnešní doba si takové spojení vyžaduje, protože vnímáme riziko populistických až extrémistických stran.

Jaký je rozpočet vaší kampaně?

Máme rozpočet 1 650 000,- Kč. Všechno je vedeno pod transparentním účtem.

Jste po volbách ochoten uzavřít koalici s hnutím ANO nebo SPD? (Jan Liška)

Ještě jsme se o tom přesně nebavili, ale myslím, že SPD bude z uvažování o koalici vyřazena, protože je považována za extrémistickou stranu. Co se týče hnutí ANO, tam si budu muset vyslechnout názor celé naší koalice.

ANO tedy nevylučujete?

Nemohu to vyloučit. Jednak jsme to ještě se všemi neprobrali a také se může stát, že díky roztříštěnosti sil nám nic jiného nezbyde. V tuto chvíli jsou pro mě na Praze 3 nečitelní. Neznáme jejich program a nevíme, co budou reprezentovat. Ale podobné je to i u Pirátů.

11. 9. zveřejnily Radniční noviny Prahy 3 článek Tomáše Štampacha Bilancování a poděkování.

Praha 18

8. 9. zveřejnily Letňanské listy anketu Diskusní FÓRUM (9): Martin Halama, Strana svobodných občanů

Přiblížil se konec tohoto volebního období. Chci Vám, letňanští spoluobčané, poděkovat za přízeň, které se mi od Vás dostalo a dostává.

Po minulých komunálních volbách jsem utvořil společný zastupitelský klub s kolegyní Kateřinou Tůmovou a kolegy Ondřejem Lněničkou, Milanem Buškem a Lukášem Wenclem. I jim patří poděkování, za opoziční spolupráci v časech, které nelze nazvat klidnými. V časech, kdy Letňany, jak jsem již zde dříve psal, byly nemocné a zasažené mstivým a bezohledným chováním vládnoucího koaličního slepence. Bezohledným chováním k opozičním zastupitelům, ba co víc, bezohledným chováním k Vám, letňanským obyvatelům.

Přál bych si (a v případě znovuzvolení o to budu usilovat), aby letňanská radnice byla svým občanům opravdu otevřena a mnohem více naslouchala přáním obyvatel naší městské části. Aby se zastupitelé věnovali politice a nikoliv politikaření.

Proto, prosím, pečlivě zvažte, komu svěříte svůj volební hlas v nastávajících komunálních volbách.

Rakovník

MF DNES zveřejnila 6. 9. článek Rakovničtí lídři chtějí obchvat města – rychleStrana svobodných občanů letos sází na politického nováčka Jana Lodera. Ten není spokojen s některými kroky současného vedení města. Za naprosto zbytečnou investici, jež navíc zatíží městský rozpočet na několik let, považuje například stavbu akvaparku. „Samotná stavba je zbytečně drahá. Město mohlo raději zrekonstruovat současný bazén a ušetřené peníze použít jinde. Celkově si myslím, že radnice nehospodaří zcela správně a investuje mnohdy často zbytečně,“ říká Loder a dodává, že to je jeden z důvodů, proč se letos rozhodl kandidovat.

Ve stejném vydání MF DNES dostal Jan Loder prostor i v článku Unikát, který jinde není. Jedni ho kritizují, druzí vychvalují: Žižkově náměstí tak k vjezdu a výjezdu slouží dvě závory. A právě ty jsou pro někoho trnem v oku. „Máme tu nový a naprosto unikátní parkovací systém na náměstí, kde jsou na vjezdu i výjezdu umístěny závory. Myslím, že nikde jinde v republice nic podobného nenajdete. Problém je, že od některých obyvatel město vybírá poplatky neoprávněně, protože musíte platit i za parkování na soukromých pozemcích,“ upozorňuje lídr kandidátky Strany svobodných občanů Jan Loder, který si myslí, že je nutné na systému ještě pořádně zapracovat. „Současný parkovací systém bychom rádi upravili tak, aby tam závory vůbec nebyly. Do historického centra se skutečně nehodí,“ zdůrazňuje Loder.

Uherské Hradiště

11. 9. vydala MF DNES článek Hradiště řeší dopravu či uvolněný areál nemocnice: Jak zlepšit život v Uherském Hradišti? Na otázky MF DNES odpovídají zástupci parlamentních stran, které ve městě postavily vlastní kandidátku, a nejvýraznějších místních uskupení. Do ankety byli zařazeni: Stanislav Blaha (ODS), Michal Dvouletý (Soukromníci Svobodní Nezávislí – Naplno Hradiště), Ivo Frolec (KRUH), Tomáš Janča (ANO), Tomáš Kaplan (KDU-ČSL), Ivan Mařák (KSČM), Antonín Seďa (ČSSD), Jaroslav Ševčík (Česká pirátská strana), Zuzana Vandame (TOP09 s podporou Studentů a nezávislých kandidátů).

Ústí nad Labem

7. 9. vydal Ústecký deník článek Politické kampaně zaplavily Ústí, slibují aquapark i vyhnání migrantů: Hned několik hnutí má v názvu slovo „Ústí“ či „ústecký“. O přízeň voličů bojují Čisté Ústí, Krásné Ústí nad Labem-ODA, Pro! Ústí, Ústecké fórum občanů (UFO) a Vaše Ústí. Od použití jména města v názvu nakonec ustoupili Svobodní a nezávislí. „Měli jsme název Ústí sobě, ale abychom v tom obyvatelům Ústí nedělali zmatek, rozhodli jsme se jen pro Svobodní a nezávislí. Jestli to bylo dobře, nebo špatně, se dozvíme po volbách,“ říká lídr Radim Bzura.

Zlín

12. 9. vydala MF DNES článek „Nelíbí se mi, že ve Zlíně se řeší pouze dílčí problémy“: Nabídku stát se lídrem Soukromníků, Svobodných a Nezávislých dostal těsně před koncem července, kdy se musely odevzdat kandidátní listiny. Bylo to také v době, kdy Ivo Mitáček čerstvě ukončil 25 let trvající služební dráhu u bezpečnostních sborů. „Už v minulosti mě oslovila řada stran, ale já z pracovních důvodů pokaždé odmítl. Teď jsem ale kývl,“ popsal 46letý Mitáček, který je odborníkem na krizovou komunikaci a bezpečnost.

Co vás přesvědčilo?

Samozřejmě program, ale férově musím říct, že ten mě zaujal také u jiných stran. Nejvíce důležitý však pro mě byl fakt, že ze 41 kandidátů je 37 nestraníků. Nejsme díky tomu svázaní žádným diktátem shora a i naše vzájemné debaty jsou proto hodně otevřené.

(ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

A avizovaná dvojice už je se mnou ve studiu. Já tady vítám Johannu Nejedlovou,

pěkný večer. Pěkný večer vám i divákům. A zdravými Matěje Gregora. Pěkně. Dobrý. Děkuji za pozvání. Tak, ale začnu s dovolením dámou a vrátím se k jednomu tématu, které bude velmi žhavé, bude zítra

probírané ve sněmovně, protože se tam uskuteční mimořádná schůze a řeč bude o migračním paktu. Já jenom připomenu, že ten prošel minulý týden Evropským parlamentem, míří znovu na Radu

ministrů a opozice jasně říká, že ministr vnitra Vít Rakušan by ho měl odmítnout. Naposledy jsme se hlasování zdrželi. Jaký je váš postoj? Já bych předně chtěla

říct, že velmi dobře, že žijeme ve státě, ze kterého ještě nikdo nikam nemusí utíkat, ale měli bychom chápat to, že jsou lidé, kteří ze svých států uprchnou

musí. My jako zelení, možná překvapivě jsme taky proti tomu migračnímu paktu, ale z úplně jiných důvodů než ostatní. My jsme přesvědčeni o tom, že je nastavený tak, že nám nepomůže

řešit migraci, nepomůže migrantům a zásadně zkomplikuje jejich situaci. Je tam spousta výjimek z výjime, což znamená, že třeba

ty příchozí azylanti nebudou moct projít sami tím řízením a budou potřebovat pomoc. Nelíbí se nám, že budou drženi v detencích. Někdy to může vypadat, podle

toho, jak jsme to zkoumali, že tam můžou být až roky. To není výhodný pro nikoho. Nás to stojí peníze. Pro ně je to podle mě nehumánní. Ale jsem přesvědčena o tom, že hlavní problém je

v tom, že tady teď máme spoustu politiků a političek, kteří místo toho, aby řešili naše reálné problémy, který nás v Česku a v Evropě trápí, tak zvedají

nenávist vůči migrantům, Rose míchávají rasismus, xenofobii, náboženskou nesnášenlivost. Věc, která je

prostě přirozená. To, že jsou státy, ze kterých lidé musí uprchnout a my bychom jim měli pomoct a postarat se o to, aby byli dobře integrovaní, takto neřeší a místo toho prostě jenom na to

já si půjčím tu první část. Vy byste byli proti, ale z jiných důvodů, než je v tuto chvíli většina politiků. Doplním, že podobný postoj zastávají třeba Piráti v tuto chvíli, pane Gregore. Svobodní, tuším,

by byli také proti, ale z opačných důvodů. My jsme čekali, než se to schválí, abychom viděli tu konečnou podobu, s jakou to vlastně půjde do toho finálního tažení. A naprosto mě vykolejilo,

že Vít Rakušan, který sliboval, že by v tom migračním paktu měla být výjimka pro ČR z důvodu toho, jak jsme přistupovali k invazi na Ukrajinu a k začlenění ukrajinských uprchlíků, tak

lhal, protože žádná výjimka tam není. A tady toto mi teď visí jako obrovská otázka, na kterou doufám, že dostaneme odpověď v té zmiňované sněmovní schůzi, aby na ministr vnitra takto lhal mi jako Svobodní

jsme samozřejmě proti a myslím si, že když chceme argumentovat proti migračnímu paktu, tak určitě není třeba rozpoutávat nějakou nenávist. My vidíme, že ta integrace těch uprchlíků v těch západních zemích, které do

toho šly dříve, dlouhodobě nefunguje. Můžeme se podívat na vyšší kriminalitu, na problémy ve školství v Německu, ve Francii atd. migrační pakt bude velký problém jak pro ty země, tak pro ty uprchlíky.00:08:10

Právě proto, že se EU opět snaží ovládnout azylová řízení 27 členských zemí a snaží se za ně rozhodovat, kdo kde půjde, kolik kdo zaplatí,

jakému budou dány sociální jistoty. A takový moloch pochopitelně nejde utřídit. A mě pro mě překvapuje to, že stejné chyby jsme viděli v roce 2016, že opět selhalo migrační řešení

a EU, která měla téměř deset let na to přijít s nějakým novým řešením, s ochranou vnějších hranic, tak by se nám to líbilo ve Svobodných. Tak zase přišla s něčím, co nařizuje, kolik kdo má přijmout a kolik

má kdo platit. A to je škoda. Změní dynamiku. Zůstanu u vás. Vy jste hovořil o těch kvótách a té výjimce tedy tady je spor o to, nakolik má Česko mít výjimku, protože v tuto chvíli má zhruba tři procenta jaksi

migrační kvóty splněné tím, že jsme přijali uprchlíky z Ukrajiny. Tak vy potřebujete nějakou další definici a do jasně ní vlastně té výjimky nebo toho konstatování

kolem kvót. Mě naprosto udivuje, že se v roce 2024 bude ČR někoho ptát, kolik může a nemusí přijímat migrantů na základě nějakých kvót. Já mám zato, že ČR je pořád suverénní země, která si může sama rozhodovat o tom, kolik lidí přijme, za jakých podmínek, jaké jim nabídne sociální podpory. A přece nepotřebujeme EU, aby nám říkala,

kolik migrantů máme nebo nemáme přijímat, za jakých podmínek. Takže abych ty kvóty vymazal úplně, celý migrační pakt společně s ním. Máme být víc suverénní, nebo víc integrovaní? Toto byl přesně příklad toho, co jsem říkala. Máme nějaký jiný podstatný problém, který bychom měli řešit a nestrašit uprchlíky? My víme, že český, slovenský, evropský firmy potřebují zaměstnance,

máme tady a chybí jim. Máme tady možnost dobře integrovat lidi, kteří utíkají a potřebují pomoc. My můžeme pomoct, můžeme dohlédnout na ten integrační proces a můžeme z toho, že sem přišli, ve výsledku všichni, benefit. Ovad jde ale o to, abychom se koukli na to, kde jsou problémy a napravili Jeanne. Ne jako nadávali na to, že jsou

lidi, kteří potřebují utéct a snažili se tady stavět nějaké zdi, které nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Pojďme po té ekonomické podstatě. Já si půjčím argument hnutí ANO, které se

mimo jiné bude ptát, nakolik máme dostupný detenční zařízení a kolik případně bude stát vybudování dalších. To je jeden z ekonomických prvků. Znáte odpověď? No, my především říkáme,

že ty lidé nemají chodit do detenčních zařízení, protože za nás třeba to ten migrační pakt říká. Není správné, aby malé děti byly zavřený v něčem, co připomíná vězení. Myslíme si, že by měl být rychlý proces. V ideálním případě. My bychom chtěli, aby ti lidé mohli žádat o humanitární výzva už

v zemích svého původu, tudíž by je buď dostali nebo nedostali a nemuseli jsme řešit, jestli budou v nějakých detencích, protože by sem přicházeli především lidé, jejichž pobyt

už byl schválen. Což je ale něco, s čím ten migrační pakt, s kterým vy nesouhlasíte, vlastně počítá. Víte, ono je to hrozně těžké takto říct, s čím počítá nebo nepočítá právě

v tuto chvíli, kdy jsme teď zjistili, že některé výjimky, které měl obsahovat, obsahovat nebude. Teď bude taky dlouhá diskuse, kdy se k tomu budou ty národní státy vyjadřovat, takže já bych ještě v tuto chvíli počkal, jaká bude konečná verze

toho paktu. A já bych jenom zareagoval na jednu věc. Když chce někdo v ČR pracovat, tak se dají vyřídit věci, jako jsou pracovní víza a hlavně my jsme v posledních dvou, třech letech přijali zhruba 300 – 400

tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A toto je věc, která bude trvat deset let, dvacet let, než uvidíme, jak se to povedlo, jak se začlenilo, jak si na to zvyklo školství. A v tuto chvíli bych byl velice opatrný k tomu, abychom

nějakými kvótami k tomu šli. Navíc ten migrační pakt, a to je podle mě velký problém, on vlastně říká, že když nějaká země toho migranta přijme, tak on odsud vlastně nemůže pryč. A vzniknou tady situace, kdy někdo,

kdo chtěl třeba nejčastěji do Německa, do Francie, do těch zemí, které jsou známy tou velkou sociální podporou těch příchozích migrantů, tak on může skončit v ČR, bude mít nárok na sociální podporu pouze

tady a my tady budeme mít lidi, kteří tady vůbec vlastně nechtěli. A to je problém, se kterým můžeme mít. Nebo vidíte, že ten problém už tady opravdu je, že to riziko tady je. Jak se můžu dál zopakovat,

jestli. Vy hovoříte o tom, že tady zůstanou desítky, nebo zmiňoval jste problém, že by tady zmiňovali, zůstávali takoví lidé, ale vidíte ten problém? Ano. V minulé migrační vlně, tak tady byli

lidi, kteří byli, kteří byli z íránské skupiny a potom se vrátili zpátky a mohli třeba jít do jiné evropské země. Migrační pakt ale říká, že kdo přijde do ČR, nebo řekněme to na rovinu, bude přidělen

do ČR, což mě taky připadá nehumánní, tak on nebude mít nárok na jinou sociální podporu v žádné jiné zemi EU a bude tady muset zůstat, nebo bude muset jít do té země, ze které teda on z nějakých

důvodů odešel. Takže to je za mě absolutní nesmysl. Já se tady shodnu v tom, že bychom neměli nutit lidi, kteří utíkají ze svých zemí, být ve státě, ve kterém být nechtějí. Rozumím

že třeba chtějí tam, kde už mají nějakou komunitu a můžeme jim dát nějakou pobídku, aby chtěli jít do Česka, ale neměli bychom je k tomu nutit. Ale nejzásadnější je to, že vy tady

tvrdíte, že je tady nějaký obrovský problém s migrací. My jsme přijali šest milionů lidí z Ukrajiny v celé Evropě za poslední dva roky. Ten migrační problém, o kterém tady mluvíme, je00:13:00

200 tisíc lidí ročně, který přicházejí tou jižní a středozemní cestou. Neporovnatelný čísla. Ten problém je vlastně jako marginální, když se podíváme na to, kolik těch lidí00:13:10

přichází. A to, co vy říkáte a co říkají ostatní politici, je prostě strašení a není to správný. Pojďme ještě jednou k té ekonomické podstatě. Vaše reakce? Já se na to musím zareagovat.00:13:20

To není strašení lidmi. Já vím, že asi máme nějakou vizi, nebo vy máte nějakou vizi, jak chcete začleňovat lidi, ale prosím, podívejme se na ten západ, podívejme se do toho Německa, podívejme se do té Francie.00:13:30

To není, to není žádné strašení. Pojďme si konečně přiznat, že opravdu začleňování lidí z Blízkého východu, afrických migrantů přineslo Evropy opravdu obrovské problémy, zvýšenou kriminalitu,00:13:40

ty lidi se nedaří začlenit, často třeba ani dodneška neumí jazyk. Vznikají ghetta v celé západní Evropě. Paní Nejedlová, nechci tady jako vyvolávat žádné silné emoce vůči vám, ale opravdu, jestli o tom chcete mluvit, běžte00:13:50

se tam podívat, jsou to věci na. Děkuji. Za chvíli, za malou chvíli. Dám příklad právě na těch Ukrajincích. Ale ještě jeden ekonomický rozměr a vrátím se k té mimořádné schůzi hnutí ANO, které zároveň bude diskutovat00:14:00

o tom, nakolik se máme v rozpočtu připravit na to, že budeme muset platit právě za výjimku, pokud jde o přijímání nebo ne přibývání uprchlíků? Máme se vyzbrojovat v rozpočtu00:14:10

teď už dopředu, že se vyplatíme z té případné kvóty, pane Gregore? No tak pokud nám EU samozřejmě dá vybrat mezi nějakou bezpečností ČR, ať už je to v otázkách kriminality00:14:20

nebo zdravotnictví nebo stabilního školství anebo se vyplácet, tak je to taková trošku Sofii na volba, kdy já úplně nevím, na kterou stranu se v tuto chvíli přiklonit a já doufám, že vláda vezme rozum do hrsti a00:14:30

tak jako před volbami koalice spolu slibovala, že nebude uvrtá vad ČR do migračních paktů, do zákazu a tak se k tomu postaví čelem, ten slib dodrží a prostě to nepůjde. Takže v tuto chvíli to nezáleží00:14:40

úplně na hnutí ANO ani na té mimořádné schůzi, ale na vládě, jak se k tomu postaví. A bohužel toto nejde predikovat, protože vidíme, že ministr vnitra Rakušan už jednou o migračním paktu prokazatelně lhal.00:14:50

Paní Nejedlová, jak by se k tomu měla vláda postavit? Já ještě jednou můžu jenom zopakovat, že jsou tady lidé, kteří potřebují utéct ze své země. My můžeme nastavit dobře integrační,00:15:01

dobře integrační postup tak, aby byli pro Evropu a Česko přínosem, protože tady máme firmy, které si stěžují, že nemají dostatek zaměstnanců. Můžeme00:15:10

z toho všichni těžit, anebo můžeme strašit, vyvolávat nenávist místo toho, abychom řešili reálné problémy, který tady v Česku i v Evropě máme. Tak já teď půjdu k těm datům. Vy jste tady00:15:20

hovořil o Ukrajincích, tak já připomenu, že podle Ministerstva vnitra státy se na začátku letošního roku za první čtvrtletí poslal na dávkách Ukrajincům 0,9 desetin miliardy korun. Na00:15:30

druhou stranu ti pracující, kterých je převážná část, do rozpočtu, do naší státní kasy odvedli o miliardu víc, než je ta zmiňovaná částka, tedy téměř dvě miliardy. Tak je to přínos00:15:40

migrace nebo není? Já jsem o tom nedávno tady diskutoval právě v tomto pořadu, že to se ukáže dlouhodobě, jaký přínos to je. Ale samozřejmě to začleňování migrantů z Ukrajiny je mnohem00:15:50

lehčí, protože ukrajinština je slovanský jazyk podobně jako čeština. To znamená, já jako učitel jsem také pomáhal se studiem těch dětí. Bylo to šikovné, bylo tam vidět zájem a ono skutečně řada těch Ukrajinců v ČR00:16:00

opravdu pracuje. Budou přínosem pro státní rozpočet? Samozřejmě. My už dávno předtím, než začala agrese na Ukrajině, tak jsme viděli, že české zdravotnictví má personální nedostatky, že se to propisuje do školství.00:16:10

A právě tady musíme být opatrní, abychom právě v době, kdy začne těch 300 tisíc lidí se rozhodovat, jestli v té ČR zůstanou, nebo se v případě ukončení konfliktu vrátí zpátky na Ukrajinu, případně00:16:20

kdy to vůbec bude. Takže tady uvidíme za dlouhé roky. Jak říkám, to je otázka na desítky let, jak se to povedlo. Ale samozřejmě zatím můžeme říct, že ta integrace těch Ukrajinců je mnohem úspěšnější, než00:16:30

by byla, než by byla integrace stejného počtu lidí, kteří by přišli z úplně jiného kontinentu, úplně jiné, z úplně jiné části světa. Paní Nejedlová, když vy hovoříte o další integraci,00:16:40

jak tedy tyto lidi namotivovat, aby zůstali a skutečně zůstali za prací a jiným životem? My víme, že ty lidi sem přicházejí a chtějí se tady jako uplatnit00:16:50

na trhu práce, nechtějí sedět doma nebo být zavřený v detenci. My musíme umožnit přístup na ten pracovní trh, což často právě ti azylanti nemají, takže se ani integrovat nemůžou. A00:17:00

musíme jim pomoct tím, aby rozuměli naší řeči a aby znali ty naše zvyklosti a pravidla dodržovali. Na tom se asi všichni shodneme. Když tady někdo00:17:10

je, tak musí ty pravidla znát a musí je dodržovat. Potřebuje k tomu jenom to, abychom mu vysvětlili, jaký ta pravidla jsou a nakolik je toto ekonomicky náročné. Já00:17:20

na to nemám žádnou kalkulaci, ale rozhodně vím, že když ty lidi přivedeme a budou tady pracovat, takto výhodné nakonec bude. Pane Gregore. Jo, tak jako tady je třeba hlavně říct, že ti00:17:30

Ukrajinci tady přišli bez jakéhokoliv migračního paktu a EU nikomu nenařizovala, kolik má nebo nemá přím od lidí z Ukrajiny. A samozřejmě je rozdíl, když se tu znovu bavíme o lidech, kteří tu chtějí přijít za rodinou,00:17:40

chtějí tu přijít za práci, můžou využívat už platných azylových zákonů ČR, azylové řízení, požádat si o občanství, případně přes rodinného příslušníka, případně pracovní vízum.00:17:50

Ale to, co EU chce způsobit tím migračním paktem, tak to nebude jenom ekonomicky náročné, ono to bude hlavně opravdu ohrožení bezpečnosti ČR. A to není strašení, protože skutečně tady půjdou lidi,00:18:00

kteří tady nechtějí být a přijdou tady ze zemí, které se v západní Evropě ukázaly, že opravdu nejsou schopni se integrovat do té Evropy. Prosinci víme. Není ten český prvek moment, kdy na sebe00:18:10

ukázat a říct, podívejte se, my jsme to zvládli, jsme inspirací. U západu ČR. Myslím teď v té integraci Ukrajinců. Ano, ale my se bavíme o integraci Ukrajinců, což je sousední země,00:18:20

což je sousední země Slovenska. Je to země, která je opravdu stovky km vzdušnou čarou. Pro ty lidi je lehčí naučit se jazyk. Často už tady někoho z příbuzných měli. Řada Ukrajinců už tady měla funkční organizace,00:18:30

protože přes pracovní agentury tu řada Ukrajinců pracovala. Ale tady se bavíme lidí ze zemí třetího světa, z Afriky, případně z Blízkého východu. A tam prostě na tom západě vidíme, že je to obrovský průser.00:18:40

A i když to nejde tak vidět, jak ho to třeba jde vidět v těch zemích, tak je to obrovský průser. Já tady zmíním, že se. Pak problém. Tam se máme škatulkovat? Ale. Pardon.00:18:50

Gory. Například Stockholm, byl vyhlášený stav teroristické nouze právě kvůli těm ghetům. A to je něco, čeho my tady čelíme. Pokud to bude migrační pakt a budou tu proudit tisíce, desítky tisíc lidí. Posuneme00:19:00

v té. Diskuse a máme tedy škatulkovat? Vy si myslíte, že lidi z Afriky jsou nějaký horší lidé, nebo co tím myslíte? Když říká já i hrozbou nebo. Prosím. U00:19:10

naučí. N. Nepodsouvejte mi něco, to jsem vůbec neřekl. Já jsem pouze řekl to, žena i na západě Evropy vidíme, kam tady toto dospělo. Vidíme, jaký byl ten konflikt těch lidí, kteří přišli z úplně jiné kultury.00:19:20

Vznikly tam ghetta, na školách se někteří učitelé v Německu bojí učit. Já nevím, proč to je, ale vidím, že to tady je. A pokud vidím, že někdo chce podobná migrační pravidla dát do ČR, tak je to prostě hloupost.00:19:30

Německo, Francie a další země si tu migrační krizi vyvolaly sami. Němečtí politici říkali, pojďte k nám, my to zvládneme. A s tím čelí. ČR tady tento zájem nemá. Máme tady momentálně 300 tisíc lidí,00:19:40

kteří přišli z Ukrajiny. Ti můžou úplně v pohodě momentálně tady pracovat, co tady začlení. Žádné velké problémy tady nemáme a já prostě nevidím důvod, proč dávat Brusel. Kdo00:19:50

tam na vás s dovolením navážu, vrátím se ještě jednou k tomu pracovnímu trhu a také k těm ekonomickým výhodám. Další kandidátka do Evropského parlamentu Danuše Nerudová už v roce 2022 odhadla, že Ukrajinci,00:20:01

kteří zde zůstanou za prací, by mohli na důchodovém pojištění odvézt až 13 miliard korun. Tak je to možná díra, kterou jsme vlastně schopni zalepit právě v tom penzijním systému.00:20:10

No, nám bohužel, jak to tak vypadá, nezbývá nic jiného, než pracovat s tím, že do Česka a do Evropy přijdou lidé, kteří hledají novou příležitost. Naštěstí00:20:20

jsme kontinentem, kde se lidem stále ještě daří. Někteří lidé utíkají z nebezpečí, někteří lidé sem chtějí prostě přijít žít z jiných důvodů. A my bychom00:20:30

prostě měli vše udělat všechno proto, aby to pro nás byla výhoda a abychom z toho mohli těžit. Máme tady prostě nízkou porodnost. Je00:20:40

to i selhání třeba rodinné politiky a podpory žen, ale dlouhodobě se ukazuje, že jedním z těch způsobů00:20:50

řešení je prostě migrace. Jsou migranti řešením důchodového schodku, pane Gregor? Ten důchodový schodek nevznikl náhodou. Ten důchodový schodek vznikl, protože ten důchodový00:21:00

systém je prostě postavený na špatných základech. On prostě nepočítá s tím, že ta porodnost může a nemusí kolísat. A vidíme to právě v té velké generaci Husákových dětí, kdy ta porodnost těchto lidí00:21:10

v době, kdy dospěli, byla prostě řádově nižší, a proto tu vůbec nějaký důchodový problém dneska je. A my, pokud chceme, aby se tato krize neopakovala, nechceme každých dvacet let ob jednu generaci zkrátka lepit00:21:20

díry v důchodovém systému tím, že budeme uměle zvyšovat poptávku po migraci, tak my prostě ten systém musíme předělat. U nás se tomuto tématu ve svobodných věnuje ekonomka Markéta Šichtařová. Ta například přišla00:21:30

s určitými. To jsem se s opuštěním. Pane Gregor, na to jsem se neptala. Já se ptám na to, zda těch 13 miliard je něco, z čeho se dá čerpat, na čem se dá stavět, zda vlastně vynakládat podobné analýzy jako00:21:41

naděje důchodového systému. Víte, víte, pokud budeme počítat s tím, že migranti přinesou 13 miliard do důchodového systému, tak musíme počítat, že ti migranti přirozeně přinesou vyšší výdaje, ať00:21:50

už je to v tom oblasti zdravotnictví, v oblasti školství, v oblasti, v oblasti úřadu. Takže toto prostě není řešení a paní Nerudová je bohužel známá tím, že i když je má profesorů ekonomie, tak ji vůbec nerozumíte.00:22:00

Norové, to nevychází panně. Ale jakoby opět podle mě jako nepřemýšlíte nad tím, co jsou naše reálné problémy. Nám tady chybí lékaři. Lékaři jsou bohužel už často00:22:10

v důchodovém věku. Nemáme dostatek mladých lékařů. Potřebujeme přivést nové lidi, kteří budou dělat tuto práci. Těch profesí, které je potřeba obsadit lidmi, kteří tady prostě nejsou,00:22:20

je mnoho. Jsou to třeba pečovatelé, jsou to zdravotní sestry. A my potřebujeme nějakým způsobem tady tu situaci vyřešit a nevyřešíme ji tím, že budeme nad tím problémem00:22:30

zavírat oči a čekat, až se někde narodí. Přiznává, že konkrétně například u lékařů se nedaří nostrifikovat dané dokumenty, že se nepohybují00:22:40

Ukrajinci třeba v podobném systému jako čeští doktoři, že často chybí právě ta jazyková motivace. Je tam jazyková bariéra, ale se to podařilo vyřešit za uplynulé dva roky. Je to problém,00:22:50

který se dá vyřešit. Bohužel naši politici a političky v tomto selhali. Já jsem ten problém viděla už rovnou, když jsem, ti lidé přicházeli. Oni měli rovnou00:23:00

začít absolvovat vzdělávání jazyce tak, aby se dorozuměli. Měli jsme se vynasnažit, aby mohli pracovat ve své profesi, abychom co nejdřív uznali tu jejich kvalifikaci00:23:10

a využili jsme nejvíc ten jejich potenciál. Bohužel to v části, u části těch lidí dopadlo tak, že dělají nekvalifikovanou práci nebo práci, na kterou nevyužíváme00:23:20

jejich kvalifikaci. A dopadlo to tak, že bohužel některým lidem, kteří v Česku žili před tím, tu práci sebrali. A ti lidé jsou teď pochopitelně rozčílený00:23:30

a jsou naštvaný na tu, na tu část těch Ukrajinců, kteří sem přišli a je to z mého pohledu chyba toho, jak se k té situaci postavila naše vláda a jak tu situaci nezvládl.00:23:40

Uzavřeme téma migrace. Poslední otázka tímto směrem, pane Gregore, nezvládla tedy situaci česká vláda, nebo zvládla a nezvládla ji EU? V oblasti čeho? V oblasti migrace případě? No tak v oblasti00:23:50

migrace se to prostě nedá říct, protože pokud se bavíte o tom ukrajinském přílivu 300 tisíc lidí, tak to prostě ukáže čas. Já ze své zkušenosti v Moravskoslezském kraji můžu říct, že koordinaci těch00:24:00

center, která pomáhala i s tou integrací, tak to prostě nezvládli, protože nekomunikovali, neměli instrukce a ti lidi často pracovali na kolenou. Takže za mě tady v tomto ohledu to určitě nezvládli. Ale to, jak00:24:10

to bude vypadat v ČR a jaký bude ten důsledek, to prostě ukáže otázka dalších, dalších několika vlád, takže to není otázka jenom této vlády. Završím téma migrace, další klíčové téma do evropských00:24:20

voleb bude také Green Deal, alespoň to ukazuje průzkum mimo jiné společnosti STEM Mark. Paní Nejedlová, změní se podle vás po těch červnových volbách nějak zásadně poměr sil v Evropském parlamentu,00:24:31

který zároveň přepíše přístup ke Green Dealu? Samozřejmě neumím odhadnout, jak prostě volby dopadnou. A co můžu říct, je to, že je chyba, když tady00:24:40

teď politici a političky říkají, že Green Deal je potřeba zásadně opravit, zrušit, brzdit, že potřebujeme rally, ve skutečnosti tito00:24:50

politici nevidí, jaká je budoucnost. My nezbytně nutně potřebujeme transformovat naši ekonomiku tak, aby byla zelená a abychom dokázali konkurovat00:25:00

Číně a Spojeným státům, kteří do tady té zelené transformace investují, tak to musíme udělat, jinak my konkurenceschopní nebude. Přesto, když se podíváte do praxe, tak00:25:10

nesouhlasíte s těmi argumenty. Je to náročné, je to pracné, stojí to spousty peněz. Jsme tady v situaci, kdy řada firem se ocitla opravdu v krizi po vysoké inflaci, energetických00:25:20

nárocích loňského roku. Green Deal je nástroj. Ten nástroj je soubor opatření, který slouží k tomu, abychom snížili emise CO2 v00:25:30

našem prostředí. Většina lidí v Česku rozumí tomu, že toto potřebujeme dělat, protože tady před námi je globální klimatická krize. Minulý týden bylo venku00:25:40

na koupání, to v dubnu není normální. Ten nástroj může mít nějaký mouchy, může být potřeba ho upravovat v budoucnu, ale ten cíl zásadní je správný.00:25:50

Pardon, vidíte tam jenom krátce, ať dám prostor panu Gregorovi. Prostor pro úpravy máte vy tam za sebe nějak. My si myslíme, že ten Green Deal má být ambicióznější, ale zároveň je potřeba dohlédnout na to,00:26:00

aby všechny peníze, který do něj Evropa investuje, nakonec pomohly občanům a občankám Evropy a Česka v tom, aby se jim líp žilo. Nechceme, aby ty peníze šly00:26:10

především velkým byznysům, což se teď občas děje. Tak předpokládám, že pro vás Green Deal už je ambiciózní. Jak se k němu postavíte vy? No tak samozřejmě my svobodní, až se dostaneme do Evropského parlamentu,00:26:20

tak budeme chtít, europoslanci dalších zemí blokovat veškerá nařízení, která z Green Dealu vyplývají, protože toto je prostě slepá ulička. Paní Nejedlová říkala transformovat ekonomiku, ale tu ekonomiku00:26:30

chtějí transformovat lidé, kteří ekonomice absolutně nerozumějí. A pojďme si to ukázat na reálných čísel. Zkrátka a dobře miliardy, miliardy eur, které se momentálně tisknou a které proudí,00:26:40

jak říkala paní Nejedlová, do toho byznysu, to se děje opět stejně. Tady my například se bavíme hodně o zákazu spalovacích motorů, který zkrátka dobře způsobí výpadek na tom pracovním trhu a který hlavně způsobí00:26:50

to, že lidé nebudou mít jakýkoliv dostupnou automobilovou dopravu, protože tady se bavíme pořád o nějaké ekologii, bavíme se o nějakém životním prostředí, ale to, že Evropa zakáže auta a Green Deal,00:27:00

to zkrátka nezmění v klima vůbec nic. Prostě a dobře je třeba Gregor tuto chvíli končím. Kde byste začal? Já vím. Když říkáte, že byste postupně rušil. Víte, no, já bych začal00:27:10

u toho zákazu spalovacích motorů, který si samozřejmě odložila po vystoupení z EU Velká Británie, prozatím tuším o pět nebo deset let. A takto budou následovat další země, protože zkrátka dobře ty návrhy, čím víc00:27:20

se blíží ta data 2032 1050, tak tím více se ukazuje, že je to nereálné. Prostě my si musíme uvědomit, že peníze se netisknou v tiskárně a lithiové baterie nerostou v lese na stromě00:27:30

a že zkrátka veškeré návrhy, které EU říká, tak nepomáhají ani životnímu prostředí a ani ne transformují ekonomiku. A já tady prostě musím zmínit, že tady tyto pokusy o to transformovat ekonomiku00:27:40

a za peníze občanů rozhodovat o jejich životě, to vždycky selhalo. V případě zelených můžeme zmínit ten byznys se solárními barony nebo přimíchávání biopaliv. To byly dvě věci, které stály desítky, možná00:27:50

stovky miliard korun. To zaplatili lidi ze svých kapes. Nezměnilo to na životním prostředí s nic, akorát to opět omezoval. Vrátím se na paní, na Jedlovou. Podobné argumenty v tuto chvíli používá například00:28:00

Svaz průmyslu a dopravy, který říká, že Green Deal je potřeba udělat, nicméně že je přehnaný. Je potřeba trošku z těch závazků ustupovat, když to vezmu velmi jednoduše. A00:28:10

zmiňuje vlastně to stejné, co zmiňoval tady pan Gregor, a sice, že spousta těch věcí jsou podmíněny elektrifikací, výstavbu nových zdrojů, ať už to je třeba jádro a dalších elektráren,00:28:20

což chce čas, akce, finance. Přesně. Jak tento proces urychlit a financovat? Máte recept, paní? Je potřeba ty finance vzít, navýšit ten rozpočet na tu zelenou00:28:30

transformaci a pořádně se do toho pustit. My nemůžeme před tím problémem, který tady máme a o kterém ví už celý svět, a to je to globální oteplování, strkat hlavu do písku, pokud to00:28:40

budeme. Pokud toto budeme dělat, tak nám ujede vlak. Naše ekonomika naopak zkolabuje, lidi tady nebudou mít práci, nebude.00:28:51

Nechce nám tady dobře žít. My teď každou korunu, kterou investujeme do té transformace, tak ta se nám čtyřikrát vrátí. Čím déle to budeme odkládat, tím to bude dražší. Ty peníze00:29:00

EU má kde vzít. Evropský rozpočet je momentálně jedno procento HDP. My jako zelení jsme přesvědčeni, že je potřeba ten rozpočet výrazně posílit. A peníze00:29:10

se na to dají najít, zelení třeba dlouhodobě podporují řešení daňových rájů, do kterých unikají až 200 miliard eur, který by se00:29:20

daly na toto využít. Bohužel nám tady momentálně vládnou politici a političky, kteří jsou financovaní třeba firmami, kteří v těch daňových rájích. Děkuji. Opět do aktuální situace. Vy jste tady00:29:30

zmiňovala tu konkurenční výhodu, a sice, že Spojené státy už se ponořili do nové zelené ekonomiky, stejně tak třeba Čína, která je v tuto chvíli vlastně na vrcholu výroby elektroaut,

tak budeme je moci ještě nějak dohnat, pokud se vlastně neobrátíme na ta zelená pravidla. No tak Spojené státy se sice integrovali nebo se hloubí, ponořili do zelené ekonomiky a taky

zadlužení vůči jejich HDP za posledních 30 let raketově skočilo. A co se týká Číny, tak to prostě nemůžeme porovnávat s Evropou. Čína začala dělat ekonomicky rozumné kroky už před dvaceti lety, tak ji vypustila

emise, které mi tady nevypustíme za další tři století. A teď to snižuje. A samozřejmě Green Deal, to je přesně důvod, proč my budeme později závislí na zemích, jako je Rusko a Čína, protože my zkrátka ten průmysl naprosto

tím Grendelem zničíme, pokud s ním něco okamžitě neuděláme. Já teda nevím, jestli spaní Nejedlovou, žijeme ve stejné zemi, ale v ČR nemůžeme hledat žádné další peníze, které budeme posílat do EU.

Tam jsme posílali peníze z emisních povolenek, kde ty peníze jsou? A pardon, já nevěřím nikomu, kdo lítá tryskovým letadlem prostě na klimatické konference do Dubaje nebo z Vídně do Bratislavy,00:30:30

což šla von der Leyenová děla. Ještě prošel, pane Gregore, omlouvám se, náš. Jasně. Na chvíli dvojice kandidátů do Evropského parlamentu Matěj Gregor na Hedlová. Děkuji. 

Hezký večer. Nízká. Na shledanou. Hezký večer přeji i vám, vám z peněženky je to vše. Těším se na viděnou na CNN Prima News.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31