Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Svobodní v médiích: Mach o Itálii, GDPR a dění v regionech

Svobodní v médiích: Mach o Itálii, GDPR a dění v regionech

28. 5. byl hostem pořadu Události, komentáře v České televizi Petr Mach. Tématem byl vývoj v Itálii.

25. 5. zveřejnily Byznys noviny článek GDPR vstoupilo v platnost. Piráti i TOPka chválí, ODS kritizuje, SPD považuje za zvrácenost: Naopak, neparlamentní Strana svobodných občanů nařízení GDPR odmítla.

„Je to absolutně nepřínosné opatření, protože řada věcí už plynula ze stávajících zákonů. A kšeftaři s osobními údaji budou údaje beztak dál prodávat. Tak to bývá u každé regulace, která dopadá na poctivé, ale nepoctivých se nijak nedotkne,“ uvedl mluvčí Svobodných Martin Rumler.

„Současná úprava byla dostačující. Stačilo, aby se soudy ve sporech přiměřeně řídily zdravým rozumem. GDPR navíc přidává nadbytečné povinnosti a pokuty, zvyšuje byrokracii a odvádí firmy od jejich původního účelu – poskytovat zboží a služby,“ vysvětlil.

Svobodní: Biti budou i zákazníci, protože regulace zvýší náklady, tedy i ceny zboží a služeb. Proděláme tedy všichni.

„S osobními údaji se bude obchodovat dál a největší sběrač citlivých údajů, tedy stát, bude dál sbírat a zjišťovat o občanech vše, včetně zbytečností.“

Svobodní tvrdí, že GDPR pomůže kvůli drastickým pokutám „maximálně státní pokladně a několika firmám, které si za implementaci této regulace nechají zaplatit“.

„Nevíme, zda budou firmy v důsledku GDPR rovnou krachovat, ale třeba propouštění zaměstnanců je možné. Aby firma získala prostředky vynaložené na GDPR, zbaví se některých zaměstnanců,“ prohlásil dále mluvčí Svobodných.

Podle jeho informací už dochází k tomu, že některé malé e-shopy po první „ráně“, kterou dostaly zavedením EET, definitivně končí po GDPR.

„Každopádně náklady budou vysoké, přínos problematický. Místo investice do produktů a služeb budou firmy platit za vynucenou regulaci, a to žádnému podnikatelskému prostředí neprospěje. A biti budou i zákazníci, protože regulace zvýší náklady, tedy i ceny zboží a služeb. Proděláme tedy všichni,“ upřesnil Rumler.

23. 5. zveřejnily Byznys noviny článek Evropské dotace konkurenci zničily tiskárenskou firmu. Chce zažalovat Evropskou komisi: Tento otevřený dopis podpořili Svobodní, kteří taktéž tvrdí, že dotace prokazatelně zapříčinily krach firmy a zničení jednoho podnikatele, který se na čerpání dotací nechtěl podílet.

Svobodní podporují otevřený dopis a iniciativu Libertariánského institutu, který upozorňuje na škodlivý vliv dotací v podnikatelském sektoru. Tyto dotace výrazně narušují konkurenční prostředí a vedou až ke krachům firem, které dotace nedostanou, a k posílení jejich konkurence, která dotace získá,“ deklarovali Svobodní.

„Souhlasíme s tím, aby Parlament ČR pověřil vládu podáním žaloby na Evropskou komisi. Ačkoli jsme ohledně možné žaloby skeptičtí, věříme, že upozorňování na zneužívání a škodlivost dotací v podnikání alespoň otevře diskuzi na toto závažné téma,“ shodlo se republikové předsednictvo Strany svobodných občanů.

Různé

30. 5. vydal server autoweb.cz článek Radima Smetky Objektivní odpovědnost provozovatele vozidla: Ústavní soud vydal rozhodnutí jako v totalitním režimu: Musím reagovat na poslední zhůvěřilost, které se dopustil Ústavní soud v čele s jeho předsedou Pavlem Rychetským, v souvislosti s problematikou objektivní odpovědnosti provozovotale vozidla. Na serveru Novinky.cz vyšel článek ohledně toho, že Ústavní soud zamítl návrh na odstranění části zákon týkající se objektivní odpovědnosti.

Argumentace Krajského soudu v Ostravě mi přišla naprosto logická a skoro jsem si říkal, že snad nikdo, kromě politiků, kteří se řídí pravidlem „účel světí prostředky“, nemůže tu argumentaci neuznat. Tímto mě ale Ústavní soud pořádně vytočil.

Za obzvlášť alarmující považuji tuto citaci předsedy Rychetského: „Provozovatel má právo neříci, kdo řídil vozidlo. Předpokládá se ale, že provozovatel vozidla ví, kdo v době spáchání přestupku užil jeho vozidlo, jakož i že má zájem domoci se po řidiči zaplacené pokuty.“ Tedy, jinými slovy: „Nechal jsem děti doma, je rozbitá váza, tak seřežu jedno dítě namátkou. Pokud to nebylo to správné, ono už si to s tím správným vyřídí samo.“

Abych to shrnul:

Pokud přistihnou řidiče při přestupku na místě, dostane pokutu a body. Pokud bude potrestán provozovatel, dostane jen pokutu. Tedy, i pokud to provozovatel opravdu spáchal, není splněna rovnost trestu, protože ten přistižený dostal navíc body.

24. 5. zveřejnil server Plzeň.cz článek Dítě vždy může stvořit jen muž a žena, reaguje Dušek na průlomové rozhodnutí soudců: Pro člena republikového výboru Strany svobodných občanů ČR z Plzeňského kraje Václava Duška je nepochopitelné průlomové rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle kterého prvnímu českému páru homosexuálů soudci povolili, aby v rodném listě jejich dítěte byli jako právoplatní rodiče zapsáni oba partneři. „Neuvěřitelné, jak je možné popřít něco, co příroda zařídila,“ napsal Dušek na svém Facebooku.

Soud začátkem měsíce vyhověl žádosti gayů a povolil jim zapsat oba partnery do rodného listu dítěte dvojici mužů, které jim v USA odnosila náhradní matka. V Česku je takový proces nelegální. „Rodiči dítěte mohou být vždy pouze muž a žena. Jinak to prostě nefunguje,“ reaguje na rozhodnutí Václav Dušek. „Nemám nic proti homosexuálům a lesbám. Jejich orientace není žádná nemoc. Ale rodiči dítěte být prostě nemohou,“ tvrdí jednoznačně.

„Prostě se řítíme do šílené doby, kdy může být popřeno vše. I příroda,“ konstatuje Dušek a souhlasí s názorem místopředsedy lidovců Mariana Jurečky, který rovněž protestuje proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, aby homosexuální pár byl zapsaný v kolonce rodič v rodném listu dítěte. Je to podle něj proti přírodě a stvořiteli, jak napsal na svém Facebooku.

24. 5. zveřejnil server Svobodný svět článek Luboše Záloma Kdy oslavíme Den svobody?: Den, kdy obrazně řečeno přestáváme pracovat na stát, nazýváme Dnem daňové svobody. Jsme však od tohoto dne svobodni?

Význam pojmu svoboda je absence iniciace násilí — daně, které se vybírají za použití síly či za její bezprostřední hrozby, jsou pouze jedním dílkem z pestré mozaiky státního násilí, které jsme nuceni nechat na sobě soustavně páchat.

Stát nám přikazuje, s kým uzavírat či neuzavírat smlouvy, reguluje naše chování v roli zákazníků, nařizuje nám, za kolik peněz pracovat i kdy vůbec smíme pracovat, je schopen lidem zakázat kouřit v soukromé budově, přikazuje nám skrze bezpočet regulací nákup určitých produktů, diktuje nám životní úroveň ve stáří nebo formu zdravotní péče… Ruka státu je již tak silná a zasahuje do tolika aspektů našeho života, že si nemůžeme být takřka v žádný okamžik jisti, zda jsme se nedopustili přestupku.

Definujeme-li Den daňové svobody jako okamžik v roce, kdy by souhrn našeho dosavadního výdělku obsáhl naše celkové roční zdanění, můžeme se pokusit určit něco jako „Den svobody“, pomocí něhož bychom mohli stanovit, kolik dní v roce nás stát zaměstnává svými regulacemi a nutí nás být poslušnými?

Článek vydal i Neviditelný pes.

23. května zveřejnil server pravyprostor.cz článek Aloise Sečkára Pořádek musí být: Úřady si usnadňují práci a samozřejmě úzkostlivě střeží svoje právo pohodlně vybírat pokuty.Místo aby je dokumentoval „postaru“ živý policista – který pak podá potřebné svědectví, že dotyčný auto skutečně řídil – spoléhá se na kamery, které věrohodnou identifikaci nezaručují.

Nejsem úplně příznivec kamer na každém kroku, ale uznávám, že můžou být v určité situaci pomocník – např. objektiv namířený na náměstí odhalí přepadení prodejny a operátor na místo vyšle policejní jednotku dřív, než by ji stihl přivolat některý ze svědků. Fajn, to by šlo. Ale představte si, že by se jen na základě kamerového záznamu aproximačně odsuzovali pachatelé trestných činů. „Sice mu není vidět do obličeje, ale má stejnou bundu jako Vy, takže jste to byl Vy a jdete na 10 let do vězení…“

Výmluva, že to je běžná praxe na Západě, nemůže sama o sobě obstát. Svého času tam byla běžná praxe třeba upalovat čarodějnice. Nakonec se společnost vyvinula tak, že to přestalo být společensky přijatelné. A já doufám, že se to časem stane i s touto automatizovanou mašinérií na pokuty.

Článek vyšel i na serveru Svobodný svět.

Regiony

Chrudim

30. 5. vydaly Noviny Chrudim článek Spor podnikatele Drobílka s chrudimskou radnicí může skončit u soudu: Když je podána nějaká stížnost, měli bychom ji vyřídit a reagovat na ni,“ namítl městský zastupitel František Pilný (nezávislý za ANO 2011). Reagovala i Eva Kleprlíková (ANO 2011), kterou rozhořčila informace, že na Drobílkovy reklamace nebylo ze strany Odboru správy majetku MěÚ Chrudim odpovězeno zhruba 400 dní! Nereagoval ani tajemník MěÚ František Chmelík. „To je všechno špatně! Na vyřízení jakékoliv reklamace je určena třicetidenní správní lhůta,“ připomněla z vlastní praxe, neboť se sama správou majetku profesně zabývá.

Slovo si vzal i Josef Káles mladší (Svobodní): „Bohužel, je to další smutný příklad toho, jak se město stará o svůj majetek. Na emaily občanů se prostě odpovídá. Nevidím jediný důvod, proč by nemohlo odpovídat i město, když má pan starosta k dispozici čtyři místostarosty, tajemníka a k tomu velký tým úředníků.“ To už ale nevydržel starosta města Petr Řezníček (SNK ED), který označil Kálesovu větu za vyslání šípu proti vedení radnice. Jenže si pořádně naběhl. „Tajemník mi dluží odpověď už tři roky, přestože jsem zastupitel, a není to ojedinělý případ,“ ohradil se Petr Lichtenberg (Svobodní).

„Mám s panem tajemníkem tu samou zkušenost,“ přidal se zastupitel Pilný. „Jen s tím rozdílem, že dávám tyto dopisy do kopie i panu starostovi, který narozdíl od pana tajemníka vždy odpovídá. Přimlouval bych se tedy velice za to, aby začal pan tajemník komunikovat,“ dodal Pilný, aniž by přítomný tajemník Chmelík nějak zareagoval.

29. 5. vydal Chrudimský deník článek Chrudimských zastupitelů bude opět sedmadvacet: V počtu zastupitelů se tedy Chrudimští shodnou, avšak pro část opozice zůstává trnem v oku dnešní „nadstandardní“ počet místostarostů. Připomínka v tomto duchu zazněla opět i na pondělní schůzi. V diskuzi nad jedním z dalších bodů si totiž vzal slovo Josef Káles, zastupitel za opoziční Svobodné, který uvedl, že marně čeká od vedení města již dva měsíce odpověď na svůj návrh týkající se jím navrženého pořádání online přenosů z jednání zastupitelstva. „Přitom, pane starosto, máte vedle sebe čtyři místostarosty a také poměrně velký tým úředníků,“ rýpl si Josef Káles.

K Josefu Kálesovi se vzápětí připojil i jeho stranický kolega Petr Lichtenberg. „Pokud se bavíme o těchto věcech, tak mně, jako zastupiteli, dluží pan tajemník odpověď už možná tři roky. V žádném případě nechci dělat rozdíly mezi občanem a zastupitelem, ale jenom to uvádím jako příklad. Radnice prostě špatně reaguje na emaily, podněty a dotazy,“ přisadil si Petr Lichtenberg. Ten pak svoji poznámku rozvedl ještě na Facebooku, kde opět zkritizoval komunikaci ze strany tajemníka a jemu podřízených úředníků a závěrem dodal: „Že mají takováto ramena, značí jedinou věc: Jsou si jisti, ze je vedení přikryje a nic se jim nestane. Smutná realita v tom našem Chrudimském království…“

29. 5. vydaly Chrudimské noviny článek Zastupitelé si posvítili na prodej knihovny v Topolské i kauzu Drobílek: Informace o některých z projednávaných bodů Chrudimské noviny již v minulých dnech přinesly. Město totiž po návrhu Svobodných na svých webovkách uveřejňuje podklady k jednání. Novináři i veřejnost tak mají k dispozici stejné materiály, jako politici zasedající do škamen městského úřadu.

Na úvod schůze dostala slovo šéfka Finančního odboru MěÚ Chrudim Hana Vránová, která přítomné seznámila s rozpočtovými opatřeními. V následném hlasování úpravy výdajů městské kasy prošly bez připomínek, tradičně se ho však zdrželi oba Svobodní – Petr Lichtenberg a Josef Káles ml.

Až na stůl dostali politici podklady k žádosti zdejšího Mama klubu, který úpěnlivě prosil o finanční výpomoc. Podmínky státních dotací, o něž každoročně žádal, ministerstvo údajně nečekaně změnilo a „mamáči“ najednou chybí prostředky. Situace má být kritická, takže hrozí paralyzování jakékoliv činnosti. Zastupitelé prosbu o návratnou finanční injekci vyslyšeli a schválili odeslání 150 tisíc korun.

Následovalo schvalování sportovních dotací, akčního plánu a také stanovení počtu zastupitelů po říjnových volbách. Třešínkou nekonzistence zdejších Svobodných byl jejich souhlas s dotacemi sportovcům, nesouhlas s poskytnutím peněz Oldřichu Bujnochovi pro účely organizace Pernštejn desítky a Svatováclavského vinobraní. Zcela v duchu „dobrých a špatných dotací“.

29. 5. vydaly Noviny Chrudim článek Nezdržujte a pracujte, vzkázal městu zastupitel Pilný kvůli cyklostezce na Podhůru: A aby té nudy nebylo na začátek málo, následovala hned na úvod suchá řeč čísel v podání šéfky Finančního odboru MěÚ Chrudim Hany Vránové, která se jala přítomným detailně vysvětlit návrh zvýšení rozpočtových příjmů o 27 985 200 Kč, o něž bude letošní městský rozpočet navýšen. Návrh byl vzápětí takřka jednomyslně schválen, až na hlasy Petra Lichtenberga a Josefa Kálese mladšího (oba Svobodní), kteří se tradičně drží not domovské strany a od rozpočtových opatření vedení radnice se zpravidla distancují.

Pardubický a Chrudimský deník zveřejnily 25. 5. článek Lidé si stěžovali na rychlost, tak město pořídilo radar: Město si na základě již schváleného výsledku výběrového řízení pronajme radar na pět let od vítězného sdružení dodavatelů. Společnostem ČD – Telematika Praha a GEMOS CZ za celé období zaplatí celkem přes 2,1 milionu korun.

Právě proto se Svobodní domnívají, že radar se bude muset proměnit ve výkonný automat na peníze.

„Z našich daní se zaplatí přes dva miliony za radar, který se umístí tak, aby se nachytalo co nejvíce řidičů, a radar tím byl co nejdříve zaplacen. Pak už se výdělek z vybírání pokut stane nedílnou a pevnou složkou rozpočtu města,“ předpovídá Petr Lichtenberg, jeden ze dvou zastupitelů za opoziční Svobodné. „A ještě to bude za nemalý peníz živit nějakého dalšího úředníka,“ dodává Petr Lichtenberg.

Měst, jež si takto vylepšují svůj rozpočet, podle něj přibývá po celé republice jako hub po dešti. Zastupitel upozorňuje, že tím dochází i k nežádoucím dopravním efektům: řidiči narušují plynulost provozu nebo ztrácejí pozornost neustálým hlídáním tachometru. „Jsem zastáncem toho, že měřit rychlost a udělovat případné pokuty má pouze a jenom Policie ČR. Městská policie má vykonávat zcela jinou činnost,“ uzavírá Petr Lichtenberg.

Vyšlo i v Týdeníku Chrudimsko.

Plzeň

30. 5. vydala MF DNES článek Rýsuje se, kdo s kým a s čím jde do voleb: Občané patrioti pozici volební jedničky pro komunální volby v Plzni svěřili senátorovi Václavu Chaloupkovi. Prvním na kandidátce KSČM bude Václav Štekl, předseda kontrolního výboru krajské samosprávy. Volebním lídrem TOP 09 je její plzeňský šéf Michal Vozobule. To ale neznamená, že jistě bude na prvním místě kandidátky, protože TOP 09 jedná o možné koalici. „V úvahu připadá Plzeňská aliance a teoreticky Zelení. Definitivně dohodnutí zatím nejsme, myslím, že jasno bude tak do dvou týdnů,“ řekl Vozobule. Jak sdělil předseda Občanů patriotů Jan Michálek, ve hře je možnost, že se TOP 09 připojí k uskupení Občanů patriotů, Starostů, Svobodných a hnutí Pro zdraví a sport. Koalici už má v Plzni domluvenou KDU-ČSL. „Podařilo se nám dohodnout s Pravou volbou pro Plzeň, kde jsme našli programovou shodu,“

Praha 3

29. 5. vydal Pražský deník článek Praha 3 potřebuje krizový managment, tvrdí nová koalice na Žižkově. Nahradí Bellu starostku?: Žižkovská radnice v posledních dnech řeší krizi. Po vystoupení starostky Vladislavy Hujové z TOP 09 a následném vypovězení koaliční smlouvy se neví, kdo povede třetí městskou část v Praze do podzimních komunálních voleb. V pondělí se o slovo přihlásila Koalice pro Prahu 3, kterou tvoří ODS, KDU-ČSL a Svobodní.

Vyšlo i na webu Pražského deníku.

29. 5. vydal Pražský patriot článek O hlasy voličů v Praze 3 se bude na podzim ucházet nová koalice ODS, KDU-ČSL a Svobodných: V podzimních komunálních volbách se v Praze 3 bude o hlasy voličů ucházet nová koalice stran složená z ODS, KDU-ČSL a Strany svobodných občanů.

Lídrem kandidátky a společným kandidátem na starostu se stane současný místostarosta městské části Alexander Bellu z ODS, druhou v pořadí na kandidátce pak bude stávající zastupitelka Prahy 3 Lýdia Říhová z KDU-ČSL.

Třetí místo obsadí zástupce Svobodných, rovněž zastupitel, Mojmír Mikuláš. Voliči toto nové uskupení naleznou na hlasovacím lístku pod názvem Koalice pro Prahu 3 – ODS, KDU-ČSL, Svobodní.

Server kauza3.cz zveřejnil článek Dvakrát jsem zorganizoval předvolební debatu kandidátů na starostu Prahy 3, až jsem se sám stal jedním z nich: Všechny tyto obavy se nicméně ukázaly jako naprosto liché. Setkání kandidátů na starostu bylo zcela korektní a největší sál na území Prahy 3 zaplnili zvědaví diváci. Když jsme po čtyřech letech akci opakovali, dorazili už všichni relevantní kandidáti. Přesto u vstupu do sálu kdosi rozdával letáčky s logy ODS, Svobodných, Volby pro město a hnutí Pro Prahu, kde autoři lamentovali nad možnou neobjektivitou celé akce. Ani podruhé však nebylo nic co jí vytknout a moderátor Milan Šíma odvedl profesionální práci.

Stonařov

Jihlavské listy vydaly 29. 5. článek Ve Stonařově Svobodní sestavili ženskou kandidátku: Celkem dvě kandidátky do podzimních komunálních voleb mají Svobodní složené pouze z žen. A to v Hlinsku v Pardubickém kraji a ve Stonařově na Jihlavsku. Stonařovská kandidátka do komunálek je 15členná. Její jedničkou je fotografka Simona Kuzdasová, druhé místo obsadila předsedkyně spolku Alena Veliká. Trojkou kandidátky Svobodných ve Stonařově je učitelka Mirka Brychtová.

Velké Meziříčí

Server novinyvm.cz vydal 29. 5. článek SERIÁL: Úsek medializace a komunikace. Díl 1. Úvod: Ve sledu událostí posledních dní, jsem se rozhodl napsat seriál o úseku medializace a komunikace ve Velkém Meziříčí. Redakce tohoto útvaru se snaží tvářit jako nezávislá a zpravodajsky pokrývá dění ve Velkém Meziříčí. Ex-starosta Ing. Radovan Necid si však vybudoval v Jupiter clubu samostatné oddělení, které mělo na starosti převážně jeho osobní propagaci.

Aby vše ex-starosta Necid dotáhl k dokonalosti, aby se žádný jiný novinář, který nepíše podle toho pravého scénáře k žádným informacím nedostal, tak Necid zrušil i pravidelné tiskové konference! Jestli to bylo na radu Martakidise, nebo se tak rozhodl sám není známo. Každopádně zde byla za vlády starosty Necida velká snaha měnit veřejné mínění právě skrze úsek medializace a komunikace.

Dalo by se říci, jako podle vzoru Andreje Babiše. Sice si nekoupil celé médium, ale provedl to chytře, nebo spíše vychytrale. Odvolal skrze ředitele Dufka, tehdejší šéfredaktorku Horkou (lídryně Strana svobodných občanů) a místo ní dosadil svého černého koně. Ano tušíte správně, Petrose Martakidise (této osobě bude věnován samostatný díl), ale určitá strategická taktika je z toho silně cítit.

 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

A avizovaná dvojice už je se mnou ve studiu. Já tady vítám Johannu Nejedlovou,

pěkný večer. Pěkný večer vám i divákům. A zdravými Matěje Gregora. Pěkně. Dobrý. Děkuji za pozvání. Tak, ale začnu s dovolením dámou a vrátím se k jednomu tématu, které bude velmi žhavé, bude zítra

probírané ve sněmovně, protože se tam uskuteční mimořádná schůze a řeč bude o migračním paktu. Já jenom připomenu, že ten prošel minulý týden Evropským parlamentem, míří znovu na Radu

ministrů a opozice jasně říká, že ministr vnitra Vít Rakušan by ho měl odmítnout. Naposledy jsme se hlasování zdrželi. Jaký je váš postoj? Já bych předně chtěla

říct, že velmi dobře, že žijeme ve státě, ze kterého ještě nikdo nikam nemusí utíkat, ale měli bychom chápat to, že jsou lidé, kteří ze svých států uprchnou

musí. My jako zelení, možná překvapivě jsme taky proti tomu migračnímu paktu, ale z úplně jiných důvodů než ostatní. My jsme přesvědčeni o tom, že je nastavený tak, že nám nepomůže

řešit migraci, nepomůže migrantům a zásadně zkomplikuje jejich situaci. Je tam spousta výjimek z výjime, což znamená, že třeba

ty příchozí azylanti nebudou moct projít sami tím řízením a budou potřebovat pomoc. Nelíbí se nám, že budou drženi v detencích. Někdy to může vypadat, podle

toho, jak jsme to zkoumali, že tam můžou být až roky. To není výhodný pro nikoho. Nás to stojí peníze. Pro ně je to podle mě nehumánní. Ale jsem přesvědčena o tom, že hlavní problém je

v tom, že tady teď máme spoustu politiků a političek, kteří místo toho, aby řešili naše reálné problémy, který nás v Česku a v Evropě trápí, tak zvedají

nenávist vůči migrantům, Rose míchávají rasismus, xenofobii, náboženskou nesnášenlivost. Věc, která je

prostě přirozená. To, že jsou státy, ze kterých lidé musí uprchnout a my bychom jim měli pomoct a postarat se o to, aby byli dobře integrovaní, takto neřeší a místo toho prostě jenom na to

já si půjčím tu první část. Vy byste byli proti, ale z jiných důvodů, než je v tuto chvíli většina politiků. Doplním, že podobný postoj zastávají třeba Piráti v tuto chvíli, pane Gregore. Svobodní, tuším,

by byli také proti, ale z opačných důvodů. My jsme čekali, než se to schválí, abychom viděli tu konečnou podobu, s jakou to vlastně půjde do toho finálního tažení. A naprosto mě vykolejilo,

že Vít Rakušan, který sliboval, že by v tom migračním paktu měla být výjimka pro ČR z důvodu toho, jak jsme přistupovali k invazi na Ukrajinu a k začlenění ukrajinských uprchlíků, tak

lhal, protože žádná výjimka tam není. A tady toto mi teď visí jako obrovská otázka, na kterou doufám, že dostaneme odpověď v té zmiňované sněmovní schůzi, aby na ministr vnitra takto lhal mi jako Svobodní

jsme samozřejmě proti a myslím si, že když chceme argumentovat proti migračnímu paktu, tak určitě není třeba rozpoutávat nějakou nenávist. My vidíme, že ta integrace těch uprchlíků v těch západních zemích, které do

toho šly dříve, dlouhodobě nefunguje. Můžeme se podívat na vyšší kriminalitu, na problémy ve školství v Německu, ve Francii atd. migrační pakt bude velký problém jak pro ty země, tak pro ty uprchlíky.00:08:10

Právě proto, že se EU opět snaží ovládnout azylová řízení 27 členských zemí a snaží se za ně rozhodovat, kdo kde půjde, kolik kdo zaplatí,

jakému budou dány sociální jistoty. A takový moloch pochopitelně nejde utřídit. A mě pro mě překvapuje to, že stejné chyby jsme viděli v roce 2016, že opět selhalo migrační řešení

a EU, která měla téměř deset let na to přijít s nějakým novým řešením, s ochranou vnějších hranic, tak by se nám to líbilo ve Svobodných. Tak zase přišla s něčím, co nařizuje, kolik kdo má přijmout a kolik

má kdo platit. A to je škoda. Změní dynamiku. Zůstanu u vás. Vy jste hovořil o těch kvótách a té výjimce tedy tady je spor o to, nakolik má Česko mít výjimku, protože v tuto chvíli má zhruba tři procenta jaksi

migrační kvóty splněné tím, že jsme přijali uprchlíky z Ukrajiny. Tak vy potřebujete nějakou další definici a do jasně ní vlastně té výjimky nebo toho konstatování

kolem kvót. Mě naprosto udivuje, že se v roce 2024 bude ČR někoho ptát, kolik může a nemusí přijímat migrantů na základě nějakých kvót. Já mám zato, že ČR je pořád suverénní země, která si může sama rozhodovat o tom, kolik lidí přijme, za jakých podmínek, jaké jim nabídne sociální podpory. A přece nepotřebujeme EU, aby nám říkala,

kolik migrantů máme nebo nemáme přijímat, za jakých podmínek. Takže abych ty kvóty vymazal úplně, celý migrační pakt společně s ním. Máme být víc suverénní, nebo víc integrovaní? Toto byl přesně příklad toho, co jsem říkala. Máme nějaký jiný podstatný problém, který bychom měli řešit a nestrašit uprchlíky? My víme, že český, slovenský, evropský firmy potřebují zaměstnance,

máme tady a chybí jim. Máme tady možnost dobře integrovat lidi, kteří utíkají a potřebují pomoc. My můžeme pomoct, můžeme dohlédnout na ten integrační proces a můžeme z toho, že sem přišli, ve výsledku všichni, benefit. Ovad jde ale o to, abychom se koukli na to, kde jsou problémy a napravili Jeanne. Ne jako nadávali na to, že jsou

lidi, kteří potřebují utéct a snažili se tady stavět nějaké zdi, které nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Pojďme po té ekonomické podstatě. Já si půjčím argument hnutí ANO, které se

mimo jiné bude ptát, nakolik máme dostupný detenční zařízení a kolik případně bude stát vybudování dalších. To je jeden z ekonomických prvků. Znáte odpověď? No, my především říkáme,

že ty lidé nemají chodit do detenčních zařízení, protože za nás třeba to ten migrační pakt říká. Není správné, aby malé děti byly zavřený v něčem, co připomíná vězení. Myslíme si, že by měl být rychlý proces. V ideálním případě. My bychom chtěli, aby ti lidé mohli žádat o humanitární výzva už

v zemích svého původu, tudíž by je buď dostali nebo nedostali a nemuseli jsme řešit, jestli budou v nějakých detencích, protože by sem přicházeli především lidé, jejichž pobyt

už byl schválen. Což je ale něco, s čím ten migrační pakt, s kterým vy nesouhlasíte, vlastně počítá. Víte, ono je to hrozně těžké takto říct, s čím počítá nebo nepočítá právě

v tuto chvíli, kdy jsme teď zjistili, že některé výjimky, které měl obsahovat, obsahovat nebude. Teď bude taky dlouhá diskuse, kdy se k tomu budou ty národní státy vyjadřovat, takže já bych ještě v tuto chvíli počkal, jaká bude konečná verze

toho paktu. A já bych jenom zareagoval na jednu věc. Když chce někdo v ČR pracovat, tak se dají vyřídit věci, jako jsou pracovní víza a hlavně my jsme v posledních dvou, třech letech přijali zhruba 300 – 400

tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A toto je věc, která bude trvat deset let, dvacet let, než uvidíme, jak se to povedlo, jak se začlenilo, jak si na to zvyklo školství. A v tuto chvíli bych byl velice opatrný k tomu, abychom

nějakými kvótami k tomu šli. Navíc ten migrační pakt, a to je podle mě velký problém, on vlastně říká, že když nějaká země toho migranta přijme, tak on odsud vlastně nemůže pryč. A vzniknou tady situace, kdy někdo,

kdo chtěl třeba nejčastěji do Německa, do Francie, do těch zemí, které jsou známy tou velkou sociální podporou těch příchozích migrantů, tak on může skončit v ČR, bude mít nárok na sociální podporu pouze

tady a my tady budeme mít lidi, kteří tady vůbec vlastně nechtěli. A to je problém, se kterým můžeme mít. Nebo vidíte, že ten problém už tady opravdu je, že to riziko tady je. Jak se můžu dál zopakovat,

jestli. Vy hovoříte o tom, že tady zůstanou desítky, nebo zmiňoval jste problém, že by tady zmiňovali, zůstávali takoví lidé, ale vidíte ten problém? Ano. V minulé migrační vlně, tak tady byli

lidi, kteří byli, kteří byli z íránské skupiny a potom se vrátili zpátky a mohli třeba jít do jiné evropské země. Migrační pakt ale říká, že kdo přijde do ČR, nebo řekněme to na rovinu, bude přidělen

do ČR, což mě taky připadá nehumánní, tak on nebude mít nárok na jinou sociální podporu v žádné jiné zemi EU a bude tady muset zůstat, nebo bude muset jít do té země, ze které teda on z nějakých

důvodů odešel. Takže to je za mě absolutní nesmysl. Já se tady shodnu v tom, že bychom neměli nutit lidi, kteří utíkají ze svých zemí, být ve státě, ve kterém být nechtějí. Rozumím

že třeba chtějí tam, kde už mají nějakou komunitu a můžeme jim dát nějakou pobídku, aby chtěli jít do Česka, ale neměli bychom je k tomu nutit. Ale nejzásadnější je to, že vy tady

tvrdíte, že je tady nějaký obrovský problém s migrací. My jsme přijali šest milionů lidí z Ukrajiny v celé Evropě za poslední dva roky. Ten migrační problém, o kterém tady mluvíme, je00:13:00

200 tisíc lidí ročně, který přicházejí tou jižní a středozemní cestou. Neporovnatelný čísla. Ten problém je vlastně jako marginální, když se podíváme na to, kolik těch lidí00:13:10

přichází. A to, co vy říkáte a co říkají ostatní politici, je prostě strašení a není to správný. Pojďme ještě jednou k té ekonomické podstatě. Vaše reakce? Já se na to musím zareagovat.00:13:20

To není strašení lidmi. Já vím, že asi máme nějakou vizi, nebo vy máte nějakou vizi, jak chcete začleňovat lidi, ale prosím, podívejme se na ten západ, podívejme se do toho Německa, podívejme se do té Francie.00:13:30

To není, to není žádné strašení. Pojďme si konečně přiznat, že opravdu začleňování lidí z Blízkého východu, afrických migrantů přineslo Evropy opravdu obrovské problémy, zvýšenou kriminalitu,00:13:40

ty lidi se nedaří začlenit, často třeba ani dodneška neumí jazyk. Vznikají ghetta v celé západní Evropě. Paní Nejedlová, nechci tady jako vyvolávat žádné silné emoce vůči vám, ale opravdu, jestli o tom chcete mluvit, běžte00:13:50

se tam podívat, jsou to věci na. Děkuji. Za chvíli, za malou chvíli. Dám příklad právě na těch Ukrajincích. Ale ještě jeden ekonomický rozměr a vrátím se k té mimořádné schůzi hnutí ANO, které zároveň bude diskutovat00:14:00

o tom, nakolik se máme v rozpočtu připravit na to, že budeme muset platit právě za výjimku, pokud jde o přijímání nebo ne přibývání uprchlíků? Máme se vyzbrojovat v rozpočtu00:14:10

teď už dopředu, že se vyplatíme z té případné kvóty, pane Gregore? No tak pokud nám EU samozřejmě dá vybrat mezi nějakou bezpečností ČR, ať už je to v otázkách kriminality00:14:20

nebo zdravotnictví nebo stabilního školství anebo se vyplácet, tak je to taková trošku Sofii na volba, kdy já úplně nevím, na kterou stranu se v tuto chvíli přiklonit a já doufám, že vláda vezme rozum do hrsti a00:14:30

tak jako před volbami koalice spolu slibovala, že nebude uvrtá vad ČR do migračních paktů, do zákazu a tak se k tomu postaví čelem, ten slib dodrží a prostě to nepůjde. Takže v tuto chvíli to nezáleží00:14:40

úplně na hnutí ANO ani na té mimořádné schůzi, ale na vládě, jak se k tomu postaví. A bohužel toto nejde predikovat, protože vidíme, že ministr vnitra Rakušan už jednou o migračním paktu prokazatelně lhal.00:14:50

Paní Nejedlová, jak by se k tomu měla vláda postavit? Já ještě jednou můžu jenom zopakovat, že jsou tady lidé, kteří potřebují utéct ze své země. My můžeme nastavit dobře integrační,00:15:01

dobře integrační postup tak, aby byli pro Evropu a Česko přínosem, protože tady máme firmy, které si stěžují, že nemají dostatek zaměstnanců. Můžeme00:15:10

z toho všichni těžit, anebo můžeme strašit, vyvolávat nenávist místo toho, abychom řešili reálné problémy, který tady v Česku i v Evropě máme. Tak já teď půjdu k těm datům. Vy jste tady00:15:20

hovořil o Ukrajincích, tak já připomenu, že podle Ministerstva vnitra státy se na začátku letošního roku za první čtvrtletí poslal na dávkách Ukrajincům 0,9 desetin miliardy korun. Na00:15:30

druhou stranu ti pracující, kterých je převážná část, do rozpočtu, do naší státní kasy odvedli o miliardu víc, než je ta zmiňovaná částka, tedy téměř dvě miliardy. Tak je to přínos00:15:40

migrace nebo není? Já jsem o tom nedávno tady diskutoval právě v tomto pořadu, že to se ukáže dlouhodobě, jaký přínos to je. Ale samozřejmě to začleňování migrantů z Ukrajiny je mnohem00:15:50

lehčí, protože ukrajinština je slovanský jazyk podobně jako čeština. To znamená, já jako učitel jsem také pomáhal se studiem těch dětí. Bylo to šikovné, bylo tam vidět zájem a ono skutečně řada těch Ukrajinců v ČR00:16:00

opravdu pracuje. Budou přínosem pro státní rozpočet? Samozřejmě. My už dávno předtím, než začala agrese na Ukrajině, tak jsme viděli, že české zdravotnictví má personální nedostatky, že se to propisuje do školství.00:16:10

A právě tady musíme být opatrní, abychom právě v době, kdy začne těch 300 tisíc lidí se rozhodovat, jestli v té ČR zůstanou, nebo se v případě ukončení konfliktu vrátí zpátky na Ukrajinu, případně00:16:20

kdy to vůbec bude. Takže tady uvidíme za dlouhé roky. Jak říkám, to je otázka na desítky let, jak se to povedlo. Ale samozřejmě zatím můžeme říct, že ta integrace těch Ukrajinců je mnohem úspěšnější, než00:16:30

by byla, než by byla integrace stejného počtu lidí, kteří by přišli z úplně jiného kontinentu, úplně jiné, z úplně jiné části světa. Paní Nejedlová, když vy hovoříte o další integraci,00:16:40

jak tedy tyto lidi namotivovat, aby zůstali a skutečně zůstali za prací a jiným životem? My víme, že ty lidi sem přicházejí a chtějí se tady jako uplatnit00:16:50

na trhu práce, nechtějí sedět doma nebo být zavřený v detenci. My musíme umožnit přístup na ten pracovní trh, což často právě ti azylanti nemají, takže se ani integrovat nemůžou. A00:17:00

musíme jim pomoct tím, aby rozuměli naší řeči a aby znali ty naše zvyklosti a pravidla dodržovali. Na tom se asi všichni shodneme. Když tady někdo00:17:10

je, tak musí ty pravidla znát a musí je dodržovat. Potřebuje k tomu jenom to, abychom mu vysvětlili, jaký ta pravidla jsou a nakolik je toto ekonomicky náročné. Já00:17:20

na to nemám žádnou kalkulaci, ale rozhodně vím, že když ty lidi přivedeme a budou tady pracovat, takto výhodné nakonec bude. Pane Gregore. Jo, tak jako tady je třeba hlavně říct, že ti00:17:30

Ukrajinci tady přišli bez jakéhokoliv migračního paktu a EU nikomu nenařizovala, kolik má nebo nemá přím od lidí z Ukrajiny. A samozřejmě je rozdíl, když se tu znovu bavíme o lidech, kteří tu chtějí přijít za rodinou,00:17:40

chtějí tu přijít za práci, můžou využívat už platných azylových zákonů ČR, azylové řízení, požádat si o občanství, případně přes rodinného příslušníka, případně pracovní vízum.00:17:50

Ale to, co EU chce způsobit tím migračním paktem, tak to nebude jenom ekonomicky náročné, ono to bude hlavně opravdu ohrožení bezpečnosti ČR. A to není strašení, protože skutečně tady půjdou lidi,00:18:00

kteří tady nechtějí být a přijdou tady ze zemí, které se v západní Evropě ukázaly, že opravdu nejsou schopni se integrovat do té Evropy. Prosinci víme. Není ten český prvek moment, kdy na sebe00:18:10

ukázat a říct, podívejte se, my jsme to zvládli, jsme inspirací. U západu ČR. Myslím teď v té integraci Ukrajinců. Ano, ale my se bavíme o integraci Ukrajinců, což je sousední země,00:18:20

což je sousední země Slovenska. Je to země, která je opravdu stovky km vzdušnou čarou. Pro ty lidi je lehčí naučit se jazyk. Často už tady někoho z příbuzných měli. Řada Ukrajinců už tady měla funkční organizace,00:18:30

protože přes pracovní agentury tu řada Ukrajinců pracovala. Ale tady se bavíme lidí ze zemí třetího světa, z Afriky, případně z Blízkého východu. A tam prostě na tom západě vidíme, že je to obrovský průser.00:18:40

A i když to nejde tak vidět, jak ho to třeba jde vidět v těch zemích, tak je to obrovský průser. Já tady zmíním, že se. Pak problém. Tam se máme škatulkovat? Ale. Pardon.00:18:50

Gory. Například Stockholm, byl vyhlášený stav teroristické nouze právě kvůli těm ghetům. A to je něco, čeho my tady čelíme. Pokud to bude migrační pakt a budou tu proudit tisíce, desítky tisíc lidí. Posuneme00:19:00

v té. Diskuse a máme tedy škatulkovat? Vy si myslíte, že lidi z Afriky jsou nějaký horší lidé, nebo co tím myslíte? Když říká já i hrozbou nebo. Prosím. U00:19:10

naučí. N. Nepodsouvejte mi něco, to jsem vůbec neřekl. Já jsem pouze řekl to, žena i na západě Evropy vidíme, kam tady toto dospělo. Vidíme, jaký byl ten konflikt těch lidí, kteří přišli z úplně jiné kultury.00:19:20

Vznikly tam ghetta, na školách se někteří učitelé v Německu bojí učit. Já nevím, proč to je, ale vidím, že to tady je. A pokud vidím, že někdo chce podobná migrační pravidla dát do ČR, tak je to prostě hloupost.00:19:30

Německo, Francie a další země si tu migrační krizi vyvolaly sami. Němečtí politici říkali, pojďte k nám, my to zvládneme. A s tím čelí. ČR tady tento zájem nemá. Máme tady momentálně 300 tisíc lidí,00:19:40

kteří přišli z Ukrajiny. Ti můžou úplně v pohodě momentálně tady pracovat, co tady začlení. Žádné velké problémy tady nemáme a já prostě nevidím důvod, proč dávat Brusel. Kdo00:19:50

tam na vás s dovolením navážu, vrátím se ještě jednou k tomu pracovnímu trhu a také k těm ekonomickým výhodám. Další kandidátka do Evropského parlamentu Danuše Nerudová už v roce 2022 odhadla, že Ukrajinci,00:20:01

kteří zde zůstanou za prací, by mohli na důchodovém pojištění odvézt až 13 miliard korun. Tak je to možná díra, kterou jsme vlastně schopni zalepit právě v tom penzijním systému.00:20:10

No, nám bohužel, jak to tak vypadá, nezbývá nic jiného, než pracovat s tím, že do Česka a do Evropy přijdou lidé, kteří hledají novou příležitost. Naštěstí00:20:20

jsme kontinentem, kde se lidem stále ještě daří. Někteří lidé utíkají z nebezpečí, někteří lidé sem chtějí prostě přijít žít z jiných důvodů. A my bychom00:20:30

prostě měli vše udělat všechno proto, aby to pro nás byla výhoda a abychom z toho mohli těžit. Máme tady prostě nízkou porodnost. Je00:20:40

to i selhání třeba rodinné politiky a podpory žen, ale dlouhodobě se ukazuje, že jedním z těch způsobů00:20:50

řešení je prostě migrace. Jsou migranti řešením důchodového schodku, pane Gregor? Ten důchodový schodek nevznikl náhodou. Ten důchodový schodek vznikl, protože ten důchodový00:21:00

systém je prostě postavený na špatných základech. On prostě nepočítá s tím, že ta porodnost může a nemusí kolísat. A vidíme to právě v té velké generaci Husákových dětí, kdy ta porodnost těchto lidí00:21:10

v době, kdy dospěli, byla prostě řádově nižší, a proto tu vůbec nějaký důchodový problém dneska je. A my, pokud chceme, aby se tato krize neopakovala, nechceme každých dvacet let ob jednu generaci zkrátka lepit00:21:20

díry v důchodovém systému tím, že budeme uměle zvyšovat poptávku po migraci, tak my prostě ten systém musíme předělat. U nás se tomuto tématu ve svobodných věnuje ekonomka Markéta Šichtařová. Ta například přišla00:21:30

s určitými. To jsem se s opuštěním. Pane Gregor, na to jsem se neptala. Já se ptám na to, zda těch 13 miliard je něco, z čeho se dá čerpat, na čem se dá stavět, zda vlastně vynakládat podobné analýzy jako00:21:41

naděje důchodového systému. Víte, víte, pokud budeme počítat s tím, že migranti přinesou 13 miliard do důchodového systému, tak musíme počítat, že ti migranti přirozeně přinesou vyšší výdaje, ať00:21:50

už je to v tom oblasti zdravotnictví, v oblasti školství, v oblasti, v oblasti úřadu. Takže toto prostě není řešení a paní Nerudová je bohužel známá tím, že i když je má profesorů ekonomie, tak ji vůbec nerozumíte.00:22:00

Norové, to nevychází panně. Ale jakoby opět podle mě jako nepřemýšlíte nad tím, co jsou naše reálné problémy. Nám tady chybí lékaři. Lékaři jsou bohužel už často00:22:10

v důchodovém věku. Nemáme dostatek mladých lékařů. Potřebujeme přivést nové lidi, kteří budou dělat tuto práci. Těch profesí, které je potřeba obsadit lidmi, kteří tady prostě nejsou,00:22:20

je mnoho. Jsou to třeba pečovatelé, jsou to zdravotní sestry. A my potřebujeme nějakým způsobem tady tu situaci vyřešit a nevyřešíme ji tím, že budeme nad tím problémem00:22:30

zavírat oči a čekat, až se někde narodí. Přiznává, že konkrétně například u lékařů se nedaří nostrifikovat dané dokumenty, že se nepohybují00:22:40

Ukrajinci třeba v podobném systému jako čeští doktoři, že často chybí právě ta jazyková motivace. Je tam jazyková bariéra, ale se to podařilo vyřešit za uplynulé dva roky. Je to problém,00:22:50

který se dá vyřešit. Bohužel naši politici a političky v tomto selhali. Já jsem ten problém viděla už rovnou, když jsem, ti lidé přicházeli. Oni měli rovnou00:23:00

začít absolvovat vzdělávání jazyce tak, aby se dorozuměli. Měli jsme se vynasnažit, aby mohli pracovat ve své profesi, abychom co nejdřív uznali tu jejich kvalifikaci00:23:10

a využili jsme nejvíc ten jejich potenciál. Bohužel to v části, u části těch lidí dopadlo tak, že dělají nekvalifikovanou práci nebo práci, na kterou nevyužíváme00:23:20

jejich kvalifikaci. A dopadlo to tak, že bohužel některým lidem, kteří v Česku žili před tím, tu práci sebrali. A ti lidé jsou teď pochopitelně rozčílený00:23:30

a jsou naštvaný na tu, na tu část těch Ukrajinců, kteří sem přišli a je to z mého pohledu chyba toho, jak se k té situaci postavila naše vláda a jak tu situaci nezvládl.00:23:40

Uzavřeme téma migrace. Poslední otázka tímto směrem, pane Gregore, nezvládla tedy situaci česká vláda, nebo zvládla a nezvládla ji EU? V oblasti čeho? V oblasti migrace případě? No tak v oblasti00:23:50

migrace se to prostě nedá říct, protože pokud se bavíte o tom ukrajinském přílivu 300 tisíc lidí, tak to prostě ukáže čas. Já ze své zkušenosti v Moravskoslezském kraji můžu říct, že koordinaci těch00:24:00

center, která pomáhala i s tou integrací, tak to prostě nezvládli, protože nekomunikovali, neměli instrukce a ti lidi často pracovali na kolenou. Takže za mě tady v tomto ohledu to určitě nezvládli. Ale to, jak00:24:10

to bude vypadat v ČR a jaký bude ten důsledek, to prostě ukáže otázka dalších, dalších několika vlád, takže to není otázka jenom této vlády. Završím téma migrace, další klíčové téma do evropských00:24:20

voleb bude také Green Deal, alespoň to ukazuje průzkum mimo jiné společnosti STEM Mark. Paní Nejedlová, změní se podle vás po těch červnových volbách nějak zásadně poměr sil v Evropském parlamentu,00:24:31

který zároveň přepíše přístup ke Green Dealu? Samozřejmě neumím odhadnout, jak prostě volby dopadnou. A co můžu říct, je to, že je chyba, když tady00:24:40

teď politici a političky říkají, že Green Deal je potřeba zásadně opravit, zrušit, brzdit, že potřebujeme rally, ve skutečnosti tito00:24:50

politici nevidí, jaká je budoucnost. My nezbytně nutně potřebujeme transformovat naši ekonomiku tak, aby byla zelená a abychom dokázali konkurovat00:25:00

Číně a Spojeným státům, kteří do tady té zelené transformace investují, tak to musíme udělat, jinak my konkurenceschopní nebude. Přesto, když se podíváte do praxe, tak00:25:10

nesouhlasíte s těmi argumenty. Je to náročné, je to pracné, stojí to spousty peněz. Jsme tady v situaci, kdy řada firem se ocitla opravdu v krizi po vysoké inflaci, energetických00:25:20

nárocích loňského roku. Green Deal je nástroj. Ten nástroj je soubor opatření, který slouží k tomu, abychom snížili emise CO2 v00:25:30

našem prostředí. Většina lidí v Česku rozumí tomu, že toto potřebujeme dělat, protože tady před námi je globální klimatická krize. Minulý týden bylo venku00:25:40

na koupání, to v dubnu není normální. Ten nástroj může mít nějaký mouchy, může být potřeba ho upravovat v budoucnu, ale ten cíl zásadní je správný.00:25:50

Pardon, vidíte tam jenom krátce, ať dám prostor panu Gregorovi. Prostor pro úpravy máte vy tam za sebe nějak. My si myslíme, že ten Green Deal má být ambicióznější, ale zároveň je potřeba dohlédnout na to,00:26:00

aby všechny peníze, který do něj Evropa investuje, nakonec pomohly občanům a občankám Evropy a Česka v tom, aby se jim líp žilo. Nechceme, aby ty peníze šly00:26:10

především velkým byznysům, což se teď občas děje. Tak předpokládám, že pro vás Green Deal už je ambiciózní. Jak se k němu postavíte vy? No tak samozřejmě my svobodní, až se dostaneme do Evropského parlamentu,00:26:20

tak budeme chtít, europoslanci dalších zemí blokovat veškerá nařízení, která z Green Dealu vyplývají, protože toto je prostě slepá ulička. Paní Nejedlová říkala transformovat ekonomiku, ale tu ekonomiku00:26:30

chtějí transformovat lidé, kteří ekonomice absolutně nerozumějí. A pojďme si to ukázat na reálných čísel. Zkrátka a dobře miliardy, miliardy eur, které se momentálně tisknou a které proudí,00:26:40

jak říkala paní Nejedlová, do toho byznysu, to se děje opět stejně. Tady my například se bavíme hodně o zákazu spalovacích motorů, který zkrátka dobře způsobí výpadek na tom pracovním trhu a který hlavně způsobí00:26:50

to, že lidé nebudou mít jakýkoliv dostupnou automobilovou dopravu, protože tady se bavíme pořád o nějaké ekologii, bavíme se o nějakém životním prostředí, ale to, že Evropa zakáže auta a Green Deal,00:27:00

to zkrátka nezmění v klima vůbec nic. Prostě a dobře je třeba Gregor tuto chvíli končím. Kde byste začal? Já vím. Když říkáte, že byste postupně rušil. Víte, no, já bych začal00:27:10

u toho zákazu spalovacích motorů, který si samozřejmě odložila po vystoupení z EU Velká Británie, prozatím tuším o pět nebo deset let. A takto budou následovat další země, protože zkrátka dobře ty návrhy, čím víc00:27:20

se blíží ta data 2032 1050, tak tím více se ukazuje, že je to nereálné. Prostě my si musíme uvědomit, že peníze se netisknou v tiskárně a lithiové baterie nerostou v lese na stromě00:27:30

a že zkrátka veškeré návrhy, které EU říká, tak nepomáhají ani životnímu prostředí a ani ne transformují ekonomiku. A já tady prostě musím zmínit, že tady tyto pokusy o to transformovat ekonomiku00:27:40

a za peníze občanů rozhodovat o jejich životě, to vždycky selhalo. V případě zelených můžeme zmínit ten byznys se solárními barony nebo přimíchávání biopaliv. To byly dvě věci, které stály desítky, možná00:27:50

stovky miliard korun. To zaplatili lidi ze svých kapes. Nezměnilo to na životním prostředí s nic, akorát to opět omezoval. Vrátím se na paní, na Jedlovou. Podobné argumenty v tuto chvíli používá například00:28:00

Svaz průmyslu a dopravy, který říká, že Green Deal je potřeba udělat, nicméně že je přehnaný. Je potřeba trošku z těch závazků ustupovat, když to vezmu velmi jednoduše. A00:28:10

zmiňuje vlastně to stejné, co zmiňoval tady pan Gregor, a sice, že spousta těch věcí jsou podmíněny elektrifikací, výstavbu nových zdrojů, ať už to je třeba jádro a dalších elektráren,00:28:20

což chce čas, akce, finance. Přesně. Jak tento proces urychlit a financovat? Máte recept, paní? Je potřeba ty finance vzít, navýšit ten rozpočet na tu zelenou00:28:30

transformaci a pořádně se do toho pustit. My nemůžeme před tím problémem, který tady máme a o kterém ví už celý svět, a to je to globální oteplování, strkat hlavu do písku, pokud to00:28:40

budeme. Pokud toto budeme dělat, tak nám ujede vlak. Naše ekonomika naopak zkolabuje, lidi tady nebudou mít práci, nebude.00:28:51

Nechce nám tady dobře žít. My teď každou korunu, kterou investujeme do té transformace, tak ta se nám čtyřikrát vrátí. Čím déle to budeme odkládat, tím to bude dražší. Ty peníze00:29:00

EU má kde vzít. Evropský rozpočet je momentálně jedno procento HDP. My jako zelení jsme přesvědčeni, že je potřeba ten rozpočet výrazně posílit. A peníze00:29:10

se na to dají najít, zelení třeba dlouhodobě podporují řešení daňových rájů, do kterých unikají až 200 miliard eur, který by se00:29:20

daly na toto využít. Bohužel nám tady momentálně vládnou politici a političky, kteří jsou financovaní třeba firmami, kteří v těch daňových rájích. Děkuji. Opět do aktuální situace. Vy jste tady00:29:30

zmiňovala tu konkurenční výhodu, a sice, že Spojené státy už se ponořili do nové zelené ekonomiky, stejně tak třeba Čína, která je v tuto chvíli vlastně na vrcholu výroby elektroaut,

tak budeme je moci ještě nějak dohnat, pokud se vlastně neobrátíme na ta zelená pravidla. No tak Spojené státy se sice integrovali nebo se hloubí, ponořili do zelené ekonomiky a taky

zadlužení vůči jejich HDP za posledních 30 let raketově skočilo. A co se týká Číny, tak to prostě nemůžeme porovnávat s Evropou. Čína začala dělat ekonomicky rozumné kroky už před dvaceti lety, tak ji vypustila

emise, které mi tady nevypustíme za další tři století. A teď to snižuje. A samozřejmě Green Deal, to je přesně důvod, proč my budeme později závislí na zemích, jako je Rusko a Čína, protože my zkrátka ten průmysl naprosto

tím Grendelem zničíme, pokud s ním něco okamžitě neuděláme. Já teda nevím, jestli spaní Nejedlovou, žijeme ve stejné zemi, ale v ČR nemůžeme hledat žádné další peníze, které budeme posílat do EU.

Tam jsme posílali peníze z emisních povolenek, kde ty peníze jsou? A pardon, já nevěřím nikomu, kdo lítá tryskovým letadlem prostě na klimatické konference do Dubaje nebo z Vídně do Bratislavy,00:30:30

což šla von der Leyenová děla. Ještě prošel, pane Gregore, omlouvám se, náš. Jasně. Na chvíli dvojice kandidátů do Evropského parlamentu Matěj Gregor na Hedlová. Děkuji. 

Hezký večer. Nízká. Na shledanou. Hezký večer přeji i vám, vám z peněženky je to vše. Těším se na viděnou na CNN Prima News.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31