Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Svobodní v médiích: dění v EU, narozeniny Václava Klause a zprávy z regionů

Svobodní v médiích: dění v EU, narozeniny Václava Klause a zprávy z regionů

15. 6. zveřejnily Lidové noviny na str. 4 článek Mach vede v EU osadnickou lobby: Bývalý Klausův poradce europoslanec Petr Mach bojuje v Unii za práva židovských osadníků Petr Mach, zakladatel a předseda Strany svobodných občanů, patří v Evropském parlamentu mezi ty méně viditelné poslance. Vlastně se v evropské sněmovně ocitl tak trochu omylem. V roce 2010 napsal knihu Jak vystoupit z EU, kde mimo jiné popisuje, že kandidovat do unijního parlamentu s cílem změnit ho k lepšímu ani nemá cenu. O čtyři roky později ho ale zájem voličů do eurosněmovny dostal. Mach, někdejší poradce Václava Klause, skončil ve frakci Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD), kterou tvoří převážně britští euroskeptici ze Strany nezávislosti Velké Británie (UKIP) a Italové z Hnutí pěti hvězd.

Kontroverzní izraelský politik, který se mimo jiné jako jeden z mála Izraelců zúčastnil inaugurace amerického prezidenta Donalda Trumpa, přitom rád připomíná své „přátele z Evropy“, mezi něž řadí především Petra Macha a jeho spolek v Evropském parlamentu. Sám Mach ale argumentuje, že mu o politiku vůbec nejde.

„My jsme maličký spolek, který čelí obří mašinerii uvnitř EU. Rozhodně se nechci nijak vměšovat do vnitřních záležitostí Izraele,“ říká. A proč si potom vybral jako partnera na izraelské straně zrovna propagátora osadnické politiky? „Jedno z kréd, s nímž jsem vstupoval do evropské politiky, byla zásada, že volný obchod prospívá míru. A faktem je, že EU uvalila na zboží, které vzniklo v židovských osadách, prohibitivní clo, zatímco palestinské výrobky nechává ve volném režimu,“ vysvětluje europoslanec Mach.

Jako neformální šéf spolku Přátelé Judeje a Samaří má ale Mach i politický program. Minulý měsíc třeba vyzýval kolegy europoslance, aby nepodporovali rezoluci o vytvoření palestinského státu a naopak doporučoval prosadit nápad zrušit rozdělení Jeruzaléma na židovskou a arabskou část a udělat z něj hlavní město Izraele. Důvod je prý opět ekonomický. „Mráz mi běhá po zádech, když vidím, že peníze, které do Bruselu putují z peněz evropských daňových poplatníků, končí na účtech některých palestinských institucí, které podporují vrahy a teroristy,“ vysvětluje

Mach. Které má na mysli? „Třeba Palestinskou advokátní komoru,“ doplňuje. Jenže ta se podle oficiálních zdrojů EU na podpoře terorismu nijak nepodílí a informace o jejím napojení na teroristy pocházejí z nedůvěryhodných izraelských webů.

Zatím jsme neformální, ale kdo ví, třeba se k nám po volbách přidají další poslanci a vytvoříme parlamentní skupinu,“ uzavírá Petr Mach.

16. 6. zveřejnil server Instory.cz článek Český politik říká zcela jasně. Bezpečnost je na prvním místě, za vaše eura ji nevyměníme!: Někteří Češi svůj postoj rozhodně měnit neplánují. Poslanec Evropského parlamentu a předseda strany Svobodných občanů Petr Mach zdůraznil, že bezpečnost českých občanů rozhodně nechce vyměnit za eura.

„Prý když bereme dotace, musíme přijímat i přistěhovalce a chtějí na nás uvalit sankce. Bezpečnost je ale pro nás na prvním místě a žádné dotace nestojí za to, abychom bezpečnost naší země ohrozili,“ uvedl Mach na své oficiální stránce na Facebooku.

Pokud si představitelé Evropské unie mysleli, že sankce a výhrůžky změní postoje Maďarska, Polska a České republiky, tak se rozhodně mýlili. Postoje Viktora Orbána k migrantům jsou již delší dobu obecně známy, svůj postoj začalo měnit i Polsko. Zdá se, že tentokrát už výhrůžky nepomohou. Prezident Zeman se od nástupu do funkce staví k migračním kvótám negativně, protože migranty považuje za bezpečnostní hrozbu pro Čechy, a v Evropském parlamentu to zdůraznil i europoslanec Petr Mach.

„Když jsme vstupovali do EU, a Brusel nám nařizoval počty krav, smáli jsme se tomu. Když nám dovozní kvóty zdražily banány, pokrčili jsme rameny. Když EU zavedla kvóty na výrobu cukru, a museli jsme zavřít naše cukrovary, byli jsme naštvaní. Když jste zavedli kvóty na migranty, začali jsme mít strach o vlastní bezpečnost a bezpečnost našich dětí,“ říká v úvodu svého projevu Petr Mach.

Český europoslanec podotkl, že i pokud budou lídři Evropské unie vyhrožovat sankcemi, zastavením dotací, žalobami, svůj postoj nezmění.

„Evropská unie a Evropská komise dnes naší zemi vyhrožuje a chce po nás pokuty, sankce … že prý když bereme dotace, musíme brát i migranty. My ale máme naše vlastní pravidla udělování azylu. A naše zákony a naše Ústava má přednost před nějakým rozhodnutím Evropské unie. Můžete nám vyhrožovat sankcemi, můžete nám vzít dotace; můžete na nás podávat žaloby, ale bezpečnost je pro nás na prvním místě a za vaše eura ji nikdy nevyměníme,“ podotkl Mach.

Vyšlo i na slovenském serveru Hlavnespravy.sk.

19. 6. zveřejnil server Kurzy.cz článek 40 nejvlivnějších Čechů ve vrcholných orgánech Evropské unie: Europoslanec Tomáš Zdechovský (EPP, KDU-ČSL) vyjadřuje optimismus: „Evropská unie jsme my, jako Češi jsme její součástí, a mám proto obrovskou radost, že se Čechům stále víc daří v Bruselu prosazovat a nebojí se hájit české zájmy.“

Naopak europoslanec Petr Mach (Svobodní, EFDD) patří ke kritikům celého uskupení: “Evropská unie je největším omylem v dějinách, jenom další domýšlivá snaha o centrální řízení kontinentu. Například z myšlenky Evropské armády mi běhá mráz po zádech.”

Vyšlo i v Ekonomickém deníkuZdravotnickém deníku a na portálu Česká justice.

Nízkoemisní zóny

Server Peníze.cz zveřejnil 16. 6. vyjádření Petra Macha k nízkoemisním zónám v textu Smradlavým vjezd povolen: Petr Mach, europoslanec, předseda Svobodných:

Nikdo nemá právo přespříliš kouřit lidem z výfuku pod nos, to je jasné. Od toho ovšem máme povinné celostátní kontroly emisí na STK. Vozový park aut v České republice je dnes naštěstí modernější: naše silnice už nebrázdí trabanty, a proto potřeba omezovat do měst vjezd aut s horšími emisemi není tak naléhavá. Obávám se, že když budou obce stanovovat svoje vlastní emisní podmínky pro vjezd do určitých zón, bude to pro řidiče nepřehledný a pro obce obtížně vymahatelný systém. Jako praktičtější řešení se mi jeví třeba dočasné povolení vjezdu bez dálniční známky na obchvaty měst nebo dočasné poskytnutí MHD zdarma během smogové situace. Kvalitu vzduchu ve městech také vylepší, když budou města sama investovat do silničních obchvatů a do moderních vozů městské dopravy.

Volby

15. 6. zveřejnila ČTK ve svém servisu i na svém webu zprávu Do sněmovních voleb se asi zapojí nejméně 16 stran a hnutí: Do sněmovních voleb se pravděpodobně zapojí nejméně 16 stran a hnutí. Právě tolik jich k dnešnímu dni figuruje v seznamu, který na svém webu zveřejnil Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.

kromě ANO 2011, ČSSD, ODS, TOP 09 a hnutí SPD Tomia Okamury jsou na seznamu úřadu rovněž Piráti, Svobodní a Zelení, z neparlamentních stran pak Realisté a Rozumní. Volební účet mají také České hnutí za národní jednotu, Národní demokracie a Občanská demokratická aliance. Zaregistrovat k volbám se musejí do 15. srpna.

Zprávu zveřejnila i další média, například EurozprávyForum24 nebo Globe24.

19. 6. server TV Nova Tnbiz.cz zveřejnil anketu o nejdůvěrohodnějším předsedovi politických stran. Petr Mach skončil na 8. místě se 17,9% kladných hlasů.

O financování politických stran vyšel 20. 6. na serveru Peak.cz článek Velké strany s penězi problém nemají, jaká je ale finanční kondice těch malých?: Svobodní – Strana svobodných občanů

Tuto politickou stranu založil v roce 2009 politik a bývalý poradce prezidenta Václava Klause Petr Mach. Od založení do současnosti působí jako její předseda.

Strana se prezentuje jako strana svobody, tedy liberální. Snaží se prosazovat minimální zásahy státu do fungování ekonomiky i svobody jedinců. Mach je také euroskeptikem a tvrdým kritikem EU.

Co se týče výsledku hospodaření, je na tom Strana svobodných občanů také poměrně dobře. Příjmy v podobě přijatých příspěvků, darů a jiných výnosů převyšují náklady a strana tak generuje zisk 2,1 milionu korun.¨

Průzkumy

Novinky zveřejnily 19. 6. průzkum ANO vysává voliče ČSSD, vede už o 21 procentních bodů: Hnutí SPD Tomia Okaumry průzkum přisoudil 4,4 procenta. Pirátům 3,8 procenta. hnutí Úsvit 3,1 a Straně zelených 2,3 procenta. Svobodní by pak obdrželi 1,7 a STAN 0,9 procenta.

Průzkum zveřejnilo i Echo24 v sekci pro předplatitele.

20. 6. se server E15 věnoval počtu fanoušků politických stran na facebooku v článku Okamuru na sociálních sítích dohání jen Schwarzenberg. ČSSD ale tápe, lepší jsou i Svobodní: Okamuru na sociálních sítích dohání jen Schwarzenberg. ČSSD ale tápe, lepší jsou i Svobodní

V posledních týdnech a měsících prohrává nejen v odhadech volebních preferencí, ale často i na sociálních sítích. Facebookový profil šéfa Bohumila Sobotky sleduje na Facebooku jen 16 tisíc lidí, stránku celé ČSSD pak něco přes 22 tisíc – méně než stránky dalších sedmi politických stran včetně těch neparlamentních, jako jsou Svobodní, Piráti či zelení.

Vyšlo i v tištěné podobě E15 na str. 4. Tématu se věnovalo i Echo24.cz v sekci pro předplatitele.

Různé

14. 6. zveřejnil server Feedit.cz zprávu z turnaje, ve kterém nás reprezentoval Radim Smetka, Apolitický turnaj „S politiky za dobrou věc“ vyhrál Pirát a Svobodný: V pondělí 12. 6. 2017 se konal turnaj s názvem „S politiky za dobrou věc“. Bojovalo se v počítačové hře Injustice 2, což je zápasová hra se superhrdiny. Výtěžek z akce, 150 tisíc Kč, byl věnován na zakoupení speciálního odlehčeného vozíku pro osmiletého Kryštofa. Svými dary přispívali drobní donátoři z herní komunity přímo v průběhu turnaje, který byl vysílán online.

Turnaj děleně vyhráli Václav Fořtík (Piráti) a Radim Smetka (Svobodní), kteří získali shodně nejvíc bodů. Jejich dobré umístění není překvapením, o Pirátech a Svobodných je známo, že se v moderních technologiích orientují velmi dobře.

Narozeniny Václava Klause

19. 6. zveřejnil Blesk.cz článek Klaus slaví 76. narozeniny. Dorazili Zeman, Duka, Nečas, Forejt i Bobošíková: Později dorazil také například hudebník Ondřej Hejma, exministr Vladimír Mlynář nebo expremiér Petr Nečas s manželkou Janou . Zastavil se také kardinál Dominik Duka, euroskeptický europoslanec Petr Mach či muzikant Ladislav Kerndl.

Mach řekl Blesku, že exprezidentovi daroval pozvání na tenis v Košířích, kde europoslanec bydlí.

20 6. článek vyšel i v tištěné podobě Blesku na str. 2.

20. 6. odvysílala TV Nova v hlavních zprávách reportáž, ve kterém byla zmínka o dárku Petra Macha pro Václava Klause. „Europoslanec Petr Mach daroval Václavu Klausovi pozvánku na tenis.“ Reportáž si pusťte v čase od 26:40 do 28:24.

O účasti Petra Macha informovali i servery TV Nova TNbiz.cz a Nova.cz nebo server Eurozprávy.cz.

Články Svobodných

Článek Luboše Záloma Svět podle Štěcha – 77 tisíc živnostníků do továren! zveřejnil 17. 6. server Ostrava-online.cz: Výroky odborářského bosse a socialistického senátora Milana Štěcha připomněly, že v této zemi podnikatelé nečelí jen jednomu nebezpečí, tedy politice Andreje Babiše, ale že proti nim stojí pevná fronta nepřátel svobody a nezávislosti.

Podle senátora Štěcha by bylo žádoucí nastavit daně tak, aby se tisícům osobám samostatně výdělečně činným přestalo vyplácet pracovat sami na sebe a pokorně se zařadily mezi zaměstnance. Práci tisíců malých a středních podnikatelů označil pan senátor za nedůležitou a bezvýznamnou pro národní hospodářství a nicotnou pro tvorbu HDP.

Pokud výroky odborářského bosse Štěcha zůstanou bez patřičné odezvy svobodomyslných, produktivních a nezávislých lidí, co nás asi čeká příště? Nucené naturální odvody vyžadované od každého malého a středního podnikatele? Speciální „solidární“ daň? Povinné vykazování odpracovaných hodin? Nebo ještě něco horšího? Jak víme z naší historie, fantazie nepřátel svobody je takřka nekonečná. Stejně jako je nekonečná jejich nenávist vůči svobodě a nezávislosti.

21. 6. vyšlo i na serveru Bleskově.cz.

Dění v regionech

Chrudim

14. 6. zveřejnily Chrudimské noviny článek Webovky stran a hnutí před volbami podřimují: Politická situace ve městě připomíná svým ospalým nicneděláním charakter provinčního města za starého Rakouska – Uherska. Na podzim jsou sice vypsány volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a některé strany už zveřejnily své kandidátky, přesto jsou jejich weby přehlídkou neaktuálních informací a letargie.

Druhým nejaktivnějším hnutím je pak Strana svobodných občanů. I zde však povážlivě poklesla aktivita, protože dávno pryč je pravidelná aktualizace prováděná Josefem Kálesem a Petrem Lichtenbergem. Poslední článek je zde z 30. ledna a týká se vzpomínky na bývalého starostu Jiřího Nového.

 

20. 6. Chrudimské noviny vydaly text Zastupitelstvo předprázdninové: Začátek schůze již tradičně obstarala vedoucí finančního odboru Hana Vránová s rozpočtovým opatřením a střednědobým výhledem. O střednědobém výhledu Chrudimské noviny již informovaly. K výhledu měl připomínky třeba opoziční zastupitel Josef Káles (Svobodní), kterému se opět nezdálo zadlužování radnice, protože v minulých letech se jí dařilo dluhovou zátěž snižovat. Káles proto chtěl výhled předělat a dluhy dále snižovat.

Josefu Kálesovi se ale nepozdávalo třeba i nejnovější partnerství mezi Chrudimí a Znojmem, které se prý podle lídra Svobodných v Pardubickém kraji v nadcházejících volbách dá řešit i bez zbytečných formalit.

Novými členy finančního výboru zastupitelstva se měli stát František Pilný a Josef Lebduška. Lebdušku navrhovali Svobodní, protože bývalý zástupce ve výboru Jiří Nový nedávno zemřel.

Hodonín

21. 6. zveřejnil Břeclavský deník článek Pod lázně spadne koupaliště i bazén. Odpůrci kritizují horší kontrolu organizace: Vznik jednoho podniku s víc než 230 zaměstnanci v úterý posvětili hodonínští zastupitelé. Novou společností má být příspěvková organizace Lázně Hodonín, která do vínku dostane ještě místní krytý plavecký bazén a koupaliště.

Vedení radnice tuto přeměnu obhajovalo například budoucí lepší pozicí při vyjednávání při výběrových řízeních či vyšší prestiží. Přesto dva opoziční zastupitelé pro tento krok nehlasovali. „Zdrželi jsme se kvůli transparentnosti. Připadá nám, že městské společnosti nemají financování a chod tak průhledný jako příspěvkové organizace, kontrola je tudíž obtížnější,“ řekla zastupitelka Terézia Mlýnková Išková.

Předseda kontrolního výboru Petr Buráň doplnil, že se pokusí dostat kontrolní mechanismy aspoň do zakladatelské listiny.

V tištěné podobě vyšlo i v Hodonínském, Znojemském a Břeclavském deníku na str. 3.

Plzeň

15. 6. zveřejnil server Plzeň.cz zprávu Svobodné v Plzeňském kraji povede do voleb Lenka Brčková: Sociálním otázkám s důrazem na spravedlnost a narovnání současného pokřiveného systému se chce po svém zvolení do Poslanecké sněmovny věnovat lídryně Strany svobodných občanů v Plzeňském kraji, krajská předsedkyně Svobodných Lenka Brčková. V primárkách, kde hlasují členové a příznivci Svobodných z celé České republiky, dostala přes 81% hlasů. Zkušenosti z politiky získává jako členka finančního výboru a sociální komise na plzeňském hejtmanství. Strana o tom informuje na svých webových stránkách.

Na druhém místě v Plzeňském kraji kandiduje do Sněmovny zastupitel Manětína a člen krajské hejtmanské komise pro spolupráci s neziskovými organizacemi Jiří Pešík. Třetí na kandidátce Svobodných je vývojář webových aplikací a otec dvou dětí Oldřich Kaucký.

Vyšlo i na serveru Regionpodlupou.cz.

(ler, dap)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

A avizovaná dvojice už je se mnou ve studiu. Já tady vítám Johannu Nejedlovou,

pěkný večer. Pěkný večer vám i divákům. A zdravými Matěje Gregora. Pěkně. Dobrý. Děkuji za pozvání. Tak, ale začnu s dovolením dámou a vrátím se k jednomu tématu, které bude velmi žhavé, bude zítra

probírané ve sněmovně, protože se tam uskuteční mimořádná schůze a řeč bude o migračním paktu. Já jenom připomenu, že ten prošel minulý týden Evropským parlamentem, míří znovu na Radu

ministrů a opozice jasně říká, že ministr vnitra Vít Rakušan by ho měl odmítnout. Naposledy jsme se hlasování zdrželi. Jaký je váš postoj? Já bych předně chtěla

říct, že velmi dobře, že žijeme ve státě, ze kterého ještě nikdo nikam nemusí utíkat, ale měli bychom chápat to, že jsou lidé, kteří ze svých států uprchnou

musí. My jako zelení, možná překvapivě jsme taky proti tomu migračnímu paktu, ale z úplně jiných důvodů než ostatní. My jsme přesvědčeni o tom, že je nastavený tak, že nám nepomůže

řešit migraci, nepomůže migrantům a zásadně zkomplikuje jejich situaci. Je tam spousta výjimek z výjime, což znamená, že třeba

ty příchozí azylanti nebudou moct projít sami tím řízením a budou potřebovat pomoc. Nelíbí se nám, že budou drženi v detencích. Někdy to může vypadat, podle

toho, jak jsme to zkoumali, že tam můžou být až roky. To není výhodný pro nikoho. Nás to stojí peníze. Pro ně je to podle mě nehumánní. Ale jsem přesvědčena o tom, že hlavní problém je

v tom, že tady teď máme spoustu politiků a političek, kteří místo toho, aby řešili naše reálné problémy, který nás v Česku a v Evropě trápí, tak zvedají

nenávist vůči migrantům, Rose míchávají rasismus, xenofobii, náboženskou nesnášenlivost. Věc, která je

prostě přirozená. To, že jsou státy, ze kterých lidé musí uprchnout a my bychom jim měli pomoct a postarat se o to, aby byli dobře integrovaní, takto neřeší a místo toho prostě jenom na to

já si půjčím tu první část. Vy byste byli proti, ale z jiných důvodů, než je v tuto chvíli většina politiků. Doplním, že podobný postoj zastávají třeba Piráti v tuto chvíli, pane Gregore. Svobodní, tuším,

by byli také proti, ale z opačných důvodů. My jsme čekali, než se to schválí, abychom viděli tu konečnou podobu, s jakou to vlastně půjde do toho finálního tažení. A naprosto mě vykolejilo,

že Vít Rakušan, který sliboval, že by v tom migračním paktu měla být výjimka pro ČR z důvodu toho, jak jsme přistupovali k invazi na Ukrajinu a k začlenění ukrajinských uprchlíků, tak

lhal, protože žádná výjimka tam není. A tady toto mi teď visí jako obrovská otázka, na kterou doufám, že dostaneme odpověď v té zmiňované sněmovní schůzi, aby na ministr vnitra takto lhal mi jako Svobodní

jsme samozřejmě proti a myslím si, že když chceme argumentovat proti migračnímu paktu, tak určitě není třeba rozpoutávat nějakou nenávist. My vidíme, že ta integrace těch uprchlíků v těch západních zemích, které do

toho šly dříve, dlouhodobě nefunguje. Můžeme se podívat na vyšší kriminalitu, na problémy ve školství v Německu, ve Francii atd. migrační pakt bude velký problém jak pro ty země, tak pro ty uprchlíky.00:08:10

Právě proto, že se EU opět snaží ovládnout azylová řízení 27 členských zemí a snaží se za ně rozhodovat, kdo kde půjde, kolik kdo zaplatí,

jakému budou dány sociální jistoty. A takový moloch pochopitelně nejde utřídit. A mě pro mě překvapuje to, že stejné chyby jsme viděli v roce 2016, že opět selhalo migrační řešení

a EU, která měla téměř deset let na to přijít s nějakým novým řešením, s ochranou vnějších hranic, tak by se nám to líbilo ve Svobodných. Tak zase přišla s něčím, co nařizuje, kolik kdo má přijmout a kolik

má kdo platit. A to je škoda. Změní dynamiku. Zůstanu u vás. Vy jste hovořil o těch kvótách a té výjimce tedy tady je spor o to, nakolik má Česko mít výjimku, protože v tuto chvíli má zhruba tři procenta jaksi

migrační kvóty splněné tím, že jsme přijali uprchlíky z Ukrajiny. Tak vy potřebujete nějakou další definici a do jasně ní vlastně té výjimky nebo toho konstatování

kolem kvót. Mě naprosto udivuje, že se v roce 2024 bude ČR někoho ptát, kolik může a nemusí přijímat migrantů na základě nějakých kvót. Já mám zato, že ČR je pořád suverénní země, která si může sama rozhodovat o tom, kolik lidí přijme, za jakých podmínek, jaké jim nabídne sociální podpory. A přece nepotřebujeme EU, aby nám říkala,

kolik migrantů máme nebo nemáme přijímat, za jakých podmínek. Takže abych ty kvóty vymazal úplně, celý migrační pakt společně s ním. Máme být víc suverénní, nebo víc integrovaní? Toto byl přesně příklad toho, co jsem říkala. Máme nějaký jiný podstatný problém, který bychom měli řešit a nestrašit uprchlíky? My víme, že český, slovenský, evropský firmy potřebují zaměstnance,

máme tady a chybí jim. Máme tady možnost dobře integrovat lidi, kteří utíkají a potřebují pomoc. My můžeme pomoct, můžeme dohlédnout na ten integrační proces a můžeme z toho, že sem přišli, ve výsledku všichni, benefit. Ovad jde ale o to, abychom se koukli na to, kde jsou problémy a napravili Jeanne. Ne jako nadávali na to, že jsou

lidi, kteří potřebují utéct a snažili se tady stavět nějaké zdi, které nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Pojďme po té ekonomické podstatě. Já si půjčím argument hnutí ANO, které se

mimo jiné bude ptát, nakolik máme dostupný detenční zařízení a kolik případně bude stát vybudování dalších. To je jeden z ekonomických prvků. Znáte odpověď? No, my především říkáme,

že ty lidé nemají chodit do detenčních zařízení, protože za nás třeba to ten migrační pakt říká. Není správné, aby malé děti byly zavřený v něčem, co připomíná vězení. Myslíme si, že by měl být rychlý proces. V ideálním případě. My bychom chtěli, aby ti lidé mohli žádat o humanitární výzva už

v zemích svého původu, tudíž by je buď dostali nebo nedostali a nemuseli jsme řešit, jestli budou v nějakých detencích, protože by sem přicházeli především lidé, jejichž pobyt

už byl schválen. Což je ale něco, s čím ten migrační pakt, s kterým vy nesouhlasíte, vlastně počítá. Víte, ono je to hrozně těžké takto říct, s čím počítá nebo nepočítá právě

v tuto chvíli, kdy jsme teď zjistili, že některé výjimky, které měl obsahovat, obsahovat nebude. Teď bude taky dlouhá diskuse, kdy se k tomu budou ty národní státy vyjadřovat, takže já bych ještě v tuto chvíli počkal, jaká bude konečná verze

toho paktu. A já bych jenom zareagoval na jednu věc. Když chce někdo v ČR pracovat, tak se dají vyřídit věci, jako jsou pracovní víza a hlavně my jsme v posledních dvou, třech letech přijali zhruba 300 – 400

tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A toto je věc, která bude trvat deset let, dvacet let, než uvidíme, jak se to povedlo, jak se začlenilo, jak si na to zvyklo školství. A v tuto chvíli bych byl velice opatrný k tomu, abychom

nějakými kvótami k tomu šli. Navíc ten migrační pakt, a to je podle mě velký problém, on vlastně říká, že když nějaká země toho migranta přijme, tak on odsud vlastně nemůže pryč. A vzniknou tady situace, kdy někdo,

kdo chtěl třeba nejčastěji do Německa, do Francie, do těch zemí, které jsou známy tou velkou sociální podporou těch příchozích migrantů, tak on může skončit v ČR, bude mít nárok na sociální podporu pouze

tady a my tady budeme mít lidi, kteří tady vůbec vlastně nechtěli. A to je problém, se kterým můžeme mít. Nebo vidíte, že ten problém už tady opravdu je, že to riziko tady je. Jak se můžu dál zopakovat,

jestli. Vy hovoříte o tom, že tady zůstanou desítky, nebo zmiňoval jste problém, že by tady zmiňovali, zůstávali takoví lidé, ale vidíte ten problém? Ano. V minulé migrační vlně, tak tady byli

lidi, kteří byli, kteří byli z íránské skupiny a potom se vrátili zpátky a mohli třeba jít do jiné evropské země. Migrační pakt ale říká, že kdo přijde do ČR, nebo řekněme to na rovinu, bude přidělen

do ČR, což mě taky připadá nehumánní, tak on nebude mít nárok na jinou sociální podporu v žádné jiné zemi EU a bude tady muset zůstat, nebo bude muset jít do té země, ze které teda on z nějakých

důvodů odešel. Takže to je za mě absolutní nesmysl. Já se tady shodnu v tom, že bychom neměli nutit lidi, kteří utíkají ze svých zemí, být ve státě, ve kterém být nechtějí. Rozumím

že třeba chtějí tam, kde už mají nějakou komunitu a můžeme jim dát nějakou pobídku, aby chtěli jít do Česka, ale neměli bychom je k tomu nutit. Ale nejzásadnější je to, že vy tady

tvrdíte, že je tady nějaký obrovský problém s migrací. My jsme přijali šest milionů lidí z Ukrajiny v celé Evropě za poslední dva roky. Ten migrační problém, o kterém tady mluvíme, je00:13:00

200 tisíc lidí ročně, který přicházejí tou jižní a středozemní cestou. Neporovnatelný čísla. Ten problém je vlastně jako marginální, když se podíváme na to, kolik těch lidí00:13:10

přichází. A to, co vy říkáte a co říkají ostatní politici, je prostě strašení a není to správný. Pojďme ještě jednou k té ekonomické podstatě. Vaše reakce? Já se na to musím zareagovat.00:13:20

To není strašení lidmi. Já vím, že asi máme nějakou vizi, nebo vy máte nějakou vizi, jak chcete začleňovat lidi, ale prosím, podívejme se na ten západ, podívejme se do toho Německa, podívejme se do té Francie.00:13:30

To není, to není žádné strašení. Pojďme si konečně přiznat, že opravdu začleňování lidí z Blízkého východu, afrických migrantů přineslo Evropy opravdu obrovské problémy, zvýšenou kriminalitu,00:13:40

ty lidi se nedaří začlenit, často třeba ani dodneška neumí jazyk. Vznikají ghetta v celé západní Evropě. Paní Nejedlová, nechci tady jako vyvolávat žádné silné emoce vůči vám, ale opravdu, jestli o tom chcete mluvit, běžte00:13:50

se tam podívat, jsou to věci na. Děkuji. Za chvíli, za malou chvíli. Dám příklad právě na těch Ukrajincích. Ale ještě jeden ekonomický rozměr a vrátím se k té mimořádné schůzi hnutí ANO, které zároveň bude diskutovat00:14:00

o tom, nakolik se máme v rozpočtu připravit na to, že budeme muset platit právě za výjimku, pokud jde o přijímání nebo ne přibývání uprchlíků? Máme se vyzbrojovat v rozpočtu00:14:10

teď už dopředu, že se vyplatíme z té případné kvóty, pane Gregore? No tak pokud nám EU samozřejmě dá vybrat mezi nějakou bezpečností ČR, ať už je to v otázkách kriminality00:14:20

nebo zdravotnictví nebo stabilního školství anebo se vyplácet, tak je to taková trošku Sofii na volba, kdy já úplně nevím, na kterou stranu se v tuto chvíli přiklonit a já doufám, že vláda vezme rozum do hrsti a00:14:30

tak jako před volbami koalice spolu slibovala, že nebude uvrtá vad ČR do migračních paktů, do zákazu a tak se k tomu postaví čelem, ten slib dodrží a prostě to nepůjde. Takže v tuto chvíli to nezáleží00:14:40

úplně na hnutí ANO ani na té mimořádné schůzi, ale na vládě, jak se k tomu postaví. A bohužel toto nejde predikovat, protože vidíme, že ministr vnitra Rakušan už jednou o migračním paktu prokazatelně lhal.00:14:50

Paní Nejedlová, jak by se k tomu měla vláda postavit? Já ještě jednou můžu jenom zopakovat, že jsou tady lidé, kteří potřebují utéct ze své země. My můžeme nastavit dobře integrační,00:15:01

dobře integrační postup tak, aby byli pro Evropu a Česko přínosem, protože tady máme firmy, které si stěžují, že nemají dostatek zaměstnanců. Můžeme00:15:10

z toho všichni těžit, anebo můžeme strašit, vyvolávat nenávist místo toho, abychom řešili reálné problémy, který tady v Česku i v Evropě máme. Tak já teď půjdu k těm datům. Vy jste tady00:15:20

hovořil o Ukrajincích, tak já připomenu, že podle Ministerstva vnitra státy se na začátku letošního roku za první čtvrtletí poslal na dávkách Ukrajincům 0,9 desetin miliardy korun. Na00:15:30

druhou stranu ti pracující, kterých je převážná část, do rozpočtu, do naší státní kasy odvedli o miliardu víc, než je ta zmiňovaná částka, tedy téměř dvě miliardy. Tak je to přínos00:15:40

migrace nebo není? Já jsem o tom nedávno tady diskutoval právě v tomto pořadu, že to se ukáže dlouhodobě, jaký přínos to je. Ale samozřejmě to začleňování migrantů z Ukrajiny je mnohem00:15:50

lehčí, protože ukrajinština je slovanský jazyk podobně jako čeština. To znamená, já jako učitel jsem také pomáhal se studiem těch dětí. Bylo to šikovné, bylo tam vidět zájem a ono skutečně řada těch Ukrajinců v ČR00:16:00

opravdu pracuje. Budou přínosem pro státní rozpočet? Samozřejmě. My už dávno předtím, než začala agrese na Ukrajině, tak jsme viděli, že české zdravotnictví má personální nedostatky, že se to propisuje do školství.00:16:10

A právě tady musíme být opatrní, abychom právě v době, kdy začne těch 300 tisíc lidí se rozhodovat, jestli v té ČR zůstanou, nebo se v případě ukončení konfliktu vrátí zpátky na Ukrajinu, případně00:16:20

kdy to vůbec bude. Takže tady uvidíme za dlouhé roky. Jak říkám, to je otázka na desítky let, jak se to povedlo. Ale samozřejmě zatím můžeme říct, že ta integrace těch Ukrajinců je mnohem úspěšnější, než00:16:30

by byla, než by byla integrace stejného počtu lidí, kteří by přišli z úplně jiného kontinentu, úplně jiné, z úplně jiné části světa. Paní Nejedlová, když vy hovoříte o další integraci,00:16:40

jak tedy tyto lidi namotivovat, aby zůstali a skutečně zůstali za prací a jiným životem? My víme, že ty lidi sem přicházejí a chtějí se tady jako uplatnit00:16:50

na trhu práce, nechtějí sedět doma nebo být zavřený v detenci. My musíme umožnit přístup na ten pracovní trh, což často právě ti azylanti nemají, takže se ani integrovat nemůžou. A00:17:00

musíme jim pomoct tím, aby rozuměli naší řeči a aby znali ty naše zvyklosti a pravidla dodržovali. Na tom se asi všichni shodneme. Když tady někdo00:17:10

je, tak musí ty pravidla znát a musí je dodržovat. Potřebuje k tomu jenom to, abychom mu vysvětlili, jaký ta pravidla jsou a nakolik je toto ekonomicky náročné. Já00:17:20

na to nemám žádnou kalkulaci, ale rozhodně vím, že když ty lidi přivedeme a budou tady pracovat, takto výhodné nakonec bude. Pane Gregore. Jo, tak jako tady je třeba hlavně říct, že ti00:17:30

Ukrajinci tady přišli bez jakéhokoliv migračního paktu a EU nikomu nenařizovala, kolik má nebo nemá přím od lidí z Ukrajiny. A samozřejmě je rozdíl, když se tu znovu bavíme o lidech, kteří tu chtějí přijít za rodinou,00:17:40

chtějí tu přijít za práci, můžou využívat už platných azylových zákonů ČR, azylové řízení, požádat si o občanství, případně přes rodinného příslušníka, případně pracovní vízum.00:17:50

Ale to, co EU chce způsobit tím migračním paktem, tak to nebude jenom ekonomicky náročné, ono to bude hlavně opravdu ohrožení bezpečnosti ČR. A to není strašení, protože skutečně tady půjdou lidi,00:18:00

kteří tady nechtějí být a přijdou tady ze zemí, které se v západní Evropě ukázaly, že opravdu nejsou schopni se integrovat do té Evropy. Prosinci víme. Není ten český prvek moment, kdy na sebe00:18:10

ukázat a říct, podívejte se, my jsme to zvládli, jsme inspirací. U západu ČR. Myslím teď v té integraci Ukrajinců. Ano, ale my se bavíme o integraci Ukrajinců, což je sousední země,00:18:20

což je sousední země Slovenska. Je to země, která je opravdu stovky km vzdušnou čarou. Pro ty lidi je lehčí naučit se jazyk. Často už tady někoho z příbuzných měli. Řada Ukrajinců už tady měla funkční organizace,00:18:30

protože přes pracovní agentury tu řada Ukrajinců pracovala. Ale tady se bavíme lidí ze zemí třetího světa, z Afriky, případně z Blízkého východu. A tam prostě na tom západě vidíme, že je to obrovský průser.00:18:40

A i když to nejde tak vidět, jak ho to třeba jde vidět v těch zemích, tak je to obrovský průser. Já tady zmíním, že se. Pak problém. Tam se máme škatulkovat? Ale. Pardon.00:18:50

Gory. Například Stockholm, byl vyhlášený stav teroristické nouze právě kvůli těm ghetům. A to je něco, čeho my tady čelíme. Pokud to bude migrační pakt a budou tu proudit tisíce, desítky tisíc lidí. Posuneme00:19:00

v té. Diskuse a máme tedy škatulkovat? Vy si myslíte, že lidi z Afriky jsou nějaký horší lidé, nebo co tím myslíte? Když říká já i hrozbou nebo. Prosím. U00:19:10

naučí. N. Nepodsouvejte mi něco, to jsem vůbec neřekl. Já jsem pouze řekl to, žena i na západě Evropy vidíme, kam tady toto dospělo. Vidíme, jaký byl ten konflikt těch lidí, kteří přišli z úplně jiné kultury.00:19:20

Vznikly tam ghetta, na školách se někteří učitelé v Německu bojí učit. Já nevím, proč to je, ale vidím, že to tady je. A pokud vidím, že někdo chce podobná migrační pravidla dát do ČR, tak je to prostě hloupost.00:19:30

Německo, Francie a další země si tu migrační krizi vyvolaly sami. Němečtí politici říkali, pojďte k nám, my to zvládneme. A s tím čelí. ČR tady tento zájem nemá. Máme tady momentálně 300 tisíc lidí,00:19:40

kteří přišli z Ukrajiny. Ti můžou úplně v pohodě momentálně tady pracovat, co tady začlení. Žádné velké problémy tady nemáme a já prostě nevidím důvod, proč dávat Brusel. Kdo00:19:50

tam na vás s dovolením navážu, vrátím se ještě jednou k tomu pracovnímu trhu a také k těm ekonomickým výhodám. Další kandidátka do Evropského parlamentu Danuše Nerudová už v roce 2022 odhadla, že Ukrajinci,00:20:01

kteří zde zůstanou za prací, by mohli na důchodovém pojištění odvézt až 13 miliard korun. Tak je to možná díra, kterou jsme vlastně schopni zalepit právě v tom penzijním systému.00:20:10

No, nám bohužel, jak to tak vypadá, nezbývá nic jiného, než pracovat s tím, že do Česka a do Evropy přijdou lidé, kteří hledají novou příležitost. Naštěstí00:20:20

jsme kontinentem, kde se lidem stále ještě daří. Někteří lidé utíkají z nebezpečí, někteří lidé sem chtějí prostě přijít žít z jiných důvodů. A my bychom00:20:30

prostě měli vše udělat všechno proto, aby to pro nás byla výhoda a abychom z toho mohli těžit. Máme tady prostě nízkou porodnost. Je00:20:40

to i selhání třeba rodinné politiky a podpory žen, ale dlouhodobě se ukazuje, že jedním z těch způsobů00:20:50

řešení je prostě migrace. Jsou migranti řešením důchodového schodku, pane Gregor? Ten důchodový schodek nevznikl náhodou. Ten důchodový schodek vznikl, protože ten důchodový00:21:00

systém je prostě postavený na špatných základech. On prostě nepočítá s tím, že ta porodnost může a nemusí kolísat. A vidíme to právě v té velké generaci Husákových dětí, kdy ta porodnost těchto lidí00:21:10

v době, kdy dospěli, byla prostě řádově nižší, a proto tu vůbec nějaký důchodový problém dneska je. A my, pokud chceme, aby se tato krize neopakovala, nechceme každých dvacet let ob jednu generaci zkrátka lepit00:21:20

díry v důchodovém systému tím, že budeme uměle zvyšovat poptávku po migraci, tak my prostě ten systém musíme předělat. U nás se tomuto tématu ve svobodných věnuje ekonomka Markéta Šichtařová. Ta například přišla00:21:30

s určitými. To jsem se s opuštěním. Pane Gregor, na to jsem se neptala. Já se ptám na to, zda těch 13 miliard je něco, z čeho se dá čerpat, na čem se dá stavět, zda vlastně vynakládat podobné analýzy jako00:21:41

naděje důchodového systému. Víte, víte, pokud budeme počítat s tím, že migranti přinesou 13 miliard do důchodového systému, tak musíme počítat, že ti migranti přirozeně přinesou vyšší výdaje, ať00:21:50

už je to v tom oblasti zdravotnictví, v oblasti školství, v oblasti, v oblasti úřadu. Takže toto prostě není řešení a paní Nerudová je bohužel známá tím, že i když je má profesorů ekonomie, tak ji vůbec nerozumíte.00:22:00

Norové, to nevychází panně. Ale jakoby opět podle mě jako nepřemýšlíte nad tím, co jsou naše reálné problémy. Nám tady chybí lékaři. Lékaři jsou bohužel už často00:22:10

v důchodovém věku. Nemáme dostatek mladých lékařů. Potřebujeme přivést nové lidi, kteří budou dělat tuto práci. Těch profesí, které je potřeba obsadit lidmi, kteří tady prostě nejsou,00:22:20

je mnoho. Jsou to třeba pečovatelé, jsou to zdravotní sestry. A my potřebujeme nějakým způsobem tady tu situaci vyřešit a nevyřešíme ji tím, že budeme nad tím problémem00:22:30

zavírat oči a čekat, až se někde narodí. Přiznává, že konkrétně například u lékařů se nedaří nostrifikovat dané dokumenty, že se nepohybují00:22:40

Ukrajinci třeba v podobném systému jako čeští doktoři, že často chybí právě ta jazyková motivace. Je tam jazyková bariéra, ale se to podařilo vyřešit za uplynulé dva roky. Je to problém,00:22:50

který se dá vyřešit. Bohužel naši politici a političky v tomto selhali. Já jsem ten problém viděla už rovnou, když jsem, ti lidé přicházeli. Oni měli rovnou00:23:00

začít absolvovat vzdělávání jazyce tak, aby se dorozuměli. Měli jsme se vynasnažit, aby mohli pracovat ve své profesi, abychom co nejdřív uznali tu jejich kvalifikaci00:23:10

a využili jsme nejvíc ten jejich potenciál. Bohužel to v části, u části těch lidí dopadlo tak, že dělají nekvalifikovanou práci nebo práci, na kterou nevyužíváme00:23:20

jejich kvalifikaci. A dopadlo to tak, že bohužel některým lidem, kteří v Česku žili před tím, tu práci sebrali. A ti lidé jsou teď pochopitelně rozčílený00:23:30

a jsou naštvaný na tu, na tu část těch Ukrajinců, kteří sem přišli a je to z mého pohledu chyba toho, jak se k té situaci postavila naše vláda a jak tu situaci nezvládl.00:23:40

Uzavřeme téma migrace. Poslední otázka tímto směrem, pane Gregore, nezvládla tedy situaci česká vláda, nebo zvládla a nezvládla ji EU? V oblasti čeho? V oblasti migrace případě? No tak v oblasti00:23:50

migrace se to prostě nedá říct, protože pokud se bavíte o tom ukrajinském přílivu 300 tisíc lidí, tak to prostě ukáže čas. Já ze své zkušenosti v Moravskoslezském kraji můžu říct, že koordinaci těch00:24:00

center, která pomáhala i s tou integrací, tak to prostě nezvládli, protože nekomunikovali, neměli instrukce a ti lidi často pracovali na kolenou. Takže za mě tady v tomto ohledu to určitě nezvládli. Ale to, jak00:24:10

to bude vypadat v ČR a jaký bude ten důsledek, to prostě ukáže otázka dalších, dalších několika vlád, takže to není otázka jenom této vlády. Završím téma migrace, další klíčové téma do evropských00:24:20

voleb bude také Green Deal, alespoň to ukazuje průzkum mimo jiné společnosti STEM Mark. Paní Nejedlová, změní se podle vás po těch červnových volbách nějak zásadně poměr sil v Evropském parlamentu,00:24:31

který zároveň přepíše přístup ke Green Dealu? Samozřejmě neumím odhadnout, jak prostě volby dopadnou. A co můžu říct, je to, že je chyba, když tady00:24:40

teď politici a političky říkají, že Green Deal je potřeba zásadně opravit, zrušit, brzdit, že potřebujeme rally, ve skutečnosti tito00:24:50

politici nevidí, jaká je budoucnost. My nezbytně nutně potřebujeme transformovat naši ekonomiku tak, aby byla zelená a abychom dokázali konkurovat00:25:00

Číně a Spojeným státům, kteří do tady té zelené transformace investují, tak to musíme udělat, jinak my konkurenceschopní nebude. Přesto, když se podíváte do praxe, tak00:25:10

nesouhlasíte s těmi argumenty. Je to náročné, je to pracné, stojí to spousty peněz. Jsme tady v situaci, kdy řada firem se ocitla opravdu v krizi po vysoké inflaci, energetických00:25:20

nárocích loňského roku. Green Deal je nástroj. Ten nástroj je soubor opatření, který slouží k tomu, abychom snížili emise CO2 v00:25:30

našem prostředí. Většina lidí v Česku rozumí tomu, že toto potřebujeme dělat, protože tady před námi je globální klimatická krize. Minulý týden bylo venku00:25:40

na koupání, to v dubnu není normální. Ten nástroj může mít nějaký mouchy, může být potřeba ho upravovat v budoucnu, ale ten cíl zásadní je správný.00:25:50

Pardon, vidíte tam jenom krátce, ať dám prostor panu Gregorovi. Prostor pro úpravy máte vy tam za sebe nějak. My si myslíme, že ten Green Deal má být ambicióznější, ale zároveň je potřeba dohlédnout na to,00:26:00

aby všechny peníze, který do něj Evropa investuje, nakonec pomohly občanům a občankám Evropy a Česka v tom, aby se jim líp žilo. Nechceme, aby ty peníze šly00:26:10

především velkým byznysům, což se teď občas děje. Tak předpokládám, že pro vás Green Deal už je ambiciózní. Jak se k němu postavíte vy? No tak samozřejmě my svobodní, až se dostaneme do Evropského parlamentu,00:26:20

tak budeme chtít, europoslanci dalších zemí blokovat veškerá nařízení, která z Green Dealu vyplývají, protože toto je prostě slepá ulička. Paní Nejedlová říkala transformovat ekonomiku, ale tu ekonomiku00:26:30

chtějí transformovat lidé, kteří ekonomice absolutně nerozumějí. A pojďme si to ukázat na reálných čísel. Zkrátka a dobře miliardy, miliardy eur, které se momentálně tisknou a které proudí,00:26:40

jak říkala paní Nejedlová, do toho byznysu, to se děje opět stejně. Tady my například se bavíme hodně o zákazu spalovacích motorů, který zkrátka dobře způsobí výpadek na tom pracovním trhu a který hlavně způsobí00:26:50

to, že lidé nebudou mít jakýkoliv dostupnou automobilovou dopravu, protože tady se bavíme pořád o nějaké ekologii, bavíme se o nějakém životním prostředí, ale to, že Evropa zakáže auta a Green Deal,00:27:00

to zkrátka nezmění v klima vůbec nic. Prostě a dobře je třeba Gregor tuto chvíli končím. Kde byste začal? Já vím. Když říkáte, že byste postupně rušil. Víte, no, já bych začal00:27:10

u toho zákazu spalovacích motorů, který si samozřejmě odložila po vystoupení z EU Velká Británie, prozatím tuším o pět nebo deset let. A takto budou následovat další země, protože zkrátka dobře ty návrhy, čím víc00:27:20

se blíží ta data 2032 1050, tak tím více se ukazuje, že je to nereálné. Prostě my si musíme uvědomit, že peníze se netisknou v tiskárně a lithiové baterie nerostou v lese na stromě00:27:30

a že zkrátka veškeré návrhy, které EU říká, tak nepomáhají ani životnímu prostředí a ani ne transformují ekonomiku. A já tady prostě musím zmínit, že tady tyto pokusy o to transformovat ekonomiku00:27:40

a za peníze občanů rozhodovat o jejich životě, to vždycky selhalo. V případě zelených můžeme zmínit ten byznys se solárními barony nebo přimíchávání biopaliv. To byly dvě věci, které stály desítky, možná00:27:50

stovky miliard korun. To zaplatili lidi ze svých kapes. Nezměnilo to na životním prostředí s nic, akorát to opět omezoval. Vrátím se na paní, na Jedlovou. Podobné argumenty v tuto chvíli používá například00:28:00

Svaz průmyslu a dopravy, který říká, že Green Deal je potřeba udělat, nicméně že je přehnaný. Je potřeba trošku z těch závazků ustupovat, když to vezmu velmi jednoduše. A00:28:10

zmiňuje vlastně to stejné, co zmiňoval tady pan Gregor, a sice, že spousta těch věcí jsou podmíněny elektrifikací, výstavbu nových zdrojů, ať už to je třeba jádro a dalších elektráren,00:28:20

což chce čas, akce, finance. Přesně. Jak tento proces urychlit a financovat? Máte recept, paní? Je potřeba ty finance vzít, navýšit ten rozpočet na tu zelenou00:28:30

transformaci a pořádně se do toho pustit. My nemůžeme před tím problémem, který tady máme a o kterém ví už celý svět, a to je to globální oteplování, strkat hlavu do písku, pokud to00:28:40

budeme. Pokud toto budeme dělat, tak nám ujede vlak. Naše ekonomika naopak zkolabuje, lidi tady nebudou mít práci, nebude.00:28:51

Nechce nám tady dobře žít. My teď každou korunu, kterou investujeme do té transformace, tak ta se nám čtyřikrát vrátí. Čím déle to budeme odkládat, tím to bude dražší. Ty peníze00:29:00

EU má kde vzít. Evropský rozpočet je momentálně jedno procento HDP. My jako zelení jsme přesvědčeni, že je potřeba ten rozpočet výrazně posílit. A peníze00:29:10

se na to dají najít, zelení třeba dlouhodobě podporují řešení daňových rájů, do kterých unikají až 200 miliard eur, který by se00:29:20

daly na toto využít. Bohužel nám tady momentálně vládnou politici a političky, kteří jsou financovaní třeba firmami, kteří v těch daňových rájích. Děkuji. Opět do aktuální situace. Vy jste tady00:29:30

zmiňovala tu konkurenční výhodu, a sice, že Spojené státy už se ponořili do nové zelené ekonomiky, stejně tak třeba Čína, která je v tuto chvíli vlastně na vrcholu výroby elektroaut,

tak budeme je moci ještě nějak dohnat, pokud se vlastně neobrátíme na ta zelená pravidla. No tak Spojené státy se sice integrovali nebo se hloubí, ponořili do zelené ekonomiky a taky

zadlužení vůči jejich HDP za posledních 30 let raketově skočilo. A co se týká Číny, tak to prostě nemůžeme porovnávat s Evropou. Čína začala dělat ekonomicky rozumné kroky už před dvaceti lety, tak ji vypustila

emise, které mi tady nevypustíme za další tři století. A teď to snižuje. A samozřejmě Green Deal, to je přesně důvod, proč my budeme později závislí na zemích, jako je Rusko a Čína, protože my zkrátka ten průmysl naprosto

tím Grendelem zničíme, pokud s ním něco okamžitě neuděláme. Já teda nevím, jestli spaní Nejedlovou, žijeme ve stejné zemi, ale v ČR nemůžeme hledat žádné další peníze, které budeme posílat do EU.

Tam jsme posílali peníze z emisních povolenek, kde ty peníze jsou? A pardon, já nevěřím nikomu, kdo lítá tryskovým letadlem prostě na klimatické konference do Dubaje nebo z Vídně do Bratislavy,00:30:30

což šla von der Leyenová děla. Ještě prošel, pane Gregore, omlouvám se, náš. Jasně. Na chvíli dvojice kandidátů do Evropského parlamentu Matěj Gregor na Hedlová. Děkuji. 

Hezký večer. Nízká. Na shledanou. Hezký večer přeji i vám, vám z peněženky je to vše. Těším se na viděnou na CNN Prima News.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31