Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Svobodní v médiích: rezignace Petra Macha, koruna i dění v regionech

Svobodní v médiích: rezignace Petra Macha, koruna i dění v regionech

Přes 60 zmínek v médiích během jednoho dne (do středy cca 13.30) vyvolala rezignace Petra Macha na post europoslance. Jako první zprávu zveřejnila ČTK v článku Europoslanec za Svobodné Mach odchází z Evropského parlamentuEuroposlanec a předseda Svobodných Petr Mach končí v Evropském parlamentu. Potvrdil to dnes ČTK s tím, že důvody sdělí veřejnosti ve středu na tiskové konferenci. Jeho nástupcem se podle všeho stane Jiří Payne, někdejší poradce prezidenta Václava Klause.

Živý přenos i z plánované tiskové konference zveřejnil online server ČTK České noviny v článku Šéf Svobodných Mach zdůvodní svůj odchod z Evropského parlamentu – sledujeme živě.

Tématu se věnovala všechna významnější média, z online to byly například BleskNovinkyLidovkyČeská televizeByznys novinyAktuálněTýdenDeníkInfo.czForum24.cz

Z tištěných médií se zpráva objevila například v Právu, v Mladé frontě DNES, v Hospodářských novinách, v deníku Metro a v řadě dalších.

Zpráva zazněla v i České televizi například v Událostech 29. 8.  v 19 hodin.

Během dne zpráva zazněla i ve zprávách na ČT24Předseda Svobodných Petr Mach končí na postu europoslance, a to k 31. srpnu. Řekl k tomu, že konkrétní důvody zveřejní zítra po poledni.Ve funkci by ho mohl nahradit někdejší poradce prezidenta Václava Klause a současně dvojka na kandidátce Svobodných Jiří Payne.

Zachování české koruny

23. 8. vystoupil Petr Mach na ČT24 společně s europoslancem Tomášem Zdechovským a místopředsedou ODS Martinem Kupkou. V pořadu mj. zmínil, že Svobodní jsou pro zachování české koruny. Záznam celé debaty najdete zde: http://www.ceskatelevize.cz/…/563982-macronova-evropska-mise

Máslová krize

Týdeník Faktor S se věnoval 24. 8. na str. 55 drahému máslu v článku Máslová krizeEuroposlanec a ekonom Petr Mach ale vidí ještě další, možná zásadnější důvod zdražování. Souvisí mimo jiné s ruským embargem na dovoz mléčných produktů, které Moskva uvalila odvetou za sankce ze strany Bruselu. Aby kvůli embargu nevznikaly obří přebytky a ztráty evropslých producentů, Brusel vyčlenil 150 milionů eur s cílem snížit produkci v EU o miliardu litrů mléka ročně. „Zemědělci dostávají čtrnáct eur za každých nevyrobených a nedodaných sto litrů mléka. EU tak platí za nevyrábění mléka. Kdo ho dodá na trh méně než v předchozím roce dostane dotaci za každý litr, který na trh nedodá,“ říká Mach.

Byznys noviny zveřejnily k tématu 2 články, nejprve 26. 8. Letošní Vánoce mohou být bez másla. Poptávku prý nepůjde uspokojit, varoval výrobceZávratnou cenu másla v Česku zavinila Evropská unie dotacemi vyplácenými na podporu snižování produkce mléka a mléčných výrobků. Uvedl to europoslanec a předseda Svobodných Petr Mach.

Podle ministerstva zemědělství za zvýšení ceny másla může snížená poptávka po margarínu a zvýšená poptávka po máslu.

Mach poukázal na to, že Evropská unie pomocí dotací za nevyrábění mléka omezuje produkci mléka a mléčných výrobků. Proto podle něho cena másla nyní „roste do závratných výšin“.

„Soudruzi v Bruselu neodhadli poptávku a nabídku. Je to jako ve slavném románu Hlava XXII,“ uvedl Mach s tím, že když úředníci v Bruselu chtěli omezit výrobu mléka, aby cena příliš neklesla, „nějak se spletli ve svých odhadech a cena másla je nyní v celé Evropě na rekordní úrovni“.

V září loňského roku vydala EU nařízení o poskytování podpory na snížení produkce mléka. Vyčleněno bylo 150 milionů eur s cílem snížit produkci v EU o miliardu litrů mléka ročně. Zemědělci tak dostávají 14 eur za každých nevyrobených a nedodaných 100 litrů mléka.

Vzpomeňte na Brusel

EU tak fakticky platí za nevyrábění mléka. Kdo dodá na trh méně mléka než v předchozím roce, dostane dotaci za každý litr, který na trh nedodá. Brusel chtěl snížit produkci mléka, protože se obával toho, omezení exportu do Ruska způsobené sankcemi bude tlačit na pokles cen ke škodě zemědělců.

„Snížení produkce mléka v EU se bohužel potkalo s růstem obliby mléka v Číně. Navrch kampaně brojící proti palmovému oleji vedly lidi k větší oblibě potravin s kravským tukem namísto palmového,“ konstatoval Mach.

EU proto podle něho zasáhla s cílem „zvrátit dlouhodobě zvyšující se produkci mléka na evropském i světovém trhu, řešit nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou a maximálně omezit propad cen mléka“.

Výsledkem snahy bruselských úředníků je však enormní růst cen a rekordní cena másla na evropském trhu.

„Až budete v obchodech kroutit hlavou nad šílenou cenou másla, vzpomeňte si na Brusel,“ doporučil Mach občanům.

A poté 29. 8. Okamurovci: EU nás chce vyhladovět dotacemi na snižování produkce mlékaZávratnou cenu másla v Česku zavinila Evropská unie dotacemi vyplácenými na podporu snižování produkce mléka a mléčných výrobků. Uvedl to europoslanec a předseda Svobodných Petr Mach.

Mach poukázal na to, že Evropská unie pomocí dotací za nevyrábění mléka omezuje produkci mléka a mléčných výrobků. Proto podle něho cena másla nyní „roste do závratných výšin“.

„Soudruzi v Bruselu neodhadli poptávku a nabídku. Je to jako ve slavném románu Hlava XXII,“ uvedl Mach s tím, že když úředníci v Bruselu chtěli omezit výrobu mléka, aby cena příliš neklesla, „nějak se spletli ve svých odhadech a cena másla je nyní v celé Evropě na rekordní úrovni“.

Server Plzeň.cz 30. 8. zveřejnil text Máslo je v Plzeňském kraji druhé nejdražší v ČeskuPodle předsedy Strany svobodných Petra Macha za to může Brusel a plzeňský poslanec Pavel Šrámek (ANO) si zase myslí, že je za tím vysoká marže výrobců a že by bylo nejlepší, kdyby lidé nakupovali přímo u farmářů.

Drahému máslu se věnovala 30. 8. i slovenská média Hlavnespravy.sk a news.cz.

O regulaci letecké dopravy

25. 8. zveřejnil server Peníze.cz článek Očima expertů: Zdanit nebe?Petr Mach, předseda Svobodných: Jsem rozhodně pro zachování svobodného prostředí v letecké dopravě a proti jakémukoliv omezování. Politici v Evropské unii jen hledají, co by ještě zdanili. Pod praporem boje s globálním oteplováním chtějí dnes někteří z nich zdanit nebo zregulovat leteckou dopravu. Rozmach soukromých dopravců a obří pokles cen letenek udělal z odvětví pro nejbohatší běžnou službu pro každého studenta, a to je skvělé. Díky levným letům se lidem rozšiřují obzory a cestování se stalo rychlejším a pohodlnějším. Kdyby politici v Evropské unii chtěli opravdu omezit emise oxidu uhličitého, a ne pouze regulovat a danit, mají mnoho jiných možností. Třeba zrušit zákaz, podle kterého kamiony jezdící po Evropě přes hranice nesmí cestou přibírat další zboží. Kvůli této regulaci jede až čtvrtina kamionů brázdících evropské dálnice prázdná nebo poloprázdná, a to rozhodně ekologii dopravy neprospívá.

O referendu za vystoupení z EU

Server Info.cz zveřejnil 25. 8. článek Odchod z EU, zmatek a chyby. Malé strany chtějí Česko odpoutat od Bruselu, často komicky:Velkým tématem celé řady menších stran a hnutí je proto příslib vypsání referenda o EU. Zmínku o něm najdeme u SPD nebo třeba u Strany práv občanů (SPO) a Strany svobodných občanů. Jak podotýkají politologové, problém nastává v momentě, kdy se strany v programu nevyjadřují k tomu, co by se mělo dít poté, co referendum proběhne a Česko by následně skutečně z EU odešlo.

Příkladem může být i nové hnutí Referendum o EU, které je přesvědčeno, že je to nejdůležitější téma letošních voleb. Lidé by podle jeho vedení měli získat možnost rozhodnout o tom, zda chtějí i nadále setrvávat v EU, nebo z ní vystoupit. Žádné jiné body ale jejich program neobsahuje.

Podle politologa z brněnské Masarykovy univerzity Lubomíra Kopečka má taková iniciativa šanci na úspěch pouze tehdy, pokud téma již nepokrývá nějaká jiná „významnější“ strana. Jejím příkladem by mohli být Svobodní, kteří sice nemají zastoupení v českém parlamentu, avšak v roce 2014 bodovali ve volbách do Evropského parlamentu. „Navíc euroskepticismus, kam toto tematicky zapadá, velmi silně reflektuje i ODS nebo komunisté, byť téma referenda o odchodu neexponují,“ řekl redakci.

„Referendum je hnutím marginálním a může získat maximálně několik tisíc hlasů,“ dodává k tomu jeho kolega Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci. Negativním jevem podobných monotematických hnutí je podle něj to, že nepřinášejí řešení v žádných dalších oblastech, které jsou obvykle mnohem důležitější – například ve zdravotnictví, sociální politice, školství atd.

O volbách

26. 8. zveřejnil server Aktuálně.cz článek Odmítneme euro a uprchlíky, podepište se. Strany loví voliče u petičních stánků, je to levnějšíPetice mají ovšem největší efekt na komunální úrovni, kde je strany hojně využívají. Zastupitelé totiž musí projednat petici, kterou podepsalo alespoň půl procenta obyvatel obce na svém zasedání. Malé strany je využívají i při volbách do Evropského parlamentu.

„Tyto volby často slouží jako nástroj k potrestání vládních politických stran. Zároveň jsou často chápány voliči jako méně důležité, a tak se v nich projevuje větší ochota riskovat při hlasování pro malé strany s rizikem propadnutí hlasu,“ přiblížil politolog Vlastimil Havlík z Masarykovy univerzity.

Právě před evropskými volbami v roce 2014 vystoupili s peticí Zelení, Svobodní i opoziční ODS.

Článek zveřejnil i server Info-news.cz.

Průzkum

27. 8. zveřejnil server iDNES průzkum společnosti Median, ve kterém nám přisoudili 1,5 %, Okamurova SPD posiluje, podpora KSČM naopak od jara klesá. ANO drží náskokRealisté, Svobodní a DSSS by získali okolo 1,5 % hlasů.

Vyšlo i v tištěné podobě Mladé fronty DNES 28. 8.  na str. 4

29. 8. na iDNES vyšel další článek Před volbami váhá polovina voličů. Startup zjistil, jak se rozhodujíBěžné předvolební průzkumy ukazují známé sloupce seřazené od předpokládaných vítězů s největším počtem hlasů až po poražené, kteří se nedostali přes pětiprocentní hranici. Společnost Behavio se zaměřila na nerozhodnuté voliče, kterých je většina – 51 procent – a díky crowdfundingové kampani zpracovala detailní mapu popisující rozhodování voličů.

Dnes už bývalá koalice lidovců a starostů má jistých 1,5 procent stejně jako TOP 09 . Další strany jako Zelení, Svobodní či Rozumní mají jistých po jednom procentu voličů.

Různé

Server Pravý prostor 28. 8. zveřejnil vyjádření Tomáše Pajonka Kmotr Babiš: Ty naši klekli na tu FAU Přerov…K věci Tomáš Pajonk: Pokud je ta nahrávka autentická, tak potěš koště. Můžu / můžeme být zděšení a nechápat jak to jen může AB u jeho voličů projít.

Může. Stát a veřejnou správu pro uspokojování svých „soukromých“ potřeb využívalo i dříve příliš velké procento politiků, než aby existoval naprosto jasný konsenzus, že to je prostě natolik FUJ, že kohokoliv, kdo něco takového udělá odstaví voliči od vedení. Opak je pravdou, dokud politik moc zneužívá, ale něco pak hodí svým věrným, tak je to vlastně pro velkou část voličů, tak nějak OK (v rámci toho, že to dělají všichni).

Mnozí lidé taky nevidí zásadní rozdíl mezi např. solárními barony, Čapím hnízdem, 5 českými na stole, Palasovým penzionem, Rathem a touto akcí.

Já si o tomto konkrétně myslím, že tohle je už tak za čárou, jak jen může být. Vytváří to naprosto šílený precedens a dalším krokem je prostě veřejné přiznání, že ten kdo vládne má k dispozici vše a ostatní mají holt smůlu a můžou být vlastně rádi, že se rovnou nebudou znárodňovat dekrety.

Jak, ale vysvětlit voličům, že tohle je tak nebezpečné pro to, abychom tu někdy v budoucnu měli šanci na stát, který je ještě kontrolovatelný?

Vážně nevím. Začínám mít vážné obavy, zda náš stát ustojí vládu AB, bez totální destrukce iluze, že občan má nějaká práva i proti státu a že nelze prostě všechno ohnout pro ty co vládnou.

A teď nechci mluvit jako politik Svobodných a říkat, že řešení je jasné, volte nás. Ano chceme omezený stát, chceme aby měli politici co nejméně moci to jde, protože jinak si jí usurpují čím dále více a více.

Dobře chápu (a nemyslím to jakkoli negativně) proč nás někteří lidi volit nechtějí, nemohou, nebudou. Nemají pocit, že problém je v rostoucí moci státu, ale v tom, že stát má být efektivnější atd. Ok. To je na jinou debatu.

Ale jak vysvětlit fanouškům AB, že (pokud nejsou přímo jeho zaměstnanci, nebo členové hnutí, či jinak ekonomicky provázání s ANO), opravdu riskují velmi mnoho. Své firmy, své majetky, své občanské svobody (ty padnou, jak ztratíte ekonomickou základnu a AB bude mít páky Vás sejmout za kritiku buď přímo, nebo nějak nepřímo).

Na téma nevkusně zateplené školy reagoval Alois Sečkár ve svém článku Morální hazard evropských dotací z 29. 8., který vyšel na serveru ostrava-online.czMinulý týden proběhla médii zpráva o zfušované rekonstrukci školy. Své k tomu napsal i předseda Svobodných Petr Mach, který výsledek ironicky označil za „eurosocialistický realismus“. V táboře eurohujerů nastal poplach a s vysvětlením honem přispěchal web manipulatori.cz.

Fakticky správně poukázal na to, že „Evropská unie při dotačních programech na zateplení nezkoumá vzhled budovy“, takže nemůže být odpovědná za to, že je výsledkem paskvil. Jenže tím mimoděk poukázal na mnohem závažnější problém evropských dotací:

Prostě vezme mnohamiliardový balík peněz vybraný na daních, clech a jiných poplatcích a vrhne ho do hry. Tumáte a čerpejte! Ano, nastaví se nějaké rámcové podmínky, které musí žadatel splnit. Ano, je tu spoluúčast, která teoreticky brání tomu, aby se žádalo o naprosté nesmysly. Ale základním kritériem „úspěšnosti“ není kvalita projektů, nýbrž objem vyčerpaných prostředků . U žádostí se hodnotí formální správnost vyplnění příslušných lejster, na samotnou podstatu věci jaksi nezbývá čas a prostor. Výsledky tomu odpovídají.

Dění v regionech

Jirkov

Server Hlídacípes.org zveřejnil 24. 8. článek Jak jirkovský radní za ČSSD k městskému bytu přišel. Za měsíc od podání žádostiZhruba 140 lidí má k dnešnímu dni požádáno v Jirkově o městský byt. Volných bytů je šestnáct, čeká se dlouho. To ale neplatí pro radního a zastupitele za ČSSD Michala Šádu. Letos na konci dubna si požádal o městský byt a už o měsíc později mu ho bytová komise přiklepla. A o pár dní později to schválila i městská rada, jejímž je členem.

Na případ upozornil opoziční zastupitel Josef Šebek (za Stranu svobodných občanů). „Před několika dny mne zastavil známý a ptal se mne, jak je to s byty v Jirkově, které jsou v majetku města. Řekl jsem, že těch bytů moc není, ale že nějaké máme a že by měl být pořadník. On mi řekl, že pořadník je asi jen pro někoho, neboť vedle nich se do bytu stěhuje jeden pán s paní. Majitel bytu zemřel, a tak lidé ve vchodě po nějakém čase projevili o byt zájem. Stále jim bylo sdělováno, že ještě není vyřízeno dědictví. Tak čekali. A najednou se tam objevil pán, který si byt předělává,“ vypráví zastupitel Šebek.

Tématu se věnoval i server iDNES.cz v článku Radní dostal přednostně byt. Byl v nouzi, hájí rozhodnutí starostaImpuls.cz a Chomutovský deník.

Královéhradecký kraj

Týdeník 5 plus 2 zveřejnil 25. 8. na str. 8 představení našeho lídra Jana Šebelíka v článku Lídři pod lupouV čele kandidátky Svobodných stojí matematik a vývojář software Jan Šebelík z Lázní Bělohradu. „Do politiky jdou často lidé se sklony řídit ostatním životy. Regulace a zákazy stojí daňové poplatníky peníze. Svobodní chtějí tento stav změnit,“ říká Jan Šebelík, který se rád vydává do Podkrkonoší. „Konkrétně Dolní Javoří, kde trávím polovinu roku. Je to malebná vesnička,ukrytá v kotlině lemované lesy,“líčí rekreační sportovec, který je i vášnivým houbařem. „Také rád posedím a poklábosím s přáteli u skleničky piva nebo vína,“ dodává Jan Šebelík.

Jihočeský kraj

Týdeník 5 plus 2 zveřejnil  na str. 5 článek a představení našeho lídra Jaroslava Marsy Lídři malých stran: starosta, učitel, IT technik i projektantJaroslav Marsa (Svobodní) „To, co chceme, není v souladu s Evropskou unií. Hlavně zrušit zákony, které nám omezují svobodu. Třeba dnes zakazuje zákon krmit slepice odpadem, tedy i vaječnými skořápkami,“ uvedl 57letý Marsa. Je rodákem z Vřesné u Kardašovy Řečice. Vystudoval strojní fakultu na VUT Brno, vzdělání si doplnil studiem managementu na Nottingham Business School. Většinu kariéry strávil na obchodních a projektových pozicích ve strojírenských firmách, dnes staví vodní elektrárny. Jednu adresu má v Praze, druhou ve Vřesné. Je rozvedený, má tři dcery a jeho koníčky jsou jízda na motorce, rekreační tenis a lukostřelba.

Vysočina

Týdeník 5 plus 2 zveřejnil 25. 8. na str. 7 představení našeho lídra Zdeňka Sadeckého v článku Hlasy chtějí na Vysočině radostní, Rozumní i řádovíSvobodní si zvolili do svého čela jednapadesátiletého pedagoga a otce dvou dcer Zdeňka Sadeckého. V Jihlavě několik let vedl střední policejní školu, nyní se věnuje přednáškám o historii na středních školách. Je též předsedou a zakladatelem spolku letecké historie Czech Spitfire Club. Žije ve Zbilidech u Jihlavy. Pokud by byl zvolen, zaměřil by se na projekt vysokorychlostní železnice. „Byla by to akorát díra do rozpočtu a do kapes daňových poplatníků. A šílený zásah do krajiny. Šíří se kolem toho spousta lží a nesmyslů. Je jisté, že by nezastavovala v Jihlavě, pro Vysočinu by byla zlem. Spíš by bylo třeba dostat dopravu z kamionů na železnici a dálnici nechat pro osobní vozidla, případně pro autobusy,“ míní Sadecký.

Zlínský kraj

Týdeník 5 plus 2 zveřejnil 25. 8. na str. 4 představení našeho lídra Jiřího Procházky Co chtějí volební lídři pro kraj?Jiří Procházka (Svobodní): Je mu 57 let, rodák ze Zlína, kde také žije. Je jednatelem firmy na výrobu průmyslových fólií.

S čím jdou Svobodní do voleb: „Požadujeme snížení daňové zátěže občanů u DPH na jednotnou sazbu 14 procent, zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, zvýšení slevy na poplatníka u daně z příjmu a sociálního zabezpečení o tisíc korun měsíčně. Chceme zrušit nenárokové dotace, čímž dojde i k výraznému omezení korupce a narovnání konkurenčního prostředí. Navrhneme vyhlášení referenda o setrvání v Evropské unii. Odmítáme kvóty Unie pro přidělování uprchlíků.“

Co chce Procházka pro kraj: „Zjednodušil bych územní a stavební předpisy tak, aby u všech staveb, zejména důležitých silničních, došlo k jejich zrychlení. V kraji by se to týkalo především dostavby dálnic D49 na Slovensko a D55 do Uherského Hradiště či napojení Valašského Meziříčí na dálnici D1. Tyto stavby často brzdí ekologické společnosti. Proto je třeba upravit a zjednodušit stavební zákon, na čemž se už ve Sněmovně pracuje a chtěl bych k tomu přispět. Také bych trošku poupravil azylové zákony, aby se sem snadněji dostávali pracovníci například z Ukrajiny. Mám výrobní podnik a jen těžko sháníme lidi do výroby, což platí i pro další podniky ve Zlínském kraji. Cizinci tady chtějí pracovat, ale velmi složitě se to zařizuje. Třeba Ukrajinci by raději pracovali tady než v západních Čechách, protože Moravu mají blíž.“

(dap, ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

A avizovaná dvojice už je se mnou ve studiu. Já tady vítám Johannu Nejedlovou,

pěkný večer. Pěkný večer vám i divákům. A zdravými Matěje Gregora. Pěkně. Dobrý. Děkuji za pozvání. Tak, ale začnu s dovolením dámou a vrátím se k jednomu tématu, které bude velmi žhavé, bude zítra

probírané ve sněmovně, protože se tam uskuteční mimořádná schůze a řeč bude o migračním paktu. Já jenom připomenu, že ten prošel minulý týden Evropským parlamentem, míří znovu na Radu

ministrů a opozice jasně říká, že ministr vnitra Vít Rakušan by ho měl odmítnout. Naposledy jsme se hlasování zdrželi. Jaký je váš postoj? Já bych předně chtěla

říct, že velmi dobře, že žijeme ve státě, ze kterého ještě nikdo nikam nemusí utíkat, ale měli bychom chápat to, že jsou lidé, kteří ze svých států uprchnou

musí. My jako zelení, možná překvapivě jsme taky proti tomu migračnímu paktu, ale z úplně jiných důvodů než ostatní. My jsme přesvědčeni o tom, že je nastavený tak, že nám nepomůže

řešit migraci, nepomůže migrantům a zásadně zkomplikuje jejich situaci. Je tam spousta výjimek z výjime, což znamená, že třeba

ty příchozí azylanti nebudou moct projít sami tím řízením a budou potřebovat pomoc. Nelíbí se nám, že budou drženi v detencích. Někdy to může vypadat, podle

toho, jak jsme to zkoumali, že tam můžou být až roky. To není výhodný pro nikoho. Nás to stojí peníze. Pro ně je to podle mě nehumánní. Ale jsem přesvědčena o tom, že hlavní problém je

v tom, že tady teď máme spoustu politiků a političek, kteří místo toho, aby řešili naše reálné problémy, který nás v Česku a v Evropě trápí, tak zvedají

nenávist vůči migrantům, Rose míchávají rasismus, xenofobii, náboženskou nesnášenlivost. Věc, která je

prostě přirozená. To, že jsou státy, ze kterých lidé musí uprchnout a my bychom jim měli pomoct a postarat se o to, aby byli dobře integrovaní, takto neřeší a místo toho prostě jenom na to

já si půjčím tu první část. Vy byste byli proti, ale z jiných důvodů, než je v tuto chvíli většina politiků. Doplním, že podobný postoj zastávají třeba Piráti v tuto chvíli, pane Gregore. Svobodní, tuším,

by byli také proti, ale z opačných důvodů. My jsme čekali, než se to schválí, abychom viděli tu konečnou podobu, s jakou to vlastně půjde do toho finálního tažení. A naprosto mě vykolejilo,

že Vít Rakušan, který sliboval, že by v tom migračním paktu měla být výjimka pro ČR z důvodu toho, jak jsme přistupovali k invazi na Ukrajinu a k začlenění ukrajinských uprchlíků, tak

lhal, protože žádná výjimka tam není. A tady toto mi teď visí jako obrovská otázka, na kterou doufám, že dostaneme odpověď v té zmiňované sněmovní schůzi, aby na ministr vnitra takto lhal mi jako Svobodní

jsme samozřejmě proti a myslím si, že když chceme argumentovat proti migračnímu paktu, tak určitě není třeba rozpoutávat nějakou nenávist. My vidíme, že ta integrace těch uprchlíků v těch západních zemích, které do

toho šly dříve, dlouhodobě nefunguje. Můžeme se podívat na vyšší kriminalitu, na problémy ve školství v Německu, ve Francii atd. migrační pakt bude velký problém jak pro ty země, tak pro ty uprchlíky.00:08:10

Právě proto, že se EU opět snaží ovládnout azylová řízení 27 členských zemí a snaží se za ně rozhodovat, kdo kde půjde, kolik kdo zaplatí,

jakému budou dány sociální jistoty. A takový moloch pochopitelně nejde utřídit. A mě pro mě překvapuje to, že stejné chyby jsme viděli v roce 2016, že opět selhalo migrační řešení

a EU, která měla téměř deset let na to přijít s nějakým novým řešením, s ochranou vnějších hranic, tak by se nám to líbilo ve Svobodných. Tak zase přišla s něčím, co nařizuje, kolik kdo má přijmout a kolik

má kdo platit. A to je škoda. Změní dynamiku. Zůstanu u vás. Vy jste hovořil o těch kvótách a té výjimce tedy tady je spor o to, nakolik má Česko mít výjimku, protože v tuto chvíli má zhruba tři procenta jaksi

migrační kvóty splněné tím, že jsme přijali uprchlíky z Ukrajiny. Tak vy potřebujete nějakou další definici a do jasně ní vlastně té výjimky nebo toho konstatování

kolem kvót. Mě naprosto udivuje, že se v roce 2024 bude ČR někoho ptát, kolik může a nemusí přijímat migrantů na základě nějakých kvót. Já mám zato, že ČR je pořád suverénní země, která si může sama rozhodovat o tom, kolik lidí přijme, za jakých podmínek, jaké jim nabídne sociální podpory. A přece nepotřebujeme EU, aby nám říkala,

kolik migrantů máme nebo nemáme přijímat, za jakých podmínek. Takže abych ty kvóty vymazal úplně, celý migrační pakt společně s ním. Máme být víc suverénní, nebo víc integrovaní? Toto byl přesně příklad toho, co jsem říkala. Máme nějaký jiný podstatný problém, který bychom měli řešit a nestrašit uprchlíky? My víme, že český, slovenský, evropský firmy potřebují zaměstnance,

máme tady a chybí jim. Máme tady možnost dobře integrovat lidi, kteří utíkají a potřebují pomoc. My můžeme pomoct, můžeme dohlédnout na ten integrační proces a můžeme z toho, že sem přišli, ve výsledku všichni, benefit. Ovad jde ale o to, abychom se koukli na to, kde jsou problémy a napravili Jeanne. Ne jako nadávali na to, že jsou

lidi, kteří potřebují utéct a snažili se tady stavět nějaké zdi, které nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Pojďme po té ekonomické podstatě. Já si půjčím argument hnutí ANO, které se

mimo jiné bude ptát, nakolik máme dostupný detenční zařízení a kolik případně bude stát vybudování dalších. To je jeden z ekonomických prvků. Znáte odpověď? No, my především říkáme,

že ty lidé nemají chodit do detenčních zařízení, protože za nás třeba to ten migrační pakt říká. Není správné, aby malé děti byly zavřený v něčem, co připomíná vězení. Myslíme si, že by měl být rychlý proces. V ideálním případě. My bychom chtěli, aby ti lidé mohli žádat o humanitární výzva už

v zemích svého původu, tudíž by je buď dostali nebo nedostali a nemuseli jsme řešit, jestli budou v nějakých detencích, protože by sem přicházeli především lidé, jejichž pobyt

už byl schválen. Což je ale něco, s čím ten migrační pakt, s kterým vy nesouhlasíte, vlastně počítá. Víte, ono je to hrozně těžké takto říct, s čím počítá nebo nepočítá právě

v tuto chvíli, kdy jsme teď zjistili, že některé výjimky, které měl obsahovat, obsahovat nebude. Teď bude taky dlouhá diskuse, kdy se k tomu budou ty národní státy vyjadřovat, takže já bych ještě v tuto chvíli počkal, jaká bude konečná verze

toho paktu. A já bych jenom zareagoval na jednu věc. Když chce někdo v ČR pracovat, tak se dají vyřídit věci, jako jsou pracovní víza a hlavně my jsme v posledních dvou, třech letech přijali zhruba 300 – 400

tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A toto je věc, která bude trvat deset let, dvacet let, než uvidíme, jak se to povedlo, jak se začlenilo, jak si na to zvyklo školství. A v tuto chvíli bych byl velice opatrný k tomu, abychom

nějakými kvótami k tomu šli. Navíc ten migrační pakt, a to je podle mě velký problém, on vlastně říká, že když nějaká země toho migranta přijme, tak on odsud vlastně nemůže pryč. A vzniknou tady situace, kdy někdo,

kdo chtěl třeba nejčastěji do Německa, do Francie, do těch zemí, které jsou známy tou velkou sociální podporou těch příchozích migrantů, tak on může skončit v ČR, bude mít nárok na sociální podporu pouze

tady a my tady budeme mít lidi, kteří tady vůbec vlastně nechtěli. A to je problém, se kterým můžeme mít. Nebo vidíte, že ten problém už tady opravdu je, že to riziko tady je. Jak se můžu dál zopakovat,

jestli. Vy hovoříte o tom, že tady zůstanou desítky, nebo zmiňoval jste problém, že by tady zmiňovali, zůstávali takoví lidé, ale vidíte ten problém? Ano. V minulé migrační vlně, tak tady byli

lidi, kteří byli, kteří byli z íránské skupiny a potom se vrátili zpátky a mohli třeba jít do jiné evropské země. Migrační pakt ale říká, že kdo přijde do ČR, nebo řekněme to na rovinu, bude přidělen

do ČR, což mě taky připadá nehumánní, tak on nebude mít nárok na jinou sociální podporu v žádné jiné zemi EU a bude tady muset zůstat, nebo bude muset jít do té země, ze které teda on z nějakých

důvodů odešel. Takže to je za mě absolutní nesmysl. Já se tady shodnu v tom, že bychom neměli nutit lidi, kteří utíkají ze svých zemí, být ve státě, ve kterém být nechtějí. Rozumím

že třeba chtějí tam, kde už mají nějakou komunitu a můžeme jim dát nějakou pobídku, aby chtěli jít do Česka, ale neměli bychom je k tomu nutit. Ale nejzásadnější je to, že vy tady

tvrdíte, že je tady nějaký obrovský problém s migrací. My jsme přijali šest milionů lidí z Ukrajiny v celé Evropě za poslední dva roky. Ten migrační problém, o kterém tady mluvíme, je00:13:00

200 tisíc lidí ročně, který přicházejí tou jižní a středozemní cestou. Neporovnatelný čísla. Ten problém je vlastně jako marginální, když se podíváme na to, kolik těch lidí00:13:10

přichází. A to, co vy říkáte a co říkají ostatní politici, je prostě strašení a není to správný. Pojďme ještě jednou k té ekonomické podstatě. Vaše reakce? Já se na to musím zareagovat.00:13:20

To není strašení lidmi. Já vím, že asi máme nějakou vizi, nebo vy máte nějakou vizi, jak chcete začleňovat lidi, ale prosím, podívejme se na ten západ, podívejme se do toho Německa, podívejme se do té Francie.00:13:30

To není, to není žádné strašení. Pojďme si konečně přiznat, že opravdu začleňování lidí z Blízkého východu, afrických migrantů přineslo Evropy opravdu obrovské problémy, zvýšenou kriminalitu,00:13:40

ty lidi se nedaří začlenit, často třeba ani dodneška neumí jazyk. Vznikají ghetta v celé západní Evropě. Paní Nejedlová, nechci tady jako vyvolávat žádné silné emoce vůči vám, ale opravdu, jestli o tom chcete mluvit, běžte00:13:50

se tam podívat, jsou to věci na. Děkuji. Za chvíli, za malou chvíli. Dám příklad právě na těch Ukrajincích. Ale ještě jeden ekonomický rozměr a vrátím se k té mimořádné schůzi hnutí ANO, které zároveň bude diskutovat00:14:00

o tom, nakolik se máme v rozpočtu připravit na to, že budeme muset platit právě za výjimku, pokud jde o přijímání nebo ne přibývání uprchlíků? Máme se vyzbrojovat v rozpočtu00:14:10

teď už dopředu, že se vyplatíme z té případné kvóty, pane Gregore? No tak pokud nám EU samozřejmě dá vybrat mezi nějakou bezpečností ČR, ať už je to v otázkách kriminality00:14:20

nebo zdravotnictví nebo stabilního školství anebo se vyplácet, tak je to taková trošku Sofii na volba, kdy já úplně nevím, na kterou stranu se v tuto chvíli přiklonit a já doufám, že vláda vezme rozum do hrsti a00:14:30

tak jako před volbami koalice spolu slibovala, že nebude uvrtá vad ČR do migračních paktů, do zákazu a tak se k tomu postaví čelem, ten slib dodrží a prostě to nepůjde. Takže v tuto chvíli to nezáleží00:14:40

úplně na hnutí ANO ani na té mimořádné schůzi, ale na vládě, jak se k tomu postaví. A bohužel toto nejde predikovat, protože vidíme, že ministr vnitra Rakušan už jednou o migračním paktu prokazatelně lhal.00:14:50

Paní Nejedlová, jak by se k tomu měla vláda postavit? Já ještě jednou můžu jenom zopakovat, že jsou tady lidé, kteří potřebují utéct ze své země. My můžeme nastavit dobře integrační,00:15:01

dobře integrační postup tak, aby byli pro Evropu a Česko přínosem, protože tady máme firmy, které si stěžují, že nemají dostatek zaměstnanců. Můžeme00:15:10

z toho všichni těžit, anebo můžeme strašit, vyvolávat nenávist místo toho, abychom řešili reálné problémy, který tady v Česku i v Evropě máme. Tak já teď půjdu k těm datům. Vy jste tady00:15:20

hovořil o Ukrajincích, tak já připomenu, že podle Ministerstva vnitra státy se na začátku letošního roku za první čtvrtletí poslal na dávkách Ukrajincům 0,9 desetin miliardy korun. Na00:15:30

druhou stranu ti pracující, kterých je převážná část, do rozpočtu, do naší státní kasy odvedli o miliardu víc, než je ta zmiňovaná částka, tedy téměř dvě miliardy. Tak je to přínos00:15:40

migrace nebo není? Já jsem o tom nedávno tady diskutoval právě v tomto pořadu, že to se ukáže dlouhodobě, jaký přínos to je. Ale samozřejmě to začleňování migrantů z Ukrajiny je mnohem00:15:50

lehčí, protože ukrajinština je slovanský jazyk podobně jako čeština. To znamená, já jako učitel jsem také pomáhal se studiem těch dětí. Bylo to šikovné, bylo tam vidět zájem a ono skutečně řada těch Ukrajinců v ČR00:16:00

opravdu pracuje. Budou přínosem pro státní rozpočet? Samozřejmě. My už dávno předtím, než začala agrese na Ukrajině, tak jsme viděli, že české zdravotnictví má personální nedostatky, že se to propisuje do školství.00:16:10

A právě tady musíme být opatrní, abychom právě v době, kdy začne těch 300 tisíc lidí se rozhodovat, jestli v té ČR zůstanou, nebo se v případě ukončení konfliktu vrátí zpátky na Ukrajinu, případně00:16:20

kdy to vůbec bude. Takže tady uvidíme za dlouhé roky. Jak říkám, to je otázka na desítky let, jak se to povedlo. Ale samozřejmě zatím můžeme říct, že ta integrace těch Ukrajinců je mnohem úspěšnější, než00:16:30

by byla, než by byla integrace stejného počtu lidí, kteří by přišli z úplně jiného kontinentu, úplně jiné, z úplně jiné části světa. Paní Nejedlová, když vy hovoříte o další integraci,00:16:40

jak tedy tyto lidi namotivovat, aby zůstali a skutečně zůstali za prací a jiným životem? My víme, že ty lidi sem přicházejí a chtějí se tady jako uplatnit00:16:50

na trhu práce, nechtějí sedět doma nebo být zavřený v detenci. My musíme umožnit přístup na ten pracovní trh, což často právě ti azylanti nemají, takže se ani integrovat nemůžou. A00:17:00

musíme jim pomoct tím, aby rozuměli naší řeči a aby znali ty naše zvyklosti a pravidla dodržovali. Na tom se asi všichni shodneme. Když tady někdo00:17:10

je, tak musí ty pravidla znát a musí je dodržovat. Potřebuje k tomu jenom to, abychom mu vysvětlili, jaký ta pravidla jsou a nakolik je toto ekonomicky náročné. Já00:17:20

na to nemám žádnou kalkulaci, ale rozhodně vím, že když ty lidi přivedeme a budou tady pracovat, takto výhodné nakonec bude. Pane Gregore. Jo, tak jako tady je třeba hlavně říct, že ti00:17:30

Ukrajinci tady přišli bez jakéhokoliv migračního paktu a EU nikomu nenařizovala, kolik má nebo nemá přím od lidí z Ukrajiny. A samozřejmě je rozdíl, když se tu znovu bavíme o lidech, kteří tu chtějí přijít za rodinou,00:17:40

chtějí tu přijít za práci, můžou využívat už platných azylových zákonů ČR, azylové řízení, požádat si o občanství, případně přes rodinného příslušníka, případně pracovní vízum.00:17:50

Ale to, co EU chce způsobit tím migračním paktem, tak to nebude jenom ekonomicky náročné, ono to bude hlavně opravdu ohrožení bezpečnosti ČR. A to není strašení, protože skutečně tady půjdou lidi,00:18:00

kteří tady nechtějí být a přijdou tady ze zemí, které se v západní Evropě ukázaly, že opravdu nejsou schopni se integrovat do té Evropy. Prosinci víme. Není ten český prvek moment, kdy na sebe00:18:10

ukázat a říct, podívejte se, my jsme to zvládli, jsme inspirací. U západu ČR. Myslím teď v té integraci Ukrajinců. Ano, ale my se bavíme o integraci Ukrajinců, což je sousední země,00:18:20

což je sousední země Slovenska. Je to země, která je opravdu stovky km vzdušnou čarou. Pro ty lidi je lehčí naučit se jazyk. Často už tady někoho z příbuzných měli. Řada Ukrajinců už tady měla funkční organizace,00:18:30

protože přes pracovní agentury tu řada Ukrajinců pracovala. Ale tady se bavíme lidí ze zemí třetího světa, z Afriky, případně z Blízkého východu. A tam prostě na tom západě vidíme, že je to obrovský průser.00:18:40

A i když to nejde tak vidět, jak ho to třeba jde vidět v těch zemích, tak je to obrovský průser. Já tady zmíním, že se. Pak problém. Tam se máme škatulkovat? Ale. Pardon.00:18:50

Gory. Například Stockholm, byl vyhlášený stav teroristické nouze právě kvůli těm ghetům. A to je něco, čeho my tady čelíme. Pokud to bude migrační pakt a budou tu proudit tisíce, desítky tisíc lidí. Posuneme00:19:00

v té. Diskuse a máme tedy škatulkovat? Vy si myslíte, že lidi z Afriky jsou nějaký horší lidé, nebo co tím myslíte? Když říká já i hrozbou nebo. Prosím. U00:19:10

naučí. N. Nepodsouvejte mi něco, to jsem vůbec neřekl. Já jsem pouze řekl to, žena i na západě Evropy vidíme, kam tady toto dospělo. Vidíme, jaký byl ten konflikt těch lidí, kteří přišli z úplně jiné kultury.00:19:20

Vznikly tam ghetta, na školách se někteří učitelé v Německu bojí učit. Já nevím, proč to je, ale vidím, že to tady je. A pokud vidím, že někdo chce podobná migrační pravidla dát do ČR, tak je to prostě hloupost.00:19:30

Německo, Francie a další země si tu migrační krizi vyvolaly sami. Němečtí politici říkali, pojďte k nám, my to zvládneme. A s tím čelí. ČR tady tento zájem nemá. Máme tady momentálně 300 tisíc lidí,00:19:40

kteří přišli z Ukrajiny. Ti můžou úplně v pohodě momentálně tady pracovat, co tady začlení. Žádné velké problémy tady nemáme a já prostě nevidím důvod, proč dávat Brusel. Kdo00:19:50

tam na vás s dovolením navážu, vrátím se ještě jednou k tomu pracovnímu trhu a také k těm ekonomickým výhodám. Další kandidátka do Evropského parlamentu Danuše Nerudová už v roce 2022 odhadla, že Ukrajinci,00:20:01

kteří zde zůstanou za prací, by mohli na důchodovém pojištění odvézt až 13 miliard korun. Tak je to možná díra, kterou jsme vlastně schopni zalepit právě v tom penzijním systému.00:20:10

No, nám bohužel, jak to tak vypadá, nezbývá nic jiného, než pracovat s tím, že do Česka a do Evropy přijdou lidé, kteří hledají novou příležitost. Naštěstí00:20:20

jsme kontinentem, kde se lidem stále ještě daří. Někteří lidé utíkají z nebezpečí, někteří lidé sem chtějí prostě přijít žít z jiných důvodů. A my bychom00:20:30

prostě měli vše udělat všechno proto, aby to pro nás byla výhoda a abychom z toho mohli těžit. Máme tady prostě nízkou porodnost. Je00:20:40

to i selhání třeba rodinné politiky a podpory žen, ale dlouhodobě se ukazuje, že jedním z těch způsobů00:20:50

řešení je prostě migrace. Jsou migranti řešením důchodového schodku, pane Gregor? Ten důchodový schodek nevznikl náhodou. Ten důchodový schodek vznikl, protože ten důchodový00:21:00

systém je prostě postavený na špatných základech. On prostě nepočítá s tím, že ta porodnost může a nemusí kolísat. A vidíme to právě v té velké generaci Husákových dětí, kdy ta porodnost těchto lidí00:21:10

v době, kdy dospěli, byla prostě řádově nižší, a proto tu vůbec nějaký důchodový problém dneska je. A my, pokud chceme, aby se tato krize neopakovala, nechceme každých dvacet let ob jednu generaci zkrátka lepit00:21:20

díry v důchodovém systému tím, že budeme uměle zvyšovat poptávku po migraci, tak my prostě ten systém musíme předělat. U nás se tomuto tématu ve svobodných věnuje ekonomka Markéta Šichtařová. Ta například přišla00:21:30

s určitými. To jsem se s opuštěním. Pane Gregor, na to jsem se neptala. Já se ptám na to, zda těch 13 miliard je něco, z čeho se dá čerpat, na čem se dá stavět, zda vlastně vynakládat podobné analýzy jako00:21:41

naděje důchodového systému. Víte, víte, pokud budeme počítat s tím, že migranti přinesou 13 miliard do důchodového systému, tak musíme počítat, že ti migranti přirozeně přinesou vyšší výdaje, ať00:21:50

už je to v tom oblasti zdravotnictví, v oblasti školství, v oblasti, v oblasti úřadu. Takže toto prostě není řešení a paní Nerudová je bohužel známá tím, že i když je má profesorů ekonomie, tak ji vůbec nerozumíte.00:22:00

Norové, to nevychází panně. Ale jakoby opět podle mě jako nepřemýšlíte nad tím, co jsou naše reálné problémy. Nám tady chybí lékaři. Lékaři jsou bohužel už často00:22:10

v důchodovém věku. Nemáme dostatek mladých lékařů. Potřebujeme přivést nové lidi, kteří budou dělat tuto práci. Těch profesí, které je potřeba obsadit lidmi, kteří tady prostě nejsou,00:22:20

je mnoho. Jsou to třeba pečovatelé, jsou to zdravotní sestry. A my potřebujeme nějakým způsobem tady tu situaci vyřešit a nevyřešíme ji tím, že budeme nad tím problémem00:22:30

zavírat oči a čekat, až se někde narodí. Přiznává, že konkrétně například u lékařů se nedaří nostrifikovat dané dokumenty, že se nepohybují00:22:40

Ukrajinci třeba v podobném systému jako čeští doktoři, že často chybí právě ta jazyková motivace. Je tam jazyková bariéra, ale se to podařilo vyřešit za uplynulé dva roky. Je to problém,00:22:50

který se dá vyřešit. Bohužel naši politici a političky v tomto selhali. Já jsem ten problém viděla už rovnou, když jsem, ti lidé přicházeli. Oni měli rovnou00:23:00

začít absolvovat vzdělávání jazyce tak, aby se dorozuměli. Měli jsme se vynasnažit, aby mohli pracovat ve své profesi, abychom co nejdřív uznali tu jejich kvalifikaci00:23:10

a využili jsme nejvíc ten jejich potenciál. Bohužel to v části, u části těch lidí dopadlo tak, že dělají nekvalifikovanou práci nebo práci, na kterou nevyužíváme00:23:20

jejich kvalifikaci. A dopadlo to tak, že bohužel některým lidem, kteří v Česku žili před tím, tu práci sebrali. A ti lidé jsou teď pochopitelně rozčílený00:23:30

a jsou naštvaný na tu, na tu část těch Ukrajinců, kteří sem přišli a je to z mého pohledu chyba toho, jak se k té situaci postavila naše vláda a jak tu situaci nezvládl.00:23:40

Uzavřeme téma migrace. Poslední otázka tímto směrem, pane Gregore, nezvládla tedy situaci česká vláda, nebo zvládla a nezvládla ji EU? V oblasti čeho? V oblasti migrace případě? No tak v oblasti00:23:50

migrace se to prostě nedá říct, protože pokud se bavíte o tom ukrajinském přílivu 300 tisíc lidí, tak to prostě ukáže čas. Já ze své zkušenosti v Moravskoslezském kraji můžu říct, že koordinaci těch00:24:00

center, která pomáhala i s tou integrací, tak to prostě nezvládli, protože nekomunikovali, neměli instrukce a ti lidi často pracovali na kolenou. Takže za mě tady v tomto ohledu to určitě nezvládli. Ale to, jak00:24:10

to bude vypadat v ČR a jaký bude ten důsledek, to prostě ukáže otázka dalších, dalších několika vlád, takže to není otázka jenom této vlády. Završím téma migrace, další klíčové téma do evropských00:24:20

voleb bude také Green Deal, alespoň to ukazuje průzkum mimo jiné společnosti STEM Mark. Paní Nejedlová, změní se podle vás po těch červnových volbách nějak zásadně poměr sil v Evropském parlamentu,00:24:31

který zároveň přepíše přístup ke Green Dealu? Samozřejmě neumím odhadnout, jak prostě volby dopadnou. A co můžu říct, je to, že je chyba, když tady00:24:40

teď politici a političky říkají, že Green Deal je potřeba zásadně opravit, zrušit, brzdit, že potřebujeme rally, ve skutečnosti tito00:24:50

politici nevidí, jaká je budoucnost. My nezbytně nutně potřebujeme transformovat naši ekonomiku tak, aby byla zelená a abychom dokázali konkurovat00:25:00

Číně a Spojeným státům, kteří do tady té zelené transformace investují, tak to musíme udělat, jinak my konkurenceschopní nebude. Přesto, když se podíváte do praxe, tak00:25:10

nesouhlasíte s těmi argumenty. Je to náročné, je to pracné, stojí to spousty peněz. Jsme tady v situaci, kdy řada firem se ocitla opravdu v krizi po vysoké inflaci, energetických00:25:20

nárocích loňského roku. Green Deal je nástroj. Ten nástroj je soubor opatření, který slouží k tomu, abychom snížili emise CO2 v00:25:30

našem prostředí. Většina lidí v Česku rozumí tomu, že toto potřebujeme dělat, protože tady před námi je globální klimatická krize. Minulý týden bylo venku00:25:40

na koupání, to v dubnu není normální. Ten nástroj může mít nějaký mouchy, může být potřeba ho upravovat v budoucnu, ale ten cíl zásadní je správný.00:25:50

Pardon, vidíte tam jenom krátce, ať dám prostor panu Gregorovi. Prostor pro úpravy máte vy tam za sebe nějak. My si myslíme, že ten Green Deal má být ambicióznější, ale zároveň je potřeba dohlédnout na to,00:26:00

aby všechny peníze, který do něj Evropa investuje, nakonec pomohly občanům a občankám Evropy a Česka v tom, aby se jim líp žilo. Nechceme, aby ty peníze šly00:26:10

především velkým byznysům, což se teď občas děje. Tak předpokládám, že pro vás Green Deal už je ambiciózní. Jak se k němu postavíte vy? No tak samozřejmě my svobodní, až se dostaneme do Evropského parlamentu,00:26:20

tak budeme chtít, europoslanci dalších zemí blokovat veškerá nařízení, která z Green Dealu vyplývají, protože toto je prostě slepá ulička. Paní Nejedlová říkala transformovat ekonomiku, ale tu ekonomiku00:26:30

chtějí transformovat lidé, kteří ekonomice absolutně nerozumějí. A pojďme si to ukázat na reálných čísel. Zkrátka a dobře miliardy, miliardy eur, které se momentálně tisknou a které proudí,00:26:40

jak říkala paní Nejedlová, do toho byznysu, to se děje opět stejně. Tady my například se bavíme hodně o zákazu spalovacích motorů, který zkrátka dobře způsobí výpadek na tom pracovním trhu a který hlavně způsobí00:26:50

to, že lidé nebudou mít jakýkoliv dostupnou automobilovou dopravu, protože tady se bavíme pořád o nějaké ekologii, bavíme se o nějakém životním prostředí, ale to, že Evropa zakáže auta a Green Deal,00:27:00

to zkrátka nezmění v klima vůbec nic. Prostě a dobře je třeba Gregor tuto chvíli končím. Kde byste začal? Já vím. Když říkáte, že byste postupně rušil. Víte, no, já bych začal00:27:10

u toho zákazu spalovacích motorů, který si samozřejmě odložila po vystoupení z EU Velká Británie, prozatím tuším o pět nebo deset let. A takto budou následovat další země, protože zkrátka dobře ty návrhy, čím víc00:27:20

se blíží ta data 2032 1050, tak tím více se ukazuje, že je to nereálné. Prostě my si musíme uvědomit, že peníze se netisknou v tiskárně a lithiové baterie nerostou v lese na stromě00:27:30

a že zkrátka veškeré návrhy, které EU říká, tak nepomáhají ani životnímu prostředí a ani ne transformují ekonomiku. A já tady prostě musím zmínit, že tady tyto pokusy o to transformovat ekonomiku00:27:40

a za peníze občanů rozhodovat o jejich životě, to vždycky selhalo. V případě zelených můžeme zmínit ten byznys se solárními barony nebo přimíchávání biopaliv. To byly dvě věci, které stály desítky, možná00:27:50

stovky miliard korun. To zaplatili lidi ze svých kapes. Nezměnilo to na životním prostředí s nic, akorát to opět omezoval. Vrátím se na paní, na Jedlovou. Podobné argumenty v tuto chvíli používá například00:28:00

Svaz průmyslu a dopravy, který říká, že Green Deal je potřeba udělat, nicméně že je přehnaný. Je potřeba trošku z těch závazků ustupovat, když to vezmu velmi jednoduše. A00:28:10

zmiňuje vlastně to stejné, co zmiňoval tady pan Gregor, a sice, že spousta těch věcí jsou podmíněny elektrifikací, výstavbu nových zdrojů, ať už to je třeba jádro a dalších elektráren,00:28:20

což chce čas, akce, finance. Přesně. Jak tento proces urychlit a financovat? Máte recept, paní? Je potřeba ty finance vzít, navýšit ten rozpočet na tu zelenou00:28:30

transformaci a pořádně se do toho pustit. My nemůžeme před tím problémem, který tady máme a o kterém ví už celý svět, a to je to globální oteplování, strkat hlavu do písku, pokud to00:28:40

budeme. Pokud toto budeme dělat, tak nám ujede vlak. Naše ekonomika naopak zkolabuje, lidi tady nebudou mít práci, nebude.00:28:51

Nechce nám tady dobře žít. My teď každou korunu, kterou investujeme do té transformace, tak ta se nám čtyřikrát vrátí. Čím déle to budeme odkládat, tím to bude dražší. Ty peníze00:29:00

EU má kde vzít. Evropský rozpočet je momentálně jedno procento HDP. My jako zelení jsme přesvědčeni, že je potřeba ten rozpočet výrazně posílit. A peníze00:29:10

se na to dají najít, zelení třeba dlouhodobě podporují řešení daňových rájů, do kterých unikají až 200 miliard eur, který by se00:29:20

daly na toto využít. Bohužel nám tady momentálně vládnou politici a političky, kteří jsou financovaní třeba firmami, kteří v těch daňových rájích. Děkuji. Opět do aktuální situace. Vy jste tady00:29:30

zmiňovala tu konkurenční výhodu, a sice, že Spojené státy už se ponořili do nové zelené ekonomiky, stejně tak třeba Čína, která je v tuto chvíli vlastně na vrcholu výroby elektroaut,

tak budeme je moci ještě nějak dohnat, pokud se vlastně neobrátíme na ta zelená pravidla. No tak Spojené státy se sice integrovali nebo se hloubí, ponořili do zelené ekonomiky a taky

zadlužení vůči jejich HDP za posledních 30 let raketově skočilo. A co se týká Číny, tak to prostě nemůžeme porovnávat s Evropou. Čína začala dělat ekonomicky rozumné kroky už před dvaceti lety, tak ji vypustila

emise, které mi tady nevypustíme za další tři století. A teď to snižuje. A samozřejmě Green Deal, to je přesně důvod, proč my budeme později závislí na zemích, jako je Rusko a Čína, protože my zkrátka ten průmysl naprosto

tím Grendelem zničíme, pokud s ním něco okamžitě neuděláme. Já teda nevím, jestli spaní Nejedlovou, žijeme ve stejné zemi, ale v ČR nemůžeme hledat žádné další peníze, které budeme posílat do EU.

Tam jsme posílali peníze z emisních povolenek, kde ty peníze jsou? A pardon, já nevěřím nikomu, kdo lítá tryskovým letadlem prostě na klimatické konference do Dubaje nebo z Vídně do Bratislavy,00:30:30

což šla von der Leyenová děla. Ještě prošel, pane Gregore, omlouvám se, náš. Jasně. Na chvíli dvojice kandidátů do Evropského parlamentu Matěj Gregor na Hedlová. Děkuji. 

Hezký večer. Nízká. Na shledanou. Hezký večer přeji i vám, vám z peněženky je to vše. Těším se na viděnou na CNN Prima News.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31