Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Svobodní v médiích: z dění v EU, prezidentské volby a další aktuální témata

Svobodní v médiích: z dění v EU, prezidentské volby a další aktuální témata

21. 12. zveřejnil Faktor S na straně 22 – 24 článek Spojené problémy evropskéŠéf liberální frakce ALDE Guy Verhofstadt by zase rovnou změnil evropskou smlouvu a podobně jako Schulz vedl EU směrem k federalizaci. Jejich snahu potvrzuje bývalý europoslanec Petr Mach. „I Lisabonská smlouva z roku 2009 se původně jmenovala

Evropská ústava a posunula společenství blíže k federaci. Eurofederalisté by ale chtěli pro EU ještě získat právo vybírat vlastní daně a mít mnohem větší rozpočet. Přál bych si tvrdit, že se jim to teď už nemůže povést, ale dosavadní zkušenost ukazuje, že EU trvale své pravomoci posiluje na úkor členských států,“ upozorňuje Mach s tím, že „každá další unifikace EU za posledních padesát let vždy snížila i hospodářský růst, každou dekádu o jeden procentní bod“.

21. 12. zveřejnil server Česká justice článek Od Nového roku účinkuje nová zemědělská politika EU. Dotace může čerpat více lidíParlament a Rada spolu letos vyjednaly reformu, kterou nyní jednoznačně schválili poslanci : 503 zastupitelů bylo pro, 87 proti (hlavně Zelení) a 13 přítomných zákonodárců využilo možnost nehlasovat. Mezi Čechy byl proti pouze Jiří Payne (Svobodní, EFDD), který letos v Parlamentu vystřídal svého bývalého stranického předsedu Petra Macha.

Vyšlo i na serveru Kurzy.czZdravotnickýdeník.cz a Ekonomickýdeník.cz.

28 12. zveřejnil Neviditelný pes článek Jiřího Payna EVROPA: Sluší se mít zameteno před vlastním prahemEvropská komise došla k závěru, že v Polsku hrozí porušení vlády práva. Hodlá využít prvního odstavce článku 7 Lisabonské smlouvy.

Ústavní systém v některých demokratických zemích podléhá aktuálním politickým náladám. U nás například nabouraly Ústavu dvě změny: samorozpuštění Sněmovny a přímá volba prezidenta. Obě vytvořily v ústavním právu díru, která jednou může znamenat neřešitelnou ústavní krizi. Měli bychom zoufat a bědovat nad politickými stranami, že devastují demokracii? Možná.

V Polsku reformují soudní systém, mimochodem, také bychom to potřebovali. Soudní moc sama sebe nikdy nezreformuje. Polská opozice nesouhlasí. To je záruka, že po příštích volbách bude soudní reforma podléhat nové diskusi a možná i revizi. Proto považuji starosti Komise za ukvapené.

Mnohem větší starost mi dělá osud demokracie v Evropské unii. Lisabonská smlouva je úmyslně založena na nedemokratických základech. Žádná rovnováha moci neexistuje – vůbec žádná. Nad jednáním komise nevisí ani hrozba ztráty důvěry (musely by pro ni hlasovat dvě třetiny Evropského parlamentu – což je nesmysl), ale nehrozí ani soudní přezkoumání, zda dodržuje platné předpisy, především Lisabonskou smlouvu. Občan má na rozhodování komise zanedbatelný vliv. Neexistuje ani koalice, ani opozice. Ti, kdo mají odlišný názor než komise, jsou diskriminováni. Je vysoce pravděpodobné, že Unie v mnoha případech prosazuje své zájmy ne zcela korektními a demokratickými prostředky.

Má-li Komise starost o demokracii, měla by se napřed postarat o to, aby Evropská unie sama začala fungovat alespoň trochu demokraticky, tolerantně k jiným názorům, měla by respektovat pluralitu názorů, jednat spravedlivě se všemi názorovými skupinami bez jakékoli diskriminace. Měla by urychleně vytvořit systém skutečné odpovědnosti za výkon funkce, měla by odejmout moc úředníkům a vrátit ji na politické hřiště. Měla by urychleně umožnit skutečné nezávislé přezkoumání, zda jedná podle platných právních předpisů. Měla by respektovat suverenitu členských států.

28. 12. připomněla Mladá fronta DNES na str. 30 rezignaci Petra Macha na post europoslance v článku KRONIKA 2017: MACH SKONČIL V EP 29. SRPNA

Europoslanec a předseda Svobodných Petr Mach oznámil odchod z Evropského parlamentu, aby se mohl věnovat sněmovním volbám v Česku. Nahradil ho Jiří Payne.

3. 1. zveřejnil server Svobodný svět článek EU vám přináší poplatky za bankovní účty: 10. března (2015) hlasoval Evropský parlament o nařízení Evropské unie o mezibankovních poplatcích za platební transakce založené na kartách. Toto nařízení především stanovuje strop, jaký poplatek si mohou karetní společnosti (jako Visa a Mastercard) účtovat při použití karty při platbě. Zkušenosti z USA ukazují, že následky této regulace budou velmi nepříjemné.

Nařízení, o kterém Parlament jednal v prvním čtení, nařizuje vážený průměrný strop na poplatky ve výši 0,2 % z průměrné roční hodnoty transakce. Z přítomných 676 europoslanců se proti vyslovilo pouze 26 (všech 18 přítomných poslanců UKIPu, Petr Mach ze Svobodných, tři nizozemští poslanci ze Strany svobody a překvapivě také tři řečtí poslanci ze Zlatého úsvitu, a 1 poslanec z německé NPD). [1]

Už jsme si zvykli, že Evropským parlamentem bez problémů projde jakákoliv socialistická regulace. Že se ale nenašel ani jeden poslanec v tzv. pravicové a opoziční ECR, který by hlasoval proti, to je trochu zklamání. Daniel Hannan nebyl hlasování přítomen [2] , Richard Sulík se zdržel. Jinak britští Konzervativci i česká ODS nadšeně hlasovali pro.

Prezidentský projev

26. 12. zveřejnily Eurozprávy článek Zeman zabil jakoukoli naději pro českou politiku a devalvoval morální hodnoty, udeřil politikPrezident Miloš Zeman dnes pronesl své vánoční poselství, které vyvolalo hodně rozporuplné reakce. Zatímco například premiér Andrej Babiš označil Zemanův projev za pozitivní a konstruktivní, většina kandidátů na prezidenta či zástupci TOP 09 nešetřili kritikou. K nim se přidal také europoslanec za Svobodné Jiří Payne.

Zeman v projevu zmínil třeba také to, že politické strany nemají chuť jednat. „Nemají, právě kvůli blbé náladě. Zeman je postavil do blbé situace. Normálně se po volbách jedná, ale Zeman se celou dobu snažil vytvořit takovou situaci, aby nebylo o čem jednat. Trestně stíhaného premiéra si vybral za kamaráda a pokouší se domluvit mu koalici s Okamurou. Od politických stran chce, aby radostně jásaly a vzdávaly mu díky, jak za dob Národní fronty,“ shrnul situaci europoslanec.

Podle něj prostě není o čem jednat, protože nefunguje ani riziko, že po nepovedeném prvním pokusu o vládu dostane druhý pokus někdo jiný. „Miloš Zeman zabil jakoukoli naději pro českou politiku. Devalvoval odpovědnost, devalvoval českou státnost, devalvoval morální hodnoty. Jeho věrohodnost před volbou nového prezidenta je podobná, jako když minule sliboval, že nevyvěsí na Hradě modrou vlajku s hvězdami a pak to byl první naprosto cynický výsměch voličům hned po příchodu na Pražský hrad,“ tvrdí Payne.

„Jestli bývalo zvykem na Nový rok sdílet naději a optimismus, na svátek sv. Štěpána, tradiční symbol utrpení, se po vyslechnutí dnešního proslovu žádná naděje nedostavuje,“ dodal ostře.

Tématu se věnoval i Server Globe24 v článku z 29. 12. Zemanova cynická politika má jediný cíl – plné břicho, spustil europoslanec.

Různé

22. 12. zveřejnil server Peníze.cz anketu Očima expertů: Koho na novou bankovkuPetr Mach, ekonom, bývalý europoslanec – Když nebude vysoká inflace, nebudeme muset vydávat v dohledné době další bankovku s vysokou nominální hodnotou, tedy 10 tisíc korun. Ani není potřeba stávající bankovky nahrazovat, jsou hezké. Líbí se mi nápad ČNB připomenout sté výročí naší měny limitovanou speciální sérií stokorun s Aloisem Rašínem. Kdyby se přece jen měla někdy zavádět nová bankovka, navrhuji na ní vyobrazit Karla Havlíčka Borovského. Je to všeobecně uznávaná osobnost českých dějin i politického myšlení, byl to vlastenec i spisovatel a také vynikající ekonom – zastánce volného obchodu, nízkých daní a neinflační měnové politiky.

25. 12. zveřejnil server Svobodný svět článek Aloise Sečkára Jak (ne)zemřela spravedlnost v ČRBlíží se páté výročí amnestie Václava Klause a také se blíží prezidentské volby. Nedávno ho nakousli dva kandidáti Michal Horáček a Jiří Drahoš a přiměli mě reagovat.

Předevčírem se vinou „trapného nedorozumění“ ukázala legrační věc, totiž že myšlenky některých prezidentských kandidátů od sebe navzájem opisují týmy externích kreativců . Horší je, o jaké myšlenky jde. Drahošův od Horáčka okopírovaný status se týkal nechvalně proslulé amnestie Václava Klause z roku 2013. Prý šlo o „jednu z největších pohrom, které nás po revoluci postihly“, jež „podryla důvěru lidí v právní stát“.

Za ostatní jistě mluvit nemůžu, ale mou důvěru v právní stát mnohem víc podrývá, když se vesele manipuluje s fakty a fabuluje tak dlouho, až to přebírají i prezidentští kandidáti a většina národa se spravedlivě rozhořčí nad něčím, co vůbec není pravda. To je přesně příklad této amnestie.

S postupujícím časem se ostří zájmu přirozeně otupilo, takže se už jen příležitostně vedou spory o institut amnestie jako takový. Část lidí by ho ráda z ústavního pořádku vyřadila jako historický anachronismus, který alespoň v jedné věci vrací prezidenta do role absolutistického vládce nad životy svých poddaných. Hlavní argument zní, že je to nespravedlivé, proč ji má někdo dostat a jiný ne? Což je pravda, ale to je zkrátka inherentní vlastnost amnestie, nezáleží už tak na tom, kdo ji udělí a komu.

Přiznám se, že na to nemám jednoznačný názor. Spíše se mi obraz prezidenta, jakožto morální ikony, která má možnost blahosklonně prominout trest a přitom ji okatě nezneužívá, líbí, ale otázkou je, kdy a jestli vůbec dokážeme v přímé volbě takového prezidenta vygenerovat? To je však trochu jiná debata. Spíše bych si přál, aby už nebylo nikdy možné ukončit vleklé kauzy zásahem deus ex machina, protože prostě žádné takové nebudou, jelikož justice pracuje efektivně a dobře. To je úkol možná i pro příštího prezidenta, ale hlavně pro budoucí vlády.

28. 12. zveřejnil Neviditelný pes článek Tomáše Pajonka GLOSA: Svoboda slovaŽít v zemi, kde je svoboda slova, nemusí být lehké. Můžete slyšet hrozné hovadiny. Můžete slyšet věci, za které byste někomu opravdu moc rádi dali přes hubu.

Můžete se setkat s neskutečným hulvátstvím, neúctou, drzostí vůči mladým, starým, ženám. Můžete se jako příslušník nějaké minoritní skupiny setkat s tím, že vás někdo veřejně nenávidí (a každý, včetně bílých mužů, může být v něčem minoritou). A to je hodně nepříjemné.

To vše je „daň“ za to, že si můžete být stoprocentně jisti, že právě vás nikdo nezavře za deklarovaný názor. Podotýkám, že se nebavíme o pomluvě/křivém svědectví, volání „hoří“ v přeplněném kině a organizaci útoku na konkrétní osobu („pojďme sejmout tohohle žida“). To není vyjádření názoru.

Vkrádá se líbivá myšlenka. Co tedy zakázat propagaci jen těch skutečně nebezpečných a hloupých názorů? Má to ale několik háčků.

Kdo to určí? Ti, kteří vládnou. Jak to dopadá, můžete vidět například v Singapuru.

  1. Slova mění svůj význam. Jazyk není jednoznačný. Symboly, které nebyly rasistické, se časem jimi mohou stát a dochází k absurdním obviněním. Dal jsi někomu 1488 eur? Jsi nácek a do lochu s tebou!
  2. Oslabení společnosti a kritického myšlení. Musíme se naučit zvládat nesmysly, propagandu, lži ve veřejném prostoru. Zvládat na ně reagovat tak, aby v pomyslném ringu byly lživé názory poraženy pravdivými a ne, že schválená „pravda“ vyhraje kontumačně. Taková lenivá pravda pak neobstojí trénované lži.

Ne nadarmo řekl Ron Paul: „Svobodu slova nemáme proto, abychom se bavili o počasí. Svobodu slova máme proto, aby lidi mohli říkat velmi kontroverzní věci.“ Pokud v tom nejsme konzistentní, neobhajujeme svobodu doopravdy.

28. 12. zveřejnil server Plzeň.cz článek Živnostník si počítač neodečte z daní, ale ze svého výdělku, vysvětluje Lenka BrčkováUstálený mýtus v hlavách zaměstnanců, že si živnostník něco “odečte z daní”, dost rozčiluje šéfku Strany svobodných občanů v Plzeňském kraji Lenku Brčkovou. “Neznamená, že když si živnostník koupí počítač za 15 tisíc korun, že si celých těch 15 tisíc odečte opravdu z daní. On si těch 15 tisíc jenom odečte od svého výdělku a sníží si tak hrubý zisk, ze kterého se pak počítají daně. Hrubý zisk je něco jako hrubá mzda u zaměstnanců. To samotné počítání daní je stejné jak u živnostníků, tak u zaměstnanců,” vysvětluje na Facebooku.

Lenka Brčková je ekonomkou na biofarmě na Tachovsku a působí jako místopředsedkyně Asociace živnostníků ČR. Na plzeňském hejtmanství je členkou finančního výboru a sociální komise. Vystudovala ekonomiku a management malých a středních podniků a možná právě proto ji rozčilují nepravdivá tvrzení zaměstnaných lidí vůči živnostníkům.

“Tohle vysvětluji již téměř 20 let. Pořád dokola. Za těch 20 let vysvětlování jsem přestala používat slova jako jsou základ daně, příjmy, výdaje, procentní sazba, daňové odpisy a další divná slova, kterým málokdo rozumí. Vysvětluji sice 20 let, ale pořád ten mýtus okolo sebe slyším,” hodnotí některá, často i závistivá, tvrzení zaměstnanců, kteří nechápou, že živnostník se sám musí postarat o svou práci a jen tak si nemůže dovolit odjet na dovolenou nebo marodit.

“Vždycky se najde nějaký ten naštvaný zaměstnanec, který to někde v hospodě jen tak plácne a pak to završí větou: “Zítra se mi nechce vstávat do práce, až se vyspím, skočím si k doktorce pro razítko”,” uzavírá Brčková své zamyšlení na Facebooku.

29. 12. zveřejnil Neviditelný pes článek Jindřicha Pilce GLOSA: Přestaňme si hrát na studenou válkuKdyž uvalujete ekonomické sankce proti nějakému cizímu státu, uvalujete zároveň ekonomické sankce proti svým spoluobčanům. Zakazujete vzájemný obchod cizím a tuzemským firmám, zakazujete vzájemný obchod cizím a tuzemským občanům. Znamená to chovat se ke svým spoluobčanům jako feudál k nevolníkům. Nějak se zapomíná na to, že politik by svým spoluobčanům neměl vládnout, ale sloužit.

Hledání nepřítele je stará osvědčená taktika na odpoutání pozornosti od vlastních problémů, od výsledků vlastní chybné politiky. Je to hledání nějakého zajímavého, emocionálního, rozdělujícího politického tématu, které upoutá pozornost a umožní zakrýt, že politici žádné jiné pořádné téma nemají.

Největší bezpečnostní hrozbou v současnosti je pro nás Evropská unie. Jelikož se budování eurosocialismu pomalu ale jistě překlopilo z fáze „potíže růstu“ do fáze „růst potíží“ (to už je taková zákonitost v budování socialismu) a unionisté touží po unijní armádě a podnikají kroky k jejímu vzniku, hrozí, že chcípající kobyla bude kopat. Vážně hrozí, že prohlubování vlastních problémů EU povede k intenzivnějšímu hledání nějakého nepřítele.

Říká se, že demokracie spolu neválčí. Tak to máme docela problém, protože EU je nedemokratická. Dělá všechno pro to, aby občan demokratickou cestou nemohl nic ovlivnit. A víte, jak to dopadne, když nedemokraticky vládnoucí politik najde nějaké nepřátele? Nebude to on, kdo půjde do války.

Neviditelný pes zveřejnil 1. 1. také článek Jiřího Zapletala SPOLEČNOST: Patálie po svatběŘeknete ano a na pár dnů máte o zábavu postaráno. Jste-li žena

Dokážete si také představit situaci, kdy nastávající manželé přijdou vyřizovat svatbu, na matrice oběma udělají fotografii, požádají o sdělení dalších změn a po obřadu obdrží z matriky nejen oddací list, ale také obálku s novými doklady? To by bylo něco.

V České republice se rodí stále více dětí mimo manželství. V roce 2016 to bylo přes 54 tisíc dětí, tj. cca 49 % všech narozených. Před třiceti lety nepředstavitelné číslo.

Některým politikům se to samozřejmě nelíbí. Rodina je základ státu. Rodinu dle jejich názoru tvoří výhradně manžel, manželka a dítě. Nikoli otec, matka a dítě. Lze pochopit některé argumenty pro narození dítěte v manželském svazku. Např. v případě rozvodu manželství rozhoduje soud o hmotném zajištění dítěte. V případě rozpadu soužití na psí knížku toto rozhodování neproběhne – někdy bohužel v neprospěch dítěte. Nezodpovědných máme kolem sebe mnoho.

Oprostím se nyní od úvahy na téma, zda by stát měl „kecat“ do soužití lidí. Jen se trošku zamyslím právě nad podporou uzavírání manželství ze strany státní byrokracie. Jsem čerstvý ženáč, takže malinko jsem pochytil.

Když už musíte mít razítko příslušné matriky, pozitivně hodnotím, že se lze na většině úřadů dohodnout a mít svatbu dle vašich představ. Nikdo vám nebrání mít svatbu velkou nebo miniaturní, tématickou, na neobvyklém místě. Tudíž překážky v obřadu, kdy si dva lidé řeknou „ano“, nejsou.

Co však nastává poté? Jste muž, v občanském průkaze (který musíte dle státních byrokratů mít) nemáte uveden stav a bydliště svatbou neměníte (nedostali jste bohužel jako svatební dar novou vilku, ale na druhou stranu jste vybaven novými hrnci). Pro vás se nic nemění, tedy pokud držíte tradici, že žena přejímá příjmení manželovo. Pokud jste se pyšnili v občance oním stavem „svobodný“, tak vám střihnou její růžek a musíte si požádat o průkaz nový. Pro vás to znamená zajít na příslušný úřad, oznámit změnu. Na úřadě vás vyfotí, vyplní za vás formulář a za měsíc si jdete pro novou plastovou kartičku (další do sbírky). Pohoda.

Všichni jsou si rovni, tudíž postup u muže by měl plně odpovídat i postupu u ženy. Ale ouha! Žena si samozřejmě může zvolit možnost ponechání původního příjmení (potom sňatek vede pouze k okroužkování a vlastnictví příslušného papíru). Drtivá většina nevěst však udělá tu chybu, že chce příjmení nové (či doplnit své stávající o příjmení manžela).

To máte pas, řidičák, občanku, tramvajenku…

Proč chybu? Tak nejprve – občanský průkaz je střižen, nutno do 15 pracovních dnů požádat o nový. Přijít na úřad, tam vás stejně jako muže vyfotí, vyplní formulář a za měsíc si vyzvednete nový OP. Jenomže….máte i řidičský průkaz? Tak to musíte většinou na jiný odbor stejného úřadu. Tam zjistíte, že vás nevyfotí. Že si dokonce nejsou schopni ani stáhnout z databáze onu fotku, kterou právě pořídil jejich kolega při žádosti o občanský průkaz. Prostě musíte donést fotku vlastní (cca 150 korun). Máte na to 5 pracovních dnů. Nestihnete? Jezdíte bez platného řidičského průkazu a pod hrozbou pokuty. Mimochodem, změna stojí 50 korun.

Pokud žena vlastní i cestovní pas, jeho platnost automaticky končí 3 měsíce po svatbě (změně příjmení). Co to znamená pro novomanželku? Návštěva úřadu. Fotku si (překvapení!) stáhnou z databáze OP (pokud splníte lhůtu max. stáří fotografie – pozor, nepočítá se v letech). Když nestáhnou, vyfotí si vás sami. Vyplní formuláře a oznámí, že za pas zaplatíte 600 korun.

(dap, ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

A avizovaná dvojice už je se mnou ve studiu. Já tady vítám Johannu Nejedlovou,

pěkný večer. Pěkný večer vám i divákům. A zdravými Matěje Gregora. Pěkně. Dobrý. Děkuji za pozvání. Tak, ale začnu s dovolením dámou a vrátím se k jednomu tématu, které bude velmi žhavé, bude zítra

probírané ve sněmovně, protože se tam uskuteční mimořádná schůze a řeč bude o migračním paktu. Já jenom připomenu, že ten prošel minulý týden Evropským parlamentem, míří znovu na Radu

ministrů a opozice jasně říká, že ministr vnitra Vít Rakušan by ho měl odmítnout. Naposledy jsme se hlasování zdrželi. Jaký je váš postoj? Já bych předně chtěla

říct, že velmi dobře, že žijeme ve státě, ze kterého ještě nikdo nikam nemusí utíkat, ale měli bychom chápat to, že jsou lidé, kteří ze svých států uprchnou

musí. My jako zelení, možná překvapivě jsme taky proti tomu migračnímu paktu, ale z úplně jiných důvodů než ostatní. My jsme přesvědčeni o tom, že je nastavený tak, že nám nepomůže

řešit migraci, nepomůže migrantům a zásadně zkomplikuje jejich situaci. Je tam spousta výjimek z výjime, což znamená, že třeba

ty příchozí azylanti nebudou moct projít sami tím řízením a budou potřebovat pomoc. Nelíbí se nám, že budou drženi v detencích. Někdy to může vypadat, podle

toho, jak jsme to zkoumali, že tam můžou být až roky. To není výhodný pro nikoho. Nás to stojí peníze. Pro ně je to podle mě nehumánní. Ale jsem přesvědčena o tom, že hlavní problém je

v tom, že tady teď máme spoustu politiků a političek, kteří místo toho, aby řešili naše reálné problémy, který nás v Česku a v Evropě trápí, tak zvedají

nenávist vůči migrantům, Rose míchávají rasismus, xenofobii, náboženskou nesnášenlivost. Věc, která je

prostě přirozená. To, že jsou státy, ze kterých lidé musí uprchnout a my bychom jim měli pomoct a postarat se o to, aby byli dobře integrovaní, takto neřeší a místo toho prostě jenom na to

já si půjčím tu první část. Vy byste byli proti, ale z jiných důvodů, než je v tuto chvíli většina politiků. Doplním, že podobný postoj zastávají třeba Piráti v tuto chvíli, pane Gregore. Svobodní, tuším,

by byli také proti, ale z opačných důvodů. My jsme čekali, než se to schválí, abychom viděli tu konečnou podobu, s jakou to vlastně půjde do toho finálního tažení. A naprosto mě vykolejilo,

že Vít Rakušan, který sliboval, že by v tom migračním paktu měla být výjimka pro ČR z důvodu toho, jak jsme přistupovali k invazi na Ukrajinu a k začlenění ukrajinských uprchlíků, tak

lhal, protože žádná výjimka tam není. A tady toto mi teď visí jako obrovská otázka, na kterou doufám, že dostaneme odpověď v té zmiňované sněmovní schůzi, aby na ministr vnitra takto lhal mi jako Svobodní

jsme samozřejmě proti a myslím si, že když chceme argumentovat proti migračnímu paktu, tak určitě není třeba rozpoutávat nějakou nenávist. My vidíme, že ta integrace těch uprchlíků v těch západních zemích, které do

toho šly dříve, dlouhodobě nefunguje. Můžeme se podívat na vyšší kriminalitu, na problémy ve školství v Německu, ve Francii atd. migrační pakt bude velký problém jak pro ty země, tak pro ty uprchlíky.00:08:10

Právě proto, že se EU opět snaží ovládnout azylová řízení 27 členských zemí a snaží se za ně rozhodovat, kdo kde půjde, kolik kdo zaplatí,

jakému budou dány sociální jistoty. A takový moloch pochopitelně nejde utřídit. A mě pro mě překvapuje to, že stejné chyby jsme viděli v roce 2016, že opět selhalo migrační řešení

a EU, která měla téměř deset let na to přijít s nějakým novým řešením, s ochranou vnějších hranic, tak by se nám to líbilo ve Svobodných. Tak zase přišla s něčím, co nařizuje, kolik kdo má přijmout a kolik

má kdo platit. A to je škoda. Změní dynamiku. Zůstanu u vás. Vy jste hovořil o těch kvótách a té výjimce tedy tady je spor o to, nakolik má Česko mít výjimku, protože v tuto chvíli má zhruba tři procenta jaksi

migrační kvóty splněné tím, že jsme přijali uprchlíky z Ukrajiny. Tak vy potřebujete nějakou další definici a do jasně ní vlastně té výjimky nebo toho konstatování

kolem kvót. Mě naprosto udivuje, že se v roce 2024 bude ČR někoho ptát, kolik může a nemusí přijímat migrantů na základě nějakých kvót. Já mám zato, že ČR je pořád suverénní země, která si může sama rozhodovat o tom, kolik lidí přijme, za jakých podmínek, jaké jim nabídne sociální podpory. A přece nepotřebujeme EU, aby nám říkala,

kolik migrantů máme nebo nemáme přijímat, za jakých podmínek. Takže abych ty kvóty vymazal úplně, celý migrační pakt společně s ním. Máme být víc suverénní, nebo víc integrovaní? Toto byl přesně příklad toho, co jsem říkala. Máme nějaký jiný podstatný problém, který bychom měli řešit a nestrašit uprchlíky? My víme, že český, slovenský, evropský firmy potřebují zaměstnance,

máme tady a chybí jim. Máme tady možnost dobře integrovat lidi, kteří utíkají a potřebují pomoc. My můžeme pomoct, můžeme dohlédnout na ten integrační proces a můžeme z toho, že sem přišli, ve výsledku všichni, benefit. Ovad jde ale o to, abychom se koukli na to, kde jsou problémy a napravili Jeanne. Ne jako nadávali na to, že jsou

lidi, kteří potřebují utéct a snažili se tady stavět nějaké zdi, které nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Pojďme po té ekonomické podstatě. Já si půjčím argument hnutí ANO, které se

mimo jiné bude ptát, nakolik máme dostupný detenční zařízení a kolik případně bude stát vybudování dalších. To je jeden z ekonomických prvků. Znáte odpověď? No, my především říkáme,

že ty lidé nemají chodit do detenčních zařízení, protože za nás třeba to ten migrační pakt říká. Není správné, aby malé děti byly zavřený v něčem, co připomíná vězení. Myslíme si, že by měl být rychlý proces. V ideálním případě. My bychom chtěli, aby ti lidé mohli žádat o humanitární výzva už

v zemích svého původu, tudíž by je buď dostali nebo nedostali a nemuseli jsme řešit, jestli budou v nějakých detencích, protože by sem přicházeli především lidé, jejichž pobyt

už byl schválen. Což je ale něco, s čím ten migrační pakt, s kterým vy nesouhlasíte, vlastně počítá. Víte, ono je to hrozně těžké takto říct, s čím počítá nebo nepočítá právě

v tuto chvíli, kdy jsme teď zjistili, že některé výjimky, které měl obsahovat, obsahovat nebude. Teď bude taky dlouhá diskuse, kdy se k tomu budou ty národní státy vyjadřovat, takže já bych ještě v tuto chvíli počkal, jaká bude konečná verze

toho paktu. A já bych jenom zareagoval na jednu věc. Když chce někdo v ČR pracovat, tak se dají vyřídit věci, jako jsou pracovní víza a hlavně my jsme v posledních dvou, třech letech přijali zhruba 300 – 400

tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A toto je věc, která bude trvat deset let, dvacet let, než uvidíme, jak se to povedlo, jak se začlenilo, jak si na to zvyklo školství. A v tuto chvíli bych byl velice opatrný k tomu, abychom

nějakými kvótami k tomu šli. Navíc ten migrační pakt, a to je podle mě velký problém, on vlastně říká, že když nějaká země toho migranta přijme, tak on odsud vlastně nemůže pryč. A vzniknou tady situace, kdy někdo,

kdo chtěl třeba nejčastěji do Německa, do Francie, do těch zemí, které jsou známy tou velkou sociální podporou těch příchozích migrantů, tak on může skončit v ČR, bude mít nárok na sociální podporu pouze

tady a my tady budeme mít lidi, kteří tady vůbec vlastně nechtěli. A to je problém, se kterým můžeme mít. Nebo vidíte, že ten problém už tady opravdu je, že to riziko tady je. Jak se můžu dál zopakovat,

jestli. Vy hovoříte o tom, že tady zůstanou desítky, nebo zmiňoval jste problém, že by tady zmiňovali, zůstávali takoví lidé, ale vidíte ten problém? Ano. V minulé migrační vlně, tak tady byli

lidi, kteří byli, kteří byli z íránské skupiny a potom se vrátili zpátky a mohli třeba jít do jiné evropské země. Migrační pakt ale říká, že kdo přijde do ČR, nebo řekněme to na rovinu, bude přidělen

do ČR, což mě taky připadá nehumánní, tak on nebude mít nárok na jinou sociální podporu v žádné jiné zemi EU a bude tady muset zůstat, nebo bude muset jít do té země, ze které teda on z nějakých

důvodů odešel. Takže to je za mě absolutní nesmysl. Já se tady shodnu v tom, že bychom neměli nutit lidi, kteří utíkají ze svých zemí, být ve státě, ve kterém být nechtějí. Rozumím

že třeba chtějí tam, kde už mají nějakou komunitu a můžeme jim dát nějakou pobídku, aby chtěli jít do Česka, ale neměli bychom je k tomu nutit. Ale nejzásadnější je to, že vy tady

tvrdíte, že je tady nějaký obrovský problém s migrací. My jsme přijali šest milionů lidí z Ukrajiny v celé Evropě za poslední dva roky. Ten migrační problém, o kterém tady mluvíme, je00:13:00

200 tisíc lidí ročně, který přicházejí tou jižní a středozemní cestou. Neporovnatelný čísla. Ten problém je vlastně jako marginální, když se podíváme na to, kolik těch lidí00:13:10

přichází. A to, co vy říkáte a co říkají ostatní politici, je prostě strašení a není to správný. Pojďme ještě jednou k té ekonomické podstatě. Vaše reakce? Já se na to musím zareagovat.00:13:20

To není strašení lidmi. Já vím, že asi máme nějakou vizi, nebo vy máte nějakou vizi, jak chcete začleňovat lidi, ale prosím, podívejme se na ten západ, podívejme se do toho Německa, podívejme se do té Francie.00:13:30

To není, to není žádné strašení. Pojďme si konečně přiznat, že opravdu začleňování lidí z Blízkého východu, afrických migrantů přineslo Evropy opravdu obrovské problémy, zvýšenou kriminalitu,00:13:40

ty lidi se nedaří začlenit, často třeba ani dodneška neumí jazyk. Vznikají ghetta v celé západní Evropě. Paní Nejedlová, nechci tady jako vyvolávat žádné silné emoce vůči vám, ale opravdu, jestli o tom chcete mluvit, běžte00:13:50

se tam podívat, jsou to věci na. Děkuji. Za chvíli, za malou chvíli. Dám příklad právě na těch Ukrajincích. Ale ještě jeden ekonomický rozměr a vrátím se k té mimořádné schůzi hnutí ANO, které zároveň bude diskutovat00:14:00

o tom, nakolik se máme v rozpočtu připravit na to, že budeme muset platit právě za výjimku, pokud jde o přijímání nebo ne přibývání uprchlíků? Máme se vyzbrojovat v rozpočtu00:14:10

teď už dopředu, že se vyplatíme z té případné kvóty, pane Gregore? No tak pokud nám EU samozřejmě dá vybrat mezi nějakou bezpečností ČR, ať už je to v otázkách kriminality00:14:20

nebo zdravotnictví nebo stabilního školství anebo se vyplácet, tak je to taková trošku Sofii na volba, kdy já úplně nevím, na kterou stranu se v tuto chvíli přiklonit a já doufám, že vláda vezme rozum do hrsti a00:14:30

tak jako před volbami koalice spolu slibovala, že nebude uvrtá vad ČR do migračních paktů, do zákazu a tak se k tomu postaví čelem, ten slib dodrží a prostě to nepůjde. Takže v tuto chvíli to nezáleží00:14:40

úplně na hnutí ANO ani na té mimořádné schůzi, ale na vládě, jak se k tomu postaví. A bohužel toto nejde predikovat, protože vidíme, že ministr vnitra Rakušan už jednou o migračním paktu prokazatelně lhal.00:14:50

Paní Nejedlová, jak by se k tomu měla vláda postavit? Já ještě jednou můžu jenom zopakovat, že jsou tady lidé, kteří potřebují utéct ze své země. My můžeme nastavit dobře integrační,00:15:01

dobře integrační postup tak, aby byli pro Evropu a Česko přínosem, protože tady máme firmy, které si stěžují, že nemají dostatek zaměstnanců. Můžeme00:15:10

z toho všichni těžit, anebo můžeme strašit, vyvolávat nenávist místo toho, abychom řešili reálné problémy, který tady v Česku i v Evropě máme. Tak já teď půjdu k těm datům. Vy jste tady00:15:20

hovořil o Ukrajincích, tak já připomenu, že podle Ministerstva vnitra státy se na začátku letošního roku za první čtvrtletí poslal na dávkách Ukrajincům 0,9 desetin miliardy korun. Na00:15:30

druhou stranu ti pracující, kterých je převážná část, do rozpočtu, do naší státní kasy odvedli o miliardu víc, než je ta zmiňovaná částka, tedy téměř dvě miliardy. Tak je to přínos00:15:40

migrace nebo není? Já jsem o tom nedávno tady diskutoval právě v tomto pořadu, že to se ukáže dlouhodobě, jaký přínos to je. Ale samozřejmě to začleňování migrantů z Ukrajiny je mnohem00:15:50

lehčí, protože ukrajinština je slovanský jazyk podobně jako čeština. To znamená, já jako učitel jsem také pomáhal se studiem těch dětí. Bylo to šikovné, bylo tam vidět zájem a ono skutečně řada těch Ukrajinců v ČR00:16:00

opravdu pracuje. Budou přínosem pro státní rozpočet? Samozřejmě. My už dávno předtím, než začala agrese na Ukrajině, tak jsme viděli, že české zdravotnictví má personální nedostatky, že se to propisuje do školství.00:16:10

A právě tady musíme být opatrní, abychom právě v době, kdy začne těch 300 tisíc lidí se rozhodovat, jestli v té ČR zůstanou, nebo se v případě ukončení konfliktu vrátí zpátky na Ukrajinu, případně00:16:20

kdy to vůbec bude. Takže tady uvidíme za dlouhé roky. Jak říkám, to je otázka na desítky let, jak se to povedlo. Ale samozřejmě zatím můžeme říct, že ta integrace těch Ukrajinců je mnohem úspěšnější, než00:16:30

by byla, než by byla integrace stejného počtu lidí, kteří by přišli z úplně jiného kontinentu, úplně jiné, z úplně jiné části světa. Paní Nejedlová, když vy hovoříte o další integraci,00:16:40

jak tedy tyto lidi namotivovat, aby zůstali a skutečně zůstali za prací a jiným životem? My víme, že ty lidi sem přicházejí a chtějí se tady jako uplatnit00:16:50

na trhu práce, nechtějí sedět doma nebo být zavřený v detenci. My musíme umožnit přístup na ten pracovní trh, což často právě ti azylanti nemají, takže se ani integrovat nemůžou. A00:17:00

musíme jim pomoct tím, aby rozuměli naší řeči a aby znali ty naše zvyklosti a pravidla dodržovali. Na tom se asi všichni shodneme. Když tady někdo00:17:10

je, tak musí ty pravidla znát a musí je dodržovat. Potřebuje k tomu jenom to, abychom mu vysvětlili, jaký ta pravidla jsou a nakolik je toto ekonomicky náročné. Já00:17:20

na to nemám žádnou kalkulaci, ale rozhodně vím, že když ty lidi přivedeme a budou tady pracovat, takto výhodné nakonec bude. Pane Gregore. Jo, tak jako tady je třeba hlavně říct, že ti00:17:30

Ukrajinci tady přišli bez jakéhokoliv migračního paktu a EU nikomu nenařizovala, kolik má nebo nemá přím od lidí z Ukrajiny. A samozřejmě je rozdíl, když se tu znovu bavíme o lidech, kteří tu chtějí přijít za rodinou,00:17:40

chtějí tu přijít za práci, můžou využívat už platných azylových zákonů ČR, azylové řízení, požádat si o občanství, případně přes rodinného příslušníka, případně pracovní vízum.00:17:50

Ale to, co EU chce způsobit tím migračním paktem, tak to nebude jenom ekonomicky náročné, ono to bude hlavně opravdu ohrožení bezpečnosti ČR. A to není strašení, protože skutečně tady půjdou lidi,00:18:00

kteří tady nechtějí být a přijdou tady ze zemí, které se v západní Evropě ukázaly, že opravdu nejsou schopni se integrovat do té Evropy. Prosinci víme. Není ten český prvek moment, kdy na sebe00:18:10

ukázat a říct, podívejte se, my jsme to zvládli, jsme inspirací. U západu ČR. Myslím teď v té integraci Ukrajinců. Ano, ale my se bavíme o integraci Ukrajinců, což je sousední země,00:18:20

což je sousední země Slovenska. Je to země, která je opravdu stovky km vzdušnou čarou. Pro ty lidi je lehčí naučit se jazyk. Často už tady někoho z příbuzných měli. Řada Ukrajinců už tady měla funkční organizace,00:18:30

protože přes pracovní agentury tu řada Ukrajinců pracovala. Ale tady se bavíme lidí ze zemí třetího světa, z Afriky, případně z Blízkého východu. A tam prostě na tom západě vidíme, že je to obrovský průser.00:18:40

A i když to nejde tak vidět, jak ho to třeba jde vidět v těch zemích, tak je to obrovský průser. Já tady zmíním, že se. Pak problém. Tam se máme škatulkovat? Ale. Pardon.00:18:50

Gory. Například Stockholm, byl vyhlášený stav teroristické nouze právě kvůli těm ghetům. A to je něco, čeho my tady čelíme. Pokud to bude migrační pakt a budou tu proudit tisíce, desítky tisíc lidí. Posuneme00:19:00

v té. Diskuse a máme tedy škatulkovat? Vy si myslíte, že lidi z Afriky jsou nějaký horší lidé, nebo co tím myslíte? Když říká já i hrozbou nebo. Prosím. U00:19:10

naučí. N. Nepodsouvejte mi něco, to jsem vůbec neřekl. Já jsem pouze řekl to, žena i na západě Evropy vidíme, kam tady toto dospělo. Vidíme, jaký byl ten konflikt těch lidí, kteří přišli z úplně jiné kultury.00:19:20

Vznikly tam ghetta, na školách se někteří učitelé v Německu bojí učit. Já nevím, proč to je, ale vidím, že to tady je. A pokud vidím, že někdo chce podobná migrační pravidla dát do ČR, tak je to prostě hloupost.00:19:30

Německo, Francie a další země si tu migrační krizi vyvolaly sami. Němečtí politici říkali, pojďte k nám, my to zvládneme. A s tím čelí. ČR tady tento zájem nemá. Máme tady momentálně 300 tisíc lidí,00:19:40

kteří přišli z Ukrajiny. Ti můžou úplně v pohodě momentálně tady pracovat, co tady začlení. Žádné velké problémy tady nemáme a já prostě nevidím důvod, proč dávat Brusel. Kdo00:19:50

tam na vás s dovolením navážu, vrátím se ještě jednou k tomu pracovnímu trhu a také k těm ekonomickým výhodám. Další kandidátka do Evropského parlamentu Danuše Nerudová už v roce 2022 odhadla, že Ukrajinci,00:20:01

kteří zde zůstanou za prací, by mohli na důchodovém pojištění odvézt až 13 miliard korun. Tak je to možná díra, kterou jsme vlastně schopni zalepit právě v tom penzijním systému.00:20:10

No, nám bohužel, jak to tak vypadá, nezbývá nic jiného, než pracovat s tím, že do Česka a do Evropy přijdou lidé, kteří hledají novou příležitost. Naštěstí00:20:20

jsme kontinentem, kde se lidem stále ještě daří. Někteří lidé utíkají z nebezpečí, někteří lidé sem chtějí prostě přijít žít z jiných důvodů. A my bychom00:20:30

prostě měli vše udělat všechno proto, aby to pro nás byla výhoda a abychom z toho mohli těžit. Máme tady prostě nízkou porodnost. Je00:20:40

to i selhání třeba rodinné politiky a podpory žen, ale dlouhodobě se ukazuje, že jedním z těch způsobů00:20:50

řešení je prostě migrace. Jsou migranti řešením důchodového schodku, pane Gregor? Ten důchodový schodek nevznikl náhodou. Ten důchodový schodek vznikl, protože ten důchodový00:21:00

systém je prostě postavený na špatných základech. On prostě nepočítá s tím, že ta porodnost může a nemusí kolísat. A vidíme to právě v té velké generaci Husákových dětí, kdy ta porodnost těchto lidí00:21:10

v době, kdy dospěli, byla prostě řádově nižší, a proto tu vůbec nějaký důchodový problém dneska je. A my, pokud chceme, aby se tato krize neopakovala, nechceme každých dvacet let ob jednu generaci zkrátka lepit00:21:20

díry v důchodovém systému tím, že budeme uměle zvyšovat poptávku po migraci, tak my prostě ten systém musíme předělat. U nás se tomuto tématu ve svobodných věnuje ekonomka Markéta Šichtařová. Ta například přišla00:21:30

s určitými. To jsem se s opuštěním. Pane Gregor, na to jsem se neptala. Já se ptám na to, zda těch 13 miliard je něco, z čeho se dá čerpat, na čem se dá stavět, zda vlastně vynakládat podobné analýzy jako00:21:41

naděje důchodového systému. Víte, víte, pokud budeme počítat s tím, že migranti přinesou 13 miliard do důchodového systému, tak musíme počítat, že ti migranti přirozeně přinesou vyšší výdaje, ať00:21:50

už je to v tom oblasti zdravotnictví, v oblasti školství, v oblasti, v oblasti úřadu. Takže toto prostě není řešení a paní Nerudová je bohužel známá tím, že i když je má profesorů ekonomie, tak ji vůbec nerozumíte.00:22:00

Norové, to nevychází panně. Ale jakoby opět podle mě jako nepřemýšlíte nad tím, co jsou naše reálné problémy. Nám tady chybí lékaři. Lékaři jsou bohužel už často00:22:10

v důchodovém věku. Nemáme dostatek mladých lékařů. Potřebujeme přivést nové lidi, kteří budou dělat tuto práci. Těch profesí, které je potřeba obsadit lidmi, kteří tady prostě nejsou,00:22:20

je mnoho. Jsou to třeba pečovatelé, jsou to zdravotní sestry. A my potřebujeme nějakým způsobem tady tu situaci vyřešit a nevyřešíme ji tím, že budeme nad tím problémem00:22:30

zavírat oči a čekat, až se někde narodí. Přiznává, že konkrétně například u lékařů se nedaří nostrifikovat dané dokumenty, že se nepohybují00:22:40

Ukrajinci třeba v podobném systému jako čeští doktoři, že často chybí právě ta jazyková motivace. Je tam jazyková bariéra, ale se to podařilo vyřešit za uplynulé dva roky. Je to problém,00:22:50

který se dá vyřešit. Bohužel naši politici a političky v tomto selhali. Já jsem ten problém viděla už rovnou, když jsem, ti lidé přicházeli. Oni měli rovnou00:23:00

začít absolvovat vzdělávání jazyce tak, aby se dorozuměli. Měli jsme se vynasnažit, aby mohli pracovat ve své profesi, abychom co nejdřív uznali tu jejich kvalifikaci00:23:10

a využili jsme nejvíc ten jejich potenciál. Bohužel to v části, u části těch lidí dopadlo tak, že dělají nekvalifikovanou práci nebo práci, na kterou nevyužíváme00:23:20

jejich kvalifikaci. A dopadlo to tak, že bohužel některým lidem, kteří v Česku žili před tím, tu práci sebrali. A ti lidé jsou teď pochopitelně rozčílený00:23:30

a jsou naštvaný na tu, na tu část těch Ukrajinců, kteří sem přišli a je to z mého pohledu chyba toho, jak se k té situaci postavila naše vláda a jak tu situaci nezvládl.00:23:40

Uzavřeme téma migrace. Poslední otázka tímto směrem, pane Gregore, nezvládla tedy situaci česká vláda, nebo zvládla a nezvládla ji EU? V oblasti čeho? V oblasti migrace případě? No tak v oblasti00:23:50

migrace se to prostě nedá říct, protože pokud se bavíte o tom ukrajinském přílivu 300 tisíc lidí, tak to prostě ukáže čas. Já ze své zkušenosti v Moravskoslezském kraji můžu říct, že koordinaci těch00:24:00

center, která pomáhala i s tou integrací, tak to prostě nezvládli, protože nekomunikovali, neměli instrukce a ti lidi často pracovali na kolenou. Takže za mě tady v tomto ohledu to určitě nezvládli. Ale to, jak00:24:10

to bude vypadat v ČR a jaký bude ten důsledek, to prostě ukáže otázka dalších, dalších několika vlád, takže to není otázka jenom této vlády. Završím téma migrace, další klíčové téma do evropských00:24:20

voleb bude také Green Deal, alespoň to ukazuje průzkum mimo jiné společnosti STEM Mark. Paní Nejedlová, změní se podle vás po těch červnových volbách nějak zásadně poměr sil v Evropském parlamentu,00:24:31

který zároveň přepíše přístup ke Green Dealu? Samozřejmě neumím odhadnout, jak prostě volby dopadnou. A co můžu říct, je to, že je chyba, když tady00:24:40

teď politici a političky říkají, že Green Deal je potřeba zásadně opravit, zrušit, brzdit, že potřebujeme rally, ve skutečnosti tito00:24:50

politici nevidí, jaká je budoucnost. My nezbytně nutně potřebujeme transformovat naši ekonomiku tak, aby byla zelená a abychom dokázali konkurovat00:25:00

Číně a Spojeným státům, kteří do tady té zelené transformace investují, tak to musíme udělat, jinak my konkurenceschopní nebude. Přesto, když se podíváte do praxe, tak00:25:10

nesouhlasíte s těmi argumenty. Je to náročné, je to pracné, stojí to spousty peněz. Jsme tady v situaci, kdy řada firem se ocitla opravdu v krizi po vysoké inflaci, energetických00:25:20

nárocích loňského roku. Green Deal je nástroj. Ten nástroj je soubor opatření, který slouží k tomu, abychom snížili emise CO2 v00:25:30

našem prostředí. Většina lidí v Česku rozumí tomu, že toto potřebujeme dělat, protože tady před námi je globální klimatická krize. Minulý týden bylo venku00:25:40

na koupání, to v dubnu není normální. Ten nástroj může mít nějaký mouchy, může být potřeba ho upravovat v budoucnu, ale ten cíl zásadní je správný.00:25:50

Pardon, vidíte tam jenom krátce, ať dám prostor panu Gregorovi. Prostor pro úpravy máte vy tam za sebe nějak. My si myslíme, že ten Green Deal má být ambicióznější, ale zároveň je potřeba dohlédnout na to,00:26:00

aby všechny peníze, který do něj Evropa investuje, nakonec pomohly občanům a občankám Evropy a Česka v tom, aby se jim líp žilo. Nechceme, aby ty peníze šly00:26:10

především velkým byznysům, což se teď občas děje. Tak předpokládám, že pro vás Green Deal už je ambiciózní. Jak se k němu postavíte vy? No tak samozřejmě my svobodní, až se dostaneme do Evropského parlamentu,00:26:20

tak budeme chtít, europoslanci dalších zemí blokovat veškerá nařízení, která z Green Dealu vyplývají, protože toto je prostě slepá ulička. Paní Nejedlová říkala transformovat ekonomiku, ale tu ekonomiku00:26:30

chtějí transformovat lidé, kteří ekonomice absolutně nerozumějí. A pojďme si to ukázat na reálných čísel. Zkrátka a dobře miliardy, miliardy eur, které se momentálně tisknou a které proudí,00:26:40

jak říkala paní Nejedlová, do toho byznysu, to se děje opět stejně. Tady my například se bavíme hodně o zákazu spalovacích motorů, který zkrátka dobře způsobí výpadek na tom pracovním trhu a který hlavně způsobí00:26:50

to, že lidé nebudou mít jakýkoliv dostupnou automobilovou dopravu, protože tady se bavíme pořád o nějaké ekologii, bavíme se o nějakém životním prostředí, ale to, že Evropa zakáže auta a Green Deal,00:27:00

to zkrátka nezmění v klima vůbec nic. Prostě a dobře je třeba Gregor tuto chvíli končím. Kde byste začal? Já vím. Když říkáte, že byste postupně rušil. Víte, no, já bych začal00:27:10

u toho zákazu spalovacích motorů, který si samozřejmě odložila po vystoupení z EU Velká Británie, prozatím tuším o pět nebo deset let. A takto budou následovat další země, protože zkrátka dobře ty návrhy, čím víc00:27:20

se blíží ta data 2032 1050, tak tím více se ukazuje, že je to nereálné. Prostě my si musíme uvědomit, že peníze se netisknou v tiskárně a lithiové baterie nerostou v lese na stromě00:27:30

a že zkrátka veškeré návrhy, které EU říká, tak nepomáhají ani životnímu prostředí a ani ne transformují ekonomiku. A já tady prostě musím zmínit, že tady tyto pokusy o to transformovat ekonomiku00:27:40

a za peníze občanů rozhodovat o jejich životě, to vždycky selhalo. V případě zelených můžeme zmínit ten byznys se solárními barony nebo přimíchávání biopaliv. To byly dvě věci, které stály desítky, možná00:27:50

stovky miliard korun. To zaplatili lidi ze svých kapes. Nezměnilo to na životním prostředí s nic, akorát to opět omezoval. Vrátím se na paní, na Jedlovou. Podobné argumenty v tuto chvíli používá například00:28:00

Svaz průmyslu a dopravy, který říká, že Green Deal je potřeba udělat, nicméně že je přehnaný. Je potřeba trošku z těch závazků ustupovat, když to vezmu velmi jednoduše. A00:28:10

zmiňuje vlastně to stejné, co zmiňoval tady pan Gregor, a sice, že spousta těch věcí jsou podmíněny elektrifikací, výstavbu nových zdrojů, ať už to je třeba jádro a dalších elektráren,00:28:20

což chce čas, akce, finance. Přesně. Jak tento proces urychlit a financovat? Máte recept, paní? Je potřeba ty finance vzít, navýšit ten rozpočet na tu zelenou00:28:30

transformaci a pořádně se do toho pustit. My nemůžeme před tím problémem, který tady máme a o kterém ví už celý svět, a to je to globální oteplování, strkat hlavu do písku, pokud to00:28:40

budeme. Pokud toto budeme dělat, tak nám ujede vlak. Naše ekonomika naopak zkolabuje, lidi tady nebudou mít práci, nebude.00:28:51

Nechce nám tady dobře žít. My teď každou korunu, kterou investujeme do té transformace, tak ta se nám čtyřikrát vrátí. Čím déle to budeme odkládat, tím to bude dražší. Ty peníze00:29:00

EU má kde vzít. Evropský rozpočet je momentálně jedno procento HDP. My jako zelení jsme přesvědčeni, že je potřeba ten rozpočet výrazně posílit. A peníze00:29:10

se na to dají najít, zelení třeba dlouhodobě podporují řešení daňových rájů, do kterých unikají až 200 miliard eur, který by se00:29:20

daly na toto využít. Bohužel nám tady momentálně vládnou politici a političky, kteří jsou financovaní třeba firmami, kteří v těch daňových rájích. Děkuji. Opět do aktuální situace. Vy jste tady00:29:30

zmiňovala tu konkurenční výhodu, a sice, že Spojené státy už se ponořili do nové zelené ekonomiky, stejně tak třeba Čína, která je v tuto chvíli vlastně na vrcholu výroby elektroaut,

tak budeme je moci ještě nějak dohnat, pokud se vlastně neobrátíme na ta zelená pravidla. No tak Spojené státy se sice integrovali nebo se hloubí, ponořili do zelené ekonomiky a taky

zadlužení vůči jejich HDP za posledních 30 let raketově skočilo. A co se týká Číny, tak to prostě nemůžeme porovnávat s Evropou. Čína začala dělat ekonomicky rozumné kroky už před dvaceti lety, tak ji vypustila

emise, které mi tady nevypustíme za další tři století. A teď to snižuje. A samozřejmě Green Deal, to je přesně důvod, proč my budeme později závislí na zemích, jako je Rusko a Čína, protože my zkrátka ten průmysl naprosto

tím Grendelem zničíme, pokud s ním něco okamžitě neuděláme. Já teda nevím, jestli spaní Nejedlovou, žijeme ve stejné zemi, ale v ČR nemůžeme hledat žádné další peníze, které budeme posílat do EU.

Tam jsme posílali peníze z emisních povolenek, kde ty peníze jsou? A pardon, já nevěřím nikomu, kdo lítá tryskovým letadlem prostě na klimatické konference do Dubaje nebo z Vídně do Bratislavy,00:30:30

což šla von der Leyenová děla. Ještě prošel, pane Gregore, omlouvám se, náš. Jasně. Na chvíli dvojice kandidátů do Evropského parlamentu Matěj Gregor na Hedlová. Děkuji. 

Hezký večer. Nízká. Na shledanou. Hezký večer přeji i vám, vám z peněženky je to vše. Těším se na viděnou na CNN Prima News.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31