Svobodní v médiích: z dění v EU, prezidentské volby a další aktuální témata

Témata:

Články, zmínky či citace 20. prosince 2017 – 3. ledna 2018. V médiích se objevily názory členů Svobodných na EU, prezidentské volby a servery zhusta přebíraly texty (nejen) členů Republikového předsednictva.

21. 12. zveřejnil Faktor S na straně 22 – 24 článek Spojené problémy evropskéŠéf liberální frakce ALDE Guy Verhofstadt by zase rovnou změnil evropskou smlouvu a podobně jako Schulz vedl EU směrem k federalizaci. Jejich snahu potvrzuje bývalý europoslanec Petr Mach. „I Lisabonská smlouva z roku 2009 se původně jmenovala

Evropská ústava a posunula společenství blíže k federaci. Eurofederalisté by ale chtěli pro EU ještě získat právo vybírat vlastní daně a mít mnohem větší rozpočet. Přál bych si tvrdit, že se jim to teď už nemůže povést, ale dosavadní zkušenost ukazuje, že EU trvale své pravomoci posiluje na úkor členských států,“ upozorňuje Mach s tím, že „každá další unifikace EU za posledních padesát let vždy snížila i hospodářský růst, každou dekádu o jeden procentní bod“.

21. 12. zveřejnil server Česká justice článek Od Nového roku účinkuje nová zemědělská politika EU. Dotace může čerpat více lidíParlament a Rada spolu letos vyjednaly reformu, kterou nyní jednoznačně schválili poslanci : 503 zastupitelů bylo pro, 87 proti (hlavně Zelení) a 13 přítomných zákonodárců využilo možnost nehlasovat. Mezi Čechy byl proti pouze Jiří Payne (Svobodní, EFDD), který letos v Parlamentu vystřídal svého bývalého stranického předsedu Petra Macha.

Vyšlo i na serveru Kurzy.czZdravotnickýdeník.cz a Ekonomickýdeník.cz.

28 12. zveřejnil Neviditelný pes článek Jiřího Payna EVROPA: Sluší se mít zameteno před vlastním prahemEvropská komise došla k závěru, že v Polsku hrozí porušení vlády práva. Hodlá využít prvního odstavce článku 7 Lisabonské smlouvy.

Ústavní systém v některých demokratických zemích podléhá aktuálním politickým náladám. U nás například nabouraly Ústavu dvě změny: samorozpuštění Sněmovny a přímá volba prezidenta. Obě vytvořily v ústavním právu díru, která jednou může znamenat neřešitelnou ústavní krizi. Měli bychom zoufat a bědovat nad politickými stranami, že devastují demokracii? Možná.

V Polsku reformují soudní systém, mimochodem, také bychom to potřebovali. Soudní moc sama sebe nikdy nezreformuje. Polská opozice nesouhlasí. To je záruka, že po příštích volbách bude soudní reforma podléhat nové diskusi a možná i revizi. Proto považuji starosti Komise za ukvapené.

Mnohem větší starost mi dělá osud demokracie v Evropské unii. Lisabonská smlouva je úmyslně založena na nedemokratických základech. Žádná rovnováha moci neexistuje – vůbec žádná. Nad jednáním komise nevisí ani hrozba ztráty důvěry (musely by pro ni hlasovat dvě třetiny Evropského parlamentu – což je nesmysl), ale nehrozí ani soudní přezkoumání, zda dodržuje platné předpisy, především Lisabonskou smlouvu. Občan má na rozhodování komise zanedbatelný vliv. Neexistuje ani koalice, ani opozice. Ti, kdo mají odlišný názor než komise, jsou diskriminováni. Je vysoce pravděpodobné, že Unie v mnoha případech prosazuje své zájmy ne zcela korektními a demokratickými prostředky.

Má-li Komise starost o demokracii, měla by se napřed postarat o to, aby Evropská unie sama začala fungovat alespoň trochu demokraticky, tolerantně k jiným názorům, měla by respektovat pluralitu názorů, jednat spravedlivě se všemi názorovými skupinami bez jakékoli diskriminace. Měla by urychleně vytvořit systém skutečné odpovědnosti za výkon funkce, měla by odejmout moc úředníkům a vrátit ji na politické hřiště. Měla by urychleně umožnit skutečné nezávislé přezkoumání, zda jedná podle platných právních předpisů. Měla by respektovat suverenitu členských států.

28. 12. připomněla Mladá fronta DNES na str. 30 rezignaci Petra Macha na post europoslance v článku KRONIKA 2017: MACH SKONČIL V EP 29. SRPNA

Europoslanec a předseda Svobodných Petr Mach oznámil odchod z Evropského parlamentu, aby se mohl věnovat sněmovním volbám v Česku. Nahradil ho Jiří Payne.

3. 1. zveřejnil server Svobodný svět článek EU vám přináší poplatky za bankovní účty: 10. března (2015) hlasoval Evropský parlament o nařízení Evropské unie o mezibankovních poplatcích za platební transakce založené na kartách. Toto nařízení především stanovuje strop, jaký poplatek si mohou karetní společnosti (jako Visa a Mastercard) účtovat při použití karty při platbě. Zkušenosti z USA ukazují, že následky této regulace budou velmi nepříjemné.

Nařízení, o kterém Parlament jednal v prvním čtení, nařizuje vážený průměrný strop na poplatky ve výši 0,2 % z průměrné roční hodnoty transakce. Z přítomných 676 europoslanců se proti vyslovilo pouze 26 (všech 18 přítomných poslanců UKIPu, Petr Mach ze Svobodných, tři nizozemští poslanci ze Strany svobody a překvapivě také tři řečtí poslanci ze Zlatého úsvitu, a 1 poslanec z německé NPD). [1]

Už jsme si zvykli, že Evropským parlamentem bez problémů projde jakákoliv socialistická regulace. Že se ale nenašel ani jeden poslanec v tzv. pravicové a opoziční ECR, který by hlasoval proti, to je trochu zklamání. Daniel Hannan nebyl hlasování přítomen [2] , Richard Sulík se zdržel. Jinak britští Konzervativci i česká ODS nadšeně hlasovali pro.

Prezidentský projev

26. 12. zveřejnily Eurozprávy článek Zeman zabil jakoukoli naději pro českou politiku a devalvoval morální hodnoty, udeřil politikPrezident Miloš Zeman dnes pronesl své vánoční poselství, které vyvolalo hodně rozporuplné reakce. Zatímco například premiér Andrej Babiš označil Zemanův projev za pozitivní a konstruktivní, většina kandidátů na prezidenta či zástupci TOP 09 nešetřili kritikou. K nim se přidal také europoslanec za Svobodné Jiří Payne.

Zeman v projevu zmínil třeba také to, že politické strany nemají chuť jednat. „Nemají, právě kvůli blbé náladě. Zeman je postavil do blbé situace. Normálně se po volbách jedná, ale Zeman se celou dobu snažil vytvořit takovou situaci, aby nebylo o čem jednat. Trestně stíhaného premiéra si vybral za kamaráda a pokouší se domluvit mu koalici s Okamurou. Od politických stran chce, aby radostně jásaly a vzdávaly mu díky, jak za dob Národní fronty,“ shrnul situaci europoslanec.

Podle něj prostě není o čem jednat, protože nefunguje ani riziko, že po nepovedeném prvním pokusu o vládu dostane druhý pokus někdo jiný. „Miloš Zeman zabil jakoukoli naději pro českou politiku. Devalvoval odpovědnost, devalvoval českou státnost, devalvoval morální hodnoty. Jeho věrohodnost před volbou nového prezidenta je podobná, jako když minule sliboval, že nevyvěsí na Hradě modrou vlajku s hvězdami a pak to byl první naprosto cynický výsměch voličům hned po příchodu na Pražský hrad,“ tvrdí Payne.

„Jestli bývalo zvykem na Nový rok sdílet naději a optimismus, na svátek sv. Štěpána, tradiční symbol utrpení, se po vyslechnutí dnešního proslovu žádná naděje nedostavuje,“ dodal ostře.

Tématu se věnoval i Server Globe24 v článku z 29. 12. Zemanova cynická politika má jediný cíl – plné břicho, spustil europoslanec.

Různé

22. 12. zveřejnil server Peníze.cz anketu Očima expertů: Koho na novou bankovkuPetr Mach, ekonom, bývalý europoslanec – Když nebude vysoká inflace, nebudeme muset vydávat v dohledné době další bankovku s vysokou nominální hodnotou, tedy 10 tisíc korun. Ani není potřeba stávající bankovky nahrazovat, jsou hezké. Líbí se mi nápad ČNB připomenout sté výročí naší měny limitovanou speciální sérií stokorun s Aloisem Rašínem. Kdyby se přece jen měla někdy zavádět nová bankovka, navrhuji na ní vyobrazit Karla Havlíčka Borovského. Je to všeobecně uznávaná osobnost českých dějin i politického myšlení, byl to vlastenec i spisovatel a také vynikající ekonom – zastánce volného obchodu, nízkých daní a neinflační měnové politiky.

25. 12. zveřejnil server Svobodný svět článek Aloise Sečkára Jak (ne)zemřela spravedlnost v ČRBlíží se páté výročí amnestie Václava Klause a také se blíží prezidentské volby. Nedávno ho nakousli dva kandidáti Michal Horáček a Jiří Drahoš a přiměli mě reagovat.

Předevčírem se vinou „trapného nedorozumění“ ukázala legrační věc, totiž že myšlenky některých prezidentských kandidátů od sebe navzájem opisují týmy externích kreativců . Horší je, o jaké myšlenky jde. Drahošův od Horáčka okopírovaný status se týkal nechvalně proslulé amnestie Václava Klause z roku 2013. Prý šlo o „jednu z největších pohrom, které nás po revoluci postihly“, jež „podryla důvěru lidí v právní stát“.

Za ostatní jistě mluvit nemůžu, ale mou důvěru v právní stát mnohem víc podrývá, když se vesele manipuluje s fakty a fabuluje tak dlouho, až to přebírají i prezidentští kandidáti a většina národa se spravedlivě rozhořčí nad něčím, co vůbec není pravda. To je přesně příklad této amnestie.

S postupujícím časem se ostří zájmu přirozeně otupilo, takže se už jen příležitostně vedou spory o institut amnestie jako takový. Část lidí by ho ráda z ústavního pořádku vyřadila jako historický anachronismus, který alespoň v jedné věci vrací prezidenta do role absolutistického vládce nad životy svých poddaných. Hlavní argument zní, že je to nespravedlivé, proč ji má někdo dostat a jiný ne? Což je pravda, ale to je zkrátka inherentní vlastnost amnestie, nezáleží už tak na tom, kdo ji udělí a komu.

Přiznám se, že na to nemám jednoznačný názor. Spíše se mi obraz prezidenta, jakožto morální ikony, která má možnost blahosklonně prominout trest a přitom ji okatě nezneužívá, líbí, ale otázkou je, kdy a jestli vůbec dokážeme v přímé volbě takového prezidenta vygenerovat? To je však trochu jiná debata. Spíše bych si přál, aby už nebylo nikdy možné ukončit vleklé kauzy zásahem deus ex machina, protože prostě žádné takové nebudou, jelikož justice pracuje efektivně a dobře. To je úkol možná i pro příštího prezidenta, ale hlavně pro budoucí vlády.

28. 12. zveřejnil Neviditelný pes článek Tomáše Pajonka GLOSA: Svoboda slovaŽít v zemi, kde je svoboda slova, nemusí být lehké. Můžete slyšet hrozné hovadiny. Můžete slyšet věci, za které byste někomu opravdu moc rádi dali přes hubu.

Můžete se setkat s neskutečným hulvátstvím, neúctou, drzostí vůči mladým, starým, ženám. Můžete se jako příslušník nějaké minoritní skupiny setkat s tím, že vás někdo veřejně nenávidí (a každý, včetně bílých mužů, může být v něčem minoritou). A to je hodně nepříjemné.

To vše je „daň“ za to, že si můžete být stoprocentně jisti, že právě vás nikdo nezavře za deklarovaný názor. Podotýkám, že se nebavíme o pomluvě/křivém svědectví, volání „hoří“ v přeplněném kině a organizaci útoku na konkrétní osobu („pojďme sejmout tohohle žida“). To není vyjádření názoru.

Vkrádá se líbivá myšlenka. Co tedy zakázat propagaci jen těch skutečně nebezpečných a hloupých názorů? Má to ale několik háčků.

Kdo to určí? Ti, kteří vládnou. Jak to dopadá, můžete vidět například v Singapuru.

  1. Slova mění svůj význam. Jazyk není jednoznačný. Symboly, které nebyly rasistické, se časem jimi mohou stát a dochází k absurdním obviněním. Dal jsi někomu 1488 eur? Jsi nácek a do lochu s tebou!
  2. Oslabení společnosti a kritického myšlení. Musíme se naučit zvládat nesmysly, propagandu, lži ve veřejném prostoru. Zvládat na ně reagovat tak, aby v pomyslném ringu byly lživé názory poraženy pravdivými a ne, že schválená „pravda“ vyhraje kontumačně. Taková lenivá pravda pak neobstojí trénované lži.

Ne nadarmo řekl Ron Paul: „Svobodu slova nemáme proto, abychom se bavili o počasí. Svobodu slova máme proto, aby lidi mohli říkat velmi kontroverzní věci.“ Pokud v tom nejsme konzistentní, neobhajujeme svobodu doopravdy.

28. 12. zveřejnil server Plzeň.cz článek Živnostník si počítač neodečte z daní, ale ze svého výdělku, vysvětluje Lenka BrčkováUstálený mýtus v hlavách zaměstnanců, že si živnostník něco “odečte z daní”, dost rozčiluje šéfku Strany svobodných občanů v Plzeňském kraji Lenku Brčkovou. “Neznamená, že když si živnostník koupí počítač za 15 tisíc korun, že si celých těch 15 tisíc odečte opravdu z daní. On si těch 15 tisíc jenom odečte od svého výdělku a sníží si tak hrubý zisk, ze kterého se pak počítají daně. Hrubý zisk je něco jako hrubá mzda u zaměstnanců. To samotné počítání daní je stejné jak u živnostníků, tak u zaměstnanců,” vysvětluje na Facebooku.

Lenka Brčková je ekonomkou na biofarmě na Tachovsku a působí jako místopředsedkyně Asociace živnostníků ČR. Na plzeňském hejtmanství je členkou finančního výboru a sociální komise. Vystudovala ekonomiku a management malých a středních podniků a možná právě proto ji rozčilují nepravdivá tvrzení zaměstnaných lidí vůči živnostníkům.

“Tohle vysvětluji již téměř 20 let. Pořád dokola. Za těch 20 let vysvětlování jsem přestala používat slova jako jsou základ daně, příjmy, výdaje, procentní sazba, daňové odpisy a další divná slova, kterým málokdo rozumí. Vysvětluji sice 20 let, ale pořád ten mýtus okolo sebe slyším,” hodnotí některá, často i závistivá, tvrzení zaměstnanců, kteří nechápou, že živnostník se sám musí postarat o svou práci a jen tak si nemůže dovolit odjet na dovolenou nebo marodit.

“Vždycky se najde nějaký ten naštvaný zaměstnanec, který to někde v hospodě jen tak plácne a pak to završí větou: “Zítra se mi nechce vstávat do práce, až se vyspím, skočím si k doktorce pro razítko”,” uzavírá Brčková své zamyšlení na Facebooku.

29. 12. zveřejnil Neviditelný pes článek Jindřicha Pilce GLOSA: Přestaňme si hrát na studenou válkuKdyž uvalujete ekonomické sankce proti nějakému cizímu státu, uvalujete zároveň ekonomické sankce proti svým spoluobčanům. Zakazujete vzájemný obchod cizím a tuzemským firmám, zakazujete vzájemný obchod cizím a tuzemským občanům. Znamená to chovat se ke svým spoluobčanům jako feudál k nevolníkům. Nějak se zapomíná na to, že politik by svým spoluobčanům neměl vládnout, ale sloužit.

Hledání nepřítele je stará osvědčená taktika na odpoutání pozornosti od vlastních problémů, od výsledků vlastní chybné politiky. Je to hledání nějakého zajímavého, emocionálního, rozdělujícího politického tématu, které upoutá pozornost a umožní zakrýt, že politici žádné jiné pořádné téma nemají.

Největší bezpečnostní hrozbou v současnosti je pro nás Evropská unie. Jelikož se budování eurosocialismu pomalu ale jistě překlopilo z fáze „potíže růstu“ do fáze „růst potíží“ (to už je taková zákonitost v budování socialismu) a unionisté touží po unijní armádě a podnikají kroky k jejímu vzniku, hrozí, že chcípající kobyla bude kopat. Vážně hrozí, že prohlubování vlastních problémů EU povede k intenzivnějšímu hledání nějakého nepřítele.

Říká se, že demokracie spolu neválčí. Tak to máme docela problém, protože EU je nedemokratická. Dělá všechno pro to, aby občan demokratickou cestou nemohl nic ovlivnit. A víte, jak to dopadne, když nedemokraticky vládnoucí politik najde nějaké nepřátele? Nebude to on, kdo půjde do války.

Neviditelný pes zveřejnil 1. 1. také článek Jiřího Zapletala SPOLEČNOST: Patálie po svatběŘeknete ano a na pár dnů máte o zábavu postaráno. Jste-li žena

Dokážete si také představit situaci, kdy nastávající manželé přijdou vyřizovat svatbu, na matrice oběma udělají fotografii, požádají o sdělení dalších změn a po obřadu obdrží z matriky nejen oddací list, ale také obálku s novými doklady? To by bylo něco.

V České republice se rodí stále více dětí mimo manželství. V roce 2016 to bylo přes 54 tisíc dětí, tj. cca 49 % všech narozených. Před třiceti lety nepředstavitelné číslo.

Některým politikům se to samozřejmě nelíbí. Rodina je základ státu. Rodinu dle jejich názoru tvoří výhradně manžel, manželka a dítě. Nikoli otec, matka a dítě. Lze pochopit některé argumenty pro narození dítěte v manželském svazku. Např. v případě rozvodu manželství rozhoduje soud o hmotném zajištění dítěte. V případě rozpadu soužití na psí knížku toto rozhodování neproběhne – někdy bohužel v neprospěch dítěte. Nezodpovědných máme kolem sebe mnoho.

Oprostím se nyní od úvahy na téma, zda by stát měl „kecat“ do soužití lidí. Jen se trošku zamyslím právě nad podporou uzavírání manželství ze strany státní byrokracie. Jsem čerstvý ženáč, takže malinko jsem pochytil.

Když už musíte mít razítko příslušné matriky, pozitivně hodnotím, že se lze na většině úřadů dohodnout a mít svatbu dle vašich představ. Nikdo vám nebrání mít svatbu velkou nebo miniaturní, tématickou, na neobvyklém místě. Tudíž překážky v obřadu, kdy si dva lidé řeknou „ano“, nejsou.

Co však nastává poté? Jste muž, v občanském průkaze (který musíte dle státních byrokratů mít) nemáte uveden stav a bydliště svatbou neměníte (nedostali jste bohužel jako svatební dar novou vilku, ale na druhou stranu jste vybaven novými hrnci). Pro vás se nic nemění, tedy pokud držíte tradici, že žena přejímá příjmení manželovo. Pokud jste se pyšnili v občance oním stavem „svobodný“, tak vám střihnou její růžek a musíte si požádat o průkaz nový. Pro vás to znamená zajít na příslušný úřad, oznámit změnu. Na úřadě vás vyfotí, vyplní za vás formulář a za měsíc si jdete pro novou plastovou kartičku (další do sbírky). Pohoda.

Všichni jsou si rovni, tudíž postup u muže by měl plně odpovídat i postupu u ženy. Ale ouha! Žena si samozřejmě může zvolit možnost ponechání původního příjmení (potom sňatek vede pouze k okroužkování a vlastnictví příslušného papíru). Drtivá většina nevěst však udělá tu chybu, že chce příjmení nové (či doplnit své stávající o příjmení manžela).

To máte pas, řidičák, občanku, tramvajenku…

Proč chybu? Tak nejprve – občanský průkaz je střižen, nutno do 15 pracovních dnů požádat o nový. Přijít na úřad, tam vás stejně jako muže vyfotí, vyplní formulář a za měsíc si vyzvednete nový OP. Jenomže….máte i řidičský průkaz? Tak to musíte většinou na jiný odbor stejného úřadu. Tam zjistíte, že vás nevyfotí. Že si dokonce nejsou schopni ani stáhnout z databáze onu fotku, kterou právě pořídil jejich kolega při žádosti o občanský průkaz. Prostě musíte donést fotku vlastní (cca 150 korun). Máte na to 5 pracovních dnů. Nestihnete? Jezdíte bez platného řidičského průkazu a pod hrozbou pokuty. Mimochodem, změna stojí 50 korun.

Pokud žena vlastní i cestovní pas, jeho platnost automaticky končí 3 měsíce po svatbě (změně příjmení). Co to znamená pro novomanželku? Návštěva úřadu. Fotku si (překvapení!) stáhnou z databáze OP (pokud splníte lhůtu max. stáří fotografie – pozor, nepočítá se v letech). Když nestáhnou, vyfotí si vás sami. Vyplní formuláře a oznámí, že za pas zaplatíte 600 korun.

(dap, ler)

Ohodnoťte článek:

(1 hlas)

Na toto téma jsme napsali

Svobodní: Koho podporujeme a doporučujeme ve 2. kole senátních voleb

Pajonk: Děkuji Svobodným za nasazení a voličům za hlasy

Vážení členové a příznivci, komunální volby jsou za námi. Obrovský dík za vaše nasazení – ať už bylo úspěšné, či nikoliv. Pro svůj názor a politiku jste udělali asi 1000x více, než kdybyste psali ironické komentáře o vládě na facebooku, nebo brblali u piva.

Pajonk: Žádám vás o podporu Svobodných kandidátů

Předseda Strany svobodných občanů Tomáš Pajonk se rozhodl požádat veřejnost o podporu Svobodných kandidátů. „Co se totiž počítá, je pouze a jenom vhozený hlasovací lístek do urny. Pokud chcete, abychom rostli a byli vidět a slyšet, potřebujeme vás. Víme, že nejsme dokonalí, nejsme vypulírovaní marketingoví kandidáti, přesto, či spíše právě proto, vám budeme prospěšní.“

Michal Molek – ředitel ZŠ o školství, politice a volbách

10 otázek pro Svobodné zastupitele: Martin Halama

Přinášíme vám sérii rozhovorů se zastupiteli za Svobodné. Každý dostal 10 otázek, které se pokoušejí zjistit, co práce zastupitele obnáší a jaká překvapení nováčkům v zastupitelstvech mohou přinést. Dnes odpovídá zastupitel Prahy 18 a místopředseda pražských Svobodných Martin Halama.

Pomozte nám

Staňte se příznivcem

Získejte možnost hlasovat v otevřených primárkách. Dostávejte pravidelné aktuality Svobodných do e-mailové schránky a pozvánky na naše akce.
Chci se stát příznivcem

Staňte se členem

Spolurozhodujte o politice Svobodných na jednotlivých úrovních. Účastněte se dění uvnitř Svobodných a volte kandidáty a orgány strany.
Chci se stát členem

Přispějte finančně

Přispějte Svobodným na jejich transparentní účet a podpořte důležitou volební kampaň v tomto roce.
Chci finančně přispět