Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Svobodní v médiích: Barcelona, EET a volby, kandidátní listiny či drahé máslo

Svobodní v médiích: Barcelona, EET a volby, kandidátní listiny či drahé máslo

V pátek 18. 8. se Petr Mach na ČT24 vyjádřil k útokům v Barceloně„Je mi líto, že tu jsou další oběti. Je tu zjevně vyhlášena válka ze strany Islámského státu. Pro Českou republiku jsou největší hrozbou migrační kvóty a je dobře, že je po nátlaku veřejnosti česká vláda odmítla,“ řekl v České televizi europoslanec a předseda Svobodných Petr Mach s tím, že EU a Evropská komise při řešení imigrační krize a terorismu selhává a porušuje vlastní nařízení.

Server Bleskově zveřejnil 22. 8. článek Josefa Kálese Káles: Připomínka roku 1968 – naši spojenci jsou na Západě:Před pár dny jsme si připomněli smutné výročí 49 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem do naší země. Jedna z nejtemnějších událostí moderních českých dějin změnila postoj veřejnosti k Sovětskému svazu, říká lídr kandidátky v Pardubickém kraji, místopředseda Svobodných, zastupitel Chrudimi Josef Káles.

„Je těžké srovnávat Sovětský svaz s dnešním Ruskem, je však zřejmé, že Putinův režim je nedemokratický. Pokud chce někdo srovnávat stav demokracie, svobody a politického systému v Rusku a v zemích západní Evropy s tím, že je Západ, kvůli „ovlivněným“ médiím a stále narůstajícímu počtu regulací všech oblastí života, stejný, ne-li horší než Rusko, strašně se plete,“ je přesvědčen Káles. Evropa se podle jeho slov mění a s ní se mění i Česká republika. „V posledních letech přibývá regulací a zákazů. Dochází k utahování šroubů. Řešením však rozhodně není příklon k Rusku, ale liberalizace našich zákonů a znovunabytí nezávislosti v mnoha oblastech politiky,“ říká Káles.

O volbách

Průzkum oblíbenosti předsedů politických stran zveřejnil 16. 8. server Expres.cz v článku Proč Kalouska nikdo nemá rád? Žebříček věrohodnosti předsedu zabolíZ průzkumu oblíbenosti a důvěry občanů v jednotlivé politiky vyplývá, že Miroslav Kalousek je nejméně oblíbeným politikem. Záporné hlasy totiž obdržel od 69 % respondentů, a to opravdu není hezké. Naproti tomu se těší důvěře 16,4 % dotazovaných.

To ovšem také není velká výhra, protože se tím zařazuje po bok lídrů výrazně menších politických uskupení, kdy ho trumfnul i Petr Mach ze Svobodných se 17,1 % a hned v závěsu za ním se drží Ivan Bartoš z Pirátské strany s 16,1 % a potom až Zelený Matěj Stropnický s 11,4 %.

Slovenský server Euractiv.sk zveřejnil 18. 8. článek Európske témy v českých parlamentných voľbáchProti takzvaným kvótam premiestňovania, ktoré sú v Českej republike už dlho kontroverzné, sa explicitne stavajú vo svojich programoch vládna Česká sociálna demokracia (ČSSD), Občiansko-demokratická strana (ODS), komunisti z KSČM a Strana slobodných občanov (Svobodní).

Článek vyšel i v české verzi na Euractiv.cz.

O dotacích

Krajské listy zveřejnily 17. 8. článek To se vám obrátí kudla v kapse. Chudí dotují bohaté: Evropské dotace fungují doslova perverzně. Miliardy pro Babiše nebo na žvýkačkyZ další analýzy, tentokrát Ondřeje Konečného ze Strany svobodných občanů, která prosazuje zrušení evropských dotací, vyplývá, že v období 2007- 2013 byl největším čerpatelem dotací skutečně Agrofert Andreje Babiše, který již získal celkem 4,3 miliardy korun. V pořadí druhý magnát, Tomáš Chrenek, pak získal pro Třinecké železárny 2,3 miliardy. Následují Jan Světlík a monopolní dodavatel vody, francouzská firma Veolia. Ta zdaleka není jedinou zahraniční firmou, jež u nás dotace čerpá. Ze zcela zvráceného dotačního systému si mnoha miliony polepšily nadnárodní koncerny Coca-Cola, Heineken, Wrigley či Nestlé. A jak vyplývá z informací Ministerstva pro místní rozvoj, totéž se stane v období 2014 – 2020. Nejvíce opět dostanou čeští miliardáři a silné firmy.

Strana svobodných občanů také upozorňuje na mediální masáž, jíž je v souvislosti s dotacemi podrobena veřejnost. Stěžuje si, že je nám pořád předkládáno, jak na dotačním systému EU vyděláváme, ale již se mlčí o tom, na co byly tyto peníze vynaloženy a v jakých kapsách nakonec skončily. „Evropské dotace se staly synonymem rozkrádání, korupce, plýtvání, klientelismu, získávání neospravedlnitelných výhod na trhu. A je to jen zčásti vina lidí, kteří se v prostředí dotací pohybují: jakýkoliv systém dotací z tzv. veřejných rozpočtů totiž automaticky generuje míru korupce přímo úměrnou velikosti balíku peněz, s nimiž se operuje, a také vzdálenosti od jeho zdroje. Abstraktní „evropský rozpočet“ či „evropské peníze“, které nepatří nikomu a zároveň patří všem, nabízejí bezpočet temných zákoutí, v nichž se mohou dobývači renty pohodlně ukrývat a budovat si své pozice – a získat nakonec i ty nejvyšší. Třeba i ministerská křesla, jako definitivní nástroj, jak si dosažené pozice pojistit,“ konstatuje Luboš Zálom ze Strany svobodných občanů.

Ten zároveň připomíná, na jak kontroverzní projekty byly evropské dotace vyplýtvány: „Například na rozhledny v údolích, hektary solárních elektráren, cyklostezky odnikud nikam, soukromé architektonické podivnosti, farmu Bolka Polívky, bezpočet nikým nenavštěvovaných penzionů, či noční kluby atd. Je přesvědčen, že spíše než nástroj, jak zvyšovat blahobyt občanů, jsou evropské dotace prostředkem postupného pošlapávání naší sebeúcty a samostatnosti. „Bruselská politická aristokracie se pokouší si nás všechny koupit – za peníze, s nimiž nemá žádné morální právo disponovat. Jsou to peníze německých, francouzských, španělských, britských a dalších daňových poplatníků. Jim byly ukradeny státem – nám nepatří. To si musíme uvědomit – nechceme-li být pouhými nesamostatnými kořistníky, ochotnými poníženě se plazit před bruselskými mocipány,“ upozorňuje Luboš Zálom.

O nás, bez nás

18. 8. zveřejnila Mladá fronta DNES článek Naštvaný živnostník? Žádná škodaSamozřejmě, že by spousta podnikatelů mohla svým zaměstnancům přidat. A jistě se mezi nimi najdou mnozí darebáci. Ale říkat to automaticky o každém, kdo dá třeba na malém městě v kraji s vyšší nezaměstnaností práci jedné uklízečce nebo jednomu malíři… Je to potřeba? A zrovna od politika, jehož strana byla několik let u moci, a je tedy do určité míry zodpovědná za platy ve veřejném sektoru, které taky zrovna ten soukromý moc vpřed neženou. Avšak je dost možné, že tímto výrokem chtěl Zaorálek jen doložit to, co je z myšle- nek jeho spolustraníků patrné už léta, jenom si to pořád nechtějí přiznat. Že ČSSD jednoduše není strana pro živnostníky. A na tom není nic špatného. Program přizpůsobený na míru soukromníkům by měly mít pravicové strany, ODS nebo Svobodní. Ti by měli za drobné živnostníky potit krev a dosahovat úplně jiných volebních výsledků než v posledních letech.

18. 8. zveřejnil Deník Referendum článek Jana Smiggels Kavková: Ženy v politice. Revoluce se nekonáNa opačné straně stojí s nulovým počtem lídryň Piráti. V roce 2013 se u nich našla lídryně alespoň jedna. Pouze jednu ženu do čela kandidátky postavila TOP 09 (stejně jako v roce 2013) a Svobodní (v roce 2013 byli všichni lídři muži).

Server Neviditelný pes zveřejnil 22. 8. článek POLITIKA: Bájná pětiprocentní hranicePřežití na politické scéně je však pouze podmínkou nutnou. Má-li nové sdružení skutečně něco prosadit, musí mít i další vlastnosti. Uvedu zde dva konkrétní případy, u kterých dle mého názoru právě tyto další vlastnosti chybějí: 1) Svobodní – co je na nich určitě sympatické, že jsou dlouhodobě konzistentní ve svých názorech. Tyto názory, ať už s nimi souhlasíme či nikoliv, však nejsou přijatelné pro většinu veřejnosti, což mnohdy bývá způsobeno spíše způsobem prezentace a neochotou naslouchat připomínkám, než podstatou názoru.

Zprávy z regionů

Benešov

Benešovský deník zveřejnil 17. 8. článek Benešovské centrum si pro své akce zamluvili politiciVeřejná shromáždění, která je nutné předem oznámit radnici, chystají na Masarykově náměstí v centru Benešova další politické subjekty. U fontány se začnou politici kvůli parlamentním volbám se svými voliči scházet už v úterý 22. srpna a skončí s tím až těsně před volbami, ve čtvrtek 19. října. V horní části náměstí budou postupně volební programy prezentovat hnutí ANO 2011, ODS, ČSSD, Svobodní, Realisté i KSČM.

Liberec

23. 8. zveřejnil server Genusplus.cz článek Mrtvý kůň v Liberci jménem ODA? Nesuďme před startem, může jedině překvapitJe totiž pravda, že liberečtí voliči budou mít v dalších městských volbách začasté nelehkou situaci – samozřejmě jsou zde voliči tradičních stran – ODS, která se pokusí přesvědčit o svém návratu, ČSSD, která bude bojovat proti dalšímu propadu TOP 09, která v Liberci stále marně hledá své místo, KSČM, která má tradiční a víceméně stabilní podporu. Část voličů si jistě získají Starostové pro Liberecký kraj, taženi stále Martinem Půtou. Kam se ale obrátí voliči ANO, které je v Liberci ve stavu agónie po vlastní sebelikvidaci, kam půjdou nespokojení voliči Změny, kteří již pochopili, že toto kontroverzní politické uskupení není alternativou. Stejně tak je voličský potenciál u KDU-ČSL, které v Liberci nikdy nebylo silné, nebo u Zelených, Pirátů či Svobodných, kteří sami dávají dohromady jen slabá procenta, pokud by se ale spojili do jednoho politického subjektu, zaštítěného ODA, mohl by se na scéně objevit zajímavý politický subjekt s ambicí uspět a prostředky na kampaň.

Články, zmínky či citace 9. – 16. srpna 2017

Média se tento týden věnovala především podání a složení kandidátních listin, a to jak celorepublikově, tak podrobně i v jednotlivých krajích. Počet zmínek Svobodných v přehledech kandidujících stran se vyšplhal na více než 80 včetně nejsledovanějších a nejčtenějších jakou jsou Česká televize, novinky.cz, idnes.cz, Blesk a další.

ČTK připojila i vizitku lídra Petra Macha: vysokoškolský učitel, předseda Svobodných a europoslanec (od 2014). Vystudoval obory statistika ekonometrie a finance na Vysoké škole ekonomické v Praze. Od roku 1999 působil deset let v Centru pro ekonomiku a politiku (CEP), mezi roky 2003 a 2009 byl jeho výkonným ředitelem. Byl členem Mladých konzervativců (1995 až 1998), mezi roky 1997 a 2007 byl v ODS. V roce 2009 založil novou Stranu svobodných občanů. Je ženatý, má syna.

O předraženém máslu

13. 8. zveřejnily Byznys noviny vyjádření Petra Macha k rekordním cenám másla Závratnou cenu másla způsobila Evropská unie a její dotace na snížení produkce, tvrdí MachZávratnou cenu másla v Česku zavinila Evropská unie dotacemi vyplácenými na podporu snižování produkce mléka a mléčných výrobků. Uvedl to europoslanec a předseda Svobodných Petr Mach. Podle ministerstva zemědělství za zvýšení ceny másla může snížená poptávka po margarínu a zvýšená poptávka po máslu.

Cena klasické „čtvrtky“ másla se dnes v Česku pohybuje v průměru kolem 50 korun.

Mach poukázal na to, že Evropská unie pomocí dotací za nevyrábění mléka omezuje produkci mléka a mléčných výrobků. Proto podle něho cena másla nyní „roste do závratných výšin“.

„Soudruzi v Bruselu neodhadli poptávku a nabídku. Je to jako ve slavném románu Hlava XXII,“ uvedl Mach s tím, že když úředníci v Bruselu chtěli omezit výrobu mléka, aby cena příliš neklesla, „nějak se spletli ve svých odhadech a cena másla je nyní v celé Evropě na rekordní úrovni“.

14. 8. se tématu věnoval server Bleskově.cz v článku Mach: Proč stojí máslo 50 korun? Kvůli EU!.

O zákazu zbraní

9. 8. zveřejnily Byznys noviny článek Česko podalo žalobu na Evropskou unii kvůli zákazu držení zbraní. Chce ji zneplatnitNa plénu Evropského parlamentu směrnici zkritizoval i europoslanec Petr Mach. „Jste posedlí regulací. Dnes regulujte zbraně a klece pro králíky, zítra budete regulovat třeba internet. Pohár trpělivosti přetekl a má země už toho má dost,” řekl Petr Mach na plénu Evropského parlamentu.

Směrnici, kterou schválil Evropský parlament v polovině března, musí státy Unie zahrnout do svého vnitrostátního práva do 15 měsíců. Cílem normy je zabránit teroristům ve vyzbrojování.

Kritici ale tvrdí, že teroristé neútočí legálně drženými zbraněmi. Zároveň upozorňují na to, že směrnice je v rozporu s právem EU, protože zasahuje do vnitřních záležitostí státu.

Různé

9. 8. zveřejnilo Echo24 článek Chudí dotují bohaté: Agrofert není jediný. Nejvíc dotací končí u velkých firemOndřej Konečný, člen republikového výboru Strany svobodných občanů, která dlouhodobě prosazuje zrušení evropských dotací, dal pro sever Neviditelný pes dohromady žebříček největších čerpačů dotací z evropského rozpočtu 2007 až 2013.

Jedničkou je s obrovským náskokem nepřekvapivě Babišův Agrofert, jemuž přitekly 4,3 miliardy korun. Dvojkou Třinecké železárny miliardáře Tomáše Chrenka, který to dotáhl na 2,3 miliardy korun. Následují dnes v potížích se potácející Vítkovice známého mecenáše moderního umění a revitalizace Ostravy Jana Světlíka. Ty zkasírovaly 1,4 miliardy korun. Za nimi francouzská Veolia, monopolní dodavatel vody s 816 miliony korun. Za ní Energetický průmyslový holding druhého nejbohatšího Čecha Daniela Křetínského.

12. 8. zveřejnily Parlamentní listy text Zastánci i odpůrci Prague Pride se střetli: „Můžu si vzít za manželku třeba kámen. Stát se nemá co vměšovat“, „Spletli si zemi, kde to pořádají!“: Konečná sestava debaty k Týdnu hrdosti na půdě holešovického „Institutu kryptoanarchie“ tak nakonec nevěstila nic dramatického. Konzervativní pohled na věc v ní zastupoval člen širšího vedení křesťanských demokratů Václav David. Za sexuální menšiny vystoupil prezident LGBT studentského spolku Charlie David Mařák. Liberální pozici zastával objektivista a nezávislý publicista Luboš Zálom. Libertarián a anarchokapitalista Urza v diskusi reprezentoval názory blízké myšlenkovému zázemí samotné Paralelní Polis.

9. 8. zveřejnil server Info.cz článek Jedna z mála jistot letošních voleb: ODS i TOP 09 zůstanou na okraji politiky„Nejdůležitější, ne ale jediný, faktor, je velká konkurence na politickém trhu,“ komentuje situaci napravo od politického středu v rozhovoru pro INFO.CZ politolog Lubomír Kopeček. Připomíná, že oproti situaci kolem roku 2006, kdy ODS naprosto dominovala pravé straně politického spektra, je dnes konkurenčních hráčů zasahujících do této části mnohem více. Kromě hnutí ANO zmiňuje nejen TOP 09 a lidovce, ale i drobné subjekty jako jsou Strana svobodných občanů či STAN. „Znejistění a znechucení voličů vedlo k volebnímu zemětřesení roku 2010 a ještě většímu v roce 2013 a vytvořilo ODS konkurenci, která se dnes už více či méně etablovala. V tu chvíli je těžké pro ODS znovu se vrátit do pozice velké strany a sebeschopnější lídr s tím nic moc neudělá, alespoň ne v těchto volbách,“ vysvětluje Kopeček.

10. 8. zveřejnil server Multi-kulti.cz článek TV Nova rozebírala sledovanost politiků na Facebooku. Opomněla Tomia Okamuru a Petra MachaTelevize Nova několika dny zveřejnila v hlavních zprávách reportáž o sledovanosti lídrů politických stran na sociálních sítích. Ve své statistice však vynechala například lídra SPD Tomia Okamuru, který nejsledovanějšího politika podle televize předhání o více než sto tisíc sledujících.

Podle televize je nejsledovanějším lídrem Andrej Babiš se 130 000 sledujícími, druhý je Kalousek se 41 000 a třetí místo obsazuje Petr Fiala z ODS s 24 000 sledujícími. Kdyby však Nova sledovala všechny lídry všech českých politických stran, žebříček by dostál několika změn.

Tak například hned na prvním místě by místo Babiše měl správně být přehlížený lídr SPD Tomio Okamura, jehož profil sleduje 261 000 profilů na Facebooku. Na Babiše má náskok 131 000. Babiš by se tak propadl na druhé místo a Kalousek na třetí. Fiala by se však propadl až na páté, jelikož s 31 000 sledujícími na Facebooku jej předhání Petr Mach, předseda Svobodných.

“TV NOVA předvedla v hlavních večerních zprávách velkou lež a obelhala tak diváky – naservírovala zmanipulovaný žebříček “popularity” jednotlivých lídrů politických stran na Facebooku,” začal svůj kritický příspěvek Okamura. Mach žebříček nikterak výrazně neokomentoval.

13. 8. server Info.cz zveřejnil článek Češi souzení v Turecku zaplatili za proces přes 300 tisíc korun. Víme, kteří politici jim přispěliNa pomoc dvojici, které soud minulý týden vyměřil shodně šest let a tři měsíce vězení, přispěli v minulých měsících i čeští politici, především z KDU-ČSL a TOP 09. Podle informací redakce nejvyšší částkou přispěla europoslankyně Michaela Šojdrová. Celkově zaslala 51 tisíc korun. Dvacetitisícovou částku poslal europoslanec Jaromír Štětina. Z europoslanců dále několika tisíci korun přispěl také Tomáš Zdechovský a Petr Mach.

Dění v regionech

Hodonín

10. 8. zveřejnil Deník.cz text Ostuda. Zastupitel Sedlačík čelí kritice vedení Hodonína. Kvůli černochoviPodobně se vyjádřila i opoziční zastupitelka za Svobodné Terézia Mlýnková Išková. „Roman Sedlačík udělal ostudu nejen sobě, ale celému městu. Jeho hysterická reakce byla přehnaná. Osobně mám větší strach z těch, kdo si myslí, že policie může bezdůvodně legitimovat lidi procházející se po ulici než z přítomnosti turistů z jiných států,“ prohlásila zastupitelka.

Vyšlo i v tištěné podobě Znojemského, Hodonínského a Břeclavského deníku.

15. 8. se tématu věnoval i Týdeník Slovácko.

15. 8.vyšel v Týdeníku Slovácko článek Pastelky chtějí prodat za čtyřicet procentPodle vedoucího právního odboru Petra Spaziera navíc musí město při prodeji odůvodnit snížení ceny. Právě snížení cen kritizovali už i dříve opoziční Svobodní. „Byty se mají prodat za tržní cenu. Znalecký posudek reflektuje technický stav budovy, není proto důvod byty prodávat levněji, než je jejich hodnota,“ uvedla zastupitelka za Svobodné Terézia Mlýnková Išková. Letos zatím radnice prodala jen jeden byt, a to v někdejším sídle oborů základní umělecké školy v Dobrovolského ulici. „Město v současné době vlastní 354 bytů, k tomu ještě jednadvacet nově vybudovaných v Žižkově ulici, kde vznikl Komunitní dům seniorů,“ přiblížil aktuální stav mluvčí radnice Josef Horníček. I když v posledním volebním období prodalo město jen 24 bytových jednotek, od roku 1996 odprodalo téměř tři a půl tisíce bytů.

Tématu se věnoval i Deník a vyšlo i v tištěné podobě Hodonínského deníku.

Turnov

11. 8. zveřejnil server Turnovsko v akci článek Zastupieléposunuli hřiště s umělou trávou v Turnově dálV diskuzi se zastupitel Tomáš Hudec (ČSSD) přiklonil k tomu, přidat ještě z rozpočtu města další tři miliony než byla původně plánovaná spoluúčast, což je lepší, než mít na ploše hřiště úhor. Podle něho klub jen za zimní pronájmy umělých povrchů ve městech v okolí ušetří nejméně 200 tisíc ročně. Zastupitel Vítězslav Sekanina (Strana svobodných občanů) spoluúčast města považuje za vysokou, více by si podle něho měli platit ti, kdo na sportovištích sportují. Hřiště podle něho bude sloužit jen úzkému okruhu sportovců.

Moravskoslezský kraj

16. 8. zveřejnily regionální mutace Deníku článek Užili si dovolenou i festivaly. Teď už krajští lídři vyhlížejí volby: Radomír Klein, Svobodní, 50 let, Veselí u Oder: Už v květnu jsem byl s kamarády na 14 dnů na motorce v Pyrenejích, což byla nádherná cesta. Tím pádem o prázdninách už jsem byl „jen“ tady v našem regionu a věnoval se myslivosti a včelám. A jinak chodím pravidelně na Colours i proto, že je naše firma sponzoruje.

Články, zmínky či citace 2. – 9. srpna 2017

Svobodní v médiích: o kapitalismu, Polsku a Perníkové chaloupce

6. 8. v 6 hodin odvysílala Česká televize v pořadu Zajímavosti z regionů (od 1:57 do 3:42) reportáž o bojkotu EET v Perníkové chaloupce. „Provozovatel restaurace Perníková chaloupka v Rábech nedaleko Pardubic se rozhodl pro velmi neobvyklý bojkot elektronické evidence tržeb a taky voličů hnutí ANO.

Do podniku smí vstoupit jen za konkrétních podmínek.

Policie ani úřady se zatím postupem podnikatele nezabývají.

Lidé mohou jít do areálu Perníkové chaloupky jenom za předpokladu, že mají u sebe buď tuto pozvánku strany Svobodných, nebo řeknou heslo.

Luděk Šorm se rozhodl zákazníkům účtovat deset korun za evidenci účtenky už loni v prosinci.

Kuriózní poplatek nazval babišné.

Teď svůj areál dokonce pronajal politické straně Svobodní, o voliče ANO nemá zájem, pokud nezopakují heslo pro vstup do areálu.

V minulosti už bojkot podnikatele Luďka Šorma prověřovala i finanční správa, ale nakonec uznala, že účtování takzvaného babišného není nezákonné.“

O volbách

ČTK vydala 2. 8. zprávu Do sněmovních voleb by se letos mohlo přihlásit 28 stran a hnutíDo sněmovních voleb by se letos mohlo přihlásit 28 stran a hnutí, což je o čtyři více než při předchozích volbách před čtyřmi lety. Vyplývá to ze seznamu, který na svém webu zveřejnil Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Počet uskupení, která se skutečně rozhodla kandidovat, bude znám za dva týdny. Lhůta pro nominace končí v úterý 15. srpna.

Kromě ANO 2011, ČSSD, ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Starostů a hnutí SPD Tomia Okamury jsou na seznamu úřadu rovněž Piráti, Svobodní a Zelení, Strana práv občanů nebo Severočeši.cz, kteří mají zastoupení v Senátu. Z dalších stran na soupisce figurují například Realisté, Rozumní, Občanská demokratická aliance nebo Národní socialisté, které zakládal expředseda ČSSD Jiří Paroubek.

Zprávu zveřejnila i další média, třeba Pražský deník nebo Týden, v tištěné podobě pak v deníku E15.

O nás, bez nás

5. 8. zveřejnily Krajské listy článek Kdo platí, poroučí, tak to chodí. A dělit miliardáře v politice na padouchy a čistokrevné sympaťáky je naivní, píše komentátor na adresu Dědka. Ale nejen jeho…:Véčka a Piráti ovšem nebyli jediní, komu se podařilo na příspěvky za voličské hlasy dosáhnout (a zrovna tuto stranu opravdu nepodezříváme z ´politického byznysu´, ostatně mají dokonale transparentní účetnictví, každému na jejich stránkách k nahlédnutí). Zelení si v roce 2013 přišli 16 milionů, Svobodní získali 12,2 milionu a Strana práv občanů takto vydělala 7,5 milionu korun. Holt, mít své voliče se vyplácí…

8. 8. zveřejnilo Právo na str. 2 článek Robejšek zlákal do voleb politologa TomskéhoTomský byl v 90. letech členem ODS. Po skandálech kolem financování strany přestoupil v roce 1998 do Unie svobody. Tu však brzy opustil, protože podle jeho slov byla málo pravicová. Nakrátko vstoupil i do Strany svobodných občanů, ale ta mu připadala „extrémně libertariánská“.

Dění v regionech

8.8. zveřejnila ČTK v řadě regionů články o kandidátkách v krajích. V seznamech byla zmíněna i Strana svobodných občanů, někde se jmény krajských lídrů.

Zprávu pak převzala i regionální média.

(dap, ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Zdravím. Tady Markéta Šichtařová ze společnosti Nextfinance. Dneska vám chci říct dost osobní věc, to, co vám teď řeknu, nemám nijak připravené. Bude to absolutní improvizace od srdíčka. Když jsme před více než 30 lety prožívali revoluci, tak jsme chtěli být součástí vyspělého a rozvinutého západu, chtěli jsme se odstřihnout od nefunkčního socialistického východu, no a dneska po víc než 30 letech se něco ošklivě zvrtnulo. Já mám soukromou konzultační společnost a v rámci téhle společnosti přicházím denně do kontaktu s kvantem lidí naprosto ze všech částí ekonomiky, od soukromého sektoru o státní, od velkých ředitelů velkých podniků o drobné živnostníky, ale i důchodce, kteří si chtějí nějak přilepšit k důchodu. Zkrátka přicházím do kontaktu s celým spektrem a průřezem české společnosti. A už dlouhou dobu, minimálně poslední tři nebo čtyři roky se setkávám s tím, že v podstatě všichni ti lidé, kteří mě oslovují, mají něco společného, já u nich cítím narůstající míru skepse a frustrace k poslednímu ekonomickému vývoji. No, a v poslední době tenhle můj pocit ještě zintenzivnil. Stala jsem se externistkou v jednom rádiu a tak trošku navedla dělám moderátorku v jednom, v jednom rádiu a jsem si zvu různé zajímavé osobnosti, které mají co říct k ekonomice. Vyzpovídala jsem už lidi, kteří působí v energetice, ve zdravotnictví, v těžkém průmyslu, ve službách, ve zbrojařství, a tak bych mohla pokračovat a prakticky všichni tihle lidé vždycky se se mnou podíleli. O rostoucí míru frustrace zástupci zemědělců říkali my už nemůžeme dál provozovat naše zemědělské podniky, nám už to prostě nefunguje, my už meleme. Z posledního, budeme letos znovu ve ztrátě. Jsme obviňováni z toho, že čerpáme dotace a že chceme další peníze a chceme další dotace. To není pravda, my prostě jenom chceme, aby nám stát nezasahoval do podnikání, my jenom chceme vyrábět, ale my nemůžeme vyrábět, protože my ty dotace dostáváme naopak za to, že nevyrábíme. Mluvila jsem se zástupci obranného průmyslu, ti říkají, vláda chce, abychom dodávali zbraně na Ukrajinu nebo třeba obranné systémy na Ukrajinu. Ale my nemůžeme, protože ačkoliv na nás vláda tlačí, tak banky nám v podstatě znemožňují, aby nám protistrana připsala peníze na účet, takže my nemáme z čeho vyrábět, takže my jsme pod dvojím tlakem, my prostě tímhle způsobem už nemůžeme fungovat dál. Mluvila se zástupci automobilového průmyslu, říkají, my sice se orientujeme na elektroauta, protože to je momentálně móda v celé Evropě, ale ono to prostě nefunguje. My vynakládáme obrovské investice na vývoj něčeho, o čem tušíme, že to bude slepá vývojová větev, protože s největší pravděpodobností budoucnost je v různých typech motorů, ale rozhodně ne pouze v elektromobilitě. My už tímhle způsobem nemůžeme fungovat dál, my chceme, aby někdo zachránil automobilový průmysl, mluvila jsem se zástupci energetiky, energetici říkají, my musíme uzavřít naše provozy, my jsme teď vypnuli další tepelnou elektrárnu, protože je prostě neekonomické provozovat ji a přitom ceny elektřiny před nedávnem byly na historických rekordech, přesto přese všechno. Kvůli politice Evropské unie. Kvůli emisním povolenkám se prostě nevyplatí vyrábět. Energetici říkají, energetická krize se znovu vrátí, státní energetická koncepce je naprosto nedomyšlená, v podstatě neexistuje. Je to guláš a bude z toho znovu velký průšvih. Mluvila jsem se zástupci potravinářů, potravináři říkají, my jsme nařčeni z toho, že máme drahé ceny, vysoké ceny potravin, ale jak máme vyrábět levné potraviny, když máme takhle drahé energie? V podstatě všichni, s kým mluvíte, tak uvažují o tom, že odejdou nejenom z České republiky, ale obecně z Evropy mimo Evropskou unii do nějaké třetí země, kde je levnější pracovní síla, kde je míň regulací, kde jsou levnější energie. Potom mluvíte s lidmi, kteří působí ve službách nebo třeba i na některých místech státní sféry a ti všichni si stěžují na to, že zápolí se svobodou slova, že se musí samo cenzurovat, že sice zatím se jim třeba nic konkrétního nestalo, ale že oni vědí, že v případě, že by si příliš pustili pusu na špacír, tak že by špatně dopadli a ta frustrace v té společnosti ohromně roste a co je na tom nejhorší? Všichni ti lidi, se kterými mluvíte, tak říkají, my se snažíme být diplomatičtí, my to nechceme říct na plná ústa, protože kdybychom to řekli, tak by hrozilo, že na nás stát zaklekne ještě víc, my se snažíme alespoň ještě chvíli fungovat a já si uvědomuje, vždycky vám 100 chutí jim to namítnout, ale když budete mlčet, tak naopak stát uvidí, že ustupujete a zatlačí na vás ještě víc, protože když nebudete klást odpor, bude se to jenom zhoršovat. Ono to není tak, že ti kolektivisté chtějí dosáhnout nějaké hranice a tam se zastaví a dál už nepůjdou, ono to je tak, že oni si budou pořád uzurpovat víc prostoru, dokud jim ten prostor budeme dávat. A právě na základě toho, jak mluvím s rostoucím okruhem lidí, kteří jsou už naprosto zoufalí, tak roste i moje frustrace z té současné ekonomické nebo možná celospolečenské situace a snad úplně nejhorší na tom je, že potom tady je obrovská skupina lidí, kteří jsou třeba zaměstnanci a vůbec si neuvědomují, co se děje, co tady bublá pod pokličkou, že jejich zaměstnavatelé mají obrovské problémy, protože oni v podstatě mají svoje jisté, oni mají pocit, že když by náhodou přišli o práci, stejně je státní sektor vždycky znovu zaměstná. Takže v podstatě se vůbec nic neděje a tihle lidé strkají hlavu do písku a nechtějí vidět, co se děje, buďto nechtějí vidět proto, protože to opravdu nevnímají, protože oni sami vzhledem k tomu, že třeba veřejně o ničem nemluví, tak se ani s žádnou cenzurou nesetkávají a nebo případně si to nechtějí připustit, protože kdyby si to museli připustit, tak by je asi padli hrozné deprese, zkrátka oni se prostě před vnímáním té situace uzavírají, takže společnost se polarizuje a na jedné straně tady obrovská skupina těch, kteří nevnímají, že něco je čím dál víc špatně, a na druhé straně je tady rostoucí skupina těch, kdo se probouzejí, kdo už vidí, že něco je špatně, ale v podstatě se to bojí říci, tak tohle není ten vysněný západ, na který jsme chtěli vstoupit v roce 1989 po krátké oblevě a doby bezbřehé svobody. V devadesátých letech se to všechno začalo znovu lámat a dneska směřujeme v podstatě zpátky do socialismu a teď já chci zdůraznit, že když říkám, že směřujeme do socialismu, tak to není vůbec nic nadneseného, není to nic květnatého, je to prostě fakt, protože když se podíváte na vývoj veřejných financí, tak zjistíte, že už v podstatě polovina výkonu ekonomiky je dneska přerozdělovaná státem, to znamená, my už jsme z poloviny, socialistická ekonomika, před rokem 89 bylo přerozdělováno státem něco přes 80 % HDP, tedy hospodářského výstupu a byli jsme ryze socialistická ekonomika, 100 procent výkonu nemohlo být přerozdělováno v historii nikde nikdy. O to se pokusili komunisté během několika dějinných příkladů. Pokusil se o to Stalin během válečné ekonomiky, pokusil se o to třeba polpot, pokusil se o to Mao ce Tung. Vždycky to skončilo hladomorem a totální kalamitou a mrtvými. Takže 100 procent ekonomiky spravované státem, to je komunismus, a to je technicky neproveditelné. No a my jsme dneska poloviční socialismus, protože už jsme zhruba na 50 %, takže když říkám, že se vracíme před rok 89, není to vůbec žádná nadsázka, to je prostě tvrdý statistický fakt. Když budete poslouchat vládu, tak zjistíte, že vláda je neustále povinně optimistická, poradci vlády, vládní ekonomové, členové vlády, všichni nám vykládají, jak už směřujeme ke šťastným zítřkům, jak už byla doba covidová, překonaná, že všechno zlé, co se u nás děje, že za to může třeba válka na Ukrajině a tak dál, vždycky tam jsou nějaké výmluvy, kdo za to může, ale faktem je, že statistika neukazuje, že bysme směřovali k těm lepším zítřkům. Vláda vám třeba řekne, že se zlepšují veřejné finance, protože vláda přijala nějaký daňový balíček, kterému říká konsolidační balíček a že na základě toho se veřejné finance zlepšily. No jo, ale vláda už vám neřekne kontext. A ten kontext zní, že v tom době, v té době socialismu před rokem 1989 my jsme jako Československo měli v vyrovnané veřejné finance, my jsme neměli žádný velký veřejný dluh, naše veřejné finance byly v podstatě v pořádku, ale ten problém, který u nás byl, spočíval v tom, že stát vlastnil a přerozděloval skoro všechno a to, co dneska dělá vláda, je, že ona sice trochu možná zlepšuje veřejné finance, trochu možná zlepšuje schodky státního rozpočtu, ale za cenu toho, že neustále meziročně rostou jak příjmy, tak výdaje státního rozpočtu, a to o víc než o inflaci. To znamená, že ten stát se neustále rozpíná, to znamená, že my se vracíme k tomu socialismu před ten rok 89. To jsou prostě statistická fakta. Stačí, když se rozkliknete stránky ministerstva financí a podíváte se na vývoj státního rozpočtu v meziročním srovnání a podíváte se, jak se vyvíjí příjmy a výdaje tohoto státního rozpočtu a tam se například dočtete položku, že transfery příspěvkovým organizacím, tedy v podstatě dotace, vzrostly meziročně o 26 %, o 26 % se zvýšil tento typ dotací a vláda říká, že všechno je v pořádku a že se zlepšují veřejné finance, to prostě není pravda. No, a tahle frustrace, kterou já zažívám v té poslední době, která je spojená hlavně s tím, že tedy mnoho těch podnikatelů pláče nad svým podnikáním, nad tím, že jsou likvidováni, ale že se v podstatě bojí ozvat, protože mají pocit, že když budou mlčet, budou s tím systémem konformní, tak se ještě nějakou dobu udrží. Tak tahle moje frustrace vyústila v určité rozhodnutí. Jedna věc je nevědět, co se děje, a mlčet, to je samozřejmě akceptovatelné, pokud ale víte, co se děje a mlčíte, tak to znamená tolerování toho zla a tolerovat zlo je zlo samo o sobě, takže já nechci tolerovat tohle zlo, já nechci tolerovat, mlčky souhlasit s tímto ničením naší ekonomiky a s ničením v podstatě našich civilizačních hodnot. A proto jsem se rozhodla k něčemu, o čem jsem roky doufala, že se mi to vyhne, co jsem nikdy nechtěla dělat, ale co teď? Mám pocit, že už mě k tomu situace dotlačila, totiž budu kandidovat do senátu a za chvíli vám vysvětlím, proč. Svoje síly jsem spojila se stranou svobodných, protože je to podle mého soudu jediná skutečně pravicová strana v České republice, a byť je to zatím Malá Strana, vidím v ní velký potenciál a já chci vrátit pravici její skutečný obsah, pravice u nás v podstatě zanikla, strany, které původně byly pravicové, zejména mám na mysli ODS, se posunuly doleva, protože jestliže nějaká strana přijme daňový balíček, který zvětšuje zdanění a zvětšuje stát. Což přesně sedí na ODS, tak to prostě není pravicová strana, ona sice o sobě jako pravicové straně mluví, ale její reálné kroky tomu absolutně neodpovídají. Čili ODS je už dneska pouze karikaturou té původní strany, která to kdysi byla, proto strana svobodných je pro mě jediná akceptovatelná a v rámci této strany svobodných na podzim budu kandidovat do senátu, ano? Jsem jeden člověk. Samozřejmě, že i kdybych se do toho senátu dostala, tak to nebude znamenat žádnou velkou revoluci v nastavení české ekonomiky, a přesto se domnívám, že má smysl neházet flintu do žita a že každý jednotlivec, ať už v rámci europarlamentu nebo senátu, anebo Poslanecké sněmovny. Je ohromně důležitý, protože, víte, i v padesátých letech minulého století existovaly velké rozdíly mezi zeměmi socialistického bloku, například v Sovětském svazu probíhaly stalinské čistky, existovaly tam gulagy, u nás v padesátých letech to nebylo snadné. Lidé z politických důvodů přicházely o práci, mnozí z nich seděli ve vězení, několik lidí zaplatilo i životem, ale zdaleka ten systém nebyl tak strašlivý, jako byl v Sovětském svazu a ten rozdíl, proč ten systém nebyl tak strašlivý, byl v tom, že u nás jsme nikdy nedošli do takového extrému, jako došli v Sovětském svazu, a než jsme do toho extrému my stačili dojít, tak se situace v Sovětském Rusku už zase začala obracet. Začalo tam docházet k mírné oblevě, takže u nás jsme nikdy vlastně nestihli dojít do těch nejhorších konců a už to je ten důvod, proč má smysl všechny ty špatné věci, které se momentálně dějí, má smysl brzdit? I malé brzdění těchto věcí je smysluplné, protože potom nestačíme dojít do těch nejhorších konců. Stačí se podívat například na rozdíl mezi českou, německou energetikou, německá energetika i v daleko extrémnějším stavu než česká, daleko víc se v Německu tlačí na zelené obnovitelné zdroje, Němci si vypnuli svoje jaderné elektrárny. Kdybychom my udělali totéž, co udělali Němci, naše energetická krize by byla ještě mnohem horší, než jaká byla dneska. Jsme ve stavu, kdy v podstatě Němci od nás naší stále ještě v uvozovkách, levnou energii nakupují, kdybychom my byli tak extrémní, jako jsou dneska Němci, situace u nás by byla totálně neúnosná, a to je přesně ten důvod, proč má smysl i v několika málo lidech brzdit implementování těch změn, které k nám přicházejí ze západu. Já vám nebudu říkat to, co asi chcete slyšet, totiž, že se nějakými parametry dá ta situace úplně pozměnit a vylepšit to už se dneska nedá. Rozhodně není pravda, že můžeme tady pošudlat jednu daň tady trošičku zkrátit jednu dotaci a zase bude dobře. To jsou takové parametrické změny, které odpovídají třeba Dubčekovu pražskému jaru v roce 1968 nebo Gorbačovově perestrojce v osmdesátých letech. Ne, že by to bylo špatné, znamenalo to určitou oblevu a úlevu, ale to byly právě ty změny, které umožňovaly tak nějak trošku lépe žít v rámci té totality, ale rozhodně to nebylo poražení té totality k tomu, abychom se my vymanili z toho socialistického systému, tak jsme museli projít zcela zásadní transformací ekonomiky na začátku devadesátých let. No a vzhledem k tomu, že jsem právě řekla, že už v podstatě 1/2 českého hospodářství dneska je socialistická, tak dneska už se to opravdu nedá pošudlat nějakými parametrickými úpravami, abychom my se mohli znovu vrátit k prosperitě, tak musíme projít naprosto zásadní proměnou celé ekonomiky, ekonom v podstatě má jasno v tom, jakým způsobem ta proměna musí vypadat, ale problém je v tom, že zatím potom ještě není celospolečenská poptávka, zatím ještě se neprobudilo dostatek lidí, takové množství, jako se probudilo třeba v roce 1989. Navíc jsme ještě příliš ovlivňováni tím vývojem v západní Evropě, který směřuje k nám, a proto v tuto chvíli ještě nejde takhle jednoduše udělat ono vylepšení a znovu nastartování české ekonomiky. Ale v okamžiku, kdy známe diagnózu a víme, co je špatně, tak můžeme alespoň ty špatné věci brzdit do té doby, než čas nazraje na tu zásadní společensko ekonomickou přeměnu celé ekonomiky a potom můžeme být tedy připraveni do těch změn pozitivně nastoupit. Jak tedy zní ona diagnóza těch problémů? Nejenom české, ale obecně evropské ekonomiky, ta diagnóza zní tak, že celá Evropa byla zachvácena novou levicovou progresivistickou kolektivistickou ideologií, která se nazývá esg nebo isg a jejímž nejviditelnějším projevem, takovou špičkou ledovce je Green Deal, ale Green Deal není jediným projevem téhle ideologie. Dalšími projevy jsou například různé genderové ideologie nebo kontrola svobody slova, ona rétorika o dezolátech a dezinformacích a podobně. Musíme si uvědomit, že zatímco ekologie je skvělá věc, tak Green Deal nemá s ekologii vůbec nic společného a je to v podstatě pouze ona levicová kolektivistická ideologie, jejímž cílem je v podstatě likvidace evropského průmyslu a likvidace evropského blahobytu, tahle ideologie musí být absolutně odmítnutá, jestliže tedy máme brzdit ono zlo a jestliže máme brzdit ony negativní změny, které se u nás stále ještě dějí a stále ještě se stupňují, tak musíme vyjít ze tří myšlenkových východisek, musíme být z toho, že absolutně odmítneme Green Deal, že vyhlásíme nulovou toleranci pro Green Deal. Pozor, nemá to nic společného s ekologií. Za druhé si musíme jednoznačně zachovat českou korunu, protože pokud si ji nezachováme, pokud přijmeme euro, tak tím v podstatě dáváme evropské centrální bance bianco šek na zavedení digitální měny centrální banky, což znamená absolutní sledování našich občanů a v podstatě čínský kreditní systém. Velký bratr. No a za třetí, musíme začít dramaticky odbourávat dotace, dotace dneska jsou hlavní příčinou toho, proč stát už tvoří polovinu ekonomiky a proč například není na důchody pouze dotace? Sami o sobě dneska představují zhruba 1/3 státního rozpočtu. Pokud bychom odbourali ideologicky motivované dotace, které souvisejí s Green Dealem, s gendery, s dotováním neziskovek, které do našich dětí cpou věci o genderu ve školách a tak dál. Pokud bychom tohle všechno odbourali, najednou by nebyl třeba ani problém s důchodovou reformou. Asi vás to překvapí, ale ony ty veřejné finance samy o sobě nejsou až tak špatném stavu, to, co tam je naprosto kalamitní, je právě ona složka dotací, takže dotace musíme začít dramaticky odbourávat. I jeden jedinec v jakémkoliv zastupitelském sboru, ať už to je europarlament, senát nebo Poslanecká sněmovna, jeden člověk může vždycky hlasovat podle těchto tří základních myšlenkových pilířů, a pokud vždycky zvedne ruku, anebo naopak nezvedne ruku v souladu s těmito principy? Nikdy nezvedne ruku pro zvýšení daní, vždycky zvedne ruku pro odbourání regulací, vždycky zvedne ruku proti čemukoliv, co souvisí s Green dealem a tak dál, potom jeden jednotlivec může brzdit to zlo, které se na nás hrne a může způsobit, může být onen jazýčkem na vahách, který způsobí, že bude rozdíl mezi naší zemí a mezitím třeba ještě daleko větším zlem, které zachvátí některé západní země a pokud se nám podaří tohle zlo brzdit, tak já jsem přesvědčená o tom, že to dějinné kyvadlo se překlopí zase na obrácenou stranu, protože žádný nesvobodný systém netrvá donekonečna a nazraje celospolečenská poptávka k tomu, abychom provedli přeměnu české ekonomiky a přeměnu české společnosti něčemu lepšímu a zažili další svobodné období, tak, jako jsme ho zažívali ve svobodných devadesátkách. To je ten důvod, proč jsem se rozhodla letos kandidovat do senátu.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31