Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Svobodní v médiích: o alternativě k EU, o zákazu kouření i dění v regionech

Svobodní v médiích: o alternativě k EU, o zákazu kouření i dění v regionech

15. 12. server Peníze.cz zveřejnil článek Očima expertů: Jak reformovat EUPetr Mach, exeuroposlanec, předseda Svobodných

EU bez reformy ve smyslu vrácení pravomocí zpět členským státům zahyne. Za úplné minimum považuji navrácení pravomocí členským státům v oblasti migrace a společné měny – aby migrační kvóty nebo zavádění eura bylo věcí dobrovolnosti. Vzor, jak by se EU měla přeměnit, už existuje – Evropské sdružení volného obchodu (EFTA). EFTA je domluvou suverénních států na volném obchodu i volném cestování bez zbytečné byrokracie. Takové společenství by bylo prospěšné pro všechny naše občany.

16. 12. zveřejnily Byznys noviny článek Alternativa pro Evropu: Podle mladšího Klause se EU rozpadne kolem roku 2030Evropská unie se rozpadne kolem roku 2030. Tento odhad vyslovil poslanec Václav Klaus mladší na konferenci o Alternativě pro Evropu, kterou v Praze uspořádala politická frakce v Evropském parlamentu EFDD. Podle europoslance Jiřího Payna se EU rozpadne v horizontu 5 až 7 let. Petr Mach prohlásil, že se EU rozpadne tehdy, až komisařům nepřijde výplata.

Hlavními hosté byli Jiří Payne, europoslanec EFDD (Svobodní), Václav Klaus ml., poslanec (ODS), Petr Mach, ekonom, bývalý europoslanec EFDD (Svobodní) a Petr Robejšek, politolog a publicista (Realisté).

Petr Mach připomněl, že „narůstá odpor proti snaze upevňovat centrální moc Bruselu , a to jak ve formě např. brexitu, tak i v posilování různých euroskeptických stran. Já bych viděl řešení v opaku, tj. vrátit pravomoci členským státům.“

Zhodnotil také některé kandidáty na českého prezidenta: „Ten stávající sundal českou vlajku a vztyčil nad Hradem tu modrou se žlutými hvězdami. Jiný vážný kandidát, pan Topolánek, je pro změnu ten, kdo prosadil Lisabonskou smlouvu… Takže my zastánci suverenity máme nyní těžkou volbu. Když tehdy Topolánek mluvil o Lisabonské smlouvě, stavěl to tak, že je buď Brusel, nebo Moskva. To ale není pravda, a proto jsme také tehdy založili Svobodné.“

Mach dále zdůraznil: „Alternativou k EU rozhodně není Moskva! Co je tedy tou alternativou? Zachování národní svrchovanosti, posuzování každého zákona zvlášť, ne bezhlavé přejímání všeho, co přijde z Bruselu nebo ze Štrasburku. Jsou dva způsoby řešení: buď po vzoru brexitu dát výpověď z EU, nebo jít cestou československého modelu, tj. dohodou států, že skončí EU a přemění se na spolupráci typu EFTA.“

Jiří Payne se ve svém vystoupení zaměřil na demokratický deficit: „Autor projektu evropské integrace Jean Monnet svůj záměr opakovaně při různých příležitostech popsal. Zjednodušeně řečeno: sebrat moc politikům a dát ji úředníkům, kteří vědí lépe, co je pro občany dobré. Bylo mu ale jasné, že politici moc dobrovolně nepředají, a proto vymyslel „salámovou metodu“ – pro začátek odebrat produkci uhlí a oceli, potom pravomoci týkající se vnitřního trhu a postupovat dále až k převzetí celého zahraničního obchodu a jako poslední navrhoval odebrat politikům vliv na vojenskou obranu.“

Upozornil, že „základy EU jsou špatné, nejde na nich postavit demokratický systém. V textu Alternativa pro Evropu jsme s Petrem Machem dokazovali, že nejde odstranit demokratický deficit. Kdyby to opravdu šlo, tak už na to někdo přišel.“

Payne také připomněl, že „Schulz už představil svou představu federální Evropy. To kdyby někdo zkusil prosadit, tak dojde k občanským válkám po celé Evropě – podobně jako byla válka o konfederaci v Americe. Macron také předložil svou představu, a sice že z EU vyhodíme malé země, které zdržují a frankogermánský tandem ji povede. Juncker chce jednotnou Evropu s otevřenou náručí vůči migrantům. Je potřeba vnést náš pohled na celou věc – musí existovat alternativa, nikdy nejde jen jedna cesta.“

Stejně, jako už zmínil Mach, inspiroval by se Payne situací při dělení Československé federace: „Jde to napsat podobně a během pár týdnů. Naše zkušenosti s rozdělením Československa jdou použít, tehdy se také předělávaly federální smlouvy na bilaterální. Mám to už rozmyšlené i legislativně, jak by se mohlo začít.“

Podle něj by se mělo zavést jakési „období karantény“, kdy by se zjistilo, co funguje a má tedy smysl na to uzavřít smlouvy (např. výměnné studentské pobyty), a co bude špatné (nejrůznější nesmyslné regulace), to prostě odumře – z těchto smluv státy odejdou a nebudou v nich pokračovat.

Tématu se věnoval 15. 12. i server Skrytá pravda v článku Konečně začala diskuze na alternativy Evropské unie bohužel bez České televize!: Evropská unie nefunguje a všichni se už delší dobu shodují, že je „potřebná nějaká reforma“. Nikdo ale dosud nepředložil konkrétní návrh, jak na evropský kontinent vrátit demokracii, konstatovali autoři návrhu v čele s Petrem Machem a Jiřím Paynem.

Dílčí pokusy vedly jen k další centralizaci, byrokratizaci, unifikaci a k dalšímu předání kompetencí do Bruselu. To není řešení.

Payne a Mach společně vyzvali k celoevropské diskusi.

A rozhovory konečně začínají.

Navíc je důležité vidět, že se začínají scházet ti, co sice ve volbách jako strany neuspěly (nebo jsou příliš silní ve své straně a jsou odsunuti jako Václav Klaus mladší), zatímco jako osobnosti patří k elitám našeho státu.

Krásnou tabulku vytvořil jaderný fyzik Jiří Payne, která ukazuje, jak šíleně nabíhá demokratický deficit směrem k vedení EU, kdy zpočátku má možnost ve volbách volič oslovit poslance 50 na 50 až k rozhodnutím v Bruselu, kde sice určitá teorie pravděpodobnosti je jak ukazuje tabulka, ale ve skutečnosti víme, ža ani předsedové vlády východních zemí nic nezmohou, když se „šprajcne“ Německo s Francií a i proto Velká Británie odchází.

Na závěr jsem požádal Jiřího Payne a Václava Klause mladšího, aby více ukazovali občanům (pokud jim veřejnoprávní média dají možnost), že podnikatelé z rozpadu Evropské unie strach nemají. Místo nekonečných politických plácání v Bruselu situace rovnou řeší a to je ta správná cesta.

19. 12. server Bez-cenzury.com zveřejnil článek Jiřího Payna Úmyslná despocie podle Lisabonské smlouvy (Jiří Payne): V běžné parlamentní demokracii má čistě statisticky volič poloviční pravděpodobnost, že bude jeho hlas zastoupen parlamentní většinou. Podívejme se, jak je tomu v Evropské unii podle Lisabonské smlouvy. Statistickým výpočtem dojdeme k tomu, že v nejlepším případě při absolutní souhře náhod může mít kterýkoli občan Unie vliv na rozhodnutí nejvýše čtyřprocentní. Pokud však má nějaký specifický politický názor, přeje si, aby se něco změnilo, je téměř jisté, že jeho vliv na rozhodování bude dále klesat – až k tisícinám promile.

Proto ani Evropská unie nemůže být řazena k demokratickým institucím. Někdy se tomu nadneseně říká demokratický deficit. Nikdo asi nebude podezírat konvent a jeho předsedu Valérya Giscarda d’Estainga, že by nevěděli, jak má správně fungovat demokracie, když psali Lisabonskou smlouvu. Jde o úmyslně navržený nedemokratický systém, který odebral evropským občanům právo ovlivňovat politické dění. A protože víme, že hromadění nekontrolované moci samovolně vede ke stále bezohlednější despocii, je namístě otevřeně usilovat o ukončení tohoto zlomyslného projektu, který zákonitě směřuje a bude stále rychleji směřovat k tomu, že se stane hrozbou pro světovou bezpečnost a stabilitu.

20. 12. server Svobodný svět zveřejnil článek Okamžitý Czexit není v zájmu Čechů, ALE!!!V Grand Hotelu Praha se ve čtvrtek večer sešli poslanec Václav Klaus mladší, europoslanec Jiří Payne, bývalý europoslanec Petr Mach (oba ze strany Svobodní) a zakladatel Realistů Petr Robejšek. Debatovali o tom, zda má členství v EU pro Českou republiku nějakou smysluplnou alternativu, nebo zda by odchod z EU znamenal pro naši zemi ekonomickou katastrofu, jak tvrdí např. čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.

Petr Mach doplnil, že jednou z alternativ k dnešní EU je ještě hlubší integrace tohoto společenství, která nakonec skončí vznikem Spojených států evropských, po kterých nedávno volal předseda německé Sociální demokracie Martin Schulz. Mach je zásadně proti tomuto nápadu.

Upozornil také na to, že na Hradě visí vlajka EU. Za to můžeme poděkovat stávajícímu prezidentovi Miloši Zemanovi. Někdejší premiér Mirek Topolánek zase prosadil podpis Lisabonské smlouvy, což nás posunulo k federalizaci EU. Mach rozzlobeně kroutil hlavou nad tím, že podle Topolánka jsme měli na výběr jen mezi tím, zda potáhneme za jeden provaz s Bruselem, nebo Moskvou. „My jsme věděli, že to není pravda,“ poznamenal k tomu bývalý europoslanec Mach.

Evropská unie podle někdejšího europoslance brzdí evropské ekonomiky dalšími a dalšími regulacemi. Dnešní EU prý v podstatě jen pokračuje po cestě vytyčené komunistou Lvem Trockým, který také volal po Socialistických státech evropských, kde za jeden provaz potáhne veškerý evropský proletariát.

Když dostal slovo současný europoslanec Jiří Payne, konstatoval, že EU teď už jen schází, aby nám sebrala obrannou politiku, což se přesně teď děje. A to je velký problém. Už proto, že občané mají podle politika minimální vliv na to, co se v EU opravdu děje.

Když prostý občan volí do české Poslanecké sněmovny, má prý 50 % šancí, že se jeho plány podaří prosadit — podle toho, zda bude strana, kterou volil, ve vládní koalici či v opozici. Jenže vláda bývá koaliční. Takže když se ta dohaduje, co prosadit v EU, musí dojít ke kompromisu. Tím se vliv občana na to, co se děje, snižuje z 50 procent na 25 procent, vypočítával dál Payne. A pokud vezmeme v potaz mechanismy, kterými rozhoduje EU, Evropský parlament a Evropská komise, klesne občanova šance, že bude prosazeno to, co si přeje, jen na čtyři procenta. „Nikdy ta pravděpodobnost nemůže být vyšší,“ hřímal u řečnického pultíku Payne. Tady někde se podle něj bere pocit demokratického deficitu v EU.

To je důvod, proč by EU měla zaniknout, ale měla by zaniknut poklidně, jako když jsme se domluvili na rozdělení Československa. Pokud se rozpad EU nedohodne předem, nastane podle europoslance veliká krize, která bude mnohem horší než ta, kterou jsme zažili kvůli hypoteční bublině v USA.

Jiří Payne také vyjádřil názor, že Evropská unie už od počátku vyrůstala na špatné myšlence. Její tvůrci věřili, že vznik EU zabrání nové válce. Jenže bránit nové válce je podle europoslance primární odpovědností každého národního státu a my tuto svou odpovědnost nesmíme převádět na jakousi nadnárodní instituci.a

Konferenci se věnovaly i Parlamentní listy.

Prezidentské volby

19. 12. zveřejnila Mladá fronta DNES na str. 2 článek Zima s TopolemTřiatřicetiletý Jiří Nenutil je léta sociálním demokratem. Naposledy byl volebním manažerem ČSSD v Libereckém kraji, kde neuspěla tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Po oznámení kandidatury Mirka Topolánka na Hrad se mu Nenutil ozval, nabídl své služby a začal mu pomáhat s výjezdy do regionů. „Věřím, že jsme pořád demokratickou stranou. Když jako ČSSD nemáme vlastního kandidáta, tak je Mirek Topolánek pro tuto zemi nejlepší,“ říká. Ostatně Topolánek v průběhu své jednodenní návštěvy Plzeňského kraje předminulé pondělí několikrát zmiňuje, že nyní o barvu stranické legitimace nejde, a chlubí se, že mu pomáhá nejen socialista, ale třeba i člen Strany svobodných a další. „Není to pravolevý střet. Je to střet demokracie a nedemokracie, standardního jednání s nestandardním. Nemám za sebou pražskou kavárnu, takže budu vděčný za voliče pravicové, lidi, co volí KDU-ČSL, ČSSD, ale i za voliče SPD, ANO nebo Miloše Zemana,“ líčí bývalý předseda ODS.

Zákaz kouření

15. 12. zveřejnil server Plzeň.cz článek Senát venkovu nepřeje, není schopný ani kompromisu, zlobí se zástupce svobodných“Vždy jsem zastával a budu zastávat názor, že o své hospodě či restauraci byl měl rozhodovat především její majitel. On je tam doma, ať už ve svých, nebo jím provozovaných prostorech, a ví nejlépe, co chce jeho klientela,” tvrdí člen republikového výboru Strany svobodných občanů z Plzeňského kraje Václav Dušek. Na regionálním stranickém webu tak reaguje na výsledek jednání Senátu o návrhu na omezení protikuřáckého zákona.

Senát měl podle něho možnost hledat kompromisy. “Upřímně, nemám rád vymýšlení složitých zákonů o nekonečném počtu podmínek. Tady bych asi přimhouřil oko, protože šlo o věc, která by nemalé skupině lidí velmi pomohla. Senát mohl hospodám, zejména těm venkovským, pomoci,” tvrdí Dušek a připomíná, že v provozovnách stravovacích služeb o výměře do 50 m2 měli nechat senátoři rozhodnutí, zda kouřit či nikoliv na jejím provozovateli. “Hlavně malé hospůdky, ve kterých je k jídlu leda tak utopenec, hermelín nebo brambůrky, by to postavilo na nohy! Bohužel senátoři rozumní nebyli. PRO jich bylo pouze 14!” – konstatuje člen republikového výboru svobodných.

Různé

19. 12. zveřejnil server Ostrava-online článek Aloise Sečkára Levá ruka neví, co dělá praváPravicově smýšlející člověk samozřejmě ví, že bez společnosti by sám nepřežil. Chápe, že daleko lepší než být Robinsonem na pustém ostrově, je soustředit se na něco, v čem vyniká, a zbytek potřebných věcí směnit s ostatními, kteří vynikají zase v něčem jiném. Říká se tomu komparativní výhody a je to jedna ze základních ekonomických lekcí. Umí i pomáhat druhým. Možná jen proto, že nechce před ostatními vypadat špatně, možná proto, aby ulevil svědomí, že je bohatý, když jiní nejsou, a možná mu to prostě a jednoduše dělá radost. Každopádně to umí, a dokonce velmi dobře. Není to žádný démon, který se za svým štěstím žene přes mrtvoly druhých.

Vadí mu jediné – když mu druzí chtějí nařizovat, jak má žít. A to je skutečná podstata sporu mezi pravicí a levicí, nebo spíš mezi svobodou a autoritářstvím.

Čtenářský ohlas Aloise Sečkára zveřejnil 14. 12. deník Metro: Rád čtu sloupky Martina Švihly. V tom posledním se ale podle mého velmi mýlí, když definuje rozdíl pravice a levice jako konflikt mezi jedincem a společností. Pravicově smýšlející člověk samozřejmě ví, že bez společnosti by sám nepřežil. Chápe, že daleko lepší než být Robinsonem na pustém ostrově je soustředit se na něco, v čem vyniká, a zbytek potřebných věcí směnit s ostatní- mi, kteří vynikají zase v něčem jiném.Umí i pomáhat druhým, není to dé- mon, který se za svým štěstím žene přes mrtvoly. Vadí mu jediné – když mu druzí chtějí nařizovat, jak má žít. A to je skuteč- ná podstata sporu mezi pravicí a levicí, nebo spíš mezi svobodou a autoritář- stvím. Rozumím poselství článku pana Švihly – dialog místo hádky, spoluprá- ce místo nepřátelství. To je v pořádku. Ne vždy může být po mém, kompromis je nezbytný. Ze svých postojů a hodnot bychom však při tom slevovat neměli, jinak nás dříve či později budou ovládat ti, kteří žádné hodnoty nemají. A možná se to už děje.

Článek Jindřicha Pilce zveřejnil 19. 12. server Bleskově.czPilc: Přestaňme si hrát na studenou válkuSankce proti Rusku jsou opakovaně prodlužovány vždy o šest měsíců. „Stačilo by říct jednoduše NE a sankce by automaticky k nějakému datu doběhly a skončily. Když uvalujete ekonomické sankce proti nějakému cizímu státu, uvalujete zároveň ekonomické sankce proti svým spoluobčanům. Zakazujete vzájemný obchod cizím a tuzemským firmám, zakazujete vzájemný obchod cizím a tuzemským občanům. Znamená to chovat se ke svým spoluobčanům jako feudál k nevolníkům. Nějak se zapomíná na to, že politik by svým spoluobčanům neměl vládnout, ale sloužit,“ prohlásil Pilc.

Říká se, že demokracie spolu neválčí. „Tak to máme docela problém, protože EU je nedemokratická. Dělá všechno pro to, aby občan demokratickou cestou nemohl nic ovlivnit. A víte, jak to dopadne, když nedemokraticky vládnoucí politik najde nějaké nepřátele? Nebude to on, kdo půjde do války,“ uzavřel politik.

O nás bez nás

20. 12. zveřejnil Euraktiv článek Okamura těží z českého euroskepticismu. Může za něj Klaus, nebo Juncker?S frakcí ENF toho podle něj nemají mnoho společného ani v Evropském parlamentu, kde jsou sdruženi ve skupině Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Její součástí jsou i britští konzervativci. Partnery prý ECR nehledá ani ve frakci Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD), kde zasedá třeba Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigela Farage nebo česká Strana svobodných občanů.

Dění v regionech

Chrudim

16. 12. zveřejnil Orlický deník článek Chrudimský rozpočet si výrazně polepšilOpoziční zastupitel Josef Káles (Svobodní) poděkoval vedení města za tématický seminář, na němž se všichni zastupitelé mohli s rozpočtem předem seznámit. „Byť mám i řadu dílčích výhrad, pro rozpočet jako pro celek svou ruku zvednu. Na hospodaření města oceňuji zejména trend postupného snižování celkového zadlužení, po kterém jsme vždy hlasitě volali,“ doplnil Josef Káles.

Milevsko

20. 12. Písecký deník zveřejnil na str. 1 článek Návrh občana změnit rozpočet neprošelPozměňovací návrh k návrhu rozpočtu města pro příští rok, který předložil za ANO Václav Málek prostřednictvím Miroslava Doubka (Svobodní), zastupitelé neschválili. Václav Málek požadoval do rozpočtu zařadit investiční akce za pět milionů korun. A to například vybudování parkovišť před II. ZŠ a v ulicích B. Němcové a Sažinově. Oproti tomu navrhoval, aby se z rozpočtu vypustily investice na rekonstrukci radnice, snížení rozpočtu městské policie a aby příjezdovou cestu do připravované průmyslové zóny vybudovaly Služby města Milevska na vlastní náklady. Pro návrh zvedl ruku pouze Miroslav Doubek. Bude se jím ale zabývat rada. Pro příští rok je schválený rozpočet s příjmy 178,3 milionu, výdaji 182,63 milionu a schodkem 4,33 milionu korun, který bude pokryt z úspor minulých let.

Zlín

18. 12. vydala ČTK zprávu Hejtman Zlínského kraje Čunek: Privatizace nemocnic se nechystá„Z novin se dozvídáme o změnách spíše kosmetických. Není jasné, který primář bude pokračovat, schází koncepce rozvoje,“ uvedl zastupitel Ivo Valenta (Svobodní a Soukromníci). Skutečnost, že dosud nebyla zveřejněna koncepce, kritizoval také zastupitel a zároveň primář neurochirurgického oddělení zlínské nemocnice Michal Filip (ANO).

Vyšlo i na dalších serverech, například Týden.czBlesk.czKurzy.czmnoho dalších.

Cheb

14. 12. zveřejnila ČTK zprávu Zastupitelé odvolali vedení Chebu, předtím neschválili rozpočetZastupitelé Chebu dnes odvolali starostu Antonína Jalovce (VPM-ALTERNATIVA) a celé vedení města kromě místostarosty Zdeňka Hrkala (ANO). Opozici při hlasování podpořili zastupitelé koaliční ANO. Jalovec byl ve funkci zhruba sedm měsíců, jeho odvolání dnes předcházelo neschválení rozpočtu na rok 2018, kde rovněž ANO hlasovalo s opozicí.

Dosavadní radní Miroslav Plevný (VPM-ALTERNATIVA) uvedl, že jde o porušení koaliční smlouvy, podle něj tak vpodstatě končí současná koalice tvořená hnutím ANO s VPM – Alternativa, Koalicí pro Cheb a Stranou svobodných občanů. Vznikla poté, co ANO na jaře odešlo z předchozí koalice s KSČM a ČSSD. O novém vedení města budou zastupitelé hlasovat zřejmě ještě dnes.

Zprávu poté citovala další média.

16. 12. zveřejnil Chebský deník článek Starosta Jalovec přišel o křeslo. Lidé ho chtějí zpětStarosta města Antonín Jalovec (VPM) přišel o křeslo a Cheb nově povede Zdeněk Hrkal (ANO).

Společně s Jalovcem zastupitelé ve čtvrtek odvolali také místostarostku Gabrielu Lickovou (delegována Koalicí pro Cheb a Svobodnými). Kromě Hrkala nyní město povede jako první místostarosta Michal Pospíšil (ODS) a druhou místostarostkou je Eva Horná (ČSSD). V Chebu se tak rozpadla i koalice ANO 2011, VPM, Svobodní Cheb a Koalice pro Cheb, která vznikla v květnu.

Vyšlo i v tištěných podobách Deníku a v Právu.

Reportáž z jednání zastupitelstva zveřejnil 17. 12. server Zprávy z Chebu 14. prosinec 2017 – den, který změnil město Cheb11:36 – radní Václav Jakl (Svobodní) vyzývá veřejnost, aby přišla na zasedání zastupitelstva města

16:58 – radní Václav Jakl (Svobodní) poukazuje na informace, že má být odvolán starosta a místostarostka a že neschválení rozpočtu má být pro to předem naplánovanou záminkou, přičemž má následovat vznik nové koalice ANO, ČSSD, ODS s podporou komunistů a jmenuje údajné nové vedení města (Hrkal, Pospíšil, Horná); Jakl vyzývá koaličního partnera ANO, zda může takové informace potvrdit nebo vyvrátit

19:48 – starostou města Chebu byl v tajné volbě zvolen Zdeněk Hrkal (ANO), když získal 19 hlasů; zastupitelé za VPM, Koalici pro Cheb a Svobodné se volby odmítli zúčastnit

Jirkov

15. 12. zveřejnil Chomutovský deník na str. 3 článek Jirkovští zastupitelé dali hasičskému muzeu zelenouModerní turistické infocentrum a muzeum, které svým zpracováním nemá v České republice konkurenci. V jirkovské Tyršově ulici začnou v příštím roce přípravy a budování nové hasičské expozice.

Investici za třicet milionů posvětili na posledním zasedání zastupitelé města. Jednotní ve svém rozhodování ale nebyli, proti se postavily opoziční strany a vzrušeně diskutovaly. „Příliš o této záležitosti nevíme, nebyl prostor ji na zastupitelstvu probrat. Je tady řada nezodpovězených dotazů,“ argumentoval například Jiří Viehmann (ANO). Zastupitel Josef Šebek (SSO) by zase chtěl raději investovat jinam. „Máme jiné priority, investice by měly jít do škol. Počkal bych s muzeem tak dva, tři roky,“ vyjádřil se. Návrh opozičních stran, aby se tato investice vyřadila z rozpočtu 2018, byl ale nakonec přehlasován.

(dap, ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

A avizovaná dvojice už je se mnou ve studiu. Já tady vítám Johannu Nejedlovou,

pěkný večer. Pěkný večer vám i divákům. A zdravými Matěje Gregora. Pěkně. Dobrý. Děkuji za pozvání. Tak, ale začnu s dovolením dámou a vrátím se k jednomu tématu, které bude velmi žhavé, bude zítra

probírané ve sněmovně, protože se tam uskuteční mimořádná schůze a řeč bude o migračním paktu. Já jenom připomenu, že ten prošel minulý týden Evropským parlamentem, míří znovu na Radu

ministrů a opozice jasně říká, že ministr vnitra Vít Rakušan by ho měl odmítnout. Naposledy jsme se hlasování zdrželi. Jaký je váš postoj? Já bych předně chtěla

říct, že velmi dobře, že žijeme ve státě, ze kterého ještě nikdo nikam nemusí utíkat, ale měli bychom chápat to, že jsou lidé, kteří ze svých států uprchnou

musí. My jako zelení, možná překvapivě jsme taky proti tomu migračnímu paktu, ale z úplně jiných důvodů než ostatní. My jsme přesvědčeni o tom, že je nastavený tak, že nám nepomůže

řešit migraci, nepomůže migrantům a zásadně zkomplikuje jejich situaci. Je tam spousta výjimek z výjime, což znamená, že třeba

ty příchozí azylanti nebudou moct projít sami tím řízením a budou potřebovat pomoc. Nelíbí se nám, že budou drženi v detencích. Někdy to může vypadat, podle

toho, jak jsme to zkoumali, že tam můžou být až roky. To není výhodný pro nikoho. Nás to stojí peníze. Pro ně je to podle mě nehumánní. Ale jsem přesvědčena o tom, že hlavní problém je

v tom, že tady teď máme spoustu politiků a političek, kteří místo toho, aby řešili naše reálné problémy, který nás v Česku a v Evropě trápí, tak zvedají

nenávist vůči migrantům, Rose míchávají rasismus, xenofobii, náboženskou nesnášenlivost. Věc, která je

prostě přirozená. To, že jsou státy, ze kterých lidé musí uprchnout a my bychom jim měli pomoct a postarat se o to, aby byli dobře integrovaní, takto neřeší a místo toho prostě jenom na to

já si půjčím tu první část. Vy byste byli proti, ale z jiných důvodů, než je v tuto chvíli většina politiků. Doplním, že podobný postoj zastávají třeba Piráti v tuto chvíli, pane Gregore. Svobodní, tuším,

by byli také proti, ale z opačných důvodů. My jsme čekali, než se to schválí, abychom viděli tu konečnou podobu, s jakou to vlastně půjde do toho finálního tažení. A naprosto mě vykolejilo,

že Vít Rakušan, který sliboval, že by v tom migračním paktu měla být výjimka pro ČR z důvodu toho, jak jsme přistupovali k invazi na Ukrajinu a k začlenění ukrajinských uprchlíků, tak

lhal, protože žádná výjimka tam není. A tady toto mi teď visí jako obrovská otázka, na kterou doufám, že dostaneme odpověď v té zmiňované sněmovní schůzi, aby na ministr vnitra takto lhal mi jako Svobodní

jsme samozřejmě proti a myslím si, že když chceme argumentovat proti migračnímu paktu, tak určitě není třeba rozpoutávat nějakou nenávist. My vidíme, že ta integrace těch uprchlíků v těch západních zemích, které do

toho šly dříve, dlouhodobě nefunguje. Můžeme se podívat na vyšší kriminalitu, na problémy ve školství v Německu, ve Francii atd. migrační pakt bude velký problém jak pro ty země, tak pro ty uprchlíky.00:08:10

Právě proto, že se EU opět snaží ovládnout azylová řízení 27 členských zemí a snaží se za ně rozhodovat, kdo kde půjde, kolik kdo zaplatí,

jakému budou dány sociální jistoty. A takový moloch pochopitelně nejde utřídit. A mě pro mě překvapuje to, že stejné chyby jsme viděli v roce 2016, že opět selhalo migrační řešení

a EU, která měla téměř deset let na to přijít s nějakým novým řešením, s ochranou vnějších hranic, tak by se nám to líbilo ve Svobodných. Tak zase přišla s něčím, co nařizuje, kolik kdo má přijmout a kolik

má kdo platit. A to je škoda. Změní dynamiku. Zůstanu u vás. Vy jste hovořil o těch kvótách a té výjimce tedy tady je spor o to, nakolik má Česko mít výjimku, protože v tuto chvíli má zhruba tři procenta jaksi

migrační kvóty splněné tím, že jsme přijali uprchlíky z Ukrajiny. Tak vy potřebujete nějakou další definici a do jasně ní vlastně té výjimky nebo toho konstatování

kolem kvót. Mě naprosto udivuje, že se v roce 2024 bude ČR někoho ptát, kolik může a nemusí přijímat migrantů na základě nějakých kvót. Já mám zato, že ČR je pořád suverénní země, která si může sama rozhodovat o tom, kolik lidí přijme, za jakých podmínek, jaké jim nabídne sociální podpory. A přece nepotřebujeme EU, aby nám říkala,

kolik migrantů máme nebo nemáme přijímat, za jakých podmínek. Takže abych ty kvóty vymazal úplně, celý migrační pakt společně s ním. Máme být víc suverénní, nebo víc integrovaní? Toto byl přesně příklad toho, co jsem říkala. Máme nějaký jiný podstatný problém, který bychom měli řešit a nestrašit uprchlíky? My víme, že český, slovenský, evropský firmy potřebují zaměstnance,

máme tady a chybí jim. Máme tady možnost dobře integrovat lidi, kteří utíkají a potřebují pomoc. My můžeme pomoct, můžeme dohlédnout na ten integrační proces a můžeme z toho, že sem přišli, ve výsledku všichni, benefit. Ovad jde ale o to, abychom se koukli na to, kde jsou problémy a napravili Jeanne. Ne jako nadávali na to, že jsou

lidi, kteří potřebují utéct a snažili se tady stavět nějaké zdi, které nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Pojďme po té ekonomické podstatě. Já si půjčím argument hnutí ANO, které se

mimo jiné bude ptát, nakolik máme dostupný detenční zařízení a kolik případně bude stát vybudování dalších. To je jeden z ekonomických prvků. Znáte odpověď? No, my především říkáme,

že ty lidé nemají chodit do detenčních zařízení, protože za nás třeba to ten migrační pakt říká. Není správné, aby malé děti byly zavřený v něčem, co připomíná vězení. Myslíme si, že by měl být rychlý proces. V ideálním případě. My bychom chtěli, aby ti lidé mohli žádat o humanitární výzva už

v zemích svého původu, tudíž by je buď dostali nebo nedostali a nemuseli jsme řešit, jestli budou v nějakých detencích, protože by sem přicházeli především lidé, jejichž pobyt

už byl schválen. Což je ale něco, s čím ten migrační pakt, s kterým vy nesouhlasíte, vlastně počítá. Víte, ono je to hrozně těžké takto říct, s čím počítá nebo nepočítá právě

v tuto chvíli, kdy jsme teď zjistili, že některé výjimky, které měl obsahovat, obsahovat nebude. Teď bude taky dlouhá diskuse, kdy se k tomu budou ty národní státy vyjadřovat, takže já bych ještě v tuto chvíli počkal, jaká bude konečná verze

toho paktu. A já bych jenom zareagoval na jednu věc. Když chce někdo v ČR pracovat, tak se dají vyřídit věci, jako jsou pracovní víza a hlavně my jsme v posledních dvou, třech letech přijali zhruba 300 – 400

tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A toto je věc, která bude trvat deset let, dvacet let, než uvidíme, jak se to povedlo, jak se začlenilo, jak si na to zvyklo školství. A v tuto chvíli bych byl velice opatrný k tomu, abychom

nějakými kvótami k tomu šli. Navíc ten migrační pakt, a to je podle mě velký problém, on vlastně říká, že když nějaká země toho migranta přijme, tak on odsud vlastně nemůže pryč. A vzniknou tady situace, kdy někdo,

kdo chtěl třeba nejčastěji do Německa, do Francie, do těch zemí, které jsou známy tou velkou sociální podporou těch příchozích migrantů, tak on může skončit v ČR, bude mít nárok na sociální podporu pouze

tady a my tady budeme mít lidi, kteří tady vůbec vlastně nechtěli. A to je problém, se kterým můžeme mít. Nebo vidíte, že ten problém už tady opravdu je, že to riziko tady je. Jak se můžu dál zopakovat,

jestli. Vy hovoříte o tom, že tady zůstanou desítky, nebo zmiňoval jste problém, že by tady zmiňovali, zůstávali takoví lidé, ale vidíte ten problém? Ano. V minulé migrační vlně, tak tady byli

lidi, kteří byli, kteří byli z íránské skupiny a potom se vrátili zpátky a mohli třeba jít do jiné evropské země. Migrační pakt ale říká, že kdo přijde do ČR, nebo řekněme to na rovinu, bude přidělen

do ČR, což mě taky připadá nehumánní, tak on nebude mít nárok na jinou sociální podporu v žádné jiné zemi EU a bude tady muset zůstat, nebo bude muset jít do té země, ze které teda on z nějakých

důvodů odešel. Takže to je za mě absolutní nesmysl. Já se tady shodnu v tom, že bychom neměli nutit lidi, kteří utíkají ze svých zemí, být ve státě, ve kterém být nechtějí. Rozumím

že třeba chtějí tam, kde už mají nějakou komunitu a můžeme jim dát nějakou pobídku, aby chtěli jít do Česka, ale neměli bychom je k tomu nutit. Ale nejzásadnější je to, že vy tady

tvrdíte, že je tady nějaký obrovský problém s migrací. My jsme přijali šest milionů lidí z Ukrajiny v celé Evropě za poslední dva roky. Ten migrační problém, o kterém tady mluvíme, je00:13:00

200 tisíc lidí ročně, který přicházejí tou jižní a středozemní cestou. Neporovnatelný čísla. Ten problém je vlastně jako marginální, když se podíváme na to, kolik těch lidí00:13:10

přichází. A to, co vy říkáte a co říkají ostatní politici, je prostě strašení a není to správný. Pojďme ještě jednou k té ekonomické podstatě. Vaše reakce? Já se na to musím zareagovat.00:13:20

To není strašení lidmi. Já vím, že asi máme nějakou vizi, nebo vy máte nějakou vizi, jak chcete začleňovat lidi, ale prosím, podívejme se na ten západ, podívejme se do toho Německa, podívejme se do té Francie.00:13:30

To není, to není žádné strašení. Pojďme si konečně přiznat, že opravdu začleňování lidí z Blízkého východu, afrických migrantů přineslo Evropy opravdu obrovské problémy, zvýšenou kriminalitu,00:13:40

ty lidi se nedaří začlenit, často třeba ani dodneška neumí jazyk. Vznikají ghetta v celé západní Evropě. Paní Nejedlová, nechci tady jako vyvolávat žádné silné emoce vůči vám, ale opravdu, jestli o tom chcete mluvit, běžte00:13:50

se tam podívat, jsou to věci na. Děkuji. Za chvíli, za malou chvíli. Dám příklad právě na těch Ukrajincích. Ale ještě jeden ekonomický rozměr a vrátím se k té mimořádné schůzi hnutí ANO, které zároveň bude diskutovat00:14:00

o tom, nakolik se máme v rozpočtu připravit na to, že budeme muset platit právě za výjimku, pokud jde o přijímání nebo ne přibývání uprchlíků? Máme se vyzbrojovat v rozpočtu00:14:10

teď už dopředu, že se vyplatíme z té případné kvóty, pane Gregore? No tak pokud nám EU samozřejmě dá vybrat mezi nějakou bezpečností ČR, ať už je to v otázkách kriminality00:14:20

nebo zdravotnictví nebo stabilního školství anebo se vyplácet, tak je to taková trošku Sofii na volba, kdy já úplně nevím, na kterou stranu se v tuto chvíli přiklonit a já doufám, že vláda vezme rozum do hrsti a00:14:30

tak jako před volbami koalice spolu slibovala, že nebude uvrtá vad ČR do migračních paktů, do zákazu a tak se k tomu postaví čelem, ten slib dodrží a prostě to nepůjde. Takže v tuto chvíli to nezáleží00:14:40

úplně na hnutí ANO ani na té mimořádné schůzi, ale na vládě, jak se k tomu postaví. A bohužel toto nejde predikovat, protože vidíme, že ministr vnitra Rakušan už jednou o migračním paktu prokazatelně lhal.00:14:50

Paní Nejedlová, jak by se k tomu měla vláda postavit? Já ještě jednou můžu jenom zopakovat, že jsou tady lidé, kteří potřebují utéct ze své země. My můžeme nastavit dobře integrační,00:15:01

dobře integrační postup tak, aby byli pro Evropu a Česko přínosem, protože tady máme firmy, které si stěžují, že nemají dostatek zaměstnanců. Můžeme00:15:10

z toho všichni těžit, anebo můžeme strašit, vyvolávat nenávist místo toho, abychom řešili reálné problémy, který tady v Česku i v Evropě máme. Tak já teď půjdu k těm datům. Vy jste tady00:15:20

hovořil o Ukrajincích, tak já připomenu, že podle Ministerstva vnitra státy se na začátku letošního roku za první čtvrtletí poslal na dávkách Ukrajincům 0,9 desetin miliardy korun. Na00:15:30

druhou stranu ti pracující, kterých je převážná část, do rozpočtu, do naší státní kasy odvedli o miliardu víc, než je ta zmiňovaná částka, tedy téměř dvě miliardy. Tak je to přínos00:15:40

migrace nebo není? Já jsem o tom nedávno tady diskutoval právě v tomto pořadu, že to se ukáže dlouhodobě, jaký přínos to je. Ale samozřejmě to začleňování migrantů z Ukrajiny je mnohem00:15:50

lehčí, protože ukrajinština je slovanský jazyk podobně jako čeština. To znamená, já jako učitel jsem také pomáhal se studiem těch dětí. Bylo to šikovné, bylo tam vidět zájem a ono skutečně řada těch Ukrajinců v ČR00:16:00

opravdu pracuje. Budou přínosem pro státní rozpočet? Samozřejmě. My už dávno předtím, než začala agrese na Ukrajině, tak jsme viděli, že české zdravotnictví má personální nedostatky, že se to propisuje do školství.00:16:10

A právě tady musíme být opatrní, abychom právě v době, kdy začne těch 300 tisíc lidí se rozhodovat, jestli v té ČR zůstanou, nebo se v případě ukončení konfliktu vrátí zpátky na Ukrajinu, případně00:16:20

kdy to vůbec bude. Takže tady uvidíme za dlouhé roky. Jak říkám, to je otázka na desítky let, jak se to povedlo. Ale samozřejmě zatím můžeme říct, že ta integrace těch Ukrajinců je mnohem úspěšnější, než00:16:30

by byla, než by byla integrace stejného počtu lidí, kteří by přišli z úplně jiného kontinentu, úplně jiné, z úplně jiné části světa. Paní Nejedlová, když vy hovoříte o další integraci,00:16:40

jak tedy tyto lidi namotivovat, aby zůstali a skutečně zůstali za prací a jiným životem? My víme, že ty lidi sem přicházejí a chtějí se tady jako uplatnit00:16:50

na trhu práce, nechtějí sedět doma nebo být zavřený v detenci. My musíme umožnit přístup na ten pracovní trh, což často právě ti azylanti nemají, takže se ani integrovat nemůžou. A00:17:00

musíme jim pomoct tím, aby rozuměli naší řeči a aby znali ty naše zvyklosti a pravidla dodržovali. Na tom se asi všichni shodneme. Když tady někdo00:17:10

je, tak musí ty pravidla znát a musí je dodržovat. Potřebuje k tomu jenom to, abychom mu vysvětlili, jaký ta pravidla jsou a nakolik je toto ekonomicky náročné. Já00:17:20

na to nemám žádnou kalkulaci, ale rozhodně vím, že když ty lidi přivedeme a budou tady pracovat, takto výhodné nakonec bude. Pane Gregore. Jo, tak jako tady je třeba hlavně říct, že ti00:17:30

Ukrajinci tady přišli bez jakéhokoliv migračního paktu a EU nikomu nenařizovala, kolik má nebo nemá přím od lidí z Ukrajiny. A samozřejmě je rozdíl, když se tu znovu bavíme o lidech, kteří tu chtějí přijít za rodinou,00:17:40

chtějí tu přijít za práci, můžou využívat už platných azylových zákonů ČR, azylové řízení, požádat si o občanství, případně přes rodinného příslušníka, případně pracovní vízum.00:17:50

Ale to, co EU chce způsobit tím migračním paktem, tak to nebude jenom ekonomicky náročné, ono to bude hlavně opravdu ohrožení bezpečnosti ČR. A to není strašení, protože skutečně tady půjdou lidi,00:18:00

kteří tady nechtějí být a přijdou tady ze zemí, které se v západní Evropě ukázaly, že opravdu nejsou schopni se integrovat do té Evropy. Prosinci víme. Není ten český prvek moment, kdy na sebe00:18:10

ukázat a říct, podívejte se, my jsme to zvládli, jsme inspirací. U západu ČR. Myslím teď v té integraci Ukrajinců. Ano, ale my se bavíme o integraci Ukrajinců, což je sousední země,00:18:20

což je sousední země Slovenska. Je to země, která je opravdu stovky km vzdušnou čarou. Pro ty lidi je lehčí naučit se jazyk. Často už tady někoho z příbuzných měli. Řada Ukrajinců už tady měla funkční organizace,00:18:30

protože přes pracovní agentury tu řada Ukrajinců pracovala. Ale tady se bavíme lidí ze zemí třetího světa, z Afriky, případně z Blízkého východu. A tam prostě na tom západě vidíme, že je to obrovský průser.00:18:40

A i když to nejde tak vidět, jak ho to třeba jde vidět v těch zemích, tak je to obrovský průser. Já tady zmíním, že se. Pak problém. Tam se máme škatulkovat? Ale. Pardon.00:18:50

Gory. Například Stockholm, byl vyhlášený stav teroristické nouze právě kvůli těm ghetům. A to je něco, čeho my tady čelíme. Pokud to bude migrační pakt a budou tu proudit tisíce, desítky tisíc lidí. Posuneme00:19:00

v té. Diskuse a máme tedy škatulkovat? Vy si myslíte, že lidi z Afriky jsou nějaký horší lidé, nebo co tím myslíte? Když říká já i hrozbou nebo. Prosím. U00:19:10

naučí. N. Nepodsouvejte mi něco, to jsem vůbec neřekl. Já jsem pouze řekl to, žena i na západě Evropy vidíme, kam tady toto dospělo. Vidíme, jaký byl ten konflikt těch lidí, kteří přišli z úplně jiné kultury.00:19:20

Vznikly tam ghetta, na školách se někteří učitelé v Německu bojí učit. Já nevím, proč to je, ale vidím, že to tady je. A pokud vidím, že někdo chce podobná migrační pravidla dát do ČR, tak je to prostě hloupost.00:19:30

Německo, Francie a další země si tu migrační krizi vyvolaly sami. Němečtí politici říkali, pojďte k nám, my to zvládneme. A s tím čelí. ČR tady tento zájem nemá. Máme tady momentálně 300 tisíc lidí,00:19:40

kteří přišli z Ukrajiny. Ti můžou úplně v pohodě momentálně tady pracovat, co tady začlení. Žádné velké problémy tady nemáme a já prostě nevidím důvod, proč dávat Brusel. Kdo00:19:50

tam na vás s dovolením navážu, vrátím se ještě jednou k tomu pracovnímu trhu a také k těm ekonomickým výhodám. Další kandidátka do Evropského parlamentu Danuše Nerudová už v roce 2022 odhadla, že Ukrajinci,00:20:01

kteří zde zůstanou za prací, by mohli na důchodovém pojištění odvézt až 13 miliard korun. Tak je to možná díra, kterou jsme vlastně schopni zalepit právě v tom penzijním systému.00:20:10

No, nám bohužel, jak to tak vypadá, nezbývá nic jiného, než pracovat s tím, že do Česka a do Evropy přijdou lidé, kteří hledají novou příležitost. Naštěstí00:20:20

jsme kontinentem, kde se lidem stále ještě daří. Někteří lidé utíkají z nebezpečí, někteří lidé sem chtějí prostě přijít žít z jiných důvodů. A my bychom00:20:30

prostě měli vše udělat všechno proto, aby to pro nás byla výhoda a abychom z toho mohli těžit. Máme tady prostě nízkou porodnost. Je00:20:40

to i selhání třeba rodinné politiky a podpory žen, ale dlouhodobě se ukazuje, že jedním z těch způsobů00:20:50

řešení je prostě migrace. Jsou migranti řešením důchodového schodku, pane Gregor? Ten důchodový schodek nevznikl náhodou. Ten důchodový schodek vznikl, protože ten důchodový00:21:00

systém je prostě postavený na špatných základech. On prostě nepočítá s tím, že ta porodnost může a nemusí kolísat. A vidíme to právě v té velké generaci Husákových dětí, kdy ta porodnost těchto lidí00:21:10

v době, kdy dospěli, byla prostě řádově nižší, a proto tu vůbec nějaký důchodový problém dneska je. A my, pokud chceme, aby se tato krize neopakovala, nechceme každých dvacet let ob jednu generaci zkrátka lepit00:21:20

díry v důchodovém systému tím, že budeme uměle zvyšovat poptávku po migraci, tak my prostě ten systém musíme předělat. U nás se tomuto tématu ve svobodných věnuje ekonomka Markéta Šichtařová. Ta například přišla00:21:30

s určitými. To jsem se s opuštěním. Pane Gregor, na to jsem se neptala. Já se ptám na to, zda těch 13 miliard je něco, z čeho se dá čerpat, na čem se dá stavět, zda vlastně vynakládat podobné analýzy jako00:21:41

naděje důchodového systému. Víte, víte, pokud budeme počítat s tím, že migranti přinesou 13 miliard do důchodového systému, tak musíme počítat, že ti migranti přirozeně přinesou vyšší výdaje, ať00:21:50

už je to v tom oblasti zdravotnictví, v oblasti školství, v oblasti, v oblasti úřadu. Takže toto prostě není řešení a paní Nerudová je bohužel známá tím, že i když je má profesorů ekonomie, tak ji vůbec nerozumíte.00:22:00

Norové, to nevychází panně. Ale jakoby opět podle mě jako nepřemýšlíte nad tím, co jsou naše reálné problémy. Nám tady chybí lékaři. Lékaři jsou bohužel už často00:22:10

v důchodovém věku. Nemáme dostatek mladých lékařů. Potřebujeme přivést nové lidi, kteří budou dělat tuto práci. Těch profesí, které je potřeba obsadit lidmi, kteří tady prostě nejsou,00:22:20

je mnoho. Jsou to třeba pečovatelé, jsou to zdravotní sestry. A my potřebujeme nějakým způsobem tady tu situaci vyřešit a nevyřešíme ji tím, že budeme nad tím problémem00:22:30

zavírat oči a čekat, až se někde narodí. Přiznává, že konkrétně například u lékařů se nedaří nostrifikovat dané dokumenty, že se nepohybují00:22:40

Ukrajinci třeba v podobném systému jako čeští doktoři, že často chybí právě ta jazyková motivace. Je tam jazyková bariéra, ale se to podařilo vyřešit za uplynulé dva roky. Je to problém,00:22:50

který se dá vyřešit. Bohužel naši politici a političky v tomto selhali. Já jsem ten problém viděla už rovnou, když jsem, ti lidé přicházeli. Oni měli rovnou00:23:00

začít absolvovat vzdělávání jazyce tak, aby se dorozuměli. Měli jsme se vynasnažit, aby mohli pracovat ve své profesi, abychom co nejdřív uznali tu jejich kvalifikaci00:23:10

a využili jsme nejvíc ten jejich potenciál. Bohužel to v části, u části těch lidí dopadlo tak, že dělají nekvalifikovanou práci nebo práci, na kterou nevyužíváme00:23:20

jejich kvalifikaci. A dopadlo to tak, že bohužel některým lidem, kteří v Česku žili před tím, tu práci sebrali. A ti lidé jsou teď pochopitelně rozčílený00:23:30

a jsou naštvaný na tu, na tu část těch Ukrajinců, kteří sem přišli a je to z mého pohledu chyba toho, jak se k té situaci postavila naše vláda a jak tu situaci nezvládl.00:23:40

Uzavřeme téma migrace. Poslední otázka tímto směrem, pane Gregore, nezvládla tedy situaci česká vláda, nebo zvládla a nezvládla ji EU? V oblasti čeho? V oblasti migrace případě? No tak v oblasti00:23:50

migrace se to prostě nedá říct, protože pokud se bavíte o tom ukrajinském přílivu 300 tisíc lidí, tak to prostě ukáže čas. Já ze své zkušenosti v Moravskoslezském kraji můžu říct, že koordinaci těch00:24:00

center, která pomáhala i s tou integrací, tak to prostě nezvládli, protože nekomunikovali, neměli instrukce a ti lidi často pracovali na kolenou. Takže za mě tady v tomto ohledu to určitě nezvládli. Ale to, jak00:24:10

to bude vypadat v ČR a jaký bude ten důsledek, to prostě ukáže otázka dalších, dalších několika vlád, takže to není otázka jenom této vlády. Završím téma migrace, další klíčové téma do evropských00:24:20

voleb bude také Green Deal, alespoň to ukazuje průzkum mimo jiné společnosti STEM Mark. Paní Nejedlová, změní se podle vás po těch červnových volbách nějak zásadně poměr sil v Evropském parlamentu,00:24:31

který zároveň přepíše přístup ke Green Dealu? Samozřejmě neumím odhadnout, jak prostě volby dopadnou. A co můžu říct, je to, že je chyba, když tady00:24:40

teď politici a političky říkají, že Green Deal je potřeba zásadně opravit, zrušit, brzdit, že potřebujeme rally, ve skutečnosti tito00:24:50

politici nevidí, jaká je budoucnost. My nezbytně nutně potřebujeme transformovat naši ekonomiku tak, aby byla zelená a abychom dokázali konkurovat00:25:00

Číně a Spojeným státům, kteří do tady té zelené transformace investují, tak to musíme udělat, jinak my konkurenceschopní nebude. Přesto, když se podíváte do praxe, tak00:25:10

nesouhlasíte s těmi argumenty. Je to náročné, je to pracné, stojí to spousty peněz. Jsme tady v situaci, kdy řada firem se ocitla opravdu v krizi po vysoké inflaci, energetických00:25:20

nárocích loňského roku. Green Deal je nástroj. Ten nástroj je soubor opatření, který slouží k tomu, abychom snížili emise CO2 v00:25:30

našem prostředí. Většina lidí v Česku rozumí tomu, že toto potřebujeme dělat, protože tady před námi je globální klimatická krize. Minulý týden bylo venku00:25:40

na koupání, to v dubnu není normální. Ten nástroj může mít nějaký mouchy, může být potřeba ho upravovat v budoucnu, ale ten cíl zásadní je správný.00:25:50

Pardon, vidíte tam jenom krátce, ať dám prostor panu Gregorovi. Prostor pro úpravy máte vy tam za sebe nějak. My si myslíme, že ten Green Deal má být ambicióznější, ale zároveň je potřeba dohlédnout na to,00:26:00

aby všechny peníze, který do něj Evropa investuje, nakonec pomohly občanům a občankám Evropy a Česka v tom, aby se jim líp žilo. Nechceme, aby ty peníze šly00:26:10

především velkým byznysům, což se teď občas děje. Tak předpokládám, že pro vás Green Deal už je ambiciózní. Jak se k němu postavíte vy? No tak samozřejmě my svobodní, až se dostaneme do Evropského parlamentu,00:26:20

tak budeme chtít, europoslanci dalších zemí blokovat veškerá nařízení, která z Green Dealu vyplývají, protože toto je prostě slepá ulička. Paní Nejedlová říkala transformovat ekonomiku, ale tu ekonomiku00:26:30

chtějí transformovat lidé, kteří ekonomice absolutně nerozumějí. A pojďme si to ukázat na reálných čísel. Zkrátka a dobře miliardy, miliardy eur, které se momentálně tisknou a které proudí,00:26:40

jak říkala paní Nejedlová, do toho byznysu, to se děje opět stejně. Tady my například se bavíme hodně o zákazu spalovacích motorů, který zkrátka dobře způsobí výpadek na tom pracovním trhu a který hlavně způsobí00:26:50

to, že lidé nebudou mít jakýkoliv dostupnou automobilovou dopravu, protože tady se bavíme pořád o nějaké ekologii, bavíme se o nějakém životním prostředí, ale to, že Evropa zakáže auta a Green Deal,00:27:00

to zkrátka nezmění v klima vůbec nic. Prostě a dobře je třeba Gregor tuto chvíli končím. Kde byste začal? Já vím. Když říkáte, že byste postupně rušil. Víte, no, já bych začal00:27:10

u toho zákazu spalovacích motorů, který si samozřejmě odložila po vystoupení z EU Velká Británie, prozatím tuším o pět nebo deset let. A takto budou následovat další země, protože zkrátka dobře ty návrhy, čím víc00:27:20

se blíží ta data 2032 1050, tak tím více se ukazuje, že je to nereálné. Prostě my si musíme uvědomit, že peníze se netisknou v tiskárně a lithiové baterie nerostou v lese na stromě00:27:30

a že zkrátka veškeré návrhy, které EU říká, tak nepomáhají ani životnímu prostředí a ani ne transformují ekonomiku. A já tady prostě musím zmínit, že tady tyto pokusy o to transformovat ekonomiku00:27:40

a za peníze občanů rozhodovat o jejich životě, to vždycky selhalo. V případě zelených můžeme zmínit ten byznys se solárními barony nebo přimíchávání biopaliv. To byly dvě věci, které stály desítky, možná00:27:50

stovky miliard korun. To zaplatili lidi ze svých kapes. Nezměnilo to na životním prostředí s nic, akorát to opět omezoval. Vrátím se na paní, na Jedlovou. Podobné argumenty v tuto chvíli používá například00:28:00

Svaz průmyslu a dopravy, který říká, že Green Deal je potřeba udělat, nicméně že je přehnaný. Je potřeba trošku z těch závazků ustupovat, když to vezmu velmi jednoduše. A00:28:10

zmiňuje vlastně to stejné, co zmiňoval tady pan Gregor, a sice, že spousta těch věcí jsou podmíněny elektrifikací, výstavbu nových zdrojů, ať už to je třeba jádro a dalších elektráren,00:28:20

což chce čas, akce, finance. Přesně. Jak tento proces urychlit a financovat? Máte recept, paní? Je potřeba ty finance vzít, navýšit ten rozpočet na tu zelenou00:28:30

transformaci a pořádně se do toho pustit. My nemůžeme před tím problémem, který tady máme a o kterém ví už celý svět, a to je to globální oteplování, strkat hlavu do písku, pokud to00:28:40

budeme. Pokud toto budeme dělat, tak nám ujede vlak. Naše ekonomika naopak zkolabuje, lidi tady nebudou mít práci, nebude.00:28:51

Nechce nám tady dobře žít. My teď každou korunu, kterou investujeme do té transformace, tak ta se nám čtyřikrát vrátí. Čím déle to budeme odkládat, tím to bude dražší. Ty peníze00:29:00

EU má kde vzít. Evropský rozpočet je momentálně jedno procento HDP. My jako zelení jsme přesvědčeni, že je potřeba ten rozpočet výrazně posílit. A peníze00:29:10

se na to dají najít, zelení třeba dlouhodobě podporují řešení daňových rájů, do kterých unikají až 200 miliard eur, který by se00:29:20

daly na toto využít. Bohužel nám tady momentálně vládnou politici a političky, kteří jsou financovaní třeba firmami, kteří v těch daňových rájích. Děkuji. Opět do aktuální situace. Vy jste tady00:29:30

zmiňovala tu konkurenční výhodu, a sice, že Spojené státy už se ponořili do nové zelené ekonomiky, stejně tak třeba Čína, která je v tuto chvíli vlastně na vrcholu výroby elektroaut,

tak budeme je moci ještě nějak dohnat, pokud se vlastně neobrátíme na ta zelená pravidla. No tak Spojené státy se sice integrovali nebo se hloubí, ponořili do zelené ekonomiky a taky

zadlužení vůči jejich HDP za posledních 30 let raketově skočilo. A co se týká Číny, tak to prostě nemůžeme porovnávat s Evropou. Čína začala dělat ekonomicky rozumné kroky už před dvaceti lety, tak ji vypustila

emise, které mi tady nevypustíme za další tři století. A teď to snižuje. A samozřejmě Green Deal, to je přesně důvod, proč my budeme později závislí na zemích, jako je Rusko a Čína, protože my zkrátka ten průmysl naprosto

tím Grendelem zničíme, pokud s ním něco okamžitě neuděláme. Já teda nevím, jestli spaní Nejedlovou, žijeme ve stejné zemi, ale v ČR nemůžeme hledat žádné další peníze, které budeme posílat do EU.

Tam jsme posílali peníze z emisních povolenek, kde ty peníze jsou? A pardon, já nevěřím nikomu, kdo lítá tryskovým letadlem prostě na klimatické konference do Dubaje nebo z Vídně do Bratislavy,00:30:30

což šla von der Leyenová děla. Ještě prošel, pane Gregore, omlouvám se, náš. Jasně. Na chvíli dvojice kandidátů do Evropského parlamentu Matěj Gregor na Hedlová. Děkuji. 

Hezký večer. Nízká. Na shledanou. Hezký večer přeji i vám, vám z peněženky je to vše. Těším se na viděnou na CNN Prima News.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31