Sečkár: Referendum – dobrý sluha, ale zlý pán

V posledních dnech náš mediální prostor opět rozvířila debata o zavedení obecného referenda. Čtyři strany, které mají dohromady většinu ve Sněmovně, jednají o jeho možné podobě.

ANO, SPD, KSČM a Piráti zatím podle všeho nejsou v názorech jednotní. Zdá se však, že je spojuje nepochopení problematiky a snaha prosadit nejhorší možnost.

Jsou dvě vhodné formy referenda – zaprvé tzv. „obligatorní“ pro předem v ústavě vyjmenované případy (např. zvyšování daní či předávání národních pravomocí do zahraničí), kdy se vláda musí zeptat lidí předtím, než takový zákon nechá schválit. A za druhé tzv. „lidové veto“, kdy mohou občané odmítnout zastupitelským orgánem schválený zákon, když jde proti jejich přesvědčení a zájmům. To dává lidem dostatečnou kontrolu nad jejich zástupci. Když jim zákon odmítnou, sněmovna končí a jsou nové volby, to přirozeně brání přijímat příliš kontroverzní zákony. Podstatné je, že se předem ví, o čem se hlasuje.

Třetí forma tzv. „obecného“ referenda, která je na pořadu dne u nás, je vhodná zdaleka nejméně. Popírá princip zastupitelské demokracie, kdy lidé zvolí své zástupce a ti pak rozhodují. Politiky naopak zbavuje toho zásadního – zodpovědnosti za své jednání. Zejména pokud se příslušný zákon přijme bezhlavě, aby se vyhovělo aktuální společenské poptávce, vnese do společnosti víc chaosu a zloby než zamýšlených pozitiv. Jediná skutečně zásadní otázka „EU ano, či ne?“ přitom předmětem referenda být vůbec nemá. Společnost však možná dostane příležitost štěpit se na margináliích.

Hlavní zastánce přímé demokracie Tomio Okamura tvrdí, že se inspiruje ve Švýcarsku. Tam sice skutečně existují všechny tři varianty, obecné referendum však mají dvoustupňové – k „lidovému“ návrhu, který už sám o sobě musí být precizní a v paragrafové podobě (tedy žádné obecné výkřiky), se automaticky píše paralelní protinávrh voleného parlamentu. Pak se hlasuje o obou, který je lepší. Historicky přitom prošlo méně než jedno procento lidových iniciativ.

Vyspělá demokracie ve Švýcarsku tedy necítí silnou potřebu ovlivňovat své zástupce, které si sama volí. My ten pocit kvůli aktuálním zkušenostem máme. Část společnosti začala věřit, že zázračným lékem na zdejší politické neduhy bude obecné referendum. Pravděpodobnější je však další deziluze. Možná bylo lepší napřed se zamyslet, jestli neděláme něco špatně ve volbách, než si dáme do ruky klacek, kterým se pak sami utlučeme.

Více o referendech píše ve svém blogu europoslanec Jiří Payne.

Alois Sečkár,
místopředseda Svobodných

Vyšlo i na autorově osobním blogu.

Články vyjadřují pouze osobní názor autorů a nejsou oficiálním stanoviskem Svobodných, pokud není uvedeno jinak.

Ohodnoťte článek:

(1 hlas)

Na toto téma jsme napsali

Vopat: Piškotek pro Hamáčka

Minulý týden bez jakéhokoliv zájmu médií představila vláda Návrh nařízení vlády o technickém provedení některých zbraní. O co mimo jiné v tomto návrhu jde?

Zálom: Babišova vláda s podporou bolševiků. Logické završení vývoje

Před pár hodinami byla jmenována nová vláda Andreje Babiše, tentokrát s reálnou šancí na získání důvěry. Je to první vláda po Listopadu, která se zcela nepokrytě opírá o podporu komunistů.

Pajonk: Nová vláda – prohra svobody a výhra státního dohledu

Jako předseda liberální strany, pro kterou je cílem malý stát s vysokou svobodou a nízkými státními intervencemi do života jednotlivců a firem, prostě nemůžu mít radost z nově vznikající vlády. Jako drzost pak vnímám to, že vláda vedená donašečem StB a opřená o KSČM je jmenována v den, kdy si připomínáme popravu Milady Horákové komunisty.

Zapletal: Politik, učitel nebo rodič?

Je nejvyšší čas co nejvíce oddělit základní školství od obcí a státu. Ředitelé škol musí mít konečně dostatečné pravomoci a samostatnost. Neměli by být omezování lidmi, kteří školství příliš nerozumí, ale protože jsou právě u korýtka, kecají do něj.

Zálom: Stačilo nám patnáct let v EU?

Před patnácti lety jsme se v referendu rozhodli, že vstoupíme do Evropské unie. Byla to tehdy poněkud jiná Unie, než jak ji známe dnes.

Pomozte nám

Staňte se příznivcem

Získejte možnost hlasovat v otevřených primárkách. Dostávejte pravidelné aktuality Svobodných do e-mailové schránky a pozvánky na naše akce.
Chci se stát příznivcem

Staňte se členem

Spolurozhodujte o politice Svobodných na jednotlivých úrovních. Účastněte se dění uvnitř Svobodných a volte kandidáty a orgány strany.
Chci se stát členem

Přispějte finančně

Přispějte Svobodným na jejich transparentní účet a podpořte důležitou volební kampaň v tomto roce.
Chci finančně přispět