Sečkár: Referendum – dobrý sluha, ale zlý pán

V posledních dnech náš mediální prostor opět rozvířila debata o zavedení obecného referenda. Čtyři strany, které mají dohromady většinu ve Sněmovně, jednají o jeho možné podobě.

ANO, SPD, KSČM a Piráti zatím podle všeho nejsou v názorech jednotní. Zdá se však, že je spojuje nepochopení problematiky a snaha prosadit nejhorší možnost.

Jsou dvě vhodné formy referenda – zaprvé tzv. „obligatorní“ pro předem v ústavě vyjmenované případy (např. zvyšování daní či předávání národních pravomocí do zahraničí), kdy se vláda musí zeptat lidí předtím, než takový zákon nechá schválit. A za druhé tzv. „lidové veto“, kdy mohou občané odmítnout zastupitelským orgánem schválený zákon, když jde proti jejich přesvědčení a zájmům. To dává lidem dostatečnou kontrolu nad jejich zástupci. Když jim zákon odmítnou, sněmovna končí a jsou nové volby, to přirozeně brání přijímat příliš kontroverzní zákony. Podstatné je, že se předem ví, o čem se hlasuje.

Třetí forma tzv. „obecného“ referenda, která je na pořadu dne u nás, je vhodná zdaleka nejméně. Popírá princip zastupitelské demokracie, kdy lidé zvolí své zástupce a ti pak rozhodují. Politiky naopak zbavuje toho zásadního – zodpovědnosti za své jednání. Zejména pokud se příslušný zákon přijme bezhlavě, aby se vyhovělo aktuální společenské poptávce, vnese do společnosti víc chaosu a zloby než zamýšlených pozitiv. Jediná skutečně zásadní otázka „EU ano, či ne?“ přitom předmětem referenda být vůbec nemá. Společnost však možná dostane příležitost štěpit se na margináliích.

Hlavní zastánce přímé demokracie Tomio Okamura tvrdí, že se inspiruje ve Švýcarsku. Tam sice skutečně existují všechny tři varianty, obecné referendum však mají dvoustupňové – k „lidovému“ návrhu, který už sám o sobě musí být precizní a v paragrafové podobě (tedy žádné obecné výkřiky), se automaticky píše paralelní protinávrh voleného parlamentu. Pak se hlasuje o obou, který je lepší. Historicky přitom prošlo méně než jedno procento lidových iniciativ.

Vyspělá demokracie ve Švýcarsku tedy necítí silnou potřebu ovlivňovat své zástupce, které si sama volí. My ten pocit kvůli aktuálním zkušenostem máme. Část společnosti začala věřit, že zázračným lékem na zdejší politické neduhy bude obecné referendum. Pravděpodobnější je však další deziluze. Možná bylo lepší napřed se zamyslet, jestli neděláme něco špatně ve volbách, než si dáme do ruky klacek, kterým se pak sami utlučeme.

Více o referendech píše ve svém blogu europoslanec Jiří Payne.

Alois Sečkár,
místopředseda Svobodných

Vyšlo i na autorově osobním blogu.

Články vyjadřují pouze osobní názor autorů a nejsou oficiálním stanoviskem Svobodných, pokud není uvedeno jinak.

Ohodnoťte článek:

(1 hlas)

Na toto téma jsme napsali

Werner: Publikovat na Facebooku není „přirozeným právem“

Hysterické útoky, zahrnující srovnávání s nacisty, kterými Václav Klaus ml. častuje soukromou společnost, jejíž sociální sítě se stal dobrovolným uživatelem, souhlasícím s podmínkami užívání, kvůli tomu, že mu v souladu s těmito podmínkami mažou příspěvky a blokují účet, jen poukazují na to, že ačkoliv se Václav Klaus neustále zaklíná pravičáctvím, jeho myšlení je v tomto případě značně kolektivistické.

Komárková: Hledání svobody v nesvobodném světě

Nemohu čekat na svolení politiků ke krokům, které mě budou naplňovat a dovolí mi převzít svou odpovědnost z rukou byrokratů zpět do těch mých. Nemohu bojovat za globalizaci svobody, dokud nedosáhnu té vlastní.

Šrámek: Kdo je vůdcem v EU?

Je to ještě lobbing, nebo útok na zbytečky demokracie v EU?

Pešík: Protestní strany jako produkt demokracie

O protestních stranách nejčastěji se hovoří jako o ohrožení demokracie. Tento popis vyvolává dojem, že tyto strany jsou jakousi anomálií, něčím nepřirozeným, co by se v demokratickém systému vůbec nemělo objevit.

Sasová: Může být diskriminace pozitivní?

Všichni nemůžou během života dosáhnout stejných cílů a není možné se tomu vzpěčovat diskriminací.

Pomozte nám

Staňte se příznivcem

Získejte možnost hlasovat v otevřených primárkách. Dostávejte pravidelné aktuality Svobodných do e-mailové schránky a pozvánky na naše akce.
Chci se stát příznivcem

Staňte se členem

Spolurozhodujte o politice Svobodných na jednotlivých úrovních. Účastněte se dění uvnitř Svobodných a volte kandidáty a orgány strany.
Chci se stát členem

Přispějte finančně

Přispějte Svobodným na jejich transparentní účet a podpořte důležitou volební kampaň v tomto roce.
Chci finančně přispět