Sasová: Zádrhele volební statistiky

Témata:

Nedávno mě jeden diskutující na facebooku nařkl, že nechápu, co je to statistika. Jistě, jak bych mohla? Na střední ekonomické škole jsme určitě o statistiku ani nezavadili a vysokoškolské technické vzdělání mě rozhodně nepředurčuje k tomu, abych něco takového pochopila.

Takže, co je to statistika? Čísla! Ano, statistika je přesná, jasná, s konkrétními výstupy a dává nám mnoho informací. Ale život není statistika a všechno se prostě exaktně vyjádřit nedá.

V poslední době se často setkáváme se statistikou, jak kdo koho volil. Např. v případě nedávné prezidentské volby jsme se mohli dočíst, že Jiřího Drahoše volili především vzdělaní lidé a Miloše Zemana méně vzdělaní lidé. Podobně je tomu často i u parlamentních voleb, ale i v jiných případech.

Jenže, co to znamená, vzdělaní lidé či lidé s vyšším vzděláním? Vzdělání, to v současné době znamená papír. Tj. maturitní vysvědčení, diplom, titul, popř. různá vyznamenání, osvědčení atd. Ale statistika už nepočítá s tím, že dosáhnout dneska na diplom a dosáhnout na diplom před 20 – 30 lety, je velký rozdíl. Zatímco dnes nám pověstná Univerzita Karlova chrlí odborníky na genderovou problematiku, genderovou lingvistiku a podobné „vědní obory“ s tituly Mgr., a tedy pro statistiku zaznamenané v kolonce VŠ, před 20 – 30 lety vystudovali pouze ti, kteří byli schopni obstát za zcela jiných podmínek a museli vyhovět zcela jiným nárokům. Dnešní školství upadá a v kolonkách VŠ se objevují i lidé, kteří by v minulosti se svými schopnostmi možná zvládli sotva střední školu. V naší generaci bylo naprosto běžné, že se žáci po základní škole vyučili a pak pracovali v oboru. Ti dobří šli na střední školu a ti nejlepší z nich, šli na vysokou. Dneska se na vysokou dostane každý, kdo chce. A když ne na jakou chce, tak na jinou. Vysoké školy dělají nábory, podbízejí se a i taková špičková škola, jakou je bezesporu VŠCHT, láká potenciální studenty sloganem: „vždyť ta matematika není tak hrozná“.

Tedy statistika, která řadí moji generaci tj. 50+ se středoškolským vzděláním do kolonky SŠ a mladou generaci s vysokoškolským vzděláním do kolonky VŠ, rozhodně nemá žádnou vypovídací hodnotu, i když jde o přesná čísla. A to pomíjím fakt, že u statistiky při volbě prezidenta, i u jiných voleb, vycházeli statistici pouze z toho, co jim dotazovaní lidé řekli (nemluvě o výběru dotazovaných lidí), nikoliv ze skutečnosti. A to vůbec nemusí být v souladu.

Statistika, která by měla mít odpovídající vypovídací hodnotu, by musela v uvedeném případě disponovat nějakým přepočítávacím koeficientem, který by eliminoval skutečnost, že středoškoláci starší generace se naprosto v klidu vyrovnají většině dnešních a mladých vysokoškoláků, a to jak co do schopností, vědomostí, logického myšlení, pracovních úspěchů apod., tak i co do schopnosti posoudit, který prezident pro ně bude lepší.

Takže pokud se voliči prezidentského kandidáta Drahoše naparují statistikou, že jejich kandidáta volili vzdělaní lidé, jde pouze o způsob, jak překonat porážku a jak se s ní nadále vyrovnat, a o dehonestací protistrany. Protože pravdu, navzdory přesným statistickým údajům, neznáme.

Helena Sasová

Články vyjadřují pouze osobní názor autorů a nejsou oficiálním stanoviskem Svobodných, pokud není uvedeno jinak.

Ohodnoťte článek:

(1 hlas)

Na toto téma jsme napsali

Vodička: Mnoho povyku pro senátní nic

V posledních týdnech se pořád mluví o Radě starších. Ano, tak někteří občané zcela trefně přezdívali Senátu už od jeho vzniku.

Svobodní: Koho podporujeme a doporučujeme ve 2. kole senátních voleb

Pešík: Protestní strany jako produkt demokracie

O protestních stranách nejčastěji se hovoří jako o ohrožení demokracie. Tento popis vyvolává dojem, že tyto strany jsou jakousi anomálií, něčím nepřirozeným, co by se v demokratickém systému vůbec nemělo objevit.

Jak volit v komunálních volbách

Chcete Svobodným pomoci uspět v komunálních volbách? Nejste si jistí, jak využít své hlasy, které ve volbách máte k dispozici? Přinášíme jednoduchý návod, jak volit.

Vodička: Říjnové volby do Senátu nebudou jen lokální záležitost

Každé dva roky se konají v Česku volby do Senátu. Politická scéna i novináři o těchto volbách vždy hovoří jako o volbách druhého řádu. Většinou se argumentuje (a správně), že je nízká volební účast a že horní parlamentní komora má jen omezené možnosti.

Pomozte nám

Staňte se příznivcem

Získejte možnost hlasovat v otevřených primárkách. Dostávejte pravidelné aktuality Svobodných do e-mailové schránky a pozvánky na naše akce.
Chci se stát příznivcem

Staňte se členem

Spolurozhodujte o politice Svobodných na jednotlivých úrovních. Účastněte se dění uvnitř Svobodných a volte kandidáty a orgány strany.
Chci se stát členem

Přispějte finančně

Přispějte Svobodným na jejich transparentní účet a podpořte důležitou volební kampaň v tomto roce.
Chci finančně přispět