Sasová: Může být diskriminace pozitivní?

Všichni nemůžou během života dosáhnout stejných cílů a není možné se tomu vzpěčovat diskriminací.

Z úst mnohých politiků občas můžeme slyšet výraz pozitivní diskriminace a celkem rychle si ho osvojila i část veřejnosti.

Budeme-li vycházet z běžně vnímaného významu tohoto pojmu a nebudeme-li v tom hledat zbytečně složitosti, tj. že diskriminace je upřednostňování jedné skupiny lidí před druhými, pak je diskriminace celospolečensky jev negativní.

Zastánci té tzv. pozitivní diskriminace se hájí tím, že v některých případech je nutná k tomu, aby slabší či minoritní skupiny lidí měly možnost dosáhnout stejných výsledků, jako ti ostatní, kteří buď nestojí na stejné startovací čáře, nebo mají z nějakého důvodu k cíli delší cestu.

Jenže to, že všichni nemůžou během života dosáhnout stejných cílů, je naprosto přirozené a není možné ani účelné to řešit diskriminací, i když ji mnozí obhajují a považují za pozitivní.

Považuju diskriminaci vždy za jev negativní, bez ohledu na to, kdo koho diskriminuje a co od toho očekává.

Helena Sasová

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak. 

Ohodnoťte článek:

(1 hlas)

Na toto téma jsme napsali

Werner: Publikovat na Facebooku není „přirozeným právem“

Hysterické útoky, zahrnující srovnávání s nacisty, kterými Václav Klaus ml. častuje soukromou společnost, jejíž sociální sítě se stal dobrovolným uživatelem, souhlasícím s podmínkami užívání, kvůli tomu, že mu v souladu s těmito podmínkami mažou příspěvky a blokují účet, jen poukazují na to, že ačkoliv se Václav Klaus neustále zaklíná pravičáctvím, jeho myšlení je v tomto případě značně kolektivistické.

Komárková: Hledání svobody v nesvobodném světě

Nemohu čekat na svolení politiků ke krokům, které mě budou naplňovat a dovolí mi převzít svou odpovědnost z rukou byrokratů zpět do těch mých. Nemohu bojovat za globalizaci svobody, dokud nedosáhnu té vlastní.

Sasová: Může být diskriminace pozitivní?

Všichni nemůžou během života dosáhnout stejných cílů a není možné se tomu vzpěčovat diskriminací.

Kříž: Jak řešit imigrantskou krizi a proč stát nabízí dvě špatná řešení

V Česku se nabízí dvě řešení uprchlické krize, obě jsou špatná. Podstata migrační krize je v tom, že velké množství lidí toužících žít jinde, než aktuálně žijí, přesáhlo hranici zanedbatelnosti. Tou nejdůležitější otázkou potom je, kdo má rozhodovat o tom, kdo z migrantů má či nemá žít v našem sousedství.

Členové Svobodných: Nechceme se podílet na neférové kampani pro přijetí padesáti syrských dětí

Návrh lidovecké europoslankyně Šojdrové přijmout do České republiky padesátku syrských dětí, které přišly o své rodiče kvůli válce, po několik dní zaměstnává naše média i politiky.

Pomozte nám

Staňte se příznivcem

Získejte možnost hlasovat v otevřených primárkách. Dostávejte pravidelné aktuality Svobodných do e-mailové schránky a pozvánky na naše akce.
Chci se stát příznivcem

Staňte se členem

Spolurozhodujte o politice Svobodných na jednotlivých úrovních. Účastněte se dění uvnitř Svobodných a volte kandidáty a orgány strany.
Chci se stát členem

Přispějte finančně

Přispějte Svobodným na jejich transparentní účet a podpořte důležitou volební kampaň v tomto roce.
Chci finančně přispět