Sasová: Může být diskriminace pozitivní?

Všichni nemůžou během života dosáhnout stejných cílů a není možné se tomu vzpěčovat diskriminací.

Z úst mnohých politiků občas můžeme slyšet výraz pozitivní diskriminace a celkem rychle si ho osvojila i část veřejnosti.

Budeme-li vycházet z běžně vnímaného významu tohoto pojmu a nebudeme-li v tom hledat zbytečně složitosti, tj. že diskriminace je upřednostňování jedné skupiny lidí před druhými, pak je diskriminace celospolečensky jev negativní.

Zastánci té tzv. pozitivní diskriminace se hájí tím, že v některých případech je nutná k tomu, aby slabší či minoritní skupiny lidí měly možnost dosáhnout stejných výsledků, jako ti ostatní, kteří buď nestojí na stejné startovací čáře, nebo mají z nějakého důvodu k cíli delší cestu.

Jenže to, že všichni nemůžou během života dosáhnout stejných cílů, je naprosto přirozené a není možné ani účelné to řešit diskriminací, i když ji mnozí obhajují a považují za pozitivní.

Považuju diskriminaci vždy za jev negativní, bez ohledu na to, kdo koho diskriminuje a co od toho očekává.

Helena Sasová

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak. 

Ohodnoťte článek:

(1 hlas)

Na toto téma jsme napsali

Kříž: Proč je svoboda velmi konzervativní

Svoboda je možnost dělat si za své na svém co chci, pokud tím, nad míru přiměřenou okolnostem, nezasahuji do analogické možnosti jiného.

Šoška: Ústavně chránit manželství, nebo přijmout stejnopohlavní manželství?

Pro gay páry v České republice bude středa tohoto týdne opravdu zásadní. Poslanci a poslankyně budou hlasovat v prvním čtení o zákonu, který by umožnil stejnopohlavní manželství. Staneme se první postkomunistickou zemí, která bude fér?

Sečkár: Trvejme na zachování svobody slova

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku potvrdil, že pokuta rakouských soudů za znevažování Islámu je v pořádku. Na náboženství se totiž podle nového výkladu svoboda slova nevztahuje.

Ketzl: Snad ty oslavy myslíme vážně

Oslavujeme 100. leté výročí našeho samostatného demokratického státu. V této dekádě, především, se však vzdalujeme dílu, které bylo před 100 lety vytvořeno.

Mlýnková Išková: Konec utajování informací ze strany státu a samospráv?

Tak konečně. Vypadá, že se blýská na lepší časy a dojde k důležité novelizaci Zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Ve druhém čtení se jí i tento týden zabývá Poslanecká sněmovna.