Pilc: Regulace podnikání a trhu práce snižuje zaměstnancům mzdu

Když si zaměstnavatelé konkurují a „bojují“ mezi sebou o zaměstnance, tlačí tato konkurence na zvyšování mezd. Když si zaměstnanci konkurují a přetahují se mezi sebou o práci, tlačí tato konkurence na snižování mezd.

Představte si všechny ty možné i nemožné regulace, které musí podnikatel splňovat. Vydrží to ti velci a silní. Ti malí a slabí jsou s neustále přibývajími regulacemi postupně donuceni své podnikání ukončit. Regulace také působí jako bariéra pro vstup do podnikání. Znesnadňují až znemožňují vstup do podnikání. Znemožní vstup do podnikání a tím i znemožní vyrůst z maličké firmy ve velkou. I ty největší světové firmy někdy začínaly jako maličká firma v garáži.

Regulace trhu způsobí, že bude méně zaměstnavatelů a více zaměstnanců, než kolik by jich bylo na svobodném trhu. Tento efekt přiznávají i samotní zastánci a tvůrci regulací, když říkají, že když podnikatelé a živnostníci nedokážou přeskákat všechny klacky, které jim vládnoucí politici hážou pod nohy, tak ať prý nepodnikají. To znamená, že si bude méně zaměstnavatelů mezi sebou konkurovat a soutěžit o zaměstnance a více zaměstnanců si mezi sebou bude konkurovat a soutěžit o pracovní místa. Výsledkem toho jsou nižší mzdy, než jaké by byly na svobodném trhu.

Pokud někteří podporují politický hon na podnikatele a živnostníky pod záminkou „narovnávání“ podnikatelského prostředí, vytváří tím tlak na pokles mezd. I když mzdy rostly, v důsledku regulací nerostly tolik, kolik by mohly růst. Kdo tedy nechce ještě víc peněz?

Zvýšení životní úrovně nemůže vykouzlit politik příkazem. Životní úroveň se nezvyšuje vybíráním daní. Zvýšení životní úrovně přinášejí svou spoluprací spořitelé, investoři, podnikatelé a zaměstnanci.

Asi se velká většina z nás shodneme v tom, že chceme, aby se lidi měli dobře. Chceme, aby zaměstnanci měli co nejvyšší mzdu, aby měli co nejvíc peněz, za které si můžou koupit co nejvíc věcí a díky tomu mít lepší život.

Jenom se lišíme v tom, jak toho dosáhnout.

Někteří navrhují více regulací, více zákazů, více příkazů, více kontroly, více vládnutí, vyšší daně.

Svobodní zase navrhují méně státu, méně vládnutí, méně státního donucování a více možností individuálního rozhodování každého člověka, jednoduše nechat lidi na pokoji.

Tyto dva přístupy můžeme porovnat nejenom z hlediska teorie a filosofie, ale přeci máme i spoustu dat, spoustu zkušeností, který z těch dvou přístupů má jaké reálné výsledky a kam vede.

Jindřich Pilc

Vyšlo i na osobním blogu autora.

Články vyjadřují pouze osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem Svobodných, pokud není uvedeno jinak.

Ohodnoťte článek:

(1 hlas)

Na toto téma jsme napsali

Zálom: Regulace sociálních sítí nás ke svobodě nepřiblíží

Musím na úvod předeslat, že rád sleduji Václava Klause ml. Jeho názory jsou podnětné, mají vtip a jsou v našem nudném politickém rybníčku učiněným požehnáním. A jdou ve směru větší svobody. Tedy většinou.

Kříž: Proč je stát vždy horší majitel a podnikatel, než soukromník

Praxe ukazuje, že čím víc se stát zasahuje do společenských a ekonomických vztahů, tím hůř, naopak čím méně se reguluje a daní, tím se dlouhodobě lidem žije lépe, pokud stát dohlíží na to, aby nikdo nikomu a ničemu neubližoval.

Komárková: Nenechme si sebrat poslední měnovou svobodu

1. 10. 2018 na Slovensku vstoupila v platnost nová novela o dani z příjmu . Ta upřesňuje danění z prodeje nejen bitocinu, ale i všech ostatních kryptoměn. Prodej je nově charakterizován jako: Výměna kryptoměny za majetek, výměna kryptoměny za jinou kryptoměnu a výměna kryptoměny za poskytnutí služby.

Sečkár: Nevyděláš, zaplatíš

Snahy socialistů víc zdaňovat bohatší a úspěšnější už nikoho nepřekvapí. Nápad naší vlády na zavedení nové daně z chudoby je však novinkou.

Hošek: Třídění odpadů z trochu jiného pohledu

Třídění odpadů v EU, potažmo v ČR je věnována nepřiměřená pozornost, já se pokusím otevřít problém a zda je to dobře nebo špatně, ať si každý udělá obrázek sám.