V dopravě je tento trend známý jako příklad “praporkového zákonu”. Ten nařizoval, aby běžec v dostatečné vzdálenosti praporkem signalizoval přijíždějící automobil. Zatímco tedy na kontinentě bujel automobilový průmysl, tak v Anglii stagnoval na mrzké úrovni. Život si najde cestu, zní citát z filmu Jurský park. Bez ohledu na regule.

Dnes to vidíme v praxi při regulaci tzv. osobních přepravníků se samovyvažovacím zařízením (segway). Podle  zákona je účastníkem provozu osoba, která tento přepravník používá. Její pohyb se reguluje víceméně stejně jako chodce a nařizuje mu se pohybovat rychlostí srovnatelné s chodcem.

 Segway dosahuje rychlosti až 20 km/h a běžná rychlost běhu odpovídá 10-13 km/h. Světový rekord se odhaduje na údajných 48 km/h vytvořený Asafou Powellem (okamžitá radarová rychlost). Kdyby tedy Asafa Powell běžel kolem benzínky OMV na ulici Zálesí, dostal by pokutu za překročení rychlosti nejen on, ale téměř každý olympijský běžec. Protože ta 30 km/h do kopce je fakt peklo.

Nyní pojďme nahlédnout do ne zrovna vzdálené budoucnosti. Chci vás seznámit se dvěma velmi žhavými “novinkami” na poli vývoje dopravních prostředků.

Ryno

Jedním z nich RYNO. Ryno je prototyp, který se podobá motorce, ale není to ani motorka, ani moped. RYNO funguje na principu senzorů, obdobně jako segway. Nahněte se dopředu a jedete rychleji. Nahněte se dozadu a zpomalíte. Je na baterky a krásně se s ním parkuje. Odpadá vám problém s parkováním ve městě.

RYNO je zatím jen pro fajnšmekry, už to není taková novinka, ale pro českého úředníka je to pořád sci-fi. Taková skvělá možnost vymyslet na to vyhlášku, prováděcí předpis nebo rovnou zákon. V dnešním světě naprosto běžná realita.

Segway robot

Mnohem větší bomba je ale Loomo. Seznamte se, jedná se o pracovní název segway robota. Okamžitě jsem si představil potenciál takového pomocníka. Představte si novodobého Golema Josefa, jak provádí turisty po Praze. Nebo kurýra, který rychle doběhne s drobnými zásilkami. Čistě prakticky, pro stárnoucí populaci, potenciál v podobě společníka, který přinese, odnese nebo sám pomůže přepravit. Pokud by segway robot byl vybaven detekcí přibližujícího se objektu, tak by vozítko zastavilo svůj pohyb nebo by se vyhnulo. Tím odpadá argument (ne)bezpečnosti.

Co se stane, až Segway robot narazí na výklad českého práva? Protože člověk může být chodec. Robot nikoliv. Již to není pouhý osobní přepravník. Je to opět nový dopravní prostředek. Nechci vidět, až si první lidé začnou pořizovat výše zmíněné inovace do svých rukou. Vy si to koupíte v domnění, že co není zakázáno, je povoleno. Pak přijde politik a „zachraňuje“ celou situaci přílepky v zákonech, narychlo spíchnutých. V lepším případě vám to omezí nebo zatrhnou, v horším případě dostáváte pokuty, čeká vás buzerace a popotahování úřady.

Přitom by stačilo segway definovat jako moped, podobně jako v Nizozemsku. Protože to prostě není nemotorové vozidlo, ono na elektromotor jezdí. Segway není chodec, protože člověk s ním nechodí. A nepohybuje se stejně rychle jako chodec, ledaže by chodec nebyl chodec, ale jogging běžec.

Najde se nějaký politik, který bude chtít zákony spíše škrtat, zjednodušovat (mám tip – Svobodní), nebo zde budou hrát prim všichni ostatní, kteří chtějí praporkové zákony?

Josef Novotný,
odborný mluvčí Svobodných pro dopravu