Mlýnková Išková: Nejabsurdnější daň ze všech

Daňové zatížení občanů i firem je opravdu velké. Uvádí se, že zhruba polovinu našeho přijmu odvedeme prostřednictvím různých daní státu.

Některé daně nám připadají zbytečné, jako např. daň z nabytí nemovitosti. Některé nám připadají moc vysoké, jako např. daň z přidané hodnoty. A některé nám připadají nespravedlivé, jako např. ekodaň z ojetin, která dopadá jen na chudé. Já ale hledala vůbec tu nejabsurdnější. A našla ji.

Představte si, že velmi toužíte po domácích jablcích. Rozhodnete se proto, že investujete své peníze do koupě pozemku. Pozemek se rozhodnete osázet stromy. A tak ho vlastní nebo zaplacenou silou uvedete do stavu, abyste na něm mohli vysázet stromy. Poté si stromy nakoupíte a opět vlastní silou nebo za úplatu, vysázíte. Než ale stromy začnou plodit, ještě to pár let potrvá. Vy však musíte pozemek kosit a udržovat, stromy zastřihávat či polévat, případně ošetřovat proti škůdcům. Zabere vám to sice čas a zhltne i nějaké finance, ale vás těší představa plného sklepa vlastních jablek natolik, že vám to nevadí.

Hurá! Po letech opečovávání stromy konečně zarodily. Úroda přežila dokonce i mrazíky. S láskou a očekáváním sledujete, jak se vaše jablíčka každým dnem zvětšují a vybarvují. Až jsou dostatečně červená, nastal ten okamžik, kdy můžete sklízet. Do sklizně investujete další čas.

A je to tady! V rukou držíte výsledek své několikaleté práce. Máte v nich to nejsladší jablko na světě. Už už si do něj jdete kousnout, když v tom… Ruku vám chytne výběrčí daní a řekne vám: Milý zlatý, pokud chceš to jablko sníst, nejdříve zaplať jablečnou daň!

Připadá vám to nereálné, absurdní a přitažené za vlasy? Omyl. V podstatě to samé se děje při pěstitelském pálení ovoce.

Zákon o spotřební dani a zákon o lihu určuje, že spotřební daň se platí i v případě tzv. pěstitelského pálení. Teda pálení, když se vyrábí ovocný destilát pro pěstitele, který do palírny přiveze své (či kupované) ovoce. Destilát, který je určený pro vlastní spotřebu pěstitele.

Pěstitel odvede 143 Kč z jednoho litru etanolu. Tato sazba je sice poloviční oproti sazbě u lihu obsaženém v ostatních výrobcích, avšak to na její absurditě nic neubírá.

Jaký je pro stát rozdíl, jestli člověk sní vlastními silami vypěstované jablko, nebo vypije z něj vyrobenou pálenku? Absolutně žádný. Avšak v tom druhém případě investujete peníze, čas a námahu do výroby a ještě musíte státu platit za to, že zkonzumujete svůj výrobek. Absurdní.

Terézia Mlýnková Išková,
zastupitelka Hodonína a členka Republikového výboru

Články vyjadřují pouze osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Ohodnoťte článek:

(1 hlas)

Na toto téma jsme napsali

Žák: Poplatky za psy jsou nefér daní z majetku. Zrušme je

Pes je chtě nechtě i přes uznání statusu živé bytosti také něčím majetkem. Proto se v případě poplatků za chov psa jedná o daň z majetku, tak jako platíme státu za vlastnictví domu či bytu. Zároveň se jedná o opatření, která se řadí mezi tzv. regulační a někteří politici mají pocit, že bez tohoto poplatku by každý chovatel psa měl hned deset psů místo jednoho

Mlýnková Išková: Kterak se díky kůrovci přišlo na revoluční myšlenky

V Česku řádí kůrovcová kalamita, která dopadá nejen na přírodu, ale také na majetek. Nestátní vlastníci hospodaří na 1,1 milionu hektarů lesů. Pro takové vlastníky může být kalamita zcela likvidační. Stát se tedy rozhodl, že jim pomůže.

Den daňové svobody: Vypustili jsme daně do „luftu“

V Praze, Brně i na jiných místech si Svobodní připomněli Den daňové svobody. Den, kdy pomyslně přestáváme pracovat na stát.

Zálom: Etika daňových konfiskací

Jako každý rok touto dobou si i nyní připomínáme Den daňové svobody, který nám říká, že doba lopoty pro stát již skončila, a nyní si vyděláváme už jen a jen na své vlastní požitky.

Lebduška: Sčítání na obzoru

Tak je to zase tady. Stát potřebuje – tedy spíš pár dobře placených lidí potřebuje ukázat, že jsou k něčemu užiteční. Budeme se sčítat. Sčítání má v českých zemích dlouhou historii. Jako za prvé lze považovat nejstarší dochovaný soupis na majetku litoměřického kostela z roku 1058. Prvé plošné sčítání zavedla patentem císařovna Marie Terezie 13. října 1753 a poprvé bylo celoplošné sčítání provedené v roce 1754.

Pomozte nám

Staňte se příznivcem

Získejte možnost hlasovat v otevřených primárkách. Dostávejte pravidelné aktuality Svobodných do e-mailové schránky a pozvánky na naše akce.
Chci se stát příznivcem

Staňte se členem

Spolurozhodujte o politice Svobodných na jednotlivých úrovních. Účastněte se dění uvnitř Svobodných a volte kandidáty a orgány strany.
Chci se stát členem

Přispějte finančně

Přispějte Svobodným na jejich transparentní účet a podpořte důležitou volební kampaň v tomto roce.
Chci finančně přispět