Mlýnková Išková: Dotace městům a obcím často pomáhají

Dotace vnímá snad každý volič Svobodných negativně. Ano, dotace křiví trh, jsou nespravedlivé, nahrávají korupci a plýtvání penězi a v neposlední řadě díky nim často neprosperují ti nejschopnější, ale ti, kteří dobře vyplnili dotační žádost. Přesto existují dotace, které zastupitel nemůže v rámci svědomitého vykonávání svého mandátu odmítat.

Jde o národní a unijní dotace pro obce a města, příp. kraje. Obce hojně národních dotací využívají a je to naprosto přirozené a v pořádku v systému, který je momentálně nastaven. Měst a obcí se nejvíce týká Evropský strukturální a investiční fond (ESIF). Zajímavostí je, že alokace národních dotačních titulů odpovídá zhruba 1/3 až 1/2 alokace ESIF.

Obce nemohou změnit to, že stát občanům sebere zhruba polovinu jejich příjmu na daních.  Ty pak částečně využije a částečně přerozdělí obcím a krajům a také právě prostřednictvím národních dotací. Pokud tedy pak město požádá o dotaci, kterou využije na svůj rozvoj, ze kterého místní obyvatelé těží, je to pro ně alespoň částečné navrácení jejich peněz.

Kamenem úrazu je však často smysluplnost čerpaných dotací

To samé platí i o dotacích z Evropské unie. I když samozřejmě se systémem dotací a přerozdělování nesouhlasím, za současné situace si města a obce nemohou dovolit nečerpat dotace z Evropské unie. Pokud někdo odmítá dotace jen z principu, ničeho tím nedosáhne. Evropská unie kvůli tomu nezmění svou šílenou politiku přerozdělování. Peníze sebrané občanům se jim bohužel zpátky nevrátí. V případě, že by města a obce unijní dotace nečerpaly, jediní, kdo by na to doplatili, by byli jejich občané.

Příklad toho můžeme najít na Slovensku v Bánskobystrickém kraji. Bývalý župan Marián Kotleba některé dotace nečerpal jen kvůli své averzi vůči Evropské unii. Tamní školy tak přišly např. o 5 miliónů eur na vzdělávání svých žáků. Neublížilo to ani EU, ani Junckerovi. Ublížilo to tamním žákům, jejich rodičům a učitelům.

To, že začal Banskobystrický kraj zaostávat za ostatními kraji, si samozřejmě jeho obyvatelé všimli a Marián Kotleba se v loňských volbách do Vyšších územních celkov napodruhé županem nestal.

Neuvážené čerpání dotací

U nás v Hodoníně se jeden rok zateplovalo, co se dalo. Kromě jiného se zateplovala také budova krytého plaveckého bazénu. V průběhu zateplování se přišlo na to, že nosníky stavby jsou v tak havarijním stavu, že by bylo nejlepší budovu zbořit. Jenže už se zateplovalo s dotací a tak tato možnost nepřicházela v úvahu. A tak se bazén za skoro 100 milionů korun opravil. Za tu cenu mohl být bazén úplně nový. Jelikož se ale zateplovalo narychlo, resp. bylo potřeba stihnout podat žádost o dotaci do uvedeného termínu, nikdo pořádně nezkontroloval stav budovy, přestože znalecký posudek upozorňující na její havarijní stav existoval v té době už několik let.

Možná to znáte z vlastního města nebo obce. Nadměrná touha vládnoucích politiků čerpat dotace hlava nehlava se vyskytuje napříč celou republikou. Zbytečné a předražené rozhledny jsou obecně známým evergreenem. Situací v obcích, kdy se vytrhá poměrně nový chodník a vymění za jiný, protože je přece potřeba využít dotace, taky nebývá málo. Co na tom, že původní chodník by vydržel ještě dlouho a obyvatelé dané obce měli několik týdnů úplně zbytečně zhoršený průchod obcí. Hlavně, že se čerpá. A takových příkladů je plno.

Dotace městům ano, ale jen na potřebné a kvalitně připravené projekty

Národní i unijní dotace musí být vynakládány účelně a na opravdu potřebné věci. Možná si říkáte, že pokud Unie dává peníze, tak proč to nevyužít i třeba na tu rozhlednu. Problém je však v tom, že u každé dotace je vyžadována spoluúčast města či obce. Takže EU přispěje na takovou rozhlednu např. 10 milionů a město přidá milion. Za milion město samozřejmě rozhlednu postaví. Kdyby ovšem mělo investoval milionů jedenáct, projekt by nikdy nevznikl, protože jako takový nedává vzhledem k utraceným prostředkům smysl. EU navíc nemá své peníze, má jen ty, které mu daňoví poplatníci z jednotlivých států pošlou. Reálně se tak dostáváme do situace, kdy při většině podobných projektů dochází k obrovskému plýtvání veřejnými prostředky. A je jedno, jestli jdou obloukem přes Brusel nebo přímo z Prahy

Jak jsem napsala v úvodu, celou problematiku kolem dotací hodnotím z hlediska dnešního stavu, kdy lidé zvolení do zastupitelstev nemohou ovlivnit výši daní, přerozdělování a dotační systém. Musí pracovat v mezích zákona a v systému, který je nastaven Parlamentem ČR a Evropskou unií. Proto říkám, že dotace městům a obcím ano, ale jen na potřebné a hlavně dobře promyšlené a připravené projekty. Zastupitelé by se neměli zbrkle zlákat vidinou dotace.

Národní a unijní dotační tituly

A jak vlastně systém dotací pro obce a města funguje?

Města a obce hospodaří s vlastním rozpočtem. Mimo to čerpají dotace z Evropské unie a z národních dotačních zdrojů. Ty čerpají prostřednictvím ministerstev, které vypisují dotační tituly. Ministerstva každým rokem zřizují více jak 300 národních dotačních titulů.

Nejvíce národních dotačních titulů je v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Nejvíce dotačních titulů určených přímo pro obce pak plyne z Ministerstva životního prostředí. Poté následuje Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo kultury a Ministerstvo vnitra.

Čerpání unijních dotací zaštiťuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Konkrétně je zajišťuje Národní program pro koordinaci. Třemi hlavními fondy Evropské unie jsou Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti. Fondy se pak dělí na všem známé operační programy. Ty definují, jaké problémy chce Česká republika řešit v daném období.

Terézia Mlýnková Išková,
členka Republikového výboru Svobodných a zastupitelka Hodonína

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Ohodnoťte článek:

(1 hlas)

Na toto téma jsme napsali

Svobodný europoslanec Jiří Payne upozorňuje na dvojí metr ze směru EU.

Kříž: Svobodní – cesta k redukci počtu právních předpisů

Jako vystudovaný právník znám mnoho lidí, kteří se právem živí. Všichni se shodují na tom, že množství právních předpisů je enormní. K českým zákonům a podzákonným normám (o instrukcích a dalších nelegislativních aktech ani nemluvě) přibylo nezměřitelné množství právních předpisů eurounijních, které jsou natolik obsáhlé a abstraktní, že i studovaný právník má problém porozumět obsahu.

Francouzská střední třída vs Zelený socialismus

Kremlík: Asociální klima-aktivisté

V Bruselu jen vymysleli euronesmysl, který nás pouze naštve, řadě lidí zkomplikuje život a rybám v mořích nepomůže