Komárková: Hledání svobody v nesvobodném světě

Témata:

Nemohu čekat na svolení politiků ke krokům, které mě budou naplňovat a dovolí mi převzít svou odpovědnost z rukou byrokratů zpět do těch mých. Nemohu bojovat za globalizaci svobody, dokud nedosáhnu té vlastní.

Nemohu čekat, až se svět probudí ze spánku ignorace a nevědomosti. Nemohu čekat na uvědomění učitelů a odluku od nesmyslných standardů. Nemohu čekat na svolení politiků ke krokům, které mě budou naplňovat a dovolí mi převzít svou odpovědnost z rukou byrokratů zpět do těch mých. Nemohu bojovat za globalizaci svobody, dokud nedosáhnu té vlastní.

Svoboda je jednou z mých životních priorit. K jejímu dosažení využívám nespočet prostředků. Jednoduše se odlučuji od mechanismů, platforem, struktur a vztahů, které mě omezují.

Jedním z takových mechanismů je současný státem ovládaný finanční systém. Položme si otázku: Jakým způsobem fungují současné fiat peníze? A co je na nich špatné?

Schválně neříkám tradiční peníze, protože tradiční peníze byly kryté vzácnými komoditami (zlato, stříbro, drahé kovy). Bankovky byly jen prostředkem, který obchodování zjednodušoval, abyste s sebou při nákupech nemuseli tahat těžké kovy. Byly to poukázky, které jste kdykoli mohli směnit za zlato. To se změnilo poté, co stát začal legislativně řídit bankovnictví.

Vlády umožnily tištění nových peněz, přičemž množství zlata zůstávalo pořád stejné. Hodnota peněz tedy klesala.

Došlo to až do bodu, kdy byl v roce 1971 definitivně zrušen zlatý standard americkým prezidentem Nixonem. Z toho plyne, že nyní jsou peníze kryté pouze tím, že stát lidi legislativně nutí je přijímat. A jejich množství se neustále zvyšuje, přičemž bohatství se zvětšuje mnohem pomaleji.

To má za následek inflaci. Rakouská škola definuje inflaci jako nárůst peněžní zásoby, zatímco mainstreamová ekonomie definuje inflaci jako jev, kvůli kterému měna ztrácí svou hodnotu na trhu a snižuje se její kupní sílu. Míra inflace v podstatě říká, jak peníze za dané období ztrácí svou kupní sílu zapříčiněnou zvýšením celkového množství peněz v oběhu. Inflace tedy bohatství nezvýší, zvýší pouze množství peněžních zásob, protože bohatství jsou ve své podstatě komodity a peníze prostředek k jejich pořízení. To ale není jediný problém.

Rozdělení nových peněz není rovnoměrné. Z toho těží ti, kteří nové peníze dostanou jako první. Trh ještě nestihl reflektovat množství peněz a tak je hodnota nových peněz vyšší – to protože ti, kteří se k novým penězům dostávají jako první, mohou tyto peníze využívat v moment, kdy na trhu ještě nestihly vzrůst ceny. (Teď nové peníze vytváří banky půjčkami na hypotéky – proto z toho těží stavební průmysl, kterému se daří.)

Shrneme-li to, zatímco inflace většinu lidí poškozuje znehodnocením jejich peněz, najdou se i tací, kteří z tohoto procesu těží. Tím zpravidla bývají banky a lidé, kteří se k nově vytištěným penězům dostanou jako první. Na velmi zjednodušeném příkladu, kdy máme v celé ekonomice jen tři byty a kupci nepotřebují držet peníze, si můžeme ukázat princip: Pokud budeme mít tři byty určené k prodeji za cenu 2 000 000,- a banka natiskne nový 1 500 000,- určený na hypotéky, nebudeme mít rázem 4 nové byty, ale stále 3 byty, jen s rozdílem ceny, která pravděpodobně časem stoupne na 2 500 000 (tohle samozřejmě nemůžeme vědět přesně, berte to jako ilustrační příklad). Ten, kdo se k novým penězům dostane jako první, bude při starých cenách (ještě 2 000 000 za byt) obchodovat s novými penězi, které trh ještě nestihl reflektovat, a tak je jejich hodnota vyšší. Máme pořád stejný počet komodit, ale peněžní zásoby se zvětšují, čímž stoupá i cena. Zvýšení ceny nezůstane pouze u domů, ale pomalu se přesouvá i do všech ostatních odvětví. Tento proces se neustále opakuje a zvýhodňuje první uživatele nově vytištěných peněz a v dlouhodobém horizontu neustále snižuje reálnou hodnotu peněz.

Fiat měny spravují centrální autority. Ty můžou svévolně snižovat jejich hodnotu, i přes to, že jsou vaše. O čemž jsme se mohli přesvědčit již několikrát v případě měnových reforem na Kypru, ve Venezuele, Argentině a také při každoročně se zvyšující inflaci.

A taky ne každému je umožněno založení bankovního účtu. Což se týká především rozvojových zemí, zemí vyznávajících islám, kde ženy mají menší práva. U nás se něco takového týká například lidí, kteří mají problémy se zákonem a může jim být účet odstaven. Nebo organizací, kterým je znemožněno přijímat peníze, jako se stalo v případě WikiLeaks.

WikiLeaks je nezisková mediální společnost, která zveřejňuje významné utajované vládní a korporátní dokumenty, při čemž využívá internet k zachování anonymity a nevystopovatelnosti svých zdrojů. V roce 2010 byly WikiLeaks odstaveny účty a tak musela organizace hledat náhradní řešení, které našla v podobě Bitcoinu. Přijímání Bitcoinu nemohla vláda nijak omezit, díky čemuž společnost WikiLeaks mohla pokračovat ve své činnosti. V roce 2017 poděkoval tiskový mluvčí WikiLeaks za rozhodnutí americké vlády, kdy WikiLeaks museli Bitcoin přijímat. Od roku 2010 do roku 2017 se jejich hodnota zvýšila o cca 50 000 %.

Lidé se výše uvedenými problémy snažili popasovat přirozeně již dlouho. A to například v podobě alternativních měn E-goldu nebo Liberty Dollaru.

E-gold byl elektronický platební systém, který umožňoval držet účet se zůstatky vyjádřených v gramech zlata, stříbra, platiny a paladia. Krytí bylo stoprocentní. V květnu 2008 měla tato služba více jak 5 milionů účtů a spravovala několik tun zlata. Pod záminkou boje proti terorismu a praní špinavých peněz byl však E-gold po prohraných soudech zrušen.

Liberty Dollar byla měna, jež přímo konkurovala americkému dolaru. Liberty Dollar měl za cíl návrat k původnímu americkému dolaru se zlatým standardem. Byl tvořen s obsahem kovu 999/1000. A čekal ho naprosto stejný osud jako E-gold, jen zdůvodnění bylo ještě daleko absurdnější.

Lidé potřebovali jiný prostředek, než fiat měny. Neustále však šli po stejné cestě, jen měnili boty za lepší v podobě alternativních měn. Změnit boty však nestačí – pokud v systému existuje centrální autorita, je velmi jednoduché tento systém zničit. S příchodem kryptoměn však nepřišla pouhá změna bot. Přišla změna cesty. Najednou se ocitáme v decentralizovaném a distribuovaném prostředí, které nemá potřebu centrální autority.

Při používání kryptoměn souhlasíte s předem nastavenými pravidly. Není zde žádná centrální autorita, která by rozhodla o vytvoření nových mincí a tím by všechny ostatní znehodnotila tak, jak to dnes dělají centrální banky.

Nebude nikdo, kdo by vám mohl odstavit vaši peněženku s kryptoměnami. A také nikdo, kdo by vám mohl zakázat přijímat platby tak, jako v případě WikiLeaks.

Protože člověka definují více činy než slova, je právě využívání alternativních měn cestou mnohem více než přesvědčování ostatních o jejich benefitech.

Odpoutáním se od vlivu centrálních autorit budou tyto autority ztrácet na síle, časem budou zbytečné a pokud nezaniknou úplně, jejich moc bude velmi malá. Snížení jejich vlivu může dosáhnout každý pomocí technologií, anonymizačních systémů v čele s kryptoměnami. Nástroje svobody už máme, jen čekají, až se je naučíme využívat.

Lucie Komárková,
místopředsedkyně Svobodných v Olomouckém kraji

Vyšlo na webu mises.cz.

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Ohodnoťte článek:

(1 hlas)

Na toto téma jsme napsali

Werner: Publikovat na Facebooku není „přirozeným právem“

Hysterické útoky, zahrnující srovnávání s nacisty, kterými Václav Klaus ml. častuje soukromou společnost, jejíž sociální sítě se stal dobrovolným uživatelem, souhlasícím s podmínkami užívání, kvůli tomu, že mu v souladu s těmito podmínkami mažou příspěvky a blokují účet, jen poukazují na to, že ačkoliv se Václav Klaus neustále zaklíná pravičáctvím, jeho myšlení je v tomto případě značně kolektivistické.

Komárková: Hledání svobody v nesvobodném světě

Nemohu čekat na svolení politiků ke krokům, které mě budou naplňovat a dovolí mi převzít svou odpovědnost z rukou byrokratů zpět do těch mých. Nemohu bojovat za globalizaci svobody, dokud nedosáhnu té vlastní.

Sasová: Může být diskriminace pozitivní?

Všichni nemůžou během života dosáhnout stejných cílů a není možné se tomu vzpěčovat diskriminací.

Kříž: Jak řešit imigrantskou krizi a proč stát nabízí dvě špatná řešení

V Česku se nabízí dvě řešení uprchlické krize, obě jsou špatná. Podstata migrační krize je v tom, že velké množství lidí toužících žít jinde, než aktuálně žijí, přesáhlo hranici zanedbatelnosti. Tou nejdůležitější otázkou potom je, kdo má rozhodovat o tom, kdo z migrantů má či nemá žít v našem sousedství.

Členové Svobodných: Nechceme se podílet na neférové kampani pro přijetí padesáti syrských dětí

Návrh lidovecké europoslankyně Šojdrové přijmout do České republiky padesátku syrských dětí, které přišly o své rodiče kvůli válce, po několik dní zaměstnává naše média i politiky.

Pomozte nám

Staňte se příznivcem

Získejte možnost hlasovat v otevřených primárkách. Dostávejte pravidelné aktuality Svobodných do e-mailové schránky a pozvánky na naše akce.
Chci se stát příznivcem

Staňte se členem

Spolurozhodujte o politice Svobodných na jednotlivých úrovních. Účastněte se dění uvnitř Svobodných a volte kandidáty a orgány strany.
Chci se stát členem

Přispějte finančně

Přispějte Svobodným na jejich transparentní účet a podpořte důležitou volební kampaň v tomto roce.
Chci finančně přispět