Havrda pro Reflex: „Likvidace soukromých lékařů“

Vláda přikázala pracovní povinnost lékařům a zdravotním sestrám z ambulantní sféry, aby pomohli se zvládnutím náporu pacientů s covidem-19. Praktickou realizaci přesunula na hejtma­ny. O tom, jaké problémy to přinese v praxi, jsme mluvili s MUDr. MIROSLAVEM HAVRDOU, který vlastní soukromé zdravotnické zařízení a mimo jiné má kvalifikovaný právní rozbor této problematiky.

Kritizujete nejnovější opatření vlády, že ambulantní specialisté mohou být povoláni do nemoc­nic. V čem je podle vás problém?

Rozhodně nemám nic proti tomu, aby lékaři a další soukromí pracovníci ve zdravotnictví cho­dili pomáhat. Naopak, kdo má tu možnost, tak by měl přiložit ruku k dílu. Není ale možné touto ces­tou na někoho ukázat a říct, že musí jít do nemocnice bez toho, aniž by to mělo právní rámec. Aby ti lidé, kteří mají své zaměstnan­ce, pohledávky a pacienty, šli po­máhat, aniž by bylo jasno, na jak dlouho mát být člověk povolán, jakým způsobem a za jakých pod­mínek. Touto cestou a touto práv­ní normou je to nezákonné a neústavní.

V čem přesně?

Stát nemůže podle nějaké vy­hlášky ukázat na jakéhokoliv dok­tora, který pak musí jít, zavřít ordinaci a vykašlat se na své pa­cienty bez náhrady. Nikdo za něj totiž pak nezaplatí jeho mandatorní výdaje, jako nájem, leasingy přístrojů a platy zaměstnanců. To není možné. Ústava zaručuje právo na život a právo, že za práci musíte dostat zaplaceno. Jestliže vyjmete člověka, který má náklady na svoji praxi například 200 tisíc, a pošle­te ho pracovat do nemocnice, kde vydělá 100 tisíc, tak ho uvrhujete do bídy. Nelze poslat někoho dělat něco jiného bez úhrady jeho ná­kladů nebo ztrát. Je to likvidace soukromého sektoru v České re­publice. Nejprve to byly obchody, poté hospody, pak vleky. Stát dnes svým chování ukazuje, že může zlikvidovat jakéhokoliv soukromé­ho podnikatele, protože soukromí lékaři jsou v zásadě soukromí pod­nikatelé. Natvrdo bych to nazval ekonomickým fašismem proti ur­čité skupině obyvatel.

Co by to znamenalo pro vás?

Mám pod sebou například de­set zaměstnanců a jsem jediný lé­kař. Pokud bych byl povolán, tak nebudu v práci, svým způsobem nebudou mít práci ani moji za­městnanci a nebudu je mít z čeho platit. Nebudu mít ani z čeho platit hypotéku nebo výplaty. Další věcí je, že bych chtěl pojistit, jelikož mám cukrovku, a pokud bych one­mocněl nebo umřel, někdo musí pomoct manželce zajistit chod na­šeho zařízení.

Mohl by takový výpadek ambu­lantních a dalších soukromých lékařů vést i k většímu přetížení nemocnic?

Samozřejmě. Ve své podstatě ze­jména starším lidem zmizí lékař, který se o ně stará. Jenže ti lidé do nemocnic nepůjdou, protože se bojí nákazy covidem. Proto raději chodí k nám, neboť na chodbě tu nesedí 50 pacientů, ale jsou objed­náni přesně na čas a s nikým se nepotkají.

Jak ale řešit kritickou situaci v nemocnicích a nedostatek personálu?

Domluvou. Pokud se stát nebo hejtman domluví s nějakým řetěz­cem, který má polikliniku napří­klad s pěti neurology, dva mohou jít pomoci. Tak by to podle mne mohlo jít. Většina ambulantních lékařů je zatím soukromníků – OSVČ anebo s. r. o. Jsou to samostatné soukromé subjekty a pracovní povinnost není realizovatelná – zákon v této podo­bě na to vůbec nepamatuje.

MUDr. Miroslav Havrda

místopředseda strany a garant pro oblast zdravotnictví

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Ohodnoťte článek:

(1 hlas)