Devět miliard do lesů, vod a strání. Výsledek? Velká nula

Vezmete miliardy, vypíšete programy, rozdáte dotace a kolem sebe šíříte pocit, že příroda teď bude hezčí, zdravější a voňavější. Kdo by mohl být proti? Kdo by protestoval, když jde o tak bohulibý účel? Nesmí nám být přece líto peněz na životní prostředí, řekne si kdekdo.

Jenomže pak přijde závěrečný účet a ukáže se skutečnost. Miliardy ničemu nepomohly, tedy kromě firem, organizací a dotačních podnikatelů, kteří si rozdělili peníze a už už se chystají na další kolo dojení veřejných rozpočtů.

Chcete jeden příklad za všechny? Zde ho máte.

Dotace na ochranu přírody za 9,4 miliardy korun v letech 2013 až 2015 výrazně nezlepšily stav přírody v Česku. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které peníze z evropských fondů a státního rozpočtu rozdělovalo, podle kontrolorů nedokázalo vyhodnotit účelnost a přínos dotovaných projektů. NKÚ prověřoval poskytování, čerpání a užití peněz na ochranu a péči o přírodu a krajinu. Peníze přidělovalo ministerstvo z fondů Evropské unie v rámci operačního programu Životní prostředí a ze státního rozpočtu v rámci dvou národních programů. „Navzdory tomu se ale stav přírody a krajiny zásadním způsobem nezlepšil, v některých směrech došlo naopak ke zhoršení,“ uvedla mluvčí kontrolního úřadu Olga Málková. Česko přitom podle ní získalo druhý největší podíl peněz na podporu biologické rozmanitosti a ochrany přírody ze zemí EU.

Podle NKÚ například i přes masivní dotace ubylo zemědělské půdy a klesla rozloha přírodních oblastí nerozdělených silnicemi, ploty či zástavbou. „Nepříznivá situace je také u vodních toků,“ doplnila mluvčí.

Ministerstvo říká, že se stav přírody a krajiny postupně zlepšuje. Jenomže… za prvé argumentuje růstem počtu chráněných území. Podle ministerské logiky je tedy ochrana přírody věc úřednického razítka. Čím víc vyhlášek, tím lepší ovzduší, půda či kvalita vody. Absurdní.

Za druhé, nezlepšuje se náhodou životní prostředí díky vývoji technologií, úsilí konkrétních lidí, kteří se věnují svému okolí, a schopnosti přírody si sama se sebou slušně poradit? Dost dobře možné.

A za třetí. Kdyby lidem zůstalo více peněz ve vlastních kapsách, neutratili by je někteří z nich ve své firmě za nákup lepších a k přírodě ohleduplnějších technologií, jiní za kvalitnější potraviny a další třeba za péči o faunu a flóru? Ano.

Podobných případů nesmyslných dotací bychom jistě našli víc. Miliardy mizí, úzká skupinka vydělává, vlci vyjí, karavana táhne dál. Změňme to, máme na to být zdravou zemí i bez dotací.

Martin Rumler

Ohodnoťte článek:

(1 hlas)

Na toto téma jsme napsali

Francouzská střední třída vs Zelený socialismus

Lebduška: Fiskální pakt, nebo dluhová past?

Poslanci schválili 1.11. 2018 přistoupení k fiskálnímu paktu EU. Fiskální pakt, jinak Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, má podle vlády stabilizovat veřejné finance a zabránit zadlužování.

Svobodní považují přistoupení k fiskálnímu paktu EU za velikou chybu.

Hošek: Třídění odpadů z trochu jiného pohledu

Třídění odpadů v EU, potažmo v ČR je věnována nepřiměřená pozornost, já se pokusím otevřít problém a zda je to dobře nebo špatně, ať si každý udělá obrázek sám.

Komárková: Regulace žárovek

Cílem regulace žárovek je úspora peněz v důsledku menší spotřeby energie a větší výdrži úsporných žárovek. Měli bychom být díky této regulaci ekologičtější a ekonomičtější. Otázkou zůstává, zda jsme?