Den daňové svobody: Vypustili jsme daně do „luftu“

V Praze, Brně i na jiných místech si Svobodní připomněli Den daňové svobody. Den, kdy pomyslně přestáváme pracovat na stát.

Za výpočet termínu DDS děkujeme Liberálnímu institutu. Na rozdíl od všežravého státu jsme pro příchozí přichystali dárek a společně jsme vypustili do „luftu“ všechny zbytečné a vysoké daně. Bez nich bychom totiž mohli slavit Den daňové svobody v dubnu, březnu, nebo dokonce jako za první republiky už v únoru. V Letenských sadech dostali lidé babišovskou koblihu. Ta však už byla zdaněna a byla jí tak jen zhruba půlka.

Na happeningu promluvil i člen Svobodných Jiří Kubíček:

„Vážené dámy a pánové,

jsem rád, že jste v hojném počtu dorazili k nám na Letnou, do mé domovské Prahy 7. Vítám Vás. Přišli jsme si připomenout den daňové svobody. Řekl jsem připomenout a neřekl oslavit, protože si nemyslím, že máme co slavit. Daňové zatížení je veliké a stále stoupají náklady na výpočet a kontrolu daní. Kontrolní hlášení, souhrnná hlášení, elektronická evidence tržeb, to vše je pro nás další časová a finanční zátěž.

Jsme pod detailní kontrolou, ale obráceně to neplatí. My nevíme, na co se která daň vybírá a kolik jí je potřeba vybrat. Stát si dnes z vybraných daní vytváří velký balík, který si pak porcuje.

Nebylo tomu tak ale vždy. Za časů českých sněmů žádal panovník sněm o zavedení daně na konkrétní účel a žádal konkrétní částku. Sněm pak určil, z čeho se bude vybírat daň, např. z piva, mouky, tabáku a po prvním roce sbírku vyúčtoval a pokud se nevybral dostatek, s výběrem daně se pokračovalo další rok. Často správu výběru daně navíc zajišťoval soukromý subjekt.

Stojíme v Letenských sadech. Ty vybudoval v roce 1864 soukromý subjekt – Spolek pro vysazování stromů k okrášlení královského města Prahy a jeho okolí. Ten zde mezi lety 1859 a 1864 vysázel přes neuvěřitelných 150 000 sazenic stromů a keřů. Dohodl s majitelkou jezuitské zahrady volný průchod, stejně tak s ředitelstvím plovárny, upravil a vybudoval cesty a opěrné zdi letenského svahu.

Praha přispěla vodou, místem pro kopání hlíny a písku a přidala i pár tisíc zlatých, ale celou organizaci a hlavně financování zajišťovali zakladatelé, členové a podporovatelé spolku. Najdeme mezi nimi významné osobnosti doby, ale i místní továrníky, okolní obce, českou spořitelnu a třeba velkostatkáře, kteří darovali tisíce stromků. Celkem zde vynaložili přes 12000 zlatých r.č.. Spolek si sám určil, že je dobré mít v Praze lepší vzduch a upravoval proto v Praze řadu míst. Když chtěl rychle upravit cestu, tak si ji pronajmul a vylepšil. Po jeho vzoru vznikly podobné spolky v Mladé Boleslavi, Novém Bydžově, Chomutově, Dubé, Jáchymově, Jičíně, Jindřichově Hradci, Kadani, Kutné Hoře, Litoměřicích, Mělníku, Nymburku, Písku, Plzni, Táboře, Uhřiněvsi, Vrchlabí a v řadě dalších měst.

V roce 1866 navštívil sady císař a v roce 1871 kralevič arcikníže Rudolf, a svolil, abych sady pojmenovali „sady korunního prince Rudolfa“ s přáním spolku i císaře na všecky časy.

Jak to dopadlo vidíme. Stát si zde ani ne z daní ale z hůře uloupených prostředků postavil monstrózní sochu svého miláčka aby ji o pár let později odstřelil a dodnes si neporadil ani s podstavcem. Tenhle historický exkurs tu ale nevedu kvůli tomu, že bych chtěl obnovit nějaké staré časy, vždyť nám by stačilo jen nižší daňové zatížení a podstatné snížení agendy s tím spojené. Abychom kromě času na práci a zdanění mohli svůj čas a peníze věnovat věcem veřejným a prospěšným.

Loučím se s dobovým provoláním „Zdař bůh spolku Pražskému pro vysazování stromů k okášlení města Prahy a okolí Pražského.“

 

Ohodnoťte článek:

(1 hlas)

Na toto téma jsme napsali

Volby 2021 – program do PS

Hájíme slušnost, svobodu a respekt k naší zemi. Máme právo určovat svět, ve kterém žijeme. Bojujeme za Českou republiku sebevědomých občanů, ve které státní aparát občanům slouží a nevytváří zbytečné pře-kážky. S tím se pojí i přijetí odpovědnosti každého z nás za lepší budouc-nost, která vzniká naším kolektivním snažením. Podporujeme svobodné podnikání za rovných a férových podmínek, soukromý majetek považu-jeme za nedotknutelný Zároveň pokládáme za nevyhnutelné obnovit naši zemi zasaženou pandemií Covid-19.

Proč to děláme: Abychom mohli svobodně žít, prosperovat a být hrdí na svou zemi.

Dočekal: Daň z průměrného bytu v Praze bude ročně 30.000,- Kč!

„Peněženka jako zhmotněná svoboda a demokracie,“ Jaroslav Chalupský v Senátu ke změně daní

ROZHOVOR: “Psal Prymulovi, psal Hamáčkovi, nic. Nový senátor: Půjde o přežití. Je třeba snížit daně a po vzoru podnikatelů zásadně odtučnit úřady”

Hrubý 2019: Proč daňová harmonizace v EU povede ke zchudnutí občanů