Tolik nenávisti, tolik urážek… Vždyť jsou to „jenom“ volby… Ano, volíme sice prezidenta, ale proč je kolem toho tolik hysterie? Naše republika nemá prezidentský systém, vládne tu přece vláda v čele s premiérem. A tuto volbu jsme před pár měsíci již absolvovali.
Ani nestačím sledovat, jestli je Andrej Babiš momentálně designovaný premiér, nebo premiér v demisi. Každopádně v praktickém pojetí je to jedno. Dle našich zákonů je Babiš prostě premiér a ministři jsou ministři. Všichni mají stejné pravomoci, jako kdyby vláda měla důvěru. Sice se tak nějak očekává, že když vláda nemá důvěru, tak nebude dělat nějaká zásadní rozhodnutí, ale jak jsme mohli během ledna sledovat, „noc dlouhých nožů“ na ministerstvech proběhla. Několik náměstků bylo nuceno své posty opustit. Takže očekávat sice můžeme, ale naše očekávání nemusí být jaksi naplněno. Tak proč tolik šílenství právě kolem voleb prezidentských?
Možná tím vysvětlením je to, co od prezidenta očekáváme. V jednom táboře lidé podvědomě cítí, že se v naší zemi děje pod novou vládou něco zvláštního, že prostě „něco nesedí“ a berou v potaz i to, jak se jejich kandidát postaví k osobě současného premiéra. Koho pověří sestavováním vlády? Vyšetřovaného Babiše, který vyhrál volby, nebo někoho jiného? Je to totiž jedna z mála pravomocí, které náš prezident má. V táboře druhém hraje hlavní roli migrace a chystající se Dublin IV, v němž prezident sehraje svoji úlohu jako ten, kdo bude muset tuto smlouvu schválit. A voliči právě tohoto tábora doufají, že jejich favorit bude mít dost odvahy to neudělat. V obou případech jde ale jen o spekulativní naděje a oba kandidáti mohou velmi nepříjemně překvapit. Nebo naopak. Mnoho lidí ani volit nechce, nemá koho.
Ani já osobně nejsem výjimka a potýkám se s podobnými myšlenkami. Zeman vs. Drahoš. Pro mě jsou oba kandidáti špatní. Oba kandidáti nejsou zastánci štíhlého a suverénního státu. Státu, který hájí zájmy svých občanů nejen v zahraničí, ale i doma. Hledám pozitiva, ale přiznám se, moc mi to nejde. V tomto týdnu budou probíhat debaty, tak se uvidí, jestli něco pozitivního nakonec dokážu najít. Nevím. Co vím ale jistě, tato volba bude pro mě volbou zla – menšího či většího. Ale zlo zůstane pořád zlem. Bohužel…
Lenka Brčková,
předsedkyně Svobodných v Plzeňském kraji
Články vyjadřují pouze osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.
