Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

10 otázek pro Svobodné zastupitele: Tomáš Štampach

10 otázek pro Svobodné zastupitele: Tomáš Štampach

1. Co vás při práci v zastupitelstvu překvapilo, ať už příjemně, nebo nepříjemně?

Praha 3 je největší obcí, ve které mají Svobodní své zastupitele, vyjma mě ještě i kolegu Mojmíra Mikuláše. Vzhledem k tomu, že Praha 3 má přes 70 tisíc obyvatel, miliardový rozpočet, nejedná se tak o komunální politiku „v pravém slova smyslu“. Zasedání zastupitelstva se svým charakterem spíše blíží krajské či parlamentní úrovni a jejich průběh je vždy značně bouřlivý.

Překvapení hlavně v prvním roce číhala na každém kroku. Člověk do té doby neznalý politické praxe se musel řádně seznámit např. s jednacím řádem zastupitelstva či samotným hlasovacím zařízením. Ze stran zastupitelů mě pak překvapovalo časté zneužívání technických a faktických poznámek v průběhu jednání zastupitelstva.

2. Někdo říká, že vzhledem k politické filozofii Svobodných je komunální politika nevhodná pro náš program, protože kvůli velkému přerozdělování nelze prosazovat čistý svobodný program. Co si o tom myslíte?

Komunální politika je především přerozdělování peněz, tedy to, na což naše filozofie není stavěná. Ale i na této úrovni lze velice dobře upozorňovat na nešvary typu přidělování a čerpání dotací a naopak prosazovat efektivní vynakládání finančních prostředků za správu veřejného prostoru. Je třeba si i uvědomit, že komunální politika je politika na té nejnižší úrovni, tudíž politik je zde nejblíže lidem a ti místní, sousedé, ho mají pod pečlivým drobnohledem. Pokud se tedy Svobodní dobře zapíší do povědomí lidí na lokální úrovni, lze předpokládat jejich úspěch i v krajských či parlamentních volbách. Z tohoto pohledu je tak komunální politika nesmírně důležitá pro rozvoj a budoucí úspěch Svobodných.

3. Jak se dají přesvědčit voliči, že není třeba utrácet veřejné peníze za něco, co si ovšem obyvatelé té které obce vlastně přejí (obecní koupaliště, galerii, kavárny…apod.)?

Většinou jediným racionálním argumentem se stane pohled do „pokladny“ obce. Jak to tak bývá, kasa zeje prázdnotou a je třeba opravit místní komunikaci, udělat nástavbu základní školy, opravit dům pro seniory atd. Voliči, obyvatelé dané obce, toto také vidí a velice dobře si uvědomují priority, kterými je právě místní komunikace a škola. A kvůli bazénu většina nenechá zadlužit obec, radši se budou jezdit koupat do vedlejší obce.

4. Dá se na práci v zastupitelstvu nějak připravit? Čemu by se měl kandidát ještě před kampaní věnovat?

Nejlepší přípravou je pravidelná účast na jednání zastupitelstva a daných výborů a komisí. Nejdůležitějším bodem před startem samotné kampaně je mít neustále oči otevřené a naslouchat obyvatelům. Občan musí mít pocit, že se někdo o jeho názory zajímá (a ideálně se je snaží i řešit) v průběhu celého volebního období. K danému člověku si pak tento volič vybuduje důvěru. Pokud se však kandidát objeví až v průběhu volební kampaně, těžko může pomýšlet na úspěch. Myslet si, že stačí rozdat pár letáků na náměstí a roznést volební noviny do schránek, je velice naivní.

5. Jaký by podle vás měl být ideální kandidát do komunálních voleb? Jaké vlastnosti, znalosti, schopnosti by měl mít?

Mělo by se jednat o důvěryhodnou osobnost, která je známa svým vztahem k místní problematice a těší se všeobecnému respektu. Z vlastností bych zmínil zdravou sebevědomost, cílevědomost, ale zároveň i pokoru. Znalosti pak v závislosti na velikosti obce, je přeci jenom rozdíl, zda dotyčný kandiduje v obci se stovkou obyvatel či naopak ve stotisícovém městě. A ze schopností bych vypíchl především způsob vedení komunikace.

6. Co fungovalo ve vaší komunální kampani, co se vám osvědčilo?

V rámci kampaně se nám osvědčila intenzivní kontaktní kampaň. S kolegou Mojmírem Mikulášem jsme se však již dva roky před kampaní aktivně věnovali lokální problematice, dávali o sobě vědět obyvatelům např. prostřednictvím článků. Připravovali jsme se tak dopředu na komunální volby a snažili se tomu podřídit svůj úspěch. Kupodivu velice úspěšnou se stala i naše „hříčka“ v programu. Jelikož komunální volby probíhaly necelý půl rok od úspěšných „eurovoleb“, bylo naším cílem na toto v programu navázat. Do programu jsme tak na závěr uvedli, že chceme radnici bez vlající „vlajky EU“. Bylo to něco, co nikdo jiný neměl, občany to zaujalo a stalo se to i takovým pojítkem „jo, tak vy jste od toho Macha, ten je mi sympatický, tak já vám to tam hodím“.

7. A co naopak ve volební kampani nezabralo nebo nemělo očekáváný efekt?

Na Praze 3 se konala debata kandidátů na starostu, tj. lídrů relevantních kandidujících subjektů. Ač jsem přípravě na tuto debatu věnoval dostatek času, tak takto strávený čas se neukázal jako efektivní. Na debatě byly v hlediště zastoupeny především „fankluby“ daných kandidátů, „řadové občany“ by člověk spočítal na prstech jedné ruky vysloužilého dřevorubce.

8. Existují témata, která bezpečně v komunální kampani zabírají, a naopak témata, kterým je třeba se vyhnout, protože prostě občany ve vztahu k obci nezajímají?

Dle mých poznatků vždy zabírají témata týkající se mateřských a základních škol, popřípadě dětských hřišť. Vlastní děti jsou pro nás všechny tím nejdůležitějším a jejich rozvoj a budoucnost nás tak zajímá nejvíce. Důležité body programu musí zaujímat i dopravní obslužnost, kvalitní infrastruktura a čistota ve veřejném prostoru. Ve volební kampani bych doporučoval se vyhnout slovům o krácení dotací místním spolkům.

9. Drtivou většinu volebního období jste byl v opozici. Jak může zastupitel, který není ve vládnoucí koalici, něco prosadit, ovlivnit?

Velice těžko. Práce v opozici je tak do jisté míry až demotivující. Některé nápady a náměty se však dají podsouvat v rámci jednání odborných výborů a komisí, zde je tedy šance občas něco prosadit a změnit. Na samotném jednání zastupitelstva se již povětšinou nic změnit nedá. To je ve značné míře jen „divadlo“ pro veřejnost.

10. A podařilo se něco prosadit vám?

V Praze 3 se nám po vzoru Chrudimi podařilo navrhnout a prosadit zveřejňování podkladů k jednání zastupitelstva na internetu. Občané si tak týden před zasedáním zastupitelstva můžou stáhnout a prohlédnout projednávané materiály a v případě zájmu fundovaně vystoupit v rozpravě. Byl to krok v posílení otevřenosti a transparentnosti radnice.

(ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31