Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Často kladené dotazy

Často kladené dotazy

Nenašli jste odpovědi na své otázky v dlouhodobém politickém programu Svobodných? Přečtěte si, na co se nás často lidé ptají.

Obsah

A) Bůh, islám, registrované partnerství, potraty

B) Zbraně, imigrace, drogy, Romové

C) Vystoupení z EU, vstup Turecka do EU, Bilderberg

D) Zrušení Senátu, zákaz KSČM a Dělnické strany

E) Kouření v restauracích, regulace nájmů, rychlost na dálnici, těžba

F) Strana, znak, bývalí členové KSČ, spojování s dalšími stranami, žaloby na politiky

G) Volby, kampaň, financování

H) Ekonomika, daně, rozpočet, důchody

I) Sport, školství, kultura

J) Petr Mach a dozorčí rady

K) Exekuce, přímá demokracie

 

A) BŮH, ISLÁM, REGISTROVANÉ PARTNERSTVÍ, POTRATY

Otázka: V programu Svobodných chybí bůh. Jak jste ho mohli opomenout?

Odpověď: Svobodní jsou sekulární stranou. Svoboda náboženského vyznání patří mezi svobody pro nás nejvýznamnější. Rovněž prosazujeme sekulární stát, tedy takový stát, který nebude podporovat žádnou vybranou víru ani církev.

Otázka: Jaký je váš názor na imigraci a hrozbu islámu?

Odpověď: Svobodní mají přímo ve stanovách zakotven princip náboženské tolerance, což znamená, že náboženství považujeme za soukromou věc jednotlivce, která by neměla být tahána do politiky, neměla by být vnucována ostatním. To platí samozřejmě jak pro křesťanství, tak pro islám. Naše kultura a zvyky jsou ale tvořeny odkazem tisícileté křesťanské a židovské tradice a kultury, dědictvím antiky i předkřesťanskými (pohanskými a keltskými) zvyky. Tyto tradice tvoří naši západní kulturu. Islamizaci západní Evropy považujeme za uměle vyvolanou chybnou politikou multikulturalismu. Svobodní byli jedinou stranou, která se zastala nizozemského politika Geerta Wilderse, který měl přijet do Prahy přednášet o nebezpečích islámu pro Evropu. Imigrační politiku západních zemí, která znamenala rozmach islámu na západě, považujeme za fatálně chybnou a zavedení společného rozhodování o imigrační politice pro nás bylo jedním z důležitých důvodů, proč jsme vystupovali proti Lisabonské smlouvě.

Otázka: Souhlasím se Svobodnými téměř ve všem. Nedokážu však pochopit odmítavý postoj k registrovanému partnerství. Proč chtějí Svobodní homosexuálům upírat svobodu svazku?

Odpověď: Svobodní nikomu žádné svobody upírat nechtějí. Manželství vzniklo v dávných dobách jako slib věrnosti před bohem či před svědky. Manželství není vynálezem státu, stát se do něj začal vměšovat až později. Dnes stát v manželství detailně řídí majetkové vztahy, často proti zájmům manželů. Toto vměšování je proti smýšlení Svobodných. Nechme životní partnery, ať si uspořádají majetkové vztahy, jak uznají za vhodné. Pak nebude třeba registrovaného partnerství, ani státního vměšování do manželského slibu.

Otázka: Jste proti adopci dětí homosexuály?

Odpověď: Nejsme vyloženě proti. Pouze tvrdíme, že každá adopce musí být rozhodnuta soudem v nejlepším zájmu dítěte. Adopce dětí by neměla být brána jako něčí předem dané „právo“. Domníváme se, že pro zdravý vývoj dítěte je důležité, aby dítě žilo v rodině a mělo v ní pokud možno jak (náhradního) otce, tak (náhradní) matku. Považujeme tedy za přirozené, že obecně lepším adeptem pro adopci jsou heterosexuální páry oproti homosexuálním. Ale konkrétní případ musí rozhodnout soud.

Otázka: Jaký je podle vás ideální stav financování církví?

Odpověď: Jsme pro odluku státu a církví. Všechny církve by měly být na státu nezávislé, tj. konečným stavem by mělo být, že stát neplatí církve a platy jejich představitelů ze státního rozpočtu. K odluce navrhujeme dospět dohodou mezi státem a církvemi, která by zahrnovala ukončení plateb ze státního rozpočtu na straně jedné a navrácení konkrétního majetku zabaveného církvím v minulosti na straně druhé.

Otázka: Co si myslíte o euthanasii?

Odpověď: Každý je vlastníkem svého života, proto by měl mít právo si ho i dobrovolně vzít. Ale nemyslím si, že je správné, aby stát uzákoňoval nějaké úřední postupy, podle nichž by lékaři měli u sebevraždy asistovat. Myslím, že napomáhání k sebevraždě je morální problém každého jednotlivce, který se v takové situaci octne. Tváří v tvář těžce trpícímu musí každý jednotlivec řešit morální problém, jestli vyhovět přání o pomoc, podání léků apod. Toto morální dilema nemůže stát odstranit tím, že schválí zákon o euthanasii.

Otázka: Jaký je váš postoj k potratům? Zakázali byste potraty?

Odpověď: Potrat je nepochybně traumatizující a každá matka, která jej kdekoliv na světě ať již legálně či ilegálně podstoupí, si jej musí srovnat se svým svědomím a se svým vyznáním. Jsou-li potraty legální, nic to nemění na tom, že si zmaření života musí nakonec každý zodpovědět. Každá matka by měla mít právo potrat odmítnout, i když jí to doporučí lékař z důvodu poškození plodu. Svobodní jsou sekulární stranou, která respektuje odlišný pohled jednotlivců a církví na etické otázky. Jinými slovy, potrat má mít právo zakazovat (svým členům) církev, která jej odmítá, ale nemá jej zakazovat stát všem lidem bez rozdílu vyznání.

 

B) ZBRANĚ, IMIGRACE, DROGY, ROMOVÉ

Otázka: Jak se stavíte k problematice držení zbraní?

Odpověď: Shodujeme se na tom, že každý způsobilý a zákona dbalý občan musí mít možnost bránit sebe, své blízké a svůj majetek i se zbraní v ruce. Někteří členové diskutují slovenskou úpravu či princip „můj dům, můj hrad“ (označovaný jako „castle doctrine“). Obecně se však Svobodní řídí konzervativní zásadou neopravovat to, co funguje (minimálně tedy, dokud je co napravovat jinde). V případě držení zbraní je třeba mít zejména na zřeteli to, že pravidla ovlivní především ty, kdo pravidla dodržují. V případě držitelů zbraní tedy zejména případné oběti, které si pořizují zbraně ke své obraně. Ti, kteří se neštítí loupit či vraždit, se nebudou štítit ani opatřit si zbraň nelegální cestou. Proto by pravidla měla maximálně naplňovat smysl bezpečnosti držení zbraně (aby si byl držitel uvědomoval, co z držení zbraně plyne), ale neměla by sloužit ke znepříjemnění cesty k pořízení zbraně tomu, kdo se chce bránit. V tomto smyslu je současný stav poměrně funkční.

Otázka: Jaké navrhujete řešení romské problematiky?

Odpověď: Romové často nepracují a žijí ze sociálních dávek. Doplácejí tak na ně ostatní občané. To ale není vina Romů, ale státu, že jim ty peníze dává. Mnoha Romům (i mnoha ne-Romům) stačí nižší životní standard než průměrnému občanovi ČR, proto se častěji spokojí se sociálními dávkami a nemají motivaci vydělávat si prací. Romové mají právo na odlišný způsob života. Svobodní jsou pro zrušení minimální mzdy a omezení sociálních dávek. To zvýší šance Romů najít si práci.

Otázka: Proč používáte slovo „Rom“ a ne slovo „cikán“? Nepodléháte politické korektnosti?

Odpověď: Po staletí se používalo slovo „cikán“ pro pojmenování etnické skupiny, která dnes upřednostňuje, aby byla nazývána „Romové“. Nemyslím si, že pojmenování může zvýšit něčí prestiž, ale respektuji, když se někdo chce jmenovat jinak. Nechci nikoho urážet, proto používám ve veřejných projevech slovo „Rom“.

Otázka: Jaký je váš názor na přistěhovaleckou problematiku?

Odpověď: Byli jsme proti Lisabonské smlouvě mj. proto, že umožňuje přehlasování ČR, pokud jde o azylovou politiku. Státní hranici považujeme za důležitý atribut suverénního státu a stát musí mít právo říci, koho vpustit na své území chce a koho nikoliv. Je třeba se vyvarovat problémů, které kvůli neobezřetné přistěhovalecké politice mají v Nizozemí, Francii, Německu a jinde. Na druhé straně je potřeba umožnit dlouhodobý pobyt někomu, kdo se k nám např. vdá nebo zde jako cizinec pracuje. Jsme ale zásadně proti řízené migraci, která by měla řešit nějaký jiný problém. Kupříkladu myšlenku, že potřebujeme více přistěhovalců, aby nezkrachoval penzijní systém založený na průběžném financování, považuji za nebezpečné sociální inženýrství.

Otázka: Svobodní prosazují svobodu jednotlivce v mnoha oblastech, jsou také pro legalizaci drog? Jak se Svobodní staví k pěstování konopí?

Odpověď: Ano, Svobodní skutečně prosazují svobodu jednotlivce do důsledku, tedy včetně svobody nakládání s vlastním tělem. Dokud však bude existovat veřejné zdravotní pojištění, náklady na případné léčení závislých poneseme všichni. Navrhujeme tedy začít s reformou zdravotního pojištění, aby cenu pojištění určovala svobodná soutěž mezi konkurujícími si pojišťovnami, které by měly právo zohlednit užívání návykových látek v pojistném. Co se pěstování konopí týče, považujeme za absurdní, aby stát popotahoval u soudu seniory a zavíral do vězení prodejce zahradní techniky, zatímco vypisuje výběrová řízení na udělení licence k pěstování. Je nutné co nejdříve uvolnit zákony natolik, aby kdokoliv mohl pěstovat libovolné rostliny.

 

C) VYSTOUPENÍ Z EU, VSTUP TURECKA DO EU, BILDERBERG

Otázka: Svobodní jsou známi tím, že chtějí vystoupit z Evropské unie. Proč na vystoupení trváte, jak chcete zajistit volný pohyb zboží a osob a jak se chcete obejít bez miliard z Bruselu?

Odpověď: Značná část představ Svobodných o ideálním uspořádání v České republice není realizovatelná bez vystoupení z EU. Unie chrlí obrovské množství legislativy a ta dnes tvoří většinu předpisů platných v ČR. Bez vystoupení z EU není možné zjednodušovat pravidla, snižovat byrokracii a daně. Volný pohyb zboží a pracovní síly nám garantuje Evropský hospodářský prostor (EHP), volný pohyb zase Schengenská dohoda, vstupem do Evropského sdružení volného obchodu (ESVO/EFTA) bychom si zajistili volný obchod kromě EU také s celou Severní Amerikou, významnou částí Střední a Jižní Ameriky, Afriky i Asie. Česká republika do EU denně posílá 100–150 milionů korun. Z EU sice přiteklo více peněz ve formě dotací, tyto prostředky však byly z velké části promrhány. Vystoupením z EU bychom přišli o dotace na nesmyslné chodníky polem, předražené cyklostezky i předstíraná školení ve firmách. Zbylo by nám zároveň okolo 40 miliard ročně na to, co skutečně má smysl. A to jen na členských poplatcích, nepočítaje náklady na úřady zřízené kvůli EU či náklady dodržovaní nesmyslných směrnic.

Otázka: Jste pro vstup Turecka do EU?

Odpověď: Pokud by byla EU jen zónou volného obchodu, pak bychom byli jednoznačně pro přijetí Turecka. Po přijetí Lisabonské smlouvy ale bude v EU fungovat hlasovací systém založený na velikosti populace a Turci jsou nejpočetnějším národem v Evropě. Nechceme se dočkat toho, že nám směrnice EU budou nařizovat turecké záchody (stejně jako nechceme Turkům nařizovat evropské záchody). Otázka přijetí Turecka je ale jen teoretická, protože Francie si dala do ústavy, že ke každému rozšíření bude konáno referendum, a souhlas Francouzů s přijetím Turecka je velmi nepravděpodobný. Také podporujeme zachování konkurence právních řádů a myslíme si, že pro budoucnost Evropy bude jedině dobře, když v ní zůstanou nezávislé státy.

Otázka: Jste pro vystoupení České republiky z Evropské unie?

Odpověď: Přáli bychom si, aby se povedlo dojednat novou smlouvu mezi všemi členskými zeměmi, která by přeměnila EU na zónu volného obchodu a dobrovolné spolupráce bez bruselských směrnic a nařízení. (Naše představa o takové smlouvě je vtělena v návrhu tzv. Evropské dohody). Nebude-li možné nalézt shodu na podobném uspořádání evropských poměrů, budou Svobodní navrhovat, aby za určitých podmínek Česká republika opustila Evropskou unii a aby se stala členem Evropského společenství volného obchodu (EFTA), tak aby byl zachován volný obchod mezi ČR a zeměmi EU. Víme, že je to běh na dlouhou trať a že bude trvat dlouho, než se najde v České republice politická většina pro nezávislost.

Otázka: Na Internetu jsem objevil informace o tom, že politický vývoj světa výrazně ovlivňuje záhadné společenství Bilderberg. Co s tím chtějí Svobodní udělat?

Odpověď: Svobodní nepátrají po tom, z jakého důvodu jde politický vývoj směrem, jakým jde. Je lhostejné, zda jsou významní světoví politici motivováni vlastními zájmy či nějakou tajemnou dohodou. Svobodní budou bojovat za svobodu jednotlivce bez ohledu na to, jaké jsou důvody jejího omezování.

 

D) ZRUŠENÍ SENÁTU, ZÁKAZ KSČM A DĚLNICKÉ STRANY

Otázka: Svobodní představili řadu úsporných opatření s cílem vyrovnat státní rozpočet. Proč mezi nimi chybí zrušení Senátu?

Odpověď: Česká republika možná nemá úplně vhodně vyvážený parlamentní systém. Možná i zákonodárců máme zbytečně mnoho, když jich z 281 známe jen několik desítek. Zrušení Senátu se však stalo takovým klišé upadajících marginálních politických stran. My se úsporami ve státním rozpočtu zabýváme dlouhodobě a nacházíme je tam, kam se málokdo podívá hned při první myšlence.

Otázka: Jste pro zákaz KSČM, Dělnické strany apod.?

Odpověď: Jsme proti zakazování politických stran. Špatné politické myšlenky je potřeba porazit lepšími politickými myšlenkami. Historie ukazuje, že zákazem konkrétní politické organizace se myšlenky nevymýtí, ale často naopak posílí.

 

E) KOUŘENÍ V RESTAURACÍCH, REGULACE NÁJMŮ, RYCHLOST NA DÁLNICI, TĚŽBA

Otázka: Jaký je váš názor na kouření v restauracích?

Odpověď: Každý majitel restaurace by měl mít právo zvolit si vlastní pravidla. Nekuřácké podniky přibývaly i před rokem 2017, kdy byl zákaz kouření zaveden. I před zásahem státu nebylo běžné kouřit v jiných soukromoprávních podnicích – kinech, autobusech, vlacích, letadlech. Není na místě omezovat vlastnické právo. Pokud někdo investoval do své restaurace, protože očekával kuřácké hosty, bylo přijetí protikuřáckého zákona pošlapáním jeho soukromého vlastnictví. Pokud někdo chce provozovat kuřáckou restauraci pro kuřáky, má na to mít právo.

Otázka: Jste pro deregulaci nájemného?

Odpověď: Jsme jednoznačně pro to, aby nájemné bylo předmětem rovnoprávné smlouvy – výsledkem poptávky a nabídky na trhu. Tržní nájemné je nejlepší ochranou nájemců. Pro nájemce bydlícího za tržních podmínek není problém najít si v případě výpovědi adekvátní nový nájemní vztah. Pronajímatel zas je motivován udržet si nájemce platící tržní nájem. Regulace nájmů vede k nespravedlnosti, kdy v jednom domě bydlí rodiny se stejnými příjmy a odlišnými nájmy, je-li jedna v privilegovaném režimu regulace nájmů a druhá platí tržní nájem. Podporujeme pokračování postupné deregulace. V mnoha lokalitách již tržní nájem je pod úrovní regulovaných cenových stropů. Volný trh s bydlením je výhodný i pro chudé, protože neregulovaný trh poskytuje přirozeně i levné bydlení – např. podél rušných silnic, kde kvůli hluku nejsou bohatší lidé ochotní bydlet. Odmítáme, aby stát stanovoval cenové mapy, a aby o „přiměřeném“ či „místně obvyklém“ nájemném rozhodoval soud. Pronajímatel a nájemce mají být v rovnoprávném smluvním vztahu.

Otázka: Jste pro zvýšení maximální povolené rychlosti na dálnicích?

Odpověď: Povolená rychlost na dálnicích má být bezpečná a má zajišťovat plynulost provozu. Rychlost je tedy potřeba omezovat jen tam, kde by při vysoké rychlosti byla bezpečnost nebo plynulost ohrožena. Navrhujeme proto, aby tam, kde je to technicky možné, nebyla omezována nejvyšší povolená rychlost, případně aby byla umožněna rychlost, která neznamená větší rizika oproti současnému stavu. Někdy je rychlejší a kratší jízda bezpečnější než jízda pomalejší a delší.

Otázka: Jak by se podle vás měl stát stavět k těžbě nerostů, zejména v souvislosti s nalezišti lithia na Cínovci?

Odpověď: Obecně nejsme proti těžbě nerostných surovin. Jen je třeba, aby se těžař vyrovnal s majiteli dotčených pozemků. Vyvlastňování kvůli těžbě je pro nás nepřijatelné a doufáme, že k němu nebude docházet. Další podmínkou pro udělení licence by měly být významné poplatky z vytěžené suroviny, které by měly z velké části připadnout městům a obcím v okolí ložiska a nikoli státu, jako je tomu u těžby dosud.

 

F) STRANA, ZNAK, BÝVALÍ ČLENOVÉ KSČ, SPOJOVÁNÍ S DALŠÍMI STRANAMI, ŽALOBY NA POLITIKY

Otázka: Jak byste stručně charakterizoval vaši stranu?

Odpověď: Strana svobodných občanů hájí principy svobody, odpovědnosti a spravedlnosti. Prosazujeme zásadní snížení daní a byrokracie. Chceme, aby hlas občanů ve volbách měl větší váhu, proto jsme proti tomu, aby stále více zákonů přicházelo ve formě direktiv z Bruselu. Zákony mají být odrazem vůle voličů, nikoliv plněním směrnic EU.

Otázka: Existuje někde na světě stát v podobě, jakou prosazují Svobodní?

Odpověď: Ne zcela. Každý stát má svá specifika a my se inspirovali po celém světě. Např. v Chile, kde zvládli úspěšně provést reformu důchodového systému z průběžného na soukromý. Nebo v Andoře, v Lichtenštejnsku a na Gibraltaru, kde daří držet státní aparát v rozumných mezích. A samozřejmě také ve Švýcarsku, kde mají vyrovnaný rozpočet a zároveň nízké daně, protože jejich ústava zakazuje vládě hospodařit s deficitem a bezdůvodně zvyšovat daně.

Otázka: Co to máte ve znaku za piktogram?

Odpověď: Původně jsme tam měli berana, kterého jsme v roce 2017 zjednodušili na symbol beraních rohů. Totiž beran je známý svojí neústupností až tvrdohlavostí. Pokud jde o základní principy, budeme vždy neústupní jako berani.

Otázka: Máte mezi svými členy bývalé členy KSČ?

Odpověď: Naše stanovy explicitně zakazují přijmout bývalého spolupracovníka Státní bezpečnosti či člena lidových milicí. Samotná minulost v KSČ sice není překážkou členství, avšak i přesto jsou řady Svobodných tvořeny především lidmi bez jakékoliv politické minulosti.

Otázka: S názory Svobodných velmi souhlasím. Domnívám se však, že byste měli ustoupit v některých tématech, či je alespoň voličům nesdělovat, abyste dosáhli maximálního možného výsledku.

Odpověď: Naše strana stojí na principech a ani 15 % ve volbách by nás nepřesvědčilo tyto principy porušit. Stojíme o informované voliče, kteří vědí, co od nás mohou očekávat, byť to může znamenat pomalejší růst. Přikrášlováním programu bychom jen zamlžili naší filosofii a přilákali voliče, kteří k ní ještě nedospěli.

Otázka: Současní politici jsou jeden gauner vedle druhého. Musíte se spojit s ostatními neparlamentními stranami do jedné velké a nahradit současnou politickou garnituru.

Odpověď: Současní politici nejsou pouhou náhodou tací, jací jsou. Takové je vytváří systém. Z nových politických osobností se stanou gauneři stejně rychle, nedojde-li ke změně systému. Filosofii štíhlého státu s minimálním přerozdělováním hájí jen Svobodní a nemáme se tedy s kým spojovat. Jakékoliv složení vlády bude vyžadovat kompromisy. Nebylo by rozumné dělat kompromisy už v tom, co chceme nabídnout voličům.

Otázka: Program Svobodných je výborný, ale naprosto nekompatibilní s ostatními stranami. Co když se Svobodní dostanou do Parlamentu? Za jakých podmínek se zúčastní vládní koalice? Nebo budou stále jen v opozici?

Odpověď: Zásadní podmínky, za kterých bychom podpořili vládu nebo se jí případně i účastnili, jsou zhruba tyto: 1) předložení ústavního zákona o vyrovnaném rozpočtu, 2) vyrovnání rozpočtu v horizontu volebního období, 3) zrušení konkrétních státních úřadů, 4) zrušení zvýhodňování biopaliv atd., 5) zahájení jednání s EU o zrušení povinnosti zavést euro. Kdyby strany sestavující vládu nebyly ochotny tyto základní podmínky přijmout a zahrnout do programového prohlášení či koaliční smlouvy, vládu bychom nepodpořili. Toto je postoj, který má myslím ve straně podporu, až taková situace nastane, bude vyjednavačům mandát schvalovat náš Republikový výbor.

Otázka: S kým jste ochotni spolupracovat na české domácí politické scéně?

Odpověď: Jsme stranou, která hájí svobodu a odpovědnost jednotlivce. Budeme spolupracovat s těmi politickými stranami, které budou ochotny akceptovat zásadní části našeho programu a našich principů. Není ale na místě, abychom dnes, když ještě nejsme v Parlamentu, určovali, s kým budeme jednou chtít spolupracovat na vládní úrovni.

Otázka: V článcích vašich představitelů jsem se dočetl, že některý vládní představitel porušil zákon, když postupoval tak, jak postupoval. Proč ho Svobodní nezažalují? Mohli by se tak dostat do médií!

Odpověď: Toto není druh publicity, o kterou stojíme. Svobodní mají pozitivní program, který řeší řadu problémů současnosti. Na porušení zákona rádi upozorníme, nehodláme se však tímto způsobem zviditelňovat. To necháme stranám, které nemají nabídnout co jiného.

 

G) VOLBY, KAMPAŇ, FINANCOVÁNÍ

Otázka: Jaký očekáváte výsledek ve volbách? Co budete považovat za úspěch či za neúspěch?
Odpověď: Naším dlouhodobým cílem je zisk přes 5 %, abychom se dostali do Sněmovny. To považujeme za volební úspěch.

Otázka: Kolik máte peněz na kampaň?

Odpověď: Svobodní hospodaří s penězi od svých členů a příznivců, při průměrném počtu 1500 členů a příznivců a průměrném příspěvku 1000 Kč máme roční příjmy přibližně 1,5 milionu korun. Naše provozní výdaje na mzdy a kanceláře jsou minimální, takže tyto peníze jsou využívány primárně na kampaň (letáky a inzeráty). Naše hospodaření je veřejně dostupné díky transparentnímu účtu.

Otázka: Jaké máte sponzory?

Odpověď: Drtivá většina darů jsou drobné příspěvky našich příznivců. Několik firem nám dalo sponzorský dar v řádu desítek až stovek tisíc. Jsou to menší a střední firmy našich členů a příznivců. Naši příznivci nám dávají peníze, protože s námi sdílejí stejné principy svobody a odpovědnosti a chtějí nás podpořit. Nejsou to dary výměnou za jakoukoliv politickou pomoc. Každý, kdo velkým stranám nabízí velké peníze, očekává nějakou protislužbu.

 

H) EKONOMIKA, DANĚ, ROZPOČET, DŮCHODY

Otázka: Jakou míru státního přerozdělování si přejete?

Odpověď: Jsme pro zásadní omezení státního přerozdělování. Jsme pro to, aby stát omezil výdaje na všemožné dotace. Pak bude stačit méně daní a nižší daně. Jsme pro zrušení těch daní, které jsou nejdistorznější (nejvíce nespravedlivé a nejvíce pokřivující spotřebitelské chování poplatníků).

Otázka: Máte v programu zrušení daně z příjmu fyzických osob (DPFO). Je to ale reálné při současném deficitu?

Odpověď: Zrušení daně z příjmu pro zaměstnance i živnostníky máme v programu – je to daň nejzkaženější mnoha výjimkami a poplatníci platí z příjmu několik dalších daní, při útratách platí DPH. Chceme zrušit všemožné dotace podnikům a snížit míru státního přerozdělování minimálně o 4 % HDP, což je přesně objem, který stát vybere prostřednictvím DPFO. Vyrovnání státního rozpočtu má ale absolutní přednost. Nejprve je třeba vyrovnat rozpočet, až pak lze zrušit daň z příjmu.

Otázka: Jak si představujete důchodovou reformu?

Odpověď: Jsme pro takovou reformu důchodového systému, která sníží závislost lidí na státu. Lidem se musí snížit povinné platby do průběžného systému a stát by měl ve stáří každému vyplácet platby úměrné jeho příspěvkům. Jsme proti zavádění nových zákonných povinností, jako platit povinně do fondů, nebo platit povinně rodičům. V přechodném období by stát měl financovat deficit důchodového systému prodejem státního majetku.

Otázka: Jste pro vyrovnaný rozpočet?

Odpověď: Jsme zásadně pro vyrovnaný rozpočet, a to již od roku 2014. Ani v době krize není stát oprávněn hospodařit na dluh. Pokud lidé v důsledku krize přicházejí o práci a příjem, musí stát operativně snížit výdaje na vlastní zaměstnance. V období poklesu příjmů státu by měl stát úměrně snížit výdaje na platy svých zaměstnanců. Víme, jak vyrovnat státní rozpočet bez zvyšování daní.

Otázka: Mluvíte o rušení úřadů a zkrácení školní docházky. Nezvýší se tím ale jen počet nezaměstnaných?

Odpověď: Rušení úřadů i zkrácení školní docházky má dvojitý pozitivní efekt na státní finance. Stát jednak bude platit méně výdajů na úředníky a studenty a jednak bude získávat více peněz od lidí, kteří budou pracovat a odvádět daně. V tomto smyslu i nezaměstnaný úředník je stále lepší než zbytečně placený úředník, protože i podpora v nezaměstnanosti je nižší než náklady na úředníka. Není ale pravda, že více lidí na trhu práce zvyšuje nezaměstnanost. Když stát zrušil povinnou vojenskou službu a mladí lidé šli o rok dříve na trh práce, také nenarostla nezaměstnanost. Na pružném pracovním trhu může vyšší nabídka pracovníků nanejvýš znamenat pokles ceny práce. Svobodní jsou pro smluvní volnost, pro možnost bez sankcí pracovat na živnostenský list nebo na základě pracovní smlouvy, která by se mohla odlišovat od ustanovení zákoníku práce. Nikdy samozřejmě nelze vyloučit, že nějaký propuštěný úředník bude tak neschopný, že si nedokáže najít ani tu nejprimitivnější práci, to je však jeho úděl.

Otázka: Jak chcete řešit financování zdravotnictví?

Odpověď: Nynější systém, kdy občan nemá možnost volby pojistného plánu a musí platit daň zvanou pojištění, chceme nahradit systémem, v němž občan bude platit skutečnou pojistku nezávislou na výši příjmu a bude si moci vybrat pojistný plán. Bude možnost výběru mezi vyšším pojistným při nízkých doplatcích u lékaře na straně jedné a nižším pojistným při finanční spoluúčasti na straně druhé. Rovnováhu mezi pojistkou, pojistným krytím a spoluúčastí určí pojišťovna na základě pojistných principů a zákazník-pojištěnec si zvolí pojistný plán na principu dobrovolnosti.

Otázka: Líbí se mi seznam úřadů, které chtějí Svobodní zrušit, ale propuštění úředníci nebudou moct najít práci a výrazně vzroste nezaměstnanost. Co s tím chtějí Svobodní dělat?

Odpověď: Nezaměstnanost dlouhodobě nevzroste. Proč? Když stát ušetří na zrušení úřadů řekněme 20 miliard, těchto 20 miliard si nebude muset půjčit. To znamená, že je stát nechá v soukromé sféře. V soukromé sféře tedy nyní bude o 20 miliard na investice víc. Díky tomu vzniknou nová pracovní místa právě v ceně 20 miliard. To znamená, že zrušení úřadů vyvolá jen velice krátkodobou nezaměstnanost.

Otázka: Proč odmítáte investiční pobídky? Statistiky CzechInvestu přece ukazují, že u nás zahraniční investoři utratili víc, než kolik činily dotace v rámci investičních pobídek.

Odpověď: Investiční pobídky se nikdy nemohou vyplatit. Jde přesně o to, co myslel před 150 lety ekonom Frédéric Bastiat tím, co je vidět a co není vidět. CzechInvest sleduje jen explicitní výnos. Zapomíná však na implicitní náklady. Co to znamená? Když zahraniční investor nalákaný investiční pobídkou nakoupí koruny a utratí je v ČR, stoupne kurz koruny a pro jiné investory už nebude tak lákavé koruny nakupovat a v ČR je utrácet. Pobídkou nalákaný investor odláká přirozené investory přesně ve stejné výši. Říká se tomu zákon vyrovnané platební bilance. Výnos z investiční pobídky je X, nákladem je škoda způsobená pobídkou – také X + navíc cena dotace spojená s pobídkou.

I) SPORT, ŠKOLSTVÍ, KULTURA

Otázka: Nemáte v programu nic o podpoře sportu, kultury a církví. Vy jste proti těmto aktivitám?

Odpověď: Svobodní navrhují, aby místo státního dotování sportu, kultury a církví zrušil stát daň z příjmu fyzických osob. Lidem zbude více peněz v kapsách a sami se rozhodnout, co budou podporovat. Nebude to za ně rozhodovat stát, zrušíme veškeré dotace.

Otázka: Jaký je postoj Svobodných k problematice školství?

Odpověď: Svobodní jsou pro zavedení školného na vysokých školách a pro tomu odpovídající snížení daní. Stav, kdy je vysoká škola zadarmo, zatímco např. řidičák na kamion se platí, je nespravedlivý a pokřivuje rozhodování lidí. Kvůli této pokřivené struktuře se rozhoduje studovat více lidí, než by bylo přirozené, což vede k celkovému plýtvání – plýtvání časem studentů i plýtvání penězi daňových poplatníků. Není pravdivá teze, že čím více lidí studuje vysokou školu, tím lépe pro společnost. Dnešní umělá – módní – preference vysokoškolského studia vede logicky k nedostatku řemeslníků. Být vyučeným řemeslníkem, po jehož službách je poptávka, je hodnotnější, než mít vystudovanou neužitečnou vysokou školu a být byrokratem. Pokud jde o základní školy, myslím si, že by se měly vrátit k osmileté výuce. Dnešní systém dělá neodpovědné děti z osmnáctiletých a starších dospělých lidí.

J) MACH a DOZORČÍ RADY

Otázka: Jak je členství Petra Macha v dozorčí radě státní společnosti MERO konzistentní s obhajobou malého státu a nízkých daní?

Odpověď: Petr Mach není členem dozorčí rady MERO, ani jiné firmy. Petr Mach byl členem dozorčí rady MERO, a.s. v období 2007–2010. Během působení Petra Macha firma prosperovala, platila státu daně i dividendu a dokázala vždy zajistit plynulost dodávek ropy do ČR i ochraňovat ropné rezervy.

 

K) EXEKUCE, PŘÍMÁ DEMOKRACIE

Otázka: V České republice jsou statisíce lidí v exekuci. Co chcete s problémem dělat?

Odpověď: Problém s mimořádným počtem exekucí je evidentní. Exekucím by se mělo v maximální možné míře předcházet a problémy s dluhy řešit v době, kdy jsou ještě nízké. V České republice se počet exekucí nepřiměřeně zvýšil právě proto, že je exekuční byznys tak výhodný. Svobodní proto požadují zrušení fikce doručení (obsílku bude nutné doručit do vlastních rukou) – díky tomu se již nestane, že by člověk o svém dluhu nevěděl. Jsme přesvědčeni o tom, že dlužník, který má alespoň nějakou práci či majetek (je si na něm co vzít), je dohledatelný i se soudní obsílkou. Dále budeme prosazovat, aby náklady případného exekučního vymáhání nenesl dlužník prostřednictvím exekučních výloh, ale věřitel. Díky tomu nikdo nebude vymáhat bagatelní částky (a nevzniknou tak mnohonásobně vyšší exekuční výlohy) a vlivem konkurence (kdy budou exekutoři soutěžit o zájem věřitele) dojde ke značnému snížení exekučních nákladů. Namísto dnešních tabulkových desítek tisíc za několik málo zcela automatizovaných výkonů mohou stát klidně jen několik set. Jsme přesvědčeni, že si má sám věřitel, když peníze půjčuje, prověřit schopnost dlužníka splácet a tuto schopnost promítnout do výše úroku (z něhož si věřitel v případě nebonitního dlužníka zaplatí exekuční výlohy).

Stále častěji dostáváme dotazy typu: „Jste stranou přímé demokracie?“ nebo „Jste pro referenda?“, což jsou otázky, na které se nedá odpovědět jen ano/ne. Je nezbytné si s tazatelem vyjasnit, co myslí pod pojmem „přímá demokracie“ a také vyjasnit, jaká referenda má namysli. Mnozí si v ten moment poprvé uvědomí, že není jen jedno. Pokusíme se problém objasnit a vysvětlit postoj Svobodných. Zájemcům též doporučujeme zhlédnout záznam z besedy k tématu.

Svobodní podporují:
Opravné referendum (lidové veto) – když se zvedne velká vlna nevole proti nějakému novému zákonu, proti změně statusu quo (současného řádu) a lidé mezi sebou dokážou sesbírat dostatečné množství podpisů na vyvolání referenda o zvrácení rozhodnutí parlamentu. Svobodní prosazují lidové veto jako nástroj, kterým chtějí politiky přimět k tomu, aby se báli jít vědomě proti tomu, s čím byli zvoleni. V našem podání by referendum rozhodovalo o zrušení rozhodnutí/zákona a rozpuštění zastupitelstva/parlamentu, který jej schválil.

Obligatorní referendum – když Ústava jasně říká, o čem rozhodují zákonodárci a o čem lid. Existují zkrátka oblasti, u kterých má lid jistotu, že o nich bude hlasovat, pokud na ně dojde. Svobodní prosazují obligatorní referendum například ke každému zvyšování daní či mezinárodní smlouvě, která přesouvá svrchovanost nad nějakou oblastí mimo přímou demokratickou moc občana.

Svobodní nepodporují:
Fakultativní referendum – když parlament nerozhoduje, o čem by měl. Jde o takové referendum, kdy složka státu, která by měla podle Ústavy rozhodnout, nerozhodne. Politici neřeknou, za kterou možnost se staví a nechají rozhodnout lid. Často se používá tehdy, kdy vlády chtějí totéž, co většina, ale bojí se to říct menšině a tak to hodí na veřejnost a vyhnou se zodpovědnosti.

Lidová iniciativa – když se lidé rozhodnou, že chtějí nějaký zákon, který jim politici nejsou ochotní prosadit. Někdo musí napsat zákon za zákonodárce, sehnat pro něj podpisy a vláda poté vyvolá fakultativní referendum o tomto lidovém zákonu. Svobodní nejsou tomuto formátu referend naklonění. Lidová iniciativa v takové situaci neopravuje parlament, nýbrž ho přímo supluje. Od čeho pak tedy parlament je? Má to však i jiné nedostatky. Běžný zákon prochází ve Sněmovně řadou čtení, při nichž poslanci opravují chyby vzniklé při tvorbě zákona. Pokud by při lidové iniciativě zákon šel rovnou do referenda, mohl by projít s řadou fatálních chyb. Naopak pokud by i lidová iniciativa musela projít standardním procesem ve Sněmovně, vytratil by se původní smysl této iniciativy – „obejít politiky“.

Novinky

Nejnovější video

A avizovaná dvojice už je se mnou ve studiu. Já tady vítám Johannu Nejedlovou,

pěkný večer. Pěkný večer vám i divákům. A zdravými Matěje Gregora. Pěkně. Dobrý. Děkuji za pozvání. Tak, ale začnu s dovolením dámou a vrátím se k jednomu tématu, které bude velmi žhavé, bude zítra

probírané ve sněmovně, protože se tam uskuteční mimořádná schůze a řeč bude o migračním paktu. Já jenom připomenu, že ten prošel minulý týden Evropským parlamentem, míří znovu na Radu

ministrů a opozice jasně říká, že ministr vnitra Vít Rakušan by ho měl odmítnout. Naposledy jsme se hlasování zdrželi. Jaký je váš postoj? Já bych předně chtěla

říct, že velmi dobře, že žijeme ve státě, ze kterého ještě nikdo nikam nemusí utíkat, ale měli bychom chápat to, že jsou lidé, kteří ze svých států uprchnou

musí. My jako zelení, možná překvapivě jsme taky proti tomu migračnímu paktu, ale z úplně jiných důvodů než ostatní. My jsme přesvědčeni o tom, že je nastavený tak, že nám nepomůže

řešit migraci, nepomůže migrantům a zásadně zkomplikuje jejich situaci. Je tam spousta výjimek z výjime, což znamená, že třeba

ty příchozí azylanti nebudou moct projít sami tím řízením a budou potřebovat pomoc. Nelíbí se nám, že budou drženi v detencích. Někdy to může vypadat, podle

toho, jak jsme to zkoumali, že tam můžou být až roky. To není výhodný pro nikoho. Nás to stojí peníze. Pro ně je to podle mě nehumánní. Ale jsem přesvědčena o tom, že hlavní problém je

v tom, že tady teď máme spoustu politiků a političek, kteří místo toho, aby řešili naše reálné problémy, který nás v Česku a v Evropě trápí, tak zvedají

nenávist vůči migrantům, Rose míchávají rasismus, xenofobii, náboženskou nesnášenlivost. Věc, která je

prostě přirozená. To, že jsou státy, ze kterých lidé musí uprchnout a my bychom jim měli pomoct a postarat se o to, aby byli dobře integrovaní, takto neřeší a místo toho prostě jenom na to

já si půjčím tu první část. Vy byste byli proti, ale z jiných důvodů, než je v tuto chvíli většina politiků. Doplním, že podobný postoj zastávají třeba Piráti v tuto chvíli, pane Gregore. Svobodní, tuším,

by byli také proti, ale z opačných důvodů. My jsme čekali, než se to schválí, abychom viděli tu konečnou podobu, s jakou to vlastně půjde do toho finálního tažení. A naprosto mě vykolejilo,

že Vít Rakušan, který sliboval, že by v tom migračním paktu měla být výjimka pro ČR z důvodu toho, jak jsme přistupovali k invazi na Ukrajinu a k začlenění ukrajinských uprchlíků, tak

lhal, protože žádná výjimka tam není. A tady toto mi teď visí jako obrovská otázka, na kterou doufám, že dostaneme odpověď v té zmiňované sněmovní schůzi, aby na ministr vnitra takto lhal mi jako Svobodní

jsme samozřejmě proti a myslím si, že když chceme argumentovat proti migračnímu paktu, tak určitě není třeba rozpoutávat nějakou nenávist. My vidíme, že ta integrace těch uprchlíků v těch západních zemích, které do

toho šly dříve, dlouhodobě nefunguje. Můžeme se podívat na vyšší kriminalitu, na problémy ve školství v Německu, ve Francii atd. migrační pakt bude velký problém jak pro ty země, tak pro ty uprchlíky.00:08:10

Právě proto, že se EU opět snaží ovládnout azylová řízení 27 členských zemí a snaží se za ně rozhodovat, kdo kde půjde, kolik kdo zaplatí,

jakému budou dány sociální jistoty. A takový moloch pochopitelně nejde utřídit. A mě pro mě překvapuje to, že stejné chyby jsme viděli v roce 2016, že opět selhalo migrační řešení

a EU, která měla téměř deset let na to přijít s nějakým novým řešením, s ochranou vnějších hranic, tak by se nám to líbilo ve Svobodných. Tak zase přišla s něčím, co nařizuje, kolik kdo má přijmout a kolik

má kdo platit. A to je škoda. Změní dynamiku. Zůstanu u vás. Vy jste hovořil o těch kvótách a té výjimce tedy tady je spor o to, nakolik má Česko mít výjimku, protože v tuto chvíli má zhruba tři procenta jaksi

migrační kvóty splněné tím, že jsme přijali uprchlíky z Ukrajiny. Tak vy potřebujete nějakou další definici a do jasně ní vlastně té výjimky nebo toho konstatování

kolem kvót. Mě naprosto udivuje, že se v roce 2024 bude ČR někoho ptát, kolik může a nemusí přijímat migrantů na základě nějakých kvót. Já mám zato, že ČR je pořád suverénní země, která si může sama rozhodovat o tom, kolik lidí přijme, za jakých podmínek, jaké jim nabídne sociální podpory. A přece nepotřebujeme EU, aby nám říkala,

kolik migrantů máme nebo nemáme přijímat, za jakých podmínek. Takže abych ty kvóty vymazal úplně, celý migrační pakt společně s ním. Máme být víc suverénní, nebo víc integrovaní? Toto byl přesně příklad toho, co jsem říkala. Máme nějaký jiný podstatný problém, který bychom měli řešit a nestrašit uprchlíky? My víme, že český, slovenský, evropský firmy potřebují zaměstnance,

máme tady a chybí jim. Máme tady možnost dobře integrovat lidi, kteří utíkají a potřebují pomoc. My můžeme pomoct, můžeme dohlédnout na ten integrační proces a můžeme z toho, že sem přišli, ve výsledku všichni, benefit. Ovad jde ale o to, abychom se koukli na to, kde jsou problémy a napravili Jeanne. Ne jako nadávali na to, že jsou

lidi, kteří potřebují utéct a snažili se tady stavět nějaké zdi, které nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Pojďme po té ekonomické podstatě. Já si půjčím argument hnutí ANO, které se

mimo jiné bude ptát, nakolik máme dostupný detenční zařízení a kolik případně bude stát vybudování dalších. To je jeden z ekonomických prvků. Znáte odpověď? No, my především říkáme,

že ty lidé nemají chodit do detenčních zařízení, protože za nás třeba to ten migrační pakt říká. Není správné, aby malé děti byly zavřený v něčem, co připomíná vězení. Myslíme si, že by měl být rychlý proces. V ideálním případě. My bychom chtěli, aby ti lidé mohli žádat o humanitární výzva už

v zemích svého původu, tudíž by je buď dostali nebo nedostali a nemuseli jsme řešit, jestli budou v nějakých detencích, protože by sem přicházeli především lidé, jejichž pobyt

už byl schválen. Což je ale něco, s čím ten migrační pakt, s kterým vy nesouhlasíte, vlastně počítá. Víte, ono je to hrozně těžké takto říct, s čím počítá nebo nepočítá právě

v tuto chvíli, kdy jsme teď zjistili, že některé výjimky, které měl obsahovat, obsahovat nebude. Teď bude taky dlouhá diskuse, kdy se k tomu budou ty národní státy vyjadřovat, takže já bych ještě v tuto chvíli počkal, jaká bude konečná verze

toho paktu. A já bych jenom zareagoval na jednu věc. Když chce někdo v ČR pracovat, tak se dají vyřídit věci, jako jsou pracovní víza a hlavně my jsme v posledních dvou, třech letech přijali zhruba 300 – 400

tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A toto je věc, která bude trvat deset let, dvacet let, než uvidíme, jak se to povedlo, jak se začlenilo, jak si na to zvyklo školství. A v tuto chvíli bych byl velice opatrný k tomu, abychom

nějakými kvótami k tomu šli. Navíc ten migrační pakt, a to je podle mě velký problém, on vlastně říká, že když nějaká země toho migranta přijme, tak on odsud vlastně nemůže pryč. A vzniknou tady situace, kdy někdo,

kdo chtěl třeba nejčastěji do Německa, do Francie, do těch zemí, které jsou známy tou velkou sociální podporou těch příchozích migrantů, tak on může skončit v ČR, bude mít nárok na sociální podporu pouze

tady a my tady budeme mít lidi, kteří tady vůbec vlastně nechtěli. A to je problém, se kterým můžeme mít. Nebo vidíte, že ten problém už tady opravdu je, že to riziko tady je. Jak se můžu dál zopakovat,

jestli. Vy hovoříte o tom, že tady zůstanou desítky, nebo zmiňoval jste problém, že by tady zmiňovali, zůstávali takoví lidé, ale vidíte ten problém? Ano. V minulé migrační vlně, tak tady byli

lidi, kteří byli, kteří byli z íránské skupiny a potom se vrátili zpátky a mohli třeba jít do jiné evropské země. Migrační pakt ale říká, že kdo přijde do ČR, nebo řekněme to na rovinu, bude přidělen

do ČR, což mě taky připadá nehumánní, tak on nebude mít nárok na jinou sociální podporu v žádné jiné zemi EU a bude tady muset zůstat, nebo bude muset jít do té země, ze které teda on z nějakých

důvodů odešel. Takže to je za mě absolutní nesmysl. Já se tady shodnu v tom, že bychom neměli nutit lidi, kteří utíkají ze svých zemí, být ve státě, ve kterém být nechtějí. Rozumím

že třeba chtějí tam, kde už mají nějakou komunitu a můžeme jim dát nějakou pobídku, aby chtěli jít do Česka, ale neměli bychom je k tomu nutit. Ale nejzásadnější je to, že vy tady

tvrdíte, že je tady nějaký obrovský problém s migrací. My jsme přijali šest milionů lidí z Ukrajiny v celé Evropě za poslední dva roky. Ten migrační problém, o kterém tady mluvíme, je00:13:00

200 tisíc lidí ročně, který přicházejí tou jižní a středozemní cestou. Neporovnatelný čísla. Ten problém je vlastně jako marginální, když se podíváme na to, kolik těch lidí00:13:10

přichází. A to, co vy říkáte a co říkají ostatní politici, je prostě strašení a není to správný. Pojďme ještě jednou k té ekonomické podstatě. Vaše reakce? Já se na to musím zareagovat.00:13:20

To není strašení lidmi. Já vím, že asi máme nějakou vizi, nebo vy máte nějakou vizi, jak chcete začleňovat lidi, ale prosím, podívejme se na ten západ, podívejme se do toho Německa, podívejme se do té Francie.00:13:30

To není, to není žádné strašení. Pojďme si konečně přiznat, že opravdu začleňování lidí z Blízkého východu, afrických migrantů přineslo Evropy opravdu obrovské problémy, zvýšenou kriminalitu,00:13:40

ty lidi se nedaří začlenit, často třeba ani dodneška neumí jazyk. Vznikají ghetta v celé západní Evropě. Paní Nejedlová, nechci tady jako vyvolávat žádné silné emoce vůči vám, ale opravdu, jestli o tom chcete mluvit, běžte00:13:50

se tam podívat, jsou to věci na. Děkuji. Za chvíli, za malou chvíli. Dám příklad právě na těch Ukrajincích. Ale ještě jeden ekonomický rozměr a vrátím se k té mimořádné schůzi hnutí ANO, které zároveň bude diskutovat00:14:00

o tom, nakolik se máme v rozpočtu připravit na to, že budeme muset platit právě za výjimku, pokud jde o přijímání nebo ne přibývání uprchlíků? Máme se vyzbrojovat v rozpočtu00:14:10

teď už dopředu, že se vyplatíme z té případné kvóty, pane Gregore? No tak pokud nám EU samozřejmě dá vybrat mezi nějakou bezpečností ČR, ať už je to v otázkách kriminality00:14:20

nebo zdravotnictví nebo stabilního školství anebo se vyplácet, tak je to taková trošku Sofii na volba, kdy já úplně nevím, na kterou stranu se v tuto chvíli přiklonit a já doufám, že vláda vezme rozum do hrsti a00:14:30

tak jako před volbami koalice spolu slibovala, že nebude uvrtá vad ČR do migračních paktů, do zákazu a tak se k tomu postaví čelem, ten slib dodrží a prostě to nepůjde. Takže v tuto chvíli to nezáleží00:14:40

úplně na hnutí ANO ani na té mimořádné schůzi, ale na vládě, jak se k tomu postaví. A bohužel toto nejde predikovat, protože vidíme, že ministr vnitra Rakušan už jednou o migračním paktu prokazatelně lhal.00:14:50

Paní Nejedlová, jak by se k tomu měla vláda postavit? Já ještě jednou můžu jenom zopakovat, že jsou tady lidé, kteří potřebují utéct ze své země. My můžeme nastavit dobře integrační,00:15:01

dobře integrační postup tak, aby byli pro Evropu a Česko přínosem, protože tady máme firmy, které si stěžují, že nemají dostatek zaměstnanců. Můžeme00:15:10

z toho všichni těžit, anebo můžeme strašit, vyvolávat nenávist místo toho, abychom řešili reálné problémy, který tady v Česku i v Evropě máme. Tak já teď půjdu k těm datům. Vy jste tady00:15:20

hovořil o Ukrajincích, tak já připomenu, že podle Ministerstva vnitra státy se na začátku letošního roku za první čtvrtletí poslal na dávkách Ukrajincům 0,9 desetin miliardy korun. Na00:15:30

druhou stranu ti pracující, kterých je převážná část, do rozpočtu, do naší státní kasy odvedli o miliardu víc, než je ta zmiňovaná částka, tedy téměř dvě miliardy. Tak je to přínos00:15:40

migrace nebo není? Já jsem o tom nedávno tady diskutoval právě v tomto pořadu, že to se ukáže dlouhodobě, jaký přínos to je. Ale samozřejmě to začleňování migrantů z Ukrajiny je mnohem00:15:50

lehčí, protože ukrajinština je slovanský jazyk podobně jako čeština. To znamená, já jako učitel jsem také pomáhal se studiem těch dětí. Bylo to šikovné, bylo tam vidět zájem a ono skutečně řada těch Ukrajinců v ČR00:16:00

opravdu pracuje. Budou přínosem pro státní rozpočet? Samozřejmě. My už dávno předtím, než začala agrese na Ukrajině, tak jsme viděli, že české zdravotnictví má personální nedostatky, že se to propisuje do školství.00:16:10

A právě tady musíme být opatrní, abychom právě v době, kdy začne těch 300 tisíc lidí se rozhodovat, jestli v té ČR zůstanou, nebo se v případě ukončení konfliktu vrátí zpátky na Ukrajinu, případně00:16:20

kdy to vůbec bude. Takže tady uvidíme za dlouhé roky. Jak říkám, to je otázka na desítky let, jak se to povedlo. Ale samozřejmě zatím můžeme říct, že ta integrace těch Ukrajinců je mnohem úspěšnější, než00:16:30

by byla, než by byla integrace stejného počtu lidí, kteří by přišli z úplně jiného kontinentu, úplně jiné, z úplně jiné části světa. Paní Nejedlová, když vy hovoříte o další integraci,00:16:40

jak tedy tyto lidi namotivovat, aby zůstali a skutečně zůstali za prací a jiným životem? My víme, že ty lidi sem přicházejí a chtějí se tady jako uplatnit00:16:50

na trhu práce, nechtějí sedět doma nebo být zavřený v detenci. My musíme umožnit přístup na ten pracovní trh, což často právě ti azylanti nemají, takže se ani integrovat nemůžou. A00:17:00

musíme jim pomoct tím, aby rozuměli naší řeči a aby znali ty naše zvyklosti a pravidla dodržovali. Na tom se asi všichni shodneme. Když tady někdo00:17:10

je, tak musí ty pravidla znát a musí je dodržovat. Potřebuje k tomu jenom to, abychom mu vysvětlili, jaký ta pravidla jsou a nakolik je toto ekonomicky náročné. Já00:17:20

na to nemám žádnou kalkulaci, ale rozhodně vím, že když ty lidi přivedeme a budou tady pracovat, takto výhodné nakonec bude. Pane Gregore. Jo, tak jako tady je třeba hlavně říct, že ti00:17:30

Ukrajinci tady přišli bez jakéhokoliv migračního paktu a EU nikomu nenařizovala, kolik má nebo nemá přím od lidí z Ukrajiny. A samozřejmě je rozdíl, když se tu znovu bavíme o lidech, kteří tu chtějí přijít za rodinou,00:17:40

chtějí tu přijít za práci, můžou využívat už platných azylových zákonů ČR, azylové řízení, požádat si o občanství, případně přes rodinného příslušníka, případně pracovní vízum.00:17:50

Ale to, co EU chce způsobit tím migračním paktem, tak to nebude jenom ekonomicky náročné, ono to bude hlavně opravdu ohrožení bezpečnosti ČR. A to není strašení, protože skutečně tady půjdou lidi,00:18:00

kteří tady nechtějí být a přijdou tady ze zemí, které se v západní Evropě ukázaly, že opravdu nejsou schopni se integrovat do té Evropy. Prosinci víme. Není ten český prvek moment, kdy na sebe00:18:10

ukázat a říct, podívejte se, my jsme to zvládli, jsme inspirací. U západu ČR. Myslím teď v té integraci Ukrajinců. Ano, ale my se bavíme o integraci Ukrajinců, což je sousední země,00:18:20

což je sousední země Slovenska. Je to země, která je opravdu stovky km vzdušnou čarou. Pro ty lidi je lehčí naučit se jazyk. Často už tady někoho z příbuzných měli. Řada Ukrajinců už tady měla funkční organizace,00:18:30

protože přes pracovní agentury tu řada Ukrajinců pracovala. Ale tady se bavíme lidí ze zemí třetího světa, z Afriky, případně z Blízkého východu. A tam prostě na tom západě vidíme, že je to obrovský průser.00:18:40

A i když to nejde tak vidět, jak ho to třeba jde vidět v těch zemích, tak je to obrovský průser. Já tady zmíním, že se. Pak problém. Tam se máme škatulkovat? Ale. Pardon.00:18:50

Gory. Například Stockholm, byl vyhlášený stav teroristické nouze právě kvůli těm ghetům. A to je něco, čeho my tady čelíme. Pokud to bude migrační pakt a budou tu proudit tisíce, desítky tisíc lidí. Posuneme00:19:00

v té. Diskuse a máme tedy škatulkovat? Vy si myslíte, že lidi z Afriky jsou nějaký horší lidé, nebo co tím myslíte? Když říká já i hrozbou nebo. Prosím. U00:19:10

naučí. N. Nepodsouvejte mi něco, to jsem vůbec neřekl. Já jsem pouze řekl to, žena i na západě Evropy vidíme, kam tady toto dospělo. Vidíme, jaký byl ten konflikt těch lidí, kteří přišli z úplně jiné kultury.00:19:20

Vznikly tam ghetta, na školách se někteří učitelé v Německu bojí učit. Já nevím, proč to je, ale vidím, že to tady je. A pokud vidím, že někdo chce podobná migrační pravidla dát do ČR, tak je to prostě hloupost.00:19:30

Německo, Francie a další země si tu migrační krizi vyvolaly sami. Němečtí politici říkali, pojďte k nám, my to zvládneme. A s tím čelí. ČR tady tento zájem nemá. Máme tady momentálně 300 tisíc lidí,00:19:40

kteří přišli z Ukrajiny. Ti můžou úplně v pohodě momentálně tady pracovat, co tady začlení. Žádné velké problémy tady nemáme a já prostě nevidím důvod, proč dávat Brusel. Kdo00:19:50

tam na vás s dovolením navážu, vrátím se ještě jednou k tomu pracovnímu trhu a také k těm ekonomickým výhodám. Další kandidátka do Evropského parlamentu Danuše Nerudová už v roce 2022 odhadla, že Ukrajinci,00:20:01

kteří zde zůstanou za prací, by mohli na důchodovém pojištění odvézt až 13 miliard korun. Tak je to možná díra, kterou jsme vlastně schopni zalepit právě v tom penzijním systému.00:20:10

No, nám bohužel, jak to tak vypadá, nezbývá nic jiného, než pracovat s tím, že do Česka a do Evropy přijdou lidé, kteří hledají novou příležitost. Naštěstí00:20:20

jsme kontinentem, kde se lidem stále ještě daří. Někteří lidé utíkají z nebezpečí, někteří lidé sem chtějí prostě přijít žít z jiných důvodů. A my bychom00:20:30

prostě měli vše udělat všechno proto, aby to pro nás byla výhoda a abychom z toho mohli těžit. Máme tady prostě nízkou porodnost. Je00:20:40

to i selhání třeba rodinné politiky a podpory žen, ale dlouhodobě se ukazuje, že jedním z těch způsobů00:20:50

řešení je prostě migrace. Jsou migranti řešením důchodového schodku, pane Gregor? Ten důchodový schodek nevznikl náhodou. Ten důchodový schodek vznikl, protože ten důchodový00:21:00

systém je prostě postavený na špatných základech. On prostě nepočítá s tím, že ta porodnost může a nemusí kolísat. A vidíme to právě v té velké generaci Husákových dětí, kdy ta porodnost těchto lidí00:21:10

v době, kdy dospěli, byla prostě řádově nižší, a proto tu vůbec nějaký důchodový problém dneska je. A my, pokud chceme, aby se tato krize neopakovala, nechceme každých dvacet let ob jednu generaci zkrátka lepit00:21:20

díry v důchodovém systému tím, že budeme uměle zvyšovat poptávku po migraci, tak my prostě ten systém musíme předělat. U nás se tomuto tématu ve svobodných věnuje ekonomka Markéta Šichtařová. Ta například přišla00:21:30

s určitými. To jsem se s opuštěním. Pane Gregor, na to jsem se neptala. Já se ptám na to, zda těch 13 miliard je něco, z čeho se dá čerpat, na čem se dá stavět, zda vlastně vynakládat podobné analýzy jako00:21:41

naděje důchodového systému. Víte, víte, pokud budeme počítat s tím, že migranti přinesou 13 miliard do důchodového systému, tak musíme počítat, že ti migranti přirozeně přinesou vyšší výdaje, ať00:21:50

už je to v tom oblasti zdravotnictví, v oblasti školství, v oblasti, v oblasti úřadu. Takže toto prostě není řešení a paní Nerudová je bohužel známá tím, že i když je má profesorů ekonomie, tak ji vůbec nerozumíte.00:22:00

Norové, to nevychází panně. Ale jakoby opět podle mě jako nepřemýšlíte nad tím, co jsou naše reálné problémy. Nám tady chybí lékaři. Lékaři jsou bohužel už často00:22:10

v důchodovém věku. Nemáme dostatek mladých lékařů. Potřebujeme přivést nové lidi, kteří budou dělat tuto práci. Těch profesí, které je potřeba obsadit lidmi, kteří tady prostě nejsou,00:22:20

je mnoho. Jsou to třeba pečovatelé, jsou to zdravotní sestry. A my potřebujeme nějakým způsobem tady tu situaci vyřešit a nevyřešíme ji tím, že budeme nad tím problémem00:22:30

zavírat oči a čekat, až se někde narodí. Přiznává, že konkrétně například u lékařů se nedaří nostrifikovat dané dokumenty, že se nepohybují00:22:40

Ukrajinci třeba v podobném systému jako čeští doktoři, že často chybí právě ta jazyková motivace. Je tam jazyková bariéra, ale se to podařilo vyřešit za uplynulé dva roky. Je to problém,00:22:50

který se dá vyřešit. Bohužel naši politici a političky v tomto selhali. Já jsem ten problém viděla už rovnou, když jsem, ti lidé přicházeli. Oni měli rovnou00:23:00

začít absolvovat vzdělávání jazyce tak, aby se dorozuměli. Měli jsme se vynasnažit, aby mohli pracovat ve své profesi, abychom co nejdřív uznali tu jejich kvalifikaci00:23:10

a využili jsme nejvíc ten jejich potenciál. Bohužel to v části, u části těch lidí dopadlo tak, že dělají nekvalifikovanou práci nebo práci, na kterou nevyužíváme00:23:20

jejich kvalifikaci. A dopadlo to tak, že bohužel některým lidem, kteří v Česku žili před tím, tu práci sebrali. A ti lidé jsou teď pochopitelně rozčílený00:23:30

a jsou naštvaný na tu, na tu část těch Ukrajinců, kteří sem přišli a je to z mého pohledu chyba toho, jak se k té situaci postavila naše vláda a jak tu situaci nezvládl.00:23:40

Uzavřeme téma migrace. Poslední otázka tímto směrem, pane Gregore, nezvládla tedy situaci česká vláda, nebo zvládla a nezvládla ji EU? V oblasti čeho? V oblasti migrace případě? No tak v oblasti00:23:50

migrace se to prostě nedá říct, protože pokud se bavíte o tom ukrajinském přílivu 300 tisíc lidí, tak to prostě ukáže čas. Já ze své zkušenosti v Moravskoslezském kraji můžu říct, že koordinaci těch00:24:00

center, která pomáhala i s tou integrací, tak to prostě nezvládli, protože nekomunikovali, neměli instrukce a ti lidi často pracovali na kolenou. Takže za mě tady v tomto ohledu to určitě nezvládli. Ale to, jak00:24:10

to bude vypadat v ČR a jaký bude ten důsledek, to prostě ukáže otázka dalších, dalších několika vlád, takže to není otázka jenom této vlády. Završím téma migrace, další klíčové téma do evropských00:24:20

voleb bude také Green Deal, alespoň to ukazuje průzkum mimo jiné společnosti STEM Mark. Paní Nejedlová, změní se podle vás po těch červnových volbách nějak zásadně poměr sil v Evropském parlamentu,00:24:31

který zároveň přepíše přístup ke Green Dealu? Samozřejmě neumím odhadnout, jak prostě volby dopadnou. A co můžu říct, je to, že je chyba, když tady00:24:40

teď politici a političky říkají, že Green Deal je potřeba zásadně opravit, zrušit, brzdit, že potřebujeme rally, ve skutečnosti tito00:24:50

politici nevidí, jaká je budoucnost. My nezbytně nutně potřebujeme transformovat naši ekonomiku tak, aby byla zelená a abychom dokázali konkurovat00:25:00

Číně a Spojeným státům, kteří do tady té zelené transformace investují, tak to musíme udělat, jinak my konkurenceschopní nebude. Přesto, když se podíváte do praxe, tak00:25:10

nesouhlasíte s těmi argumenty. Je to náročné, je to pracné, stojí to spousty peněz. Jsme tady v situaci, kdy řada firem se ocitla opravdu v krizi po vysoké inflaci, energetických00:25:20

nárocích loňského roku. Green Deal je nástroj. Ten nástroj je soubor opatření, který slouží k tomu, abychom snížili emise CO2 v00:25:30

našem prostředí. Většina lidí v Česku rozumí tomu, že toto potřebujeme dělat, protože tady před námi je globální klimatická krize. Minulý týden bylo venku00:25:40

na koupání, to v dubnu není normální. Ten nástroj může mít nějaký mouchy, může být potřeba ho upravovat v budoucnu, ale ten cíl zásadní je správný.00:25:50

Pardon, vidíte tam jenom krátce, ať dám prostor panu Gregorovi. Prostor pro úpravy máte vy tam za sebe nějak. My si myslíme, že ten Green Deal má být ambicióznější, ale zároveň je potřeba dohlédnout na to,00:26:00

aby všechny peníze, který do něj Evropa investuje, nakonec pomohly občanům a občankám Evropy a Česka v tom, aby se jim líp žilo. Nechceme, aby ty peníze šly00:26:10

především velkým byznysům, což se teď občas děje. Tak předpokládám, že pro vás Green Deal už je ambiciózní. Jak se k němu postavíte vy? No tak samozřejmě my svobodní, až se dostaneme do Evropského parlamentu,00:26:20

tak budeme chtít, europoslanci dalších zemí blokovat veškerá nařízení, která z Green Dealu vyplývají, protože toto je prostě slepá ulička. Paní Nejedlová říkala transformovat ekonomiku, ale tu ekonomiku00:26:30

chtějí transformovat lidé, kteří ekonomice absolutně nerozumějí. A pojďme si to ukázat na reálných čísel. Zkrátka a dobře miliardy, miliardy eur, které se momentálně tisknou a které proudí,00:26:40

jak říkala paní Nejedlová, do toho byznysu, to se děje opět stejně. Tady my například se bavíme hodně o zákazu spalovacích motorů, který zkrátka dobře způsobí výpadek na tom pracovním trhu a který hlavně způsobí00:26:50

to, že lidé nebudou mít jakýkoliv dostupnou automobilovou dopravu, protože tady se bavíme pořád o nějaké ekologii, bavíme se o nějakém životním prostředí, ale to, že Evropa zakáže auta a Green Deal,00:27:00

to zkrátka nezmění v klima vůbec nic. Prostě a dobře je třeba Gregor tuto chvíli končím. Kde byste začal? Já vím. Když říkáte, že byste postupně rušil. Víte, no, já bych začal00:27:10

u toho zákazu spalovacích motorů, který si samozřejmě odložila po vystoupení z EU Velká Británie, prozatím tuším o pět nebo deset let. A takto budou následovat další země, protože zkrátka dobře ty návrhy, čím víc00:27:20

se blíží ta data 2032 1050, tak tím více se ukazuje, že je to nereálné. Prostě my si musíme uvědomit, že peníze se netisknou v tiskárně a lithiové baterie nerostou v lese na stromě00:27:30

a že zkrátka veškeré návrhy, které EU říká, tak nepomáhají ani životnímu prostředí a ani ne transformují ekonomiku. A já tady prostě musím zmínit, že tady tyto pokusy o to transformovat ekonomiku00:27:40

a za peníze občanů rozhodovat o jejich životě, to vždycky selhalo. V případě zelených můžeme zmínit ten byznys se solárními barony nebo přimíchávání biopaliv. To byly dvě věci, které stály desítky, možná00:27:50

stovky miliard korun. To zaplatili lidi ze svých kapes. Nezměnilo to na životním prostředí s nic, akorát to opět omezoval. Vrátím se na paní, na Jedlovou. Podobné argumenty v tuto chvíli používá například00:28:00

Svaz průmyslu a dopravy, který říká, že Green Deal je potřeba udělat, nicméně že je přehnaný. Je potřeba trošku z těch závazků ustupovat, když to vezmu velmi jednoduše. A00:28:10

zmiňuje vlastně to stejné, co zmiňoval tady pan Gregor, a sice, že spousta těch věcí jsou podmíněny elektrifikací, výstavbu nových zdrojů, ať už to je třeba jádro a dalších elektráren,00:28:20

což chce čas, akce, finance. Přesně. Jak tento proces urychlit a financovat? Máte recept, paní? Je potřeba ty finance vzít, navýšit ten rozpočet na tu zelenou00:28:30

transformaci a pořádně se do toho pustit. My nemůžeme před tím problémem, který tady máme a o kterém ví už celý svět, a to je to globální oteplování, strkat hlavu do písku, pokud to00:28:40

budeme. Pokud toto budeme dělat, tak nám ujede vlak. Naše ekonomika naopak zkolabuje, lidi tady nebudou mít práci, nebude.00:28:51

Nechce nám tady dobře žít. My teď každou korunu, kterou investujeme do té transformace, tak ta se nám čtyřikrát vrátí. Čím déle to budeme odkládat, tím to bude dražší. Ty peníze00:29:00

EU má kde vzít. Evropský rozpočet je momentálně jedno procento HDP. My jako zelení jsme přesvědčeni, že je potřeba ten rozpočet výrazně posílit. A peníze00:29:10

se na to dají najít, zelení třeba dlouhodobě podporují řešení daňových rájů, do kterých unikají až 200 miliard eur, který by se00:29:20

daly na toto využít. Bohužel nám tady momentálně vládnou politici a političky, kteří jsou financovaní třeba firmami, kteří v těch daňových rájích. Děkuji. Opět do aktuální situace. Vy jste tady00:29:30

zmiňovala tu konkurenční výhodu, a sice, že Spojené státy už se ponořili do nové zelené ekonomiky, stejně tak třeba Čína, která je v tuto chvíli vlastně na vrcholu výroby elektroaut,

tak budeme je moci ještě nějak dohnat, pokud se vlastně neobrátíme na ta zelená pravidla. No tak Spojené státy se sice integrovali nebo se hloubí, ponořili do zelené ekonomiky a taky

zadlužení vůči jejich HDP za posledních 30 let raketově skočilo. A co se týká Číny, tak to prostě nemůžeme porovnávat s Evropou. Čína začala dělat ekonomicky rozumné kroky už před dvaceti lety, tak ji vypustila

emise, které mi tady nevypustíme za další tři století. A teď to snižuje. A samozřejmě Green Deal, to je přesně důvod, proč my budeme později závislí na zemích, jako je Rusko a Čína, protože my zkrátka ten průmysl naprosto

tím Grendelem zničíme, pokud s ním něco okamžitě neuděláme. Já teda nevím, jestli spaní Nejedlovou, žijeme ve stejné zemi, ale v ČR nemůžeme hledat žádné další peníze, které budeme posílat do EU.

Tam jsme posílali peníze z emisních povolenek, kde ty peníze jsou? A pardon, já nevěřím nikomu, kdo lítá tryskovým letadlem prostě na klimatické konference do Dubaje nebo z Vídně do Bratislavy,00:30:30

což šla von der Leyenová děla. Ještě prošel, pane Gregore, omlouvám se, náš. Jasně. Na chvíli dvojice kandidátů do Evropského parlamentu Matěj Gregor na Hedlová. Děkuji. 

Hezký večer. Nízká. Na shledanou. Hezký večer přeji i vám, vám z peněženky je to vše. Těším se na viděnou na CNN Prima News.

Oblíbené štítky

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31