To je otázka, kterou si klademe, když vzpomínáme na smrt našich hrdinů za druhé světové války. Jistě si ji kladli i českoslovenští parašutisté a jistě si jí kladlo mnoho Čechů a lidí po celém světě dlouho před nimi.
Pro člověka, který miluje svobodu a ví, že ctít principy je více, než zisk momentálních výhod po vzoru Čurdy, je odpověď jasná.
Svobodní si váží všech, kteří parašutistům pomáhali! Bez nich bychom se kata Čechů a nepřítele svobody těžko zbavovali.
V dnešní době si pak vážíme těch, kteří brání tomu, abychom svobodu lehce pozbývali. Kdo brání svobodu dnes, ten vyjadřuje úctu ke svým předkům, rodině a našim tradicím, za které právě Gabčík, Kubiš, Valčík, Opálka a další položili své životy.
Naše svoboda je bez nadsázky stále ohrožována a postupně ukrajována. Od omezování držení legálních zbraní, přes snahy likvidovat soukromé podnikání, po cenzuru svobody slova, a to nejen na internetu. To vše a mnoho dalšího jsou aktuální hrozby, kterým musíme neústupně čelit.
Dochází k tomu ale naštěstí bez krveprolití a obětí nejvyšších, které přinášel válečný konflikt, a proto za svobodu může bojovat, i ten, kdo by v sobě možná nenašel sílu položit za ni život.
O to s větším respektem jsem si dnes připomněli odkaz parašutistů, kteří tu sílu měli a 18. června 1942 bojovali do posledního dechu za naši svobodu.
Do posledního dechu mysleli na to, že jejich úkolem je oslabit zlo, které tou dobou představoval každý jeden německý voják na našem území.
Víme, že „boj za svobodu“ má mnoho podob a ani nyní není prázdnou frází.
Opět jsme si uvědomili, že: „Boj za svobodu a odpovědnost jednotlivce, nikdy nekončí,“ a poděkovali těm, kteří bojovali dávno před námi.
Libor Vondráček
předseda strany
Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.
Zdroj: http://liborvondracek.cz/co-spojuje-jadro-a-biopaliva-straseni-a-pokrytectvi/
