Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Stav nouze? Co platí od 26. listopadu?

Stav nouze? Co platí od 26. listopadu?

Jeden velmi dobrý právník (podle soudu jiného právník a našeho předsedy Libor Vondráčka), nám poslal tento text, aby se lidé vyznali v tom, co se děje po vyhlášení nouzového stavu. S jeho svolením ho zveřejňujeme dle dohody bez uvedení jména. Již dříve se jeho podobné texty velice osvědčily, takže předpokládáme, že i teď se na jeho text můžete spolehnout.

Je dostupný v PDF, nebo si jej můžete přečíst níže:Stáhnout

Dne 26. listopadu 2021 vstupuje v účinnost krizové opatření č. 1066[1], vydané vládou v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, a to na základě krizového zákona.

CO AKTUÁLNĚ PLATÍ – KE DNI 1.12.2021

Dne 26. listopadu 2021 vstoupilo v účinnost krizové opatření č. 1066[1], vydané vládou v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, a to na základě krizového zákona.

Krizové opatření:

  • zakazuje přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb a hudebních, tanečních, herních a podobných společenských klubech a diskotékách, hernách a kasinech v čase mezi 22:00 hod. a 04:59 hod.
  • zakazuje provozování adventních a vánočních trhů a prodej na nich;
  • zakazuje konzumaci alkoholických nápojů na veřejně přístupných místech (venkovních);

Dále toto opatření obsahuje omezení pro poskytování některých služeb (restaurace, kadeřnictví, hromadné akce atp.) – především v tom, že se jich mohou účastnit pouze osoby očkované (či po prodělání covid nemoci).

Veškerá mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví (omezení služeb, respirátory atd.) zůstávají nadále v platnosti.

POZNÁMKA: Opatření se velmi často a náhle mění. Není-li v krizovém opatření uvedena účinnost pozdější, platí okamžitě od jeho vyhlášení, které může být učiněno i prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků (např. tisková konference v televizi). Je proto nezbytné aktuální situaci neustále sledovat.

KOMU HROZÍ JAKÁ SANKCE A KDO JI MŮŽE VYMÁHAT

Aby bylo možné určité jednání sankčně postihnout (tj. za něj uložit pokutu nebo jiný trest), nestačí, že je protiprávní (tedy např. porušuje krizová opatření), ale musí být dle zákona přestupkem (event. trestným činem).

Pokud se tedy někdo dopouští jednání porušující krizová opatření, které však přestupkem není, nemůže jej za něj policie (městská či státní) či jiný orgán postihnout.

Dle krizového zákona se může dopustit přestupku spočívajícím v nedodržení výše uvedených zákazů či příkazů pouze fyzická osoba, nikoliv právnická či podnikající fyzická osoba[2], jelikož v jejich případě žádný takový přestupek neexistuje[3].

To znamená, že provozovatel restaurace, baru, diskotéky, herny, kasina apod. který umožní přítomnost veřejnosti přes noc (tím že má otevřeno), nebo provozovatel vánočních trhů či stánku na něm který bude mít otevřeno, se nedopouští žádného přestupku a nemůže mu proto být uložena pokuta či jiný postih, a to ani jeho personálu[4].

Stejně tak nemůže být podnikateli uložena pokuta dle krizového zákona za to, že nezkontroloval své zákazníky, že jsou očkovaní, resp. že obsloužil někoho, kdo není.

Odlišná situace je však v případě zákazníků restaurací, barů, diskoték atp. Ti se svou přítomností v uvedeném čase přestupku dopouští, přičemž jim za něj může být uložena pokuta dle krizového zákona až do výše 20 000 Kč. To samé platí pro konzumaci alkoholu na veřejnosti.

K vlastnímu rozhodování o přestupku je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu byl přestupek spáchán (většinou váš obecní či městský úřad) ve správním řízení.

Zákazník vánočních trhů se však žádného přestupku nedopouští.

Krizové opatření nařizuje organizátorovi neumožnit přítomnost více než 1 000 diváků na koncertě, filmovém představení, sportovních utkání apod., a 100 účastníků při jiných hromadných akcích. Jak již bylo zmíněno výše, pořadatel, který je podnikatelem, ani účastník takové akce se žádného přestupku z důvodu překročení počtu osob dopustit nemůže.

POZNÁMKA: Kompenzační programy již v minulosti podmiňovaly své čerpání dodržováním opatření ze strany žadatele, a to i v případech, kdy se porušením krizového opatření nemohl dopustit přestupku. Neoprávněné čerpání kompenzací může být až trestným činem.

POZNÁMKA: Fyzickou osobou podnikající jste jen při výkonu svého podnikání, nikoliv v ostatních situacích.

PROKAZOVÁNÍ OČKOVÁNÍ – ZÁKAZNÍCI

Bez ohledu na denní dobu či velikost akce je krizovým opatřením uložena zákazníkům povinnost prokázat se při vstupu provozovateli absolvovaným očkováním či proděláním covid nemoci, a zákaz vstupu či účasti pro osoby, které takové potvrzení nemají.).

Zde je však třeba uvést, že tuto skutečnost musí zákazníkovi dokázat příslušný orgán. Není povinností zákazníka policii či jinému orgánu předkládat jakýkoliv doklad o očkování či prodělání nemoci, a tedy to po něm nemůže být z jejich strany v žádném případě vyžadováno[5]. Pokud zákazník při kontrole uvede, že příslušnou podmínku splňuje a provozovateli ji při vstupu prokázal, musí mu příslušný orgán sám dokázat, že tomu tak není.

Výše pokuty při nesplnění těchto povinností činí taktéž 20 000 Kč. V případě současného porušení více zákazů, tj. neočkovaný zákazník se nachází v noci v hospodě, se stále jedná o nejvýše 20 000 Kč..

PŘI KONTROLE

Základní povinností policistů je především dbát přiměřenosti svého postupu, a to tak, aby žádné osobě v jeho důsledku nevznikla bezdůvodná újma, a aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž směřuje úkon (nebo i jiných, přímo nezúčastněných osob) nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného úkonem.[6]

Ve vztahu k porušení krizových opatření přitom vždy může jít nejvýše o přestupek, podobně, jako když například jdete na červenou. Jelikož nebude docházet k bezprostřednímu ohrožení života, majetků a podobně, dal by se za přiměřený považovat postup policie jednání zadokumentovat, a oznámit jej příslušnému správnímu orgánu k dalšímu postupu (správnímu řízení). V žádném případě není přiměřené přepadávání restaurací či jiných provozoven zásahovými komandy (a podobně).

Na nutnost přiměřenosti postupu je vhodné policisty upozorňovat, a žádat vysvětlení na základě čeho se domnívají, že je jejich postup přiměřený, pokud by tomu tak zjevně nebylo.

S tím souvisí též další základní povinnost policistů, kterou je poučování. Slovy zákona[7]:

Policista je povinen před provedením úkonu poučit osobu dotčenou úkonem o právních důvodech provedení úkonu, a jde-li o úkon spojený se zásahem do práv nebo svobod osoby, také o jejích právech a povinnostech. Pokud poučení brání povaha a okolnosti úkonu, poučí nebo zajistí toto poučení ihned, jakmile to okolnosti dovolí.

Policista je tedy povinen vám konkrétně sdělit, co po vás žádá a proč. Nenechte se odbýt obecnými formulacemi typu, že jde o protiprávní jednání, porušení krizových opatření a podobně. Policista sice není povinen vám z hlavy citovat přesné označení příslušných právních předpisů ani jejich doslovné znění, ale musí jasně a srozumitelně odůvodnit:

  •  v čem přesně vaše protiprávní jednání spatřuje,
  • jakého přestupku se jím dopouštíte,
  • a proč zrovna vy.

Policisté zpravidla přistupují k této své povinnosti velmi laxně. Pokud vás však policista dostatečně nepoučí ani poté, co jej k tomu sami vyzvete, můžete se bránit tím, že patrně postupuje v rozporu se zákonem, a podáte na něj proto stížnost OVK (odboru vnitřní kontroly příslušného krajského ředitelství policie).

Kdo a za jakých okolností se dopouští přestupku, je popsáno výše. Ze samotné skutečnosti, že někdo páchá přestupek ve vaší provozovně, pro vás nevyplývají žádné povinnosti, ani sankce. Pravomoc k postihování přestupků (a trestných činů) mají k tomu povolané orgány státu, tj. policie. Vy, jako podnikatel či běžný občan, nemáte nejen takovou povinnost, ale především k tomu nejste vůbec oprávněn.

Nikdo po vás tedy nemůže vyžadovat, abyste někomu dalšímu (např. svým hostům) v jejich protiprávním jednání bránil (není-li výše uvedeno jinak), popřípadě toto jednání někam oznamoval, a podobně. V situaci, kdy se sám jako provozovatel žádného přestupku nedopouštíte, není v žádném případě takové jednání jiných osob důvodem, proč byste měl svou provozovnu uzavřít, někoho z ní vykazovat atd. Vymáhání zákonů je prací policie, nikoliv podnikatelů. Podobné požadavky ze strany policie je možné považovat za zneužití (překročení) jejich pravomocí.

Vždy tedy policistům sdělte, že se nedomníváte, že by ke spáchání přestupku z vaší strany došlo. Není účelné v takové situaci vést s policisty polemiku na téma nezákonnosti vládních opatření jako takových, avšak můžete popsat těžkosti, které vám přinášejí. Zásadní je však nic nepodepisovat a policistům říci, že trváte na projednání přestupku, z něhož vás viní, ve správním řízení (ať jste podnikatelem, či zákazníkem).

Pokud je možné, že se přestupku dopouštíte (například jako zákazník v provozovně stravovacích služeb), je vhodné přidržet se jiné základní zásady obecně platné i ve správním trestání, kterou je zákaz být nucen k sebeobviňování či sebeusvědčování (viz výše – pozn. 6). Obviněný z přestupku totiž nemá povinnost se hájit, zejména nemá povinnost uvádět na svou obhajobu jakákoliv tvrzení, ani o nich (nebo o jiných skutečnostech) nabízet a předkládat správnímu orgánu důkazy. Nemusí prokazovat svoji nevinu, ani nemusí jakýmkoliv jiným způsobem napomáhat shledání své viny. Zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o přestupku je výlučnou odpovědností správního orgánu vedoucího přestupkové řízení.

Podstatné přitom je, že pokud nesouhlasíte s projednáním přestupku na místě (v příkazním řízení), je úkolem policie toliko předat při kontrole zjištěné poznatky příslušnému správnímu orgánu, který teprve správní řízení povede (obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo krajská hygienická stanice, v jejichž obvodu k jednání došlo). Prakticky tedy v takovém případě policistovi na výzvu prokažte svou totožnost, a pouze mu sdělte, že se nedomníváte, že byste se nějakého přestupku dopustil/a, nesouhlasíte s jeho projednáním na místě, a trváte tedy na jeho projednání ve správním řízení. Nic jiného policistovi neříkejte, není-li výše uvedeno jinak.

Celý zákrok policie dokumentujte, ideálně formou videozáznamu. Policista není oprávněn vám v tom jakkoliv bránit, či natáčení podmiňovat svým souhlasem. Pokud by se o to přesto pokoušel, sdělte, že nepořizujete jeho záznamy osobní povahy, ale dokumentujete výkon veřejné moci. Buďte však opatrní s následným veřejným sdílením takových záznamů.

Lze doporučit mít připraven kontakt na advokáta, se kterým budete domluveni, že se na něj můžete v případě kontroly obrátit, a ihned mu zavolat.

Další důležité pravomoci policie:

  • oprávnění ke vstupu

Jedná-li se o živnostenskou provozovnu, je do ní policista oprávněn vstoupit zásadně vždy, přičemž každý je povinen tento vstup umožnit.[8] V opačném případě je policista oprávněn užít za tímto účelem síly. Nelze tedy doporučit policii ve vstupu do něj bránit, či je z něj vykazovat. Na druhou stranu musí být i tak postup policie přiměřený (viz výše). Přiměřenost vyrážení dveří v situaci podezření na přestupek je přinejmenším diskutabilní.

  • zajištění osoby

Policista je oprávněn zajistit (tj. zavřít) osobu, která byla přistižena při jednání, které má znaky přestupku, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat anebo mařit řádné objasnění věci. Zajištění může trvat nejdéle 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody. Musí se však jednat o osobu, která je z přestupku podezřelá. V případech, kdy přestupek vůbec spáchat nemůžete, jak je popsáno výše, je proto zajištění vyloučené.

  • prokazování totožnosti

Policista je oprávněn vás vyzvat k prokázání totožnosti z tolika důvodů[9], že je v praxi rozumné vyhovět vždy. Pokud totiž odmítnete, vystavujete se riziku předvedení na služebnu, k čemuž je policista oprávněn. I tak vždy vyžadujte poučení, tj. sdělení důvodu, proč jste legitimován.

  • povinnost uposlechnout výzvy

Každý je povinen bez zbytečného odkladu a bezplatně uposlechnout výzvy anebo pokynu nebo vyhovět žádosti policie nebo policisty. Nelze-li účelu výzvy, pokynu nebo žádosti dosáhnout pro odpor osoby, je policista oprávněn tento odpor překonat, tedy použít sílu (donucovací prostředky). Neuposlechnutím výzvy se současně fyzická osoba dopustí přestupku[10]

Pokud to okolnosti dovolují, je policista před provedením úkonu, při němž dochází k přímému vynucování splnění právní povinnosti nebo k přímé ochraně práv za použití síly nebo hrozby jejího použití, povinen použít slov „Jménem zákona!“ a odpovídající výzvy.

Z uvedeného plyne, že i v případě, kdy se domníváte, že je postup policie v rozporu se zákonem, jste stejně povinni výzvy uposlechnout. Vyžadujte však poučení, a také sdělte policistovi svůj názor na nezákonnost a nepřiměřenost výzvy s tím, že podáte stížnost OVK.

PO KONTROLE

Při následování výše uvedeného postupu tedy nikdy nedojde k projednání přestupku na místě, přičemž, jak bylo naznačeno, předá policie věc k projednání příslušnému správnímu orgánu. Jeho postup může být v konkrétních případech odlišný, obecně si vás buď předvolá k ústnímu projednání, či rovnou rozhodne (příkazem či rozhodnutím).

Podstatné je, že v každém případě vám musí orgán daný úkon nejdříve doručit – datovou schránkou, či poštou na adresu trvalého pobytu. Zjednodušeně lze říci, že dokud vám nic nepřišlo, žádný problém nemáte. Na druhou stranu je nezbytné si písemnosti přebírat; v opačném případě mohou být jejich účinky vyvolány fikcí doručení, která vám znemožní se bránit. Prakticky tedy lze doporučit si písemnost převzít ke konci jejího uložení na poště, a v nařízené lhůtě na ni adekvátně reagovat. Konkrétní podobu dalšího postupu je již nezbytné konzultovat s advokátem, obecně vzato je však přestupkové řízení dvojinstanční, tj. proti rozhodnutí správního orgánu v prvním stupni se můžete odvolat k orgánu nadřízenému, přičemž závazné je až rozhodnutí o odvolání.

Mezi zahájením řízení (resp. přestupkovým jednáním) a vydáním tohoto rozhodnutí odvolacího orgánu může uplynout relativně dlouhá doba – typicky v řádu měsíců. Až do konce nelze zcela předjímat, s jakým výsledkem, jelikož lze očekávat, že tato řízení budou relativně komplikovaná, přičemž správní orgány zpravidla nejsou příliš dobře vybaveny po personální stránce jak z hlediska odbornosti, tak kapacit. Na druhou stranu je však třeba připravit se na alternativu v podobě shledání viny a uložení trestu (pokuty). I proti rozhodnutí odvolacího orgánu se lze dále bránit jeho napadením u soudu, avšak až poté, co nabyde právní moci, tj. bude již třeba pokutu zaplatit.


[1] https://www.vlada.cz/assets/epidemie-koronaviru/dulezite-informace/omezeni-maloobchodu-a-sluzeb-1066.pdf

[2] Zákon č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, § 20 Právnická osoba jako pachatel, § 22 Podnikající fyzická osoba jako pachatel

[3] § 34a a contrario § 34 odst. 1 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., krizového zákona

[4] Zákon č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, § 20 odst. 2 v případě právnických osob, § 22 odst. 3 v případě OSVČ

[5] Výpověď, předložení listiny nebo ohledání věci může odepřít ten, kdo by jí způsobil sobě nebo osobě blízké nebezpečí stíhání pro trestný čin nebo přestupek. § 53 odst. 2, § 54 odst. 2, § 55 odst. 4 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu

[6] § 11 zákona č. 273/2008 Sb., o policii

[7] § 13 zákona č. 273/2008 Sb., o policii

[8] § 41 zákona č. 273/2008 Sb., o policii

[9] § 63 zákona č. 273/2008 Sb., o policii

[10] § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

A avizovaná dvojice už je se mnou ve studiu. Já tady vítám Johannu Nejedlovou,

pěkný večer. Pěkný večer vám i divákům. A zdravými Matěje Gregora. Pěkně. Dobrý. Děkuji za pozvání. Tak, ale začnu s dovolením dámou a vrátím se k jednomu tématu, které bude velmi žhavé, bude zítra

probírané ve sněmovně, protože se tam uskuteční mimořádná schůze a řeč bude o migračním paktu. Já jenom připomenu, že ten prošel minulý týden Evropským parlamentem, míří znovu na Radu

ministrů a opozice jasně říká, že ministr vnitra Vít Rakušan by ho měl odmítnout. Naposledy jsme se hlasování zdrželi. Jaký je váš postoj? Já bych předně chtěla

říct, že velmi dobře, že žijeme ve státě, ze kterého ještě nikdo nikam nemusí utíkat, ale měli bychom chápat to, že jsou lidé, kteří ze svých států uprchnou

musí. My jako zelení, možná překvapivě jsme taky proti tomu migračnímu paktu, ale z úplně jiných důvodů než ostatní. My jsme přesvědčeni o tom, že je nastavený tak, že nám nepomůže

řešit migraci, nepomůže migrantům a zásadně zkomplikuje jejich situaci. Je tam spousta výjimek z výjime, což znamená, že třeba

ty příchozí azylanti nebudou moct projít sami tím řízením a budou potřebovat pomoc. Nelíbí se nám, že budou drženi v detencích. Někdy to může vypadat, podle

toho, jak jsme to zkoumali, že tam můžou být až roky. To není výhodný pro nikoho. Nás to stojí peníze. Pro ně je to podle mě nehumánní. Ale jsem přesvědčena o tom, že hlavní problém je

v tom, že tady teď máme spoustu politiků a političek, kteří místo toho, aby řešili naše reálné problémy, který nás v Česku a v Evropě trápí, tak zvedají

nenávist vůči migrantům, Rose míchávají rasismus, xenofobii, náboženskou nesnášenlivost. Věc, která je

prostě přirozená. To, že jsou státy, ze kterých lidé musí uprchnout a my bychom jim měli pomoct a postarat se o to, aby byli dobře integrovaní, takto neřeší a místo toho prostě jenom na to

já si půjčím tu první část. Vy byste byli proti, ale z jiných důvodů, než je v tuto chvíli většina politiků. Doplním, že podobný postoj zastávají třeba Piráti v tuto chvíli, pane Gregore. Svobodní, tuším,

by byli také proti, ale z opačných důvodů. My jsme čekali, než se to schválí, abychom viděli tu konečnou podobu, s jakou to vlastně půjde do toho finálního tažení. A naprosto mě vykolejilo,

že Vít Rakušan, který sliboval, že by v tom migračním paktu měla být výjimka pro ČR z důvodu toho, jak jsme přistupovali k invazi na Ukrajinu a k začlenění ukrajinských uprchlíků, tak

lhal, protože žádná výjimka tam není. A tady toto mi teď visí jako obrovská otázka, na kterou doufám, že dostaneme odpověď v té zmiňované sněmovní schůzi, aby na ministr vnitra takto lhal mi jako Svobodní

jsme samozřejmě proti a myslím si, že když chceme argumentovat proti migračnímu paktu, tak určitě není třeba rozpoutávat nějakou nenávist. My vidíme, že ta integrace těch uprchlíků v těch západních zemích, které do

toho šly dříve, dlouhodobě nefunguje. Můžeme se podívat na vyšší kriminalitu, na problémy ve školství v Německu, ve Francii atd. migrační pakt bude velký problém jak pro ty země, tak pro ty uprchlíky.00:08:10

Právě proto, že se EU opět snaží ovládnout azylová řízení 27 členských zemí a snaží se za ně rozhodovat, kdo kde půjde, kolik kdo zaplatí,

jakému budou dány sociální jistoty. A takový moloch pochopitelně nejde utřídit. A mě pro mě překvapuje to, že stejné chyby jsme viděli v roce 2016, že opět selhalo migrační řešení

a EU, která měla téměř deset let na to přijít s nějakým novým řešením, s ochranou vnějších hranic, tak by se nám to líbilo ve Svobodných. Tak zase přišla s něčím, co nařizuje, kolik kdo má přijmout a kolik

má kdo platit. A to je škoda. Změní dynamiku. Zůstanu u vás. Vy jste hovořil o těch kvótách a té výjimce tedy tady je spor o to, nakolik má Česko mít výjimku, protože v tuto chvíli má zhruba tři procenta jaksi

migrační kvóty splněné tím, že jsme přijali uprchlíky z Ukrajiny. Tak vy potřebujete nějakou další definici a do jasně ní vlastně té výjimky nebo toho konstatování

kolem kvót. Mě naprosto udivuje, že se v roce 2024 bude ČR někoho ptát, kolik může a nemusí přijímat migrantů na základě nějakých kvót. Já mám zato, že ČR je pořád suverénní země, která si může sama rozhodovat o tom, kolik lidí přijme, za jakých podmínek, jaké jim nabídne sociální podpory. A přece nepotřebujeme EU, aby nám říkala,

kolik migrantů máme nebo nemáme přijímat, za jakých podmínek. Takže abych ty kvóty vymazal úplně, celý migrační pakt společně s ním. Máme být víc suverénní, nebo víc integrovaní? Toto byl přesně příklad toho, co jsem říkala. Máme nějaký jiný podstatný problém, který bychom měli řešit a nestrašit uprchlíky? My víme, že český, slovenský, evropský firmy potřebují zaměstnance,

máme tady a chybí jim. Máme tady možnost dobře integrovat lidi, kteří utíkají a potřebují pomoc. My můžeme pomoct, můžeme dohlédnout na ten integrační proces a můžeme z toho, že sem přišli, ve výsledku všichni, benefit. Ovad jde ale o to, abychom se koukli na to, kde jsou problémy a napravili Jeanne. Ne jako nadávali na to, že jsou

lidi, kteří potřebují utéct a snažili se tady stavět nějaké zdi, které nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Pojďme po té ekonomické podstatě. Já si půjčím argument hnutí ANO, které se

mimo jiné bude ptát, nakolik máme dostupný detenční zařízení a kolik případně bude stát vybudování dalších. To je jeden z ekonomických prvků. Znáte odpověď? No, my především říkáme,

že ty lidé nemají chodit do detenčních zařízení, protože za nás třeba to ten migrační pakt říká. Není správné, aby malé děti byly zavřený v něčem, co připomíná vězení. Myslíme si, že by měl být rychlý proces. V ideálním případě. My bychom chtěli, aby ti lidé mohli žádat o humanitární výzva už

v zemích svého původu, tudíž by je buď dostali nebo nedostali a nemuseli jsme řešit, jestli budou v nějakých detencích, protože by sem přicházeli především lidé, jejichž pobyt

už byl schválen. Což je ale něco, s čím ten migrační pakt, s kterým vy nesouhlasíte, vlastně počítá. Víte, ono je to hrozně těžké takto říct, s čím počítá nebo nepočítá právě

v tuto chvíli, kdy jsme teď zjistili, že některé výjimky, které měl obsahovat, obsahovat nebude. Teď bude taky dlouhá diskuse, kdy se k tomu budou ty národní státy vyjadřovat, takže já bych ještě v tuto chvíli počkal, jaká bude konečná verze

toho paktu. A já bych jenom zareagoval na jednu věc. Když chce někdo v ČR pracovat, tak se dají vyřídit věci, jako jsou pracovní víza a hlavně my jsme v posledních dvou, třech letech přijali zhruba 300 – 400

tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A toto je věc, která bude trvat deset let, dvacet let, než uvidíme, jak se to povedlo, jak se začlenilo, jak si na to zvyklo školství. A v tuto chvíli bych byl velice opatrný k tomu, abychom

nějakými kvótami k tomu šli. Navíc ten migrační pakt, a to je podle mě velký problém, on vlastně říká, že když nějaká země toho migranta přijme, tak on odsud vlastně nemůže pryč. A vzniknou tady situace, kdy někdo,

kdo chtěl třeba nejčastěji do Německa, do Francie, do těch zemí, které jsou známy tou velkou sociální podporou těch příchozích migrantů, tak on může skončit v ČR, bude mít nárok na sociální podporu pouze

tady a my tady budeme mít lidi, kteří tady vůbec vlastně nechtěli. A to je problém, se kterým můžeme mít. Nebo vidíte, že ten problém už tady opravdu je, že to riziko tady je. Jak se můžu dál zopakovat,

jestli. Vy hovoříte o tom, že tady zůstanou desítky, nebo zmiňoval jste problém, že by tady zmiňovali, zůstávali takoví lidé, ale vidíte ten problém? Ano. V minulé migrační vlně, tak tady byli

lidi, kteří byli, kteří byli z íránské skupiny a potom se vrátili zpátky a mohli třeba jít do jiné evropské země. Migrační pakt ale říká, že kdo přijde do ČR, nebo řekněme to na rovinu, bude přidělen

do ČR, což mě taky připadá nehumánní, tak on nebude mít nárok na jinou sociální podporu v žádné jiné zemi EU a bude tady muset zůstat, nebo bude muset jít do té země, ze které teda on z nějakých

důvodů odešel. Takže to je za mě absolutní nesmysl. Já se tady shodnu v tom, že bychom neměli nutit lidi, kteří utíkají ze svých zemí, být ve státě, ve kterém být nechtějí. Rozumím

že třeba chtějí tam, kde už mají nějakou komunitu a můžeme jim dát nějakou pobídku, aby chtěli jít do Česka, ale neměli bychom je k tomu nutit. Ale nejzásadnější je to, že vy tady

tvrdíte, že je tady nějaký obrovský problém s migrací. My jsme přijali šest milionů lidí z Ukrajiny v celé Evropě za poslední dva roky. Ten migrační problém, o kterém tady mluvíme, je00:13:00

200 tisíc lidí ročně, který přicházejí tou jižní a středozemní cestou. Neporovnatelný čísla. Ten problém je vlastně jako marginální, když se podíváme na to, kolik těch lidí00:13:10

přichází. A to, co vy říkáte a co říkají ostatní politici, je prostě strašení a není to správný. Pojďme ještě jednou k té ekonomické podstatě. Vaše reakce? Já se na to musím zareagovat.00:13:20

To není strašení lidmi. Já vím, že asi máme nějakou vizi, nebo vy máte nějakou vizi, jak chcete začleňovat lidi, ale prosím, podívejme se na ten západ, podívejme se do toho Německa, podívejme se do té Francie.00:13:30

To není, to není žádné strašení. Pojďme si konečně přiznat, že opravdu začleňování lidí z Blízkého východu, afrických migrantů přineslo Evropy opravdu obrovské problémy, zvýšenou kriminalitu,00:13:40

ty lidi se nedaří začlenit, často třeba ani dodneška neumí jazyk. Vznikají ghetta v celé západní Evropě. Paní Nejedlová, nechci tady jako vyvolávat žádné silné emoce vůči vám, ale opravdu, jestli o tom chcete mluvit, běžte00:13:50

se tam podívat, jsou to věci na. Děkuji. Za chvíli, za malou chvíli. Dám příklad právě na těch Ukrajincích. Ale ještě jeden ekonomický rozměr a vrátím se k té mimořádné schůzi hnutí ANO, které zároveň bude diskutovat00:14:00

o tom, nakolik se máme v rozpočtu připravit na to, že budeme muset platit právě za výjimku, pokud jde o přijímání nebo ne přibývání uprchlíků? Máme se vyzbrojovat v rozpočtu00:14:10

teď už dopředu, že se vyplatíme z té případné kvóty, pane Gregore? No tak pokud nám EU samozřejmě dá vybrat mezi nějakou bezpečností ČR, ať už je to v otázkách kriminality00:14:20

nebo zdravotnictví nebo stabilního školství anebo se vyplácet, tak je to taková trošku Sofii na volba, kdy já úplně nevím, na kterou stranu se v tuto chvíli přiklonit a já doufám, že vláda vezme rozum do hrsti a00:14:30

tak jako před volbami koalice spolu slibovala, že nebude uvrtá vad ČR do migračních paktů, do zákazu a tak se k tomu postaví čelem, ten slib dodrží a prostě to nepůjde. Takže v tuto chvíli to nezáleží00:14:40

úplně na hnutí ANO ani na té mimořádné schůzi, ale na vládě, jak se k tomu postaví. A bohužel toto nejde predikovat, protože vidíme, že ministr vnitra Rakušan už jednou o migračním paktu prokazatelně lhal.00:14:50

Paní Nejedlová, jak by se k tomu měla vláda postavit? Já ještě jednou můžu jenom zopakovat, že jsou tady lidé, kteří potřebují utéct ze své země. My můžeme nastavit dobře integrační,00:15:01

dobře integrační postup tak, aby byli pro Evropu a Česko přínosem, protože tady máme firmy, které si stěžují, že nemají dostatek zaměstnanců. Můžeme00:15:10

z toho všichni těžit, anebo můžeme strašit, vyvolávat nenávist místo toho, abychom řešili reálné problémy, který tady v Česku i v Evropě máme. Tak já teď půjdu k těm datům. Vy jste tady00:15:20

hovořil o Ukrajincích, tak já připomenu, že podle Ministerstva vnitra státy se na začátku letošního roku za první čtvrtletí poslal na dávkách Ukrajincům 0,9 desetin miliardy korun. Na00:15:30

druhou stranu ti pracující, kterých je převážná část, do rozpočtu, do naší státní kasy odvedli o miliardu víc, než je ta zmiňovaná částka, tedy téměř dvě miliardy. Tak je to přínos00:15:40

migrace nebo není? Já jsem o tom nedávno tady diskutoval právě v tomto pořadu, že to se ukáže dlouhodobě, jaký přínos to je. Ale samozřejmě to začleňování migrantů z Ukrajiny je mnohem00:15:50

lehčí, protože ukrajinština je slovanský jazyk podobně jako čeština. To znamená, já jako učitel jsem také pomáhal se studiem těch dětí. Bylo to šikovné, bylo tam vidět zájem a ono skutečně řada těch Ukrajinců v ČR00:16:00

opravdu pracuje. Budou přínosem pro státní rozpočet? Samozřejmě. My už dávno předtím, než začala agrese na Ukrajině, tak jsme viděli, že české zdravotnictví má personální nedostatky, že se to propisuje do školství.00:16:10

A právě tady musíme být opatrní, abychom právě v době, kdy začne těch 300 tisíc lidí se rozhodovat, jestli v té ČR zůstanou, nebo se v případě ukončení konfliktu vrátí zpátky na Ukrajinu, případně00:16:20

kdy to vůbec bude. Takže tady uvidíme za dlouhé roky. Jak říkám, to je otázka na desítky let, jak se to povedlo. Ale samozřejmě zatím můžeme říct, že ta integrace těch Ukrajinců je mnohem úspěšnější, než00:16:30

by byla, než by byla integrace stejného počtu lidí, kteří by přišli z úplně jiného kontinentu, úplně jiné, z úplně jiné části světa. Paní Nejedlová, když vy hovoříte o další integraci,00:16:40

jak tedy tyto lidi namotivovat, aby zůstali a skutečně zůstali za prací a jiným životem? My víme, že ty lidi sem přicházejí a chtějí se tady jako uplatnit00:16:50

na trhu práce, nechtějí sedět doma nebo být zavřený v detenci. My musíme umožnit přístup na ten pracovní trh, což často právě ti azylanti nemají, takže se ani integrovat nemůžou. A00:17:00

musíme jim pomoct tím, aby rozuměli naší řeči a aby znali ty naše zvyklosti a pravidla dodržovali. Na tom se asi všichni shodneme. Když tady někdo00:17:10

je, tak musí ty pravidla znát a musí je dodržovat. Potřebuje k tomu jenom to, abychom mu vysvětlili, jaký ta pravidla jsou a nakolik je toto ekonomicky náročné. Já00:17:20

na to nemám žádnou kalkulaci, ale rozhodně vím, že když ty lidi přivedeme a budou tady pracovat, takto výhodné nakonec bude. Pane Gregore. Jo, tak jako tady je třeba hlavně říct, že ti00:17:30

Ukrajinci tady přišli bez jakéhokoliv migračního paktu a EU nikomu nenařizovala, kolik má nebo nemá přím od lidí z Ukrajiny. A samozřejmě je rozdíl, když se tu znovu bavíme o lidech, kteří tu chtějí přijít za rodinou,00:17:40

chtějí tu přijít za práci, můžou využívat už platných azylových zákonů ČR, azylové řízení, požádat si o občanství, případně přes rodinného příslušníka, případně pracovní vízum.00:17:50

Ale to, co EU chce způsobit tím migračním paktem, tak to nebude jenom ekonomicky náročné, ono to bude hlavně opravdu ohrožení bezpečnosti ČR. A to není strašení, protože skutečně tady půjdou lidi,00:18:00

kteří tady nechtějí být a přijdou tady ze zemí, které se v západní Evropě ukázaly, že opravdu nejsou schopni se integrovat do té Evropy. Prosinci víme. Není ten český prvek moment, kdy na sebe00:18:10

ukázat a říct, podívejte se, my jsme to zvládli, jsme inspirací. U západu ČR. Myslím teď v té integraci Ukrajinců. Ano, ale my se bavíme o integraci Ukrajinců, což je sousední země,00:18:20

což je sousední země Slovenska. Je to země, která je opravdu stovky km vzdušnou čarou. Pro ty lidi je lehčí naučit se jazyk. Často už tady někoho z příbuzných měli. Řada Ukrajinců už tady měla funkční organizace,00:18:30

protože přes pracovní agentury tu řada Ukrajinců pracovala. Ale tady se bavíme lidí ze zemí třetího světa, z Afriky, případně z Blízkého východu. A tam prostě na tom západě vidíme, že je to obrovský průser.00:18:40

A i když to nejde tak vidět, jak ho to třeba jde vidět v těch zemích, tak je to obrovský průser. Já tady zmíním, že se. Pak problém. Tam se máme škatulkovat? Ale. Pardon.00:18:50

Gory. Například Stockholm, byl vyhlášený stav teroristické nouze právě kvůli těm ghetům. A to je něco, čeho my tady čelíme. Pokud to bude migrační pakt a budou tu proudit tisíce, desítky tisíc lidí. Posuneme00:19:00

v té. Diskuse a máme tedy škatulkovat? Vy si myslíte, že lidi z Afriky jsou nějaký horší lidé, nebo co tím myslíte? Když říká já i hrozbou nebo. Prosím. U00:19:10

naučí. N. Nepodsouvejte mi něco, to jsem vůbec neřekl. Já jsem pouze řekl to, žena i na západě Evropy vidíme, kam tady toto dospělo. Vidíme, jaký byl ten konflikt těch lidí, kteří přišli z úplně jiné kultury.00:19:20

Vznikly tam ghetta, na školách se někteří učitelé v Německu bojí učit. Já nevím, proč to je, ale vidím, že to tady je. A pokud vidím, že někdo chce podobná migrační pravidla dát do ČR, tak je to prostě hloupost.00:19:30

Německo, Francie a další země si tu migrační krizi vyvolaly sami. Němečtí politici říkali, pojďte k nám, my to zvládneme. A s tím čelí. ČR tady tento zájem nemá. Máme tady momentálně 300 tisíc lidí,00:19:40

kteří přišli z Ukrajiny. Ti můžou úplně v pohodě momentálně tady pracovat, co tady začlení. Žádné velké problémy tady nemáme a já prostě nevidím důvod, proč dávat Brusel. Kdo00:19:50

tam na vás s dovolením navážu, vrátím se ještě jednou k tomu pracovnímu trhu a také k těm ekonomickým výhodám. Další kandidátka do Evropského parlamentu Danuše Nerudová už v roce 2022 odhadla, že Ukrajinci,00:20:01

kteří zde zůstanou za prací, by mohli na důchodovém pojištění odvézt až 13 miliard korun. Tak je to možná díra, kterou jsme vlastně schopni zalepit právě v tom penzijním systému.00:20:10

No, nám bohužel, jak to tak vypadá, nezbývá nic jiného, než pracovat s tím, že do Česka a do Evropy přijdou lidé, kteří hledají novou příležitost. Naštěstí00:20:20

jsme kontinentem, kde se lidem stále ještě daří. Někteří lidé utíkají z nebezpečí, někteří lidé sem chtějí prostě přijít žít z jiných důvodů. A my bychom00:20:30

prostě měli vše udělat všechno proto, aby to pro nás byla výhoda a abychom z toho mohli těžit. Máme tady prostě nízkou porodnost. Je00:20:40

to i selhání třeba rodinné politiky a podpory žen, ale dlouhodobě se ukazuje, že jedním z těch způsobů00:20:50

řešení je prostě migrace. Jsou migranti řešením důchodového schodku, pane Gregor? Ten důchodový schodek nevznikl náhodou. Ten důchodový schodek vznikl, protože ten důchodový00:21:00

systém je prostě postavený na špatných základech. On prostě nepočítá s tím, že ta porodnost může a nemusí kolísat. A vidíme to právě v té velké generaci Husákových dětí, kdy ta porodnost těchto lidí00:21:10

v době, kdy dospěli, byla prostě řádově nižší, a proto tu vůbec nějaký důchodový problém dneska je. A my, pokud chceme, aby se tato krize neopakovala, nechceme každých dvacet let ob jednu generaci zkrátka lepit00:21:20

díry v důchodovém systému tím, že budeme uměle zvyšovat poptávku po migraci, tak my prostě ten systém musíme předělat. U nás se tomuto tématu ve svobodných věnuje ekonomka Markéta Šichtařová. Ta například přišla00:21:30

s určitými. To jsem se s opuštěním. Pane Gregor, na to jsem se neptala. Já se ptám na to, zda těch 13 miliard je něco, z čeho se dá čerpat, na čem se dá stavět, zda vlastně vynakládat podobné analýzy jako00:21:41

naděje důchodového systému. Víte, víte, pokud budeme počítat s tím, že migranti přinesou 13 miliard do důchodového systému, tak musíme počítat, že ti migranti přirozeně přinesou vyšší výdaje, ať00:21:50

už je to v tom oblasti zdravotnictví, v oblasti školství, v oblasti, v oblasti úřadu. Takže toto prostě není řešení a paní Nerudová je bohužel známá tím, že i když je má profesorů ekonomie, tak ji vůbec nerozumíte.00:22:00

Norové, to nevychází panně. Ale jakoby opět podle mě jako nepřemýšlíte nad tím, co jsou naše reálné problémy. Nám tady chybí lékaři. Lékaři jsou bohužel už často00:22:10

v důchodovém věku. Nemáme dostatek mladých lékařů. Potřebujeme přivést nové lidi, kteří budou dělat tuto práci. Těch profesí, které je potřeba obsadit lidmi, kteří tady prostě nejsou,00:22:20

je mnoho. Jsou to třeba pečovatelé, jsou to zdravotní sestry. A my potřebujeme nějakým způsobem tady tu situaci vyřešit a nevyřešíme ji tím, že budeme nad tím problémem00:22:30

zavírat oči a čekat, až se někde narodí. Přiznává, že konkrétně například u lékařů se nedaří nostrifikovat dané dokumenty, že se nepohybují00:22:40

Ukrajinci třeba v podobném systému jako čeští doktoři, že často chybí právě ta jazyková motivace. Je tam jazyková bariéra, ale se to podařilo vyřešit za uplynulé dva roky. Je to problém,00:22:50

který se dá vyřešit. Bohužel naši politici a političky v tomto selhali. Já jsem ten problém viděla už rovnou, když jsem, ti lidé přicházeli. Oni měli rovnou00:23:00

začít absolvovat vzdělávání jazyce tak, aby se dorozuměli. Měli jsme se vynasnažit, aby mohli pracovat ve své profesi, abychom co nejdřív uznali tu jejich kvalifikaci00:23:10

a využili jsme nejvíc ten jejich potenciál. Bohužel to v části, u části těch lidí dopadlo tak, že dělají nekvalifikovanou práci nebo práci, na kterou nevyužíváme00:23:20

jejich kvalifikaci. A dopadlo to tak, že bohužel některým lidem, kteří v Česku žili před tím, tu práci sebrali. A ti lidé jsou teď pochopitelně rozčílený00:23:30

a jsou naštvaný na tu, na tu část těch Ukrajinců, kteří sem přišli a je to z mého pohledu chyba toho, jak se k té situaci postavila naše vláda a jak tu situaci nezvládl.00:23:40

Uzavřeme téma migrace. Poslední otázka tímto směrem, pane Gregore, nezvládla tedy situaci česká vláda, nebo zvládla a nezvládla ji EU? V oblasti čeho? V oblasti migrace případě? No tak v oblasti00:23:50

migrace se to prostě nedá říct, protože pokud se bavíte o tom ukrajinském přílivu 300 tisíc lidí, tak to prostě ukáže čas. Já ze své zkušenosti v Moravskoslezském kraji můžu říct, že koordinaci těch00:24:00

center, která pomáhala i s tou integrací, tak to prostě nezvládli, protože nekomunikovali, neměli instrukce a ti lidi často pracovali na kolenou. Takže za mě tady v tomto ohledu to určitě nezvládli. Ale to, jak00:24:10

to bude vypadat v ČR a jaký bude ten důsledek, to prostě ukáže otázka dalších, dalších několika vlád, takže to není otázka jenom této vlády. Završím téma migrace, další klíčové téma do evropských00:24:20

voleb bude také Green Deal, alespoň to ukazuje průzkum mimo jiné společnosti STEM Mark. Paní Nejedlová, změní se podle vás po těch červnových volbách nějak zásadně poměr sil v Evropském parlamentu,00:24:31

který zároveň přepíše přístup ke Green Dealu? Samozřejmě neumím odhadnout, jak prostě volby dopadnou. A co můžu říct, je to, že je chyba, když tady00:24:40

teď politici a političky říkají, že Green Deal je potřeba zásadně opravit, zrušit, brzdit, že potřebujeme rally, ve skutečnosti tito00:24:50

politici nevidí, jaká je budoucnost. My nezbytně nutně potřebujeme transformovat naši ekonomiku tak, aby byla zelená a abychom dokázali konkurovat00:25:00

Číně a Spojeným státům, kteří do tady té zelené transformace investují, tak to musíme udělat, jinak my konkurenceschopní nebude. Přesto, když se podíváte do praxe, tak00:25:10

nesouhlasíte s těmi argumenty. Je to náročné, je to pracné, stojí to spousty peněz. Jsme tady v situaci, kdy řada firem se ocitla opravdu v krizi po vysoké inflaci, energetických00:25:20

nárocích loňského roku. Green Deal je nástroj. Ten nástroj je soubor opatření, který slouží k tomu, abychom snížili emise CO2 v00:25:30

našem prostředí. Většina lidí v Česku rozumí tomu, že toto potřebujeme dělat, protože tady před námi je globální klimatická krize. Minulý týden bylo venku00:25:40

na koupání, to v dubnu není normální. Ten nástroj může mít nějaký mouchy, může být potřeba ho upravovat v budoucnu, ale ten cíl zásadní je správný.00:25:50

Pardon, vidíte tam jenom krátce, ať dám prostor panu Gregorovi. Prostor pro úpravy máte vy tam za sebe nějak. My si myslíme, že ten Green Deal má být ambicióznější, ale zároveň je potřeba dohlédnout na to,00:26:00

aby všechny peníze, který do něj Evropa investuje, nakonec pomohly občanům a občankám Evropy a Česka v tom, aby se jim líp žilo. Nechceme, aby ty peníze šly00:26:10

především velkým byznysům, což se teď občas děje. Tak předpokládám, že pro vás Green Deal už je ambiciózní. Jak se k němu postavíte vy? No tak samozřejmě my svobodní, až se dostaneme do Evropského parlamentu,00:26:20

tak budeme chtít, europoslanci dalších zemí blokovat veškerá nařízení, která z Green Dealu vyplývají, protože toto je prostě slepá ulička. Paní Nejedlová říkala transformovat ekonomiku, ale tu ekonomiku00:26:30

chtějí transformovat lidé, kteří ekonomice absolutně nerozumějí. A pojďme si to ukázat na reálných čísel. Zkrátka a dobře miliardy, miliardy eur, které se momentálně tisknou a které proudí,00:26:40

jak říkala paní Nejedlová, do toho byznysu, to se děje opět stejně. Tady my například se bavíme hodně o zákazu spalovacích motorů, který zkrátka dobře způsobí výpadek na tom pracovním trhu a který hlavně způsobí00:26:50

to, že lidé nebudou mít jakýkoliv dostupnou automobilovou dopravu, protože tady se bavíme pořád o nějaké ekologii, bavíme se o nějakém životním prostředí, ale to, že Evropa zakáže auta a Green Deal,00:27:00

to zkrátka nezmění v klima vůbec nic. Prostě a dobře je třeba Gregor tuto chvíli končím. Kde byste začal? Já vím. Když říkáte, že byste postupně rušil. Víte, no, já bych začal00:27:10

u toho zákazu spalovacích motorů, který si samozřejmě odložila po vystoupení z EU Velká Británie, prozatím tuším o pět nebo deset let. A takto budou následovat další země, protože zkrátka dobře ty návrhy, čím víc00:27:20

se blíží ta data 2032 1050, tak tím více se ukazuje, že je to nereálné. Prostě my si musíme uvědomit, že peníze se netisknou v tiskárně a lithiové baterie nerostou v lese na stromě00:27:30

a že zkrátka veškeré návrhy, které EU říká, tak nepomáhají ani životnímu prostředí a ani ne transformují ekonomiku. A já tady prostě musím zmínit, že tady tyto pokusy o to transformovat ekonomiku00:27:40

a za peníze občanů rozhodovat o jejich životě, to vždycky selhalo. V případě zelených můžeme zmínit ten byznys se solárními barony nebo přimíchávání biopaliv. To byly dvě věci, které stály desítky, možná00:27:50

stovky miliard korun. To zaplatili lidi ze svých kapes. Nezměnilo to na životním prostředí s nic, akorát to opět omezoval. Vrátím se na paní, na Jedlovou. Podobné argumenty v tuto chvíli používá například00:28:00

Svaz průmyslu a dopravy, který říká, že Green Deal je potřeba udělat, nicméně že je přehnaný. Je potřeba trošku z těch závazků ustupovat, když to vezmu velmi jednoduše. A00:28:10

zmiňuje vlastně to stejné, co zmiňoval tady pan Gregor, a sice, že spousta těch věcí jsou podmíněny elektrifikací, výstavbu nových zdrojů, ať už to je třeba jádro a dalších elektráren,00:28:20

což chce čas, akce, finance. Přesně. Jak tento proces urychlit a financovat? Máte recept, paní? Je potřeba ty finance vzít, navýšit ten rozpočet na tu zelenou00:28:30

transformaci a pořádně se do toho pustit. My nemůžeme před tím problémem, který tady máme a o kterém ví už celý svět, a to je to globální oteplování, strkat hlavu do písku, pokud to00:28:40

budeme. Pokud toto budeme dělat, tak nám ujede vlak. Naše ekonomika naopak zkolabuje, lidi tady nebudou mít práci, nebude.00:28:51

Nechce nám tady dobře žít. My teď každou korunu, kterou investujeme do té transformace, tak ta se nám čtyřikrát vrátí. Čím déle to budeme odkládat, tím to bude dražší. Ty peníze00:29:00

EU má kde vzít. Evropský rozpočet je momentálně jedno procento HDP. My jako zelení jsme přesvědčeni, že je potřeba ten rozpočet výrazně posílit. A peníze00:29:10

se na to dají najít, zelení třeba dlouhodobě podporují řešení daňových rájů, do kterých unikají až 200 miliard eur, který by se00:29:20

daly na toto využít. Bohužel nám tady momentálně vládnou politici a političky, kteří jsou financovaní třeba firmami, kteří v těch daňových rájích. Děkuji. Opět do aktuální situace. Vy jste tady00:29:30

zmiňovala tu konkurenční výhodu, a sice, že Spojené státy už se ponořili do nové zelené ekonomiky, stejně tak třeba Čína, která je v tuto chvíli vlastně na vrcholu výroby elektroaut,

tak budeme je moci ještě nějak dohnat, pokud se vlastně neobrátíme na ta zelená pravidla. No tak Spojené státy se sice integrovali nebo se hloubí, ponořili do zelené ekonomiky a taky

zadlužení vůči jejich HDP za posledních 30 let raketově skočilo. A co se týká Číny, tak to prostě nemůžeme porovnávat s Evropou. Čína začala dělat ekonomicky rozumné kroky už před dvaceti lety, tak ji vypustila

emise, které mi tady nevypustíme za další tři století. A teď to snižuje. A samozřejmě Green Deal, to je přesně důvod, proč my budeme později závislí na zemích, jako je Rusko a Čína, protože my zkrátka ten průmysl naprosto

tím Grendelem zničíme, pokud s ním něco okamžitě neuděláme. Já teda nevím, jestli spaní Nejedlovou, žijeme ve stejné zemi, ale v ČR nemůžeme hledat žádné další peníze, které budeme posílat do EU.

Tam jsme posílali peníze z emisních povolenek, kde ty peníze jsou? A pardon, já nevěřím nikomu, kdo lítá tryskovým letadlem prostě na klimatické konference do Dubaje nebo z Vídně do Bratislavy,00:30:30

což šla von der Leyenová děla. Ještě prošel, pane Gregore, omlouvám se, náš. Jasně. Na chvíli dvojice kandidátů do Evropského parlamentu Matěj Gregor na Hedlová. Děkuji. 

Hezký večer. Nízká. Na shledanou. Hezký večer přeji i vám, vám z peněženky je to vše. Těším se na viděnou na CNN Prima News.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31