Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

„Méně hloupé Grety, méně naivních úředníků a více rozumného kapitalismu,“ burcuje senátor

„Méně hloupé Grety, méně naivních úředníků a více rozumného kapitalismu,“ burcuje senátor

Nabídka, poptávka a svobodná volba jsou nejefektivnějším mechanismem alokace a evoluce společnosti. Ať jde o školství, rozvoj regionů, elektromobilitu, kvóty nebo Green Deal. Myslí si to nezávislý senátor Jaroslav Chalupský zvolený za Svobodné. „Pokud převládne dojem, že stát se o mě postará, nikdy mít hlad nebudu, a i kdybych se snažil sebevíc, tak se extra lépe také mít nebudu, pak nemá smysl nic vymýšlet. Co naprosto odmítám, je přístup, kdy učitel nezveřejní výsledky školní olympiády a vítězné žáky, aby se ti, co neuspěli, necítili špatně,“ říká Chalupský, který v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz komentuje nejen unijní zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory, plánované změny ve školství, ale také například nedostatek lékařů v mnoha regionech České republiky.

Nový ministr školství Vladimír Balaš se nechal slyšet, že není příliš velkým zastáncem víceletých gymnázií a o jejich existenci chce začít vážně diskutovat. Co si o tom myslíte?  

Záleží, jaké vstupní analýzy ho k takovému názoru vedou. Jedna věc je názor jedince, byť ministra, druhá je většinový názor celého systému a všech zúčastněných, kterých se to dotýká. Já ji také k dispozici nemám. Nicméně jsem toho mínění, že by se měly vytvářet co nejlepší podmínky pro rozvoj každého dítěte, aby rozvíjelo své předpoklady a vynikly jeho talenty. Vždycky vám více dá hrát vyšší profesionálnější ligu a jít hlouběji k poznání, než se tak trochu „sebeobětovat“ a pomáhat táhnout slabší hráče ve jménu větší „kolektivizace“. Připadá mi vhodnější vytvořit dvě soutěže. V každé pak mohou vyniknout a rozvíjet se ti nejlepší a ta soutěž jim lépe sedí. Např. víceleté gymnázium má lepší předpoklady nabídnout žákům větší výběr jazyků než např. základní škola. Podle mě si všichni v těchto rozdělených soutěžích lépe zahrají, mám-li použít sportovní přirovnání.

Zároveň se již několik dekád vede debata o tom, jak v České republice čím dál více chybí řemeslníci a jak drtivá většina učebních oborů skomírá díky nezájmu o tradiční obory. Co s tím? Neměla by být toto priorita nového ministra školství?  

Nechť každý dělá, co ho baví a najde si cestu za svými sny. Pro ty sny je ale potřeba něco udělat. Otázkou je, zda dnešní žáci a studenti mají nějaké sny, zda mají hlad po nějakém kariérovém růstu? Kdybych já měl nastavovat celý tento systém vzdělávání a osvojování si potřebných dovedností, pak bych začal od shora dolů. A začal bych si pokládat otázky. Jaké jsou trendy a co bude naše společnost potřebovat s výhledem do deseti, dvaceti let? Co potřebujeme, aby vysoké školy studenty naučily? Co potřebujeme od středních škol, aby studenty naučily a jaký „vstup“ pro vysoké školy připravily? Jak připravené žáky musí ideálně dodávat základní školy středním školám? Jaké návyky a předpoklady musí vytvořit rodiny a mateřské školky. Na jednotlivé stupně bych takto po širší odborné diskusi, kde budou všichni zúčastnění, nastavil externě dané měřitelné laťky zvládnutí toho daného levelu. V tomto podporuji státní maturity. Přirozená soutěž, ve které se studenti rozvrství dle svého výkonu a schopností. Nejlepší projdou celým edukačním systémem a měli by mít nejlepší předpoklady být špičkovými odborníky v nejrůznějších oblastech. Za nimi bude pak ta střední úroveň a třetina, které vyhovuje spíše manuální uplatnění, než něco vymýšlet, organizovat a rozhodovat. Všechny tyto skupiny pak mohou bez problému generovat absolventy, kteří budou stejně spokojeni v životě a budou i podobně za svou práci na volném trhu odměňováni, protože budou dělat, co je baví. Taková práce a výsledky se vždy lépe prodávají. 

Alfou a omegou celého systému, a vůbec naší společnosti, je MOTIVACE něco dělat, mít motivaci něco pro někoho udělat výměnou za peníze a také se na to odborně připravovat. Pokud převládne dojem, že stát se o mě postará, nikdy mít hlad nebudu, a i kdybych se snažil sebevíc, tak se extra lépe také mít nebudu, pak nemá smysl nic vymýšlet. Nebude to svou podstatou fungovat. Co naprosto odmítám, je přístup, kdy učitel nezveřejní výsledky školní olympiády a vítězné žáky, aby se ti, co neuspěli, necítili špatně. Tedy potlačení soutěže a pocitu vítězství, který motivuje dál k lepším výsledkům. To rozvrstvení přispívá i v tomto ohledu. Učňovská učiliště jsou dnes nahrazena nejrůznějšími firemními akademiemi, které je strčí do kapsy, protože dokážou dát učni přesně to, co je potřeba a na velmi odborné úrovni. Jak teorii, tak tu velmi potřebnou praxi. Například v automobilkách jdou do výroby a sáhnou si na práci na rozdíl od učilišť, kde v obavě, že učeň něco rozbije, zařízení ani nepoužívají. 

Jako člen senátního výboru pro územní rozvoj jste absolvoval jednání s ministrem pro místní rozvoj Ivanem Bartošem, jehož rezort je důležitý právě pro rozvoj měst a obcí. S jakými pocity jste z jednání odcházel? Nezapomíná vláda na potřeby regionů?  

Šlo o pracovní schůzku, méně formální. V Senátu nám jde o jádro věci, ne tolik o stranická trička a boje na ostří nože, kterých jsme svědky ve Sněmovně. Ivan Bartoš nás uvedl do situace, která panuje na ministerstvech a v jeho rezortu, popovídali jsme si o prioritách, na kterých pracuje, abychom měli představu, co lze očekávat a jaká legislativa se bude chystat. My jsme mu zprostředkovali zpětnou vazbu a podněty z regionů, které si poznamenal, aby s nimi bylo od počátku počítáno. Vzhledem ke služebnímu zákonu mají ministři pekelnou práci, něco změnit a vůbec být schopni nějak pohnout kormidlem. Ale i tak to vypadá, že minimálně v oblasti připravovaných dotačních titulů pro regiony a obce bude možno s podporou počítat. 

Terčem ostré kritiky především ze strany hejtmanů se staly organizační změny právě na Ministerstvu pro místní rozvoj, díky kterým se podle některých odborníků výrazně zhoršilo postavení cestovního ruchu v prioritách tohoto rezortu. Jste stejného názoru? Nezasloužil by si cestovní ruch větší podporu ze strany státu?  

Tak je jasné, že čím více peněz budou mít hejtmani k dispozici, tím jsou většími vládci. Na druhou stranu, čím blíže budou peníze lidem a čím blíže lidem se o nich bude rozhodovat, tím lépe. Takto se i já v nejrůznějších případech rozhoduji při hlasování. Některé investice napříč regionem musí zastřešit hejtmani. To je jasné. Jinak jsem ale spíš příznivcem, aby to byli právě starostové měst a obcí, kteří by si měli být schopni pro své záměry ke zlepšení života občanů sáhnout pro potřebnou podporu přímo. Aby byl ten systém lépe funkční, je lepší, když je větší aktivita a poptávka odspodu od měst a stát jim pak v jejich poptávce má vyjít vstříc, udělat pro ně službu, než když pan „moudrý stát“ něco vymyslí a pak to začne dolu tlačit jako nějakou spásnou myšlenku a obce se tomu podřizují, ať jim to vyhovuje, či nikoli. To platí i o level výše směrem z EU.

Často se mluví o problémech s dostupností zdravotní péče, kterou komplikuje především nedostatek lékařů, zdravotních sester, ale například i zubařů. Jak se daří čelit tomuto problému ve vašem regionu?  

Tento problém v regionech je. Já ho chápu spíš jako nerovnováhu. Někde čeští lékaři a zubaři jsou např. v zahraničí, v Praze, Brně atp. A někde nejsou. Ze všech diskusí jsem nabyl dojmu, že nefunkčnost sytému „pacient potřebuje službu – lékař, zubař službu poskytne“ způsobují regulace. Údajně např. ve Španělsku je hodně zubařů, a proto mají problém si vydělat. Proč ale nejdou například k nám do ČR, kde je naopak poptávka po zubařích, aby nastala rovnováha mezi nabídkou a poptávkou. Údajně kvůli zdravotním pojišťovnám a také kvůli zubařským asociacím. Není to v jazykové bariéře mezi pacientem a zubařem. Ono toho u zubaře moc nenamluvíte. Vše potřebné si díky rentgenům a přístrojům přesně zjistí sám zubař. Za peníze v Praze dům se říká. To samé platí o zubařích. Hrazená péče zas takový problém není. Lidé však očekávají, že budou ošetřeni na pojišťovnu „zdarma“, což je při snižujících se úhradách za výkony zubařů trochu problém. Ať chceme nebo ne, covid z fondů vycucal mnoho peněz jedním směrem. Také způsobil finanční nerovnováhu. Proto se nelze divit, když přijde zubařům nový ceník od pojišťovny a tam je za výkon třeba jen poloviční úhrada oproti předchozí částce. Tak prostě chcete za tu práci doplatek v hotovosti od pacienta. Nemůžete dělat také poloviční práci.  

Situaci by hodně pomohlo, kdyby si o úhradě rozhodoval pacient. Aby on měl v ruce pomyslné pojištění, věděl, kolik má k dispozici a sám rozhodoval, co si nechá uhradit pojišťovnou, které každý měsíc přispívá a co zaplatí v hotovosti. Zároveň také zkontroluje, kolik jaký úkon stojí a podle toho bude chtít také určitou kvalitu služby. Nic není zadarmo, to je jen iluze, protože peníze nejsou vidět a tečou skrytě.  

Je to sice přirozené, když je větší poptávka než nabídka, že se na straně nabídky šroubují požadavky, ale jako radního mě dráždí postupně se zakořeňující pocit a přístup „já jsem lékař, nás je málo, a pokud město chce lékaře, tak chceme byt zdarma, finanční pobídku a nejlépe kdybyste mi zaplatili i plyn, vodu a elektriku…“. Zde je jen kousek k tomu, abychom jako města spadli do ekonomické pasti, které se říká „usuzování z části na celek“ a v ekonomické teorii se to vysvětluje na příkladu sportovní tribuny. Když si na ní jeden divák stoupne, tak získá, lépe z tribuny vidí na zápas. Když si ale stoupnou všichni, nejen, že nikdo nezíská, ale všichni si pohorší, protože už pohodlně nesedí, nýbrž musí všichni stát, aby viděli alespoň stejně dobře jako před tím.  

Velkou debatu v nedávné době rozvířil také záměr Evropské unie zavést povinné kvóty pro ženy v managementu velkých firem. Obhájci této myšlenky mluví o boji proti diskriminaci žen. Souhlasíte s nimi? 

Jakákoli kvóta v tomto smyslu je naprostá debilita. Ve svém důsledku se už od svého prvopočátku obrací proti ženám a sama o sobě způsobuje diskriminaci a příležitost k nerovnému nahlížení na muže a ženu. To je zase výplod sterilních sociálních inženýrů v EU, kteří jsou odtrženi od reality. Minimálně té v ČR. Za svých 48 let jsem se nesetkal s žádnou situací, kdy bych mohl o někom říci, že diskriminuje ženy. Naštěstí je u nás snad stále zdravý rozum, který se dívá hlavně na výsledky, a myslím si, že Češi ve svých kolektivech nemají vůbec s tímto problém. Pokud dají do inzerátu, že hledají „řidiče“ a přihlásí se jim žena, která má tu dovednost a potřebnou praxi, není problém, aby např. autobus nebo kamion řídila žena. Je to případ od případu. To jen EU vymýšlí a chce nám vnutit umělé problémy, které nemáme. Být popotahován například za to, že je v inzerátu „hledáme řidiče“ ne „hledáme řidiče nebo řidičku“ je vrchol. K povaze práce se prostě hodí spíše muž, protože projíždět kamionem uprchlickou Evropou může být dobrodružné a pro ženu neadekvátně nebezpečné, ale přihlásí-li se nějaká „dží-aj-džejn“, která si na to troufne, má práci. 

Velkou pozornost vyvolal také nově schválený zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035, o kterém se na půdě Evropskou unie dlouho diskutovalo. Je to podle vás správný krok, jak výrazně napomoci uhlíkové neutralitě EU?  

Pochybuji už o pojmu uhlíková neutralita. Natož pak o celé šarádě se zákazem spalovacích motorů a spásné cestě elektromobility. Co mi vadí nejvíc? Úředník na hony vzdálený realitě v jednotlivých státech, navíc většinou nějaký snaživec, který se po genderově vyvážené vysoké škole plné kvót přes nějakou genderově vyváženou neziskovku, protože v komerci na volném trhu by si nevydělal ani na chleba, nakonec prokouše do struktur EU, se snaží diktovat trhu a nahrazovat trh. Tím nejúčinnějším mechanismem alokace je svobodný nepokřivený trh a svobodné hlasování spotřebitelů prostřednictvím svých peněz a každodenních nákupů, co zákazníci chtějí a co nechtějí. Nabídka automobilek, poptávka kupujících. Jsem si jist, že kdyby se do toho EU silou nemontovala, tak jsme s elektromobilitou podstatně dál. A nemuseli by na ni chudší občané přispívat ze svých výplat bohatším kupcům elektroaut. Určitě existuje segment zákazníků, který si koupí klidně dvakrát dražší elektroauto. Ale to rozhodnutí má probíhat mezi zákazníkem a autosalonem, potažmo automobilkou. Automobilky mají rozvíjet trh. Přirozeně. Krok za krokem. Udržitelně a se všemi návaznostmi jako je dobíjení atp. Ne úředník, který si chvíli cucá prst a pak zapíchne tužku někam do kalendáře, kam napíše konec jedné nabídky. Prostě ji zakáže. Šmitec. Automobilky mají nabízet produkty pro všechny své zákazníky podle toho, jak jim to řeší jejich životní situace a potřeby. O tom taková kvótovaná snaživka v Bruselu nemá ani páru. 

V kontextu války na Ukrajině a nestabilitě dodávek ropy a plynu z Ruska se opět rozvířily debaty o evropském Green Dealu. Někteří volají po jeho úplném zastavení, jiní zas po zrychlení celého procesu odstřižení Evropy od fosilních zdrojů energie. Na kterou stranu se přikláníte vy?  

Green Deal, tak, jak je centrálně tlačen, je u mě nesmysl. Našla se další mantra, na kterou lze navěsit tuny dotací, udělat úředníky důležitými, aby nepřišli o práci a naleštilo se jejich ego. Pocit, že řídí planetu, nebo minimálně její evropskou část. To, že se má šetřit, chovat se hospodárně a šetrně k životnímu prostředí, myslím, není třeba nikomu v ČR vysvětlovat. Češi natolik uvědomělí a edukovaní jsou. Cestu vidím opět v poptávce a nabídce a přirozeném tržním vývoji, který nepřinese takové společenské otřesy, ale díky drobným na sebe navazujícím nerovnováhám postupně trh někam spotřebitelské chování usměrní. A třeba to bude to větší procento využívání elektromobilů. Základem svobodného života je však volba a dostatečná nabídka. Je potřeba mít v nabídce větší diverzitu. K fosilním zdrojům postupně přidávat další alternativy a odlaďovat jejich využívání k maximální spokojenosti všech zúčastněných. Zatím Green Deal působí jako „poručíme větru dešti“. Navíc, co ušetříme my tady v Evropě, o to víc mohou a budou rozhazovat například v Asii. My si tu hrajeme na soláry a fotovoltaiku, ale kde ta se vyrábí a za jakých podmínek a s jakou uhlíkovou stopou, kam jde odpad z té výroby? Jaké komponenty se kde na to musí těžit a vozit přes půl planety a za jakých podmínek tam ti lidé suroviny těží? To mi přijde milejší mít svoje uhelné doly a uhelné elektrárny s přísným filtrem na komíně, odbory a ekoaktivisty za zadkem, protože to ve výsledku budeme dělat šetrněji k přírodě, než si hrát na to, že se budeme dívat jedním směrem a nebudeme chtít vidět to obrovské zatížení životního prostředí na druhé straně. Přitom planeta je jedna a je společná. Bruselští vládci by měli dělat ramena spíš na Čínu, Indii, Pákistán a další, kde lze věci výrazně zlepšit, ne na nás. V lockdownech, kdy téměř ustal život na planetě, a na nebi nebylo vidět ani letadlo, se prý životní prostředí v Evropě zlepšilo o 9 %. Jasný důkaz, že my toho prostoru ke zlepšení již moc nemáme. Greta spolu s EU úředníky by měla chodit za školu do jiných zeměpisných šířek.

Jaroslav Chalupský, senátor zvolený za Svobodné

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Jaroslav Chalupský

Ing. Jaroslav Chalupský

senátor za Svobodné – obvod 15

Novinky

Nejnovější video

A avizovaná dvojice už je se mnou ve studiu. Já tady vítám Johannu Nejedlovou,

pěkný večer. Pěkný večer vám i divákům. A zdravými Matěje Gregora. Pěkně. Dobrý. Děkuji za pozvání. Tak, ale začnu s dovolením dámou a vrátím se k jednomu tématu, které bude velmi žhavé, bude zítra

probírané ve sněmovně, protože se tam uskuteční mimořádná schůze a řeč bude o migračním paktu. Já jenom připomenu, že ten prošel minulý týden Evropským parlamentem, míří znovu na Radu

ministrů a opozice jasně říká, že ministr vnitra Vít Rakušan by ho měl odmítnout. Naposledy jsme se hlasování zdrželi. Jaký je váš postoj? Já bych předně chtěla

říct, že velmi dobře, že žijeme ve státě, ze kterého ještě nikdo nikam nemusí utíkat, ale měli bychom chápat to, že jsou lidé, kteří ze svých států uprchnou

musí. My jako zelení, možná překvapivě jsme taky proti tomu migračnímu paktu, ale z úplně jiných důvodů než ostatní. My jsme přesvědčeni o tom, že je nastavený tak, že nám nepomůže

řešit migraci, nepomůže migrantům a zásadně zkomplikuje jejich situaci. Je tam spousta výjimek z výjime, což znamená, že třeba

ty příchozí azylanti nebudou moct projít sami tím řízením a budou potřebovat pomoc. Nelíbí se nám, že budou drženi v detencích. Někdy to může vypadat, podle

toho, jak jsme to zkoumali, že tam můžou být až roky. To není výhodný pro nikoho. Nás to stojí peníze. Pro ně je to podle mě nehumánní. Ale jsem přesvědčena o tom, že hlavní problém je

v tom, že tady teď máme spoustu politiků a političek, kteří místo toho, aby řešili naše reálné problémy, který nás v Česku a v Evropě trápí, tak zvedají

nenávist vůči migrantům, Rose míchávají rasismus, xenofobii, náboženskou nesnášenlivost. Věc, která je

prostě přirozená. To, že jsou státy, ze kterých lidé musí uprchnout a my bychom jim měli pomoct a postarat se o to, aby byli dobře integrovaní, takto neřeší a místo toho prostě jenom na to

já si půjčím tu první část. Vy byste byli proti, ale z jiných důvodů, než je v tuto chvíli většina politiků. Doplním, že podobný postoj zastávají třeba Piráti v tuto chvíli, pane Gregore. Svobodní, tuším,

by byli také proti, ale z opačných důvodů. My jsme čekali, než se to schválí, abychom viděli tu konečnou podobu, s jakou to vlastně půjde do toho finálního tažení. A naprosto mě vykolejilo,

že Vít Rakušan, který sliboval, že by v tom migračním paktu měla být výjimka pro ČR z důvodu toho, jak jsme přistupovali k invazi na Ukrajinu a k začlenění ukrajinských uprchlíků, tak

lhal, protože žádná výjimka tam není. A tady toto mi teď visí jako obrovská otázka, na kterou doufám, že dostaneme odpověď v té zmiňované sněmovní schůzi, aby na ministr vnitra takto lhal mi jako Svobodní

jsme samozřejmě proti a myslím si, že když chceme argumentovat proti migračnímu paktu, tak určitě není třeba rozpoutávat nějakou nenávist. My vidíme, že ta integrace těch uprchlíků v těch západních zemích, které do

toho šly dříve, dlouhodobě nefunguje. Můžeme se podívat na vyšší kriminalitu, na problémy ve školství v Německu, ve Francii atd. migrační pakt bude velký problém jak pro ty země, tak pro ty uprchlíky.00:08:10

Právě proto, že se EU opět snaží ovládnout azylová řízení 27 členských zemí a snaží se za ně rozhodovat, kdo kde půjde, kolik kdo zaplatí,

jakému budou dány sociální jistoty. A takový moloch pochopitelně nejde utřídit. A mě pro mě překvapuje to, že stejné chyby jsme viděli v roce 2016, že opět selhalo migrační řešení

a EU, která měla téměř deset let na to přijít s nějakým novým řešením, s ochranou vnějších hranic, tak by se nám to líbilo ve Svobodných. Tak zase přišla s něčím, co nařizuje, kolik kdo má přijmout a kolik

má kdo platit. A to je škoda. Změní dynamiku. Zůstanu u vás. Vy jste hovořil o těch kvótách a té výjimce tedy tady je spor o to, nakolik má Česko mít výjimku, protože v tuto chvíli má zhruba tři procenta jaksi

migrační kvóty splněné tím, že jsme přijali uprchlíky z Ukrajiny. Tak vy potřebujete nějakou další definici a do jasně ní vlastně té výjimky nebo toho konstatování

kolem kvót. Mě naprosto udivuje, že se v roce 2024 bude ČR někoho ptát, kolik může a nemusí přijímat migrantů na základě nějakých kvót. Já mám zato, že ČR je pořád suverénní země, která si může sama rozhodovat o tom, kolik lidí přijme, za jakých podmínek, jaké jim nabídne sociální podpory. A přece nepotřebujeme EU, aby nám říkala,

kolik migrantů máme nebo nemáme přijímat, za jakých podmínek. Takže abych ty kvóty vymazal úplně, celý migrační pakt společně s ním. Máme být víc suverénní, nebo víc integrovaní? Toto byl přesně příklad toho, co jsem říkala. Máme nějaký jiný podstatný problém, který bychom měli řešit a nestrašit uprchlíky? My víme, že český, slovenský, evropský firmy potřebují zaměstnance,

máme tady a chybí jim. Máme tady možnost dobře integrovat lidi, kteří utíkají a potřebují pomoc. My můžeme pomoct, můžeme dohlédnout na ten integrační proces a můžeme z toho, že sem přišli, ve výsledku všichni, benefit. Ovad jde ale o to, abychom se koukli na to, kde jsou problémy a napravili Jeanne. Ne jako nadávali na to, že jsou

lidi, kteří potřebují utéct a snažili se tady stavět nějaké zdi, které nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Pojďme po té ekonomické podstatě. Já si půjčím argument hnutí ANO, které se

mimo jiné bude ptát, nakolik máme dostupný detenční zařízení a kolik případně bude stát vybudování dalších. To je jeden z ekonomických prvků. Znáte odpověď? No, my především říkáme,

že ty lidé nemají chodit do detenčních zařízení, protože za nás třeba to ten migrační pakt říká. Není správné, aby malé děti byly zavřený v něčem, co připomíná vězení. Myslíme si, že by měl být rychlý proces. V ideálním případě. My bychom chtěli, aby ti lidé mohli žádat o humanitární výzva už

v zemích svého původu, tudíž by je buď dostali nebo nedostali a nemuseli jsme řešit, jestli budou v nějakých detencích, protože by sem přicházeli především lidé, jejichž pobyt

už byl schválen. Což je ale něco, s čím ten migrační pakt, s kterým vy nesouhlasíte, vlastně počítá. Víte, ono je to hrozně těžké takto říct, s čím počítá nebo nepočítá právě

v tuto chvíli, kdy jsme teď zjistili, že některé výjimky, které měl obsahovat, obsahovat nebude. Teď bude taky dlouhá diskuse, kdy se k tomu budou ty národní státy vyjadřovat, takže já bych ještě v tuto chvíli počkal, jaká bude konečná verze

toho paktu. A já bych jenom zareagoval na jednu věc. Když chce někdo v ČR pracovat, tak se dají vyřídit věci, jako jsou pracovní víza a hlavně my jsme v posledních dvou, třech letech přijali zhruba 300 – 400

tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A toto je věc, která bude trvat deset let, dvacet let, než uvidíme, jak se to povedlo, jak se začlenilo, jak si na to zvyklo školství. A v tuto chvíli bych byl velice opatrný k tomu, abychom

nějakými kvótami k tomu šli. Navíc ten migrační pakt, a to je podle mě velký problém, on vlastně říká, že když nějaká země toho migranta přijme, tak on odsud vlastně nemůže pryč. A vzniknou tady situace, kdy někdo,

kdo chtěl třeba nejčastěji do Německa, do Francie, do těch zemí, které jsou známy tou velkou sociální podporou těch příchozích migrantů, tak on může skončit v ČR, bude mít nárok na sociální podporu pouze

tady a my tady budeme mít lidi, kteří tady vůbec vlastně nechtěli. A to je problém, se kterým můžeme mít. Nebo vidíte, že ten problém už tady opravdu je, že to riziko tady je. Jak se můžu dál zopakovat,

jestli. Vy hovoříte o tom, že tady zůstanou desítky, nebo zmiňoval jste problém, že by tady zmiňovali, zůstávali takoví lidé, ale vidíte ten problém? Ano. V minulé migrační vlně, tak tady byli

lidi, kteří byli, kteří byli z íránské skupiny a potom se vrátili zpátky a mohli třeba jít do jiné evropské země. Migrační pakt ale říká, že kdo přijde do ČR, nebo řekněme to na rovinu, bude přidělen

do ČR, což mě taky připadá nehumánní, tak on nebude mít nárok na jinou sociální podporu v žádné jiné zemi EU a bude tady muset zůstat, nebo bude muset jít do té země, ze které teda on z nějakých

důvodů odešel. Takže to je za mě absolutní nesmysl. Já se tady shodnu v tom, že bychom neměli nutit lidi, kteří utíkají ze svých zemí, být ve státě, ve kterém být nechtějí. Rozumím

že třeba chtějí tam, kde už mají nějakou komunitu a můžeme jim dát nějakou pobídku, aby chtěli jít do Česka, ale neměli bychom je k tomu nutit. Ale nejzásadnější je to, že vy tady

tvrdíte, že je tady nějaký obrovský problém s migrací. My jsme přijali šest milionů lidí z Ukrajiny v celé Evropě za poslední dva roky. Ten migrační problém, o kterém tady mluvíme, je00:13:00

200 tisíc lidí ročně, který přicházejí tou jižní a středozemní cestou. Neporovnatelný čísla. Ten problém je vlastně jako marginální, když se podíváme na to, kolik těch lidí00:13:10

přichází. A to, co vy říkáte a co říkají ostatní politici, je prostě strašení a není to správný. Pojďme ještě jednou k té ekonomické podstatě. Vaše reakce? Já se na to musím zareagovat.00:13:20

To není strašení lidmi. Já vím, že asi máme nějakou vizi, nebo vy máte nějakou vizi, jak chcete začleňovat lidi, ale prosím, podívejme se na ten západ, podívejme se do toho Německa, podívejme se do té Francie.00:13:30

To není, to není žádné strašení. Pojďme si konečně přiznat, že opravdu začleňování lidí z Blízkého východu, afrických migrantů přineslo Evropy opravdu obrovské problémy, zvýšenou kriminalitu,00:13:40

ty lidi se nedaří začlenit, často třeba ani dodneška neumí jazyk. Vznikají ghetta v celé západní Evropě. Paní Nejedlová, nechci tady jako vyvolávat žádné silné emoce vůči vám, ale opravdu, jestli o tom chcete mluvit, běžte00:13:50

se tam podívat, jsou to věci na. Děkuji. Za chvíli, za malou chvíli. Dám příklad právě na těch Ukrajincích. Ale ještě jeden ekonomický rozměr a vrátím se k té mimořádné schůzi hnutí ANO, které zároveň bude diskutovat00:14:00

o tom, nakolik se máme v rozpočtu připravit na to, že budeme muset platit právě za výjimku, pokud jde o přijímání nebo ne přibývání uprchlíků? Máme se vyzbrojovat v rozpočtu00:14:10

teď už dopředu, že se vyplatíme z té případné kvóty, pane Gregore? No tak pokud nám EU samozřejmě dá vybrat mezi nějakou bezpečností ČR, ať už je to v otázkách kriminality00:14:20

nebo zdravotnictví nebo stabilního školství anebo se vyplácet, tak je to taková trošku Sofii na volba, kdy já úplně nevím, na kterou stranu se v tuto chvíli přiklonit a já doufám, že vláda vezme rozum do hrsti a00:14:30

tak jako před volbami koalice spolu slibovala, že nebude uvrtá vad ČR do migračních paktů, do zákazu a tak se k tomu postaví čelem, ten slib dodrží a prostě to nepůjde. Takže v tuto chvíli to nezáleží00:14:40

úplně na hnutí ANO ani na té mimořádné schůzi, ale na vládě, jak se k tomu postaví. A bohužel toto nejde predikovat, protože vidíme, že ministr vnitra Rakušan už jednou o migračním paktu prokazatelně lhal.00:14:50

Paní Nejedlová, jak by se k tomu měla vláda postavit? Já ještě jednou můžu jenom zopakovat, že jsou tady lidé, kteří potřebují utéct ze své země. My můžeme nastavit dobře integrační,00:15:01

dobře integrační postup tak, aby byli pro Evropu a Česko přínosem, protože tady máme firmy, které si stěžují, že nemají dostatek zaměstnanců. Můžeme00:15:10

z toho všichni těžit, anebo můžeme strašit, vyvolávat nenávist místo toho, abychom řešili reálné problémy, který tady v Česku i v Evropě máme. Tak já teď půjdu k těm datům. Vy jste tady00:15:20

hovořil o Ukrajincích, tak já připomenu, že podle Ministerstva vnitra státy se na začátku letošního roku za první čtvrtletí poslal na dávkách Ukrajincům 0,9 desetin miliardy korun. Na00:15:30

druhou stranu ti pracující, kterých je převážná část, do rozpočtu, do naší státní kasy odvedli o miliardu víc, než je ta zmiňovaná částka, tedy téměř dvě miliardy. Tak je to přínos00:15:40

migrace nebo není? Já jsem o tom nedávno tady diskutoval právě v tomto pořadu, že to se ukáže dlouhodobě, jaký přínos to je. Ale samozřejmě to začleňování migrantů z Ukrajiny je mnohem00:15:50

lehčí, protože ukrajinština je slovanský jazyk podobně jako čeština. To znamená, já jako učitel jsem také pomáhal se studiem těch dětí. Bylo to šikovné, bylo tam vidět zájem a ono skutečně řada těch Ukrajinců v ČR00:16:00

opravdu pracuje. Budou přínosem pro státní rozpočet? Samozřejmě. My už dávno předtím, než začala agrese na Ukrajině, tak jsme viděli, že české zdravotnictví má personální nedostatky, že se to propisuje do školství.00:16:10

A právě tady musíme být opatrní, abychom právě v době, kdy začne těch 300 tisíc lidí se rozhodovat, jestli v té ČR zůstanou, nebo se v případě ukončení konfliktu vrátí zpátky na Ukrajinu, případně00:16:20

kdy to vůbec bude. Takže tady uvidíme za dlouhé roky. Jak říkám, to je otázka na desítky let, jak se to povedlo. Ale samozřejmě zatím můžeme říct, že ta integrace těch Ukrajinců je mnohem úspěšnější, než00:16:30

by byla, než by byla integrace stejného počtu lidí, kteří by přišli z úplně jiného kontinentu, úplně jiné, z úplně jiné části světa. Paní Nejedlová, když vy hovoříte o další integraci,00:16:40

jak tedy tyto lidi namotivovat, aby zůstali a skutečně zůstali za prací a jiným životem? My víme, že ty lidi sem přicházejí a chtějí se tady jako uplatnit00:16:50

na trhu práce, nechtějí sedět doma nebo být zavřený v detenci. My musíme umožnit přístup na ten pracovní trh, což často právě ti azylanti nemají, takže se ani integrovat nemůžou. A00:17:00

musíme jim pomoct tím, aby rozuměli naší řeči a aby znali ty naše zvyklosti a pravidla dodržovali. Na tom se asi všichni shodneme. Když tady někdo00:17:10

je, tak musí ty pravidla znát a musí je dodržovat. Potřebuje k tomu jenom to, abychom mu vysvětlili, jaký ta pravidla jsou a nakolik je toto ekonomicky náročné. Já00:17:20

na to nemám žádnou kalkulaci, ale rozhodně vím, že když ty lidi přivedeme a budou tady pracovat, takto výhodné nakonec bude. Pane Gregore. Jo, tak jako tady je třeba hlavně říct, že ti00:17:30

Ukrajinci tady přišli bez jakéhokoliv migračního paktu a EU nikomu nenařizovala, kolik má nebo nemá přím od lidí z Ukrajiny. A samozřejmě je rozdíl, když se tu znovu bavíme o lidech, kteří tu chtějí přijít za rodinou,00:17:40

chtějí tu přijít za práci, můžou využívat už platných azylových zákonů ČR, azylové řízení, požádat si o občanství, případně přes rodinného příslušníka, případně pracovní vízum.00:17:50

Ale to, co EU chce způsobit tím migračním paktem, tak to nebude jenom ekonomicky náročné, ono to bude hlavně opravdu ohrožení bezpečnosti ČR. A to není strašení, protože skutečně tady půjdou lidi,00:18:00

kteří tady nechtějí být a přijdou tady ze zemí, které se v západní Evropě ukázaly, že opravdu nejsou schopni se integrovat do té Evropy. Prosinci víme. Není ten český prvek moment, kdy na sebe00:18:10

ukázat a říct, podívejte se, my jsme to zvládli, jsme inspirací. U západu ČR. Myslím teď v té integraci Ukrajinců. Ano, ale my se bavíme o integraci Ukrajinců, což je sousední země,00:18:20

což je sousední země Slovenska. Je to země, která je opravdu stovky km vzdušnou čarou. Pro ty lidi je lehčí naučit se jazyk. Často už tady někoho z příbuzných měli. Řada Ukrajinců už tady měla funkční organizace,00:18:30

protože přes pracovní agentury tu řada Ukrajinců pracovala. Ale tady se bavíme lidí ze zemí třetího světa, z Afriky, případně z Blízkého východu. A tam prostě na tom západě vidíme, že je to obrovský průser.00:18:40

A i když to nejde tak vidět, jak ho to třeba jde vidět v těch zemích, tak je to obrovský průser. Já tady zmíním, že se. Pak problém. Tam se máme škatulkovat? Ale. Pardon.00:18:50

Gory. Například Stockholm, byl vyhlášený stav teroristické nouze právě kvůli těm ghetům. A to je něco, čeho my tady čelíme. Pokud to bude migrační pakt a budou tu proudit tisíce, desítky tisíc lidí. Posuneme00:19:00

v té. Diskuse a máme tedy škatulkovat? Vy si myslíte, že lidi z Afriky jsou nějaký horší lidé, nebo co tím myslíte? Když říká já i hrozbou nebo. Prosím. U00:19:10

naučí. N. Nepodsouvejte mi něco, to jsem vůbec neřekl. Já jsem pouze řekl to, žena i na západě Evropy vidíme, kam tady toto dospělo. Vidíme, jaký byl ten konflikt těch lidí, kteří přišli z úplně jiné kultury.00:19:20

Vznikly tam ghetta, na školách se někteří učitelé v Německu bojí učit. Já nevím, proč to je, ale vidím, že to tady je. A pokud vidím, že někdo chce podobná migrační pravidla dát do ČR, tak je to prostě hloupost.00:19:30

Německo, Francie a další země si tu migrační krizi vyvolaly sami. Němečtí politici říkali, pojďte k nám, my to zvládneme. A s tím čelí. ČR tady tento zájem nemá. Máme tady momentálně 300 tisíc lidí,00:19:40

kteří přišli z Ukrajiny. Ti můžou úplně v pohodě momentálně tady pracovat, co tady začlení. Žádné velké problémy tady nemáme a já prostě nevidím důvod, proč dávat Brusel. Kdo00:19:50

tam na vás s dovolením navážu, vrátím se ještě jednou k tomu pracovnímu trhu a také k těm ekonomickým výhodám. Další kandidátka do Evropského parlamentu Danuše Nerudová už v roce 2022 odhadla, že Ukrajinci,00:20:01

kteří zde zůstanou za prací, by mohli na důchodovém pojištění odvézt až 13 miliard korun. Tak je to možná díra, kterou jsme vlastně schopni zalepit právě v tom penzijním systému.00:20:10

No, nám bohužel, jak to tak vypadá, nezbývá nic jiného, než pracovat s tím, že do Česka a do Evropy přijdou lidé, kteří hledají novou příležitost. Naštěstí00:20:20

jsme kontinentem, kde se lidem stále ještě daří. Někteří lidé utíkají z nebezpečí, někteří lidé sem chtějí prostě přijít žít z jiných důvodů. A my bychom00:20:30

prostě měli vše udělat všechno proto, aby to pro nás byla výhoda a abychom z toho mohli těžit. Máme tady prostě nízkou porodnost. Je00:20:40

to i selhání třeba rodinné politiky a podpory žen, ale dlouhodobě se ukazuje, že jedním z těch způsobů00:20:50

řešení je prostě migrace. Jsou migranti řešením důchodového schodku, pane Gregor? Ten důchodový schodek nevznikl náhodou. Ten důchodový schodek vznikl, protože ten důchodový00:21:00

systém je prostě postavený na špatných základech. On prostě nepočítá s tím, že ta porodnost může a nemusí kolísat. A vidíme to právě v té velké generaci Husákových dětí, kdy ta porodnost těchto lidí00:21:10

v době, kdy dospěli, byla prostě řádově nižší, a proto tu vůbec nějaký důchodový problém dneska je. A my, pokud chceme, aby se tato krize neopakovala, nechceme každých dvacet let ob jednu generaci zkrátka lepit00:21:20

díry v důchodovém systému tím, že budeme uměle zvyšovat poptávku po migraci, tak my prostě ten systém musíme předělat. U nás se tomuto tématu ve svobodných věnuje ekonomka Markéta Šichtařová. Ta například přišla00:21:30

s určitými. To jsem se s opuštěním. Pane Gregor, na to jsem se neptala. Já se ptám na to, zda těch 13 miliard je něco, z čeho se dá čerpat, na čem se dá stavět, zda vlastně vynakládat podobné analýzy jako00:21:41

naděje důchodového systému. Víte, víte, pokud budeme počítat s tím, že migranti přinesou 13 miliard do důchodového systému, tak musíme počítat, že ti migranti přirozeně přinesou vyšší výdaje, ať00:21:50

už je to v tom oblasti zdravotnictví, v oblasti školství, v oblasti, v oblasti úřadu. Takže toto prostě není řešení a paní Nerudová je bohužel známá tím, že i když je má profesorů ekonomie, tak ji vůbec nerozumíte.00:22:00

Norové, to nevychází panně. Ale jakoby opět podle mě jako nepřemýšlíte nad tím, co jsou naše reálné problémy. Nám tady chybí lékaři. Lékaři jsou bohužel už často00:22:10

v důchodovém věku. Nemáme dostatek mladých lékařů. Potřebujeme přivést nové lidi, kteří budou dělat tuto práci. Těch profesí, které je potřeba obsadit lidmi, kteří tady prostě nejsou,00:22:20

je mnoho. Jsou to třeba pečovatelé, jsou to zdravotní sestry. A my potřebujeme nějakým způsobem tady tu situaci vyřešit a nevyřešíme ji tím, že budeme nad tím problémem00:22:30

zavírat oči a čekat, až se někde narodí. Přiznává, že konkrétně například u lékařů se nedaří nostrifikovat dané dokumenty, že se nepohybují00:22:40

Ukrajinci třeba v podobném systému jako čeští doktoři, že často chybí právě ta jazyková motivace. Je tam jazyková bariéra, ale se to podařilo vyřešit za uplynulé dva roky. Je to problém,00:22:50

který se dá vyřešit. Bohužel naši politici a političky v tomto selhali. Já jsem ten problém viděla už rovnou, když jsem, ti lidé přicházeli. Oni měli rovnou00:23:00

začít absolvovat vzdělávání jazyce tak, aby se dorozuměli. Měli jsme se vynasnažit, aby mohli pracovat ve své profesi, abychom co nejdřív uznali tu jejich kvalifikaci00:23:10

a využili jsme nejvíc ten jejich potenciál. Bohužel to v části, u části těch lidí dopadlo tak, že dělají nekvalifikovanou práci nebo práci, na kterou nevyužíváme00:23:20

jejich kvalifikaci. A dopadlo to tak, že bohužel některým lidem, kteří v Česku žili před tím, tu práci sebrali. A ti lidé jsou teď pochopitelně rozčílený00:23:30

a jsou naštvaný na tu, na tu část těch Ukrajinců, kteří sem přišli a je to z mého pohledu chyba toho, jak se k té situaci postavila naše vláda a jak tu situaci nezvládl.00:23:40

Uzavřeme téma migrace. Poslední otázka tímto směrem, pane Gregore, nezvládla tedy situaci česká vláda, nebo zvládla a nezvládla ji EU? V oblasti čeho? V oblasti migrace případě? No tak v oblasti00:23:50

migrace se to prostě nedá říct, protože pokud se bavíte o tom ukrajinském přílivu 300 tisíc lidí, tak to prostě ukáže čas. Já ze své zkušenosti v Moravskoslezském kraji můžu říct, že koordinaci těch00:24:00

center, která pomáhala i s tou integrací, tak to prostě nezvládli, protože nekomunikovali, neměli instrukce a ti lidi často pracovali na kolenou. Takže za mě tady v tomto ohledu to určitě nezvládli. Ale to, jak00:24:10

to bude vypadat v ČR a jaký bude ten důsledek, to prostě ukáže otázka dalších, dalších několika vlád, takže to není otázka jenom této vlády. Završím téma migrace, další klíčové téma do evropských00:24:20

voleb bude také Green Deal, alespoň to ukazuje průzkum mimo jiné společnosti STEM Mark. Paní Nejedlová, změní se podle vás po těch červnových volbách nějak zásadně poměr sil v Evropském parlamentu,00:24:31

který zároveň přepíše přístup ke Green Dealu? Samozřejmě neumím odhadnout, jak prostě volby dopadnou. A co můžu říct, je to, že je chyba, když tady00:24:40

teď politici a političky říkají, že Green Deal je potřeba zásadně opravit, zrušit, brzdit, že potřebujeme rally, ve skutečnosti tito00:24:50

politici nevidí, jaká je budoucnost. My nezbytně nutně potřebujeme transformovat naši ekonomiku tak, aby byla zelená a abychom dokázali konkurovat00:25:00

Číně a Spojeným státům, kteří do tady té zelené transformace investují, tak to musíme udělat, jinak my konkurenceschopní nebude. Přesto, když se podíváte do praxe, tak00:25:10

nesouhlasíte s těmi argumenty. Je to náročné, je to pracné, stojí to spousty peněz. Jsme tady v situaci, kdy řada firem se ocitla opravdu v krizi po vysoké inflaci, energetických00:25:20

nárocích loňského roku. Green Deal je nástroj. Ten nástroj je soubor opatření, který slouží k tomu, abychom snížili emise CO2 v00:25:30

našem prostředí. Většina lidí v Česku rozumí tomu, že toto potřebujeme dělat, protože tady před námi je globální klimatická krize. Minulý týden bylo venku00:25:40

na koupání, to v dubnu není normální. Ten nástroj může mít nějaký mouchy, může být potřeba ho upravovat v budoucnu, ale ten cíl zásadní je správný.00:25:50

Pardon, vidíte tam jenom krátce, ať dám prostor panu Gregorovi. Prostor pro úpravy máte vy tam za sebe nějak. My si myslíme, že ten Green Deal má být ambicióznější, ale zároveň je potřeba dohlédnout na to,00:26:00

aby všechny peníze, který do něj Evropa investuje, nakonec pomohly občanům a občankám Evropy a Česka v tom, aby se jim líp žilo. Nechceme, aby ty peníze šly00:26:10

především velkým byznysům, což se teď občas děje. Tak předpokládám, že pro vás Green Deal už je ambiciózní. Jak se k němu postavíte vy? No tak samozřejmě my svobodní, až se dostaneme do Evropského parlamentu,00:26:20

tak budeme chtít, europoslanci dalších zemí blokovat veškerá nařízení, která z Green Dealu vyplývají, protože toto je prostě slepá ulička. Paní Nejedlová říkala transformovat ekonomiku, ale tu ekonomiku00:26:30

chtějí transformovat lidé, kteří ekonomice absolutně nerozumějí. A pojďme si to ukázat na reálných čísel. Zkrátka a dobře miliardy, miliardy eur, které se momentálně tisknou a které proudí,00:26:40

jak říkala paní Nejedlová, do toho byznysu, to se děje opět stejně. Tady my například se bavíme hodně o zákazu spalovacích motorů, který zkrátka dobře způsobí výpadek na tom pracovním trhu a který hlavně způsobí00:26:50

to, že lidé nebudou mít jakýkoliv dostupnou automobilovou dopravu, protože tady se bavíme pořád o nějaké ekologii, bavíme se o nějakém životním prostředí, ale to, že Evropa zakáže auta a Green Deal,00:27:00

to zkrátka nezmění v klima vůbec nic. Prostě a dobře je třeba Gregor tuto chvíli končím. Kde byste začal? Já vím. Když říkáte, že byste postupně rušil. Víte, no, já bych začal00:27:10

u toho zákazu spalovacích motorů, který si samozřejmě odložila po vystoupení z EU Velká Británie, prozatím tuším o pět nebo deset let. A takto budou následovat další země, protože zkrátka dobře ty návrhy, čím víc00:27:20

se blíží ta data 2032 1050, tak tím více se ukazuje, že je to nereálné. Prostě my si musíme uvědomit, že peníze se netisknou v tiskárně a lithiové baterie nerostou v lese na stromě00:27:30

a že zkrátka veškeré návrhy, které EU říká, tak nepomáhají ani životnímu prostředí a ani ne transformují ekonomiku. A já tady prostě musím zmínit, že tady tyto pokusy o to transformovat ekonomiku00:27:40

a za peníze občanů rozhodovat o jejich životě, to vždycky selhalo. V případě zelených můžeme zmínit ten byznys se solárními barony nebo přimíchávání biopaliv. To byly dvě věci, které stály desítky, možná00:27:50

stovky miliard korun. To zaplatili lidi ze svých kapes. Nezměnilo to na životním prostředí s nic, akorát to opět omezoval. Vrátím se na paní, na Jedlovou. Podobné argumenty v tuto chvíli používá například00:28:00

Svaz průmyslu a dopravy, který říká, že Green Deal je potřeba udělat, nicméně že je přehnaný. Je potřeba trošku z těch závazků ustupovat, když to vezmu velmi jednoduše. A00:28:10

zmiňuje vlastně to stejné, co zmiňoval tady pan Gregor, a sice, že spousta těch věcí jsou podmíněny elektrifikací, výstavbu nových zdrojů, ať už to je třeba jádro a dalších elektráren,00:28:20

což chce čas, akce, finance. Přesně. Jak tento proces urychlit a financovat? Máte recept, paní? Je potřeba ty finance vzít, navýšit ten rozpočet na tu zelenou00:28:30

transformaci a pořádně se do toho pustit. My nemůžeme před tím problémem, který tady máme a o kterém ví už celý svět, a to je to globální oteplování, strkat hlavu do písku, pokud to00:28:40

budeme. Pokud toto budeme dělat, tak nám ujede vlak. Naše ekonomika naopak zkolabuje, lidi tady nebudou mít práci, nebude.00:28:51

Nechce nám tady dobře žít. My teď každou korunu, kterou investujeme do té transformace, tak ta se nám čtyřikrát vrátí. Čím déle to budeme odkládat, tím to bude dražší. Ty peníze00:29:00

EU má kde vzít. Evropský rozpočet je momentálně jedno procento HDP. My jako zelení jsme přesvědčeni, že je potřeba ten rozpočet výrazně posílit. A peníze00:29:10

se na to dají najít, zelení třeba dlouhodobě podporují řešení daňových rájů, do kterých unikají až 200 miliard eur, který by se00:29:20

daly na toto využít. Bohužel nám tady momentálně vládnou politici a političky, kteří jsou financovaní třeba firmami, kteří v těch daňových rájích. Děkuji. Opět do aktuální situace. Vy jste tady00:29:30

zmiňovala tu konkurenční výhodu, a sice, že Spojené státy už se ponořili do nové zelené ekonomiky, stejně tak třeba Čína, která je v tuto chvíli vlastně na vrcholu výroby elektroaut,

tak budeme je moci ještě nějak dohnat, pokud se vlastně neobrátíme na ta zelená pravidla. No tak Spojené státy se sice integrovali nebo se hloubí, ponořili do zelené ekonomiky a taky

zadlužení vůči jejich HDP za posledních 30 let raketově skočilo. A co se týká Číny, tak to prostě nemůžeme porovnávat s Evropou. Čína začala dělat ekonomicky rozumné kroky už před dvaceti lety, tak ji vypustila

emise, které mi tady nevypustíme za další tři století. A teď to snižuje. A samozřejmě Green Deal, to je přesně důvod, proč my budeme později závislí na zemích, jako je Rusko a Čína, protože my zkrátka ten průmysl naprosto

tím Grendelem zničíme, pokud s ním něco okamžitě neuděláme. Já teda nevím, jestli spaní Nejedlovou, žijeme ve stejné zemi, ale v ČR nemůžeme hledat žádné další peníze, které budeme posílat do EU.

Tam jsme posílali peníze z emisních povolenek, kde ty peníze jsou? A pardon, já nevěřím nikomu, kdo lítá tryskovým letadlem prostě na klimatické konference do Dubaje nebo z Vídně do Bratislavy,00:30:30

což šla von der Leyenová děla. Ještě prošel, pane Gregore, omlouvám se, náš. Jasně. Na chvíli dvojice kandidátů do Evropského parlamentu Matěj Gregor na Hedlová. Děkuji. 

Hezký večer. Nízká. Na shledanou. Hezký večer přeji i vám, vám z peněženky je to vše. Těším se na viděnou na CNN Prima News.

Oblíbené štítky

Ing. Jaroslav Chalupský

Ing. Jaroslav Chalupský

senátor za Svobodné – obvod 15

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31