Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Libor Vondráček pro Echo 24: jsme zásadně proti evropskému Zelenému údělu.

Libor Vondráček pro Echo 24: jsme zásadně proti evropskému Zelenému údělu.

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans představil minulou středu tzv. energeticko-klimatický balíček. Pod názvem Fit for 55 se v něm skrývá sedmnáct konkrétních návrhů, jak EU do roku 2050 dosáhne uhlíkové neutrality. Patří k nim faktický zákaz aut se spalovacím motorem (do roku 2035), rozšíření emisních povolenek na stavebnictví, zemědělství, lodní a leteckou dopravu, také zdražení povolenek v oborech, v nichž jsou již zavedeny. Pravděpodobným důsledkem Timmermansova snáře bude umělé zdražování energií a vytlačování širokých mas z letecké i osobní automobilové dopravy.

Předseda Libor Vondráček byl jedním z respondentů Daniela Kaisera z Echo 24 a odpovídal, jaký má k této věci názor.

Tento Salon Echa je pojat netradičně. Neposkládali jsme ho z lidí s různými názory na věc, ale z různých kritiků klimatické revoluce EU v české politice. Šlo nám o zkoumání toho, jak se k tomuto plánu centrálně řízeného hospodářství může stavět česká pravice. Z ODS se ke klimatické politice málokdo vyjadřuje veřejně, jednou z čestných výjimek je Alexandr Vondra, místopředseda strany a současně člen výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí. Z nespokojenosti nad posunem strany do středu se v ODS přednedávnem utvořila nová frakce Tea Party – v naší debatě ji zastupuje Hynek Fajmon. Jakési pomyslné pravé křídlo v hnutí ANO tvoří poslanec Patrik Nacher. Čtveřici doplňuje Libor Vondráček, předseda Svobodných, kteří s Trikolórou a Soukromníky dnes na pravici tvoří jediné uskupení, které proti evropskému Zelenému údělu vystupuje zcela nesmiřitelně.

Můžete na začátek každý vypíchnout, co vám na tom balíčku z pohledu pravičáka, případně konzervativce, případně klasického liberála nejvíc vadí?

Vondra: Ten balíček je problém z hlediska liberálního kapitalismu, protože je radikálním nakročením k přeregulované ekonomice, jakou my si pamatujeme z dob komunismu. I ta se zaštiťovala vědou a šlechetnými úmysly. Zadruhé je v konfliktu s konzervativním postojem. Já opakovaně tvrdím, že se má dbát na životní prostředí, jenže tady se používají nesmyslná oxymóra jako třeba ekologická spravedlnost. Úplně se jim vytrácí, že my máme dělat politiku jako lidi pro lidi.

Vondráček: Pro mě základní problém je, že EU dostala pravomoc takové věci řídit. Můžeme se bavit o každé jednotlivé položce, jestli má nastat v roce 2030, 35, nebo 50, ale zásadní je, že EU vůbec smí dělat takto radikální opatření. Kromě toho v balíčku vidím paradigmatickou změnu. Dlouho jsme všichni mluvili o odbourávání cel. Balíček naopak chce spoustu nových cel zavádět. My se v Unii budeme uzavírat čím dál víc do sebe. Plánuje se clo až 40 procent na dovoz neekologického zboží z ciziny, což jde úplně proti volnému trhu a obchodu, proti myšlence, kvůli níž se nám EU v nějaké době celkem líbila. Tento balíček je úplný opak toho, proč jsme do Unie vstupovali.

Nacher: Já jsem jeden ze dvou poslanců, kteří mají elektroauto. Tím chci říct, že i já se snažím chovat ekologicky, jakkoliv vnitřně cítím, že dlouhodobě elektroauta nejsou udržitelná cesta. Dva poslanci si ještě nabijí, 200 poslanců už by v centru Prahy asi nenabilo. Kdyby elektroauto vlastnilo 20 procent Pražanů, tak tady máme blackout. Balíček Evropské komise považuji za kulatý čtverec. Z jedné strany smělý plán zakázat prodej aut se spalovacími motory, zároveň už dnes například Německo a Spojené státy limitují nabíjení elektromobilů, a to elektroauta tvoří jen pár procent vozového parku. Za mě je to šílenství v přímém přenosu. Co Evropa, když to půjde podle plánu, ušetří na CO2, do atmosféry hravě vypustí Čína nebo Indie. Být Václav Klaus, řeknu, že jsme na kladné nule neboli že klima se nezmění nijak. A přesto se nám v Evropě všem zdraží život. Celé je to neobhajitelný masochismus.

Fajmon: To, co Evropská komise navrhla, je přímý důsledek akce Greta z roku 2019 před evropskými volbami. Do Evropského parlamentu byla následně zvolena většina, která podporuje Gretu. A tohle je výsledek. Dnes Greta vládne Evropě. Druhá poznámka: Budoucnost ve svobodné společnosti má být otevřená, v každých volbách se o ní má znovu hlasovat. A ne aby byla společnost podřízena jednomu univerzálnímu konečnému cíli nulových emisí, který bude nadřazený všemu ostatnímu. Pro mě je to nepřijatelné. Bohužel naše česká vláda zákon, který to odstartoval, podpořila. Andrej Babiš pro Green Deal hlasoval. Dnes už se bavíme jen o balíčku, o tom, jak dosáhnout toho cíle.

Pane Nachere, to je asi na vás, když vy sám balíček označujete za šílenství. Takže nepodílel vy jste se na tom šílenství coby aktivní opora vlády v parlamentu?

Nacher: Green Deal vnímám podobně jako třeba Istanbulskou úmluvu. Tu vlády podepsaly, ale my jsme ji ve sněmovně neratifikovali. A pokud tu atmosféru správně čtu, podporu nemá. Dokonce teď vláda Istanbulskou úmluvu do sněmovny ani neposlala.

Zůstává otázka, proč premiér Babiš u Green Dealu dvakrát nevyužil práva veta.

Nacher: To se musíte zeptat jeho. Ale dovedu si představit, a bylo to vidět u debaty o kvótách pro uprchlíky, že kdyby premiér příliš oponoval, dostane od těch samých lidí, kteří mu vytýkají Green Deal, nálepku, že z naší republiky dělá potížistu EU.

Vondra: Můžu do toho vstoupit? Já ty procedury trošku znám a tyto klimatické věci se nedají srovnávat s Istanbulskou úmluvou, kterou když neschválíme, tak prostě platit nebude. V tomto případě už to do českého parlamentu nepůjde. Zásadní věci se rozhodují na evropských summitech, kde je nutný konsenzus. Na summitech do toho premiér Babiš mohl třikrát hodit veto. Poprvé když se schvaloval Green Deal, což bylo v prosinci 2019. Neudělal to – ani nevybojoval jádro jako čistý zdroj, byť se tím chlubil. Podruhé když se v létě 2020 schvalovala půjčka na realizaci zelené přestavby, která se falešně odůvodňovala covidem a snahou zabránit eurokrizi. Tehdy měl v ruce velmi silný nástroj, tu půjčku totiž všichni chtěli, zejména Italové, Španělé. Třetí možnost byla, když se teď čerstvě dával dohromady kompromis v té metě pro rok 2030, oněch minus 55 procent emisí. Znovu to prošlo Evropskou radou. Ani jednou si tento náš svalovec v Evropě netroufl. Od té chvíle už tu žádné nástroje nejsou, Komise to dál bude pojednávat podle pravidel o vnitřním trhu. To většinou rozhoduje Evropský parlament a ministerské rady Evropské unie. Zase už jen většinou, bez práva veta. Takže pokud my něco chceme změnit, zbývá dnes jediná, ne tak schůdná možnost: sehnat si spojence a vytvořit blokační menšiny. Jen u daní se jednomyslnost vyžaduje nadále. Ale ani těch aut, ani rozšíření emisních povolenek na topení, bydlení a dopravu – kde to finančně bude bolet nejvíc – už se jednomyslnost netýká. To už půjde podle pravidel o vnitřním trhu.

Fajmon: Možná bych to ještě doplnil. Poslanecká sněmovna ani jednu z těch věcí, kde se rozhodovalo o závazcích České republiky na 30 let, neschválila. Udělala to svévolně naše vláda, vláda pana Babiše nás zavázala na 30 let. Je to zásadní i proto, že naše prosperita je založena na výrobě. K výrobě potřebujeme elektrický proud. Já se obávám, že nás v Evropě čekají blackouty. Loni jsme od toho nebyli daleko, v zimě ani v létě, a myslím, že se k blackoutům svižně blížíme. Čím rychlejší bude přechod na bezuhlíkovou ekonomiku, tím rychlejší bude přechod na ekonomiku, v níž prostě občas nebude proud. Ale přesto se povede boj už jen o realizaci balíčku, který tu nespolehlivou energetiku přináší.

Kde se bude odehrávat boj o realizaci balíčku?

Fajmon: Převážně opět v Evropském parlamentu a v Evropské radě. Do národních parlamentů půjdou jen prováděcí vyhlášky.

Vondra: A v Evropském parlamentu je to skutečně beznadějné. Hynek má naprostou pravdu, tam atmosféru nastavila Greta. Byl jsem svědkem, jak na začátku karantény dostala výjimku – jinak už tam nikdo nemohl –, přišla do našeho výboru, kde bylo narváno, hlava na hlavě. Všem tam vynadala, velmi agresivně. A oni jí freneticky tleskali. Nic takového jsem nikdy předtím nezažil.

Vondráček: To je problém s demokratickým deficitem. Do europarlamentu přijde návrh z Evropské komise, výbory europarlamentu ho můžou jen trošičku změnit, konečné slovo má rada. A my se absolutně nemůžeme spolehnout na našeho premiéra. Český premiér byl na summitech EU slabý historicky. Snad při všech hlasováních, která vyžadovala jednomyslnost, žádný premiér od roku 2004 této možnosti nevyužil, aby pro nás nějakou výjimku vyjednal.

Vondra: To není pravda. Petr Nečas možná nepůsobil jako největší alfa samec, ale do bankovní unie Českou republiku nepřivedl.

Vondráček: Dobře, tak Nečase mírně chválím. Ale jindy zase tohoto Nečase potřebovala Angela Merkelová pro schválení eurovalu, a on si ani neprosadil výjimku z eura.

Fajmon: Ještě je potřeba si říct, že Česká republika má 21 europoslanců, z nichž čtrnáct hlasovalo pro klimatický zákon. Všichni europoslanci za ANO. Všichni za TOP 09 a za KDU-ČSL a za STAN. O Pirátech ani nemluvím. Ivan Bartoš nás dokonce chce zbavit práva veta v daních a zahraniční politice. Jestliže dosud máme možnost ovlivnit směřování EU malou, kdyby to bylo podle pánů Bartoše a Kolaji, tak nebudeme mít žádnou.

Nacher: Proto říkám, že bych v debatách o Evropě skoro zakázal používat jméno Babiš. Protože pak to vždycky skončí tahanicemi o něj a ztratí se nám podstata. A tady jste dal krásný příklad, v němž by to předseda subjektu, který byl ještě donedávna favoritem voleb, přepálil ještě víc a udělal z EU federaci. A soudě podle vyjadřování primátora Prahy Hřiba by nám Piráti klasická auta zakázali klidně ještě o pět let dřív, než chce Unie. Zároveň když už tu máme politické okénko, je třeba připomenout ještě to, že ODS je v koalici s KDU-ČSL a topkou, které pro klimatický zákon obě v europarlamentu hlasovaly taky. Přes všechno, co tu padlo o Babišovi a ANO, já mám paradoxně větší svobodu ten klimatický balíček kritizovat než kolegové z ODS ve sněmovně. Saša Vondra to na dálku možná neví, ale jak máte v České republice koalici Spolu, tak když bude Evropskou komisi někdo od vás ostře kritizovat – a jsou tací, mně se líbí například názory kolegy Skopečka –, tak se může rychle dostat do sporu s TOP 09. A jelikož stojíte na jednom pódiu, může z toho být celkem problém. Vaše koalice totiž nebyla postavena ideologicky, ale jenom jako Antibabiš.

Proč do toho česká pravice – možná s výjimkou zde přítomných Svobodných a Trikolóry – víc nešije?

Vondra: My jsme jako ODS celý klub v Evropském parlamentu hlasovali proti Zelenému údělu i proti klimatickému zákonu. Přitom u hlasování proti klimatickému zákonu už koalice Spolu existovala.

Vondráček: Myslím, že odpověď je jasná. Kdo má máslo na hlavě, těžko v té věci může vystupovat hlasitě proti. Vy, pane Nachere, proti tomu můžete být jako jednotlivec, ale vaše strana těžko může dělat kampaň proti něčemu, co schválili Babiš, komisařka Jourová, poslankyně a místopředsedkyně Evropského parlamentu Charanzová. Podobně když vedení ODS ústy Petra Fialy sdělí, že s Green Dealem se máme smířit, taky pak politik ODS těžko může jít proti vlastnímu předsedovi a vyhlašovat, že Green Deal je blbě, jen ten náš předseda když nás vyzýval, ať se s tím smíříme, se spletl.

Vondra: Tak pozor, Petr Fiala říkal, že to je realita a že to je schválené. V čemž měl pravdu. A Green Deal nebyl schválen našimi hlasy, to zdůrazňuji.

Vondráček: Ale už jste s tím smíření.

Fajmon: Třeba já to kritizuji docela dost. Ale teď už se opravdu povedou jen zdržovací boje, když to schválila i naše vláda. Povede se boj o to, jestli řekněme spalovací motory nezakázat o pár let později, o kolik se zdraží teplo na českých sídlištích, jak rychle se odejde od uhlí. Bude to všechno mít masivní dopady a mě strašně štve, že o tom teď v předvolební kampani strany mlčí.

Myslím, že spousta lidí u nás si minulý týden poprvé položila otázku, jestli ve vlaku evropské integrace chce dál sedět. Slyším to aspoň ve svém okolí.

Fajmon: Podle mě se velmi rychle blížíme do chvíle, kdy by bylo lepší právně být v pozici Norska nebo Švýcarska, ve které se nás tyto závazky nebudou týkat.

Pane Vondro, je pro vás czexit tabu?

Vondra: Tabu? Já si hlavně myslím, že to není řešení. Z umístění uprostřed Evropy se nevyvážeme. Naše bohatství závisí na stupni hospodářské interakce s okolními zeměmi. Švýcarsko sice stojí mimo, ale stejně je vázané Pařížskou dohodou o klimatu. Teď v červnu švýcarská vláda v referendu navrhovala zákon o omezení uhlíkových emisí v dopravě, neprošlo to jen těsně. 49 : 51. Nicméně švýcarská vláda bude muset hledat další cesty, jak snížit emise. Ani to Švýcarsko se z toho nevyváže. Na druhou stranu neříkám, že máme jít jako ovce na porážku, to v žádném případě. Zaprvé o věci musíme mluvit otevřeně, lidi informovat. To, co se u nás děje, je zoufalství. Politika, natož média, o tom vůbec nemluví. Pak se najednou přivalí návrh a novináři si jdou pro brífink do Evropské komise. A ještě toho, kdo má výhrady, pomalu označí za vlastizrádce. Ten stav je nutné ukončit tím, že o všem začneme otevřeně mluvit, jako v této debatě.

Proč o tom s vaší výjimkou nemluví ani ODS?

Vondra: Já to dělám pořád, a dokud to mám na zodpovědnost, tak jsou i moje slova řečena jménem ODS. Musíme hledat brzdy a alternativu, hledat si pro brždění v Unii spojence. Sami nic nedokážeme. Ale nejsme to jen my, kdo má najednou velký problém. Když se Francouz Pascal Canfin, v Evropském parlamentu předseda výboru pro životní prostředí, tento týden dozvěděl, že se Komise rozhodla rozšířit povolenky i na lokální topení a dopravu, tak najednou o Timmermansovi mluvil jako o pyromanovi. Až do té chvíle byl pro něj Timmermans hasič planety, a najednou je z něj pyroman, který zažehává požár sociálních nepokojů. Bude to ještě zajímavé. Musíme se do toho velmi aktivně zapojit, být agresivnější. Bude to racionálnější cesta než šermovat czexitem, což je emocionální reakce, kterou já můžu chápat, ale která nikam nepovede.

Fajmon: Petr Fiala má elementárně pravdu, teď se bude už hrát jen o adaptaci. Asi je taky pravda, že kvůli koalici s topkou a lidovci, kteří pro tuto politiku aktivně hlasují, se pravda o klimatické politice neříká úplně nahlas.

Vondráček: Mně se líbí ta metafora s vlakem. Kdyby si Švýcaři emise v dopravě sami odhlasovali, tak se pak můžou zlobit jen sami na sebe. U nás je to jinak. Vlak jede a lidi můžou nanejvýš tak stáhnout okýnko a křičet, že se jim to nelíbí. Žádná záchranná brzda není a za těch patnáct let jsme snad už pochopili, že my ten vlak neřídíme. Teď jde o to, jestli vyskočit za jízdy a rozbít si ústa, tedy odejít z Unie. Možná je to lepší než s celým vlakem vykolejit. Druhá varianta je přestoupit do vlaku, který jede po vedlejší koleji, což je třeba czexit a vstup do EFTA (Evropské sdružení volného obchodu – pozn. red.). Třetí možnost je škrtnout v české ústavě článek 10 a, který nás zavazuje k přijímání nařízení a směrnic EU, a říct jim: Milí zlatí, my nemáme v ústavě nic, co by nás zavazovalo vaše nařízení a směrnice dodržovat. Jsme součástí Unie, chceme se s vámi přátelit a obchodovat, ale všechna taková pravidla si budeme určovat v našem parlamentu, neboť jsme suverénní stát. Já sám mám život před sebou a nechci poslouchat, že mým údělem je jet ve vlaku, protože v něm jedou všichni, a s tím vlakem se pak vybourat.

Vondra: Nemyslím si, že když nám banky a pojišťovny v Unii nebudou pojišťovat a úvěrovat naše uhlíkové projekty, že v Londýně s tím dopadneme líp. Británie sama přijala některá klimatická opatření ještě drakoničtější.

Vondráček: Když budeme v EFTA, tak se to nestane.

Nacher: Bavit se o czexitu je legitimní, byť já mám na to podobný názor jako Saša Vondra. Už jenom to, že se o tom bavíme, bude zase nějaký feedback pro ten Brusel: Hele, neblbněme, pojďme zpomalit, u nás už jsou odstředivé síly. Pro mě je debata o czexitu spíše strategická než cílová.

Je představitelné, že by se u nás v dohledné době vyvinula pravice po způsobu Polska a Maďarska, která je v Bruselu schopna jít do opravdu krvavých střetů?

Vondra: Jde o to, do jakých střetů. Maďarsko je v permanentním střetu v kulturních válkách, zato ohledně zelené politiky je velmi konformní. Podle mě si Viktor Orbán změřil, že po zelené politice panuje v maďarské společnosti poptávka. Dokonce chystají veletrh, na němž se budou ukazovat jako největší ekoprogresivisté. Jistěže jejich problém je odlišný, oni nejsou tak průmyslová ekonomika jako my. Mimochodem, to není jen zápas o záchranu planety, ale taky o přerozdělení bohatství v Evropě, kdy návětrné země u moře na Green Dealu vydělají, jižní země na slunci taky můžou vydělat. Pak přijdou za námi, kteří jsme v těžké zeměpisné situaci, a nabídnou, že když si natáhneme dráty, ten proud nám dodají. Akorát bude ve špičkách hrozně drahý a my budeme na konci fronty. Tohle nesmíme dopustit. Musíme vybojovat ufinancování jádra, bude se muset rehabilitovat fotovoltaika, protože to bude stát na mikroenergetice a na ukládání v bateriích. Ovšem bez jádra to nedáme, je potřeba to s Francií příští rok prokopnout. Co Babiš nedokázal, čeká příští vládu, ta už to udělat musí i navzdory bláznivým Němcům.

Vondráček: Otázka, jestli tuzemská pravice může jít do polských poloh – a víme, že Poláci nepřijali všechny klimatické závazky –, má jednoduchou odpověď: Musíme jen chtít a připustit si, že i kdyby to bolelo, jsme ochotni něco strpět. Oni i zakladatelé Československa věděli, že to nebude úplně snadné.

Odkaz na zdroj je zde.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

A avizovaná dvojice už je se mnou ve studiu. Já tady vítám Johannu Nejedlovou,

pěkný večer. Pěkný večer vám i divákům. A zdravými Matěje Gregora. Pěkně. Dobrý. Děkuji za pozvání. Tak, ale začnu s dovolením dámou a vrátím se k jednomu tématu, které bude velmi žhavé, bude zítra

probírané ve sněmovně, protože se tam uskuteční mimořádná schůze a řeč bude o migračním paktu. Já jenom připomenu, že ten prošel minulý týden Evropským parlamentem, míří znovu na Radu

ministrů a opozice jasně říká, že ministr vnitra Vít Rakušan by ho měl odmítnout. Naposledy jsme se hlasování zdrželi. Jaký je váš postoj? Já bych předně chtěla

říct, že velmi dobře, že žijeme ve státě, ze kterého ještě nikdo nikam nemusí utíkat, ale měli bychom chápat to, že jsou lidé, kteří ze svých států uprchnou

musí. My jako zelení, možná překvapivě jsme taky proti tomu migračnímu paktu, ale z úplně jiných důvodů než ostatní. My jsme přesvědčeni o tom, že je nastavený tak, že nám nepomůže

řešit migraci, nepomůže migrantům a zásadně zkomplikuje jejich situaci. Je tam spousta výjimek z výjime, což znamená, že třeba

ty příchozí azylanti nebudou moct projít sami tím řízením a budou potřebovat pomoc. Nelíbí se nám, že budou drženi v detencích. Někdy to může vypadat, podle

toho, jak jsme to zkoumali, že tam můžou být až roky. To není výhodný pro nikoho. Nás to stojí peníze. Pro ně je to podle mě nehumánní. Ale jsem přesvědčena o tom, že hlavní problém je

v tom, že tady teď máme spoustu politiků a političek, kteří místo toho, aby řešili naše reálné problémy, který nás v Česku a v Evropě trápí, tak zvedají

nenávist vůči migrantům, Rose míchávají rasismus, xenofobii, náboženskou nesnášenlivost. Věc, která je

prostě přirozená. To, že jsou státy, ze kterých lidé musí uprchnout a my bychom jim měli pomoct a postarat se o to, aby byli dobře integrovaní, takto neřeší a místo toho prostě jenom na to

já si půjčím tu první část. Vy byste byli proti, ale z jiných důvodů, než je v tuto chvíli většina politiků. Doplním, že podobný postoj zastávají třeba Piráti v tuto chvíli, pane Gregore. Svobodní, tuším,

by byli také proti, ale z opačných důvodů. My jsme čekali, než se to schválí, abychom viděli tu konečnou podobu, s jakou to vlastně půjde do toho finálního tažení. A naprosto mě vykolejilo,

že Vít Rakušan, který sliboval, že by v tom migračním paktu měla být výjimka pro ČR z důvodu toho, jak jsme přistupovali k invazi na Ukrajinu a k začlenění ukrajinských uprchlíků, tak

lhal, protože žádná výjimka tam není. A tady toto mi teď visí jako obrovská otázka, na kterou doufám, že dostaneme odpověď v té zmiňované sněmovní schůzi, aby na ministr vnitra takto lhal mi jako Svobodní

jsme samozřejmě proti a myslím si, že když chceme argumentovat proti migračnímu paktu, tak určitě není třeba rozpoutávat nějakou nenávist. My vidíme, že ta integrace těch uprchlíků v těch západních zemích, které do

toho šly dříve, dlouhodobě nefunguje. Můžeme se podívat na vyšší kriminalitu, na problémy ve školství v Německu, ve Francii atd. migrační pakt bude velký problém jak pro ty země, tak pro ty uprchlíky.00:08:10

Právě proto, že se EU opět snaží ovládnout azylová řízení 27 členských zemí a snaží se za ně rozhodovat, kdo kde půjde, kolik kdo zaplatí,

jakému budou dány sociální jistoty. A takový moloch pochopitelně nejde utřídit. A mě pro mě překvapuje to, že stejné chyby jsme viděli v roce 2016, že opět selhalo migrační řešení

a EU, která měla téměř deset let na to přijít s nějakým novým řešením, s ochranou vnějších hranic, tak by se nám to líbilo ve Svobodných. Tak zase přišla s něčím, co nařizuje, kolik kdo má přijmout a kolik

má kdo platit. A to je škoda. Změní dynamiku. Zůstanu u vás. Vy jste hovořil o těch kvótách a té výjimce tedy tady je spor o to, nakolik má Česko mít výjimku, protože v tuto chvíli má zhruba tři procenta jaksi

migrační kvóty splněné tím, že jsme přijali uprchlíky z Ukrajiny. Tak vy potřebujete nějakou další definici a do jasně ní vlastně té výjimky nebo toho konstatování

kolem kvót. Mě naprosto udivuje, že se v roce 2024 bude ČR někoho ptát, kolik může a nemusí přijímat migrantů na základě nějakých kvót. Já mám zato, že ČR je pořád suverénní země, která si může sama rozhodovat o tom, kolik lidí přijme, za jakých podmínek, jaké jim nabídne sociální podpory. A přece nepotřebujeme EU, aby nám říkala,

kolik migrantů máme nebo nemáme přijímat, za jakých podmínek. Takže abych ty kvóty vymazal úplně, celý migrační pakt společně s ním. Máme být víc suverénní, nebo víc integrovaní? Toto byl přesně příklad toho, co jsem říkala. Máme nějaký jiný podstatný problém, který bychom měli řešit a nestrašit uprchlíky? My víme, že český, slovenský, evropský firmy potřebují zaměstnance,

máme tady a chybí jim. Máme tady možnost dobře integrovat lidi, kteří utíkají a potřebují pomoc. My můžeme pomoct, můžeme dohlédnout na ten integrační proces a můžeme z toho, že sem přišli, ve výsledku všichni, benefit. Ovad jde ale o to, abychom se koukli na to, kde jsou problémy a napravili Jeanne. Ne jako nadávali na to, že jsou

lidi, kteří potřebují utéct a snažili se tady stavět nějaké zdi, které nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Pojďme po té ekonomické podstatě. Já si půjčím argument hnutí ANO, které se

mimo jiné bude ptát, nakolik máme dostupný detenční zařízení a kolik případně bude stát vybudování dalších. To je jeden z ekonomických prvků. Znáte odpověď? No, my především říkáme,

že ty lidé nemají chodit do detenčních zařízení, protože za nás třeba to ten migrační pakt říká. Není správné, aby malé děti byly zavřený v něčem, co připomíná vězení. Myslíme si, že by měl být rychlý proces. V ideálním případě. My bychom chtěli, aby ti lidé mohli žádat o humanitární výzva už

v zemích svého původu, tudíž by je buď dostali nebo nedostali a nemuseli jsme řešit, jestli budou v nějakých detencích, protože by sem přicházeli především lidé, jejichž pobyt

už byl schválen. Což je ale něco, s čím ten migrační pakt, s kterým vy nesouhlasíte, vlastně počítá. Víte, ono je to hrozně těžké takto říct, s čím počítá nebo nepočítá právě

v tuto chvíli, kdy jsme teď zjistili, že některé výjimky, které měl obsahovat, obsahovat nebude. Teď bude taky dlouhá diskuse, kdy se k tomu budou ty národní státy vyjadřovat, takže já bych ještě v tuto chvíli počkal, jaká bude konečná verze

toho paktu. A já bych jenom zareagoval na jednu věc. Když chce někdo v ČR pracovat, tak se dají vyřídit věci, jako jsou pracovní víza a hlavně my jsme v posledních dvou, třech letech přijali zhruba 300 – 400

tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A toto je věc, která bude trvat deset let, dvacet let, než uvidíme, jak se to povedlo, jak se začlenilo, jak si na to zvyklo školství. A v tuto chvíli bych byl velice opatrný k tomu, abychom

nějakými kvótami k tomu šli. Navíc ten migrační pakt, a to je podle mě velký problém, on vlastně říká, že když nějaká země toho migranta přijme, tak on odsud vlastně nemůže pryč. A vzniknou tady situace, kdy někdo,

kdo chtěl třeba nejčastěji do Německa, do Francie, do těch zemí, které jsou známy tou velkou sociální podporou těch příchozích migrantů, tak on může skončit v ČR, bude mít nárok na sociální podporu pouze

tady a my tady budeme mít lidi, kteří tady vůbec vlastně nechtěli. A to je problém, se kterým můžeme mít. Nebo vidíte, že ten problém už tady opravdu je, že to riziko tady je. Jak se můžu dál zopakovat,

jestli. Vy hovoříte o tom, že tady zůstanou desítky, nebo zmiňoval jste problém, že by tady zmiňovali, zůstávali takoví lidé, ale vidíte ten problém? Ano. V minulé migrační vlně, tak tady byli

lidi, kteří byli, kteří byli z íránské skupiny a potom se vrátili zpátky a mohli třeba jít do jiné evropské země. Migrační pakt ale říká, že kdo přijde do ČR, nebo řekněme to na rovinu, bude přidělen

do ČR, což mě taky připadá nehumánní, tak on nebude mít nárok na jinou sociální podporu v žádné jiné zemi EU a bude tady muset zůstat, nebo bude muset jít do té země, ze které teda on z nějakých

důvodů odešel. Takže to je za mě absolutní nesmysl. Já se tady shodnu v tom, že bychom neměli nutit lidi, kteří utíkají ze svých zemí, být ve státě, ve kterém být nechtějí. Rozumím

že třeba chtějí tam, kde už mají nějakou komunitu a můžeme jim dát nějakou pobídku, aby chtěli jít do Česka, ale neměli bychom je k tomu nutit. Ale nejzásadnější je to, že vy tady

tvrdíte, že je tady nějaký obrovský problém s migrací. My jsme přijali šest milionů lidí z Ukrajiny v celé Evropě za poslední dva roky. Ten migrační problém, o kterém tady mluvíme, je00:13:00

200 tisíc lidí ročně, který přicházejí tou jižní a středozemní cestou. Neporovnatelný čísla. Ten problém je vlastně jako marginální, když se podíváme na to, kolik těch lidí00:13:10

přichází. A to, co vy říkáte a co říkají ostatní politici, je prostě strašení a není to správný. Pojďme ještě jednou k té ekonomické podstatě. Vaše reakce? Já se na to musím zareagovat.00:13:20

To není strašení lidmi. Já vím, že asi máme nějakou vizi, nebo vy máte nějakou vizi, jak chcete začleňovat lidi, ale prosím, podívejme se na ten západ, podívejme se do toho Německa, podívejme se do té Francie.00:13:30

To není, to není žádné strašení. Pojďme si konečně přiznat, že opravdu začleňování lidí z Blízkého východu, afrických migrantů přineslo Evropy opravdu obrovské problémy, zvýšenou kriminalitu,00:13:40

ty lidi se nedaří začlenit, často třeba ani dodneška neumí jazyk. Vznikají ghetta v celé západní Evropě. Paní Nejedlová, nechci tady jako vyvolávat žádné silné emoce vůči vám, ale opravdu, jestli o tom chcete mluvit, běžte00:13:50

se tam podívat, jsou to věci na. Děkuji. Za chvíli, za malou chvíli. Dám příklad právě na těch Ukrajincích. Ale ještě jeden ekonomický rozměr a vrátím se k té mimořádné schůzi hnutí ANO, které zároveň bude diskutovat00:14:00

o tom, nakolik se máme v rozpočtu připravit na to, že budeme muset platit právě za výjimku, pokud jde o přijímání nebo ne přibývání uprchlíků? Máme se vyzbrojovat v rozpočtu00:14:10

teď už dopředu, že se vyplatíme z té případné kvóty, pane Gregore? No tak pokud nám EU samozřejmě dá vybrat mezi nějakou bezpečností ČR, ať už je to v otázkách kriminality00:14:20

nebo zdravotnictví nebo stabilního školství anebo se vyplácet, tak je to taková trošku Sofii na volba, kdy já úplně nevím, na kterou stranu se v tuto chvíli přiklonit a já doufám, že vláda vezme rozum do hrsti a00:14:30

tak jako před volbami koalice spolu slibovala, že nebude uvrtá vad ČR do migračních paktů, do zákazu a tak se k tomu postaví čelem, ten slib dodrží a prostě to nepůjde. Takže v tuto chvíli to nezáleží00:14:40

úplně na hnutí ANO ani na té mimořádné schůzi, ale na vládě, jak se k tomu postaví. A bohužel toto nejde predikovat, protože vidíme, že ministr vnitra Rakušan už jednou o migračním paktu prokazatelně lhal.00:14:50

Paní Nejedlová, jak by se k tomu měla vláda postavit? Já ještě jednou můžu jenom zopakovat, že jsou tady lidé, kteří potřebují utéct ze své země. My můžeme nastavit dobře integrační,00:15:01

dobře integrační postup tak, aby byli pro Evropu a Česko přínosem, protože tady máme firmy, které si stěžují, že nemají dostatek zaměstnanců. Můžeme00:15:10

z toho všichni těžit, anebo můžeme strašit, vyvolávat nenávist místo toho, abychom řešili reálné problémy, který tady v Česku i v Evropě máme. Tak já teď půjdu k těm datům. Vy jste tady00:15:20

hovořil o Ukrajincích, tak já připomenu, že podle Ministerstva vnitra státy se na začátku letošního roku za první čtvrtletí poslal na dávkách Ukrajincům 0,9 desetin miliardy korun. Na00:15:30

druhou stranu ti pracující, kterých je převážná část, do rozpočtu, do naší státní kasy odvedli o miliardu víc, než je ta zmiňovaná částka, tedy téměř dvě miliardy. Tak je to přínos00:15:40

migrace nebo není? Já jsem o tom nedávno tady diskutoval právě v tomto pořadu, že to se ukáže dlouhodobě, jaký přínos to je. Ale samozřejmě to začleňování migrantů z Ukrajiny je mnohem00:15:50

lehčí, protože ukrajinština je slovanský jazyk podobně jako čeština. To znamená, já jako učitel jsem také pomáhal se studiem těch dětí. Bylo to šikovné, bylo tam vidět zájem a ono skutečně řada těch Ukrajinců v ČR00:16:00

opravdu pracuje. Budou přínosem pro státní rozpočet? Samozřejmě. My už dávno předtím, než začala agrese na Ukrajině, tak jsme viděli, že české zdravotnictví má personální nedostatky, že se to propisuje do školství.00:16:10

A právě tady musíme být opatrní, abychom právě v době, kdy začne těch 300 tisíc lidí se rozhodovat, jestli v té ČR zůstanou, nebo se v případě ukončení konfliktu vrátí zpátky na Ukrajinu, případně00:16:20

kdy to vůbec bude. Takže tady uvidíme za dlouhé roky. Jak říkám, to je otázka na desítky let, jak se to povedlo. Ale samozřejmě zatím můžeme říct, že ta integrace těch Ukrajinců je mnohem úspěšnější, než00:16:30

by byla, než by byla integrace stejného počtu lidí, kteří by přišli z úplně jiného kontinentu, úplně jiné, z úplně jiné části světa. Paní Nejedlová, když vy hovoříte o další integraci,00:16:40

jak tedy tyto lidi namotivovat, aby zůstali a skutečně zůstali za prací a jiným životem? My víme, že ty lidi sem přicházejí a chtějí se tady jako uplatnit00:16:50

na trhu práce, nechtějí sedět doma nebo být zavřený v detenci. My musíme umožnit přístup na ten pracovní trh, což často právě ti azylanti nemají, takže se ani integrovat nemůžou. A00:17:00

musíme jim pomoct tím, aby rozuměli naší řeči a aby znali ty naše zvyklosti a pravidla dodržovali. Na tom se asi všichni shodneme. Když tady někdo00:17:10

je, tak musí ty pravidla znát a musí je dodržovat. Potřebuje k tomu jenom to, abychom mu vysvětlili, jaký ta pravidla jsou a nakolik je toto ekonomicky náročné. Já00:17:20

na to nemám žádnou kalkulaci, ale rozhodně vím, že když ty lidi přivedeme a budou tady pracovat, takto výhodné nakonec bude. Pane Gregore. Jo, tak jako tady je třeba hlavně říct, že ti00:17:30

Ukrajinci tady přišli bez jakéhokoliv migračního paktu a EU nikomu nenařizovala, kolik má nebo nemá přím od lidí z Ukrajiny. A samozřejmě je rozdíl, když se tu znovu bavíme o lidech, kteří tu chtějí přijít za rodinou,00:17:40

chtějí tu přijít za práci, můžou využívat už platných azylových zákonů ČR, azylové řízení, požádat si o občanství, případně přes rodinného příslušníka, případně pracovní vízum.00:17:50

Ale to, co EU chce způsobit tím migračním paktem, tak to nebude jenom ekonomicky náročné, ono to bude hlavně opravdu ohrožení bezpečnosti ČR. A to není strašení, protože skutečně tady půjdou lidi,00:18:00

kteří tady nechtějí být a přijdou tady ze zemí, které se v západní Evropě ukázaly, že opravdu nejsou schopni se integrovat do té Evropy. Prosinci víme. Není ten český prvek moment, kdy na sebe00:18:10

ukázat a říct, podívejte se, my jsme to zvládli, jsme inspirací. U západu ČR. Myslím teď v té integraci Ukrajinců. Ano, ale my se bavíme o integraci Ukrajinců, což je sousední země,00:18:20

což je sousední země Slovenska. Je to země, která je opravdu stovky km vzdušnou čarou. Pro ty lidi je lehčí naučit se jazyk. Často už tady někoho z příbuzných měli. Řada Ukrajinců už tady měla funkční organizace,00:18:30

protože přes pracovní agentury tu řada Ukrajinců pracovala. Ale tady se bavíme lidí ze zemí třetího světa, z Afriky, případně z Blízkého východu. A tam prostě na tom západě vidíme, že je to obrovský průser.00:18:40

A i když to nejde tak vidět, jak ho to třeba jde vidět v těch zemích, tak je to obrovský průser. Já tady zmíním, že se. Pak problém. Tam se máme škatulkovat? Ale. Pardon.00:18:50

Gory. Například Stockholm, byl vyhlášený stav teroristické nouze právě kvůli těm ghetům. A to je něco, čeho my tady čelíme. Pokud to bude migrační pakt a budou tu proudit tisíce, desítky tisíc lidí. Posuneme00:19:00

v té. Diskuse a máme tedy škatulkovat? Vy si myslíte, že lidi z Afriky jsou nějaký horší lidé, nebo co tím myslíte? Když říká já i hrozbou nebo. Prosím. U00:19:10

naučí. N. Nepodsouvejte mi něco, to jsem vůbec neřekl. Já jsem pouze řekl to, žena i na západě Evropy vidíme, kam tady toto dospělo. Vidíme, jaký byl ten konflikt těch lidí, kteří přišli z úplně jiné kultury.00:19:20

Vznikly tam ghetta, na školách se někteří učitelé v Německu bojí učit. Já nevím, proč to je, ale vidím, že to tady je. A pokud vidím, že někdo chce podobná migrační pravidla dát do ČR, tak je to prostě hloupost.00:19:30

Německo, Francie a další země si tu migrační krizi vyvolaly sami. Němečtí politici říkali, pojďte k nám, my to zvládneme. A s tím čelí. ČR tady tento zájem nemá. Máme tady momentálně 300 tisíc lidí,00:19:40

kteří přišli z Ukrajiny. Ti můžou úplně v pohodě momentálně tady pracovat, co tady začlení. Žádné velké problémy tady nemáme a já prostě nevidím důvod, proč dávat Brusel. Kdo00:19:50

tam na vás s dovolením navážu, vrátím se ještě jednou k tomu pracovnímu trhu a také k těm ekonomickým výhodám. Další kandidátka do Evropského parlamentu Danuše Nerudová už v roce 2022 odhadla, že Ukrajinci,00:20:01

kteří zde zůstanou za prací, by mohli na důchodovém pojištění odvézt až 13 miliard korun. Tak je to možná díra, kterou jsme vlastně schopni zalepit právě v tom penzijním systému.00:20:10

No, nám bohužel, jak to tak vypadá, nezbývá nic jiného, než pracovat s tím, že do Česka a do Evropy přijdou lidé, kteří hledají novou příležitost. Naštěstí00:20:20

jsme kontinentem, kde se lidem stále ještě daří. Někteří lidé utíkají z nebezpečí, někteří lidé sem chtějí prostě přijít žít z jiných důvodů. A my bychom00:20:30

prostě měli vše udělat všechno proto, aby to pro nás byla výhoda a abychom z toho mohli těžit. Máme tady prostě nízkou porodnost. Je00:20:40

to i selhání třeba rodinné politiky a podpory žen, ale dlouhodobě se ukazuje, že jedním z těch způsobů00:20:50

řešení je prostě migrace. Jsou migranti řešením důchodového schodku, pane Gregor? Ten důchodový schodek nevznikl náhodou. Ten důchodový schodek vznikl, protože ten důchodový00:21:00

systém je prostě postavený na špatných základech. On prostě nepočítá s tím, že ta porodnost může a nemusí kolísat. A vidíme to právě v té velké generaci Husákových dětí, kdy ta porodnost těchto lidí00:21:10

v době, kdy dospěli, byla prostě řádově nižší, a proto tu vůbec nějaký důchodový problém dneska je. A my, pokud chceme, aby se tato krize neopakovala, nechceme každých dvacet let ob jednu generaci zkrátka lepit00:21:20

díry v důchodovém systému tím, že budeme uměle zvyšovat poptávku po migraci, tak my prostě ten systém musíme předělat. U nás se tomuto tématu ve svobodných věnuje ekonomka Markéta Šichtařová. Ta například přišla00:21:30

s určitými. To jsem se s opuštěním. Pane Gregor, na to jsem se neptala. Já se ptám na to, zda těch 13 miliard je něco, z čeho se dá čerpat, na čem se dá stavět, zda vlastně vynakládat podobné analýzy jako00:21:41

naděje důchodového systému. Víte, víte, pokud budeme počítat s tím, že migranti přinesou 13 miliard do důchodového systému, tak musíme počítat, že ti migranti přirozeně přinesou vyšší výdaje, ať00:21:50

už je to v tom oblasti zdravotnictví, v oblasti školství, v oblasti, v oblasti úřadu. Takže toto prostě není řešení a paní Nerudová je bohužel známá tím, že i když je má profesorů ekonomie, tak ji vůbec nerozumíte.00:22:00

Norové, to nevychází panně. Ale jakoby opět podle mě jako nepřemýšlíte nad tím, co jsou naše reálné problémy. Nám tady chybí lékaři. Lékaři jsou bohužel už často00:22:10

v důchodovém věku. Nemáme dostatek mladých lékařů. Potřebujeme přivést nové lidi, kteří budou dělat tuto práci. Těch profesí, které je potřeba obsadit lidmi, kteří tady prostě nejsou,00:22:20

je mnoho. Jsou to třeba pečovatelé, jsou to zdravotní sestry. A my potřebujeme nějakým způsobem tady tu situaci vyřešit a nevyřešíme ji tím, že budeme nad tím problémem00:22:30

zavírat oči a čekat, až se někde narodí. Přiznává, že konkrétně například u lékařů se nedaří nostrifikovat dané dokumenty, že se nepohybují00:22:40

Ukrajinci třeba v podobném systému jako čeští doktoři, že často chybí právě ta jazyková motivace. Je tam jazyková bariéra, ale se to podařilo vyřešit za uplynulé dva roky. Je to problém,00:22:50

který se dá vyřešit. Bohužel naši politici a političky v tomto selhali. Já jsem ten problém viděla už rovnou, když jsem, ti lidé přicházeli. Oni měli rovnou00:23:00

začít absolvovat vzdělávání jazyce tak, aby se dorozuměli. Měli jsme se vynasnažit, aby mohli pracovat ve své profesi, abychom co nejdřív uznali tu jejich kvalifikaci00:23:10

a využili jsme nejvíc ten jejich potenciál. Bohužel to v části, u části těch lidí dopadlo tak, že dělají nekvalifikovanou práci nebo práci, na kterou nevyužíváme00:23:20

jejich kvalifikaci. A dopadlo to tak, že bohužel některým lidem, kteří v Česku žili před tím, tu práci sebrali. A ti lidé jsou teď pochopitelně rozčílený00:23:30

a jsou naštvaný na tu, na tu část těch Ukrajinců, kteří sem přišli a je to z mého pohledu chyba toho, jak se k té situaci postavila naše vláda a jak tu situaci nezvládl.00:23:40

Uzavřeme téma migrace. Poslední otázka tímto směrem, pane Gregore, nezvládla tedy situaci česká vláda, nebo zvládla a nezvládla ji EU? V oblasti čeho? V oblasti migrace případě? No tak v oblasti00:23:50

migrace se to prostě nedá říct, protože pokud se bavíte o tom ukrajinském přílivu 300 tisíc lidí, tak to prostě ukáže čas. Já ze své zkušenosti v Moravskoslezském kraji můžu říct, že koordinaci těch00:24:00

center, která pomáhala i s tou integrací, tak to prostě nezvládli, protože nekomunikovali, neměli instrukce a ti lidi často pracovali na kolenou. Takže za mě tady v tomto ohledu to určitě nezvládli. Ale to, jak00:24:10

to bude vypadat v ČR a jaký bude ten důsledek, to prostě ukáže otázka dalších, dalších několika vlád, takže to není otázka jenom této vlády. Završím téma migrace, další klíčové téma do evropských00:24:20

voleb bude také Green Deal, alespoň to ukazuje průzkum mimo jiné společnosti STEM Mark. Paní Nejedlová, změní se podle vás po těch červnových volbách nějak zásadně poměr sil v Evropském parlamentu,00:24:31

který zároveň přepíše přístup ke Green Dealu? Samozřejmě neumím odhadnout, jak prostě volby dopadnou. A co můžu říct, je to, že je chyba, když tady00:24:40

teď politici a političky říkají, že Green Deal je potřeba zásadně opravit, zrušit, brzdit, že potřebujeme rally, ve skutečnosti tito00:24:50

politici nevidí, jaká je budoucnost. My nezbytně nutně potřebujeme transformovat naši ekonomiku tak, aby byla zelená a abychom dokázali konkurovat00:25:00

Číně a Spojeným státům, kteří do tady té zelené transformace investují, tak to musíme udělat, jinak my konkurenceschopní nebude. Přesto, když se podíváte do praxe, tak00:25:10

nesouhlasíte s těmi argumenty. Je to náročné, je to pracné, stojí to spousty peněz. Jsme tady v situaci, kdy řada firem se ocitla opravdu v krizi po vysoké inflaci, energetických00:25:20

nárocích loňského roku. Green Deal je nástroj. Ten nástroj je soubor opatření, který slouží k tomu, abychom snížili emise CO2 v00:25:30

našem prostředí. Většina lidí v Česku rozumí tomu, že toto potřebujeme dělat, protože tady před námi je globální klimatická krize. Minulý týden bylo venku00:25:40

na koupání, to v dubnu není normální. Ten nástroj může mít nějaký mouchy, může být potřeba ho upravovat v budoucnu, ale ten cíl zásadní je správný.00:25:50

Pardon, vidíte tam jenom krátce, ať dám prostor panu Gregorovi. Prostor pro úpravy máte vy tam za sebe nějak. My si myslíme, že ten Green Deal má být ambicióznější, ale zároveň je potřeba dohlédnout na to,00:26:00

aby všechny peníze, který do něj Evropa investuje, nakonec pomohly občanům a občankám Evropy a Česka v tom, aby se jim líp žilo. Nechceme, aby ty peníze šly00:26:10

především velkým byznysům, což se teď občas děje. Tak předpokládám, že pro vás Green Deal už je ambiciózní. Jak se k němu postavíte vy? No tak samozřejmě my svobodní, až se dostaneme do Evropského parlamentu,00:26:20

tak budeme chtít, europoslanci dalších zemí blokovat veškerá nařízení, která z Green Dealu vyplývají, protože toto je prostě slepá ulička. Paní Nejedlová říkala transformovat ekonomiku, ale tu ekonomiku00:26:30

chtějí transformovat lidé, kteří ekonomice absolutně nerozumějí. A pojďme si to ukázat na reálných čísel. Zkrátka a dobře miliardy, miliardy eur, které se momentálně tisknou a které proudí,00:26:40

jak říkala paní Nejedlová, do toho byznysu, to se děje opět stejně. Tady my například se bavíme hodně o zákazu spalovacích motorů, který zkrátka dobře způsobí výpadek na tom pracovním trhu a který hlavně způsobí00:26:50

to, že lidé nebudou mít jakýkoliv dostupnou automobilovou dopravu, protože tady se bavíme pořád o nějaké ekologii, bavíme se o nějakém životním prostředí, ale to, že Evropa zakáže auta a Green Deal,00:27:00

to zkrátka nezmění v klima vůbec nic. Prostě a dobře je třeba Gregor tuto chvíli končím. Kde byste začal? Já vím. Když říkáte, že byste postupně rušil. Víte, no, já bych začal00:27:10

u toho zákazu spalovacích motorů, který si samozřejmě odložila po vystoupení z EU Velká Británie, prozatím tuším o pět nebo deset let. A takto budou následovat další země, protože zkrátka dobře ty návrhy, čím víc00:27:20

se blíží ta data 2032 1050, tak tím více se ukazuje, že je to nereálné. Prostě my si musíme uvědomit, že peníze se netisknou v tiskárně a lithiové baterie nerostou v lese na stromě00:27:30

a že zkrátka veškeré návrhy, které EU říká, tak nepomáhají ani životnímu prostředí a ani ne transformují ekonomiku. A já tady prostě musím zmínit, že tady tyto pokusy o to transformovat ekonomiku00:27:40

a za peníze občanů rozhodovat o jejich životě, to vždycky selhalo. V případě zelených můžeme zmínit ten byznys se solárními barony nebo přimíchávání biopaliv. To byly dvě věci, které stály desítky, možná00:27:50

stovky miliard korun. To zaplatili lidi ze svých kapes. Nezměnilo to na životním prostředí s nic, akorát to opět omezoval. Vrátím se na paní, na Jedlovou. Podobné argumenty v tuto chvíli používá například00:28:00

Svaz průmyslu a dopravy, který říká, že Green Deal je potřeba udělat, nicméně že je přehnaný. Je potřeba trošku z těch závazků ustupovat, když to vezmu velmi jednoduše. A00:28:10

zmiňuje vlastně to stejné, co zmiňoval tady pan Gregor, a sice, že spousta těch věcí jsou podmíněny elektrifikací, výstavbu nových zdrojů, ať už to je třeba jádro a dalších elektráren,00:28:20

což chce čas, akce, finance. Přesně. Jak tento proces urychlit a financovat? Máte recept, paní? Je potřeba ty finance vzít, navýšit ten rozpočet na tu zelenou00:28:30

transformaci a pořádně se do toho pustit. My nemůžeme před tím problémem, který tady máme a o kterém ví už celý svět, a to je to globální oteplování, strkat hlavu do písku, pokud to00:28:40

budeme. Pokud toto budeme dělat, tak nám ujede vlak. Naše ekonomika naopak zkolabuje, lidi tady nebudou mít práci, nebude.00:28:51

Nechce nám tady dobře žít. My teď každou korunu, kterou investujeme do té transformace, tak ta se nám čtyřikrát vrátí. Čím déle to budeme odkládat, tím to bude dražší. Ty peníze00:29:00

EU má kde vzít. Evropský rozpočet je momentálně jedno procento HDP. My jako zelení jsme přesvědčeni, že je potřeba ten rozpočet výrazně posílit. A peníze00:29:10

se na to dají najít, zelení třeba dlouhodobě podporují řešení daňových rájů, do kterých unikají až 200 miliard eur, který by se00:29:20

daly na toto využít. Bohužel nám tady momentálně vládnou politici a političky, kteří jsou financovaní třeba firmami, kteří v těch daňových rájích. Děkuji. Opět do aktuální situace. Vy jste tady00:29:30

zmiňovala tu konkurenční výhodu, a sice, že Spojené státy už se ponořili do nové zelené ekonomiky, stejně tak třeba Čína, která je v tuto chvíli vlastně na vrcholu výroby elektroaut,

tak budeme je moci ještě nějak dohnat, pokud se vlastně neobrátíme na ta zelená pravidla. No tak Spojené státy se sice integrovali nebo se hloubí, ponořili do zelené ekonomiky a taky

zadlužení vůči jejich HDP za posledních 30 let raketově skočilo. A co se týká Číny, tak to prostě nemůžeme porovnávat s Evropou. Čína začala dělat ekonomicky rozumné kroky už před dvaceti lety, tak ji vypustila

emise, které mi tady nevypustíme za další tři století. A teď to snižuje. A samozřejmě Green Deal, to je přesně důvod, proč my budeme později závislí na zemích, jako je Rusko a Čína, protože my zkrátka ten průmysl naprosto

tím Grendelem zničíme, pokud s ním něco okamžitě neuděláme. Já teda nevím, jestli spaní Nejedlovou, žijeme ve stejné zemi, ale v ČR nemůžeme hledat žádné další peníze, které budeme posílat do EU.

Tam jsme posílali peníze z emisních povolenek, kde ty peníze jsou? A pardon, já nevěřím nikomu, kdo lítá tryskovým letadlem prostě na klimatické konference do Dubaje nebo z Vídně do Bratislavy,00:30:30

což šla von der Leyenová děla. Ještě prošel, pane Gregore, omlouvám se, náš. Jasně. Na chvíli dvojice kandidátů do Evropského parlamentu Matěj Gregor na Hedlová. Děkuji. 

Hezký večer. Nízká. Na shledanou. Hezký večer přeji i vám, vám z peněženky je to vše. Těším se na viděnou na CNN Prima News.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31