Mladá fronta DNES | 8.2.2010 | rubrika: Byznys | strana: 1 | autor: JITKA VLKOVÁ
Publikováno: 9.2.2010, zhlédnuto: 671x
BALÍČEK MF DNES: Stát má i úřad, který vymýšlí, jak snížit počet úředníků
Praha - Bojácný princ, který neuzvedne meč, a mnohohlavá hydra, jíž hlavy neustále přirůstají. Tak by se dal popsat obrázek z posledních let, kdy vládám přerůstá přes hlavu stále nákladnější státní správa a stále štědřejší systém dávek.
Ještě nikdy jsme na tyto výdaje nedali víc - letos hydra sežere 55,6 procenta ze státního rozpočtu. O to méně zůstává třeba na investice do silnic, životního prostředí či na kvalitnější veřejné služby.
V rozpočtu letos zeje díra o velikosti 163 miliard a přitom to vypadá, že květnové volby budou o tom, jestli se přidá na mateřskou 1,4 miliardy a jestli se nemocenská bude platit i v prvních třech dnech nemoci. To, o čem se dnes vedou v parlamentu žhavé politické spory před objektivy televizních kamer, problém schodkových rozpočtů České republiky nevyřeší. Změnit se totiž bude muset celkový přístup k výdajům z rozpočtu.
Šetření ve státní správě O léčbu nehospodárného státu se pokoušely již předchozí vlády.
Oblíbený je trojboj úkolů: snížit počet státních úředníků, zefektivnit činnost úřadů a centrálně nakupovat kancelářský papír či tonery do tiskáren. Jediným měřitelným fiaskem je snižování počtu úředníků. ČSSD slibovala snižovat jejich počet o dvě procenta ročně, ODS dokonce o tři. Výsledek? Stát loni zaměstnával 455 tisíc lidí, tedy o pouhých 1,7 procenta méně než před pěti lety.
Jednu z hlav se hydře podařilo utnout loni, to když ministr financí podle hesla „nejlepší způsob, jak ušetřit, je nedat na výdaje peníze“ šmahem odepsal 13 tisíc neobsazených míst ve státní správě. Bez reformy státní správy podobný škrt už letos udělat nepůjde. „Musel by se výrazně zúžit okruh činností, které ministerstva a podřízené organizace dělají,“ vysvětluje Eduard Janota. To bude ovšem těžké. „Nevybavuji si, že by se v minulosti zrušil úřad i jeho agenda, snad s výjimkou Státní plánovací komise,“ říká ekonom Petr Mach, předseda Strany svobodných občanů. Několik let sleduje činnost stovek státních úřadů a na svých stránkách publikuje sloupek „Úřad na zrušení“. „Úřady si vždy najdou důvod, proč mají existovat, a drží nad ministry informační převahu,“ podotýká. Například CzechInvest by podle něj dnes už neexistoval, pokud by nepřevzal část evropské agendy pro rozdělování dotací.
Na zefektivňování činnosti úřadů byl dokonce vytvořen vlastní úřad, respektive odbor efektivní veřejné správy při ministerstvu vnitra. Občané a firmy mu mohou posílat podněty, kde je byrokracie nejvíc trápí.
Odbor zaměstnává 23 úředníků a ve své poslední analýze konstatoval, že lidi nejvíc trápí nespravedlnost, zbytečnost, neefektivita právních předpisů. Výkon takového odboru se příliš měřit nedá.
S tím souvisí i plán na snižování administrativní zátěže pro podnikatele a občany, o který se stará ministerstvo průmyslu a obchodu.
To si dalo za úkol snížit náklady podnikatelů při plnění povinností vůči státu o pětinu z celkových 86 miliard zbytečných nákladů.
Pokračování na str. B4
Stát krvácí na vlastní správě, má moc úředníků
Pokračování ze str. B1
„Vypadá to, že ke konci loňského roku se nám podařilo zátěž snížit o 12 procent,“ konstatuje Karel Machotka, šéf sekce podnikání na ministerstvu průmyslu. „Máme problém sledovat změny v parlamentu během legislativního procesu,“ podotýká a připouští, že původní vyčíslení z roku 2005 nemusí být přesné. To, jestli se podnikatelům dýchá mezi úřady lépe, zřejmě příští rok přeměří ČSÚ nebo soukromá firma.
Třetím z evergreenů, jak šetřit ve státní správě, je myšlenka centrálního nákupu. Poprvé zazněla na konci 90. let, naposledy se jí vláda zabývala v roce 2004. Centrálně, a tudíž s množstevními slevami se měly nakupovat papíry a náplně do tiskáren, služební auta či kopírky a faxy a celé to měla zastřešovat Správa státních hmotných rezerv. Dodnes není centrální nákup povinný a jednotlivé odbory ministerstev či státní organizace tak nakupují, jak rozhodne jejich šéf. „Mnoho lidí by přišlo o důležitost. Je přece krásné rozhodovat, jakým autem bude jezdit ministr,“ komentuje to Vladimír Karásek, někdejší šéf poradců ministra financí, který u diskusí o hromadném nákupu byl.
Uspořit při nákupech se dá i elektronickými aukcemi. Těch se však využívá jako šafránu. Pionýrem v tomto směru je Tomáš Stejskal, bývalý náměstek ministra kultury, který loni sjednotil nákup elektřiny pro resort včetně muzeí, hradů či památkových ústavů. „Narážel jsem na to, že sponzory památek byli dosavadní dodavatelé a že někteří šéfové nebyli ochotni připustit, že se dá jejich práce dělat lépe,“ vzpomíná. Aukce se dá použít na nákup spotřebního materiálu i stavebních prací. Ušetřit se dají až desítky procent.
Tisknout
Facebook
Linkuj
MySpace